ZPRAVODAJ 13 pro jihočeská města a obce Prosinec 2017 Vážená paní starostko, vážený pane starosto, vážení představitelé měst a obcí Jihočeského kraje, od prvního vydání tohoto zpravodaje uplynulo šest let. Z původního výstupu projektu ENERGIE-OBCE-GEM se postupem času stal půlročník, prostřednictvím kterého vás pravidelně informujeme o novinkách v oblasti úspor energie, dotacích a související legislativě. Povinná rekuperace do všech domů? Nenechte se zmást poplašnými zprávami V poslední době se v tisku i v jiných médiích objevují zprávy o přicházející revoluci ve způsobu stavění nových budov, tedy budov s téměř nulovou spotřebou energie, a to zejména v souvislosti s nutností zdražit výstavbu. Nejčastěji se mluví o dalším zdražování bytů. Občan snažící se získat informace na internetu nebo v tisku, vychází z tohoto procesu možná poučen, ale spíše zmaten, nebo dokonce vystrašen (viz např. článek České byty musí šetřit energii. Zaplatí to jejich majitelé z 4.12.2017, který přinesl řadu dezinformací a vyvolal bouřlivé reakce o povinné instalaci rekuperace do všech objektů a k 21.12. čítala diskuse k článku více než 550 příspěvků). Pokud jsme už u té rekuperace, povinnost instalovat rekuperaci (řízené větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu) do obytných a pobytových prostor nepřichází z EU v souvislosti s postupným nástupem budov s téměř nulovou spotřebou energie, ale od nás. Zpřísněné hygienické předpisy o ochraně před hlukem vyžadují pro novostavby zpracování hlukových studií. Důsledkem je nemožnost větrání otevíráním oken a z toho vyplývající povinnost instalace řízeného (nuceného) větrání. Na druhé straně rekuperace má své opodstatnění u budov s těsnými okny (učebny ve školách). V bytech a rodinných domech v reálu sice moc energie neuspoří (ventilátory spotřebovávají elektřinu a bez rekuperace se tolik nevětrá), ale zaručí vám, že váš byt nebo dům bude vždy řádně vyvětrán, obzvlášť máte-li již vyměněná okna za nová těsná. Jeden předpis dvojí měřítko Ponechme zatím stranou, jak přistupují k budovám s téměř nulovou spotřebou energie jinde v Evropě a nazývejme tyto budovy jako NZEB (zkratka z angličtiny). U nás jsou definovány v zákoně č. 406/2000 v platném znění (zákon o hospodaření s energií) jako budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných
zdrojů. Pokud si tuto definici přečte standardně poučený občan, vcelku správně usoudí, že je to něco jako takzvaný pasivní dům, který má třeba na střeše solární zařízení pro přitápění a přípravu teplé vody. Pokud si to přečte energetický specialista, který má rozhodnout, zda navržená budova je skutečně NZEB, zeptá se: a kolikže kwh za rok znamená ta nízká energetická náročnost budovy a jaké procento z dodané energie představuje ten značný rozsah. Ano, od toho je zde prováděcí předpis k výše uvedenému zákonu, a to vyhláška č. 78/2013 v platném znění, která věc řeší prostřednictvím průkazu energetické náročnosti budovy (PENB). Porovnáním výše uvedené definice s výsledky výpočtu podle vyhlášky zjistíme, že ambice obsažené v definici nejsou zdaleka naplněny, že takováto NZEB má daleko k pasivnímu domu a často nemusí být dodána ani 1 kwh z obnovitelných zdrojů. Tento rozpor má být řešen v novele zákona v definici NZEB v pasáži o obnovitelných zdrojích nahrazením povinnosti doporučením. Ostatně autor zákona Ministerstvo průmyslu a obchodu se dohodl s kontrolním orgánem Státní energetickou inspekcí, že přednost před definicí v zákoně má posouzení podle vyhlášky. Jak je to podle vyhlášky? Tady je třeba se zastavit a vysvětlit metodiku, kterou se hodnotí budovy po stránce energetické náročnosti v PENB. Ten proces probíhá výpočtovým porovnáním hodnocené budovy s budovou referenční, která je postavena na stejném místě a vypadá stejně jako budova hodnocená, ale tepelně technické vlastnosti obálky budovy a účinnosti technických systémů v budově (zdroje tepla, rozvody apod.) jsou stanoveny vyhláškou tak, aby energetická náročnost budovy byla na takzvané nákladově optimální úrovni (nejnižší náklady na pořízení a provoz budovy). Porovnáním hodnocené a referenční budovy do jaké míry naplňuje kritéria, pak získáme zatřídění budovy do kategorií A až G. Hodnotí se celková dodaná energie do budovy, primární neobnovitelná energie a průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy. Vedlejšími hodnocenými parametry jsou dílčí dodané energie pro vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti, teplou vodu a osvětlení. Které hodnoty a údaje například předepisuje vyhláška pro referenční budovu: - Průměrný součinitel prostupu tepla - Účinnost zdroje tepla - Účinnost rozvodů tepla - Chladící faktor zdrojů chladu - Účinnost zpětného získávání tepla - Měrná ztráta zásobníků teplé vody - Vytápění a příprava teplé vody plynem - Osvětlení a pomocné energie elektřinou ze sítě - Faktory celkové a neobnovitelné primární energie (přepočet energonositelů na primární energii: plyn 1,1/1,1, uhlí 1,1/1,1, elektřina 3,2/3,0, kusové dřevo 1,1/0,1, pelety 1,2/0,2, energie prostředí 1,0/0,0)
Na druhé straně referenční budova ve vyhlášce neříká nic o: - teplotě, na kterou se budova vytápí - době, po kterou se budova vytápí - spotřebě teplé vody a její teplotě - tepelných ziscích od osob a elektrických spotřebičů - době svícení atd. přitom je evidentní, že tyto ukazatele významným způsobem ovlivňují spotřebu energie. Vyhláška ukládá zpracovateli PENB použít pro stanovení těchto nespecifikovaných hodnot metodiku obsaženou ve vyjmenovaných evropských normách řady 15316 a dalších normách. Pro ulehčení práce zpracovatelů PENB byla vypracována TNI 73 0331, obsahující nejběžnější hodnoty těchto parametrů pro běžné případy včetně typického užívání budov. Její používání však není povinné a také vzhledem k rozptylu hodnot, pak vychází absolutní i měrné hodnoty pro dodanou energii pro stejnou budovu vypočtené různými zpracovateli různě, nehledě na reálný uživatelský profil budovy. U parametrů, jejichž číselné hodnoty nejsou stanoveny vyhláškou, se pak přenáší tyto hodnoty z hodnocené budovy do budovy referenční. Díky porovnávání dílčích spotřeb energie mezi hodnocenou a referenční budovou se údaje přenesené z hodnocené do referenční budovy vykrátí a výsledek hodnocení dílčích dodaných energií je tak na uživatelském profilu nezávislý. Jinak řečeno, stejného zatřídění je dosaženo při různých spotřebách energie. Číselné údaje o spotřebách energie jsou jen orientační a slouží ke stanovení míry vlivu jednotlivých dílčích spotřeb na zatřídění budovy jako celku. Stejným způsobem se hodnotí i NZEB. V našich podmínkách se neříká, kolik má činit dodaná energie do budovy z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů v kwh za rok, popřípadě měrná spotřeba v kw/m 2 a rok (přepočtená na energeticky vztažnou plochu), nýbrž rozhoduje to, zda posuzovaná budova je alespoň stejná nebo lepší než referenční NZEB, bez ohledu na množství dodané energie. Lépe to osvětlí následující tabulky (vyhl. 78/2013): Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Důležitý je předposlední a poslední sloupec. V první tabulce nám údaj říká, že současně stavěné budovy musí mít průměrný součinitel prostupu tepla obálky na úrovní 80% hodnoty požadované příslušnou normou (ČSN 73 0540). Zpřísnění tohoto ukazatele pro NZEB činí 10 procentních bodů (12,5%) na hodnotu 70%. Druhá tabulka nám říká, jaké musí být snížení primární neobnovitelné energie vůči referenční budově vytápěné plynem (viz výše uvedené referenční údaje podle vyhlášky). Zde se již rozlišují budovy podle účelu. Za povšimnutí stojí fakt, že už jeden posun k NZEB proběhl bez většího zájmu již v roce 2015. Další
snížení pro nové NZEB je nastaveno nejvíce pro rodinné domy a to 15 procentních bodů (17%). Pro ostatní (nebytové stavby) je toto snížení oproti současnému stavu ve výši 2 procentních bodů (2%). Je nastavení referenční budovy přísné? S měnícími se vnějšími podmínkami se také posouvá hranice nákladově optimální energetické náročnosti směrem k přísnějším hodnotám. Vyjádřením tohoto utahování šroubů je postupný přechod na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB), tak jak předepisuje vyhláška č. 78/2013, aby v roce 2020 byly již všechny nové budovy takto postaveny. Přechod je nařízen postupný podle velikosti energeticky vztažné plochy budovy a přednostně u budov vlastněných orgány veřejné moci (veřejné budovy, školy atd.): 1. větší než 1 500 m 2, od 1. ledna 2016, 2. větší než 350 m 2, od 1. ledna 2017, 3. menší než 350 m 2, od 1. ledna 2018. To znamená, že projektová dokumentace předkládaná stavebním úřadům v dotčených případech již téměř dva roky musí plnit požadavky NZEB. V oblasti ostatní výstavby jsou termíny posunuty o dva roky dopředu. Přísnost nastavení NZEB lze dokumentovat v následující tabulce: Tabulka č.3 Z ní vyplývá, že pro jednotlivé konstrukce je nastavení NZEB na úrovni doporučených hodnot podle ČSN 730540 a je nad hodnotami doporučenými pro pasivní domy. Přísnější, než doporučené hodnoty jsou hodnoty pro výplně otvorů. Posuzováno jednotlivě, vycházejí okna s trojskly. V PENB se však posuzuje průměrný součinitel prostupu tepla, takže, kde něco chybí, lze jinde přidat. Je nutno se také vypořádat s přirážkou na tepelné vazby. Souhrnně lze říci, že požadavek na obálku není nijak mimořádně přísný. Podobně účinnost technických systémů na příkladu rodinného domu vytápěného zemním plynem za použití současných technologií: Tabulka č.4 Na účinnosti dílčího systému vytápění můžeme ušetřit v uvedeném příkladu jen na prvních třech řádcích cca 27 procentních bodů (33%), což je významný vklad pro snížení celkové dodané a potažmo neobnovitelné primární energie (požadováno 25%). Jak to vychází u rodinných domů? Rodinné domy s vytápěním a přípravou vody zemním plynem s obálkou budovy splňující s rezervou požadované hodnoty podle ČSN 730540 a s okny s trojskly, s technickým zařízením pro vytápění a přípravu teplé vody na současné technické úrovni a bez rekuperace, splní požadavek NZEB bez problémů, aniž by bylo nutno pořizovat jakýkoli obnovitelný zdroj. Kvalitní obálka budovy a vysoké účinnosti technických systémů musí v tomto případě překrýt i spotřebu primární neobnovitelné energie pro pomocné elektrické
spotřebiče (oběhové čerpadlo) a osvětlení. Ještě o něco lépe by na tom byl dům připojený na soustavu CZT. Častým tepelným zdrojem pro vytápění i přípravu teplé vody bývají tepelné čerpadlo, kotel na pelety nebo na kusové dřevo. I v těchto případech není problém splnit podmínky pro NZEB, dokonce i podle definice, protože spotřeba energie je kryta z části nebo z velké části z obnovitelných zdrojů (energonositel dřevo a výrobky ze dřeva nebo obnovitelná energie okolního prostředí získaná pomocí tepelného čerpadla). Naopak vytápět a současně připravovat vodu v novostavbě pouze elektřinou ze sítě není kvůli vysokému faktoru primární energie pro elektřinu možné. Ale to není problém jen pro NZEB, to platí obecně. Řada soukromých stavitelů nechává stavět své rodinné domy, které splňují pravidla pro NZEB již nyní, aniž by to bylo považováno za něco mimořádného. Staví NZEB, aniž by to tušili. Pro představu: u vnější stěny odpovídá doporučený součinitel prostupu tepla například zdivu z pálených bloků tloušťky 300 mm zateplených EPS tloušťky 160 mm, v podlaze 130 mm, ve stropě 240 mm. I s těmito hodnotami lze požadavky NZEB splnit. Ostatní domy s nízkou spotřebou energie Známe i jiné pojmenování domů s nízkou spotřebou energie: Nízkoenergetický dům Pasivní dům Nulový dům Aktivní dům Významy pojmenování jsou dostatečně veřejnosti známy. Zásadní rozdíl mezi nimi a domy s téměř nulovou spotřebou energie je, že nejsou definovány zákonem, nejsou to kategorie povinné, nýbrž dobrovolné. Jsou specifikovány např. státní normou, TNI, uznávanou úmluvou, nebo v dotačních programech. Na rozdíl od kvantifikace NZEB obsahují navíc i konkrétní limity spotřeb energií, měrných spotřeb, nebo ročních bilancí - měrná potřeba tepla na vytápění (nízkoenergetický dům 50, pasivní 15 kwh/m 2 a rok), množství primární energie). V médiích pak bývá často zaměňována NZEB s nulovým domem. Nulový dům znamená, že v roční bilanci je celková dodaná energie rovna nule. Toho lze dosáhnout tam, kde se v domě energie vyrábí a skladuje, nebo dodává do sítě a znovu z ní odebírá. Z toho plyne i další rozdíl, kterým se odlišují ostatní domy s nízkou spotřebou energie od NZEB. Aby byly výsledky posouzení vzájemně srovnatelné, je nutno navíc jednotně definovat i uživatelské profily, to znamená např. i teploty a doby vytápění, vnitřní tepelné zisky, spotřebu teplé vody atd. Shrnutí Rozhodujícím kritériem pro splnění požadavku NZEB je kvalitní obálka budovy, vyjádřená průměrných součinitelem prostupu tepla. Při jejím naplnění lze očekávat splnění požadavku i pro celou budovu při běžných energonositelích bez nutnosti instalace dalšího obnovitelného zdroje, s výjimkou, kdy hlavním energonositelem je přímotopná elektřina ze sítě. V případě rodinných domů vyjádřeno průkazem energetické náročnosti to odpovídá celkové dodané energii v kategorii alespoň B. Podobná pravidla platí i pro bytové domy a ostatní stavby. Každá stavba se musí posoudit individuálně.
V současné době a v současném znění předpisu pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie nepředstavují takové budovy zásadní pokrok ve snižování energetické náročnosti budov. Kdo chce stavět budovy s velmi nízkou spotřebou energie, nechť zaměří svoji pozornost na budovy pasivní. S čím vám pomůže Energy Centre České Budějovice (ECČB) Pokud si nejste jisti nutností zavedení nových opatření, aplikací legislativy na konkrétní případ nebo způsobem či potřebou realizace stavebnětechnických úprav, neváhejte nás kontaktovat. Městům a obcím Jihočeského kraje poskytujeme poradenství zcela zdarma, osobní konzultaci s odborníkem přímo na místě nevyjímaje. V zimních měsících lze konzultaci spojit s měřením tepelných úniků termovizní kamerou. Poradenství Energy Centre České Budějovice je nejen bezplatné, ale i komerčně nezávislé. ECČB dále nabízí zpracování průkazů energetické náročnosti budov, energetické posudky, analýzy a audity. Děkujeme Vám za důvěru, kterou jste nám v tomto roce projevili, a do nového roku vám přejeme pevné zdraví, mnoho štěstí a energie do vaší práce! Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 požadováno nákladově optimální NZEB doporučeno doporučeno pro pasivní domy konstrukce U N,20 0,8 0,7 U rec,20 U pas,20 W/m 2,K vnější stěna 0,3 0,24 0,21 0,2(0,25) 0,18-0,12 střecha 0,24 0,19 0,17 0,16 0,18-0,12 strop pod půdou 0,3 0,24 0,21 0,2 0,15-0,10 podlaha na zemině 0,45 0,36 0,32 0,3 0,22-0,15 okna 1,5 1,20 1,05 1,2 0,8-0,6 dveře 1,7 1,36 1,19 1,2 0,9
Tabulka č. 3 Tabulka č. 4 vyhláška č.78/2013 posuzovaná budova účinnost zdroje tepla % 80 94 účinnost rozvodu tepla % 85 98 účinnost sdílení tepla % 80 88 ztráta zásobníku teplé vody Wh/(l.den) 7 1,4 ztráta rozvodů teplé vody Wh/(m.den) 150 45,9 Aktuální informace a kontakty naleznete na www.eccb.cz. Energy Centre České Budějovice, z.s. nám. Přemysla Otakara II. 87/25 370 01 České Budějovice tel.: 387312580 eccb@eccb.cz