Oznámení záměru Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (podle přílohy 3) Hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů Vila Eden - přístavba Zpracoval: Mgr. Alice Háková 512 33 Studenec 166 e-mail: hakova.alice@centrum.cz telefon: 737726287
2
OBSAH ÚVOD... 5 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI... 5 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU... 6 B I. Základní údaje... 6 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1:... 6 2. Rozsah záměru:... 6 3. Umístění záměru:... 7 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry:... 8 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant... 9 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru:... 9 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení:... 10 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků:... 10 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat... 10 BII. Údaje o vstupech... 10 Zábory půdy... 10 Voda... 11 Energie... 11 Plyn... 12 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu... 12 Ovzduší... 12 Odpadní vody... 12 Odpady... 13 Druhy odpadu vznikající při výstavbě... 13 Odpady z provozu... 14 Hluk... 15 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ... 15 1. Výčet nejzávažnějších enviromentálních charakteristik dotčeného území... 15 Soustava Natura 2000... 15 Zvláště chráněné části přírody... 21 Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle vyhl. 395 z. č. 114/1992 Sb.... 21 Obecná ochrana přírody... 21 2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny... 23 Soustava Natura 2000... 23 Zvláště chráněné části přírody... 25 Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle vyhl. 395 z. č. 114/1992 Sb.... 25 Další složky životního prostředí... 25 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 26 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti)... 26 Natura 2000... 26 Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů... 27 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci... 28 3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice... 28 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů... 28 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů... 30 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU... 30 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE... 30 1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení... 30 Fotodokumentace... 31 2. Další podstatné informace oznamovatele... 32 Literatura... 32 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU... 34 H. PŘÍLOHA... 34 3
4
ÚVOD Předkládaný záměr náleží podle zákona č. 100/2001 Sb., do kategorie II (vyžadující zjišťovací řízení). Dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákona č. 216/2007 Sb. 4, odst. 1, písmeno e) se jedná o stavby, činnosti a technologie, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zvláštního právního předpisu 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti; tyto stavby, činnosti a technologie podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. Jedná se o přístavbu u Vily Eden č.p. 190 v k.ú. Velká Úpa II na pozemcích p.č. 971/68 a 971/36 a st. p. 244. Předkládané oznámení bylo zpracováno v období květen - červenec 2008 formálně podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Věcně se oznámení zabývá převážně hodnocením dopadů na soustavu Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Základním podkladem pro hodnocení dopadů byly místní terénní šetření zaměřené především na výskyt předmětů ochrany Evropsky významné lokality Krkonoše a Ptačí oblasti Krkonoše a dále na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. A dále byly použity informace z vrstvy mapování biotopů pro vymezení soustavy Natura 2000 (AOPK ČR, 2005). Technickým podkladem byla průvodní a souhrnná technická zpráva zpracovaná Ing. arch. A. Klosem 10/2007. Oznámení bylo zpracováno na základě vyjádření Správy KRNAP ze dne 26.2. 2008 (Ing. Slavíčková, značka KRNAP 01004/2008), které stanoví že u hodnoceného záměru nelze vyloučit významný vliv na území soustavy Natura 2000, konkrétně na přírodní stanoviště 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech a druh zvonek český*, který se na dotčeném pozemku nachází (viz Příloha č. H2). A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma: Ing. Jiří Hanzal a Ing. Jana Hanzalová 2. IČ: ----- 3. Sídlo: Chlebov 1, Soběslav 392 01 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele: Ing. Jiří Hanzal a Ing. Jana Hanzalová Chlebov 1, Soběslav 392 01 telefon: 602474445 5
B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B I. Základní údaje 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1: Přístavba stávající v minulosti zrekonstruované Vily Eden č.p. 190 v k.ú. Velká Úpa II, v místě Pec pod Sněžkou. Dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákona č. 216/2007 Sb. 4, odst. 1, písmeno e) se jedná o stavby, činnosti a technologie, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zvláštního právního předpisu 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti; tyto stavby, činnosti a technologie podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. 2. Rozsah záměru: Jedná se o výstavbu samostatně stojící přístavby Vily Eden. Přístavba obsahuje doplňující funkce k objektu stávajícímu a je s ním spojena propojujícím krčkem. Plánovaný objekt je dvoupodlažní, s užitkovým podkrovím, obdélníkového tvaru se sedlovou střechou. Do střešního pláště jsou vetknuty vikýře. Celková kapacita nového objektu pro ubytování je 14 osob, dále je zde situován byt správce a majitele objektu. Užitková plocha: 294,42 m 2 Zastavěná plocha: 283,69 m 2 Obestavěný prostor: 1760,40 m 2 1. NP bude sloužit převážně pro rekreaci ubytovaných: 1.01 zádveří 1.10 WC + sprcha 1.19 bazén 1.02 chodba 1.11 WC + sprcha 1.20 sklad 1.03 kancelář recepce 1.12 sušárna prádla 1.21 spojovací krček 1.04 kotelna 1.13 úklid 1.22 sauna 1.05 chodba 1.14 sklad 1.23 WC 1.06 zádveří 1.15 chodba 1.24 WC 1.07 zázemí sauny - 1.16 šatna 1.25 WC chodba a sprcha 1.08 solárium 1.17 sprcha 1.26 technické zázemí bazénu 1.09 posilovna 1.18 sprcha 1.27 chodba 2. NP: 2.01 zádveří 2.06 obytná část + KK 2.11 obytná část + KK 2.02 chodba a schodiště 2.07 pokoj 2.12 koupelna + WC 2.03 chodba 2.08 kolárna 2.13 sklad 2.04 koupelna a WC 2.09 chodba 2.05 pokoj 2.10 pokoj 6
3. NP: 3.01 chodba 3.06 pokoj 3.11 koupelna + WC 3.02 sklad prádla 3.07 pokoj 3.12 obytná část + KK 3.03 chodba 3.08 obytná část + KK 3.13 pokoj 3.04 chodba 3.09 chodba 3.14 koupelna + WC 3.05 koupelna + WC 3.10 pokoj-zaměstnanci 3.15 chodba Dále bude vystavěna samostatně stojící garáž s lyžárnou zabírající plochu 45,85 m 2, která bude umístěna cca 35 m jihovýchodně v dolní části pozemku u zpevněné příjezdové komunikace. Stávající zpevněná plocha určená nyní k parkování při severní straně přístavby bude rozšířena o další 4 parkovací místa a 1 místo ZTP. Další 2 parkovací místa jsou řešena jako součást do svahu zapuštěné garáže. Nová budova bude připojena na stávající elektro přípojku novým kabelovým propojením, na obecní vodovod pomocí přípojky vedoucí podél objektu. Z důvodu výstavby přístavby bude stávající plynová přípojka přeložena tak, aby vedla při její severní straně. Likvidace odpadních vod bude řešena vybudováním kanalizační přípojky ze stávajícího kanalizačního řádu vedoucí při východní straně objektu. Mezideponie ornice bude nad objektem na pozemku p.č. 971/68 vedeném jako ostatní plocha. Zařízení staveniště bude umístěno při severní stávající komunikaci a nebude zasahovat do stávající louky, ani ji nikterak ovlivňovat. 3. Umístění záměru: pozemky p.č. 971/68 a 971/36 a st. p. 244 v k.ú. Velká Úpa II, obec Pec pod Sněžkou, okres Trutnov, kraj Královehradecký Pozemek určený k zástavbě se západně svažuje do údolíčka řeky Úpy. Ze západní, severní a východní strany je dotčený pozemek obklopen vzrostlým smrkovým lesem. Z jižní strany je lemován zpevněnou příjezdovou komunikací, která sousedí s rozptýlenou zástavbou rodinných domů. Obrázek č. 1: Poloha záměru k širšímu okolí Pece pod Sněžkou 7
4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry: Hodnocený záměr představuje výstavbu samostatně stojící přístavby domu sloužícího v současnosti k ubytování. Celková kapacita stávající Vily Eden je 6 bytových jednotek s ubytováním pro 27 osob. Nová přístavba bude taktéž sloužit převážně k ubytování v apartmánech, bude obsahovat i služební byt pro majitele objektu a v přízemí bude vybudován bazén, solárium a fitcentrum sloužící pro ubytované hosty. Byt správce a majitele objektu bude přesunut ze stávající budovy Vily Eden do nové přístavby, dojde tím ke zvýšení stávající kapacity Vily Eden na ubytování 30 osob. Po realizaci záměru dojde tedy celkem ke zvýšení lůžkové kapacity v rámci obou budov o 17 lůžek. Kumulativní vliv záměru může nastat ve dvou rovinách: navýšení ubytovací kapacity a s tím spojené zvýšení turistického tlaku na okolí plánovaného záměru zábor dotčeného přírodního evropsky významného stanoviště a biotopu zvonku českého, jako předmětů ochrany EVL Krkonoše. Tento kumulativní vliv je popsán v kapitole D1. Z důvodu značné velikosti EVL Krkonoše bylo přistoupeno k hodnocení kumulativních vlivů spojených s navýšením ubytovací kapacity stavby v rámci katastrálního území Pece pod Sněžkou a Velké Úpy. Dle Informačního systému EIA (dostupné na http://eia.cenia.cz/eia) číslo záměru OV 6053 je v oblasti Pece pod Sněžkou na Malé Pláni nově plánována výstavba šesti bytových domů s kavárnou a fitcentrem. Celková zastavěná plocha zde bude 0,858 ha. Celkem bude vystavěno 78 bytových jednotek s kapacitou cca 200 osob. Tento záměr si vyžádal samostatné posouzení dle 45i z. 114/1992 Sb. v platném znění, které při dodržení navržených zmírňujících opatření vyloučilo významný negativní vliv na území soustavy Natura 2000. Výstavbou nových ubytovacích zařízení a s tím spojeným zvýšením počtu návštěvníků, by mohlo dojít ke zvýšení tlaku na využívání území Pece pod Sněžkou a přilehlého okolí. Dle platného územního plánu sloužilo k 30.3. 1997 k ubytování v Peci pod Sněžkou a Velké Úpě celkem 8 343 lůžek. Dle sdělení MěÚ v Peci pod Sněžkou dne 8.7. 2008 je lůžková kapacita ubytování za úplatu 7 819 lůžek. Pokles je způsoben řadou faktorů. Původní podnikové chaty přešly do soukromého vlastnictví, dále došlo k modernizaci a přestavbě velkokapacitních chat na bytové domy apod. Dle údajů získaných ze Správy KRNAP bylo v Peci pod Sněžkou vystavěno k 20.2. 2007 celkem 587 nových bytových jednotek (apartmánů), což představuje při kapacitě 2,5 osoby na bytovou jednotku odhadem 1 467 lůžek. Celkem dle dostupných informací tedy slouží v současné době k ubytování 9 286 lůžek. Při realizaci hodnoceného záměru přístavby Vily Eden dojde celkem ke zvýšení lůžkové kapacity o 17 lůžek, což představuje zvýšení o 0,18 % vzhledem k údajům dostupným v současnosti. Pro zhodnocení kumulativního vlivu nárůstu lůžkové kapacity vlivem výstavby bytových domů na Malé Pláni a přístavby Vily Eden dojde k nárůstu kapacity o 217 lůžek, což představuje nárůst vzhledem k současné lůžkové kapacitě o 2,34 %. Dále z výsledků studie společnosti Kolpron CZ (2002), která se zabývala stanovením návštěvnosti na území Krkonošského národního parku, vyplývá, že v roce 2001 tuto oblast navštívilo 280 094 osob, která dle této studie byla stanovena 8
na 5,4 mil. Celoročně je nejvíce navštěvovanou oblastí tradičně Špindlerův Mlýn, o něco méně Pec pod Sněžkou. V letním období je to Pec pod Sněžkou, která je východiskem pro výstup na Sněžku a vrcholové partie. Nejčastěji se výstupy na Sněžku podnikají v jarním období, celkově je absolvuje 10 % návštěvníků Krkonoš. Východní sektor je dle studie charakteristický nízkým podílem návštěvníků, kteří zůstávají ve středisku nebo se vydávají do jeho blízkého okolí. Zvýšení ubytovací kapacity může způsobit zvýšení tlaku na okolí Pece pod Sněžkou a navazujících vrcholových partií. Jak naznačují výsledky některých průzkumů (Háková 2007), jsou bytové domy využívány především v zimním období, v průběhu lyžařské sezóny. V zimě je návštěvnost koncentrována především do sjezdových areálů a také riziko negativního vlivu na předměty ochrany soustavy Natura je v tomto období nejmenší. Větším rizikem se může stát výstavba nových lyžařských areálů vyvolaná růstem návštěvnosti. Plánování a výstavba těchto zařízení si vyžádá samostatné posouzení vlivu na soustavu Natura 2000 na úrovni územního plánu, popřípadě v rámci správních řízení. Zvýšení intenzity pohybu návštěvníků v letním období bude nejvíce patrné v okolí zájmové lokality a v centrech sportovních aktivit. Individuální turistika provozovaná v souladu s návštěvním řádem KRNAP sama o sobě neznamená výrazné negativní ovlivnění předmětů ochrany EVL Krkonoše. Právě návštěvníci Pece pod Sněžkou a Špindlerova Mlýna dle studie Kolpron CZ (2002) podnikají nejčastěji výlety do vrcholových partií. V Peci pod Sněžkou je nejčastějším východiskem pro cestu na hřebeny Krkonoš použití lanové dráhy na Růžohorky a navazující lanovky na vrchol Sněžky. Dle informačního systému EIA/SEA byl vliv záměru plánované rekonstrukce lanové dráhy na Sněžku ve stávající trase s umístěním nástupní stanice u Lesovny (HKK 354) hodnocen jako nevýznamný na území soustavy Natura 2000 (Bílek, Veselý, 2007). Dále je v současnosti diskutován koncept plánované celkové revitalizace centra Pece pod Sněžkou, kde by kromě občanské vybavenosti mělo být vybudováno i několik objektů sloužících pro ubytování. Zatím není znám přesný rozsah výstavby ani kapacita objektů. Z výše uvedených faktů vyplývá, že kumulativní vliv zvýšení ubytovací kapacity výstavbou předmětného ubytovacího zařízení spolu s předpokládaným zvýšením turistického tlaku na okolí Pece pod Sněžkou lze vyhodnotit jako nevýznamný. 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant Záměr výstavby ubytovacího zařízení je soukromým záměrem a jeho umístění je v souladu s platným územním plánem sídelního útvaru (viz Příloha č. H1 - vyjádření MěÚ Pec pod Sněžkou ze dne 8.4. 2008 značka 175/279/08-Ja). Záměr byl předložen v jedné variantě. 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru: Přístavba je navržena jako třípodlažní (včetně obytného podkroví), obdélníkového tvaru o velikosti cca 13 x 12 m, zastřešena sedlovou střechou do tvaru T a orientací hlavního hřebene po vrstevnici. Objekt bude založen na pasových základech z betonu B20. Vlastní stavba bude mít tři nadzemní podlaží s obytným podkrovím. Na dotčené ploše byl průzkumem zjištěn střední radonový index, proto bude protiradonová izolace provedena fólií Fatrafol 803. Taktéž i hydroizolace. Nosné 9
konstrukce budou vystavěny z Porothermu 30 a ostatní příčky z cihel Porotherm 11,5. V hygienických zařízeních budou příčky vodovzdorné. Schodiště je betonové a opatřeno kovovým zábradlím výšky 1000 mm. Jako krov je navržena hambalková soustava s dřevěnými vazníky. Krytinou bude falcovaný titanzinkový plech. Střecha je sedlová s vikýři s dřevěnými okny. Dveře budou taktéž dřevěné zasklené izolačním dvojsklem, na okna budou použity dřevěné lepené profily EURO. V 1. NP jsou většinou navrženy keramické dlažby, v 2. NP a podkroví je navržena dřevěná plovoucí podlaha. Vnitřní omítky budou vápenocementové, štukové. V koupelnách budou použity vodovzdorné sádrokartonové desky. Fasáda bude obložená ve spodní části lomovým kamenem, v ostatních částech objektu bude použito svislého obkladu - dřevěného bednění napuštěného lazurovacím nátěrem středně hnědým. Objekt bude chráněn před účinky atmosférické elektřiny hromosvodem. Propojovací krček je uvažován jednopodlažní, přestřešený plochou zelenou střechou. Konstrukce je tvořena železobetonovým stropem na ocelových sloupech a kamenné zdi. Objekt garáže je přízemní, zděný se sedlovou střechou. Půdorysné rozměry jsou 10 x 6,5 m. Zpevněné plochy kolem stavby budou vytvořeny z kamenných prvků. Při terénních úpravách bude půda ohumusována vrstvou 150-300 mm, bude provedena výsadba zeleně, zatravnění a vhodné zahradnické úpravy. Dle konzultačního stanoviska ze dne 4.6. 2008 (značka KRNAP 05576/2008, OSS Ing. Halíř/Ko) nemá Správa KRNAP námitek k navrženému hmotovému ani architektonickému řešení přístavby Vily Eden; viz příloha Vyjádření č.1. 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení: podzim 2008 podzim 2010 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků: kraj Královehradecký obec Pec pod Sněžkou katastrální území Velká Úpa II 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení - vydává MěÚ v Peci pod Sněžkou Stavební povolení k přeložkám a výstavbě vodohospodářských sítí - vydává MěÚ v Peci pod Sněžkou BII. Údaje o vstupech Zábory půdy Stavba přístavby a s ní spojené výstavby inženýrských sítí se dotkne těchto pozemků v k.ú. Velká Úpa II: 10
stavební parcela 244 413 m 2 zastavěná plocha a nádvoří p.č. 971/36 1965 m 2 trvalý travní porost p.č. 971/68 504 m 2 ostatní plocha (ostatní komunikace) Rozsah zastavěných ploch je uveden v bodu 2 - Rozsah záměru tohoto oznámení. pozemek p.č. 971/36 - BPEJ 94089 - třída V. ochrany ZPF - jedná se o půdy s nízkou produkční schopností, půdy mělké, silně skeletovité, velmi svažité, chladné či naopak výsušné, hydromorfní či erozně ohrožené nebo s extrémním zrnitostním složením. Většinou jde o půdy v zemědělském sektoru více či méně postradatelnou. Městský úřad v Trutnově, odbor životního prostředí č.j. 2007/16249/ŽP/Hj vydal dne 10.12. 2007 souhlasné stanovisko s trvalým odnětím zemědělské půdy ze ZPF na části pozemku p.č. 971/36 o výměře 0,260 m 2 ve prospěch výstavby bytového domu a garáže, viz příloha Vyjádření č. 4. Před započetím výstavby bude nutné provést kácení dvou vzrostlých exemplářů smrku ztepilého. O povolení ke kácení bude požádán MěÚ v Peci pod Sněžkou v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb. v platném znění. Výstavbou bude dotčeno ochranné pásmo lesa na pozemku p.č. 971/1 v k.ú. Velká Úpa II. ve smyslu 3 zák.č. 289/1995 Sb. o lesích. Dotčené orgány státní správy k realizaci záměru vydaly souhlasná stanoviska - viz přílohy č. 2 a č. 3. Voda Přístavba bude napojena na stávající vodovodní řad vedený podél objektu, vodoměrná sestava bude umístěna v suterenní části objektu. Vlastní spotřeba vody bude přímo úměrná počtu ubytovaných osob. Při maximální obsazenosti objektu je bilance spotřeby vody: 14 osob x 80 l/den..1 120 l/den Energie Elektrická energie: Elektrická přípojka je napojena na stávající zemní vedení NN ke stávající Vile Eden, elektroměrový rozvaděč s hlavním jističem je osazen v opláštění přístavby, která není oplocena. Navržená hodnota hlavního jističe 63A/3 Uvažovaný příkon Pi Ohřev vody akumulační 8,0 kw Příprava pokrmů 17,0 kw Pohony, motory 16,0 kw Klimatizace 6,0 kw Osvětlení 6,0 kw Ostatní spotřebiče 14,0 kw CELKEM Pi 67,0kW 11
Uvažovaný soudobý příkon Ps 38,0kW Uvažovaná orientační denní spotřeba penzionu cca 200-250kWh roční 250 * 365 91250,0kWh Plyn Novostavba bude napojena na nové plynové potrubí. Stávající plynová přípojka bude přeložena severním směrem a povede podél objektu. Plynový kotel s výměníkem bude hlavním zdrojem tepla. Ohřev vody bude řešen pomocí plynového ohřívače vody s vlastním zásobníkem. Potřeba tepelné energie na vytápění.e v = 74 940 kwh/a Výsledná roční potřeba tepelné energie E r = 59 629 kwh/a Potřeba tepla pro ohřev TUV.. 23 542,5 kwh Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu bude ze stávající místní komunikace zpevněné živičným povrchem. Stávající zpevněná plocha při severní straně přístavby je určena zároveň pro vymezené parkování, jsou zde nově vymezena 4 parkovací místa a jedno místo ZTP. Další dvě parkovací místa jsou řešena ve spodní části pozemku, jako součást do svahu zapuštěné garáže. Příjezdové a obslužné komunikace splňují požadavky ČSN 73 0833, 3.4.1. Nová přístavba propojená spojovacím krčkem se stávajícím bytovým domem Vila Eden je navržena v souladu s normativními požadavky požární bezpečnosti staveb. Požárně nebezpečný prostor objektu nepřesahuje hranici stavebního pozemku a nezasahuje na sousední pozemky. B III. Údaje o výstupech Ovzduší Plynový kotel s výměníkem bude hlavním zdrojem tepla. Ohřev vody bude také řešen pomocí plynového ohřívače vody s vlastním zásobníkem. Je proto možné považovat koncentrace vzniklých škodlivin za nevýznamné pro znečištění ovzduší. Emise výfukových plynů z dopravy budou způsobeny provozem osobních automobilů uživatelů bytových jednotek. Druhy škodlivin, které vznikají jsou NO x, CO, prach a benzen. I při maximálním dopravním zatížení nebude produkce škodlivin znamenat významný nárůst znečištění ovzduší. Jedná se občasný provoz převážně při příjezdu a odjezdu ubytovaných osob. Při výstavbě může docházet k občasné zvýšené prašnosti vlivem pojezdu techniky a charakteru stavebních prací. Vzhledem k velikosti stavby lze považovat toto zvýšení v bezprostřední okolí stavby za pouze dočasné a zanedbatelné. Odpadní vody Splaškové vody z přístavby budou svedeny do stávající obecní kanalizace vedené při východní straně objektu. 12
Množství odpadních vod je dáno spotřebou vody. průměrné denní množství.. 1,12 m 3 /den průměrné měsíční množství.. 33,6 m 3 /den průměrné roční množství 403,2 m 3 /den průměrné denní nečištění BSK 5 je pro 14 osob 0,350 kg/den průměrné měsíční množství....10,5 kg/den průměrné roční množství...126 kg/den Srážkové vody ze střešních rovin domu budou svedeny do trativodu na pozemku investora. Odpady Nakládání s odpady bude probíhat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších a souvisejících předpisů. Odpady budou využity, popř. odstraněny v zařízeních k tomu určených a odváženy postupně tak, aby nezpůsobovaly újmu životnímu prostředí a nenarušovaly vzhled okolní krajiny. Výstavba Ve fázi výstavby vznikají odpady při počáteční úpravě staveniště. Jedná se zpravidla o výkopové zeminy (popř. jiné materiály). Demoliční odpad v tomto případě nepředpokládáme a výkopové zeminy budou vznikat v malém množství. Druhou skupinu představují odpady vznikající při vlastní stavební činnosti. Jedná se zejména o obalové materiály (dřevo, papír, plasty), dále nevyužité a poškozené zbytky stavebního materiálu, v malé míře upotřebené části stavebního nářadí a techniky. Je v ekonomickém zájmu stavitele tento odpad minimalizovat. Odpadní obaly je potřeba třídit. Inertní netoxický stavební odpad může být po vytřídění a předrcení uložen do spodních vrstev vyrovnávacích zemních násypů v okolí domu. Ostatní odpad bude odvážen na předepsanou, řízenou skládku odpovídající druhu odpadu. Při kolaudaci stavby budou doloženy doklady o naložení s odpady. Druhy odpadu vznikající při výstavbě Kód druhu Kategorie Název odpadu odpadu odpadu 08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné N nebezpečné látky 08 01 12 Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 O 08 01 19 Vodné suspenze obsahující barvy nebo laky s obsahem organických N rozpouštědel nebo jiných nebezpečných látek 08 01 20 Jiné vodné suspenze obsahující barvy nebo laky neuvedené pod číslem 08 O 01 19 08 02 01 Odpadní práškové barvy O 08 04 09 Odpadní lepidla a těsnicí materiály obsahující organická rozpouštědla nebo N jiné nebezpečné látky 08 04 10 Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem 08 04 09 O 12 01 13 Odpady ze svařování O 14 06 03 Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel N 14 06 05 Kaly nebo pevné odpady obsahující ostatní rozpouštědla N 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 13
Kód druhu Kategorie Název odpadu odpadu odpadu 15 01 02 Plastové obaly O 15 01 03 Dřevěné obaly O 15 01 04 Kovové obaly O 15 01 07 Skleněné obaly 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami N znečištěné 15 01 11 Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) N včetně prázdných tlakových nádob 15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže N neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 15 02 03 Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy O neuvedené pod číslem 15 02 02 17 01 01 Beton O 17 01 02 Cihly O 17 01 03 Tašky a keramické výrobky O 17 01 06 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků N obsahující nebezpečné látky 17 02 01 Dřevo O 17 02 02 Sklo O 17 02 03 Plasty O 17 02 04 Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými N látkami znečištěné 17 04 02 Hliník O 17 04 05 Železo a ocel O 17 04 07 Směsné kovy O 17 04 09 Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami N 17 05 03 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky N 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 O 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 O 02a 17 09 03 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O 20 02 02 Zemina a kameny O 20 02 03 Jiný biologicky nerozložitelný odpad O 20 03 01 Směsný komunální odpad O 20 03 03 Uliční smetky O Provoz Za provozu lze očekávat vznik malého množství odpadu, který bude souviset s běžným provozem a údržbou objektu. Jedná se zejména o papír, dále plasty, popř. sklo a směsný komunální odpad. Nebezpečné odpady budou vznikat v malé míře opotřebením elektronických zařízení, zářivek apod. Odpady z provozu Kód druhu Název odpadu Kategorie odpadu odpadu 20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O 20 03 01 Směsný komunální odpad O N nebezpečné odpady; O ostatní odpady 14
Při výstavbě mohou vznikat různé druhy odpadu, jejichž vlastnosti a množství bude závislé na použité technologii při výstavbě. Množství tohoto odpadu bude srovnatelné s podobnými stavbami, výrazně budou převažovat obaly a zbytky stavebního materiálu. Je v ekonomickém zájmu dodavatele snížit množství odpadu ze stavební činnosti na minimum. Některé druhy v přehledu uvedených odpadů mohou vznikat při výrobě popř. úpravě stavebních dílů plánovaných objektů mimo areál staveniště v dílnách dodavatele. Řada uvedených odpadů nemusí vznikat vůbec nebo v zanedbatelném množství. Nebezpečné odpady budou likvidovány v souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších a souvisejících předpisů. Celý investiční záměr není spojen s produkcí odpadů významnou pro zájmy ochrany životního prostředí. Množství odpadu lze s ohledem na velikost a typ záměru považovat za malé. Hluk Při vlastním provozu se žádný negativní vliv hluku nepředpokládá. Ve fázi výstavby lze předpokládat zvýšenou úroveň hluku, a to v důsledku dopravy a dále při stavebních pracech. Hluk je závislý na stavu a úrovni techniky, na způsobu a rozsahu prováděných prací. Ke stavbě budou použity spíše lehké mechanismy, protože svažitost pozemku a příjezdová komunikace použití těžké mechanizace neumožňují. Jedná se o běžné stavební činnosti, jejich dopad bude opět krátkodobý a bude soustředěn opět do místa dané lokality. Lze předpokládat, že stavební práce budou prováděny v denní době od 6:00 hod. do maximálně 20:00 hod. Negativní vliv hluku bude tedy pouze krátkodobý a z dlouhodobého hlediska zanedbatelný. C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Výčet nejzávažnějších enviromentálních charakteristik dotčeného území Soustava Natura 2000 Na základě požadavků vyplývajících ze Smlouvy o přistoupení ČR k EU ze dne 16. dubna 2003 ze směrnice o ptácích 79/409/EHS a směrnice o stanovištích 92/43/EHS byly v České republice zákonem č. 218/2004 Sb. ze dne 8. dubna 2004, upraveny podmínky pro vytváření soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000 a stanovena pravidla pro jejich ochranu. Natura 2000 je celistvá evropská soustava území, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi (PO) a evropsky významnými lokalitami (EVL), které budou požívat smluvní ochranu nebo budou chráněny jako zvláště chráněné území. Doposud bylo schváleno 39 PO. V evropském seznamu pro obě biogeografické oblasti bylo dle Sdělení MŽP č. 81/2008 Sb. ze dne 22.2. 2008 zařazeno 841 evropsky významných lokalit. V současné době probíhá předjednávání doplňku EVL pro kontinentální oblast, který bude předložen v nejbližší době Evropské komisi ke schválení. V souladu s články 6 a 7 směrnice o stanovištích je velmi důležitým prvkem ochrany těchto území hodnocení možných důsledků realizace záměrů či koncepcí na tyto lokality, které je upraveno ustanoveními 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Hodnocení je zaměřeno na cíle ochrany a celistvost každé 15
konkrétní lokality, která je součástí vytvářené soustavy Natura 2000. Záměry podléhající hodnocení jsou stavby, činnosti nebo technologie, které mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti z hlediska cílů jejich ochrany. Dále jsou posuzovány kumulativní vlivy předmětné stavby s dalšími aktivitami, které ovlivnily nebo ovlivňují lokality soustavy Natura 2000. V nejbližším okolí stavby je soustava Natura 2000 zastoupena: Evropsky významná lokalita Krkonoše (CZ0524044) - celé širší zájmové území Pece pod Sněžkou je součástí EVL Krkonoše Ptačí oblast Krkonoše (CZ0521009) - dotčené pozemky leží mimo území PO Krkonoše. Hranice ptačí oblasti kopíruje hranici lesa a obchází dotčené pozemky. Nejblíže je od stavby vzdálena do 10 m. Obrázek č. 2: Poloha záměru vzhledem k územím soustavy Natura 2000 Evropsky významná lokalita Krkonoše víceméně kopíruje hranici ochranného pásma Národního parku Krkonoše a její rozloha je 54 979,60 ha. Lokalita představuje nejvyšší část středoevropských hercynských pohoří. Tvoří horský hraniční val mezi Českou a Polskou republikou v délce 40 km od Harrachova na západě po Žacléř na východě. Zvláštní biogeografická poloha Krkonoš uprostřed středoevropské krajiny učinila z tohoto pohoří významnou vývojovou křižovatku, kde se v průběhu čtvrtohorního zalednění opakovaně setkávala severská a alpínská biota. To se odráží ve vysokém počtu glaciálních reliktů, endemitů a ve výrazné rozmanitosti horských ekosystémů. Alpínské trávníky, subarktická rašeliniště, porosty kleče, ledovcové kary, květnaté horské louky, mokřady, horské smrkové a smíšené lesy, 16
přípotoční olšiny a nivy reprezentují vysokou druhovou rozmanitost, která nemá v českých pohořích obdoby. Krkonoše jsou jediným českým pohořím, jehož biota kontinuálně pokrývá 4 výškové vegetační stupně od submontánního po alpínský vegetační stupeň. Z Krkonoš je popsáno přes 1250 druhů cévnatých rostlin, které se vyskytují celkem v 68 biotopech uvedených v Katalogu biotopů České republiky. Přítomné naturové biotopy se vyznačují bohatým zastoupením glaciálních reliktů a krkonošských endemitů, což činí EVL významnou z hlediska celonárodního a celoevropského (dle www.nature.cz). Tabulka č. 1: Předměty ochrany v Evropsky významné lokalitě Krkonoše Stanoviště Rozloha lokalitě 4030 Evropská suchá vřesoviště 37,02 ha 4060 Alpínská a boreální vřesoviště 180,64 ha Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem 4070 * 1346,66 ha Rhododendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) 4080 Subarktické vrbové křoviny 27,36 ha 6150 Silikátové alpínské a boreální trávníky 855,75 ha Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v 6230 * horských oblastech (a v kontinentální Evropě v 895,18 ha podhorských oblastech) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a 6430 769,06 ha horského až alpínského stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, 6510 2996,33 ha Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6520 Horské sečené louky 1801,48 ha 7110 * Aktivní vrchoviště 140,45 ha 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 94,08 ha Silikátové sutě horského až niválního stupně 8110 184,10 ha (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 5,28 ha 8310 Jeskyně přístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 8410,56 ha 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 1525,10 ha Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem Acer a 9140 1344,39 ha šťovíkem horským Rumex arifolius) 9180 * Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 187,11 ha 91D0 Rašelinný les * 315,76 ha 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální 282,82 ha * Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 5845,24 ha v Živočichové 1318 netopýr pobřežní 1163 vranka obecná štoly v Herlíkovicích představují jedinou lokalitu v ČR, kde tento druh pravidelně zimuje. žije v proudných tocích horského a podhorského pásma, kde se po většinu času ukrývá pod kameny. Je citlivá ke znečištění toku. 17
Rostliny 4094* hořeček český 4113* svízel sudetský v Krkonoších roste na dvou lokalitách. V Albeřických lomech je populace poměrně silná. Druhá lokalita v Černém dole má velmi slabou populaci. V České republice má druh sice několik desítek lokalit, ale je silně na ústupu. v ČR druh roste pouze v Krkonoších v Obřím dole na 3 mikrolokalitách a dále na několika mikrolokalitách ve Slavkovském lese. Několik lokalit je na polské straně Krkonoš. Celková populace není příliš početná. 2217* všivec krkonošský pravý nominátní poddruh je endemitem Krkonoš, jedná se o glaciální relikt. Roste vzácně na prameništích a podmáčených ekotopech v subalpínském a alpínském stupni. 4069* zvonek český celá populace druhu je vázaná na Krkonoše, kde roste roztroušeně na horských a podhorských loukách obhospodařovaných člověkem a v přirozených alpínských trávnících. * tímto symbolem jsou označeny stanoviště a druhy, které jsou prioritní Ptačí oblast Krkonoše tvoří území národního parku s částmi jeho ochranné zóny. Rozkládá se mezi obcemi Žacléř, Janské Lázně, Vrchlabí, Jablonec nad Jizerou a Harrachov. Významná je přítomnost čtyř vegetačních stupňů submontánního až alpínského. Submontánní stupeň je charakterizován původně listnatými a smíšenými lesy, které jsou tvořené především bukem lesním, javorem klenem, jasanem ztepilým, jeřábem ptačím, olší šedou. V minulosti však byly převážně vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami. Horské smrčiny montánního stupně jsou značně poškozené vlivem průmyslových imisí. V nejvyšších polohách (podél a nad horní hranicí lesa, tj. zhruba 1300-1600 m n. m.) se nachází nejhodnotnější ekosystémy, jako jsou alpínská hranice lesa, subarktická rašeliniště, ledovcové kary, skalní výchozy a mozaika mrazem modelovaných reliéfů, sněhové a zemní laviny. Z ornitologického hlediska se mezi nejhodnotnější oblasti Krkonoš řadí alpínské vrcholy, ledovcové kary a subarktická rašeliniště a mozaika lesních a lučních biotopů v oblasti Rýchor a jejich podhůří na jihovýchodě území. Při mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 1991-94 bylo na české straně Krkonoš zjištěno celkem 155 druhů ptáků, mezi nimi 135 druhů prokazatelně nebo pravděpodobně hnízdících a dalších 9 druhů s hnízděním možným (dle www.nature.cz). 18
Tabulka č. 2: Předměty ochrany v Ptačí oblasti Krkonoše Druh Počet párů Stručná charakteristika druhu a jeho stanoviště Chřástal polní 100-120 Čáp černý 7-10 Datel černý 60-70 Lejsek malý 60-70 Slavík modráček 24-31 Sýc rousný cca 90 Tetřívek obecný obývá louky a pastviny ve středních a nižších polohách, často vlhké; vyskytuje se také v nitrofilní vegetaci pod horskými boudami; hnízdí především ve smíšených lesích se staršími buky nebo skalními výchozy, často v blízkosti vodních toků; stálý lesní druh obývající rozsáhlejší jehličnaté i listnaté porosty, od nížin do hor; tažný druh, hnízdí v listnatých, hlavně bukových lesích v dutinách, a proto potřebuje v porostu určitý podíl starých stromů; klečové porosty na subarktických rašeliništích a podmáčených subalpínských loukách; jediná populace v České republice; různověké i stejnověké smíšené a jehličnaté porosty s mýtinami a holinami nebo sousedící s lučními enklávami, ojediněle rovněž imisní holiny jen s jednotlivými suchými stromy. Nezbytná je přítomnost přirozených nebo umělých dutin; luční enklávy v polohách 900-1500 m n. m. a imisní holiny uprostřed smrkových lesů zarůstající 100-150 (počet pionýrskými dřevinami, také v ledovcových karech tokajících samců) a na subalpínských loukách s roztroušenými porosty kleče. Charakteristika potenciálně dotčených přírodních stanovišť a evropsky významných druhů EVL Krkonoše Jedná se o část pozemku, kde se rozkládá louka, která byla v době mapování pro potřeby vymezení soustavy Natura 2000 klasifikována jako prioritní evropsky významné stanoviště 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), konkrétně biotop T2.2 Horské smilkové trávníky s alpínskými druhy. Na základě terénních šetření v období květen-červen 2008 byla provedena změna klasifikace dotčených lučních porostů na stanoviště 6520 Horské sečené louky, konkrétně biotop T1.2 Horské trojštětové louky. Ke změně klasifikace bylo přistoupeno na základě výskytu druhů, které v porostu dominují. Místy můžeme hovořit o přechodu mezi oběma typy stanoviště. Horské trojštětové louky jsou extenzivně hnojené, jedno- až dvojsečné hospodářsky využívané louky v horských oblastech od nadmořských výšek kolem 600 m až po horní hranici lesa. Ve středně vysokých zapojených porostech dominují trávy kostřava červená, lipnice širolistá a trojštět žlutavý, z bylin pak především kakost lesní a koprník štětinolistý, ale i řeřišničník Hallerův. Půdy jsou poměrně dobře zásobené živinami, mírně kyselé až kyselé, mohou být mělčí až kamenité. Porosty jsou koseny jednou až dvakrát ročně a příležitostně přepásány. Tradiční obhospodařování zahrnuje hnojení a vápnění. V okrajově dotčeném lučním porostu se vyskytuje rostlinný druh, který je také předmětem ochrany EVL Krkonoše, a to zvonek český (Campanula bohemica). Jedná se o neoendemický druh rostoucí převážně v české části Krkonoš na druhově bohatých horských loukách, v přirozených alpínských trávnících nad 19
horní hranicí lesa a v ledovcových karech. Velmi často se vyskytuje také v antropicky narušených ekotonových společenstev v okolí horských bud a lemů turistických cest. V polské části Krkonoš je druh velmi vzácný, vázaný pouze na kary, v české části je hojnější, převážně z důvodu přítomnosti druhotných obhospodařovaných květnatých luk. Vyskytuje se v nadmořských výškách od 800 do 1500 m n.m. Vyhledává většinou vlhčí půdy středně zásobené živinami. Hlavním důvodem snižování početnosti jeho populací a zániku některých lokalit je vedle stavební činnosti zejména radikální změna ve způsobu obhospodařování a využívání krajiny, zarůstání náletovými dřevinami a celková eutrofizace stanovišť. Předmětné stanoviště a potencionální biotop zvonku českého bude ovlivněn realizací předkládaného záměru. Evropsky významné živočišné druhy se v území nevyskytují s výjimkou vranky obecné, která obývá horské a podhorské toky Krkonoš a její výskyt v řece Úpě je velice pravděpodobný. Dle Flousek (2005) je pro vranku obecnou nezbytné zachovat strukturně pestré, kamenité koryto řeky a jejích přítoků s odpovídající kvalitou vody. Vranka vyžaduje chladnější čisté vodní toky. Její existence je ohrožena nevhodnými vodohospodářskými úpravami koryta. Příčné překážky (jezy, příčné prahy), a to včetně těch nízkých (cca 20 cm), představují pro vranku nepřekonatelnou překážku. Vranky nemají plynový měchýř, a proto se pohybují jen krátkými poskoky, a jsou tak velice citlivé vůči nárazovému znečištění. Problematické jsou také vysoké obsádky pstruha potočního, jenž je významným predátorem vranek. Dle charakteru záměru a technickému provedení stavby včetně navrženého způsobu likvidace odpadních vod připojením na místní kanalizaci lze vliv stavby na vranku obecnou vyloučit. Charakteristika potenciálně dotčených druhů ptáků PO Krkonoše Pozemek určený k zástavbě do území Ptačí oblasti Krkonoše nezasahuje. Hranice PO probíhá kolem pozemku po hranici lesních porostů, nejblíže cca do 10 m. Realizací záměru může potenciálně dojít k ovlivnění některých lesních druhů ptáků, které jsou předměty ochrany PO. Dle Atlasu hnízdního rozšíření ptáků Krkonoš (Flousek, Gramsz, 1999) je v širším okolí stavby doložen výskyt dvou druhů - datla černého a sýce rousného. Vzhledem k nadmořské výšce a charakteru dotčeného pozemku lze vyloučit ovlivnění dalších ptačích druhů, které jsou předměty ochrany PO. Datel černý (Dryocopus martius) obývá především souvislé lesní celky v nížinách i v horách, dává přednost lesům jehličnatým a smíšeným, je však schopen zahnízdit i v lesích listnatých. Preferuje hlavně staré porosty (Garmendia, Cárcamo, Schwendtner, 2007). U smrkových porostů obývá zejména lesy zdravé a méně poškozené (Flousek, Gramsz, 1999). Hnízdní dutinu vysekává obvykle v narušeném stromě, někdy ji pár používá řadu let, jindy tesá každý rok novou. Datel je jediným šplhavcem, který vytváří hnízdní možnosti pro jiné velké dutinové ptáky jako např. holub doupňák, sýc rousný a kavka obecná. Datel černý je v ČR rozšířen pravidelně po celém území. Upřednostňuje větší lesní celky především v pahorkatinách a horách. V horách se vyskytuje až k horní hranici lesa, kde nalézá dostatečně silné stromy pro vytesání hnízdních dutin. V Krkonoších hnízdí v Obřím dole v 1 100 m n. m., na přeletu byl pozorován na Úpském rašeliništi ve 1 430 m n. m. (Flousek, Gramsz, 1999). Zjištěná početnost se v Krkonoších pohybovala v roce 1989 od 0,4 20
p/100 ha ve smíšeném porostu do 0,1 0,3 p/100 ha ve smrkových lesích v různém stupni poškození (Flousek, Gramsz, 1999). Celková početnost byla v Krkonoších odhadnuta na 140 190 hnízdících párů. Sýc rousný (Aegolius funereus) je v Krkonoších relativně početný druh hnízdící na obou stranách pohoří od 500 m n.m. až po horní hranici lesa (Labská rokle - 1360 m n.m.). Jeho výskyt pod 800 m n.m. je výrazně limitován přítomností puštíka obecného. Obývá různověké i stejnověké smíšené a hlavně jehličnaté smrkové porosty s přítomností mýtin a holin nebo sousedící s lučními enklávami, ojediněle rovněž imisní holiny s pouze jednotlivými suchými stromy. Nezbytné je zastoupení přirozených nebo umělých dutin. V roce 1991 bylo v Krkonoších vyvěšeno 337 budek. Bylo zaznamenáno kolísání početnosti v závislosti na populační dynamice hraboše mokřadního jako hlavní potravy sýce (Flousek, Gramsz, 1999). Hakkarainen, Kopimäki, Laaksonen, Nikula, Suorsa, (2007) v rámci své studie potvrdili, že úspěšnost přežití u sýce rousného závisí, kromě přítomnosti malých hlodavců, především na zachování souvislých starých jehličnatých porostů, které mohou být ohroženy především nevhodným lesním hospodařením. Datel černý a sýc rousný jsou výhradně lesní druhy. Při realizaci výstavby nedojde ke ztrátě lesních stanovišť. Nepřímé ovlivnění způsobené přítomností osob v lesních porostech (spočívající např. v rušení ptáků) a vlivem působení hluku při výstavbě nebude vzhledem k jejich životním strategiím představovat významný negativní vliv na jejich existenci. Datel černý je přelétavý pták, který není výrazně teritoriální a při působení negativního vlivu je schopen osídlit sousední stanoviště (Bocca, Carisio, Rolando, 2007). Sýc rousný je aktivní převážně v noci, kdy je velice malá pravděpodobnost významnějšího ohrožení vlivem přítomnosti osob v lesních porostech nebo stavební činností. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že stavba nebude mít vliv na populace ptačích druhů v PO Krkonoše. Zvláště chráněné části přírody Předmětný pozemek se nachází ve IV. zóně Krkonošského národního parku (ochranné pásmo). Pozemky dotčené stavbou přímo navazují na III. zónu KRNAP, kterou zde tvoří rozsáhlé lesní porosty na úbočích Růžové hory. Výstavbou bude přímo dotčeno ochranné pásmo lesa. Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle vyhl. 395 z. č. 114/1992 Sb. Na lokalitě byl v květnu a červnu roku 2008 proveden orientační biologický průzkum zaměřený na zjištění přítomnosti předmětů ochrany PO a EVL Krkonoše a možnost výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Cílem hodnocení bylo posoudit vliv záměru na společenstva rostlin a živočichů a vyhodnotit významnost předpokládaných vlivů v kontextu okolní krajiny. Obecná ochrana přírody Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je podle 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují 21
přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Rozlišujeme následující úrovně ÚSES: 1. Provinciální a biosférický ÚSES - jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné oblasti, které reprezentují bohatství naší bioty v rámci biogeografických provincií a celé planety. Jádrová území s přírodním vývojem by u těchto segmentů měla mít plochu větší než 10000 ha. 2. Nadregionální ÚSES - jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s min. plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. 3. Regionální ÚSES - jsou plošně rozlehlejší ekologicky významné segment krajiny (EVSK) s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu. 4. Místní (lokální) ÚSES - jsou plošně méně rozlehlé EVSK (obvykle do 5-10ha). Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory. Zájmové území navržené pro výstavbu není součástí žádné skladebné části ÚSES. Nejblíže se nacházející prvek ÚSES představuje niva řeky Úpy - lokální biokoridor Úpa a nalézá se cca 30 m jihozápadně od předmětného pozemku. Lze konstatovat, že vzhledem k charakteru a rozsahu záměru, při dodržení bezpečnostních opatření při stavbě objektu a navržené technologii čištění odpadních vod neovlivní realizace stavby funkčnost a kvalitu ÚSES. Významné krajinné prvky Dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů se významné krajinné prvky (VKP) jednak registrují a jednak jsou to obecně všechny lesy, rašeliniště, rybníky, jezera, vodní toky a údolní nivy. Tyto významné krajinné prvky se vymezují mimo zvláště chráněná území. To znamená, že na území v Krkonošském národním parku se vyskytují VKP pouze v jeho ochranném pásmu. Pozemek určený k zástavbě do žádného VKP nezasahuje. Potencionálně by mohlo dojít k ovlivnění funkce nivy Úpy, která se nalézá cca 30 m jihozápadně od předmětného pozemku a představuje lokální biokoridor Úpa. K ovlivnění by mohlo dojít jednak při výstavbě, kdy přístupová komunikace pro stavební mechanizaci je přes most nad řekou Úpou a jednak při provozu budovy a to převážně při nevhodné likvidaci odpadních vod. Vzhledem k charakteru záměru, navrženém způsobu čištění odpadních vod a při dodržování bezpečnostních předpisů při výstavbě objektu nedojde k negativnímu ovlivnění nivy Úpy. 22
2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny Soustava Natura 2000 Údaje o rozšíření předmětů ochrany soustavy Natura 2000 byly zjištěny pomocí terénních šetření a s pomocí výsledku mapování pro potřeby tvorby soustavy Natura 2000 v ČR, které probíhalo v letech 2002-2005 pod koordinací AOPK ČR. EVL Krkonoše: V rámci vrstvy mapování biotopů (AOPK ČR 2005) jsou jako mapovací jednotky udávány biotopy, což je podrobnější členění evropsky významných přírodních stanovišť, které je v ČR ojedinělé. U každého vymapovaného biotopu je určena jeho kvalita, což se odrazilo v jeho ohodnocení - reprezentativnost a zachovalost porostu. Reprezentativnost: Tento parametr ve stupnici A - D vyjadřuje do jaké míry je porost na lokalitě typický ve srovnání s ideálním stavem uvedeným v Katalogu biotopů (Chytrý et al, 2001). Stupeň vyjadřuje i případný přechod k jiné mapovací jednotce (Guth, 2002). Zde je uvedena charakteristika stupňů, které jsou v tomto oznámení zmíněny: stupeň B - reprezentativnost je snížena např. vlivem degradace nebo výskytem na okraji areálu nebo vegetace vykazuje mírnou tendenci k jinému biotopu stupeň C - reprezentativnost je snížena z důvodu například degradace, přechodu k jinému biotopu, chybí zde některé diagnostické druhy daného biotopu, fyziognomie porostu je narušena; Zachovalost: Tento parametr ve stupnici A - C určuje kvalitativní zhodnocení z hlediska ochrany přírody. Důvodem snížení hodnocení biotopu může být výskyt invazních a expanzivních druhů rostlin, narušení vodního režimu, nevhodný způsob obhospodařování, absence péče o biotop apod. (Guth, 2002). Zde je uvedena charakteristika stupňů, které jsou v tomto oznámení zmíněny: stupeň B - dobrý stav z hlediska ochrany přírody. Mírné narušení stanovištních podmínek, dobré předpoklady dalšího vývoje. Případná obnova je reálně možná. Z vrstvy mapování biotopů vyplývá, že stavbou bude přímo dotčeno prioritní evropsky významné stanoviště 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), konkrétně biotop T2.2 Horské smilkové trávníky s alpínskými druhy. Na základě terénních šetření v období květen-červen 2008 byla provedena změna klasifikace dotčených lučních porostů na stanoviště 6520 Horské sečené louky, konkrétně biotop T1.2 Horské trojštětové louky. Zájmové území představuje odlesněná plocha na okraji intravilánu Pece pod Sněžkou obklopená ze tří stran lesem. Pozemek určený k zastavění se nachází v horní části svahové louky nad korytem řeky Úpy v nadmořské výšce asi 780 m. Na 23
lokalitě je možné odlišit několik typů vegetace, které se od sebe liší druhovým složením, genezí i současným způsobem užívání. Na místě plánované stavby a v okolí stávající budovy Vily Eden se nalézá pravidelně sečený trávník, který byl založen výsevem na plochách narušených při stavebních pracích a úpravách terénu, které souvisely s rekonstrukcí budovy. Druhová skladba je omezená na druhy jako jetel plazivý, jetel luční, jitrocel větší, kontryhel, řebříček obecný, jílek vytrvalý, lipnice roční, pampeliška lékařská a šťovík tupolistý. Tento typ vegetace představuje nepřírodní antropicky vyvinuté společenstvo. Při předchozích stavebních úpravách byly narušeny i okrajové části svahové louky pod Vilou Eden. Takto dotčené části pozemku byly dosety komerční alpskou květnatou travní směsí a dnes se zde vyskytují druhy jako kostřava červená, trojštět žlutavý, metlička křivolaká, kopretina bílá, pryskyřník prudký, kontryhel luční, sedmikráska chudobka, řebříček luční, třezalka skvrnitá, jitrocel kopinatý, úročník bolhoj, jetel luční, zvonek rozkladitý, šťovík kyselý, krvavec toten, ptačinec trávovitý, smolnička obecná, štírovník růžkatý, hvozdík kropenatý, poháňka hřebenitá, jestřábník oranžový a rdesno hadí kořen. Ačkoli mnohé z uvedených druhů patří k typickým zástupcům horských květnatých luk, je vzhledem k neznámému původu použitých semen, ochranářská hodnota porostu sporná. Kvalita porostu byla určena s reprezentativností C a zachovalostí B. Největší plochu ve sledovaném území zabírá původní luční porost, který bude předmětnou stavbou dotčen jen okrajově. Vyskytuje se zde druhově chudší porost s dominancí trav (lipnice širolistá, kostřava červená, metlička křivolaká, tomka vonná, bika ladní v dolní části ojediněle i smilka tuhá). Z bylin dominuje z typických druhů řeřišničník Hallerův, mochna zlatá, mochna nátržník, rdesno hadí kořen, silenka nadmutá, knotovka červená, jitrocel kopinatý, medyněk měkký, řebříček obecný, kontryhel luční, rozrazil lékařský, ostřice zaječí, šťovík kyselý, zvonek rozkladitý, třezalka skvrnitá, ojediněle při hranici s lesem i brusnice borůvka. Z hlediska ochrany přírody je významný výskyt několika stovek jedinců silně ohroženého zvonku českého, který patří k prioritním předmětům ochrany EVL Krkonoše. Kvalita porostu byla určena s reprezentativností B a zachovalostí B. V místě plánované stavby garáže je patrné silné narušení vegetačního krytu v minulosti vlivem pokládky plynového potrubí, které je plánováno v tomto místě přeložit. Vegetaci tvoří smetanka lékařská, jetel luční, bršlice kozí noha, šťovík tupolistý, řebříček obecný, jitrocel prostřední, jitrocel kopinatý, sedmikráska chudobka, pronikají sem ze sousedního porostu i luční druhy bylin jako je kontryhel luční, kopretina bílá, řeřišničník Hallerův, rozrazil rezekvítek. Kvalita porostu byla určena s reprezentativností C a zachovalostí B. Z terénních šetření vyplývá, že při výstavbě budovy, garáže a inženýrských sítí bude narušen luční porost představující evropsky významné stanoviště Horské sečené louky s reprezentativností B a C pouze okrajově. Ovlivněná plocha byla stanovena na 0,025 ha, což představuje přímý zábor pro stavbu a dále 2 m široký manipulační pruh kolem staveniště, prostor pro příjezd mechanizace. Tento pruh bude sloužit pro manipulaci s mechanizací, meziskládku materiálu apod. V této přímo ovlivněné ploše se při terénních šetřeních zvonek český přímo nevyskytoval. 24
Zvláště chráněné části přírody Pozemky určené k zástavbě se nalézají v 50 m ochranném pásmu lesa. K záměru bylo vydáno vyjádření Správy KRNAP ze dne 28.1.2008 (Vích, značka OPL7/08), jakožto organizace příslušné hospodařit s majetkem státu, která nemá za dodržení uvedených podmínek námitek k realizaci přístavby; viz příloha Vyjádření č. 2. Dále bylo vydáno MěÚ v Trutnově dne 4.2. 2008 (Ing. Rejlová, č.j. 2008/916/ŽP/REK) závazné stanovisko se souhlasem s umístěním a povolením stavby za dodržení uvedených podmínek; viz příloha Vyjádření č. 3. Podmínky obou zmíněných vyjádření jsou zapracovány do kapitoly D4. Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle vyhl. 395 z. č. 114/1992 Sb. Na lokalitě určené k výstavbě byl v květnu a červnu 2008 proveden biologický průzkum zaměřený na zjištění přítomných druhů rostlin a živočichů s důrazem na výskyt taxonů chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Ze zvláště chráněných druhů rostlin byl zaznamenán výskyt pouze silně ohroženého zvonku českého (Campanula bohemica). Na luční enklávě, která bude stavbou částečně dotčena se vyskytuje několik stovek jedinců tohoto druhu. Na části pozemku, která bude přímo zastavěna nebyl jeho výskyt potvrzen. Výskyt živočichů v místě stavby je omezen v důsledku časté údržby porostu a intenzivnímu rekreačnímu využívání okolí stávající Vily Eden. Na pozemku dotčeném stavbou se trvale vyskytují pouze běžné druhy edafonu. Ze zvláště chráněných druhů hmyzu byl pozorován výskyt ohrožených čmeláků rodu Bombus, kteří hledali potravu na květech v doseté části trávníku. Hnízda čmeláků v prostoru ovlivněném stavbou nebyla v roce provádění průzkumu nalezena. Na lokalitě nebyli zastiženi žádné zvláště chráněné druhy obratlovců. V okolí plánované stavby se vyskytují biotopy, které jsou obývány širokou škálou bezobratlých a obratlovců, avšak k jejich ovlivnění při realizaci stavby a následném provozu nové budovy nedojde. Další složky životního prostředí Vzhledem k velikosti a povaze objektu lze vyhodnotit výstupy záměru z pohledu ovzduší, vody a odpadů za minimální. 25
D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) Natura 2000 Ztráta rozlohy dotčeného přírodního stanoviště 6520 Horské sečené louky Realizací stavby dojde k trvalému záboru stanoviště 6520 Horské sečené louky, které je předmětem ochrany v EVL Krkonoše. Jedná se o část pozemku dle terénního šetření s výměrou 0,025 ha, kde se toto stanoviště vyskytuje. Kvalita stanoviště je s reprezentativností B a C. Část lučního porostu vzniklého obnovou travní směsí je započítána do ztráty stanoviště, ale její klasifikace jako přírodního stanoviště je sporná. Celková rozloha tohoto stanoviště v rámci EVL Krkonoše je 1801,48 ha. Realizací stavby dojde ke ztrátě 0,0014 % rozlohy stanoviště. Dle analýzy vrstvy mapování biotopů (AOPK ČR, 2005) se v katastrálních územích vyskytuje cca 14,105 ha tohoto stanoviště. Zastavěním pozemku dojde tedy ke ztrátě cca 0,18 % tohoto stanoviště v rámci katastrálních území Pece pod Sněžkou a Velké Úpy. Ztrátu předmětného stanovitě, která vznikne přímým zastavěním bez možnosti obnovy lze, vzhledem k rozloze stanoviště v EVL Krkonoše a v katastrálních území Pece pod Sněžkou a Velké Úpy, hodnotit jako nevýznamnou. Pro vyhodnocení kumulativních vlivů, tj. úbytku předmětného stanovitě bylo přistoupeno k hodnocení záměru v rámci k.ú. Pec pod Sněžkou a Velká Úpa, jelikož tyto katastry tvoří navazující celek ohraničený lesními porosty. Za kumulativní vliv stavby lze považovat zábor předmětného stanoviště pro výstavbu plánovaných bytových domů na Malé Pláni. Realizace hodnoceného záměru bude mít dále za následek zábor přírodního stanoviště, které je rovněž potencionálním biotopem zvonku českého, který se vyskytuje v navazujícím lučním porostu. Z databáze projektů (KRNAP 2008) vyplývá, že v letech 2005-2006 zde nebyla obě dotčená stanoviště během výstavby zastavěna. Dle závazného stanoviska MŽP k plánované výstavbě bytových domů na Malé Pláni, červen 2008 (dle Informačního systému EIA číslo záměru OV 6053) je plánováno při realizaci výstavby zastavět 0,68 ha evropsky významného stanoviště 6520 Horské sečené louky. Dle zpracovaného hodnocení záměru výstavby bytových domů na Malé Pláni (Losík, 2007) je úbytek rozlohy dotčených přírodních stanovišť vlivem realizace záměru nepatrný, na dotčených plochách představuje toto stanoviště minimální podíl a část porostů je na hranici reprezentativnosti, kdy jej lze klasifikovat jako přírodní biotop. V rámci terénního šetření byly zhodnoceny luční porosty v okolí zájmové plochy. Bylo zjištěno, že v okolí zájmového území se vyskytují rozsáhlé pravidelně sečené louky, které hostí dotčená přírodní stanoviště ve výrazně vyšší kvalitě, než jsou dotčené porosty. 26
Celková rozloha stanoviště Horských sečených luk v rámci EVL Krkonoše je 1801,48 ha. Realizací stavby spolu s výstavbou bytových domů na Malé Pláni dojde ke ztrátě 0,039 % rozlohy stanoviště v rámci EVL Krkonoše. Dle analýzy vrstvy mapování biotopů (AOPK ČR, 2005) se v katastrálních územích vyskytuje cca 14,105 ha tohoto stanoviště. Zastavěním pozemků při realizaci přístavby a bytových domů na Malé Pláni dojde tedy ke ztrátě cca 4,9 % tohoto stanoviště v rámci katastrálních území Pece pod Sněžkou a Velké Úpy. Tento údaj je velmi sporný, protože celková rozloha stanoviště v tak malém prostoru může být zatížena chybou při klasifikaci vegetace při tvorbě vrstvy mapování biotopů. Dle analýzy Správy KRNAP (2007) došlo při stavebních činnostech v rámci EVL Krkonoše v letech 2005-2007 ke ztrátě 13,97 ha Horských sečených luk. Výstavbou přístavby Vily Eden dojde k navýšení této ztráty na 13,995 ha, což celkový úbytek vzroste pouze nepatrně na 0,78 %. Při realizaci přístavby Vily Eden a výstavby bytových domů na Malé Pláni dojde k navýšení celkové ztráty stanoviště na 0,81 %. Kumulativní vliv hodnoceného záměru z hlediska dopadu na stanoviště 6520 Horské sečené louky byl vyhodnocen taktéž jako nevýznamný. Vzhledem k povaze stavby a ploše, která bude zastavěna, lze konstatovat, že stavba nebude mít vliv na celistvost lokalit soustavy Natura 2000. Pokud dojde k realizaci tohoto projektu, musí být v budoucnu všechny záměry plánované v dotčeném území i v celé ptačí oblasti a evropsky významné lokalitě posuzovány s ohledem na tento záměr, aby byla vyloučena možnost kumulativních vlivů dalších projektů. Realizací záměru dojde k potencionálnímu ovlivnění biotopu zvonku českého. V rámci terénních šetření nebyl výskyt zvonku českého potvrzen v ploše ovlivněné přímým zastavěním ani v manipulačním pásu stavby. Několik stovek jedinců však bylo nalezeno v navazujícím lučním porostu, který by mohl být potenciálně stavbou dotčen. V kapitole D 4 jsou navržena zmírňující opatření, jejichž realizace zabezpečí existenci populace zvonku českého v lučním porostu a zamezí jeho negativnímu ovlivnění. Při navrženém způsobu zatravnění je možné, že dojde k rozšíření zvonku českého i na nové travnaté plochy kolem nové přístavby. Vzhledem k charakteru záměru a faktu, že realizací nedojde k likvidaci jedinců zvonku českého a přímému ovlivnění jeho populace v sousedním lučním porostu, lze negativní vliv záměru na populaci zvonku českého hodnotit jako nevýznamný. Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Pokud dojde k realizaci navrženého záměru přístavby Vily Eden budou přímo zlikvidována degradovaná rostlinná společenstva a okrajové části lučního porostu. Při šetrném provádění stavby nebudou zničena žádná významnější společenstva ani chráněné druhy rostlin a živočichů. 27
2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Vliv na životní prostředí a to převážně na lokality soustavy Natura 2000 a na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů bude pouze lokální. Významnost vlivů je zhodnocena v kapitole D1. 3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Předložený záměr nebude představovat žádný nepříznivý vliv přesahující státní hranice. 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů Pro minimalizaci vlivu stavby na lokality soustavy Natura 2000 navrhujeme provést tato opatření: Při stavbě bude prováděno co možná nejméně terénních úprav, při kterých by došlo k trvalému poškození zemního krytu v místech výskytu stanoviště 6520 Horské sečené louky. Kolem celého staveniště a to i při výstavbě garáže, bude 2 m od budoucí budov instalována zábrana tak, aby nedocházelo k narušení sousedního lučního porostu; Hrubé terénní úpravy budou prováděny v pozdně jarním a letním období, aby byla minimalizována možnost splachu zeminy ze svahu, kdy by došlo k narušení evropsky významného stanoviště a biotopu zvonku českého; Při výstavbě dodržet úmysl co nejmenších terénních úprav s vyvarováním se ostrých antropogenních tvarů, což znamená umístit budovu tak, aby byla do svahu vsazena a nebyly zde tvořeny nepřirozené zemní valy; Vytěžená zemina bude uložena mimo plochy, kde se nachází stanoviště 6520 Horské sečené louky; Plochy kolem budov budou osety osivem získaným vydrolením sena z lučního porostu, který se vyskytuje v severní, severozápadní a západní části pozemku. To znamená, že po výstavbě bude posečená tráva přenesena na obnažené plochy kolem nové budovy a zde usušena. Následně bude odstraněna. O rekultivované plochy bude řádně pečováno (pravidelná zálivka apod.). Vzhledem k možným nepříznivým povětrnostním podmínkám (dlouhé sucho, vymrznutí půdy apod.) bude k založení kvalitního travního porostu pravděpodobně nutné vydrolení sena opakovat i v následující vegetační sezóně; Pokud budou prováděny náhradní výsadby za pokácené 2 ks smrku ztepilého v rámci vegetačních úprav, je vhodné použití autochtonních druhů dřevin - javor klen, jasan ztepilý, buk lesní, jedle bělokorá, jeřáb ptačí; 28
Při výstavbě zpevněných ploch upřednostnit zatravňovací dlaždice před zámkovou dlažbou; Při plánovaných vegetačních úpravách, kdy mají být kolem přístavby založeny okrasné záhony, nebudou používány potenciálně invazivní a expanzivní druhy rostlin. Budou použity druhy tzv. babiččiných zahrádek, tj. např. stračky, pivoňky, pomněnky, macešky, čechřice vonná, srdcovka i bylinky (máta, meduňka, majoránka); Travní porosty v okolí budov budou pravidelně koseny tak, aby nedošlo k ruderalizaci okolních pozemků s výskytem evropsky významných stanovišť a biotopu zvonku českého; V případě zavlečení invazních a nepůvodních druhů rostlin např. šťovíku alpského (Rumex alpinus), celíků (Solidago sp.), bude provedena jejich likvidace metodami šetrnými k životnímu prostředí; Stavba bude probíhat podle platných norem a bude se dbát na dobrý stav techniky a správné nakládání s odpady, aby nedošlo ke kontaminaci prostředí znečisťujícími a škodlivými látkami. Podmínky stanovené ve Vyjádření č. 2 Správy KRNAP a ve Vyjádření č. 3. MěÚ v Trutnově z důvodu minimalizace ovlivnění lesních porostů: Při realizaci záměru je nutno dbát základních povinností k ochraně dotčených lesních pozemků uvedených v 13 lesního zákona. Zejména provádět práce tak, aby nedocházelo k ohrožení sousedních lesních porostů. K odstranění případných škod činit bezprostředně potřebná opatření. Na lesním pozemku nesmí být ukládány a skladovány zemní hmoty, stavební materiál, odpady, umísťována nebo kotvena stavební zařízení, odstavována technika apod. Veškerá činnost v ochranném pásmu lesa musí být prováděna tak, aby nedocházelo k poškozování lesní půdy, okolních lesních porostů a jejich kořenového systému. Nebude požadováno odlesnění v okolních lesních porostech, a to ani následovně. Stavba bude zabezpečena tak, aby nemohlo dojít k jejímu poškození případnými padajícími stromy. Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nebytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kmenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním z pozemků určených k plnění funkcí lesa. 29
Stavba bude umístěna v minimální vzdálenosti 20 m od okraje pozemku určeného k plnění funkcí lesa. V případě, že stavba bude umístěna ve vzdálenosti menší než 20 m, bude stavba staticky zajištěna proti případnému pádu stromů. Započetí, jakož i ukončení prací bude předem dohodnuto s vedoucím LS Pec pod Sněžkou panem Antonínem Peterkou, tel. 499896214. 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Pro zpracování předkládaného hodnocení byly použity materiály uvedené v seznamu literatury. Jako podklad pro zpracování hodnocení byly provedeny také terénní šetření v měsících květen-červenec 2008, které podchytily stav vegetace na dotčeném pozemku. E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr je předkládán pouze v jedné variantě. F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení Výkres č. 1 - Rozsah záměru výstavby - pohled východní Vyjádření č. 1: Konzultační stanovisko k objemovému a architektonickému řešení přístavby Vily Eden na p. p. č. 971/36 v k.ú. Velká Úpa II, KRNAP 05576/2008, OSS, Ing. Halíř/Ko ze dne 4.6. 2008 Vyjádření č. 2: Přístavba Vily Eden v k.ú. Velká Úpa II, Správa KRNAP, OPL 7/08, Vích, ze dne 28.1. 2008 Vyjádření č. 3: Závazné stanovisko - souhlas s umístěním a povolením stavby Přístavba objektu Vila Eden - bytový dům v Peci pod Sněžkou, MěÚ Trutnov, odbor životního prostředí, 2008/916/ŽP/REK, ze dne 4. 2. 2008 Vyjádření č. 4: Závazné stanovisko - souhlas s trvalým odnětím pozemku ze ZPF v k.ú. Velká Úpa II, MěÚ Trutnov, odbor životního prostředí, 2007/16249/ŽP/Hj, ze dne 10.12. 2007 30
Fotodokumentace FOTO č. 1: Pohled na současnou Vilu Eden a v pravé části a v popředí je část pozemku určeného k výstavbě přístavby. Podél kamenné zdi povede propojovací krček k nové budově. FOTO č. 2: Pohled na dotčenou plochu a okolní travní porost, který nebude stavbou dotčen. Výskyt kopretiny bílé indikuje přítomnost porostu vzniklého při osetí nepůvodní alpskou směsí v minulosti. 31