PROBLEMATIKA HYDRICKÉ REKULTIVACE

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO-GEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra ekonomiky a systémů řízení PROBLEMATIKA HYDRICKÉ REKULTIVACE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí práce: Rebhán Jiří prof. Ing. Dvořáček Jaroslav, CSc. Ostrava 2018

Anotace Práce seznamuje čtenáře s historií a činností Palivového Kombinátu Ústí, s. p. V teoretické části vysvětluje, co je to rekultivace a jaké druhy rekultivací známe. Uvádí vlivy povrchové těžby na okolní krajinu. V praktické části popisuje život lomu ČSA od doby jeho vzniku, až po ukončení a zahájení rekultivační činnosti. Klade důraz na průběh rekultivace a konečný ekologický i ekonomický vliv na okolí a okolní obyvatele. Klíčová slova Rekultivace; lom; dobývání; uhlí; jezero; voda; turismus; těsnění; napouštění; kvalita; životní prostředí Annotation The work introduces the reader to the history and activities of Palivový Kombinát Ústí, s.p. In the theoretical part, it explains what reclamation is and what kind of reclamation is known. It describes the effects of surface mining on the surrounding landscape. The practical part describes the "life" of CSA quarry from the time of its origin, to the termination and commencement of the reclamation aktivity. It emphasizes the course of reclamation and the final ecological and economic impact on the surrounding area and the surrounding population. Key words Reclamation; quarry; mining; coal; lake; aqua; tourism; seal; filling; quality; Environment

Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat prof. Ing. Jaroslavu Dvořáčkovi, CSc. za odborné vedení bakalářské práce. Dále PKÚ, s. p. konkrétně Bc. Dominice Müllnerové za vstřícnou komunikaci a poskytnuté údaje o jezeře Most.

Obsah 1 Úvod... 1 2 Charakteristika podniku... 2 2.1 Historie... 2 2.2 Současnost... 3 2.3 Hlavní předmět činnosti... 3 2.4 Provedené rekultivace... 4 2.4.1 Jezero Matylda... 4 2.4.2 Jezero Benedikt... 5 2.4.3 Jezero Barbora... 6 3 Rekultivační činnosti v rámci lomového dobývání uhlí... 7 3.1 Co je rekultivace... 7 3.2 Fáze rekultivací... 7 3.2.1 Technická rekultivace... 7 3.2.2 Biologická rekultivace... 8 3.3 Rozdělení rekultivací podle využití ploch... 8 3.3.1 Rekultivace zemědělská... 8 3.3.2 Rekultivace lesnická... 8 3.3.3 Rekultivace hydrická... 9 3.3.4 Staveniště... 9 3.4 Devastace životního prostředí povrchovou těžbou... 9 3.4.1 Skrývka nadložních hornin... 9 3.4.2 Vliv na krajinu... 9 3.4.3 Vliv povrchové těžby na atmosféru... 10 3.4.4 Dopady na přilehlé oblasti těžby... 10

3.4.5 Vliv na hydrosféru... 11 4 Technicko-ekonomické zhodnocení realizace hydrické rekultivace... 12 4.1 Historie a význam lomu Ležáky... 12 4.2 Průběh rekultivace... 14 4.2.1 Těsnění dna... 15 4.2.2 Výstavba břehové linie... 16... 18 4.2.3 Napouštění jezera Most... 21 4.2.4 Monitoring... 27 4.2.5 Vliv jezera na okolní krajinu... 31 4.2.6 Ekonomická stránka jezera... 34 5 Doporučení pro další vývoj rekultivací... 44 6 Závěr... 45

1 Úvod Obyvatelé planety Země se s plynoucím časem stále více a více zajímají o ochranu životního prostředí a o to, jak přírodě pomoci vzpamatovat se z ran, které jí byly způsobeny člověkem. Rozhodl jsem se tedy rozebrat skutečnost, jak lidstvo zahlazuje stopy po lomovém dobývání, tedy rekultivuje krajinu poté, co efektivně vytěží ložisko nerostné suroviny. V mé práci se zaměřuji především na lom Most Ležáky konkrétně na hydrickou rekultivaci oblasti a vznik Jezera Most. 1

2 Charakteristika podniku Palivový kombinát Ústí, státní podnik byl založen Rozhodnutím č. 144/1990 ministra hospodářství ČSFR ze dne 17. 12. 1990 č. j. 1642/401, ve znění pozdějších doplňků. 2.1 Historie Hlavním předmětem činnosti státního podniku byla těžba a odbyt hnědého uhlí a doprovodných surovin. V roce 1991 bylo Usnesením vlády ČR číslo 331 ze dne 11. 9. 1991 (účelnost těžby v Chabařovicích) a číslo 444 ze dne 30. 10. 1991 (územní ekologické limity) rozhodnuto o zastavení těžební činnosti státního podniku Palivový kombinát Ústí a současně o následné a postupné revitalizaci celého území dotčeného činností Lomu Chabařovice. Podnik byl zařazen do programu útlumu uhelného, rudného a uranového hornictví. V dubnu r. 1997 skončila veškerá těžba, zpracování a odbyt uhlí. Usnesením vlády ČR číslo 395 ze dne 23. dubna 2003 k Návrhu spoluúčasti státu na dokončení restrukturalizace uhelného průmyslu a usnesením číslo 1128 ze dne 12. listopadu 2003 o Programu dokončení restrukturalizace uhelného hornictví byl schválen záměr převést pod Palivový kombinát Ústí, státní podnik lokality s již ukončenou těžbou uhlí. S účinností od 1. ledna 2004 byly formou prodeje částí podniků převedeny pod Palivový kombinát Ústí, státní podnik: lokality Ležáky a Kohinoor ze společnosti Důl Kohinoor a.s., lokalita Kladenské doly ze společnosti Českomoravské doly a.s. Na základě usnesení vlády číslo 1128 ze dne 12. listopadu 2003 a rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu č. 150/2004 ze dne 1. listopadu 2004 došlo s účinností od 1. ledna 2005 ke sloučení státního podniku Východočeské uhelné doly se státním podnikem Palivový kombinát Ústí. Vláda ČR svým usnesením č. 713 ze dne 27. června 2007 vzala na vědomí informaci o průběhu zahlazování následků hornické činnosti v roce 2006 podniků DIAMO, státní podnik a Palivový kombinát Ústí, státní podnik, včetně návrhů systémových změn a schválila začlenění činností spojených s likvidací ekologické zátěže po těžbě ropy v 2

odpovědnosti státu na území jižní Moravy do působnosti podniku Palivový kombinát Ústí, státní podnik. Za účelem zajištění činností spojených s likvidací ekologických škod vzniklo k 1. 10. 2007 nové středisko Palivového kombinátu Ústí, s. p. Moravské naftové doly, později přejmenované na středisko Hodonín. Na základě usnesení vlády č. 713 ze dne 27. června 2007 a rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu č. 208/2007 ze dne 20. listopadu 2007 došlo s účinností od 1. ledna 2008 ke sloučení níže uvedených státních podniků se státním podnikem Palivový kombinát Ústí: Doly a úpravny Komořany, státní podnik, Doly Nástup Tušimice, státní podnik, Palivový kombinát Vřesová, státní podnik. 2.2 Současnost V současné době Palivový kombinát Ústí, s. p., realizuje komplexní revitalizaci krajiny dotčené těžební činností. Dále zajišťuje zahlazování následků hornické činnosti v oblasti opuštěných důlních děl, likvidaci starých ekologických zátěží po těžbě ropy a zemního plynu na území jižní Moravy, sledování režimu důlních vod v území v minulosti zasaženého hlubinným a povrchovým dobýváním uhlí, realizuje převod nepotřebného majetku státu, zajišťuje správu majetku sloužícího k zajištění energetické bezpečnosti státu, vypořádání majetkoprávních vztahů, restitučních nároků a technickou likvidaci již nepotřebných objektů v souladu s programem ZNHČ státního podniku. Palivový kombinát Ústí, státní podnik, IČO 00007536, je zapsán v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl AXVIII, vložka 433. 2.3 Hlavní předmět činnosti vypořádání restitučních nároků sanace zbytkových jam podle plánů likvidace a jejich doplňků zahlazování následků hornické činnosti 3

vedení správy finančních prostředků na dávky pro bývalé zaměstnance v hornictví správa majetku sloužícího k zajištění energetické bezpečnosti státu spolupráce s vědeckými institucemi činnosti spojené s čerpáním a úpravou důlních vod 2.4 Provedené rekultivace Státní podnik Palivový kombinát Ústí provedl mimo jiné tyto rekultivace. 2.4.1 Jezero Matylda Na místě byl původně důl Matylda, který se po druhé světové válce přejmenoval na důl Vrbenský. Po skončení těžby začala rekultivace celého území. Stavba vodní nádrže byla zahájena v roce 1986, kdy byly upraveny těsnící vrstvy na dně budoucí nádrže. V roce 1992 se začala napouštět vodou z Nechranického přivaděče. Tento přivaděč slouží ke každoročnímu dopouštění vody. Vodní nádrž má rozlohu 38,7 ha a průměrnou hloubku 3,5 až 4 metry a slouží k rekreaci, provozování vodních sportů i rybářům. Břehy nádrže mají plážovou a parkovou úpravu. Vstup do vody je možný po betonových molech. Zdroj: https://www.google.cz Obrázek 1 - Jezero Matylda 4

2.4.2 Jezero Benedikt Na místě nádrže byl dříve hlubinný důl, ve kterém se v 19. století těžilo hnědé uhlí. Nacházel se jihovýchodně od města Most pod Liščím vrchem. Kolem roku 1959 byla ukončena hlubinná těžba a z důvodů vydobytí všech dostupných zásob byly zlikvidovány těžební věže a přešlo se na povrchovou těžbu, která umožnila úplné vydobytí ložiska hnědého uhlí. Jezero se začalo napouštět v roce 1973. Kompletní rekonstrukce proběhla v roce 1999. Jezero je rozděleno na dvě části. Větší plocha slouží ke koupání, menší pro rybaření. V okolí byl vybudován sportovní areál s restaurací a dnes je hojně využíván širokou veřejností. Zdroj: https://www.google.cz Obrázek 2 - Jezero Benedikt 5

2.4.3 Jezero Barbora Uměle vytvořené jezero Barbora se nachází v obci Oldřichov. Je rekreačním komplexem s možností rekreace, koupání i sportovního vyžití. Tato vodní nádrž vznikla v 70. letech minulého století, zatopením povrchového lomu Barbora podzemními vodami. Vodní plocha má rozlohu 65 hektarů a hloubku až 65 metrů. Zdroj: http://www.krusnehory-erzgebirge.eu/mista/vodni-nadrz-barbora Obrázek 3 - Jezero Barbora 6

3 Rekultivační činnosti v rámci lomového dobývání uhlí 3.1 Co je rekultivace Rekultivace je souhrn zásahů, které mají zahladit nežádoucí antropogenní zásahy do krajiny. Nejčastěji je předmětem rekultivace území postižené těžbou nerostných surovin. 3.2 Fáze rekultivací 3.2.1 Technická rekultivace Cílem technické fáze rekultivace je vymodelování nového terénu. Je využívána těžká technika (dozery, buldozery, příkopové pluhy, frézy). Průběh rekultivace je většinou následující: začnou se zavážet těžební sloje či patra izolují se místa pro vodohospodářské rekultivace začne se modelovat terén. Práce zahrnují přesun zemin, ukládání, rozprostírání, hutnění, navezení skrývkové ornice. Již v této fázi je třeba znát pozdější využití terénu. To má vliv na volbu hornin, kterými se budou zavážet jednotlivé části. Na místa, kde bude stát zástavba, cesty, parkoviště apod. je možné navážet nevýživné horniny. Na místa, kde bude pole či sad, se naveze ornice (zákon ukládá povinnost selektivní skrývky ornice a její nové použití na rekultivaci území). Modelování profilu terénu je náročná a nákladná činnost. Plánovači musí počítat s tím, že navezený materiál ještě dlouhá léta pracuje, sedá a pohybuje se. Požaduje se také, aby nový terén nebyl z estetického hlediska monotónní, má se vzhledem blížit přirozenému terénu, jak by asi mohl vypadat. 7

3.2.2 Biologická rekultivace Po vytvoření terénu nastupuje biotechnická etapa, která má za úkol nové území oživit. Tato fáze zahrnuje úpravu fyzikálních a chemických vlastností půd (kyselost, struktura), hnojení a dodávání živin do půd. Navazují agrotechnická opatření (kypření, smykování, válcování) a pěstování vhodných plodin. Na polích začíná běžet speciální osební cyklus s cílem zúrodnit půdu. Vzhledem k narušeným hydropedologickým podmínkám je při delších obdobích sucha nutná zálivka sazenic. Před zatravňováním či zalesňováním je často používána chemická příprava půdy; pokud jsou plochy zarostlé bujnou ruderální (rumištní) vegetací, k jejímu odstranění se používají chemické postřiky celoplošné či místní. Nálety nežádoucích dřevin stejně jako materiál z prořezávek se zpracovává štěpkováním, čímž je urychlen rozklad organické hmoty a zároveň je výrazně omezen vývoj případných hmyzích škůdců. 3.3 Rozdělení rekultivací podle využití ploch Původně byly rekultivace orientovány na zalesnění, později na různé způsoby zemědělského a vodohospodářského využití. Dnes se alternativy rozšířily i na různé formy rekreačních způsobů využití, využití ploch jako staveniště, skladiště stavebního materiálu a průmyslových či komunálních odpadů. Optimalizace využití devastovaných území se zřetelem na ekologickou, sociálně ekonomickou a územně technickou motivaci. 3.3.1 Rekultivace zemědělská Pole, drnový fond (louky, pastviny, ozelenění, zelinářství). Začíná se návozem a rozprostřením organické hmoty, následuje orba, vláčení, smykování, setí přípravných plodin, jejich zaorání, hnojení 3.3.2 Rekultivace lesnická Z ekologického hlediska by se měly vysazovat různé druhy stanovištně a geograficky původních dřevin. V praxi se v naprosté většině však jedná o výsadbu monokultur, někdy jsou vysazovány i nepůvodní či dokonce invazní druhy. Tento typ rekultivace sice vede k vytváření nové ekologické stability půd a krajiny, ale to v tomto případě nelze považovat 8

za pozitivní přínos. Tím se totiž zničí stanoviště vzácných druhů organismů vázaných na podmínky vzniklých těžbou. Jediným pozitivním přínosem této rekultivace je zpevnění půdy. 3.3.3 Rekultivace hydrická Akumulační nádrže (voda užitková, pitná, hydroenergetické využití, asanační vodní plochy, sportovně rekreační vody a rybníky. 3.3.4 Staveniště Obytné, průmyslové, inženýrské a komunální výstavby. 3.4 Devastace životního prostředí povrchovou těžbou 3.4.1 Skrývka nadložních hornin Skrývka nadložních hornin je realizována různými typy rýpadel, z nichž na malých lomech převažují rýpadla lžícová či korečková s nízkými výkonovými parametry. Naopak na středních a velkých lomech převládají rýpadla kolesová a korečková. V poslední době jsou uhelné lomy vybavovány kolesovými rýpadly. Korečková rýpadla nejsou vhodná na selektivní skrývku nadložních hornin. Pro důlně technické rekultivace je nejvýhodnější způsob dopravy automobilovou dopravou nebo kolejovou. Moderní výkonná kontinuální doprava pásová je výhodná především tím, že umožnila konstrukci lehkých pásových zakládačů a že má ekologicky čistý charakter. Nevýhodná je tím, že při uplatnění v některých technologických seskupeních lze jen s velkými obtížemi řešit selektivní odkliz úrodných či potenciálně úrodných nadložních hornin. 3.4.2 Vliv na krajinu Povrchové způsoby těžby se podílejí ze všech aktivit člověka nejvýrazněji na dynamických proměnách krajiny Transformací horninného prostředí a změnou reliéfu výrazně ovlivňují 9

především mocný profil litosféry, ovlivňují kvalitu ovzduší, klimatické faktory atmosféry, deformují režim hydrosféry, devastují celá prostor pedosféry, kontaminací nebo přímou likvidací fytocenóz a zoocenóz výrazně ovlivňují prostor biosféry. V průběhu lomové exploatace ložisek ve větších těžebních aglomeracích dochází k výrazným deformacím v prostoru celé krajiny, přičemž jsou narušovány její ekologické, zdravotně hygienické, produkční, rekreační a estetické funkce. Míra negativních vlivů povrchové těžby na krajinu závisí na tom, zda technologie těžby respektuje nebo nerespektuje zásady důlně technické rekultivace. 3.4.3 Vliv povrchové těžby na atmosféru Příčinou mikroklimatických změn v území devastovaném povrchovou těžbou jsou hlavně změny v povaze reliéfu, v nadmořské výšce, ve změnách expozice a inklinace, barvy a v nízké pokryvnosti území vegetací. Nejvýrazněji jsou měněny všechny základní mikroklimatické charakteristiky na ploše vlastních lomů a na výsypkách nepokrytých vegetací. Povrch těchto ploch je vystaven intenzivnější sluneční radiaci a zvýšenému vstupu tepelné a světelné energie, což se projevuje zvýrazněním denní amplitudy teplotního režimu. Ekologicky závažné je přitom vysoké přehřívání přízemních vrstev ovzduší na jižně exponovaných svazích a na výsypkových stanovištích tvořených tmavými substráty vykazujícími mimořádné hodnoty albeda. To vše se následně projevuje ve zvýšeném výparu a ve snižování vzdušné vlhkosti přízemních vrstev. 3.4.4 Dopady na přilehlé oblasti těžby Pokud nebyly při stavbě výsypkové krajiny preventivně zváženy možnosti nepřímých důsledků na mikroklima, vznikají například inverzní situace charakteristické relativně stabilním teplotním zvrstvením, což se projevuje přízemními mrazy a v oblastech s kontaminovaným ovzduším i v poruchách na úrovni bioklimatu. 10

3.4.5 Vliv na hydrosféru Těžba ovlivňuje hydrosféru jak negativně, tak i pozitivně. Z negativního hlediska je to vlivem důlního díla drenáže, přičemž dochází při snižování hladiny podzemních vod k vysušování okolí, ke znehodnocování ekotopu a ztrátám užitkové a pitné vody. Dále nevhodným odváděním důlních vod, přičemž může dojít k nekontrolovatelnému zamokřování okolních pozemků. Dále vytlačováním podzemní vody z podložky vnějších výsypek. Kladné působení těžby na hydrosféru se projevuje zvýšenou akumulační kapacitou exploatovaných území, což jsou zavodněné zbytkové lomy a umělé nádrže, které jsou budovány jako součást ochranného systému proti povodním. V klimaticky teplých a suchých lokalitách je možné za předpokladu vhodné kvality vody ji použít pro závlahu zemědělských kultur. V neposlední řadě je nepochybně za kladné považováno vytváření rekreačních vodních ploch. Příkladem je Kamencové jezero u Chomutova o výměře 16,2 ha, které vzniklo na místě, kde se těžil kamenec. Jeho vody, která obsahuje vysoké obsahy rozpuštěného kamence, se využívalo i lázeňsky obdobnými účinky jako mají termální prameny ve Františkových Lázních. Dalším příkladem je Jezero Most s rozlohou 311 ha. Z hlediska kontaminace jsou důlní vody charakteristické: Nízkou hodnotou ph Vysokou tvrdostí Vysokými obsahy iontů kovů (železa, zinku, mědi, olova, ) Vysokou koncentrací rozpuštěných a suspendovaných pevných látek Mimořádně nízkými obsahy organických látek 11

4 Technicko-ekonomické zhodnocení realizace hydrické rekultivace 4.1 Historie a význam lomu Ležáky Samotný lom se nacházel v centrální části severočeské hnědouhelné pánve severně od města Mostu. Byl ohraničen Koridorem inženýrských sítí pod vrchem Hněvín, ze severozápadní strany koridorem tratí ČD, z jihovýchodní strany výsypkou. Severní stranu lomu omezovala vlastní hrana lomu a výsypka Růžodol s koridorem sítí Chemopetrolu a.s. Historie těžby na této lokalitě se datuje od roku 1926. Zpočátku hlubinná těžba dolem Evžen byla v padesátých letech nahrazena povrchovým způsobem dobývání s malostrojovou technikou lomem Venuše a Evžen a po druhé světové válce lomem Ležáky a Most. V roce 1971 byla zahájena těžba v pilíři samotného města Most. Podmínkou pro to byla postupná likvidace historické části města. Zeminy z lomu byly ukládány na vnější výsypky a do vyuhlených zbytkových jam. Postupně takto vznikly výsypky nacházející se v okolí vrchu Špičák a z jeho jižní strany výsypka Rudolice (dnes jsou zde vzhledem k jejich orientaci vinice) a ze severní strany výsypka Střimice, která je tvořena zeminami z lomů Most a Ležáky. Mostecká uhelná společnost a.s. ke konci roku 1994 stála před zásadním rozhodnutím jak reagovat na předpokládaný vývoj odbytu a zejména na rostoucí tlak na omezování těžeb uhlí. Po podrobných rozborech schválilo v listopadu 1994, mimo jiné restrukturalizační záměry, představenstvo a.s. záměr na ukončení těžby na lokalitě Ležáky. Ministr průmyslu a obchodu ČR vydal souhlas se zahájením útlumu po rozhodnutí vlády v lednu 1995 s tím, že zahájení útlumu bylo schváleno k datu 1. 1. 1995. Předpokladem pro možnost financování procesu útlumu z prostředků vyčleněných pro tento účel státním rozpočtem je zpracování technického projektu likvidace podle metodiky ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Tento projekt byl vypracován ve variantách a předložen k oponentnímu posouzení třem nezávislým organizacím a poté schválen ministerstvem průmyslu a obchodu ČR ve variantě zatopení zbytkové jámy. Faktické zahájení útlumu začalo vyřazením rýpadla KU300/62 z těžby skrývky na III. řezu a ukončením těžby skrývky odstavením technologického celku TC2 v závěru roku 1995. V 12

roce 1996 byla zahájena likvidace vyřazené technologie a objektů. Technické podmínky likvidace byly ošetřeny technickým projektem a dokumentací podle stavebního zákona. K těžbě uhlí z lomu Ležáky bylo ponecháno jedno rýpadlo typu KU300 s pasovými dopravníky šíře 1 200 mm. Důlní činnost změnila výrazně ráz krajiny na většině území a dosud zaniklo v rámci bývalého okresu Mést 31 obcí. První obce museli ustoupit povrchovým dolům již koncem 50. Let. Svou největší daň si těžba vybrala v podobě zániku starého Mostu a jeho cenného historického centra. Mezi nejvýznamnější památky patří pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který vznikl na místě původního gotického kostela ze 14. století poté, co původní kostel vyhořel v roce 1515. Od roku 1986 probíhaly úpravy okolí přesunutého Děkanského kostela. Rekultivační úpravy probíhaly ve 4 etapách. V roce 1994 byla zahájena výstavba vodní nádrže, jednalo se o vodní plochu 1,83 ha s estetickou funkcí v rámci řešení parkových úprav v okolí kostela. Napouštění nádrže bylo dokončeno v roce 1995. Nádrž je průtočná zásobována vodou z řeky Bíliny. V roce 1996 byla realizována pěstební péče, jejíž součástí bylo i vybudování komunikačního propojení prostoru kostela a areálu hřbitova. V případě lomu Ležáky Most bylo od počátku jeho sanace počítáno s hydrickou rekultivací a tedy se vznikem jezera. Protože zemina potřebná pro alespoň částečné zasypání zbytkové jámy nebyla k dispozici a její dovoz by byl finančně a časově náročný, byla hydrická rekultivace jediným možným řešením. Z hlediska vlivu na životní prostředí byla shledána jakožto nepřijatelná varianta se zasypáním zbytkové jámy na původní úroveň terénu. To by si vyžádalo zpětně odtěžit a přesunout již rekultivované výsypky Růžodolskou, Hornojiřetínskou a část Střimické. Při využití dostupné těžební a zakládací kapacity by odtěžování a zasypávání trvalé více než 35 let. Práce na komplexním řešení Plánu likvidace lomu Ležáky Most byly VÚHU a.s. Most ukončeny v říjnu r. 2004. 13

4.2 Průběh rekultivace Rekultivační práce začali v roce 1998 sanačními pracemi. Pokračovalo se terénním urovnáním svahů. Plocha o celkové výměře 30,97 ha tvoří východní svahy zbytkové jámy lomu, které jsou terasovitě členěny. Rekultivace celého území zbytkové jámy lomu Ležáky Most je od počátku koncipována tak, aby toto území mohlo být využíváno pro příměstskou rekreaci. Rekultivace v celém území o výměře 1 264 ha směřují k vytvoření rozmanité ekologicky a i esteticky hodnotné krajiny s velkou vodní plochou. Projekční příprava posledních fází rekultivací byla prováděna s cílem vytvořit předpoklady pro konkrétní využití jednotlivých území. V řešení jsou pro revitalizaci projekty, jako například umístění přístaviště lodí, vybudování repliky starého Mostu, vybudování arboreta, postavení pravoslavného kostela a pamětního místa původního postavení děkanského kostela. Jsou předpoklady pro vybudování nové komunikace Most Mariánské Radčice a rozšíření mosteckého cykloturistického okruhu. K výstavbě pláží a jejich provozování napomůže vybudovaná síť provozních komunikací, samozřejmostí je výstavba parkovišť, ubytovacích zařízení a restaurací. Na jižních svazích jsou podmínky pro individuální výstavbu rodinných domků, na bývalé Rudolické výsypce je navržen obytný satelit. Intenzivní rekultivací vzniknou rozsáhlé ekologicky hodnotné plochy na zalesněných svazích kolem jezera, s několika mokřady, které plně zapadají do koncepce příměstské rekreace. Kromě rekreační a hospodářské funkce se stane jezero Most výrazným stabilizačním prvkem v krajině, jelikož je zde předpoklad přirozené sukcese vlhkomilných společenstev. Vznikne tak biocentrum regionálního významu. Nově vzniklá plocha bude mít příznivý vliv na klima okolní krajiny. Jezero také kladně ovlivní celkově nepříznivé hydrologické a hydrogeologické poměry na dotčeném území. Stavba tak rozsáhlé bezodtokové vodní nádrže, která vodní plochou 311 ha převyšuje známé Máchovo jezero, je v České republice ojedinělá. 14

4.2.1 Těsnění dna Pro založení minerální těsnění pro zakrytí zbytků uhelné sloje mezi v té době stávající břehovou linií (+137,15m n.m.) a horizontem (+140m n.m.), bylo nezbytné vytěžit 855 000 m 3 těsnících zemin, nacházejících se na druhém skrývkovém řezu v severozápadních svazích bývalého lom Most část Kopisty. Pro dokončení zatěsnění uhelné sloje v severozápadní části břehové linie až do +167 m n. m. bylo opět nezbytné vytěžit patřičné množství těsnících zemin a to konkrétně 510 000 m 3, nacházejících se částečně na prvním a zejména ve druhém skrývkovém řezu v severozápadních svazích bývalého lomu Most část Kopisty. Zbývající objem prvního skrývkového řezu byl ponechán pro krycí vrstvu, respektive byl použit do konstrukčních vrstev komunikací. Nedílnou a pro zajištění těžby zcela zásadní součástí bylo zhotovení odvodňovacího systému a komunikačního spojení mezi místem těžby a zakládání. V rámci 2. a 4. doplňku Plánu likvidace bylo zhotoveno 5 293 m provozních komunikací a 6 216 m odvodňovacích příkopů. Těsnění dna bylo členěno do dvou míst s pracovním označením plocha C1 a C2. Jedná se o dno situované cca ve dvou třetinách lomu, vlivem vertikálních anomálií uložené výše než +150 m n. m., tedy nad úrovní již sanovaného území. Obrázek 4 - Těsnění dna 15

Jíly, používané jako minerální těsnění, prošly geotechnickou kontrolou kvality. Ukládání bylo realizováno po vrstvách 280 mm, 280 mm a 560 mm, průběžně hutněných na 96%PS. Cílem bylo zhutnit vrstvy na 200 mm, 200 mm a 400 mm, tedy na celkovou mocnost 800 mm. Než byly těsnící plochy zaplaveny, byly překryty mocnou vrstvou nehutněných zemin, bránicích vysušení a následnému rozpukání minerálního těsnění. Zbývající stavební objekty tvořili: Odvodnění Komunikace pro přepravu zemin Stabilizační prvky Rekultivace a monitoring Likvidací lomu Ležáky Most bylo odtěženo 2 720 129 m 3, z toho bylo 241 779 m 3 odtěženo kvůli stabilizaci svahů, 225 100 m 3 při úpravě břehové linie a 2 253 250 m 3 bylo využito na konstrukci minerálního těsnění a krycí vrstvy minerálního těsnění. Bylo nezbytné do minerálního těsnění začlenit 130 558 m 3 zemin z důvodu přípravy dna. 4.2.2 Výstavba břehové linie Nedílnou součástí projektu sanace a rekultivace zbytkové jámy lomu hydrickou cestou je stavba opevnění břehové linie. To se člení na protiabrazivní opatření, obvodovou komunikaci a stavbu odvodnění. Je to důležité z důvodu ochrany horninového prostředí dna a břehů vůči působení větrem vyvolaných vln, dále je to opatření pro stabilizaci břehů a to jak pro konečnou břehovou linii 199 m n. m., tak i pro období napouštění. Bylo zvoleno více druhů opevnění a to podle skutečného sklonu závěrných svahů a předpokládaných hydrologických podmínek. V místech s největší předpokládanou intenzitou vln způsobených větrem je provedeno opevnění základními a vratnými rozražeči, které sestávají z patky z lomového kamene. Jádro patky je z kamenů o hmotnosti jedné tuny a patky jsou z jedné poloviny zahloubeny pod terén a jednou polovinou vyčnívají nad okolní opevnění. 16

Základní a vratné rozražeče se střídají cca po 100 m a jsou proti sobě výškově posunuté. Zbývající části opevnění jsou až do úrovně obvodové obslužné komunikace tvořeny kamenným pohozem o min. mocnosti 0,5 m. Nadmořská výška spodní hrany opevnění není jednotná, koresponduje s tvarem stávajícího terénu. Celé opevnění je od základové spáry odděleno geotextilií. Od kóty 195 m n. m. byl až ke kamennému opevnění pro proveden biologický nástřik hydroosev, který je před případným odplavením ochráněn perforovanou geotextilií. Obrázek 5 - Vlnolamy z lomového kamene 17

Obrázek 6 - Stavba břehové linie V průběhu realizace těsnících prací na plochách C1 a C2 byly zjištěny nové nepředvídatelné skutečnosti, vyžadující projekční a následně realizační změny. Monitoring průsakových vod ve zbytkové jámě a výsledky analýz prokázaly zcela nepřijatelné hodnoty pro zahájenou akumulaci vod v budoucím jezeře. Zajišťovací práce byly rozděleny do dvou etap. První etapou bylo provedení vrtného do průzkumu předpolí severozápadních svahů zbytkové jámy lomu. Celkem bylo realizováno 13 vrtů s průměrnou délkou 18m, doplněných geofyzikálním profilem celkové délky 1,4km. Hlavním cílem bylo ověření báze propustných vrstev horninového prostředí kvartéru a vystrojení 6 vrtů pro následný monitoring podzemních vod. Součástí monitoringu byl odběr vzorků s lokalizací ohnisek kontaminace a rozlišením její intenzity a termovizní měření pro modelování směru proudění podzemních vod nezbytných pro realizační dokumentaci. Podle výsledků průzkumu a výsledných výstupu byl zpracován projekt pro odvrácení havarijního stavu regionálního významu, spočívající v okamžitém odclonění průsaků kontaminovaných podzemních vod z oblasti jižního předpolí bývalých skládek Chemopetrol a.s. Řešení spočívalo v ochraně severního až severozápadního svahu lomu pasivním prvkem pro odclonění propustných čtvrtohorních vrstev zadržujících 18

kontaminanty na návodní straně. Do druhé etapy byla zařazena projekční příprava navazujících opatření komplexního řešení. Cílem dodatečných stavebních prací bylo zamezení prosakování kontaminovaných podzemních vod z jižního předpolí bývalých skládek Chemopetrol a.s. do severozápadních svahů lomu a dále do tvořícího se vodního díla určeného k rekreačním a sportovním účelům. Součástí prací bylo rozšíření plošiny prvního skrývkového řezu pro následné hloubení rýhy a uložení těsnící stěny a podrobný monitoring severozápadních svahů, zaměřený na ověření průběhu báze propustných vrstev horninového prostředí a kvalitu podzemních vod prosakující do lomu. Jako pasivní ochranný prvek byla projekčně předurčena podzemní těsnící stěna, jejímž hlavním atributem konstrukce je postupná montáž jednotlivých dílů šíře 3 až 5 metrů, různé délky podle proměnlivého horizontu báze kvartéru, složená z vrstev odlišných fyzikálně mechanických vlastností (geotextilie, PE fólie, bentonitová rohož, monitorovací síť, geotextilie) s obsypem bentonitem a jílových zemin. Monitorovací kabely byly vyvedeny na povrch ve vzdálenostech 60-75 metrů a to pomocí chráničky a na terén vsazenými šachticemi s poklopem. Každé toto monitorovací místo je opatřeno tabulkou a přiděleným identifikačním číslem. Pasivní ochrana před průsaky kontaminovaných vod řešena v severní a jižní části. Severní část prochází územím kdysi zvodnělé retence s označením Nová voda jih, která byla na základě dohod právního předchůdce právnické osoby využívána jako čerpací nádrž průsakových vod ze skládek Chemopetrol a.s. Tato plocha byla na popud státní báňské správy odvodněna, čerpací zařízení bylo přemístěno na vedlejší vodní plochu mimo dobývací prostor Most a po snížení hladiny podzemních vod bylo započato s hloubením rýhy zajišťující vetknutí pasivního ochranného prvku min. 10 pod rozhraní propustných a nepropustných vrstev horninového prostředí. Jižní část je v prostoru mezi areálem bývalého závodu Ležáky a bývalou jámou hlubinného dolu M. J. Hus, s kontaktem s odvalem bývalého dolu na severozápadě. Jednalo se o výrazně složitější část stavby, vyžadovala více než 80% z celkových těžebních kapacit. Konkrétně 70 229m 3 z celkových 83 469m 3 potřebných k realizaci obou částí (severní a 19

jižní). Délka jižní části podzemní těsnící stěny, zalomené podél hranice odvalu bývalého dolu M. J. Hus je 495m s hloubkou od 3,5m do 16m. Plocha instalované stěny činí 3960m 2. Ve stěně je instalován drén, zabraňující přeliv akumulovaných vod přes kótu +230m n. m. a to i při prodloužení pasivní zábrany k řece Bílina. Obrázek 7 - Profil dna jezera Most 20

4.2.3 Napouštění jezera Most Po dokončení těsnění dna ve zbytkové jámě lomu Most začalo postupné napouštění jezera o maximální hloubce 75 m. Před dokončením přivaděče z PVN bylo jezero plněno pouze vodami z vlastního povodí, od října roku 2008 probíhalo napouštění vodou z řeky Ohře přes PVN a vybudovaný přivaděč. V polovině roku 2012 bylo přerušeno napouštění jezera Most z důvodu nutných úprav břehové komunikace a stabilizačních prvků břehové linie. Rozsah úprav obvodové komunikace a protiabrazních prvků břehové vyplýval z aktualizace vodohospodářské bilance. V květnu roku 2014 bylo zahájeno dopouštění Jezera Most na kótu konečné hladiny stálého nadržení 199,00 m n. m. Kóty plánované provozní hladiny bylo dosaženo v září 2014. Hlavním zdrojem vody pro napouštění jezera Most byla voda z řeky Ohře, která byla do jezera přiváděna z Nechranické přehrady na Chomutovsku přivaděčem z Průmyslového vodovodu Nechranice (PVN). Průměrné množství přiváděné vody bylo 800 l/s. Druhým zdrojem vody pro jezero je přivaděč důlních vod z čerpací stanice dolu Kohinoor, který v budoucnu zajistí udržování určené hladiny jezera a zejména doplňování vody v době sucha. Při zvýšení hladiny vody v jezeře Most nad maximální kótu stálého nadržení bude voda z jezera čerpána čerpací stanicí nadbilančních vod a výtlačným potrubím převedena do řeky Bíliny. 21

Tabulka 1 - Parametry jezera Most Zatopená plocha 309,4 ha Objem vody 70,5 mil. m 3 Kóta provozní hladiny 199,00 m n. m. Povolené kolísání hladiny ± 60 cm Kóta max. hladiny 199,60m n. m. Max. hloubka 75 m Zahájení napouštění říjen 2008 Ukončení napouštění září 2014 Přivaděč o celkové délce 4 928,85 m je proveden jako trubní, uložený v zemi. Z části je přivaděč z potrubí PE-HD 900/793,4 a z části je z ocelových trub 820/8 s cementovou vystýlkou. Přivaděč je napojen na průmyslový vodovod Nechranice (v km cca 20,3) v katastrálním území Třebušice v blízkosti areálu United Energy, a.s., kde je umístěna rozdělovací šachta s uzávěry. Obrázek 8 - Uklidňovací objekt 22

Přivaděč vody z dolu Kohinoor zajišťuje udržování hladiny a doplňování vod. Čerpá cca 3,5 mil. m 3 důlní vody za rok. Voda je velmi dobré kvality, vyhovuje požadavkům na vodu pro rekreační využití. Prostor dolu je z hydrogeologického hlediska nejvhodnějším místem pro udržování hladiny důlních vod na určité úrovni, která vyhovuje plánovaným postupům povrchového hnědouhelného lomu. Důlní vody jsou čerpány na povrch ponornými čerpadly umístěnými v jámě MR 1. Důlní vody jsou vedeny od jámy MR 1 výtlačným potrubím přes Růžodolskou výsypku na horní hranu lomu. Dále jsou odváděny pomocí gravitačního potrubí a otevřeným přívodním kanálem do jezera Most. Potrubí má průměr 400mm a je uloženo v zemi v nezámrzné hloubce. Obrázek 9 - Přívodní potrubí před záhozem 23

Unikátnost vzniklého vodního díla nespočívá jen v jeho parametrech po ukončení napouštění, ale také ve způsobu a rychlosti zaplnění zbytkové jámy vodou. Rychlost napouštění je jedním z mnoha rozhodujících faktorů ovlivňujících výslednou kvalitu vody v jezeře. Dodržení odpovídající kvality vody představuje prvořadý cíl, kterého bylo nutno dosáhnout, aby mohla být vodní plocha plně využívána k rekreačním účelům. Proto je kvalita vody přitékající z přivaděče, vody z vydatnějších přítoků povodí i vody akumulované v jezeře pravidelně monitorována. Monitorovací místa, frekvence odběru vzorků i sledované ukazatele kvality vody stanovuje manipulační řád jezera Most, který byl schválen odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu v Ústí nad Labem. 24

Tabulka 2 - Průběh napouštění v roce 2009 Stav ke dni 31.1.2009 Stav ke dni 28.2.2009 Stav ke dni 31.3.2009 Plocha 56,74 ha 68,56 ha Množství vody 7,107 mil. m 3 9,037 mil. m 3 10,6 mil. m 3 Obvod 3 706,90 m 4 068,30 m Hladina 157,79 m n.m. 160,87m n. m. 163,37m n. m. Max. hloubka 31,27 m 36,87 m 39,37 m Tabulka 3 - Průběh napouštění v roce 2009 Stav ke dni 30.4.2009 Stav ke dni 31.5.2009 Stav ke dni 30.6.2009 Plocha 79,7 ha 88,8 ha 96,5 ha Množství vody 13,754 mil. m 3 16,540 mil. m 3 19,422 mil. m 3 Obvod 4 321 m 4 929 m 5 100 m Hladina 166,94 m n.m. 170,51 m n. m. 173,30m n. m. Max. hloubka 42,94 m 46,51 m 49,30 m Kvalitativní parametry vody jsou hodnoceny dle nařízení vlády č. 229/2007 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. Dle výsledků rozborů odebíraných vzorků vody se její kvalita zvyšuje a výsledná kvalita vody v jezeře bude splňovat hygienické požadavky pro koupání osob a bude tak splněna základní podmínka pro plánované využití vodního díla. Musí být zamezeno možným přítokům znečištěné vody z povodí jezera (splaškové vody, vody bohaté na živiny z nevhodně či nadměrně hnojených pozemků atd.), aby se zamezilo tvorbě sinic ve vodě. 25

Jezero Most a jeho okolí v sobě skýtá veliký potenciál možného rozvoje rekreace a cestovního ruchu na Mostecku, na které se hledělo do relativně nedávné doby jako na oblast měsíční krajiny. Obyvatelé Mostecka projevili nesmírný zájem o napouštění jezera Most. Proto přišli pracovníci Palivového kombinátu Ústí, státní podnik s myšlenkou realizace naučné stezky s tematickými informačními tabulemi, která byla ve spolupráci s Magistrátem města Mostu pro veřejnost otevřena dne 1. 6. 2009. Trasa naučné stezky vede od areálu Nového hřbitova, který se nachází v sousedství přesunutého Děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie, přes rekultivované Jižní svahy lomu až k uklidňovací nádrži přivaděče z PVN, tj. k místu vývěru vody z potrubí do otevřeného příkopu vedoucího k hladině. Obrázek 10 - Jezero Most po napuštění 26

4.2.4 Monitoring Jelikož bude jezero sloužit převážně k rekreačním účelům, musí být kvalita vody v jezeře neustále monitorována. Monitorovací místa, frekvence odběrů vzorků i sledované ukazatele kvality vody stanovuje manipulační řád jezera Most. Kvalitativní parametry vody jsou hodnoceny dle nařízení vlády č. 229/2007 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. Manipulační řád jezera Most byl schválen odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu v Ústí nad Labem. Sledování klimatických podmínek v lokalitě jezera Most je zajišťováno prostřednictvím nainstalované meteostanice s dálkovým přenosem dat na dispečink střediska Kohinoor. Měřenými veličinami jsou teplota vzduchu a vody, tlak, vlhkost, směr a síla větru. Meteostanice byla na jezero Most nainstalována dne 21. 8. 2015, úprava antény na přenos dat proběhla dne 23. 9. 2015, výparoměr zaznamenává výpar z vodní hladiny od července 2017. Na odběrných místech JM2 a JM3 je v období ověřovacího provozu monitoring prováděn v období od dubna do listopadu s měsíční četností. V zimním období se odběry vzorků povrchových vod provádí v měsíci únor. V jezeře Most je 1x ročně odebrán vzorek sedimentu z odběrných míst JM2 a JM3. Přítoky do jezera Most jsou monitorovány 1x měsíčně (označení JM4, JM5, JM8, JM9, JM13). Jelikož bylo odběrné místo JM13 nastoupáním hladiny jezera na kótu stálého nadržení zatopeno, bylo nahrazeno odběrným místem JM16. Nad rámec manipulačního řádu se od roku 2018 připravuje monitoring dalších povrchových přítoků do jezera Most. Při odběru vzorků je měřena vydatnost jednotlivých přítoků. Komplexní zhodnocení veškerého monitoringu vodního díla, včetně příkopového systému, zpracovává 2x ročně firma R-PRINCIP, s. r. o. 27

Tabulka 4 - Modelové denní úhrny evaporace z vodní hladiny (mm) v prosinci 2017 Datum VH 1.12. 0,1 2.12. 0,1 3.12. 0,3 4.12. 0,3 5.12. 0,8 6.12. 1,0 7.12. 0,3 8.12. 0,6 9.12. 0,4 10.12. 0,2 11.12. 0,0 12.12. 0,7 13.12. 0,4 14.12. 0,4 15.12. 0,2 16.12. 0,2 17.12. 0,2 18.12. 0,0 19.12. 0,0 20.12. 0,0 21.12. 0,4 22.12. 0,7 23.12. 1,1 24.12. 0,8 25.12. 0,3 26.12. 0,0 27.12. 0,0 28.12. 0,4 29.12. 0,3 30.12. 0,0 31.12. 0,4 28

Sledování vývoje výšky hladiny vodní plochy je s denním intervalem prováděno jak automatickým snímáním hladiny a přenosem dat na dispečink střediska Kohinoor, tak odečtem vodní hladiny na vodočetné lati obsluhou vodního díla. V oblasti Střimické výsypky a jihovýchodních svahů probíhá monitoring výšky hladiny podzemních vod na 34 vrtech s označením MS. Na těchto objektech také probíhá 1x za měsíc odběr vzorků podzemních vod. Tyto údaje PKÚ bohužel nezveřejňuje. V oblasti Podzemní těsnící stěny (PTS) je pravidelně sledována výška podzemních vod na celkem 58 vrtech. Měření se provádí v intervalu 1x měsíčně (provádí jej zaměstnanci střediska Kohinoor). Dále jsou na vybraných vrtech odebírány vzorky podzemních vod k určení vybraných kvalitativních ukazatelů (provádí externí zhotovitel na základě smluvního vztahu). Co se týče ostatního měření podzemních vod, tak v intervalu 1x za měsíc je sledována hladina důlních vod na objektech HK 229, KP51 a Julius III. Půdní ukazatele jako vlhkost, teplota půdy apod. nejsou pravidelně sledovány. Půdní sonda je na lokalitě Ležáky umístěna v rámci výzkumného projektu (provozovatelem sondy je firma Aquatest, a. s.) Středisko Kohinoor bude po dokončení revize odtokových poměrů v povodí jezera Most provádět měření vydatnosti všech zjištěných přítoků povrchových vod do vodního díla, a to s četností 1x za 14 dní pracovníky střediska Kohinoor. Nadále bude probíhat monitoring povrchových a podzemních vod dle příslušného platného vodoprávního rozhodnutí, popř. schváleného manipulačního a provozního řádu vodního díla. 29

Tabulka 5 - Měření průhlednosti vody v roce 2015 [m] Datum Odběrné místo JM2 Odběrné místo JM3 18. 06. 2015 4,8 4,8 16. 07. 2015 6,6 5,6 13. 08. 2015 6,6 6,8 10. 09. 2015 8,0 8,0 05. 10. 2015 6,2 6,2 05. 11. 2015 6,8 6,2 Tabulka 6 - Měření průhlednosti vody v roce 2016 [m] Datum Odběrné místo JM2 Odběrné místo JM3 25. 02. 2016 6,6 6,4 26. 04. 2016 4,0 3,8 25. 05. 2016 4,4 4,4 22. 06. 2016 6,6 6,6 21. 07. 2016 5,5 5,5 18. 08. 2016 7,6 7,6 15. 09. 2016 6,6 6,2 30

4.2.5 Vliv jezera na okolní krajinu 4.2.5.1 Klimatické podmínky Území náleží k oblasti středoevropského klimatu, které je charakteristické značnou proměnlivostí podle převládajícího vlivu přímořského nebo kontinentálního podnebí. Množství srážek je ovlivněno nadmořskou výškou a místní expozicí vůči převládajícím směrům větrů. V této oblasti převládají jihozápadní až severozápadní větry, průměrná roční rychlost větru se pohybuje od 1,5 do 3,5 m/s. Velmi důležitým plusem oblasti je blízkost Krušných hor. Oblast leží ve srážkovém stínu Krušných hor, roční srážky se v pánevní oblasti pohybují v rozmezí 400 až 600 mm. Z dlouhodobého hlediska lze za měsíc s nejvyšším průměrným množstvím srážek označit srpen (56,2 mm), naopak nejnižší průměr má únor (20,4 mm). Z hlediska sledování území pro cestovní ruch je velmi důležitým faktorem oblačnost. Ta totiž nepříznivě ovlivňuje trvání slunečního svitu ve sledované oblasti. Oblast se řadí mezi nejoblačnější části Česka, slunce zde svítí 1500 až 1700 hodin ročně. Na většině území Česka je pro porovnání průměrná hodnota slunečního svitu 1800 hodin za rok. 31

4.2.5.2 Fauna a flóra Na území bývalého lomu dnes žije mnoho běžně rozšířených i vzácných druhů živočichů. Těžba byla ukončena již v roce 1999, jsou zde velké plochy a krajina je již v klidovém stavu. Proto můžeme v okolí jezera pozorovat zajíce polního, bažanta obecného, srnce obecného, prase divoké, jezevce lesního nebo lišku obecnou. Z ptactva je možné zahlédnout káně lesní, poštolku obecnou, straku obecnou, sojku obecnou, sýkoru koňadru či vlaštovku obecnou. Vzácným druhem, hnízdícím na tomto území, je linduška úhorní. Obrázek 10 - Linduška úhorní 32

Kolem vznikajícího jezera a v okolních poldrech žije velké množství obojživelníků a plazů, např. čolek obecný, čolek velký, kuňka obecná, ropucha obecná, ropucha zelená, skokan skřehotavý, ještěrka obecná nebo užovka obojková. Jedná se o druhy zvláště chráněné podle zákona o Ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Spatřit můžeme také některé vzácné druhy pavouků a střevlíků, např. snovačku přímořskou nebo zápřednici jedovatou. Významný vliv na kvalitu vody má také druhové složení rybí osádky. Vysazení ryb do jezera probíhalo v letech 2011 2013 s roční periodicitou. V září 2016 vyl v jezeře zjištěn výskyt 8 druhů ryb. Celkové množství ryb v jezeře lze odhadnout na 275,4 ks/ha. Nejpočetnějším druhem byl jednoznačně okoun (46 %), s odstupem následovaný perlínem (24 %), ploticí (21 %), a doplněný o marénu (4 %), ježdíka (3 %), štiku (2 %), sumce a lína (shodně 1 %). Z pohledu vlivu na kvalitu vody a jejího dlouhodobého udržení je tak aktuální množství ryb v jezeře na příznivé úrovni a zásadní podíl na dosaženém stavu mělo včasné vysazení výhradně dravých druhů ryb štiky obecné a sumce velkého. Celkově lze považovat dosavadní rybářské obhospodařování jezera Most za velmi úspěšné. V jezeře se daří dlouhodobě držet nízká biomasa ryb s vysokým podílem výhradně dravých druhů (štiky a sumce), u kterých se podařilo vytvořit přirozeně se reprodukující a doplňující se populace. Oblast v okolí jezera patří mezi nejsušší a nejteplejší místa v České republice. V době intenzivní těžby však bylo mnoho ploch zničeno (původní louky, lesy a pole). Dnes můžeme vidět převážně ruderální společenstva nebo rekultivované plochy. Vedle hojnějších druhů se objevují i rostliny vzácné, např. sveřep luční, žebřice pyrenejská, slanobýl draselný atd. Především na svahových prameništích se vzácně objevují druhy snášející vyšší obsah solí v půdě až druhy halofilní: ostřice žitná, ostřice Otrubova nebo zblochanec oddálený. 33

4.2.6 Ekonomická stránka jezera 4.2.6.1 Potenciál krajiny z hlediska cestovního ruchu Oblast v sobě skrývá obrovský potenciál pro všestranné využití (pro rekreaci, oddych, turistiku, sport, sportovní rybolov a další). Hlavní rekreační a komerční využití je plánováno na jižních a jihovýchodních svazích, neboť zde terén pozvolně klesá k jezeru a zároveň se jedná o rozsáhlé území umístěné nejblíže městu Most. Prostor Střimické výsypky východně od jezera Most byl lesnicky rekultivován, předpokládá se předání pozemků státnímu podniku Lesy České republiky. Předpokladem je, že se do okolí jezera začnou v sezónním období sjíždět turisté z různých koutů republiky nebo Evropy. Jezero je unikátní svými parametry rozloha umožňuje využití vodní plochy pro velké množství vodních sportů a atraktivit na vodě, díky své hloubce může být jezero zajímavé pro potápěče. Kvalita vody je vhodná pro koupání osob, čímž je splněna základní podmínka pro plánované využití vodního díla. Jezero by mělo být rozděleno na tři zóny: zóna pro plavce (dvě části) zóna pro lodní dopravu a vodní sporty klidová zóna V jižní části jezera by měly být písčité pláže, ve východní části by měla být oddělená nudistická pláž. Počítá se i s místem určeným pro koupání psů. 34

Prvořadým úkolem v této oblasti je udržení vysoké kvality vody v jezeře Most, aby zůstala vhodná pro koupání osob. To ovlivní mnoho budoucích projektů a aktivit: rozmístění staveb a parkovišť (je nutné zamezit přítokům znečištěné vody z povodí jezera - např. aby splachy z nevhodně umístěných parkovišť nepřitékaly do jezera Most) vodní sporty (je nutné zvážit využití jezera pro vodní sporty - omezit či zakázat plavbu po jezeře Most na plavidlech se spalovacími motory nebo na vodních skútrech) rybolov (je nutné regulovat rybolov, aby nedocházelo ke změně počtu a druhového složení rybí obsádky, která významně ovlivňuje kvalitu vody). Již provedené sanační práce a rekultivace některých ploch neumožňují jejich další využití. Například východní část území je tvořena převážně výsypkami, tudíž se jedná o nestabilní plochy nepříliš vhodné pro výstavbu. Pro zvýšení atraktivnosti jezera pro turisty je potřeba zvýšit její dostupnost a to především vybudováním infrastruktury (silnice a parkovací místa), dále zlepšit dostupnost pro lidi z města Mostu posílením autobusové dopravy. Všechny tyto nutné změny si vyžádají nemalé finanční výdaje, je tedy zapotřebí přilákat do oblasti vhodné investory, což se jim zajisté vyplatí s ohledem na to, že jezero je největším jezerem v širokém okolí a tudíž s předpokladem dobré propagace bude oblíbeným návštěvním místem. Vzhledem ke spoustě přírodních a historických památek, které se nacházejí v jeho okolí. 35

Tabulka 7 - Parametry okolních jezer Jezero Jezero Jezero Jezero Kamencové Jezero Most Milada Barbora Matylda jezero Benedikt Zatopená plocha 309,4 ha 252,2 ha 65,0 ha 38,7 ha 15,0 ha 4,7 ha Kóta provozní hladiny 199,00 m n. m. 145,70 m n. m. 260,00 m n. m. 229,00 m n. m. 337,00 m n. m. 300 m n. m. Max. hloubka 75 m 25 m 60 m 4 m 4 m 7 m Pro propagaci oblasti byly realizovány projekty jako vybudování naučné stezky, která je zde od roku 2009. Dále v roce 2013 došlo k vyznačení cyklotrasy v prostoru lesnicky rekultivované Střimické výsypky. Jedná se o cyklotrasu IV. Třídy s označením 3113. Vede z Mostu do Braňan. V oblasti jižních svahů bude vybudována cyklotrasa a promenáda pro pěší okolo břehové části jezera. V jihozápadní části jezera bude navrženo molo. Pro vozidla do 3,5 t je vyprojektována část účelové komunikace s obratištěm. Pro stánky s občerstvením v prostoru pláží je nutné vybudovat zpevněnou plochu a přístupové chodníky. Projekt počítá s vybudováním písčitých pláží, které budou zasahovat do prostoru jezera do úrovně 196 m n. m. Součástí toho jsou i dětské hřiště, čtyři hřiště na plážový volejbal, čtyři betonové stoly na stolní tenis a převlékárny. Vzhledem k bohaté historii osídlení Ústeckého kraje se zde a tedy i v okolí jezera nachází velké množství historických památek a míst atraktivních pro turisty. Mezi nejznámější historické památky patří např. románská rotunda na hoře Říp, gotický kostel v Mostě, kláštery v Oseku a Doksanech nebo zámky Libochovice a Nový Hrad Jimlín. Litoměřice, Terezín, Kadaň a Úštěk byly vyhlášeny městskými památkovými rezervacemi. 36

Ústecký kraj má i mnoho přírodních krás. Například České Švýcarsko s Pravčickou bránou, půvabnou labskou cestu s Portou Bohemicou, skalní útvary Českého Švýcarska, Krušné hory a mnoho dalších. Mezi nejvýznamnější sportovní atraktivity patří moderní dostihové závodiště hipodrom Most, autodrom Most nebo mnoho golfových hřišť. Krajem prochází také několik cyklostezek. V zimě nabízí Krušné hory skvělé podmínky pro lyžování. Nejnavštěvovanější místa Ústeckého kraje: Památník Terezín Zoopark Chomutov Edmundova soutěska v Hřensku Zoologická zahrada v Ústí nad Labem Pravčická brána Přestože se však na území Ústeckého kraje nachází velké množství turistických atraktivit, je Ústecký kraj stále vnímám širokou veřejností jako kraj neatraktivní pro cestovní ruch. Převažuje vnímání kraje jako kraje průmyslového, s dlouholetou tradicí těžebního průmyslu, se špatným životním prostředím a se značnou socioekonomickou problematikou. A to je potřeba pro budoucnost cestovního ruchu také v okolí Jezera Most změnit. Vzhledem k poloze jezera a dalším okolnostem, jako je například existence podobných jezer v okolí se očekává největší návštěvnost jezera od místních obyvatel, tj. obyvatel Mostu, Litvínova a okolních obcí. Primární spádovou oblastí tedy budou obce s rozšířenou působností Most, Litvínov, Bílina, Teplice, Chomutov a Louny. U těchto ORP se čas dojížďky k jezeru Most pohybuje do 30 minut. Sekundární spádovou oblastí budou ORP převážně v Ústeckém kraji, které nejsou příliš vzdálené od jezera Most. U těchto ORP je čas dojížďky do jedné hodiny. Terciární spádovou oblastí budou ORP, kde je maximální čas dojížďky k jezeru Most do hodiny a půl. Z těchto ORP je možné očekávat nejvyšší poptávku od obyvatel hlavního města Prahy, kde žije přes milion obyvatel, pro které může být jezero zajímavé především kvůli své velikosti. 37