Povolební studie 2014 VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014
|
|
- Bedřich Dvořák
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Directorate-General for Communication PUBLIC OPINION MONITORING UNIT Brussels, October 2014 Povolební studie 2014 VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 ANALYTICKÁ SYNTÉZA Rozsah: EU-28 Respondenti: Evropanů oprávněných volit (starších 18 let / starších 16 let v Rakousku) Metodika: osobní dotazování s přenosným počítačem (CAPI) Období dotazování: 30. května 27. června 2014, provedeno společností TNS opinion ÚVOD 3 I. ÚČAST. 18 II. III. IV. HLASOVÁNÍ..21 NEÚČAST VE VOLBÁCH.. 31 POSTOJ K EVROPĚ.. 38 V. ZÁJEM O EVROPSKÉ VOLBY A POLITIKU OBECNĚ..63 VI. INFORMOVANOST A PŮSOBENÍ KAMPANĚ.. 75 Oddělení pro sledování veřejného mínění Jacques Nancy EPEurobarometer@europarl.europa.eu 1
2 Upozornění Tento průzkum byl proveden v rámci smlouvy volebního večera (s využitím metodologie tradičního průzkumu prováděného osobním dotazováním po vzoru povolebního průzkumu v roce 2009). Rozlišovacími kritérii pro tento povolební průzkum jsou pohlaví, věk, bydliště respondenta a rovněž rekonstrukce účasti ve volbách do Evropského parlamentu a rekonstrukce hlasování. 2
3 ÚVOD Souvislosti Tento průzkum byl proveden v terénu společností TNS opinion v návaznosti na volby do Evropského parlamentu, které se konaly v květnu Jeho cílem bylo lépe porozumět důvodům, jež evropské voliče vedly k jejich účasti či neúčasti na tomto hlasování. Jako vždy u tohoto typu průzkumu je při samotné práci v terénu nutné mít na paměti vnitrostátní, evropské a mezinárodní souvislosti. Stejně jako během posledních 6 let jsou evropské souvislosti, do nichž spadá tento průzkum Evropského parlamentu, poznamenány především následky měnové, finanční, hospodářské a sociální krize. Ve srovnání s volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 byla navíc politická situace v EU poznamenána důležitými politickými změnami: Evropská unie má navíc jednoho člena Chorvatsko. Na základě inovací spojených s Lisabonskou smlouvou se počet poslanců Evropského parlamentu snížil ze 766 na 751. Poprvé v historii byl kandidát na předsedu Evropské komise navržen Evropskou radou s ohledem na výsledky evropských voleb. Evropský parlament pak v rámci výkonu své nové pravomoci zvolil dne 15. července 2014 do čela Komise Jeana-Clauda Junckera. Mimo to byli ve více členských státech občané rovněž přizváni k volbám na vnitrostátní úrovni: další volby se zároveň konaly v Belgii (volby federální a regionální), v Litvě (prezidentské volby), v Řecku (místní volby), v Německu (místní volby), v Irsku (místní volby), v Itálii (volby provinční a komunální), na Maltě (místní volby) a ve Spojeném království (místní volby). 3
4 HLAVNÍ ZÁVĚRY 1. Účast: Účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 dosáhla 42,54 % (v roce 2009 to bylo 43 %). Za tímto evropským průměrem se však skrývají významné rozdíly mezi 28 členskými státy, které např. dosahují až 76,5 procentních bodů mezi Belgií (89,6 %) a Slovenskem (13,1 %). Tak je v souvislosti s volební účastí možné konstatovat, že v sedmi zemích došlo k jejímu výraznému nárůstu, v šesti zemích se prakticky nezměnila a v 15 dalších zemích došlo k jejímu propadu (zejména ve většině zemí, které k EU přistoupily v roce 2004, 2007 a 2013). 2. Důvody pro volební účast či neúčast: Hlavní motivací občanů, kteří se dostavili k volbám, bylo, stejně jako v roce 2009: splnění jejich občanské povinnosti, pravidelná účast ve volbách či aby podpořili politickou stranu, která je jim blízká. Za těmito tradičními důvody bezprostředně následují důvody příznačně evropské: aby dali najevo svou podporu EU, neboť se cítí Evropanem (Evropankou) či občanem (občankou) EU nebo protože mohou díky účasti v evropských volbách něco změnit. V návaznosti na skutečnost, že vstoupila v platnost institucionální ustanovení Lisabonské smlouvy, byla do seznamu možných odpovědí předkládaných respondentům, kteří hlasovali ve volbách dne 25. května 2014, zařazena nová položka: s cílem ovlivnit volbu předsedy Evropské komise. V průměru zvolilo tuto možnost mezi třemi odpověďmi, které mohli uvést jako odůvodnění své účasti ve volbách, 5 % voličů. Stojí za zmínku, že ve třech zemích toto číslo dosáhlo či překročilo hodnotu 10 %: v Rakousku (12 %), v Německu (10 %) a v Lucembursku (10 %). Pokud jde o důvody, které nejčastěji uváděli občané, kteří se voleb nezúčastnili, jsou mezi nimi, stejně jako v roce 2009, nejvíce zdůrazňovány nedůvěra v politiku a nezájem o politiku obecně: nedůvěra v politiku obecně či obecná nespokojenost s politikou, nezájem o politiku, účast ve volbách nemá žádný dopad nebo nic nezmění. Je dobré zdůraznit, že mezi důvody pro neúčast ve volbách nefigurují mezi odpověďmi uváděnými na prvních místech ty, jež jsou spojeny se zdrženlivostí vůči EU: nezájem o evropské záležitosti, nespokojenost s EP, nedostatečné vědomosti o EU, nesouhlas s EU a chybějící veřejná diskuse. 4
5 3. Témata voleb: Pro občany, kteří se dostavili k volbám do Evropského parlamentu, byla hlavním tématem těchto voleb nezaměstnanost. Podle občanů byl druhým tématem hospodářský růst. Na třetím místě se umístilo téma přistěhovalectví, jehož význam na úrovni EU ve srovnání s rokem 2009 značně posílil. 4. Postoj k Evropské unii: Příslušnost k EU vnímá absolutní většina respondentů jako dobrou věc. K EU má i nadále pozitivní vztah velká většina Evropanů, ať již k volbám přišli, či nikoli. Navíc stále představují absolutní většinu Evropané, kteří se cítí být občany (občankami) EU, i když toto cítění zaznamenalo značný pokles v zemích, které byly nejvíce postiženy krizí. Na druhou stranu je nutné říci, že podle většiny Evropanů nezohledňuje Evropský parlament dostatečně jejich starosti, přičemž ve srovnání s rokem 2009 zastává tento názor více respondentů. Dochází k narušení důvěry Evropanů v evropské orgány. V 15 členských státech můžeme dokonce ve srovnání s rokem 2009 zaznamenat její pokles. Je tomu tak zejména v některých zemích, které byly nejvíce zasaženy krizí, jako je Řecko, Španělsko, Itálie a Portugalsko, a rovněž ve Francii. 5. Zájem o volby do Evropského parlamentu: Absolutní většina respondentů se domnívá, že měla k tomu, aby se mohla u voleb rozhodnout, k dispozici všechny nezbytné informace. 5
6 6. Působení kampaně: Stejně jako v roce 2009 bylo zjišťováno, zda si evropští občané vybavovali kampaň, která je vybízela, aby šli volit. Tuto kampaň si vybavovalo více než šest Evropanů z deseti. Za tímto evropským průměrem se však skrývají značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, neboť u této otázky dosáhly odchylky mezi jednotlivými 28 zeměmi EU až 45 procentních bodů (v případě Švédska: 89 % a Belgie: 44 %). 7. Sociodemografické trendy: V příloze této syntézy najdete podrobnou sociodemografickou analýzu některých otázek průzkumu. K hlavním trendům patří: Rozdíl mezi volební účastí mužů a žen se prohlubuje a dosáhl 4 procentních bodů. V roce 2009 to byly 2 procentní body. Jako v roce 2009 byla nejvyšší volební účast mezi občany ve vedoucích pozicích a samostatně výdělečně činnými. Došlo však i k nárůstu volební účasti studentů a nezaměstnaných. Nejnižší účast ve volbách do Evropského parlamentu byla opět mezi mladými lidmi (ve věku let), nicméně to jsou právě oni, kteří se k EU staví nejpozitivněji. Pokud jde o působení volební kampaně, nejméně si ji vybavovaly ženy, osoby s nejnižším vzděláním a osoby v domácnosti. 6
7 I. ÚČAST A. Na úrovni EU-28 byla účast stabilní Účast ve volbách do Evropského parlamentu činila v roce ,54 %. B. Na úrovni jednotlivých členských států je účast různá 1 Rozdíl zaznamenaný mezi zemí s nejvyšší volební účastí (Belgie s 89,6 %, hlasování je povinné a současně probíhaly parlamentní volby) a s účastí nejnižší (Slovensko s 13,1 %) činí 76,5 procentních bodů. C. Vývoj volební účasti v jednotlivých členských státech 2 Ve srovnání s rokem 2009 byl zaznamenán významný nárůst ve volební účasti v sedmi zemích: v Litvě (47,3 %; +26,3), v Řecku (60 %; +7,4), ve Švédsku (51,1 %; +5,6), v Německu (48,1 %; +4,8), v Rumunsku (32,4 %; +4,7), v Chorvatsku (25,24 %; +4,4 3 ) a ve Francii (42,4 %; +1,8). Účast byla stabilní (+/- 1 procentní bod) v šesti členských státech: v Belgii, v Rakousku, ve Finsku, v Nizozemsku, ve Spojeném království a v Polsku. V ostatních členských státech volební účast poklesla, přičemž k největšímu poklesu došlo v Lotyšsku, a to o -23,5 procentních bodů (účast činila 30,2 %). 1 Volební účast je povinná v Belgii, v Lucembursku, v Řecku a na Kypru. 2 V době výpočtu nebyla dosud k dispozici konečná čísla pro Finsko a Spojené království. 3 V případě Chorvatska ve srovnání s rokem
8 II. PROFIL VOLIČŮ A. Voliči se o své účasti ve volbách rozhodovali později než v roce 2009 Doba, kdy se občané rozhodují o své volební účasti, se blíží dnu konání voleb. Většina voličů (45 %) uvedla, že tímto způsobem hlasovali pokaždé. Nicméně četnost této odpovědi poklesla o 5 procentních bodů (v roce 2009 to bylo 50 %), přičemž se zvýšil počet těch, kteří odkládají své rozhodnutí na dobu bližší termínu konání voleb. Ve skutečnosti byl ale zaznamenán velice mírný nárůst v počtu voličů, kteří prohlašují, že se rozhodli v měsících předcházejících hlasování (23 %, +2), v týdnech (14 %, +1), ve dnech (10 %, +1) či v samotný den voleb (7 %, +1). Na úrovni členských států: Voliči, kteří se rozhodovali několik měsíců či několik týdnů před konáním voleb, jsou nejpočetnější v Řecku (48 %), v Itálii (47 %), v Irsku a ve Švédsku (v obou zemích 43 %). Voliči, kteří se rozhodovali několik dní před konáním voleb, jsou nejpočetnější v České republice (19 %), v Dánsku a v Nizozemsku (v obou zemích 18 %) a ve Švédsku (17 %). B. Důvody účasti ve volbách Pořadí uváděných důvodů zůstává ve srovnání s pořadím zaznamenaným v roce 2009 neměnné. Mezi voliči jsou nejčastěji uváděny důvody jedná se o moji občanskou povinnost (41 %, -6) a volím pokaždé (41 %, +1). Na dalším místě je chci podpořit politickou stranu, která je mi blízká (22 %, -2). Poté následují tři ryze evropské důvody: jste pro EU (14 %, -2); cítíte se být Evropanem (Evropankou) (13 %, =); můžete díky účasti v evropských volbách něco změnit (12 %, -7). Mezi dalšími odpověďmi lze zaznamenat tři významné změny: přesvědčení, že hlasováním je možné něco změnit, pokleslo (12 %, -7), zatímco u odpovědí vyjádřit svůj nesouhlas s EU (7 %, +5) a vyjádřit svůj nesouhlas s vnitrostátní vládou (10 %, +5) došlo k nárůstu. 8
9 C. Témata voleb V kontextu současné krize je za hlavní téma voleb považována nezaměstnanost (45 %, +8). Druhým nejuváděnějším tématem je hospodářský růst (40 %, -1). Je třeba říci, že zatímco tyto dvě položky byly na prvních dvou místech i v roce 2009, bylo nyní jejich pořadí přehozeno. Ve srovnání s rokem 2009 zaznamenalo silný nárůst téma přistěhovalectví (23 %, +7). Na stejné úrovni zůstalo téma budoucnosti důchodů s 22 %. U tématu úloha EU na mezinárodní scéně došlo k mírnému poklesu (20 %, -2). Je dobré poznamenat, že nárůst o 5 procentních bodů zaznamenaly odpovědi týkající se jednotné měny, které nyní zaznamenaly 17 %. Odpovědi, u nichž došlo ve srovnání s rokem 2009 k poklesu, jsou terorismus (7 %, - 4) a boj proti změně klimatu (12 %, -4). Na vnitrostátní úrovni: Nezaměstnanost je nejvíce uváděnou položkou v Řecku (73 %, +13), na Kypru (67 %, +28), ve Španělsku (66 %, +1) a v Itálii (65 %, +29), což jsou země, které byly nejvíce postiženy krizí. Hospodářský růst je nejvíce uváděný v Portugalsku (55 %, +12), v Lotyšsku (50 %, -7) a v Litvě (49 %, -5). U tématu přistěhovalectví došlo k nárůstu v 19 členských státech, přičemž v některých zemích se míra jeho výskytu zdvojnásobila, např. ve Spojeném království (42 %, +21 procentních bodů ve srovnání s rokem 2009), stejně jako ve Francii (21 %, +11). 9
10 III. PROFIL OBČANŮ, KTEŘÍ SE K VOLBÁM NEDOSTAVILI Míra neúčasti ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 dosáhla ve výsledku 57,46 %. A. Profil nevoličů zůstává stejný jako v roce 2009 Tato analýza dokládá, že téměř jeden z pěti nevoličů se pro neúčast rozhodl až v samotný den voleb. K analýze výsledků této otázky jsme použili klasifikaci, která vzešla ze sekundárního výzkumu provedeného po volbách v roce Srovnání s rokem 2009 ukazuje, že v profilu nevoličů došlo jen k velmi malým změnám. 1. Bezpodmíneční nevoliči Tito občané nevolí nikdy. Představují 24 % nevoličů a ve srovnání s rokem 2009 u nich došlo k nárůstu o 2 procentní body. 2. Rozmyšlení nevoliči Jedná se o ty občany, kteří se o své neúčasti ve volbách rozhodli měsíce (18 %, stejně jako v roce 2009) nebo týdny (13 %, -2) před jejich konáním. Celkově představují 31 % nevoličů (-2). 3. Impulzivní nevoliči Celkově představují 34 % nevoličů: jedná se o ty občany, kteří se pro svou neúčast rozhodli ve dnech předcházejících volbám (15 %, -1) či v samotný den voleb (19 %, +3). 4. Nezařaditelní nevoliči Tito nevoliči, kteří představují 11 % (-2) občanů, kteří se k volbám nedostavili, neví, kdy se rozhodli, že ve volbách do Evropského parlamentu volit nebudou. Toto číslo pokleslo ve srovnání s rokem 2009 o 2 procentní body. Na vnitrostátní úrovni: Impulzivní nevoliči jsou nejpočetnější v Dánsku (57 %, +15), v Nizozemsku (56 %, +12) a ve Švédsku (43 %, -1). Povšimněme si, že nezařaditelní nevoliči se nejvíce vyskytují ve Spojeném království (23 %, +6). 10
11 B. Důvody k neúčasti ve volbách Ačkoli je, stejně jako v roce 2009, nejčastějším důvodem pro neúčast ve volbách udávaným nevoliči nedůvěra v politiku obecně, došlo u něj nyní k poklesu (23 %, -5). Na úrovni členských států je tento důvod nejčastěji udáván na Kypru (56 %, +12), ve Španělsku (41 %, +17) a v Bulharsku (38 %, -7). Naopak je velmi málo zmiňován v Dánsku (7 %), v Belgii (8 %) a v Lucembursku (9 %). Druhým nejčastěji udávaným důvodem je nezájem o politiku s 19 % (+2). Na úrovni členských států je nejčastěji zmiňován v Maďarsku (32 %, +3), ve Španělsku (30 %, +4) a v Portugalsku (27 %, +4). Poté následuje důvod účast ve volbách nemá žádný dopad / nic nezmění (14 %, - 3). Na úrovni členských států je důvod účast ve volbách nemá žádný dopad nejčastěji uváděn v Bulharsku (29 %, -2), na Kypru (25 %, +4) a v Lotyšsku (22 %, -16). Naopak je nejméně zmiňován v Dánsku a ve Spojeném království (shodně 6 %) a v Irsku (8 %). Je důležité zmínit, že důvod související s nedostatečnými vědomostmi o EU, Evropském parlamentu nebo těchto volbách obsadil až devátou pozici se 7 % (-3). Na úrovni českých států je tato odpověď nejvíce uváděna ve Švédsku (22 %) a v Nizozemsku (15 %). 11
12 IV. POSTOJ EVROPANŮ K VOLBÁM 1. Pocit příslušnosti k EU Tato otázka příslušnosti v povolebním průzkumu v roce 2009 nefigurovala. Srovnání bylo vypracováno na základě různých průzkumů Eurobarometru uskutečněných od jara roku Odpovědi potvrzují stálost pocitu příslušnosti: absolutní většina respondentů se domnívá, že příslušnost k EU je dobrá věc (51 %). Existují nicméně rozdíly mezi voliči a nevoliči: že je příslušnost k EU dobrá věc se domnívá 63 % voličů, u nevoličů je to však jen 42 %. Je třeba uvést, že 29 % Evropanů je toho názoru, že příslušnost k EU není věc ani dobrá, ani špatná : 22 % voličů proti 34 % nevoličů. Na úrovni členských států: Příslušnost k EU je jako dobrá věc nejvýrazněji vnímána v Lucembursku (78 %), v Belgii (69 %) a na Maltě (68 %). Nejméně je tomu však v České republice (27 %), v Itálii (35 %) a na Kypru (37 %). 2. Pozitivní vztah ke své zemi, k Evropě Devět respondentů z deseti má pozitivní vztah ke své zemi (90 %, -1 procentní bod ve srovnání s rokem 2009). Obdobně má 62 % (-2) z nich pozitivní vztah k Evropě. Je důležité podtrhnout, že povětšinou pozitivní vztah k Evropě mají voliči i nevoliči, i když v poměrně rozdílné míře (72 % voličů a 56 % nevoličů). Na úrovni členských států: Zeměmi, v nichž je pozitivní vztah k Evropě nejnižší, jsou Řecko (41 %, -12), Kypr (41 %, -15) a Itálie (45 %, -14). Mezi zeměmi s nejméně pozitivním vztahem k Evropě figuruje i Spojené království (47 %). Zde je nicméně možné zaznamenat jeho nárůst o 13 procentních bodů ve srovnání s rokem
13 3. Pocit občanství EU 63 % (-1) respondentů se cítí být občanem (občankou) EU. Tento pocit je většinový jak mezi voliči (72 %), tak mezi nevoliči (56 %), i když v poměrně rozdílné míře. Na úrovni členských států: Ve 24 členských státech se občanem (občankou) EU cítí být absolutní většina respondentů. K nejvýraznějšímu poklesu tohoto podílu došlo opět v zemích, které jsou nejvíce postiženy krizí: na Kypru (52 %, -19), v Řecku (46 %, -17) a v Itálii (45 %, -16). 4. Důvěra v evropské orgány U otázky důvěry je možné pozorovat stejnou klesající tendenci, jako tomu bylo v Eurobarometrech v posledních letech. Takto vyjadřuje svou důvěru v evropské orgány 43 % respondentů, v povolebním průzkumu v roce 2009 jich však bylo 50 %. Důvěru evropským orgánům vyjadřuje 55 % voličů a 35 % nevoličů. Důvěru v evropské orgány nemá 52 % (+12) evropských občanů. Na úrovni členských států: Důvěra v evropské orgány poklesla ve srovnání s rokem 2009 v 15 členských státech z K jejímu obzvláště výraznému poklesu došlo zejména v těch zemích, které byly nejvíce postiženy krizí: v Itálii (35 %, -25), v Portugalsku (34%, -24), ve Španělsku (38 %, -21), na Kypru (48 %, -18) a v Řecku (39 %, - 12), stejně jako ve Francii (36 %, -10). Je zajímavé, že významné procento občanů v Polsku (13 %), ve Spojeném království (10 %) a v Estonsku (9 %) uvedlo, že neví. 4 V roce 2009 nebylo součástí Evropské unie Chorvatsko. 13
14 5. Zohledňování starostí evropských občanů ze strany Evropského parlamentu Starosti občanů, které byly určitě zvýrazněny stávající krizí, jsou tak velké, že se odrážejí napříč jejich odpověďmi týkajícími se evropských orgánů. 54 % respondentů je toho názoru, že Evropský parlament dostatečně nezohledňuje starosti evropských občanů. V roce 2009 to bylo 41 %. Mezi voliči zastává názor, že Evropský parlament dostatečně nezohledňuje jejich starosti, 47 %. U nevoličů je to 59 %. Naopak 38 % respondentů se domnívá, že Evropský parlament zohledňuje jejich starosti dostatečně: mezi voliči je to 48 %, nevoliči 31 %. Na úrovni členských států: Názor, že Evropský parlament zohledňuje starosti Evropských občanů dostatečně, zastává nyní méně respondentů v 19 členských státech. Ve srovnání s rokem 2009 je tento pokles nejvýraznější ve Španělsku (27 %, -26), na Kypru (35 %, - 25) a na Slovensku (35 %, -22). Na vzestupu je tento názor naopak v 8 členských státech, především na Maltě (63 %, +5), v Německu (48 %, +5) a v Bulharsku (39 %, +4). 14
15 V. ZÁJEM O POLITIKU OBECNĚ V současné době absolutní většina občanů EU prohlašuje, že se o politiku nezajímá (54 %), přičemž ale existují velmi výrazné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, které činí až 43 procentních bodů. Nicméně je dobré zmínit, že mezi voliči uvádí nezájem o politiku 37 % respondentů, zatímco mezi nevoliči je to 68 %. Na úrovni členských států: Nezájem o politiku je nejsilnější v Chorvatsku (75 %), v České republice a v Portugalsku (shodně 71 %), stejně jako v Rumunsku (70 %). Nejméně výrazný je v Dánsku (32 %), v Lucembursku a v Německu (shodně 33 %). 15
16 VI. INFORMOVANOST A PŮSOBENÍ KAMPANĚ A. Dostatečné informace k účasti ve volbách 57 % (+4) evropských občanů se domnívá, že měli k dispozici všechny informace nezbytné k účasti ve volbách do Evropského parlamentu. Mezi voliči se tak vyslovilo 75 % respondentů, mezi nevoliči 44 %. Na úrovni členských států: Ve 26 zemí z 28 prohlásila absolutní většina občanů, že měla k dispozici všechny informace nezbytné k účasti ve volbách. V 16 zemích došlo v tomto ohledu k pozitivnímu vývoji, přičemž mezi prvními jsou v této souvislosti Bulharsko (65 %, +16), Litva (71 %, +14) a Spojené království (55 %, +13). Pouze ve dvou zemích prohlašuje absolutní většina respondentů, že všechny nezbytné informace k dispozici neměla: v Portugalsku (54 %, +4) a v České republice (53 %, +5). B. Zapamatování si kampaně Když byli respondenti dotázáni, zda si vybavují kampaň, která je vybízela k účasti ve volbách do Evropského parlamentu, 65 % (-2) z nich odpovědělo kladně. Kampaň si vybavuje absolutní většina respondentů jak mezi voliči (73 %), tak mezi nevoliči (58 %). Na úrovni členských států: Za tímto evropským průměrem se však skrývají značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, neboť u této otázky dosáhla odchylka mezi první zemí, Švédskem (89 %), a poslední zemí, kterou byla Belgie (44 %), 45 procentních bodů. 16
17 17
18 I. ÚČAST 1. Účast 1) Evropský průměr Účast ve volbách do Evropského parlamentu (% EU) 18
19 2) Vnitrostátní výsledky Účast ve volbách do Evropského parlamentu konaných od 22. do 25. května 2014 v 28 členských státech 19
20 3) Národní vývoj Účast ve volbách do Evropského parlamentu konaných od 22. do 25. května 2014 v 28 členských státech - porovnání s předchozími volbami (%) Výsledky předchozích voleb do Evropského parlamentu v Chorvatsku jsou pro rok
21 II. HLASOVÁNÍ 1. Rozhodující okamžik pro účast 1) Evropský průměr Základ: respondenti, kteří volili 21
22 Základ: respondenti, kteří volili 22
23 2) Vnitrostátní výsledky Základ: respondenti, kteří volili 23
24 3) Národní vývoj Základ: respondenti, kteří volili 24
25 2. Důvody účasti ve volbách 1) Evropský průměr Základ: respondenti, kteří volili 25
26 2) Vnitrostátní výsledky Základ: respondenti, kteří volili 26
27 3) Národní vývoj Základ: respondenti, kteří volili 27
28 3. O co jde ve volbách 1) Evropský průměr Základ: respondenti, kteří volili 28
29 2) Vnitrostátní výsledky Základ: respondenti, kteří volili 29
30 3) Národní vývoj Základ: respondenti, kteří volili 30
31 III. NEHLASOVÁNÍ 1. Rozhodující okamžik pro neúčast 1) Evropský průměr Základ: respondenti, kteří nevolili 31
32 Základ: respondenti, kteří nevolili 32
33 2) Vnitrostátní výsledky Základ: respondenti, kteří nevolili 33
34 3) Národní vývoj Základ: respondenti, kteří nevolili 34
35 2. Důvody neúčasti ve volbách 1) Evropský průměr Základ: respondenti, kteří nevolili 35
36 2) Vnitrostátní výsledky Základ: respondenti, kteří nevolili 36
37 3) Národní vývoj Základ: respondenti, kteří nevolili 37
38 IV. POSTOJE K EVROPĚ 1. Členství v EU: dobrá nebo špatná věc? 1) Evropský průměr 38
39 2) Hlasující / Nehlasující v evropských volbách 39
40 3) Vnitrostátní výsledky 40
41 41
42 2. Oddanost k Evropě 1) Evropský průměr 42
43 2) Hlasující / Nehlasující v evropských volbách 43
44 3) Vnitrostátní výsledky 44
45 4) Národní vývoj 45
46 3. Oddanost k zemi 1) Evropský průměr 46
47 2) Hlasující / Nehlasující v evropských volbách 47
48 3) Vnitrostátní výsledky 48
49 4) Národní vývoj 49
50 4. Pocit, že jste občan Evropské unie 1) Evropský průměr 50
51 2) Hlasující / Nehlasující v evropských volbách 51
52 3) Vnitrostátní výsledky 52
53 4) Národní vývoj 53
54 5. Důvěra v instituce EU 1) Evropský průměr 54
55 2) Hlasující / Nehlasující v evropských volbách 55
56 3) Vnitrostátní výsledky 56
57 4) Národní vývoj 57
58 6. Posouzení obav evropských občanů ze strany Evropského parlamentu 1) Evropský průměr 58
59 2) Hlasující / Nehlasující v evropských volbách 59
60 3) Vnitrostátní výsledky 60
61 61
62 4) Národní vývoj 62
63 V. ZÁJEM O VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU A OBECNĚ O POLITIKU 1. Zájem o politiku 1) Evropský průměr 63
64 2) Hlasující / Nehlasující v evropských volbách 64
65 3) Vnitrostátní výsledky 65
66 4) Národní vývoj 66
67 2. Důležitost vědet, kteří kandidáti byli zvoleni za poslance Evropského parlamentu 1) Evropský průměr 67
68 2) Hlasující / Nehlasující v evropských volbách 68
69 3) Vnitrostátní výsledky 69
70 4) Národní vývoj 70
71 3. Důležitost vědet, která politická strana má nejvíce poslanců zvolených do Evropského parlamentu 1) Evropský průměr 71
72 2) Hlasující / Nehlasující v evropských volbách 72
73 3) Vnitrostátní výsledky 73
74 4) Národní vývoj 74
75 VI. INFORMACE A VYSTAVENÍ KAMPANI 1. Úroveň informací před dnem voleb 1) Evropský průměr 75
76 2) Hlasující / Nehlasující v evropských volbách 76
77 3) Vnitrostátní výsledky 77
78 4) Národní vývoj 78
79 2. Připomenutí kampaně vyzývající lidi, aby šli volit 1) Evropský průměr 79
80 2) Hlasující / Nehlasující v evropských volbách 80
81 3) Vnitrostátní výsledky 81
82 4) Národní vývoj 82
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 13. listopadu 2012
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 13. listopadu 2012 SEKUNDÁRNÍ VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ROCE 2009 Neúčast ve volbách
VíceStandardní průzkum Eurobarometr podzim 2018: Před volbami do Evropského parlamentu převládá pozitivní vnímání EU
Evropská komise - Tisková zpráva Standardní průzkum Eurobarometr podzim 2018: Před volbami do Evropského parlamentu převládá pozitivní vnímání EU Brusel 21. prosince 2018 Podle nového průzkumu Eurobarometr,
VíceEVROPSKÉ VOLBY V ROCE Standard Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský průměr a významné tendence států
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 15/09/2008 EVROPSKÉ VOLBY V ROCE 2009 Standard Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský průměr a významné
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED
Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED
VícePRŮZKUM EUROBAROMETRU 71.3 Volby do Evropského parlamentu v roce Povolební průzkum Předběžné výsledky: zaměření na rozdělení muži / ženy
Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Ředitelství pro vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 27. října 2009 PRŮZKUM EUROBAROMETRU 71.3 Volby do Evropského parlamentu v roce
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Hospodářská a sociální část ANALYTICKÁ SYNTÉZA
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 15. září 2013 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Hospodářská
VícePříloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1)
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění Brusel XX. října 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1) Parlamentometr 2015 Část 1 Hlavní výzvy pro EU, migraci
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Část o Evropském parlamentu ANALYTICKÁ SYNTÉZA
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení sledování veřejného mínění Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) Brusel, prosinec 2013 ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Část o Evropském
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 část týkající se orgánů a institucí
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení sledování veřejného mínění V Bruselu dne 21. srpna 2013 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 část týkající
Více4. Pracující (zaměstnaní) senioři
Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.
VíceZMĚNA KLIMATU. Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 průzkum EP/EK Analytické shrnutí
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne 15/10/2008 ZMĚNA KLIMATU Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 průzkum EP/EK Analytické
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5)
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ Brusel, srpen 2013 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) SOCIO-DEMOGRAFICKÝ VÝZKUM Hospodářská a sociální část Rozsah:
VíceEUROBAROMETR PARLEMETER: REGIONÁLNÍ ANALÝZA 2015 VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ČESKÉ REPUBLICE EU28 NÁRODNÍ REGIONY
PARLEMETER: 2015 NÁRODNÍ REGIONY 1 PARLEMETER: 2015 METODICKÁ PŘÍLOHA: VÝSLEDKŮ EUROBAROMETRU Následující regionální analýza je založena na průzkumech provedených Evropským parlamentem pomocí Eurobarometru.
VícePOVOLEBNÍ PRŮZKUM Eurobarometr Evropského parlamentu (Standard EB 71.3) jaro 2009 Analytické shrnutí
Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Ředitelství pro vztahy s občany Brusel 24. července 2009 POVOLEBNÍ PRŮZKUM 2009 Eurobarometr Evropského parlamentu (Standard EB 71.3) jaro 2009 Analytické
VíceAntimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách
VíceEVROPSKÉ VOLBY Výsledky tohoto průzkumu o volbách musí být posuzovány v souvislosti s aktuálním mezinárodním děním.
Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Ředitelství pro vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ Brusel 27. března 2009 EVROPSKÉ VOLBY 2009 Eurobarometr Evropský parlament (EB
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.12.2016 COM(2016) 829 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Přizpůsobení stropu vlastních zdrojů a stropu prostředků na závazky v souvislosti
VíceZvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky
Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a
VíceEkonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik
EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od 1. 9. do 30. 9. 2018 Obsah: RŮST HDP (2. ČTVRTLETÍ 2018).. 3 NEZAMĚSTNANOST (SRPEN 2018)... 4 MÍRA INFLACE (SRPEN 2018)... 6 Eurozóna+
VíceShrnutí evropského veřejného ochránce práv Evropský veřejný ochránce práv a občanská práva
Evropský veřejný ochránce práv Shrnutí evropského veřejného ochránce práv Evropský veřejný ochránce práv a občanská práva Zvláštní průzkum Eurobarometru Proveden společností TNS Opinion & Social na požádání
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení
VíceEkonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik
EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od 1. 4. do 30. 4. 2018 Obsah: RŮST HDP (1. ČTVRTLETÍ 2018)... 3 VÝVOJ ZADLUŽENÍ (4. ČTVRTLETÍ 2017)... 3 NEZAMĚSTNANOST (BŘEZEN 2018)..
Více*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "
!"!#$ %" &' ( ) *+, -+. / 0(123! " ## $%%%& %' 45 6& -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / " * = < & ' ; '.: '. 9'= '= -+. > 8= '7 :' ' '.8 55, 5' 9'= '= -?7 +., '+.8 @ A:.. =. 0(1237 7 : :' @.
VíceVOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ROCE 2009
Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Ředitelství pro vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ROCE 009 11. 1. 008 Standardní průzkum Eurobarometru
VíceGenerální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 24. března 2009
Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 24. března 2009 EVROPANÉ A HOSPODÁŘSKÁ KRIZE Standardní Eurobarometr (EB 71) Populace: EU 15+
VíceTab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou
Český statistický úřad sleduje údaje o rozšíření vybraných informačních technologií v českých domácnostech prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření o informačních
VíceZMĚNY KLIMATU. 1. Vnímání změny klimatu jako závažného problému
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne 15/10/2008 ZMĚNY KLIMATU Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr 300 jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský
Více4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči
4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného
VíceStátní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.
Belgie Státní zřízení: konstituční monarchie Belgie v EK (2004-2009): Komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Počet hlasů v Radě EU: 12 Počet obyvatel: 10 660 800 (k 1. lednu 2008) z 493 mil. obyvatel EU,
Více2010 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický
VícePracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z
Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento
VíceHodnotící tabulka jednotného trhu
Hodnotící tabulka jednotného trhu Výsledky členských států Česká republika (Sledované období: 2015) Transpozice právních předpisů Transpoziční deficit: 0,8 % (v minulé zprávě: 0,5 %) další zvýšení, nyní
VíceRada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) 9586/16 BUDGET 15 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Předmět: Návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2016: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2015 -
VíceCS Úřední věstník Evropské unie
L 227/1 I (Legislativní akty) PŘIJETÍ (EU, Euratom) 2017/1487 opravného rozpočtu Evropské unie č. 2 na rozpočtový rok 2017 s konečnou platností PŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU, s ohledem na Smlouvu o fungování
VíceV Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft SDĚLENÍ KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft SDĚLENÍ KOMISE Uplatňování článku 260 Smlouvy o fungování Evropské unie. Aktualizace údajů pro výpočet paušálních částek a penále, které Komise navrhuje
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2014 COM(2014) 226 final 2014/0128 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V článku 305 Smlouvy
VícePovolební studie k evropským volbám v roce 2014 EVROPSKÉ VOLBY V ROCE 2014 SOCIODEMOGRAFICKÁ PŘÍLOHA
Directorate-General for Communication PUBLIC OPINION MONITORING UNIT Brussels, October 2014 Povolební studie k evropským volbám v roce 2014 EVROPSKÉ VOLBY V ROCE 2014 SOCIODEMOGRAFICKÁ PŘÍLOHA Rozsah:
VíceSPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová
SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.
VíceRada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) 13015/16 FIN 631 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 7. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 660 final Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VícePrůzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2)
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne14. února 2013 Průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2) ZAMĚŘENO
VíceÚřední věstník Evropské unie L 165 I. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání.
Úřední věstník Evropské unie L 165 I České vydání Právní předpisy Ročník 61 2. července 2018 Obsah II Nelegislativní akty ROZHODNUTÍ Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 ze dne 28. června 2018, kterým
VíceEB71.3 EVROPSKÉ VOLBY Povolební průzkum První výsledky: Hlasování podle věkových skupin
Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 16. prosince 2009 EB71.3 EVROPSKÉ VOLBY 2009 Povolební průzkum První výsledky: Hlasování podle
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) «ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014» Institucionální část SOCIO-DEMOGRAFICKÁ PŘÍLOHA
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) V Bruselu dne 21. srpna 2013 «ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014» Institucionální
Více2015 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta
VíceEkonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik
EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od 1. 10. do 31. 10. 2017 Obsah: ODHAD RŮSTU HDP (3. ČTVRTLETÍ 2017)... 3 NEZAMĚSTNANOST (ZÁŘÍ 2017)... 4 ZPRÁVA KOMISE O ZAMĚSTNANOSTI
VíceEkonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik
EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od 1. 12. do 31. 12. 2018 Obsah: ODHAD RŮSTU HDP (3. ČTVRTLETÍ 2018)... 3 NEZAMĚSTNANOST (LISTOPAD 2018)... 4 INFLACE (LISTOPAD 2018)...
VíceEVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en)
EVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0900 (NLE) EUCO 110/13 INST 234 POLGEN 69 OC 295 PRÁVNÍ AKTY Předmět: NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY, kterým se stanoví složení
VíceINFORMACE. Notifikace technických předpisů v Evropě v číslech. Alžběta Vazačová. Úvod
Alžběta Vazačová INFORMACE Notifikace technických předpisů v Evropě v číslech Úvod Členství v EU a Evropském hospodářském prostoru (EHP) s sebou nese povinnost zachovávat volný vnitřní trh bez překážek
VícePrůzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2)
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne14. února 2013 Průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2) ZAMĚŘENO
VíceTrendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková
Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004 Milada Horáková VÚPSV Praha 2004 Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004* Zpráva stručně
VíceMezivládní organizace jediná úroveň
Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D
VícePRÁVNÍ ZÁKLAD SPOLEČNÁ PRAVIDLA
EVROPSKÝ PARLAMENT: VOLEBNÍ POSTUPY Postupy konání voleb do Evropského parlamentu jsou stanoveny jak evropskými právními předpisy, které vymezují pravidla společná pro všechny členské státy, tak specifickými
VíceEurobarometr Evropského parlamentu
Eurobarometr 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Studii provedla společnost TNS Opinion & Social na žádost Evropského parlamentu Průzkum koordinovalo generální ředitelství pro komunikaci OBSAH ÚVOD
VícePGI 2. Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) EUCO 7/1/18 REV 1
Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) Interinstitucionální spisy: 2017/0900 (NLE) 2013/0900 (NLE) EUCO 7/1/18 REV 1 INST 92 POLGEN 23 CO EUR 8 PRÁVNÍ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY, kterým
VíceSTUDIE Sledování veřejného mínění Generální ředitelství pro komunikaci
Eurobarometr Evropského parlamentu 2016 Analytická syntéza Zvláštní průzkum Eurobarometr Evropského parlamentu STUDIE Sledování veřejného mínění Generální ředitelství pro komunikaci Autor: Jacques Nancy,
VíceGraf 4.1: Procento podniků v Česku používajících antivirový program; prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden % 77% podniky
6B4. Bezpečnost informačních systémů 0B4.1 Antivirový program V lednu 2007 používalo 94 % podniků s 10 a více zaměstnanci antivirový program (graf 4.1), který je tak v Česku nejrozšířenější ochranou počítačových
VíceZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU
Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která
Více2
2 Úvod Je třeba přijmout opatření ke zmírnění závažných obtíží, jimž členské státy, zejména regionální a místní orgány, čelí při provádění a řízení činností v souvislosti s územní spoluprací v rámci rozdílných
VíceRada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en) 9438/17 ADD 1 MAP 12 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 17. května 2017 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské
VíceSympatie české veřejnosti k některým zemím prosinec 2015
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Sympatie české veřejnosti k některým zemím
VíceEkonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik
EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od 1. 4. do 30. 4. 2017 Obsah: NEZAMĚSTNANOST (BŘEZEN 2017)... 3 ZAMĚSTNANOST V ROCE 2016... 6 MÍRA INFLACE (BŘEZEN 2017)... 7 ZADLUŽENÍ
VíceVšeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.
PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se
VíceEVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT
EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT RADA Brusel 20. června 2017 (OR. en) 2016/0186 (COD) PE-CONS 25/17 CULT 69 AELE 49 EEE 27 CODEC 867 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VíceGraf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3
Český statistický úřad sleduje podrobné údaje o jednotlivcích používajících vybrané informační a komunikační technologie prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))
VíceCeník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy
Ceník přepravce BALIKSERVIS 1 2 3 5 10 15 20 25 30 40 50 70 100 150 200 300 400 500 700 1-1 1 55 550 596 685 716 974 1 236 1 565 1 893 2 469 2 993 SK SK 1 SK 5 90 179 180 190 211 232 239 255 272 304 349
VíceA8-0061/19 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU * k návrhu Komise
8.6.2017 A8-0061/19 Pozměňovací návrh 19 Petra Kammerevert za Výbor pro kulturu a vzdělávání Zpráva Santiago Fisas Ayxelà Evropská hlavní města kultury pro roky 2020 až 2033 COM(2016)0400 C8-0223/2016
VícePříloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1.: Účast žen v rozhodovacím procesu v roce 2012 Tabulka č. 2.: Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tabulka č. 3.: Volby do Senátu Parlamentu ČR Tabulka
VícePRÁVNÍ ZÁKLAD SPOLEČNÁ PRAVIDLA
EVROPSKÝ PARLAMENT: VOLEBNÍ POSTUPY Postupy konání voleb do Evropského parlamentu jsou stanoveny jak evropskými právními předpisy, které vymezují pravidla společná pro všechny členské státy, tak specifickými
Více16707/14 ADD 13 kw/kno 1 DG G 2A
Rada Evropské unie Brusel 11. prosince 2014 (OR. en) 16707/14 ADD 13 FIN 988 INST 616 PE-L 94 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských
Více10329/17 eh/in/rk 1 DRI
Rada Evropské unie Brusel 20. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0186 (COD) 10329/17 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců
VíceUplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz
Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.
ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceKontexty porodnosti v České republice a Praze
Kontexty porodnosti v České republice a Praze Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420
VíceF Vzdělávání a digitální dovednosti
Údaje o počtu stolních počítačů, tabletů a notebooků celkem a s připojením k internetu přepočtených na 100 žáků/studentů jednotlivých stupňů škol, stejně tak jako monitoring vybavení škol dalšími ICT (např.
VíceGraf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura
VíceRada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2014/0013 (NLE) 15436/15 AGRI 684 AGRIORG 101 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU)
VíceEvropská Unie. Bohdálek Kamil
Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ROZLOHA A OBYVATELÉ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozloha a obyvatelé
VíceZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6-9. ročník III2-12-04 Výchova k občanství EVROPSKÁ UNIE - Historie Mgr. Vilém Nejezchleb Evropská unie http://www.euroesprit.org/ EU - HISTORIE
VíceVeřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016
ov0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 0 1 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti
VíceKonzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv
Konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv Vyplnění polí označených je povinné. Dotazník on-line I. Otázky k identifikaci respondenta Odpovídáte jako jednotlivec, nebo za organizaci? jednotlivec
VíceAlkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů
Alkohol, léky a narkotika Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody pod vlivem alkoholu, omamných látek, léků a narkotik a jejich následky 20.7.2016 Obsah
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceII. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací
II. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací Plán určen pro stanice podnikové/ bytové/ Nabito 350 Měrná jednotka Cena včetně DPH [Kč] 1 Připojení k síti (zřízení, aktivace)
VíceMediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0
Demografie SOUHRN Nejstaršími státy Evropy, kde mediánový věk jejich obyvatel je 42 a více let, jsou Rakousko, Řecko, Finsko, Itálie a Německo. Nejmladšími státy z tohoto pohledu jsou Irsko, Island a Makedonie,
VíceEvropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor Historický vývoj předchůdce Shengenské dohody: Saarbrückenská dohoda z roku 1984 14. července 1985 Shengenská smlouva 19. června 1990
VíceInformace ze zdravotnictví Pardubického kraje
Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 3. 6. 2011 Souhrn Utilization of Health Care by Foreigners in the Pardubický
VíceFormát Vysvětlení Poznámka 7 číslic 9 číslic
DAŇOVÁ INDENTIFIKAČNÍ ČÍSLA (DIČ) Číslo DIČ podle tématu : Struktura DIČ 1. AT Rakousko 999/9999 99-999/9999 7 číslic 9 číslic 2. BE Belgie Pomlčka a lomítko nejsou ve všech případech povinné (např. pro
VíceBusiness index České spořitelny
Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?
VíceV Bruselu dne COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.9.2016 COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE Zpráva k usnadnění výpočtu množství přiděleného Evropské unii a zpráva k usnadnění výpočtu společného množství přiděleného Unii,
VíceTisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha
ŽIVOT CIZ ZINCŮ V ČR Daniel Chyti l Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/17 CIZINCI PODLE STÁTNÍHO OBČANSTVÍ (31. 12. 2010) Počty
VíceČlenství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti
VícePŘÍLOHA II USTANOVENÍ ÚMLUV, KTERÉ ZŮSTÁVAJÍ V PLATNOSTI, A KTERÉ SE PŘÍPADNĚ OMEZUJÍ NA OSOBY, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ (Čl. 8 odst.1) Obecné poznámky Je
PŘÍLOHA II USTANOVENÍ ÚMLUV, KTERÉ ZŮSTÁVAJÍ V PLATNOSTI, A KTERÉ SE PŘÍPADNĚ OMEZUJÍ NA OSOBY, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ (Čl. 8 odst.1) Obecné poznámky Je nutné poznamenat, že v této příloze nejsou uvedena ustanovení
VícePovolební průzkum 2009
Zvláštní Eurobarometr Evropská EVROPSKÝ PARLAMENT Komise 2009 Zpráva Šetření v terénu: červen-červenec 2009 Zveřejnění: listopad 2009 Special Eurobarometer 320/ Wave 71.3 TNS opinion & social Tento průzkum
VíceZdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?
MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii
Více