Rada Evropské unie Brusel 22. května 2018 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 22. května 2018 (OR. en) Interinstitucionální spisy: 2016/0364 (COD) 2016/0360 (COD) 2016/0361 (COD) 2016/0362 (COD) 9059/18 EF 139 ECOFIN 435 DRS 31 CCG 18 CODEC 815 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Předsednictví Rada Bankovní balíček obecný přístup I. ÚVOD 1. Dne 17. června 2016 přijala Rada závěry o plánu na dokončení bankovní unie, v nichž mimo jiné zdůraznila, že je důležité přijmout v příslušném pořadí další opatření ke snížení a sdílení rizik. 2. V souladu s uvedeným plánem Rady z roku 2016 přijala Komise dne 23. listopadu 2016 balíček legislativních návrhů (dále jen bankovní balíček ) zahrnující změny různých legislativních nástrojů, které jsou v současnosti v platnosti a zabývají se obezřetnostními požadavky v bankovnictví, a to konkrétně nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích (CRR a CRD), směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (BRRD) a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (SRMR). 9059/18 mg,jsp/jsp,mg/rk 1

3. Během slovenského, maltského, estonského a bulharského předsednictví se uskutečnilo celkem 38 zasedání Pracovní skupiny pro finanční služby s cílem posoudit návrhy obsažené v bankovním balíčku. Výbor stálých zástupců (Coreper) projednával různé nedořešené otázky v březnu a v květnu 2018. 4. Na zasedání dne 15. března Coreper projednal kompromisní znění návrhů týkajících se CRR, CRD, BRRD a SRMR vypracovaná předsednictvím a obsažená v tomto pořadí v dokumentech 8626/18, 8627/18, 8628/18 a 8629/18 na základě poznámky předsednictví, v níž byly uvedeny čtyři nevyřešené politické otázky. 5. Pokud jde o první otázku, členské státy obecně podpořily přístup k zavedení zásadního přezkumu obchodního portfolia navrhovaný předsednictvím, ale žádaly o jednoznačnější závazek k včasnému provedení nových kapitálových požadavků k tržnímu riziku. 6. V souvislosti s druhou otázkou řada členských států vyjádřila nesouhlas s návrhem předsednictví na dodatečný přístup k činnostem vyvíjeným v členských státech, které se účastní bankovní unie, pro účely výpočtu skóre globálních systémově významných institucí (skóre G-SVI). Předsednictví proto v zájmu zohlednění vyjádřených pochybností provedlo řadu změn ve svém původním kompromisním návrhu a předkládá pozměněné kompromisní znění týkající se této problematiky, které by mělo být přijatelné. 7. Pokud jde o třetí otázku, tedy oblast působnosti CRR/CRD, na úrovni pracovní skupiny se nepodařilo dosáhnout dohody a předsednictví má za to, že jednání v Coreperu potvrdila, že o této otázce mají rozhodnout ministři. 9059/18 mg,jsp/jsp,mg/rk 2

8. Konečně pokud jde o čtvrtou otázku týkající se podřízenosti MREL, rozdíly v postojích členských států poukázaly na to, jak obtížné bude nalézt přijatelný kompromis. Předsednictví se však domnívá, že přístup navržený Coreperu mnohé z těchto rozdílů panujících mezi členskými státy překlenul. Rámec MREL by měl zajistit dostatečně ambiciózní úroveň snížení rizik a finanční stability, aniž by ohrozil úlohu finančních institucí při financování hospodářství a podpoře růstu. 9. S ohledem na jednání v Coreperu a s důrazem na potřebu zachování vhodné celkové rovnováhy legislativního balíčku předsednictví navrhuje níže uvedený kompromisní přístup k daným čtyřem nevyřešeným otázkám. II. NEVYŘEŠENÉ OTÁZKY A. ZAVEDENÍ ZÁSADNÍHO PŘEZKUMU OBCHODNÍHO PORTFOLIA V rámci zásadního přezkumu obchodního portfolia (FRTB) jsou stanoveny nové mezinárodní standardy týkající se bankovního regulativního kapitálu pro tržní rizika. Kapitálové standardy k tržnímu riziku lze definovat jako objem kapitálu, který musí banky vyčlenit jako ochranu pro potenciální ztráty vyplývající zejména z jejich obchodování, a pokrýt tak rizika změn v hodnotě obchodovaných nástrojů (tj. akcií, dluhopisů), měnové riziko, úrokové riziko atd. 10. Podle návrhu Komise měl být FRTB proveden do práva EU v souladu s basilejskými standardy z roku 2016 a při zohlednění řady specifik EU. 9059/18 mg,jsp/jsp,mg/rk 3

11. V prosinci 2017 vydal Basilejský výbor prohlášení, v němž uvedl, že zavedení FRTB se o tři roky opozdí, a zároveň oznámil přezkum kapitálových požadavků použitelných na tržní rizika. 12. V březnu 2018 Basilejský výbor vydal konzultační dokument, v němž je přesně vymezeno, na jaké složky tržních rizik se má přezkum vztahovat. 13. Předsednictví předložilo Coreperu kompromisní návrh, podle nějž by byl FRTB v první fázi zaveden jako požadavek na podávání zpráv. Tento návrh členské státy obecně přijaly. Členské státy však znovu zdůraznily, že je důležité dát jasně najevo, že EU je nadále odhodlána zavést FRTB včas a v plném rozsahu, jakmile budou standardy finalizovány v Basileji. Do právního textu byl proto začleněn silnější závazek, který vyplývá rovněž z prohlášení Komise obsaženého v příloze. B. SKÓRE G-SVI: ČINNOSTI V ČLENSKÝCH STÁTECH ÚČASTNÍCÍCH SE JEDNOTNÉHO MECHANISMU PRO ŘEŠENÍ KRIZÍ Největší banky a investiční podniky jsou považovány za globální systémově významné instituce (G-SVI), pokud se má za to, že s ohledem na určité relevantní parametry, jako je jejich velikost, propojenost s jinými finančními institucemi, složitost skupiny nebo přeshraniční činnost, by v případě selhání představovaly významné riziko pro stabilitu mezinárodních finančních trhů. Na základě těchto faktorů, které se použijí jako parametry, se pro každou takovou instituci vypočítá skóre (skóre G-SVI). Čím vyšší skóre daná G-SVI má, tím větší kapitálovou rezervu musí držet. 9059/18 mg,jsp/jsp,mg/rk 4

14. Parametr týkající se přeshraniční činnosti skupiny je odůvodněn na základě skutečnosti, že řešení krize skupiny tohoto typu se obtížněji koordinuje a řídí, a představuje tudíž větší riziko pro všechny dotčené jurisdikce. Podle stávajících pravidel pro výpočet skóre G-SVI se s činnostmi skupiny vyvíjenými v členských státech, které se účastní bankovní unie, zachází z hlediska přeshraniční činnosti stejně jako s přeshraniční podnikatelskou činností vyvíjenou v členských státech, které nejsou součástí bankovní unie, nebo ve třetích zemích, ačkoliv k takové činnosti nyní dochází v oblasti působnosti jednotného mechanismu pro řešení krizí. 15. Podle kompromisního znění navrhovaného předsednictvím by základní přístup k přeshraniční činnosti v rámci bankovní unie zůstal stejný pro všechny G-SVI, jak je popsáno v rámečku výše, avšak příslušné orgány by také pro G-SVI vypočítávaly dodatečné skóre s použitím stejného souboru parametrů jako pro základní metodiku, ale s odečtením činností vyvíjených uvnitř bankovní unie. Nicméně v zájmu omezení případných důsledků tohoto dodatečného výpočtu by bylo ponecháno na rozhodnutí příslušného orgánu, zda toto sekundární skóre zohlední. 16. V návaznosti na jednání v Coreperu bylo ve znění učiněno několik změn. Byly pozměněny body odůvodnění i samotný právní text, aby se vyjasnilo, že zavedení dodatečné metodiky pro výpočet skóre G-SVI je odůvodněno zřízením jednotného mechanismu pro řešení krizí. Předsednictví se domnívá, že tento přístup by neměl představovat precedent pro jiná opatření týkající se dokončení bankovní unie. Kromě toho byl potenciální dopad této dodatečné metodiky zúžen tak, aby se zabránilo tomu, že by některá G-SVI na základě tohoto dodatečného skóre přestala být považována za G-SVI. 9059/18 mg,jsp/jsp,mg/rk 5

17. Výše uvedené řešení by mělo představovat přijatelný kompromis pro členské státy. Navrhovaný přístup odráží pokrok dosažený při vytváření jednotného mechanismu pro řešení krizí, avšak zároveň tento pokrok bere pro účely výpočtu skóre G-SVI v potaz pouze v omezené míře, čímž jsou zohledněny připomínky, které k této otázce vznesla řada členských států. C. VÝJIMKY Z OBLASTI PŮSOBNOSTI CRR/CRD 18. Podle stávajícího čl. 2 odst. 5 CRD existuje řada právních subjektů, které jsou výslovně vyjmuty z oblasti působnosti CRD a CRR, a v důsledku toho i z rámce pro řešení krizí bank. Tyto právní subjekty jsou většinou úvěrová družstva a podpůrné nebo rozvojové banky. V případě absence výjimky by se kvalifikovaly jako úvěrové instituce, které by podléhaly licencování a dohledu podle CRR/CRD. 19. Tři členské státy požádaly doplnění svých národních rozvojových bank na seznam výjimek, což bylo podpořeno velkou většinou členských států. Širokou podporu získal i návrh vyjmout úvěrová družstva ze tří členských států v zájmu souladu s dalšími nedávno vyjmutými úvěrovými družstvy. 20. Jiný členský stát požádat o vyjmutí 14 podpůrných bank (jedné národní a 13 regionálních). Jedna národní podpůrná banka z tohoto členského státu je už z CRR/CRD vyjmutá. Podle kompromisního znění předsednictví se vynětí týká 14 podpůrných bank. 9059/18 mg,jsp/jsp,mg/rk 6

D. PODŘÍZENOST MINIMÁLNÍHO POŽADAVKU NA KAPITÁL A ZPŮSOBILÉ ZÁVAZKY (MREL) Rada pro finanční stabilitu (FSB) přijala v listopadu 2015 mezinárodní standard pro globální systémově významné banky (G-SVB neboli systémově významné ), který zajišťuje přiměřenou kapacitu absorbovat ztráty v případě, že se banky ocitnou v selhání (TLAC). 21. Standard TLAC by měl být zaveden k 1. lednu 2019. Komise navrhuje, aby byl standard TLAC proveden v podobě minimálních požadavků na povinný kapitál a podřízený dluh v CRR. Existující rámec MREL je rovněž nutno sladit se standardem TLAC. Orgány příslušné k řešení krize by měly mít možnost na základě vlastního uvážení požadovat dodatečný MREL pro G-SVI, jakož i pro další banky. Takové dodatečné požadavky musí být splněny prostřednictvím nástrojů způsobilých pro MREL, které mohou být podřízené i nepodřízené. Zkratkou MREL se rozumí minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, který definuje potřebnou výši kapitálu a závazků, které musí jednotlivé banky v EU držet pro účely pokrytí ztrát a umožnění rekapitalizace v případě řešení krize. MREL byl do práva EU zaveden v roce 2014 prostřednictvím směrnice 2014/59/EU o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení (EU) č. 806/2014 o jednotném mechanismu pro řešení krizí. 22. Celková výše (kvantita) MREL a úroveň podřízeného způsobilého dluhu by měly zajistit účinné uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů prostřednictvím přiměřené kapacity k absorpci ztrát a rekapitalizaci banky. Podřízenými nástroji jsou nástroje, které mají být použity k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů před jinými závazky, které by z uplatnění rekapitalizace z vnitřních zdrojů mohly být vyloučeny. Vzhledem ke zvýšenému riziku potenciálních ztrát je pro banky vydávání těchto podřízených nástrojů nákladnější. 9059/18 mg,jsp/jsp,mg/rk 7

i. Požadavek minimální podřízenosti pro G-SVI a nejvýznamnější banky 23. Ohledně znění nařízení o kapitálových požadavcích (CRR), jež navrhlo bulharské předsednictví, bylo dosaženo široké shody. Znění v maximální možné míře slaďuje minimální požadavky podřízenosti pro G-SVI s formulacemi standardu TLAC: 18 % rizikově vážených aktiv (RWA) nebo 6,75 % míry expozice pákového poměru (LREM), jež lze upravit směrem dolů až o 3,5 % rizikově vážených aktiv, pakliže neexistuje riziko soudních sporů na základě porušení zásady, že žádný věřitel se nesmí dostat do méně výhodného postavení (dále též zásada NCWO ). Některé členské státy nicméně vyjádřily názor, že znění právního předpisu by mělo být dále upraveno v zájmu větší jasnosti a právní jistoty ohledně pravidla, podle nějž orgán příslušný k řešení krize po zjištění, že nehrozí riziko soudního sporu, povolí úpravu směrem dolů. 24. Bulharské předsednictví zavedlo koncept nejvýznamnější banky k označení finančních institucí, které nejsou systémově významnými institucemi" a zároveň jsou důležité z hlediska finanční stability. Minimální požadavek podřízenosti by se měl vztahovat na ty instituce, jejichž konsolidovaná rozvaha na úrovni skupiny řešící krizi přesahuje 100 mld. EUR. Úroveň tohoto požadavku by měla vycházet z doporučení Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA). 25. Orgány příslušné k řešení krize by měly rovněž mít možnost uložit přísnější podmínky, jako je tomu v případě nejvýznamnějších bank, jiným bankám představujícím systémové riziko na základě podmínek stanovených v první úrovni právního textu. 9059/18 mg,jsp/jsp,mg/rk 8

26. Bez ohledu na výše uvedené se řada členských států v Coreperu shodla na úrovni požadavku podřízenosti pro G-SVI a nejvýznamnější banky ve výši nejméně 8 % celkových závazků a kapitálu (TLOF) a na tom, že orgány příslušné k řešení krize mají zároveň disponovat dostatečnou flexibilitou, aby mohly danou výši případně upravit a dle potřeby požadovat dodatečnou podřízenost. Jiné členské státy však vyjádřily obavy, že úroveň podřízenosti, která by mohla z výše uvedeného přístupu vyplynout, by byla neúměrná a rovněž by vedla k potenciálně významným tržním deficitům pro podřízené dluhové financování. Tyto členské státy trvaly také na úžeji vymezené flexibilitě pro orgány příslušné k řešení krize, a to jak pokud jde o maximální výši, tak i podmínky. 27. V návaznosti na tato jednání má předsednictví za to, že navrhovaný kompromis představuje vhodnou rovnováhu mezi minimální úrovní požadavku podřízenosti a vymezením flexibility orgánu příslušného k řešení krize, pokud jde o úpravu této úrovně a požadavek na dodatečnou výši podřízeného dluhového financování pro některé banky. ii. Diskreční podřízenost pro banky, které nejsou G-SVI ani nejvýznamnějšími bankami 28. Pro banky, které nejsou globálními systémově významnými institucemi (G-SVI) ani nepatří mezi nejvýznamnější banky, neexistují minimální požadavky podřízenosti. 29. V souladu s návrhem Komise a na základě jednání v pracovní skupině a Coreperu zastává předsednictví názor, že orgány příslušné k řešení krize by měly mít pravomoc požadovat podřízenost pro způsobilé závazky, je-li taková podřízenost nutná, a to v nezbytné výši, aby bylo zajištěno, že pro věřitele nebude tento postup řešení krize méně výhodný než insolvenčního řízení. Tento přístup se označuje jako zásada, že žádný věřitel se nesmí dostat do méně výhodného postavení (NCWO). Takový požadavek by však neměl přesáhnout maximální úroveň podřízenosti stanovenou pro G-SVI a nejvýznamnější banky. 9059/18 mg,jsp/jsp,mg/rk 9

iii. Přechodné období 30. Vzhledem k přísnějším minimálním požadavkům na kapitál a způsobilé závazky (MREL) by měl být institucím poskytnut dostatek času k řešení případných deficitů, pokud jde o nástroje způsobilé pro MREL, přičemž orgány příslušné k řešení krize by nadále měly mít možnost stanovovat individuální termíny. Řada členských států na zasedání Coreperu trvala na stanovení jasného konečného termínu pro splnění požadavků na kapitál a způsobilé závazky, namísto data zahájení. Jiné členské státy naopak vyjádřily obavy, pokud jde o nutnost poskytnout dostatek času k dosažení cílové úrovně, aniž by byla ohrožena finanční situace bank a jejich schopnost financovat hospodářství. Na základě těchto diskusí je předsednictví toho názoru, že v závěru uvedený navrhovaný kompromis představuje rozumnou a proveditelnou rovnováhu. III. ZÁVĚR 31. Předsednictví má za to, že následující řešení čtyř zbývajících politických témat představují vyrovnaný a přijatelný kompromis ohledně bankovního balíčku: 1. ZAVEDENÍ ZÁSADNÍHO PŘEZKUMU OBCHODNÍHO PORTFOLIA zavést zásadní přezkum obchodního portfolia (FRTB) v první fázi jako požadavek na podávání zpráv s tím, že prohlášení Komise uvedené v PŘÍLOZE bude vloženo do zápisu z jednání Rady, jakmile bude dohodnut obecný přístup. 2. SKÓRE G-SVI: ČINNOSTI V ČLENSKÝCH STÁTECH ÚČASTNÍCÍCH SE JEDNOTNÉHO MECHANISMU PRO ŘEŠENÍ KRIZÍ zavést dodatečnou metodiku pro výpočet skóre G-SVI, která by zohlednila zavedení jednotného mechanismu pro řešení krizí tím, že příslušným orgánům udělí pravomoc skóre G-SVI upravit. 9059/18 mg,jsp/jsp,mg/rk 10

3. VÝJIMKY Z OBLASTI PŮSOBNOSTI CRR/CRD v souladu s bodem 20 udělit na žádost členského státu výjimku 14 podpůrným bankám. 4. PODŘÍZENOST MINIMÁLNÍHO POŽADAVKU NA KAPITÁL A ZPŮSOBILÉ ZÁVAZKY (MREL) i. Podřízenost pro G-SVI a nejvýznamnější banky: Úroveň podřízenosti požadavku MREL ve výši 8 % celkových závazků a kapitálu (TLOF) (je-li vyšší než celková kapacita pro absorpci ztrát (TLAC) a zákonná minima pro nejvýznamnější banky uvedené v právních dokumentech) možnost, aby orgány příslušné k řešení krize dle vlastního uvážení upravily tuto úroveň směrem dolů maximálně o výši úměrnou případné možnosti u TLAC pro nepodřízené nástroje, nehrozí-li významné riziko úspěšného právního napadení na základě porušení zásady NCWO; Dodatečná podřízenost MREL dle uvážení orgánu příslušného k řešení krize až do výše 8 % TLOF nebo obezřetnostního vzorce podle toho, co je vyšší (jak je uvedeno v právním textu) až pro 30 % G-SVI a nejvýznamnějších bank, pro které orgán příslušný k řešení krize stanoví požadavek MREL (podle směrnice BRRD mohou členské státy dle svého uvážení zvýšit tento procentní podíl pro G-SVI a nejvýznamnější banky mimo gesci Jednotného výboru pro řešení krizí); na základě širokých alternativních kritérií týkajících se rizikovosti banky, neřešených překážek způsobilosti k řešení krize nebo vlastností subjektu řešícího krizi, které by mohly omezit proveditelnost a věrohodnost strategie řešení krize; seznam faktorů, které by orgán příslušný k řešení krize měl vzít v potaz při stanovování individuální úrovně diskrečního požadavku podřízenosti. 9059/18 mg,jsp/jsp,mg/rk 11

ii. Diskreční podřízenost pro banky, které nejsou G-SVI ani nejvýznamnějšími bankami: na základě posouzení zásady NCWO; až do úrovně nutné podle posouzení zásady NCWO, ale nepřesahující 8 % TLOF nebo obezřetnostní vzorec podle toho, co je vyšší (jak je uvedeno v právním textu). iii. Přechodná opatření: Lhůta TLAC (2022) pro splnění minimálního požadavku MREL pro G-SVI (18 % RWA / 6,75 % LREM) a pro nejvýznamnější banky (13,5 % RWA / 5 % LREM); Cílové datum pro splnění externího i interního požadavku MREL: 1. ledna 2024; Průběžný cíl pro externí a interní požadavek MREL: 1. ledna 2022; Možnost posunout pro jednotlivé banky termín stanovený na rok 2024 (na základě podmínek stanovených v právním textu) Dílčí cíle a termíny pro splnění interního požadavku MREL sladěné s cíli a termíny pro externí požadavek MREL. 32. Rada se vyzývá, aby se dohodla na kompromisních zněních bankovního balíčku, vypracovaných předsednictvím a uvedených v dokumentech 9055/18 (návrh týkající se CRR), 9056/18 (návrh týkající se CRD), 9057/18 (návrh týkající se BRRD) a 9058/18 (návrh týkající se SRMR). 9059/18 mg,jsp/jsp,mg/rk 12

PŘÍLOHA Prohlášení Komise týkající se zavedení zásadního přezkumu obchodního portfolia V listopadu 2016 Komise navrhla, aby byl do práva Unie proveden nový standard pro tržní riziko navržený Basilejským výborem pro bankovní dohled v lednu 2016 v rámci zásadního přezkumu obchodního portfolia. Komise bere na vědomí, že si Rada přeje nahradit jej povinností podávat zprávy, třebaže je odhodlána provést tento standard později. Bude-li toto výsledkem politické dohody mezi všemi spolunormotvůrci, bude Komise v době přijetí nadále připravena zavázat se k novému legislativnímu návrhu, který by nový standard pro tržní riziko, jenž bude případně do prosince 2018 přezkoumán a finalizován na mezinárodní úrovni, provedl jako kapitálový požadavek v EU do poloviny roku 2020. V této fázi by závazek nezahrnoval stanovení pravidel týkajících se postupného zavádění tohoto revidovaného a finalizovaného standardu v Unii. 9059/18 mg,jsp/jsp,mg/rk 13