***I NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2016/0363(COD)

Transkript

1 Evropský parlament Hospodářský a měnový výbor 2016/0363(COD) ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii (COM(2016)0853 C8-0479/ /0363(COD)) Hospodářský a měnový výbor Zpravodaj: Gunnar Hökmark PR\ docx PE v02-00 Jednotná v rozmanitosti

2 PR_COD_1amCom Vysvětlivky * Postup konzultace *** Postup souhlasu ***I Řádný legislativní postup (první čtení) ***II Řádný legislativní postup (druhé čtení) ***III Řádný legislativní postup (třetí čtení) (Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu.) y k návrhu aktu Pozměňovacích návrhy Parlamentu předložené ve dvou sloupcích Vypuštění textu je označeno tučnou kurzivou v levém sloupci. Nahrazení je označeno tučnou kurzivou v obou sloupcích. Nový text je označen tučnou kurzivou v pravém sloupci. První a druhý řádek záhlaví každého pozměňovacího návrhu označují příslušnou část projednávaného návrhu aktu. Pokud se pozměňovací návrh týká existujícího aktu, který má být návrhem aktu pozměněn, je v záhlaví mimo to na třetím řádku uveden existující akt a na čtvrtém řádku ustanovení existujícího aktu, kterého se pozměňovací návrh týká. y Parlamentu v podobě konsolidovaného textu Nové části textu jsou označeny tučnou kurzivou. Vypuštěné části textu jsou označeny symbolem nebo přeškrtnuty. Nahrazení se vyznačují tak, že nový text se označí tučnou kurzivou a nahrazený text se vymaže nebo přeškrtne. Výjimečně se neoznačují změny výlučně technické povahy, které provedly příslušné útvary za účelem vypracování konečného znění. PE v /28 PR\ docx

3 OBSAH Strana NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU... 5 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ PR\ docx 3/28 PE v02-00

4 PE v /28 PR\ docx

5 NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii (COM(2016)0853 C8-0479/ /0363(COD)) (Řádný legislativní postup: první čtení) Evropský parlament, s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0853), s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0479/2016), s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, s ohledem na článek 59 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0000/2017), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, pokud návrh nahradí, podstatně jej změní nebo bude mít v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. PR\ docx 5/28 PE v02-00

6 1 Bod odůvodnění 1 (1) Rada pro finanční stabilitu (FSB) dne 9. listopadu 2015 zveřejnila specifikace celkové kapacity absorbovat ztráty ( standard TLAC ), jež byly přijaty na summitu skupiny G20 v listopadu Standard TLAC vyžaduje, aby globální systémově významné banky, v právním rámci Unie označované jako globální systémově významné instituce (G-SVI), držely dostatečný minimální objem závazků s vysokou schopností absorbovat ztráty, a tedy způsobilých k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, aby byla při řešení krize zajištěna hladká a rychlá absorpce ztrát a rekapitalizace. Ve sdělení ze dne 24. listopadu se Komise zavázala do konce roku 2016 předložit legislativní návrh, jenž by umožnil implementaci standardu TLAC v mezinárodně dohodnuté lhůtě roku Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Dokončení bankovní unie, , COM(2015) 587 final. (1) Rada pro finanční stabilitu (FSB) dne 9. listopadu 2015 zveřejnila specifikace celkové kapacity absorbovat ztráty ( standard TLAC ), jež byly přijaty na summitu skupiny G20 v listopadu Účelem standardu TLAC je zajistit, aby globální systémově významné banky, v právním rámci Unie označované jako globální systémově významné instituce (G- SVI), měly nezbytnou kapacitu pro absorpci ztrát a rekapitalizaci, která pomůže zajistit, že během a bezprostředně po řešení krize mohou být i nadále zajišťovány jejich základní funkce, aniž by byly zapotřebí veřejné finance nebo byla ohrožena finanční stabilita. 10a Ve svém sdělení ze dne 24. listopadu se Komise zavázala, že předloží do konce roku 2016 legislativní návrh, který by umožnil provedení standardu TLAC v právu Unie v mezinárodně dohodnuté lhůtě do roku a Zásady týkající se kapacity G-SVI pro absorpci ztrát a rekapitalizaci při řešení krize, Rada pro finanční stabilitu, 9. listopadu Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Dokončení bankovní unie, , COM(2015) 587 final. PE v /28 PR\ docx

7 2 Bod odůvodnění 2 (2) Implementace standardu TLAC v Unii musí zohledňovat stávající individuálně stanovený minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky ( MREL ), vztahující se na všechny úvěrové instituce a investiční podniky v Unii v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU 12. Jelikož TLAC i MREL sledují stejný cíl, jímž je zajištění toho, aby úvěrové instituce a investiční podniky v Unii měly dostatečnou schopnost absorbovat ztráty, měly by být oba požadavky doplňujícími se prvky společného rámce. Na operační úrovni by měla být harmonizovaná minimální úroveň standardu TLAC pro G- SVI ( minimální požadavek TLAC ) do právních předpisů Unie zavedena změnami nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/ , zatímco dodatečný požadavek pro G-SVI a požadavek pro subjekty jiné než G-SVI, oba stanovené individuálně pro jednotlivé instituce, by měly být řešeny cílenými změnami směrnice 2014/59/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/ Pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii, doplňují relevantní ustanovení této směrnice ustanovení výše uvedených právních předpisů a směrnice 2013/36/EU Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, (2) Zavedení standardu TLAC v Unii musí zohledňovat stávající individuálně stanovený minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky ( MREL ) vztahující se na všechny instituce v Unii v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU 12. Jelikož TLAC i MREL sledují stejný cíl, jímž je zajištění toho, aby měly instituce v Unii dostatečnou kapacitu pro absorpci ztrát a rekapitalizaci, měly by být oba požadavky doplňujícími se prvky společného rámce. Z hlediska operačního Komise navrhla, aby harmonizovaná minimální úroveň standardu TLAC pro G-SVI ( minimální požadavek TLAC ) byla do práva Unie zavedena změnami nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/ , zatímco dodatečný požadavek pro G-SVI a požadavek pro subjekty jiné než G-SVI, oba stanovené individuálně pro jednotlivé instituce, by měly být řešeny cílenými změnami směrnice 2014/59/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/ Relevantní ustanovení této směrnice, která se týkají pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii, jsou doplněním ustanovení výše uvedených právních předpisů a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, PR\ docx 7/28 PE v02-00

8 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012, Úř. věst. L 173, s Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, Úř. věst. L 176, , s Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, Úř. věst. L 225, , s Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, Úř. věst. L 176, , s /56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, , s. 190). 13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, Úř. věst. L 176, , s Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, Úř. věst. L 225, , s Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, Úř. věst. L 176, , s Bod odůvodnění 3 (3) Členské státy by měly zajistit, aby úvěrové instituce a investiční podniky měly dostatečnou kapacitu absorbovat ztráty a provádět rekapitalizaci, aby byla při řešení krize zajištěna hladká a rychlá absorpce ztrát a rekapitalizace s minimálním dopadem na finanční stabilitu a daňové poplatníky. Mělo by toho být (3) Členské státy by měly zajistit, aby instituce měly dostatečnou kapacitu pro absorpci ztrát a rekapitalizaci, aby byla při řešení krize zajištěna hladká a rychlá absorpce ztrát a rekapitalizace s minimálním dopadem na finanční stabilitu a daňové poplatníky. Toho by mělo být dosaženo tím, že instituce budou soustavně PE v /28 PR\ docx

9 dosaženo tím, že úvěrové instituce a investiční podniky budou soustavně splňovat minimální požadavek TLAC stanovený v nařízení (EU) č. 575/2013 a požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle směrnice 2014/59/EU. splňovat minimální požadavek TLAC, jenž bude v právu Unie proveden prostřednictvím změny nařízení (EU) č. 575/2013, jakož i požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle směrnice 2014/59/EU. 4 Bod odůvodnění 4 (4) Standard TLAC, implementovaný do práva Unie nařízením (EU) č. 575/2013, vyžaduje, aby G-SVI splnily minimální požadavek TLAC (s některými výjimkami) pomocí podřízených závazků vyplývajících z dluhových nástrojů, které se v úpadkovém řízení řadí pod ostatní prioritní závazky ( požadavek podřízenosti ). Směrnice 2014/59/EU umožňuje orgánům příslušným k řešení krize, aby si případ od případu vyžádaly, aby G-SVI a jiné instituce splnily svůj individuální požadavek pomocí podřízených závazků, aby se zmírnilo riziko právního napadení ze strany věřitelů na základě toho, že jejich ztráty při řešení krize jsou vyšší, než ztráty, které by jim vznikly v běžném úpadkovém řízení. (4) Standard TLAC, jenž bude v právu Unie proveden prostřednictvím změny nařízení (EU) č. 575/2013, vyžaduje, aby G-SVI splňovaly minimální požadavek TLAC (s některými výjimkami) pomocí podřízených závazků, které se v úpadkovém řízení řadí pod závazky vyloučené z TLAC ( požadavek podřízenosti ). Podle standardu TLAC by podřízenosti mělo být dosaženo prostřednictvím právních účinků smlouvy ( smluvní podřízenost ), práva příslušné jurisdikce ( podřízenost vyplývající z právních předpisů ) nebo příslušné podnikové struktury ( strukturální podřízenost ). Pokud to vyžaduje směrnice 2014/59/EU, měly by instituce spadající do její působnosti splňovat svůj individuální požadavek pomocí podřízených závazků, aby se minimalizovalo riziko právního napadení ze strany věřitelů na základě toho, že jejich ztráty při řešení krize jsou vyšší než ztráty, které by jim vznikly v běžném úpadkovém řízení (zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení). PR\ docx 9/28 PE v02-00

10 5 Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a) S kritérii způsobilosti, která musí nástroje splnit, aby byly uznány jako závazky TLAC/MREL, je rovněž nutno včas seznámit trhy, aby získaly jistotu a mohly si vybudovat nezbytné rezervy. 6 Bod odůvodnění 5 (5) Řada členských států v rámci svých vnitrostátních insolvenčních právních předpisů změnila (nebo tato změna probíhá) insolvenční ranking nezajištěných prioritních dluhových nástrojů, aby svým úvěrovým institucím a investičním podnikům umožnily splnit požadavek podřízenosti stanovený v nařízení (EU) č. 575/2013 a ve směrnici 2014/59/EU. (5) Řada členských států v rámci svých vnitrostátních insolvenčních právních předpisů změnila nebo v současné době mění postavení nezajištěných prioritních dluhových nástrojů v případě úpadku, aby svým institucím umožnila účinněji splnit požadavek podřízenosti, a tím usnadnila řešení krizí. 7 Bod odůvodnění 6 (6) Doposud přijaté vnitrostátní předpisy se značně liší. Neexistence harmonizovaných pravidel Unie vyvolává u emitujících úvěrových institucí, (6) Doposud přijaté vnitrostátní předpisy se značně liší. Neexistence harmonizovaných pravidel Unie vyvolává u vydávajících institucí i u investorů PE v /28 PR\ docx

11 investičních podniků i investorů nejistotu a ztěžuje uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů u přeshraničních institucí. Dalším následkem je narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu vzhledem k tomu, že náklady úvěrových institucí a investičních podniků na splnění požadavku podřízenosti stanoveného v nařízení (EU) č. 575/2013 a ve směrnici 2014/59/EU a náklady, které nesou investoři při koupi dluhových nástrojů emitovaných úvěrovými institucemi a investičními podniky, se mohou v rámci Unie značně lišit. nejistotu a ztěžuje uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů u přeshraničních institucí. Tato situace rovněž vede k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, neboť náklady institucí na splnění požadavku podřízenosti a náklady, které nesou investoři při koupi dluhových nástrojů vydaných institucemi, se mohou v rámci Unie značně lišit. 8 Bod odůvodnění 9 (9) Za účelem minimalizace nákladů úvěrových institucí a investičních podniků na splnění požadavku podřízenosti a jakéhokoli negativního dopadu na náklady jejich financování by tato směrnice měla členským státům umožnit zachování stávající kategorie nezajištěného prioritního dluhu, která má z dluhových nástrojů nejvyšší insolvenční ranking a její emise je pro úvěrové instituce a investiční podniky méně nákladná, než jakékoli jiné podřízené závazky. Měla by nicméně členským státům uložit povinnost vytvořit novou kategorii aktiv: nepreferenční prioritní dluh, jenž by měl být předmětem rekapitalizace z vnitřních zdrojů při řešení krize až po ostatních kapitálových nástrojích, ale před ostatními prioritními závazky. Úvěrové instituce a investiční podniky by měly mít nadále volnost emitovat dluhové nástroje v obou kategoriích, avšak pouze nepreferenční prioritní kategorie by měla (9) Za účelem minimalizace nákladů na splnění požadavku podřízenosti a jakéhokoli negativního dopadu na náklady financování by tato směrnice měla členským státům umožnit v příslušných případech zachování stávající kategorie běžného nezajištěného prioritního dluhu, jehož emise je pro instituce méně nákladná, než jakékoli jiné podřízené závazky. V zájmu posílení způsobilosti institucí k řešení krize by však tato směrnice měla od členských států vyžadovat vytvoření nové kategorie nepreferenčního prioritního dluhu, jenž by měl být v úpadkovém řízení řazen před kapitálové nástroje a podřízené závazky, ale za ostatní prioritní závazky. Aniž jsou dotčeny jiné možnosti stanovené standardem TLAC za účelem splnění požadavku podřízenosti, instituce by měly mít nadále možnost vydávat dluhové nástroje v prioritní i nepreferenční prioritní kategorii, přičemž z těchto dvou kategorií by pouze nepreferenční PR\ docx 11/28 PE v02-00

12 být způsobilá pro splnění požadavku podřízenosti stanoveného v nařízení (EU) č. 575/2013 a ve směrnici 2014/59/EU. To by mělo úvěrovým institucím a investičním podnikům umožnit, aby pro své financování nebo z jakýchkoli jiných provozních důvodů používaly méně nákladné preferenční dluhové nástroje, zatímco za účelem splnění požadavku podřízenosti budou emitovat novou nepreferenční prioritní kategorii. prioritní kategorie měla být způsobilá pro splnění požadavku podřízenosti. To by mělo institucím umožnit, aby pro své financování nebo z jakýchkoli jiných provozních důvodů používaly méně nákladné běžné prioritní dluhové nástroje a dluhové nástroje v nové nepreferenční prioritní kategorii vydávaly k získání financování při splnění požadavku podřízenosti. Členské státy by měly mít možnost zavést více tříd pro jiné běžné nezajištěné závazky, pokud zajistí, aby pro splnění požadavku podřízenosti byla způsobilá pouze nepreferenční prioritní kategorie dluhových nástrojů. 9 Bod odůvodnění 10 (10) Aby nová nepreferenční prioritní kategorie dluhových nástrojů splnila kritéria způsobilosti podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2014/59/EU, měly by členské státy zajistit, aby jejich počáteční smluvní splatnost trvala jeden rok, aby neměly derivátové prvky a aby příslušná smluvní dokumentace týkající se jejich emise výslovně uváděla jejich pořadí v běžném úpadkovém řízení. (10) Aby nová nepreferenční prioritní kategorie dluhových nástrojů splnila kritéria způsobilosti popsaná ve standardu TLAC a stanovená ve směrnici 2014/59/EU, a tudíž posílila právní jistou, měly by členské státy zajistit, aby tyto dluhové nástroje nebyly deriváty a aby neobsahovaly žádné vložené deriváty a rovněž aby příslušná smluvní dokumentace týkající se jejich emise výslovně uváděla jejich pořadí v běžném úpadkovém řízení. Touto směrnicí by neměly být dotčeny požadavky vnitrostátního práva na registraci dluhových nástrojů v podnikovém registru závazků emitenta s cílem splnit podmínky pro nepreferenční prioritní kategorie dluhových nástrojů podle této směrnice. PE v /28 PR\ docx

13 10 Bod odůvodnění 11 (11) Aby se zvýšila právní jistota pro investory, měly by členské státy zajistit, aby jejich standardní prioritní dluhové nástroje měly v jejich vnitrostátních insolvenčních právních předpisech vyšší stupeň priority, než nová nepreferenční prioritní kategorie dluhových nástrojů v rámci běžného úpadkového řízení. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nová nepreferenční prioritní kategorie dluhových nástrojů měla vyšší stupeň priority než kapitálové nástroje nebo jakékoli jiné podřízené závazky, a aby na rozdíl od takových nástrojů či závazků mohla být u nové nepreferenční prioritní kategorie dluhových nástrojů rekapitalizace z vnitřních zdrojů provedena pouze v případě, kdy se emitující instituce nachází v režimu řešení krize. (11) Aby se zvýšila právní jistota pro investory, měly by členské státy zajistit, aby jejich běžné prioritní dluhové nástroje a jiné nezajištěné běžné prioritní závazky, které nejsou dluhovými nástroji, měly v jejich vnitrostátním insolvenčním právu vyšší stupeň priority než nová nepreferenční prioritní kategorie dluhových nástrojů. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nová nepreferenční prioritní kategorie dluhových nástrojů měla vyšší stupeň priority než kapitálové nástroje a veškeré podřízené závazky. 11 Bod odůvodnění 12 (12) Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice, totiž stanovení jednotných pravidel pro hierarchii bankovních věřitelů pro účely rámce Unie pro ozdravné postupy a řešení krize, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a proto jich lze z důvodu rozsahu a účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity (12) Jelikož cílů této směrnice, totiž stanovení harmonizovaných pravidel pro postavení nezajištěných dluhových nástrojů v případě úpadku pro účely rámce Unie pro ozdravné postupy a řešení krize, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu opatření, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity PR\ docx 13/28 PE v02-00

14 stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. Touto směrnicí by zejména neměly být dotčeny další možnosti, které standard TLAC stanoví pro splnění požadavku podřízenosti. 12 Bod odůvodnění 13 (13) Je vhodné, aby se změny směrnice 2014/59/EU stanovené touto směrnicí použily na závazky emitované k datu použitelnosti této směrnice či po tomto datu a na závazky, jež budou k uvedenému datu dosud nesplacené. Nicméně pro účely právní jistoty a v zájmu maximálního možného snížení přechodných nákladů by členské státy měly zajistit, aby se zacházení se všemi nesplacenými závazky, které úvěrové instituce a investiční podniky emitovaly před uvedeným datem, řídilo právními předpisy členských států přijatými k datu [31. prosince 2016]. Na nesplacené závazky by se tak měly nadále vztahovat regulační požadavky stanovené směrnicí 2014/59/EU a příslušnými vnitrostátními právními předpisy ve znění přijatém ke dni [31. prosince 2016], (13) Je vhodné, aby se změny směrnice 2014/59/EU stanovené touto směrnicí použily na nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů vydaných ke dni použitelnosti této směrnice nebo později. Nicméně pro účely právní jistoty a v zájmu maximálního možného snížení přechodných nákladů by členské státy měly zajistit, aby se postavení všech nesplacených nezajištěných pohledávek vyplývajících z dluhových nástrojů, které instituce vydaly před uvedeným dnem, v případě úpadku řídilo právními předpisy členských států, jak byly přijaty k 31. prosinci V rozsahu, v jakém některé vnitrostátní právní předpisy, jak byly přijaty k 31. prosinci 2016, již mohly sledovat cíl, kterým je umožnit institucím vydávat podřízené závazky, mohou mít veškeré nesplacené nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů vydaných přede dnem použitelnosti této směrnice nebo jejich část v případě úpadku stejné postavení jako nepreferenční prioritní dluhové nástroje vydané za podmínek této směrnice. Kromě toho mohou členské státy po 31. prosinci 2016 a přede dnem PE v /28 PR\ docx

15 vstupu této směrnice v platnost přijmout vnitrostátní právo, které upravuje, jaké postavení mají v běžných úpadkových řízeních nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů vydaných po dni použitelnosti těchto právních předpisů, s cílem splnit podmínky stanovené v této směrnici. V takovém případě by se právními předpisy členských států, jak byly přijaty k 31. prosinci 2016, měly nadále řídit pouze nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových závazků vydaných před použitelností tohoto nového vnitrostátního práva. 13 Bod odůvodnění 13 a (nový) (13a) Tato směrnice by neměla bránit členským státům, aby stanovily, že by se tato směrnice měla nadále používat, pokud se na emitenty přestane zejména v důsledku odprodeje úvěrových či investičních aktivit třetí straně vztahovat rámec Unie pro řešení krizí. 14 Bod odůvodnění 13 b (nový) (13b) Tato směrnice harmonizuje postavení, jaké mají v běžných úpadkových řízeních nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových PR\ docx 15/28 PE v02-00

16 nástrojů, a netýká se postavení, jaké mají v případě úpadku vklady nad rámec stávajících příslušných ustanovení směrnice 2014/59/EU. Touto směrnicí není proto dotčeno vnitrostátní právo členských států upravující běžná úpadková řízení, které se týkají postavení vkladů v případě úpadku, jež není harmonizováno směrnicí 2014/59/EU. Do [3 roky ode dne vstupu této směrnice v platnost] by Komise měla přezkoumat uplatňování směrnice 2014/59/EU, pokud jde o postavení vkladů v případě úpadku, a vyhodnotit zejména potřebu dalších změn uvedené směrnice. 15 Čl. 1 odst. -1 (nový) Směrnice 2014/59/EU Čl. 2 odst. 1 bod 48 Platné znění 48) dluhovými nástroji uvedenými v čl. 63 odst. 1 písm. g) a j) dluhopisy a jiné formy převoditelného dluhu, nástroje vytvářející nebo uznávající dluh a nástroje poskytující práva na nabytí dluhových nástrojů; -1. V čl. 2 odst. 1 se bod 48 nahrazuje tímto: (48) dluhovými nástroji : i) pro účely čl. 63 odst. 1 písm. g) a j) dluhopisy a jiné formy převoditelného dluhu, nástroje vytvářející nebo uznávající dluh a nástroje poskytující práva na nabytí dluhových nástrojů; a dále ii) pro účely článku 108 dluhopisy a jiné formy převoditelného dluhu a nástroje vytvářející nebo uznávající dluh;. PE v /28 PR\ docx

17 16 Čl. 1 odst. 1 Směrnice 2014/59/EU Čl. 108 název a pododstavec 1 písm. a 1. V názvu článku 108 se vypouští slovo vkladů a v čl. 108 písm. a) prvním pododstavci se vypouštějí slova bez přednostních práv. vypouští se 17 Čl. 1 odst. 1 a (nový) Směrnice 2014/59/EU Čl. 108 název Platné znění Postavení vkladů v hierarchii stanovené pro případy úpadku 1a. V článku 108 se název nahrazuje tímto: Postavení v hierarchii stanovené pro případy úpadku 18 Čl. 1 odst. 1 b (nový) Směrnice 2014/59/EU Čl. 108 odst. 1 PR\ docx 17/28 PE v02-00

18 Platné znění 1. Členské státy zajistí, aby ve vnitrostátním právu upravujícím běžná úpadková řízení: a) následující položky měly stejný stupeň priority, který je vyšší než stupeň priority pohledávek běžných, nezajištěných věřitelů bez přednostních práv: i) část způsobilých vkladů fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků, která přesahuje limit pojištění stanovený v článku 6 směrnice 2014/49/EU; ii) vklady, které by byly způsobilými vklady fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků, kdyby nebyly provedeny prostřednictvím poboček nacházejících se mimo Unii, které jsou pobočkami institucí usazených v Unii; b) následující položky měly stejný stupeň priority, který je vyšší než stupeň priority stanovený v písmeni a): 1b. V článku 108 se odstavec 1 nahrazuje tímto: 1. Členské státy zajistí, aby ve vnitrostátním právu upravujícím běžná úpadková řízení: a) následující položky měly stejný stupeň priority, který je vyšší než stupeň priority pohledávek běžných, nezajištěných věřitelů: i) část způsobilých vkladů fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků, která přesahuje limit pojištění stanovený v článku 6 směrnice 2014/49/EU; ii) vklady, které by byly způsobilými vklady fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků, kdyby nebyly provedeny prostřednictvím poboček nacházejících se mimo Unii, které jsou pobočkami institucí usazených v Unii; b) následující položky měly stejný stupeň priority, který je vyšší než stupeň priority stanovený v písmeni a): i) pojištěné vklady; i) pojištěné vklady; ii) systémy pojištění vkladů přebírající práva a závazky pojištěných vkladatelů v případě platební neschopnosti. ii) systémy pojištění vkladů přebírající práva a závazky pojištěných vkladatelů v případě platební neschopnosti. 19 Čl. 1 odst. 2 Směrnice 2014/59/EU Čl. 108 odst. 2 návětí 2. Členské státy zajistí, aby u subjektů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c) a 2. Členské státy zajistí, aby ve vnitrostátním právu upravujícím běžná PE v /28 PR\ docx

19 d) běžné nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů, které mají na základě vnitrostátních právních předpisů upravujících běžné úpadkové řízení mezi dluhovými nástroji nejvyšší stupeň priority, měly vyšší stupeň priority než nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů, které splňují tato kritéria: úpadková řízení měly u subjektů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c) a d) běžné, nezajištěné pohledávky vyšší stupeň priority než nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů, které splňují tato kritéria: 20 Čl. 1 odst. 2 Směrnice 2014/59/EU Čl. 108 odst. 2 písm. a a) počáteční smluvní splatnost dluhových nástrojů trvá jeden rok; vypouští se 21 Čl. 1 odst. 2 Směrnice 2014/59/EU Čl. 108 odst. 2 písm. b b) nemají žádné derivátové prvky; b) nejedná se o deriváty a neobsahují žádné vložené deriváty; a PR\ docx 19/28 PE v02-00

20 22 Čl. 1 odst. 2 Směrnice 2014/59/EU Čl. 108 odst. 2 písm. c c) příslušná smluvní dokumentace týkající se jejich emise výslovně uvádí stupeň priority podle tohoto odstavce. c) příslušná smluvní dokumentace a případně prospekt týkající se jejich emise výslovně uvádí nižší stupeň priority podle tohoto odstavce. 23 Čl. 1 odst. 2 Směrnice 2014/59/EU Čl. 108 odst Členské státy zajistí, aby běžné nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů uvedených v odstavci 2 měly na základě vnitrostátních právních předpisů upravujících běžné úpadkové řízení vyšší stupeň priority než pohledávky vyplývající z nástrojů uvedených v čl. 48 odst. 1 písm. a) až d). 3. Členské státy zajistí, aby nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů splňujících kritéria stanovená v odst. 2 písm. b) a c) měly ve vnitrostátním právu upravujícím běžná úpadková řízení vyšší stupeň priority než pohledávky vyplývající z nástrojů uvedených v čl. 48 odst. 1 písm. a) až d). 24 Čl. 1 odst. 2 Směrnice 2014/59/EU Čl. 108 odst Členské státy zajistí, aby se jejich 4. Aniž jsou dotčeny odstavce 4a a PE v /28 PR\ docx

21 vnitrostátní právní předpisy upravující běžné úpadkové řízení přijaté ke dni [31. prosince 2016] použily na běžné nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů emitovaných subjekty uvedenými v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c) a d) před datem [datum použitelnosti této směrnice červenec 2017]. 4b, členské státy zajistí, aby se na pořadí, jaké mají v běžných úpadkových řízeních nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů vydaných subjekty uvedenými v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c) a d) před dnem vstupu v platnost opatření podle vnitrostátního práva provádějícího tuto směrnici, použilo jejich vnitrostátní právo upravující běžná úpadková řízení, jak bylo přijato k 31. prosinci Čl. 1 odst. 2 Směrnice 2014/59/EU Čl. 108 odst. 4 a (nový) 4a. Pokud členský stát po 31. prosinci 2016 a přede dnem vstupu této směrnice v platnost přijal vnitrostátní právo upravující pořadí, jaké mají v běžných úpadkových řízeních pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů vydaných po dni použitelnosti takového vnitrostátního práva, odstavec 4 se nepoužije na pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů vydaných po vstupu takového vnitrostátního práva v platnost, a to za podmínky, že je dodrženo následující: a) toto vnitrostátní právo stanoví, že v běžných úpadkových řízeních mají u subjektů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c) a d) běžné, nezajištěné pohledávky vyšší stupeň priority než nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů, které splňují tato kritéria: i) nejedná se o deriváty a neobsahují žádné vložené deriváty; a PR\ docx 21/28 PE v02-00

22 ii) příslušná smluvní dokumentace a případně prospekt týkající se jejich emise výslovně uvádí nižší stupeň priority podle příslušného práva; b) toto vnitrostátní právo stanoví, že nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů splňujících kritéria stanovená v písmeni a) tohoto odstavce mají v běžných úpadkových řízeních vyšší stupeň priority než pohledávky vyplývající z nástrojů uvedených v čl. 48 odst. 1 písm. a) až d). Ke dni vstupu v platnost opatření podle vnitrostátního práva provádějícího tuto směrnici mají nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů uvedených v písmeni b) stejný stupeň priority jako v odst. 2 písm. b) a c) a v odstavci Čl. 1 odst. 2 Směrnice 2014/59/EU Čl. 108 odst. 4 b (nový) 4b. Členské státy, které před 31. prosincem 2016 přijaly vnitrostátní právo upravující běžná úpadková řízení, kterým se nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů vydaných subjekty uvedenými v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c) a d) rozdělují do dvou nebo více různých stupňů priority nebo kde se stupeň priority nezajištěných pohledávek vyplývajících z dluhových nástrojů mění ve vztahu ke všem ostatním běžným nezajištěným pohledávkám ve stejném postavení, mohou stanovit, že nástroje s nejnižším stupněm priority mezi těmito běžnými, nezajištěnými pohledávkami mají stejné PE v /28 PR\ docx

23 pořadí jako ty, které jsou uvedeny v odst. 2 písm. b) a c) a v odstavci Čl. 2 odst. 1 pododstavec 1 Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [června 2017]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. Členské státy uvedou nejpozději do... [12 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] v platnost právní a správní předpisy k dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. 28 Čl. 2 odst. 1 pododstavec 2 Použijí tyto předpisy ode dne [července 2017]. Členské státy použijí tyto předpisy ode dne jejich vstupu v platnost ve vnitrostátním právu, který nastane nejpozději dne... [12 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost]. 29 Čl. 2 odst. 2 a (nový) PR\ docx 23/28 PE v02-00

24 2a. Odstavec 2 se nepoužije v případech, kdy vnitrostátní opatření členských států, která platila před vstupem této směrnice v platnost, jsou v souladu s touto směrnicí. V takovém případě členské státy tuto skutečnost náležitě oznámí Komisi. 30 Čl. 2 odst Členské státy sdělí Komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. 3. Členské státy sdělí Komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví znění hlavních opatření vnitrostátního práva, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. 31 Článek 2 a (nový) Článek 2a Přezkum Do... [3 roky po dni vstupu této směrnice v platnost] provede Komise přezkum uplatňování čl. 108 odst. 1 směrnice 2014/59/EU. Komise zejména posoudí, zda jsou zapotřebí jakékoli další změny týkající se postavení vkladů v případě úpadku. Podá o tom zprávu Evropskému PE v /28 PR\ docx

25 parlamentu a Radě. PR\ docx 25/28 PE v02-00

26 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (BRRD) změnila logiku evropských finančních trhů. Jasně stanovila, že akcionáři a investoři se musí se ztrátami vypořádat sami a nemohou očekávat, že jim z nesnází pomohou vlády a daňoví poplatníci. Touto zásadou se řídí všechny běžné společnosti a nyní tedy také evropské banky. Z výše uvedeného vyplývají dva důsledky, které je důležité zachovat. Byl to také jeden z hlavních cílů zpravodaje, když jako zpravodaj Parlamentu odpovídal za to, aby se původní návrh směrnice BRRD prosadil a stal se z něj platný právní předpis. Zaprvé, dostane-li se banka do potíží, je stanoven jasný postup nakládání se ztrátami. V zásadě platí, že vše je způsobilé k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, nejen vlastní kapitál, což má za následek to, že stávající vlastník ztratí nejen banku, ale také hlavní investory a v konečném důsledku i vkladatele, a to v dohodnutém pořadí. To znamená, že při řešení krize může být rekapitalizace z vnitřních zdrojů uplatněna, aniž by byl kdokoli překvapen nebo tvrdil, že se to nedalo očekávat. Neměl by tedy existovat žádný prostor, jenž by komukoli umožňoval rekapitalizaci z vnitřních zdrojů zpochybnit či jí bránit. Pro vkladatele a investory to znamená větší právní srozumitelnost a jistotu, čímž jsou také chráněni. Úspory vkladatelů jsou rekapitalizovány z vnitřních zdrojů jako poslední a mohou být do určité stanovené výše vyplaceny také prostřednictvím vnitrostátních systémů pojištění vkladů. Vkladatelé si mohou zajistit vyšší úroveň jistoty tím, že své úspory vloží do několika různých bank, nebo tím, že se ujistí o tom, zda je banka bezpečná a stabilní. Totéž platí i pro investory; rekapitalizace z vnitřních zdrojů proběhne u jejich vkladů před rekapitalizací prostředků vkladatelů, avšak ve stanoveném pořadí v závislosti na různých kategoriích kapitálu. Tímto je zajištěno, že rekapitalizace z vnitřních zdrojů proběhne efektivně, a současně si každý může udělat jasnou představu o tom, jakým rizikům se vystavuje, a má tedy možnost zvažovat rizika, která jsou pro něj přijatelná. Zadruhé to, že si lidé uvědomí, že způsobilým k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů může být vše, přispívá k disciplíně na trhu, neboť každý ví, že může o své akcie, svůj kapitál nebo své investice přijít. Banky jsou tak nuceny zajišťovat své financování tak, aby vlastníci a investoři získali jistotu potřebnou k tomu, aby do banky investovali. Pro mě jako zpravodaje pro směrnici BRRD a pro Parlament bylo důležité zajistit, aby způsobilým k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů byl veškerý kapitál, a tím se dosáhlo větší právní jistoty a disciplíny na trhu. S ohledem na výše uvedené zpravodaj vítá zavedení celkové kapacity pro absorpci ztrát (TLAC) do evropské legislativy, směrnice BRRD i nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (SRMR), což vychází z mezinárodních pravidel pro globální systémově významné banky. Současně by zpravodaj rád zdůraznil, že zvláštní podřízený kapitál určený k absorpci ztrát nemá sloužit jako prostředek k obcházení skutečnosti, že veškerý kapitál, veškerý dluh, je způsobilý k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů. Podřízený dluh je tady spíše kvůli tomu, aby umožnil rychlý a stabilní proces řešení krize, a nikoli aby jakkoli omezoval dluh, který je způsobilý k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů. Z tohoto důvodu je třeba začlenit TLAC PE v /28 PR\ docx

27 v souladu s pravidly G20, avšak nikoli nad jejich rámec, aby byly vytvořeny podmínky pro zvýšené investice a objasnila se rizika pro ty, kteří chtějí do banky investovat či do ní vložit finanční prostředky. Tento přístup je důležitý také z hlediska nastavení rovných podmínek pro evropské banky v rámci celosvětové hospodářské soutěže. Evropské banky, které nejsou globálními systémově významnými institucemi, by neměly být vázány pravidly TLAC, ale na základě MREL již bylo samozřejmě rozhodnuto. Jestliže budou banky splňovat standardy TLAC, mělo by se mít za to, že splňují požadavek MREL, a nepotřebují tedy další překrývající se kapitál pro rekapitalizaci z vnitřních zdrojů. Zpravodaj se domnívá, že pravidla týkající se TLAC a MREL musí být stanovena tak, aby na to nedoplácely banky s vysokou úrovní vlastního kapitálu. To znamená, že požadavek MREL musí být stanoven tak, aby banky s vysokou úrovní vlastního kapitálu plnily stejné povinnosti, pokud jde o MREL, jako banky s nízkou úrovní vlastního kapitálu. Kromě výše uvedených prvků jsou nezbytné změny týkající se postavení vkladů v případě úpadku, aby mohly být požadavky standardu TLAC začleněny do směrnice BRRD. Důvodem je to, že standard TLAC stanovuje, že závazky jsou způsobilé, pouze pokud jsou podřízeny ostatním závazkům. S ohledem na tento požadavek podřízenosti Komise navrhla vytvoření nové kategorie aktiv nepreferenčního prioritního dluhu v zájmu posílení způsobilosti institucí k řešení krize a minimalizace nákladů na splnění požadavků, které vznikají v důsledku dosud rozdílných přístupů k podřízenosti uplatňovaných v členských státech. Zpravodaj obecně podporuje přístup, který zvolila Komise, tj. statutární uznávání smluvní podřízenosti. Bez ohledu na tuto skutečnost si je zpravodaj vědom toho, že začlenění tohoto přístupu nemusí být v řadě států snadné, zejména je-li v jejich vnitrostátním právu zakotvena podřízenost vyplývající právních předpisů. K zajištění právní jistoty pro investory a emitenty je nezbytné zavést přechodná opatření. Zpravodaj za tímto účelem navrhuje režim zachování právních účinků ( grandfathering regime ), který řeší otázku použitelnosti vnitrostátních právních předpisů v době před vstupem této směrnice v platnost. S ohledem na podmínky, které by měla tato nová kategorie aktiv nepreferenční prioritní dluh plnit, zastává zpravodaj názor, že rekapitalizace z vnitřních zdrojů by mohla být ještě více usnadněna tím, že se upraví požadavky týkající se splatnosti. Zatímco Komise navrhla počáteční splatnost v minimální výši jednoho roku, zpravodaj navrhuje nestanovovat tady žádné minimální požadavky. Nepreferenční prioritní dluh s počáteční splatností či zbytkovou splatností v délce kratší jednoho roku by nesplnily požadavky MREL nebo TLAC. Takový nástroj by nicméně mohl být i tak rekapitalizován z vnitřních zdrojů, přičemž by se zvýšila kapacita instituce pro absorpci ztrát. Proto zpravodaj nechce instituce automaticky vyjímat z emitování nové kategorie aktiv se splatností kratší jednoho roku, neboť pokud je takováto počáteční splatnost zvolena nebo zůstává v platnosti, způsobilost instituce k řešení krize by se zlepšila, i kdyby požadavky MREL a TLAC nebyly splněny. V neposlední řadě by zpravodaj rád zdůraznil, že je důležité, aby investoři a emitenti získali jistotu ohledně příslušných požadavků podřízenosti a přehled o nich co nejrychleji. Zároveň je však nanejvýš důležité to, aby byla vyjasněna kritéria způsobilosti stanovená v článku 72b nařízení (EU) č. 575/2013 (nařízení o kapitálových požadavcích). V tomto ohledu je nutné, PR\ docx 27/28 PE v02-00

28 aby legislativní orgán zajistil soulad a soudržnost mezi oběma legislativními nástroji. PE v /28 PR\ docx