Městského výboru Komunistické strany Čech a Moravy v Havířově Volby do Evropského parlamentu 1
S KSČM bez falešných iluzí a za evropský sociální stát Evropská unie bezprostředně ovlivňuje život každého z nás i České republiky. 60 80 procent české legislativy vychází ze směrnic Evropské unie. O těchto směrnicích rozhoduje Evropský parlament a právě proto přes všechny problémy, které je třeba v rámci Evropské unie řešit, je nutné dát najevo svým hlasem při volbách do Evropského parlamentu podporu kandidátům KSČM. Bilance deseti let členství v Evropské unii není zrovna růžová a dnes jen málokdo propadá falešným iluzím. Mnohé absurdity, jako jsou spory o názvy rumu, pomazánkového másla či debaty nad správným balením koblih většinu z nás zvedá ze židle. Je také pochopitelné a oprávněné rozčarování části obyvatel nad tragicky zmateným přístupem Evropské unie k ukrajinské krizi. Máme důvod nechápavě kroutit hlavou nad zrůdným byrokratismem a často nehospodárným přístupem evropských institucí v době zvyšující se nezaměstnanosti a rostoucího počtu Evropanů, kteří žijí na hranici chudoby, nebo pod ni už klesli. Je zřejmé, že se Evropská unie nachází na rozcestí. Jsou stále hlasitější názory jejích odpůrců, kteří místo, aby kritizovali odklonění od původní myšlenky evropského sociálního státu, touží po vystoupení, jež by v době propojených ekonomik hrozilo izolací. Bylo by ale chybou nechat se vtáhnout do nebezpečných hrátek radikálních pravicových euroskeptiků. Jsme součástí Evropy, Evropa je i naše, Evropa jsme i my. A stejně tak jako nesmíme rezignovat na české zájmy, které musíme v Bruselu odhodlaně prosazovat, nesmíme být lhostejní k osudu více než dvaceti šesti milionů lidí bez práce u nás a sousedů, nemůžeme dovolit další otevírání nůžek mezi bohatými a chudnoucími Evropany, nesmíme dovolit dělení Evropské unie na prosperující jádro a nerovnoprávnou periferii. Návrat k původním idejím sociální Evropské unie lze ovlivnit pouze volbami do jediné unijní demokratické instituce, volbami do Evropského parlamentu. Tyto volby se konají v květnu. Občané mají výběr poměrně snadný. Zatímco pravice České republice v minulých letech nasazovala masku trucujícího dítěte v evropské rodině, sociální demokracie na druhé straně propadá naivnímu euroutopismu. Navíc u nás i v Evropské unii se sociální demokracie spojuje s pravicovými stranami a přeochotně zapomíná na své levicové poslání. Sociální demokracie v Evropském parlamentu zapomíná na hájení zájmů našich občanů, jako když hlasovala pro klimatickoenergetický balíček, který zdraží občanům elektrickou energii. Je nepochybné, že po volbách se sociální demokracie bude opět chtít spojit s Evropskou lidovou stranou jako ve všech minulých obdobích to jedinec na kandidátce nezmění. Europoslanci za KSČM patří k nejaktivnějším. Dokázali na národní i regionální úrovni, že za svými volebními sliby stojí. Takové kandidáty KSČM nabízí na své kandidátní listině i pro Europarlament. Chceme-li Evropu sociální, soběstačnou a hrdou, měli bychom dát podporu našim kandidátům, kteří toho budou umět dosáhnout. Nenechejme Evropský parlament cynické pravici a sociální demokracii, která s touto pravicí spolupracuje. V období ekonomické stagnace a nastupující krize by to znamenalo jen a jen další úsporná opatření na úkor sociálních programů a stimulování formou subvencí nadnárodním monopolům. Vnesme do Evropského parlamentu skutečné levicové názory, postoje a činy! Díky Vám za podporu. Dovoluji si vás pozvat k volbám do Evropského parlamentu ve dnech 23. a 24. května 2014. Ing. Kateřina Konečná, vedoucí kandidátka pro volby do Evropského parlamentu za KSČM 2
Kandidátní listina KSČM pro volby do Evropského parlamentu konané ve dnech 23. 24. 5. 2014 1. Ing. Kateřina Konečná, nar. 1981, poslankyně Parlamentu ČR, Nový Jičín, KSČM 2. MUDr. Jiří Maštálka, nar. 1956, poslanec Evropského parlamentu, Plzeň, KSČM 3. Ing. Jaromír Kohlíček, CSc., nar. 1953, poslanec Evropského parlamentu, Teplice, KSČM 4. PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc., nar. 1953, poslanec Evropského parlamentu, Praha, KSČM 5. PhDr. Josef Skála, CSc., nar. 1952, ředitel akciové společnosti, vydavatel internetové revue StřípkyZeSvěta.cz, Praha, KSČM 6. Pavla Šlahúnková, nar. 1988, studentka, Trhové Sviny, KSČM 7. Ing. Esma Opravilová, nar. 1973, interní auditorka, Kroměříž, KSČM 8. JUDr. Lubomír Ledl, nar. 1952, jednatel poradenské společnosti, člen Zastupitelstva hlavního města Prahy, Praha, Strana demokratického socialismu 9. Dagmar Švendová, BA, LL. M., nar. 1977, specialistka v oboru práva a legislativy EU, Břeclav, KSČM 10. Ing. Pavel Janeček, BBS (Hons), nar. 1983, ekonom, Kramolna, KSČM 11. Milan Krajča, nar. 1983, publicista, nyní na rodičovské dovolené, Praha, KSČM 12. Ing. René David, nar. 1959, obchodní ředitel, Praha, KSČM 13. PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, nar. 1965, poslanec Parlamentu ČR, Plzeň, KSČM 14. RNDr. Václav Exner, CSc., nar. 1942, středoškolský učitel, Praha, KSČM 15. Petr Kadidlo, nar. 1968, manažér, Přezletice, KSČM 16. Ludvik Šulda, BBA, nar. 1979, vedoucí oddělení analytik, Praha, KSČM 17. Prof. RNDr. Jiří Hudeček, CSc., nar. 1953, univerzitní profesor, Praha, Strana demokratického socialismu 18. Mgr. Věra Klontza, Ph.D., nar. 1970, vysokoškolská učitelka, Brno, bez politické příslušnosti 19. Mgr. Jaromír Petelík, nar. 1983, asistent poslance Parlamentu ČR, Praha, KSČM 20. Mgr. Tereza Čechová Humpolcová, nar. 1987, pedagožka, Tišice-Chrást, KSČM 21. Mgr. Rostislav Hefka, nar. 1978, podnikatel v oblasti informačních technologií, Sedlčany, bez politické příslušnosti 22. PhDr. Helena Briardová, nar. 1946, novinářka, Praha, KSČM 23. JUDr. Marie Nedvědová, nar. 1956, advokátka, Česká Lípa, KSČM 24. Mgr. Kateřina Snopková, nar. 1983, referentka Úseku vnějších vztahů Magistrátu města Pardubice, bez politické příslušnosti 25. Pavel Osadník, nar. 1980, výrobní manažer, Odry, KSČM 26. Ing. Jaroslav Dubský, nar. 1949, místostarosta města, Krupka, Krupka, KSČM 27. Ing. David Kváč, nar. 1980, počítačový analytik, Lysá nad Labem, KSČM 28. Alexandr Šedivý, nar. 1963, hudebník, Liberec, KSČM 3
Volby do europarlamentu - obecně i konkrétně Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni na dobu pěti let ve všeobecných a přímých volbách, a to svobodným a tajným hlasováním, přičemž tyto volby se konají jednotným postupem ve všech členských státech Evropské unie. To jsou všeobecné zásady voleb do EP stanovené Smlouvou o EU a Smlouvou o fungování EU. V květnu tohoto roku proběhnou v členských státech EU v pořadí osmé volby dle výše uvedených zásad. V jednotlivých členských státech EU sice platí pro volby do EP národní právní předpisy, ale ty musí respektovat unijní rámcové podmínky určené Aktem k zavedení všeobecných přímých voleb poslanců EP. Kdo může být poslancem Pokud jde o Českou republiku, volby do EP upravuje Zákon o volbách do Evropského parlamentu a o změnách některých zákonů č. 62/2003 Sb., v platném znění. Tento zákon mimo jiné, stanoví, že poslancem EP může být na území ČR zvolen každý občan ČR a každý občan jiného členského státu, který je na území ČR nejpozději druhý den voleb po dobu nejméně 45 dnů přihlášen k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu, alespoň druhý den voleb dosáhl věku 21 let, není zbaven způsobilosti k právním úkonům, a jde-li o občana jiného státu, není v členském státě, jehož je občanem, zbaven práva být volen do EP. Kandidátní listiny pro volby do EP mohou podávat pouze registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice. Kandidátní listiny se podávají nejpozději 66 dnů přede dnem voleb ministerstvu vnitra, a to prostřednictvím zmocněnce politické strany, resp. hnutí. Po uplynutí 60. dne přede dnem voleb již nelze doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty ani měnit jejich pořadí. Ke kandidátní listině musí být přiložen doklad o státním občanství každého kandidáta a jeho vlastnoručně podepsané prohlášení, že souhlasí se svou kandidaturou a nejsou mu známy překážky volitelnosti. Nejvyšší počet kandidátů, které může politická strana, resp. hnutí uvést na kandidátní listině, je o jednu třetinu vyšší, než počet poslanců Evropského parlamentu volených na území České republiky - ten současně činí 21. Kandidát pro volby do EP se může písemným prohlášením, doručeným do 48 hodin před zahájením voleb, vzdát své kandidatury. Bylo-li toto prohlášení, které nelze vzít zpět, učiněno před registrací kandidátní listiny, nebude kandidát uveden na hlasovacím lístku. Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury učiněno až po re- 4
gistraci kandidátní listiny, údaje o kandidátovi na kandidátní listině zůstávají, ale při zjišťování výsledku hlasování do Evropského parlamentu se nepřihlíží k přednostním hlasům, které odstoupivší kandidát získal. V rámci jednotlivých politických stran, resp. hnutí (koalic) připadnou mandáty kandidátům podle pořadí, jak byli uvedeni na hlasovacím lístku. Jestliže některý z kandidátů získá takový počet přednostních hlasů, která činí nejméně pět procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro danou stranu resp. hnutí, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi. Poslanecký mandát Mandát poslance EP vzniká zahájením první schůze Evropského parlamentu v novém pětiletém funkčním období. Mandát může zaniknout úmrtím poslance, ztrátou volitelnosti, uplynutím funkčního období, vzdáním se mandátu nebo vznikem neslučitelnosti funkcí. Funkce poslance EP je totiž neslučitelná s členstvím v jiných orgánech a institucích Evropské unie, ale i s postavením úředníka v činné službě nebo zaměstnance orgánů a institucí EU. Pokud jde o ČR, funkce poslance EP je neslučitelná s členstvím ve vládě, s úřadem prezidenta republiky, s funkcí poslance a senátora, s funkcí soudce, státního zástupce, veřejného ochránce práv a s dalšími funkcemi, které stanoví zvláštní zákon. Politické straně (hnutí nebo koalici), která ve volbách do EP získala nejméně jedno procento z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas uhrazeno ze státního rozpočtu 30 Kč. Při minulých volbách do EP dostala v ČR nejvíce hlasů ODS - 31,45 % (9 mandátů), po ní následovala ČSSD s 22,38 % (7 mandátů), KSČM získala 14,18 % hlasů (4 mandáty) a KDU-ČSL 7,64 % (2 mandáty). Volby 2014 Letošní volby do Evropského parlamentu, které se budou konat od 22. do 25. května (v České republice ve dnech 23. a 24. května) budou prvními po přijetí Lisabonské smlouvy, která stanovila nové rozdělení míst v EP. Česká republika jedno poslanecké místo ztratí (celkem jich bude 21). Celkem zasedne v EP 751 poslanců. Připomeňme, že rozdělení míst v EP podle členských států se děje podle principu tzv. degresivní proporcionality, což znamená, že velké státy mají sice větší počet míst než státy malé; ty však mají více poslaneckých křesel v přepočtu na obyvatele. 5
Politologové a političtí komentátoři se vesměs shodují v tom, že letošní volby do EP budou poznamenány vlnou euroskepticismu projevujícího se v prvé řadě v zemích eurozóny zvláště postižených krizí. Podle průzkumů přesáhl počet občanů ztrativších důvěru v Evropskou unii 66 %. To se samozřejmě projeví nízkou volební účastí: činila-li tato účast v prvních přímých volbách do EP v roce 1979 62 %, tak při volbách v roce 2009 to bylo pouze 43 %. Je to vlastně paradox: občané chodí k volbám do Evropského parlamentu čím dál méně, přestože EP má stále větší pravomoci... Zatímco v minulosti mohl pouze schvalovat nezemědělský rozpočet EU a slovy někdejšího předsedy Komise Delorse»přijímat rezoluce týkající se ostrovů Grenadiny«, dnes spolurozhoduje o veškeré unijní legislativě. Očekává se také, že při letošních volbách do Evropského parlamentu přijdou o hlasy tradiční pravicové politické strany, které doposud tvořily v EP nejsilnější frakci Evropskou lidovou stranu, ale také liberálové a zelení. Evropské lidové straně je předpovídána ztráta až 70 křesel, liberálům více než 20. Naproti tomu by měli zisk zaznamenat sociální demokraté, ale hlavně strany tvořící v EP politickou skupinu GUE/NGL, do které patří i poslanci zvolení za KSČM. Hrozí však zároveň to, že z voleb vzejdou posílena populistická a krajně pravicová seskupení profitující právě z euroskeptické vlny a živící nacionalismus, xenofobii a separatismus. Není vyloučeno, že strany krajní pravice získají tolik křesel v EP, že budou moci vytvořit samostatnou politickou skupinu (frakci) a na tomto základě pak financovat svoji činnost z prostředků Evropské unie. Růst krajní pravice ve Francii, Řecku, Rakousku a v dalších zemích je hrozbou, kterou nelze zlehčovat. Hrozbou, která ve svém důsledku může přinést silné pnutí do EU a způsobit její dysfunkčnost. A neúčast občanů ve volbách těmto silám nahrává! Zkušenosti ukazují, že vládní strany v členských státech EU se o volby do Evropského parlamentu zajímají až druhořadě. Prioritní jsou zejména pro ně vnitrostátní témata, která se také odrážejí v předvolební kampani. Rovněž to způsobuje nízkou volební účast občanů. Proto by měli levicově orientovaní voliči projevit mnohem více odpovědnosti, jít k volebním urnám a dát svůj hlas kandidátům KSČM. Dají tím hlas také politické skupině GUE/NGL, která je jedinou autentickou levicovou silou v Evropském parlamentu. Jiří MAŠTÁLKA, poslanec EP FOTO archiv Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii. Tomáš Garrigue Masaryk 6
POČET KŘESEL Počet poslanců Evropského parlamentu volených za každý stát se řídí počtem obyvatel tohoto státu. Kvůli přijetí Lisabonské smlouvy se však počty a poměr zástupců změní. Lisabonská smlouva určuje, že minimální počet poslanců z jedné země je 6 a maximální 96. Celkově pak v Parlamentu zasedá 750 poslanců a předseda. Současný počet poslanců a návrh pro období 2014 2019 schválený Výborem pro ústavní záležitosti Členský stát Současné počty poslanců Navrhované počty poslanců 2014 Rozdíl Německo 99 96-3 Francie 74 74 = Spojené království 73 73 = Itálie 73 73 = Španělsko 54 54 = Polsko 51 51 = Rumunsko 33 32-1 Nizozemí 26 26 = Řecko 22 21-1 Belgie 22 21-1 Portugalsko 22 21-1 Česká republika 22 21-1 Maďarsko 22 21-1 Švédsko 20 20 = Rakousko 19 18-1 Bulharsko 18 17-1 Dánsko 13 13 = Slovensko 13 13 = Finsko 13 13 = Irsko 12 11-1 Chorvatsko* 12 11-1 Litva 12 11-1 Slovinsko 8 8 = Lotyšsko 9 8-1 Estonsko 6 6 = Kypr 6 6 = Lucembursko 6 6 = Malta 6 6 = CELKEM 766 751-15 7
8
9
10
11
12
6 ***************************************************************************************************************** Vydává MěV KSČM Havířov určeno členům KSČM a sympatizujícím občanům Telefon: 596 436 357 E- mail: mv.havirov@kscm.cz www.kscmhavirov.cz *** NEPRODEJNÉ*** 13