Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji

Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji Zadavatel: Ledax o.p.s. Riegrova 51 370 01 České Budějovice IČ: 28068955 Zpracovatel: IVRO, v.o.s. Kollárova 731/21 397 01 Písek IČ: 26031035 Studie byla vytvořena v rámci projektu Sociální integrace bez hranic spolufinancovaného prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika 2007-2013 říjen 2011 červen 2012

Obsah 1. Úvod... 3 2. Demografická charakteristika seniorské populace Jihočeského kraje... 4 2.1. Charakteristika cílové skupiny... 4 2.2. Základní geografická a demografická charakteristika zájmového území... 5 2.3. Demografická charakteristika seniorské populace Jihočeského kraje... 6 2.4. Demografické stárnutí populace a prognóza populačního vývoje...10 3. Nabídka sociálních služeb v Jihočeském kraji...21 3.1. Charakteristika vybraných sociálních služeb pro seniory...24 3.2. Přehled nabídky sociálních služeb v Jihočeském kraji...29 4. Nabídka zdravotnické péče v Jihočeském kraji...54 5. Subjektivní vnímání kvality života názory seniorů na vybrané otázky...58 6. Návrhy pro zvýšení kvality života seniorů...96 7. Závěr... 101 8. Použité zdroje... 104 9. Přílohy... 106

1. Úvod Studie Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji byla vytvořena v rámci projektu Sociální integrace bez hranic realizovaného společností Ledax o.p.s. a rakouským partnerem SeneCura Sozialzentrum Krems Pflegeheimbetriebs gmbh. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Programu Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika 2007-2013. Kvalita života byla srovnávána z hlediska sociálního a zdravotního v několika hlavních aspektech: bydlení; stravování; využití volného času a nabídky sociální a zdravotnické péče. Výstupem této studie jsou konkrétní návrhy pro práci s cílovou skupinou seniorů v Jihočeském kraji. Cílem vytvoření těchto doporučení je konkrétní dopad na sociální integraci seniorů pobírajících terénní či pobytové služby v jižních Čechách i Dolním Rakousku a na zvyšování kvalifikace pracovníků v sociální oblasti, kteří přímo svou činností k sociální integraci a prevenci sociálních rizik přispívají. Paralelně byla zpracována studie Kvalita života seniorů v Dolním Rakousku. Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů projektu Sociální integrace bez hranic bylo zmapování a srovnání situaci v životě seniorů na české a rakouské straně hranice, tj. v regionech Jižní Čechy a Dolní Rakousko, byla dále vytvořena společná srovnávací studie na téma kvality života seniorů. Metodika Základním zdrojem informací pro studii bylo kvalitativní šetření mezi seniory, ale také mezi ostatními relevantními skupinami - zástupci veřejné správy, zástupci poskytovatelů sociálních služeb, sociálními pracovníky a dalšími odborníky na seniorskou problematiku. Hlavní metodou šetření se staly nestandardizované rozhovory s vybranými zástupci dotazovaných skupin. Více informací o použitých metodách je uvedeno v příslušných kapitolách 6 a 7. Úvodní kapitoly vycházejí ze studia statistických dat a odborných publikací.

2. Demografická charakteristika seniorské populace Jihočeského kraje Kdo jsou staří lidé, co je to stárnutí populace a jak k němu dochází? Odpovědět na tyto otázky se pokusíme v následujícím textu. Zaměříme se přitom na charakteristiku seniorské populace Jihočeského kraje a popis demografického stárnutí tohoto regionu. 2.1. Charakteristika cílové skupiny Všechny společnosti jsou nějakým způsobem diferencovány a rozvrstveny. Jedním z diferencujících činitelů je nesporně i věk. Původně neutrální biologický znak, věk, nabývá v sociálním kontextu sociální význam, který určuje, jakým způsobem jsou jedinci vnímáni a jaké se od nich očekává chování. Věk je připsaným statusem všechny společnosti totiž zahrnují své členy do různě vymezovaných věkových kategorií, které pak svazují s určitými sociálními normami (Rabušic 1995: 142). Stáří historicky bylo a je tomu i nadále významnou a vydělovanou fází životního cyklu v každé společnosti. Typická definice stáří vychází z toho, že starým se člověk stává po dovršení určitého věku, který se většinou pohybuje v rozmezí 60 až 65 let. Rituálem, jenž přechod do této fáze životní dráhy jasně vymezuje, je odchod do důchodu. Stanovením určitého věku, v němž jedinec přestává být angažován v pracovním procesu a začíná pobírat starobní důchod, se ustanovila jasná sociální definice stáří. Tento akt vytvořil zvláštní sociální kategorii, kategorii starých osob, definovaných jako závislá skupina, jejíž členové by již neměli pracovat, ale naopak potřebují ekonomickou a společenskou asistenci, kterou mají poskytovat mladší členové společnosti (Rabušic 1995: 143). Pojem starý člověk neboli senior není v české legislativě exaktně definován. Obecně je však za seniora považována osoba starší 65 let. Vnímání hranice stáří je také otázkou subjektivního vnímání každého člověka. Nicméně pro účely této studie bylo vhodné použít pro vymezení seniorské populace věkovou hranici. Seniorská populace je v této studii chápána jako populace starší 65 let (65 +). Senioři jsou dnes velmi diferencovanou skupinou. Podle členění cílových skupin příjemců sociálních služeb v ČR je odlišen mladší senior, tj. osoba ve věku 65-80 let, a starší senior jako osoba starší 80 let. Rozlišit seniory můžeme podle řady faktorů (nejen věku) odlišujícími faktory jsou zdraví, rodinné vztahy, inteligence, životní styl, vzdělání, etnický původ, socioekonomický status to vše znemožňuje definovat normálního starého člověka. Tím má být řečeno, že se již nadále nemůžeme opírat o stereotypy o starých lidech. Senioři blízké budoucnosti (kolem roku 2015) budou skupinou velmi heterogenní, kdy vedle sebe budou žít na jedné straně senioři narození v období 1930 1945, jimž bude mezi 70 až

85 lety, a vedle nich senioři narození v období 1950 1955, tedy tzv. mladí staří. A jelikož podle základní premisy sociologie věku platí, že díky rozdílným historickým podmínkám, jež jsou dány rozdílnými politickými, ekonomickými a sociálními strukturami, různé věkové generace (sociálně) stárnou různým způsobem, je zřejmé, že v dynamicky se měnících moderních společnostech musí být zákonitě jednotlivé generace seniorů od sebe poměrně značně odlišné. Např. generace 1950 1955 je již dnes skupinou nebývale vzdělanou, velmi aktivní, zvyklou na individuální nezávislost, bude navíc první generací seniorů, která bude ve velké míře počítačově gramotná, což ve světě po roce 2015 nebude nedůležitý prvek (Rabušic 2002). 2.2. Základní geografická a demografická charakteristika zájmového území Zájmové území této studie tvoří území Jihočeského kraje. V jihočeském kraji žije 638 706 obyvatel a v tomto ohledu mu mezi kraji náleží sedmá příčka v lidnatosti (k 31. 12. 2010). Svou rozlohou zaujímá kraj 12,8 % z rozlohy celé České republiky. Obrázek 1: Administrativní členění Jihočeského kraje Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010 Podstatnou část hranice kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo, dále sousedí s kraji Plzeňským, Středočeským, krajem Vysočina

a Jihomoravským krajem. Jihočeský kraj je rozdělen do 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 37 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Jihočeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé České republiky. Koncem roku 2010 v kraji žilo více než 638,7 tis. obyvatel, tedy 64 obyvatel na 1 km 2. Z jeho sedmi okresů má největší hustotu obyvatelstva okres České Budějovice, kde žije téměř 30 % obyvatel kraje. Je to dáno především soustředěním do samotného města České Budějovice, v němž bydlí 94,8 tis. osob. Dalšími velkými městy jsou Tábor (35,3 tis. obyvatel), Písek (29,9 tis. obyvatel), Strakonice (23,0 tis. obyvatel) a Jindřichův Hradec (22,4 tis. obyvatel). V těchto pěti městech žije téměř třetina Jihočechů. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 37,7 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,1 % celkového počtu obyvatel kraje. Celkem je v kraji 623 samosprávných obcí (53 z nich má statut města) s téměř 2 tisíci částmi obcí. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2010 celkem 64,3 %. Věková struktura obyvatel kraje je obdobná jako v celá České republice; průměrný věk v kraji i ČR je 40,9 roku (ČSÚ 2010). Situace v oblasti ekonomiky kraje je příznivá. Z hlediska hrubého domácího produktu v přepočtu na obyvatele (16 351 Kč, ve standardu kupní síly) zaujímá pátou příčku po Praze, Jihomoravském, Středočeském a Plzeňském kraji, se kterým dosahuje podobných hodnot. Míra registrované nezaměstnanosti dosahovala koncem prosince 2010 hodnoty 8,50 % a zařadila v mezikrajovém porovnání Jihočeský kraj na pátou nejnižší příčku po Hlavním městě Praze, Středočeském, Plzeňském a Královéhradeckém kraji. Výhodou kraje, a to ne jen v ekonomickém pohledu, je jeho příhraniční poloha v sousedství vyspělých evropských regionů: rakouských spolkových zemí Horní Rakousko a Dolní Rakousko a německou spolkovou zemí Bavorsko. Tato geografická poloha poskytuje možnosti efektivní přeshraniční spolupráce (ČSÚ 2010). 2.3. Demografická charakteristika seniorské populace Jihočeského kraje Základní rozdělení seniorské populace podle pohlaví a věku znázorňuje následující věková pyramida. Pyramida se od široké základny, kterou tvoří senioři ve věku 65 let, postupně zužuje vlivem úmrtnosti až k minimálním počtům osob ve věkových kategoriích nad 93 let. Věková struktura není pravidelná, ale je narušena někdejšími výkyvy v porodnosti. V případě seniorské populace se jedná o nižší počty osob v generacích narozených během 1. světové války a ve 30. letech 20. století. Tyto nepravidelnosti ve věkové struktuře se v minulosti, tj. v mladších věkových skupinách, jevily jako výraznější, postupem času se vlivem vyšší úmrtnosti ve starších věkových kategoriích poněkud stírají, přesto však jsou i po několika

desítkách let stále patrné. Dále je na pyramidě patrná převaha žen v každé seniorské generaci, která je dána tzv. nadúmrtností mužů v porovnání s ženami. Graf 1 Věková struktura seniorů v Jihočeském kraji k 31. 12. 2011 100+ 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 5000 4000 3000 2000 1000 0 1000 2000 3000 4000 5000 ženy muži Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování S uvedeným souvisí střední délka života, která se postupně zvyšuje, stále je ale významně vyšší u žen oproti mužům. Ženy ve věku 65 let mají naději dožití 18,5 roku, zatímco stejně staří muži pouze 15,3 roku. V důsledku toho mnoho žen žije ve stáří osamoceně. Muži senioři tvoří 12,9 % mužů žijících v Jihočeském kraji, zatímco ženy seniorky celých 18 % ženské populace. Proto je také index stáří (počet lidí starších 65 let připadajících na 100 obyvatel ve věku 0 14 let) výrazně méně příznivý v případě ženské populace, 128,8 let vs. 85,7 u mužů. V populaci Jihočešek tedy převládají ženy seniorky nad dívkami mladšími 15 let. U mužů naopak stále převládá dětská složka nad seniorskou. Postupně se zvyšuje průměrný věk obyvatelstva, v roce 2010 činil průměrný věk muže 39,6 let a ženy 42,2 let.

Tabulka 1: Vybrané demografické ukazatele Jihočeské populace muži ženy 2008 2009 2010 2008 2009 2010 0-14 46 859 46 949 47 396 44 502 44 719 45 319 15-64 228 730 228 117 226 849 221 989 221 164 220 141 65 a více 38 278 39 477 40 635 55 970 57 217 58 366 Celkem 313 867 314 543 314 880 322 461 323 100 323 826 0-14 (%) 14,9% 14,9% 15,1% 13,8% 13,8% 14,0% 15-64 (%) 72,9% 72,5% 72,0% 68,8% 68,5% 68,0% 65 a více (%) 12,2% 12,6% 12,9% 17,4% 17,7% 18,0% celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% Průměrný věk 39,1 39,3 39,6 41,8 42,0 42,2 Index stáří (65+ / 0-14) 81,7 84,1 85,7 125,8 127,9 128,8 Naděje dožití při narození (dvouleté období) 74,30 74,51 74,82 80,00 80,10 80,44 Naděje dožití ve věku 45 let (dvouleté období) 31,25 31,30 31,47 35,95 36,11 36,42 Naděje dožití ve věku 65 let (dvouleté období) 15,26 15,24 15,32 18,10 18,29 18,51 Zdroj: ČSÚ (2010), upraveno Zastoupení seniorů v jednotlivých obcích se liší, jak ukazuje nesledující kartogram. Nižší podíl seniorů najdeme v příhraničním území kraje v oblasti Šumavy. Nejstarší obyvatelstvo mají menší obce ležící na hranici jednotlivých ORP, tedy v určité vnitřní periferii kraje. Jedná se o obce, které nejsou atraktivní z hlediska bydlení pro mladé lidi a ti z nich odcházejí za pracovními příležitostmi. K dispozici jsou data o střední délce života (naději dožití) obyvatel jednotlivých okresů Jihočeského kraje. Střední délka života při narození vyjadřuje počet let, kterých se průměrně dožije novorozenec za předpokladu zachování úmrtnostní situace z období jejího výpočtu (obdobně pak ve věku 45, resp. 65 let). O něco vyšší je naděje dožití v okresech velkých měst, naopak nižší hodnoty jsou u venkovských okresů (zejména Č. Krumlov). Rozdíly jsou zřejmě závislé na dostupnosti zdravotní péče.

Obrázek 2: Podíl obyvatel ve věku 65 let a více v obcích Jihočeského kraje (31. 3. 2001) Zdroj: ČSÚ Tabulka 2: Naděje dožití podle okresů Jihočeského kraje v roce 2010 Muži Ženy při narození ve věku 45 let ve věku 65 let při narození ve věku 45 let ve věku 65 let Jihočeský kraj 74,47 31,24 15,18 80,16 36,13 18,21 České Budějovice 75,11 31,75 15,34 79,86 35,97 18,10 Český Krumlov 73,21 29,69 14,15 79,46 35,51 17,87 Jindřichův Hradec 74,64 31,37 15,35 80,50 36,38 18,37 Písek 74,34 31,33 15,42 80,60 36,58 18,48 Prachatice 73,00 30,18 14,52 79,83 35,64 18,00 Strakonice 74,05 30,79 14,98 79,59 35,72 17,72 Tábor 74,94 31,84 15,53 80,80 36,56 18,46 Zdroj: ČSÚ (2010) S ukazatelem naděje dožití souvisí také příčiny úmrtí. Následující tabulka shrnuje vybraná nejčastější příčiny úmrtí. Výrazně převažují dvě příčiny: nemoci oběhové soustavy a novotvary. Nejčastější jsou nemoci oběhové soustavy, zejména pak u žen, u kterých tvoří

příčinu smrti u více než polovinu všech úmrtí. Druhou nejčastější příčinou jsou novotvary, které tvoří větší podíl úmrtí u mužů, a to více než 30 %. Tabulka 3: Zemřelí podle vybraných příčin smrti v Jihočeském kraji v roce 2010 muži ženy počet % počet % Zemřelí celkem 3 277-3 139 - Novotvary (C00 - D48) 1 003 30,6% 762 24,3% Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00 - E90) 86 2,6% 125 4,0% Nemoci nervové soustavy (G00 - G99) 13 0,4% 16 0,5% Nemoci oběhové soustavy (I00 - I99) 1 467 44,8% 1 700 54,2% Nemoci dýchací soustavy (J00 - J99) 223 6,8% 209 6,7% Nemoci trávicí soustavy (K00 - K93) 95 2,9% 96 3,1% Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00 - N99) 32 1,0% 43 1,4% Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde (R00 - R99) 41 1,3% 20 0,6% Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01 - Y98) 262 8,0% 115 3,7% Zdroj: ČSÚ (2010) 2.4. Demografické stárnutí populace a prognóza populačního vývoje Poprvé v celé historii existence naší civilizace lidstvo jako celek zažívá fenomén, který demografové pojmenovali jako stárnutí. Z demografického hlediska je stárnutí populace proces, v jehož průběhu se postupně mění věková struktura obyvatelstva určité geografické jednotky takovým způsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 65 let a snižuje se podíl osob mladších 15 let. To, zda je populace označena za mladou, středního věku či stárnoucí, závisí na její věkové struktuře, a především ovšem na vzájemných proporcích mezi jejími hlavními věkovými skupinami. Kritériem pro označení určité populace jako staré či stárnoucí je podle OSN 7% (nebo vyšší) podíl obyvatel ve věku 65 let a starších. Českou populaci lze považovat z demografického hlediska za starou již od roku 1950, kdy zastoupení seniorské populace dosáhlo uvedené hranice 7 % (Rabušic 1995: 12, Rabušic 2002). V současnosti tvoří podíl obyvatelstva staršího 65 let 15,6 % české populace. V případě Jihočeského kraje je to 15,5 % populace kraje (k 31. 12. 2010).

Věková struktura obyvatelstva se v každé populaci vytváří dlouhodobým vývojem porodnosti, úmrtnosti a migrace. V podmínkách České republiky se do věkové struktury obyvatelstva na začátku 21. století promítly především výkyvy porodnosti během celého předchozího století, méně ji ovlivnil vývoj úmrtnosti a působení migrace až na výjimku zůstalo okrajové. Migrace zasáhla významným způsobem do vývoje věkové struktury jen jednou, poválečným odsunem Němců. Další migrační vlny zejména emigrace po roce 1948 a po roce 1968 - se do věkové struktury obyvatelstva výrazněji nepromítly. Následky odsunu Němců ve věkové struktuře obyvatelstva (nikoli však v celkovém počtu obyvatel) byly v následujícím půlstoletí demograficky překonány. Po zásadních politických změnách se Česká republika v poslední dekádě 20. století stala imigrační zemí, počet přistěhovalých převládá nad počtem vystěhovalých. Sice tak vzrůstá počet cizinců žijících na našem území, ale jejich podíl na celkovém počtu obyvatelstva - zatím přibližně 2 % - není významný a imigranti, kteří se v České republice usídlili, dosud věkovou strukturu obyvatelstva České republiky neovlivnili (ČSÚ 2003). Prognóza populačního vývoje Jihočeského kraje, kterou zde uvádíme, vychází z dat ČSÚ, z publikace Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065, která navazuje na Projekci obyvatelstva České republiky do roku 2065 (dostupná na: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09), a to na její střední variantu. Na rozdíl od republikové projekce však do zpracování projekce za nižší územní celky nevstupovala migrace, a to ani vnitřní ani zahraniční, neboť její vývoj je prakticky nepředvídatelný. Počty přistěhovalých i vystěhovalých v jednotlivých regionech (a směry jejich toku) jsou silně podmíněny vnějšími vlivy, ekonomickou, sociální, bytovou situací jednotlivců, rodin i celé společnosti daného regionu, svou roli hrají také např. legislativní úpravy vstupu do republiky. Prezentovaná projekce tedy vypovídá o hypotetickém vývoji počtu obyvatel a věkovém složení daného kraje/oblasti, který by byl výsledkem pouze očekávaného vývoje přirozené měny. Prahem projekce se stala demografická struktura obyvatelstva k 1. 1. 2009, horizontem rok 2065, resp. stav k 1. 1. 2066. Hlavními předpoklady projekce jsou růst plodnosti a pokles úmrtnosti (ve všech krajích ČR). Data počítají s předpokladem lineárního růstu naděje dožití. Vývoj plodnosti Vývoj plodnosti v posledních dvou desetiletích měl v Jihočeském kraji i v ostatních krajích shodný trend. V 90. letech 20. století úroveň plodnosti prudce klesla, ve všech krajích minimálně o třetinu. Těžiště vyšší plodnosti se přitom přesunulo z východní části republiky na severozápad. V novém století, resp. mezi roky 2001 a 2008, došlo k nárůstu ukazatele úhrnné plodnosti ve všech krajích ČR (opět nestejnou měrou). Nejintenzivněji vzrostla

plodnost ve Středočeském kraji (více než o třetinu), což je do značné míry výsledkem současných migračních trendů, kdy se v rámci suburbanizace stěhují z hlavního města do zázemí hlavně mladí lidé, kteří následně zakládají či rozšiřují své rodiny. Nejméně progresivní byl naopak přírůstek v Praze (o 25 %), v Moravskoslezském a Zlínském kraji (o 26 %). Praha má dlouhodobě nejnižší plodnost ze všech krajů. Jihočeský kraj prodělal během devadesátých let pokles plodnosti o 40 %, do roku 2008 pak plodnost opětovně stoupala na hodnotu 1,5 dítěte na ženu. Prognóza následujícího vývoje ukazuje růst plodnosti (k roku 2050 na hodnotu 1,68), avšak pořadí Jihočeského kraje mezi ostatními kraji se v tomto ukazateli zhorší. Tabulka 4: Úhrnná plodnost v krajích ČR 1991* 1999* 2001* 2008* 2009 2025 2050 úp pořadí úp pořadí úp pořadí úp pořadí úp pořadí úp pořadí úp pořadí Hlavní město Praha 1,68 14 1,04 14 1,10 14 1,37 14 1,39 14 1,47 14 1,61 14 Středočeský kraj 1,82 12 1,13 9 1,16 5 1,60 2 1,60 1 1,65 7 1,72 7 Jihočeský kraj 1,89 9 1,16 5 1,13 8 1,50 6 1,50 5 1,62 9 1,68 9 Plzeňský kraj 1,80 13 1,10 12 1,13 11 1,50 7 1,49 6 1,62 8 1,68 8 Karlovarský kraj 1,87 10 1,15 7 1,22 2 1,53 4 1,47 10 1,60 11 1,66 12 Ústecký kraj 1,85 11 1,18 3 1,22 1 1,61 1 1,57 2 1,68 3 1,72 6 Liberecký kraj 1,90 6 1,17 4 1,18 3 1,56 3 1,57 3 1,68 1 1,75 1 Královéhradecký kraj 1,91 3 1,18 2 1,18 4 1,53 5 1,53 4 1,67 5 1,74 3 Pardubický kraj 1,91 2 1,21 1 1,13 9 1,49 8 1,48 9 1,68 4 1,74 4 Vysočina 1,92 1 1,15 6 1,14 7 1,48 10 1,45 12 1,68 2 1,74 5 Jihomoravský kraj 1,89 8 1,10 13 1,11 13 1,49 9 1,48 7 1,67 6 1,74 2 Olomoucký kraj 1,91 4 1,12 11 1,13 10 1,46 12 1,48 8 1,60 12 1,67 10 Zlínský kraj 1,90 5 1,12 10 1,11 12 1,40 13 1,39 13 1,56 13 1,63 13 Moravskoslezský kraj 1,90 7 1,14 8 1,16 6 1,46 11 1,45 11 1,61 10 1,66 11 * reálné definitivní údaje Zdroj: ČSÚ (2010) Společně s růstem plodnosti se bude ve všech krajích včetně Jihočeského zvyšovat průměrný věk matek při porodu. Do roku 2050 je očekáván jeho nárůst na 30,4-32,8 let, přičemž mezní hodnoty se vztahují na kraj Ústecký a Hlavní město Praha.

Vývoj úmrtnosti Úroveň úmrtnosti daného regionu je závislá zejména na složení obyvatelstva (struktura podle vzdělání, rodinného stavu, socioekonomického postavení). Roli hrají také vnější podmínky jako je dostupnost lékařské péče, ekonomická úroveň regionu. Měřeno ukazatelem naděje dožití při narození je variabilita regionů v ČR poměrně nízká, mezi krajem s nejvyšší a nejnižší hodnotou střední délky života je (k rokům 2007-2008) u žen diference 2,6 roku a u mužů 4,2 roku. Základní regionální diferenciaci lze najít v ose severozápad jihovýchod. Toto rozložení je v čase stálé. Mimo toto rozdělení se vyčleňuje Praha, která má z krajů ČR nejvyšší naději dožití mužů a většinou i naději dožití žen. Nejpříznivější úmrtnostní podmínky panují také na Vysočině či v Královéhradeckém kraji, pro ženy i v kraji Jihomoravském. Naopak nejhorší je situace pro obě pohlaví v kraji Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském. Jihočeský kraj vykazuje lehce nadprůměrnou hodnotu naděje dožití mužů (74,3 let) a průměrnou naději dožití žen (80 let). Tabulka 5: Naděje dožití při narození mužů v krajích ČR 1991-1992** 1998-1999* 2000-2001* 2007-2008* 2030 2065 e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí Hlavní město Praha 69,9 1 72,9 1 73,5 1 75,9 1 81,2 1 88,1 1 Středočeský kraj 68,0 10 70,8 10 71,6 8 73,8 8 79,2 10 86,3 10 Jihočeský kraj 68,9 6 71,7 5 72,3 5 74,3 5 79,7 4 86,7 4 Plzeňský kraj 68,5 8 71,6 6 72,1 7 74,4 4 79,6 7 86,6 6 Karlovarský kraj 66,7 13 70,7 12 70,6 12 72,8 12 78,7 12 85,7 12 Ústecký kraj 66,3 14 69,2 14 70,1 14 71,7 14 77,6 14 84,6 14 Liberecký kraj 67,8 11 70,7 11 71,2 11 73,3 11 79,3 9 86,3 9 Královéhradecký kraj 69,1 4 71,9 4 72,5 4 75,0 2 80,4 2 87,4 2 Pardubický kraj 69,1 3 71,6 7 72,6 2 74,2 6 79,7 5 86,7 5 Vysočina 69,5 2 71,9 2 72,6 3 74,5 3 80,1 3 87,1 3 Jihomoravský kraj 69,0 5 71,9 3 72,3 6 74,1 7 79,6 6 86,6 7 Olomoucký kraj 68,2 9 71,0 9 71,4 9 73,5 9 79,5 8 86,5 8 Zlínský kraj 68,7 7 71,1 8 71,4 10 73,4 10 79,0 11 86,1 11 Moravskoslezský kraj 67,3 12 69,9 13 70,3 13 72,3 13 78,5 13 85,4 13 rozdíl max - min 3,6 3,7 3,4 4,2 3,6 3,5 Zdroj: ČSÚ (2010), * reálné definitivní údaje, ** pracovní výpočet

Tabulka 6: Naděje dožití při narození žen v krajích ČR 1991-1992** 1998-1999* 2000-2001* 2007-2008* 2030 2065 e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí Hlavní město Praha 76,5 2 78,8 1 79,0 3 80,8 2 86,0 1 91,7 1 Středočeský kraj 75,6 10 77,5 11 77,9 10 79,8 10 84,7 12 90,6 12 Jihočeský kraj 76,2 8 78,1 8 78,4 8 80,0 7 85,1 6 91,0 7 Plzeňský kraj 75,7 9 77,3 12 78,0 9 80,2 6 84,8 10 90,8 10 Karlovarský kraj 74,0 14 77,1 13 76,9 13 79,0 13 84,3 13 90,2 13 Ústecký kraj 74,3 13 76,2 14 76,5 14 78,5 14 83,7 14 89,6 14 Liberecký kraj 75,5 12 77,8 9 77,9 11 79,8 11 85,0 8 90,9 9 Královéhradecký kraj 76,3 7 78,8 2 79,0 2 80,4 4 85,6 2 91,4 3 Pardubický kraj 76,5 3 78,3 6 78,6 7 80,0 8 84,9 9 90,9 8 Vysočina 76,9 1 78,4 5 78,6 5 81,1 1 85,6 3 91,5 2 Jihomoravský kraj 76,6 4 78,7 3 79,0 1 80,6 3 85,4 4 91,4 4 Olomoucký kraj 74,4 6 78,6 4 78,6 6 79,9 9 85,1 7 91,1 6 Zlínský kraj 76,5 5 78,2 7 78,7 4 80,4 5 85,3 5 91,2 5 Moravskoslezský kraj 75,5 11 77,6 10 77,8 12 79,4 12 84,8 11 90,6 11 rozdíl max - min 2,9 2,5 2,5 2,6 2,3 2,1 * reálné definitivní údaje, ** pracovní výpočet Zdroj: ČSÚ (2010) Projekce předpokládá další snižování intenzity úmrtnosti, tj. prodlužování střední délky života ve všech krajích. Celkově se v projektovaném období naděje dožití zvýší u mužů o 12,2-13,1 let a u žen o 10,4-11,2 let. V jihočeském kraji počítá projekce s prodloužením střední délky života na u mužů o 12,4 let na hodnotu 86,7, u žen se předpokládá prodloužení o 11 let na 91 let (k roku 2065). Snížení úmrtnosti bude výraznější u mužů, čímž dojde k poklesu mužské nadúmrtnosti ze současných 4,9-7,1 let na 3,6-5,2 let v jednotlivých krajích. Nejblíže má a bude mít celková úroveň mužské úmrtnosti k ženské v Hlavním městě Praze, největší rozdíly naopak přetrvají v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Z hlediska věku se nejvýraznější pokles úmrtnosti očekává u mužů i u žen ve starších věkových skupinách.

Přirozený pohyb I přes obecně předpokládanou rostoucí úroveň plodnosti se absolutní počet živě narozených dětí a míry porodnosti budou v následujících letech ve všech krajích snižovat. Naopak tomu bude na straně úmrtnosti, kdy bude absolutní počet zemřelých (díky dané věkové struktuře) i přes zlepšující se úmrtnostní podmínky v čase růst. Saldo přirozené měny, které v posledních letech opět zaznamenává kladné hodnoty, se tak bude snižovat zpět do záporných hodnot. Podle Projekce ČR 2009 dosáhne přirozený přírůstek bez uvažování vlivu migrace poprvé hodnoty nižší než nula v roce 2016. V jednotlivých krajích pak tento mezník připadne na roky 2014-2020, ještě dříve by podle projekce nastal počátek přirozeného úbytku v kraji Zlínském, kde je očekáván již roku 2009, a v kraji Moravskoslezském (roku 2012). Následující tabulka ukazuje predikci jednotlivých ukazatelů přirozené měny obyvatelstva pro Jihočeský kraj. Klesající počet narozených (klesající porodnost) a naopak rostoucí počet zemřelých (rostoucí úmrtnost) povede k přirozenému úbytku obyvatel. Jihočeský kraj bude každoročně ztrácet několik tisíc obyvatel. Ke konci předpovídaného období v roce 2065 se tak předpokládá meziroční snížení populace o 3 748 obyvatel. Tabulka 7: Projekce pohybu obyvatelstva v Jihočeském kraji (bez migrace) 2016 2026 2036 2046 2056 2065 Živě narození 6329 5164 5046 5093 4337 4067 Zemřelí 6449 6654 7382 7708 7439 7815 Přirozený přírůstek -120-1490 -2336-2615 -3102-3748 Porodnost ( ) 9,9 8,2 8,3 8,7 7,8 7,7 Úmrtnost ( ) 10,1 10,5 12,1 13,2 13,3 14,8 Úhrnná plodnost 1,55 1,62 1,64 1,67 1,68 1,68 Naděje dožití - muži 76,3 78,7 80,9 82,9 84,9 86,7 - ženy 81,9 84,2 86,1 87,8 89,5 91,0 Zdroj: ČSÚ (2010), vlastní zpracování Počet obyvatel Počet obyvatel všech krajů i oblastí by se za předpokladu nulové vnitřní i zahraniční migrace v horizontu projekce snížil, a to o 13-23 %. Nejrazantněji by ubylo obyvatel Hlavního města Prahy, které v současnosti ve své populaci absorbuje největší část migrace. Nejméně by se na základě očekávaného přirozeného pohybu snížil počet obyvatel Libereckého kraje

a Vysočiny. V případě Jihočeského kraje dojde podle projekce k úbytku obyvatelstva o 17,5 %, v roce 2066 tak klesne počet obyvatel na hodnotu 524 752. Tabulka 8: Počet obyvatel v krajích ČR (k 1. 1.) 2009* 2020 2030 2040 2050 2066 Hlavní město Praha 1 233 211 1 236 131 1 194 870 1 132 622 1 078 942 952 018 Středočeský kraj 1 230 691 1 240 006 1 217 347 1 181 775 1 142 567 1 047 150 Jihočeský kraj 636 328 637 274 624 818 602 277 576 646 524 752 Plzeňský kraj 569 627 568 375 553 428 531 149 507 796 459 542 Karlovarský kraj 308 403 310 035 304 015 292 593 279 618 253 387 Ústecký kraj 835 891 839 202 825 061 799 141 769 842 708 928 Liberecký kraj 437 325 441 589 436 116 423 273 409 230 379 614 Královéhradecký kraj 554 520 554 866 545 123 526 857 507 009 467 704 Pardubický kraj 515 185 516 069 508 366 492 249 474 680 438 284 Vysočina 515 411 518 832 513 002 498 020 481 065 444 406 Jihomoravský kraj 1 147 146 1 149 867 1 127 997 1 088 681 1 048 795 961 275 Olomoucký kraj 642 137 641 250 628 639 604 845 578 320 525 304 Zlínský kraj 591 412 587 980 574 154 549 905 523 206 470 674 Moravskoslezský kraj 1 250 255 1 246 601 1 221 804 1 174 731 1 120 906 1 015 340 * reálné definitivní údaje Zdroj: ČSÚ (2010) Věková struktura V rámci zastoupení hlavních věkových skupin na populaci dané lokality se při srovnání krajů ČR tradičně vymyká populace Hlavního města Prahy, která vykazuje vždy nejnižší podíl dětí do 15 let a naopak nejvyšší podíl osob starších 65 let. Ostatní kraje jsou v tomto ohledu vyrovnanější. Relativně nejmladší je na počátku 21. století obyvatelstvo severozápadních Čech (Ústecký a Liberecký kraj), kde je nejvyšší zastoupení dětské složky a nejnižší složky seniorské ze všech krajů ČR. Naopak, podobně jako Hlavní město Praha je věkově starší populací velkoměsta ovlivněna také věková struktura celého kraje Jihomoravského a Plzeňského. Jihočeský kraj má k roku 2009 o něco mladší populaci než je průměr ČR (vyšší zastoupení dětské složky a menší zastoupení seniorské složky). V následujících desetiletích se předpokládá výrazná proměna věkového složení populace. Do roku 2066 částečně klesne podíl dětské složky, zejména však dojde k poklesu zastoupení produktivního obyvatelstva (na 52,7 %) a vzroste zastoupení seniorské populace, která bude tvořit více než třetinu obyvatelstva kaje (35,1 %). Věková struktura bude ve srovnání s průměrem ČR méně

výhodná, zastoupení seniorské populace bude více než 3 procentní body vyšší než průměrná hodnota. Tabulka 9: Zastoupení věkových skupin (k 1. 1.), v % 0-14 let 15-64 let 65 a více let 2009* 2035 2066 2009* 2035 2066 2009* 2035 2066 Hlavní město Praha 12,2 10,3 10,8 72,0 62,0 51,2 15,8 27,8 38,0 Středočeský kraj 14,9 12,8 12,6 70,8 62,4 54,2 14,2 24,8 33,2 Jihočeský kraj 14,4 12,7 12,2 70,8 61,1 52,7 14,8 26,2 35,1 Plzeňský kraj 13,8 12,4 12,2 70,9 61,4 52,9 15,2 26,2 35,0 Karlovarský kraj 14,6 12,7 12,3 71,8 61,8 53,3 13,7 25,5 34,4 Ústecký kraj 15,2 13,6 13,2 71,5 62,5 54,7 13,3 24,0 32,2 Liberecký kraj 14,8 13,3 13,0 71,4 61,7 53,4 13,9 25,0 33,5 Královéhradecký kraj 14,3 12,9 12,7 70,0 60,7 52,6 15,7 26,4 34,7 Pardubický kraj 14,6 13,2 12,9 70,3 61,5 52,7 15,1 25,3 34,4 Vysočina 14,5 13,2 12,8 70,3 61,1 52,2 15,2 25,7 35,0 Jihomoravský kraj 13,8 12,7 12,7 70,6 61,2 52,7 15,5 26,1 34,6 Olomoucký kraj 14,1 12,6 12,2 70,7 61,2 52,3 15,1 26,2 35,5 Zlínský kraj 14,0 12,4 11,9 70,6 61,1 51,9 15,5 26,5 36,2 Moravskoslezský kraj 14,3 12,9 12,4 71,2 61,1 52,8 14,5 26,0 34,8 ČR celkem 14,1 13,0 13,2 71,0 62,5 54,8 14,9 24,5 32,0 * reálné definitivní údaje Zdroj: ČSÚ (2010), vlastní zpracování Rozložení krajů dle věkové struktury potvrzuje i hodnota průměrného věku, která se v jednotlivých krajích na konci roku 2008 pohybovala mezi 39,6 let a 41,6 let, přičemž nejnižší platila pro Ústecký kraj a nejvyšší pro Hlavní město Prahu. Jihočeský kraj měl průměrný věk obyvatel 40,5 roku. Do roku 2066 má hodnota průměrného věku Jihočechů vzrůst o více než 10 let na hodnotu 50,7. Ve všech krajích ČR je v uplynulých letech patrný trend stárnutí obyvatelstva: index stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí do 15 let) v celorepublikovém měřítku překročil poprvé hranici 100 v roce 2006, avšak v Hlavním městě Praze tomu tak bylo již v roce 1995. Na základě vývoje populace pouze přirozeným pohybem se bude index stáří ve všech krajích prudce zvyšovat. V roce 2014 je očekávána ve všech regionech početní převaha seniorů nad dětmi, a ta bude stále markantnější, přičemž ve 30. letech 21. století již bude dosahovat hodnoty 200 seniorů na 100 dětí. V horizontu projekce by se index stáří mohl

pohybovat v rozmezí 245-354 seniorů na 100 dětí, přičemž nejnižší by byl v kraji Ústeckém a nejvyšší v Hlavním městě Praze (bez uvažování vlivu migrace). V jihočeském kraji dosáhne index stáří k roku 2 066 hodnoty 286. Index ekonomického zatížení porovnávající ekonomicky neaktivní a aktivní část populace (zde ve věku 20-64 let) je prozatím příznivý, neboť ve věku ekonomické aktivity se nachází nejsilnější generace narozené v polovině 70. let 20. století. Na počátku roku 2009 se index ekonomického zatížení pohyboval v rozmezí od 49 (Hlavní město Praha) po 57 (Vysočina) osob ve věku 0-14 či 65 a více let na 100 osob ve věku 20-64 let. Ve vzájemném poměru ekonomicky aktivní a neaktivní složky časem převáží složka neekonomicky nad aktivní. Počátek tohoto stavu se očekává ve druhé polovině 40. (příp. na počátku 50.) let 21. století. Ve 2. polovině 50. let 21. století pak bude převis populace ve věku ekonomické neaktivity nejvyšší (dosahujíce hodnot 108 v Ústeckém kraji až 136 v Praze), poté k horizontu projekce poklesne na 101-116. V Jihočeském kraji bude index ekonomického zatížení dosahovat v roce hodnoty 108, oproti současné hodnotě 55 ekonomicky neaktivních obyvatel připadajících na 100 aktivitních. Tabulka 10: Ukazatele očekávaného věkového složení (k 1. 1.) Průměrný věk Index stáří Index ekonomického zatížení 2009* 2035 2066 2009* 2035 2066 2009* 2035 2066 Hlavní město Praha 41,6 49,2 53,2 130 270 354 49 75 116 Středočeský kraj 40,0 46,5 49,9 96 194 264 54 75 103 Jihočeský kraj 40,5 47,1 50,7 103 207 286 55 78 108 Plzeňský kraj 40,8 47,3 50,8 110 212 287 54 77 108 Karlovarský kraj 39,8 46,7 50,5 94 200 280 53 77 106 Ústecký kraj 39,6 45,8 49,1 88 177 245 53 75 101 Liberecký kraj 40,0 46,4 49,7 94 188 257 54 77 106 Královéhradecký kraj 40,9 47,1 50,4 110 204 272 57 80 110 Pardubický kraj 40,4 46,6 50,1 104 192 267 56 77 109 Vysočina 40,3 46,6 50,3 104 194 274 57 79 111 Jihomoravský kraj 40,8 47,1 50,4 112 206 273 55 78 109 Olomoucký kraj 40,5 47,2 51,0 107 208 292 55 78 110 Zlínský kraj 40,7 47,4 51,3 111 214 304 56 78 112 Moravskoslezský kraj 40,2 46,9 50,5 101 201 280 55 79 108 * reálné definitivní údaje Pozn.: index stáří = počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0-14 let

index ekonomického zatížení = počet osob ve věku 65 a více let a osob ve věku 0-19 let na 100 osob ve věku 20-64 let Zdroj: ČSÚ (2010) Předpokládanou proměnu věkové struktury Jihočeského kraje znázorňují následující věkové pyramidy. Vývoj je uvažován bez vlivu migrace. Graf 2 Věkové složení obyvatelstva podle věkových skupin, obě pohlaví (k 1. 1., bez migrace) 90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 2016 10,0% 5,0% 0,0% 5,0% 10,0% 90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 2026 10,0% 5,0% 0,0% 5,0% 10,0% ženy muži ženy muži 2036 2046 90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 10,0% 5,0% 0,0% 5,0% 10,0% 90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 10,0% 5,0% 0,0% 5,0% 10,0% Řady2 Řady1 ženy muži

90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 2056 10,0% 5,0% 0,0% 5,0% 10,0% 90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 2066 10,0% 5,0% 0,0% 5,0% 10,0% ženy muži ženy muži Zdroj: ČSÚ (2010), vlastní zpracování

3. Nabídka sociálních služeb v Jihočeském kraji Sociální službou se podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Sociální služby jsou poskytovány osobám v nepříznivé sociální situaci. Za nepříznivou situaci je mj. považováno oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku. Mimo sociálních služeb je další formou pomoci osobám v nepříznivé situaci tzv. příspěvek na péči. Sociální služby zahrnují následující: sociální poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence. Formy poskytování sociálních služeb Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytové služby služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantní služby služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénní služby služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. Zařízení sociálních služeb Pro poskytování sociálních služeb se zřizují tato zařízení sociálních služeb: centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb

Kombinací zařízení sociálních služeb lze zřizovat mezigenerační a integrovaná centra. Základní činnosti při poskytování sociálních služeb Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociální poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, telefonická krizová pomoc, nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. Příspěvek na péči Náleží občanovi, který je z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislý na pomoci jiné osoby v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. Příjemce příspěvku je povinen dávku použít na výdaje spojené se zajištěním péče o vlastní osobu bez rozdílu, zda péči vykonává poskytovatel sociální služby nebo rodinný příslušník, případně dochází-li ke kombinaci obou způsobů. Podle zákona jsou rozlišovány čtyři stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby, čemuž odpovídá i výše příspěvku na péči. Tabulka 11: Výše příspěvku na péči u osob starších 18 let Stupeň závislosti I. lehká II. středně těžká III. těžká IV. úplná 800 Kč/měsíc 4 000 Kč/měsíc 8 000 Kč/měsíc 12 000 Kč/měsíc Zdroj: http://socialnireforma.mpsv.cz

O příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Následující tabulka shrnuje data od obecních úřadů ORP o počtech seniorů (lidí starších 65 let), kterým je přiznám příspěvek na péči v prvním až čtvrtém stupni. Jedná se o skupinu seniorů, která je závislá na pomoci jiné fyzické osoby. Tuto skupinu můžeme teoreticky ztotožnit se skupinou uživatelů sociálních služeb. Dále je v tabulce uveden počet seniorů v jednotlivých OPR, jako skupiny potenciálních uživatelů sociálních služeb pro seniory a poměr těchto dvou skupin. Mezi ORP jsou poměrně velké rozdíly. Nejvyšší podíl seniorů s přiznaným příspěvkem na péči je v ORP Vimperk a dále v ORP Týn nad Vltavou. Nejmenší podíl je naopak v ORP Jindřichův Hradec, Kaplice a Třeboň. Tabulka 12: Počet osob čerpajících příspěvek na péči v jednotlivých ORP (prosinec 2009) ORP počet obyvatel 65 + (31. 12. 2009) Stupeň PNP I. II. III. IV. Celkem osob s přiznaným PNP Počet osob s PNP k celkovému počtu obyvatel 65 + Blatná 2332 170 97 50 21 338 14,5 České Budějovice 23216 1183 1014 627 418 3242 14 Český krumlov * * * * Dačice 2958 165 105 74 56 400 13,5 Jindřichův Hradec 7032 347 290 48 64 749 10,7 Kaplice 2308 98 84 48 39 269 11,7 Milevsko 3421 183 179 128 87 577 16,9 Písek 8506 423 373 262 221 1279 15 Prachatice 4487 348 224 151 104 827 18,4 Soběslav 3702 211 216 108 71 606 16,4 Strakonice 7161 503 305 187 98 1093 15,3 Tábor 13221 558 572 425 226 1781 13,5 Trhové Sviny 2570 82 173 104 69 428 16,7 Třeboň 4114 196 142 94 59 491 11,9 Týn nad Vltavou 1914 201 94 55 41 391 20,4 Vimperk 2653 229 184 153 143 709 26,7 Vodňany 1736 119 91 40 29 279 16,1 Celkem za JčK 91331 5016 4143 2554 1746 13459 14,7 Zdroj: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje 2011 2013, data byla poskytnuta od obecních úřadů ORP, * data nebyla poskytnuta

3.1. Charakteristika vybraných sociálních služeb pro seniory Níže uvádíme popis vybraných sociálních služeb, které jsou určeny (mj.) pro seniory a které jsou dostupné na území Jihočeského kraje. Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Osobní asistence Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. Služba obsahuje zejména tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Pečovatelská služba Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,

pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Tísňová péče Tísňová péče je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému a vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí nebo zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci, sociální poradenství, sociálně terapeutické činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Průvodcovské a předčitatelské služby Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Služby mohou být poskytovány též jako součást jiných služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Odlehčovací služba Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Služba obsahuje tyto základní činnosti:

pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování v případě pobytové služby, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Denní stacionáře V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Týdenní stacionáře V týdenních stacionářích se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy,

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Domovy pro seniory V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Domovy se zvláštním režimem V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování,

poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně aktivizační služby jsou ambulantní, popřípadě terénní služby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením. Služba obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Telefonická krizová pomoc Služba telefonické krizové pomoci je terénní služba poskytovaná na přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami. Služba obsahuje tyto základní činnosti: telefonickou krizovou pomoc, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Sociální poradenství Sociální poradenství zahrnuje základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství. Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení

jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb; poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek. Služba obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 3.2. Přehled nabídky sociálních služeb v Jihočeském kraji Následující tabulka shrnuje nabídku sociálních služeb pro seniory na území Jihočeského kraje. Řadu služeb mohou senioři čerpat i na území jiných krajů (zejména pobytové služby, sociální poradenství), ta však nejsou předmětem tohoto shrnutí. Tabulka 13: Shrnutí nabídky sociálních služeb pro seniory v Jihočeském kraji Sociální služba Počet poskytovaných sociálních služeb Kapacita Forma poskytování Dostupnost Denní stacionáře 3 Služby sociální péče 45 (uživatelů denně) Ambulantní České Budějovice, Písek, Tábor Domovy pro seniory 38 3 022 lůžek Pobytová Viz mapové znázornění dále Domovy se zvláštním režimem 10 270 lůžek Pobytová Č. Budějovice 3x, Drhovle, Strakonice, Písek, Olešná, Jindřichův Hradec, Chýnov, Dobrá Voda u Č. Budějovic

Odlehčovací služby 13 80 lůžek Pobytová Odlehčovací služby 3 Odlehčovací služby 1 Osobní asistence 9 Pečovatelská služba 50 Průvodcovské a předčitatelské služby 2 Nelze vyčíslit* 6 uživatelů v daný okamžik Nelze vyčíslit* Nelze vyčíslit* Nelze vyčíslit* Terénní Ambulantní Terénní Terénní, ambulantní Terénní, ambulantní Tísňová péče 1 200 Terénní Odborné sociální poradenství Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Telefonická krizová pomoc 31 5 1 Sociální poradenství Nelze vyčíslit* Ambulantní, Terénní Služby sociální prevence Nelze vyčíslit* 20 (hovorů za den) Ambulantní Terénní České Budějovice 5x, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Tábor 2x, Milevsko, Prachatice, Hluboká nad Vltavou, Vodňany Písek, Prachatice, Tábor Český Krumlov Č. Budějovice a okolní region, Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov a okolní region, Písek, Týn nad Vltavou a okolní region, Strakonice a okolní region Viz mapové znázornění dále Českobudějovicko, Českokrumlovsko Okresy Č. Krumlov, Písek a Prachatice Č. Budějovice 7x, Jindřichův Hradec 2x, Tábor 5x, Prachatice 3x, Písek 2x, Třeboň, Milevsko, Český Krumlov 2x, Trhové Sviny, Hluboká nad Vltavou, Týn nad Vltavou, Všemyslice, Chrášťany, Dolní Bukovsko, Strakonice 2x Temelín, Jindřichův Hradec, Písek, České Budějovice 2x Jihočeský kraj *neexistuje sjednocený systém jednotek Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb (k 15. 6. 2012)

Podrobné informace o nejrozšířenějších sociálních službách domovy pro seniory, pečovatelská služba Níže uvádíme seznam poskytovatelů sociálních služeb domovy pro seniory a pečovatelská služba poskytovaných na území Jihočeského kraje. Jedná se o dvě nejčastější sociální služby pro seniory s největšími počty uživatelů. Seznam obsahuje informace z Registru poskytovatelů sociálních služeb. Tabulka shrnuje základní informace o poskytovateli a službě. Rozmístění obou služeb je na území Jihočeského kraje poměrně rovnoměrné. Jednotlivé Domovy pro seniory se však liší svou kapacitou, kterou shrnuje obrázek č. 3. Největší kapacita lůžek je koncentrována v krajském městě. Pečovatelská služba je nejrozšířenější službou pro seniory v kraji, nicméně stále není dostupná ve všech obcích kraje, blíže viz obr. 4). Tabulka 14: Přehled poskytovatelů sociální služby domovy pro seniory (pro cílovou skupinu senioři) v Jihočeském kraji Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 31 1 Oblastní charita Vimperk Dům klidného stáří Pravětín Vimperk 23, Pravětín, 385 01 Vimperk 36 lůžek 3 051 000 2 808 000 http://www.fch-vimperk.cz 2 Sociální služby Města Milevska Sociální služby Města Milevska 5. května 1372, 399 01 Milevsko 30 lůžek 1 344 000 1 400 000 http://www.socsluzbymilevsko.cz 3 Domov pro seniory Budislav Domov pro seniory Budislav Budislav 1, 392 01 Budislav 60 lůžek 5 220 000 4 680 000 http://www.domovbudislav.cz 4 Czech one Prague s.r.o. Czech one Prague - Dům pro seniory Wágnerka Nad Nemocnicí 153, Horní Brána, 381 01 Český Krumlov 73 lůžek neuvedeno neuvedeno www.wagnerka.cz

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 5 TEP, centrum sociálních služeb, Veselí nad Lužnicí Domov seniory pro K Zastávce 647, Veselí nad Lužnicí I, 391 81 Veselí nad Lužnicí 65 lůžek 3 775 000 3 754 000 http://www.tep-veseli.cz 6 Domov pro seniory Bechyně Domov pro seniory Bechyně Klášterní 3, 391 65 Bechyně 62 lůžek 5 655 000 4 836 000 http://www.ddbechyne.cz 7 Městský ústav sociálních služeb Strakonice MěÚSS Strakonice - Domov pro seniory Lidická 189, Strakonice I, 386 01 Strakonice 70 lůžek 4 040 000 5 460 000 http://www.muss.strakonice.eu 8 Domov pro seniory Domov seniory pro tř. T. G. Masaryka 272, 388 01 Blatná 89 lůžek 7 000 000 6 942 000 http://www.domovblatna.cz 32 9 Domov pro seniory Budislav Domov pro seniory Budislav Tučapy 1, 391 26 Tučapy 55 lůžek 4 785 000 4 290 000 http://www.domovbudislav.cz 10 Česká katolická charita Česká katolická charita Kněžský domov České Budějovice Želivského 428/3, České Budějovice 5, 370 06 České Budějovice 8 1 182 000 1 100 000 www.ckch.cz 11 Domov důchodců U Zlatého kohouta Domov důchodců U Zlatého kohouta Zborovská 857, 373 41 Hluboká nad Vltavou 60 lůžek 5 220 000 4 680 000 http://www.hluboka.cz

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 12 G-centrum Tábor Domov seniory pro Kpt. Jaroše 2958, 390 03 Tábor 143 lůžek 5 150 000 5 150 000 http://www.gcentrum.cz 13 Městský ústav sociálních služeb Strakonice MěÚSS Strakonice - Domov pro seniory Rybniční 1282, Strakonice I, 386 01 Strakonice 104 lůžek 6 940 000 9 000 000 http://www.muss.strakonice.eu 14 Domov pro seniory Chvalkov Domov pro seniory Chvalkov Čížkrajice 41, Chvalkov, 374 01 Čížkrajice 49 lůžek 4 763 000 3 822 000 http://www.domovchvalkov.cz 15 Domov pro seniory Pohoda Domov pro seniory Pohoda Budějovická 159, 384 11 Netolice 84 lůžek 5 752 000 5 310 000 http://www.netolice.cz 33 16 Domov pro seniory Kaplice Domov pro seniory Kaplice Míru 366, 382 41 Kaplice 24 lůžek 2 523 000 2 106 000 www.domovkaplice.cz 17 Domov pro seniory Kaplice Domov pro seniory Kaplice, detašované pracoviště Český Krumlov Nemocniční 429, Horní Brána, 381 01 Český Krumlov 28 lůžek 1 702 000 2 106 000 www.domovkaplice.cz 18 Diakonie ČCE - středisko Blanka Domov pro seniory - Domovinka Jiráskovo nábř. 2443, Budějovické Předměstí, 397 01 Písek 34 lůžek 2 784 000 2 496 000 http://www.diakoniecce.cz

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 19 Centrum sociální pomoci Vodňany CSP Domov seniory Vodňany, pro Žižkovo nám. 21, Vodňany II, 389 01 Vodňany 80 6 084 000 6 240 000 www.cspvodnany.cz 20 Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Domov seniorů Budíškovice Budíškovice 1, 378 91 Budíškovice 138 lůžek 6 831 000 6 840 000 http://www.ddbudiskovice.cz 21 Domov pro seniory Hvízdal České Budějovice, příspěvková organizace Domov pro seniory Hvízdal České Budějovice, příspěvková organizace U Hvízdala 1327/6, České Budějovice 2, 370 11 České Budějovic 171 lůžek 10 771 000 10 940 000 http://www.domovprosenioryhvizdal.cz 34 22 Oblastní charita Strakonice Dům klidného stáří sv. Anny Sousedovice 40, 386 01 Sousedovice 30 lůžek 2 610 000 2 340 000 www.charita-strakonice.cz 23 Domov pro seniory Chýnov Domov pro seniory Chýnov Zámecká 1, 391 55 Chýnov 41 lůžek 3 567 000 3 198 000 www.dschynov.cz 24 Domov důchodců Dobrá Voda Domov důchodců Dobrá Voda Pod Lesem 1362/16, 373 16 Dobrá Voda u Českých Budějovic 254 lůžek 22 033 000 19 812 000 http://www.domov-dobravoda.cz

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 25 Česká katolická charita Česká katolická charita Charitní domov Kardašova Řečice Nádražní 1, 378 21 Kardašova Řečice 29 lůžek 2 506 000 2 930 000 www.ckch.cz 26 Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Domov Třeboň seniorů Daskabát 306, Třeboň II, 379 01 Třeboň 58 lůžek 5 046 000 4 524 000 http://www.dstrebon.cz 27 Senior-dům Soběslav 28 Seniorský dům Písek a.s. Senior-dům Soběslav Seniorský Písek dům Mrázkova 748, Soběslav III, 392 01 Soběslav Čelakovského 8/4, Pražské Předměstí, 397 01 Písek 76 lůžek 5 000 000 5 000 000 http://www.seniorsobeslav.cz 100 lůžek 10 000 000 7 800 000 www.seniorskydum.cz 35 29 Domov pro seniory Máj České Budějovice, příspěvková organizace Domov seniory České Budějovice, příspěvková organizace pro Máj Větrná 731, České Budějovice 2, 370 05 České Budějovice 85 lůžek 1 910 000 5 700 000 http://www.ddmajcb.cz 30 Domov pro seniory Stachy - Kůsov Domov pro seniory Stachy - Kůsov Kůsov 1, 384 73 Stachy 140 lůžek 11 265 000 10 800 000 http://www.domovkusov.cz

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 31 Domov pro seniory Horní Stropnice Domov seniory Stropnice pro Horní Horní Stropnice 54, Dobrá Voda, 374 01 Horní Stropnice 45 lůžek 4 615 000 3 510 000 http://www.domovstropnice.cz 32 Domov důchodců Horní Planá Domov důchodců Horní Planá Komenského 6, 382 26 Horní Planá 110 lůžek 6 000 000 7 500 000 http://www.ddhplana.cz 33 Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Domov seniorů Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec 103, Otín, 377 01 Jindřichův Hradec 130 lůžek 5 500 000 5 500 000 http://www.ddjh.cz 34 Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Domov seniorů České Velenice Vitorazská 54, 378 10 České Velenice 66 lůžek 6 003 000 5 382 000 http://www.ddceskevelenice.cz 36 35 Domov seniorů Mistra Křišťana Prachatice Domov seniorů Mistra Křišťana Prachatice Bavorská 936, Prachatice II, 383 01 Prachatice 100 lůžek 7 840 000 7 800 000 http://www.domovseniorupt.cz 36 Centrum sociálních služeb Staroměstská, příspěvková organizace Centrum sociálních služeb Staroměstská, příspěvková organizace Staroměstská 2469/27, České Budějovice 3, 370 04 České Budějovice 143 lůžek 5 700 000 5 000 000 http://www.staromestska.cz 37 Domov pro seniory Světlo Domov pro seniory Světlo Drhovle 44, Drhovle Zámek, 397 01 Drhovle 68 lůžek 4 252 000 5 304 000 http://www.dddrhovle.cz

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 38 Domov pro seniory Světlo Domov pro seniory Světlo, pobočka Písek Karla Čapka 2549, Budějovické Předměstí, 397 01 Písek 84 lůžek 5 052 000 6 552 000 http://www.dddrhovle.cz Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb (k 15. 6. 2012) 37

Tabulka 15: Přehled poskytovatelů sociální služby pečovatelská služba (pro cílovou skupinu senioři) v Jihočeském kraji Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 1 Město Suchdol nad Lužnicí Pečovatelské služby Města Suchdol nad Lužnicí Náměstí T. G. Masaryka 9, 378 06 Suchdol nad Lužnicí Suchdol nad Lužnicí 15 (denní) 318 000 160 000 www.suchdo l.cz 2 Pečovatelská služba a jesle města Písku Pečovatelská služba a jesle města Písku nábřeží 1. máje 2142, Budějovické Předměstí, 397 01 Písek Písek 260 (+ 50 ambulantní formou) 555 000 495 000 382 213 974 38 3 Městys Křemže Dům s pečovatelskou službou Křemže Náměstí 11, 382 03 Křemže Křemže a spádové obce 20 239 000 176 000 380 741 193 4 TEP, centrum sociálních služeb, Veselí nad Lužnicí Pečovatelská služba Třída Čs. armády 834, Veselí nad Lužnicí II, 391 81 Veselí nad Lužnicí Veselí nad Lužnicí 120 696 000 660 000 http://www.t ep-veseli.cz

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 5 Dům s pečovatelskou službou Planá nad Lužnicí, okres Tábor, příspěvková organizace Dům s pečovatelskou službou Planá nad Lužnicí, okres Tábor, příspěvková organizace Zákostelní 661, 391 11 Planá nad Lužnicí Planá nad Lužnicí 80 neuvedeno neuvedeno www.plananl.cz 6 Město Brod Vyšší Dům pečovatelskou službou s K Vltavě 380, 382 73 Vyšší Brod Vyšší Brod 75 622 000 416 000 http://www.v yssibrod.cz 39 7 Oblastní Třeboň charita Pečovatelská služba Astra Chelčického 2, Třeboň II, 379 01 Třeboň Třeboň a přilehlé obce do 15 km 45 (roční) 252 000 466 000 http://www.tr ebon.charita.cz 8 PROTIVÍNSKÁ SEDMIKRÁSKA PROTIVÍNSKÁ SEDMIKRÁSKA Mírová 146, 398 11 Protivín Protivín, Krč, Skály, Tálín, Selibov, Ražice, Putim, Kestřany, Pivkovice, Těšínov, Heřmaň, Kloub, Milenovice, Maletice, Žďár, Křtětice aj. 20 552 000 480 000 http://www.s edmikraskap rotivin.cz

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 9 Město Vožice Mladá Pečovatelská služba Husovo náměstí 640, 391 43 Mladá Vožice Mladá Vožice 50 280 000 330 000 381 215 255 10 Oblastní spolek ČČK České Budějovice Domácí ošetřovatelská péče a pečovatelská služba ČČK Alice - Husova tř. 1837/20, České Budějovice 3, 370 01 České Budějovice - Lidická tř. 135/7, České Budějovice 7, 370 01 České Budějovice - Matice školské 1786/17, České Budějovice 7, 370 01 České Budějovice Č. Budějovice a přilehlé obce do vzdálenosti 25 km 230 1 766 000 2 160 000 http://www.c ckcb.cz 40 11 Město Planá Horní Dům pečovatelskou službou s Sídliště Míru 350, 382 26 Horní Planá Horní Planá 20 neuvedeno neuvedeno 380 738 685

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 12 Farní Milevsko charita Farní Milevsko charita U Bažantnice 561, 399 01 Milevsko Milevsko a blízké okolí 30 (denní) 393 000 576 000 www.fchm.c z 13 Město Bystřice Nová Pečovatelské služby N. Bystřice Vídeňská 714, 378 33 Nová Bystřice Nová Bystřice 30 416 000 270 000 http://www.n ovabystrice. cz 14 Město Chýnov Pečovatelská služba města Chýnov Gabrielovo náměstí 7, 391 55 Chýnov Chýnov 50 neuvedeno neuvedeno 737 022 675 41 15 Oblastní Vimperk charita Charitní pečovatelská služba - Zdíkov Krátká 125/18, Vimperk II, 385 01 Vimperk Zdíkov 35 123 000 163 000 http://www.f chvimperk.cz 16 Oblastní Vimperk charita Charitní pečovatelská služba - Čkyně Krátká 125/18, Vimperk II, 385 01 Vimperk Čkyně, Lčovice, Zálezly, Bohumilice 75 172 000 302 000 http://www.f chvimperk.cz

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 17 Město Bechyně Pečovatelská služba Školní 1009, 391 65 Bechyně Bechyně 57 518 000 362 000 http://www. mestobechy ne.cz 18 Oblastní Vimperk charita Charitní pečovatelská služba - Prachatice Krátká 125/18, Vimperk II, 385 01 Vimperk Prachatice 180 490 000 650 000 http://www.f chvimperk.cz 19 Sociální služby Města Milevska Sociální služby Města Milevska 5. května 1510, 399 01 Milevsko ORP Milevsko 400 (+50 ambulantní formou) 2 461 000 3 300 000 http://www.s ocsluzbymil evsko.cz 42 20 Charita Malenice Pečovatelská služba Archiváře Teplého 102, 387 06 Malenice Malenice a přilehlé obce 20 472 000 354 000 736 767 920 21 Občanské sdružení Borůvka, Borovany Občanské sdružení Borůvka, Borovany Petra z Lindy 147, 373 12 Borovany Borovany, Trhové Ledenice Sviny, 25 + 25 rozvozů obědů (denní) 187 000 368 000 http://www.b oruvkaborovany.cz

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 22 Městský ústav sociálních služeb Strakonice MěÚSS Strakonice - Pečovatelská služba Rybniční 1283, Strakonice I, 386 01 Strakonice Strakonice a přilehlé obce 450 4 120 000 2 884 000 http://www. muss.strako nice.eu 23 Pečovatelská služba HUMANIKA Pečovatelská služba HUMANIKA Jarlochova 1371, 399 01 Milevsko Milevsko a okolní obce do 15 km 23 neuvedeno neuvedeno 382 521 302 24 Oblastní Písek charita Charitní pečovatelská služba Bakaláře 43/6, Vnitřní Město, 397 01 Písek Písek 30 (měsíční) 443 000 332 000 http://pisek.c harita.cz 43 25 Obec Brloh Dům pečovatelskou službou s Brloh 17, 382 06 Brloh Brloh 25 290 000 200 000 http://www.o becbrloh.cz 26 Senior-dům Soběslav Senior-dům Soběslav Mrázkova 745, Soběslav III, 392 01 Soběslav Soběslav a přilehlé okolí 160 1 196 000 837 000 http://www.s eniorsobesla v.cz 27 Oblastní Vimperk charita Charitní pečovatelská služba - Volary Krátká 125/18, Vimperk II, 385 01 Vimperk Volary 30 36 000 36 000 http://www.f chvimperk.cz

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 28 Oblastní Vimperk charita Charitní pečovatelská služba - Vimperk Krátká 125/18, Vimperk II, 385 01 Vimperk Vímperk, Borové Lady, Nové Hutě 140 362 000 750 000 http://www.f chvimperk.cz 29 Město Protivín Pečovatelská služba Protivín Masarykovo nám. 21, 398 11 Protivín Protivín 70 (+ 70 ambulantní formou) 564 000 500 000 382 251 894 30 Oblastní Vimperk charita Charitní pečovatelská služba - Stachy Krátká 125/18, Vimperk II, 385 01 Vimperk Stachy a spádové obce 45 96 000 150 000 http://www.f chvimperk.cz 44 31 Diakonie ČCE - středisko Blanka Terénní pečovatelská služba Jiráskovo nábř. 2443, Budějovické Předměstí, 397 01 Písek Písek 40 1 458 000 1 093 000 http://www.d iakonicecce. cz 32 Obec Větřní Obec Větřní Na Žofíně 191, 382 11 Větřní Větřní 100 1 090 000 763 000 http://www.o becvetrni.cz 33 OBEC Loučovice Pečovatelská služba Loučovice 60, 382 76 Loučovice Loučovice 35 473 000 neuvedeno http://www.l oucovice.inf o

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 34 Město Sezimovo Ústí Město Sezimovo Ústí Dr. E. Beneše 21/6, 391 01 Sezimovo Ústí Sezimovo Ústí 100 (mimo rozvoz oběda kapacita 20) neuvedeno 400 000 http://www.s ezimovousti.cz 35 G-centrum Tábor Pečovatelská služba Lidická 2355, 390 03 Tábor Tábor 400 (+14 ambulantní formou) 2 160 000 2 780 000 http://www.g centrum.cz 36 Farní charita Týn nad Vltavou Pečovatelská služba Na Výsluní 428, 375 01 Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou, Bečice, Čenkov u Bechyně, Dobšice, Dolní Bukovsko, Bzí, Dražíč, Doubrava, Hartmanice, Horní Kněžeklady, Hosty, Chrášťany, Modrá Hůrka, Temelín, Všemyslice a Žimutice 1 257 000 352 000 http://www.t yn.charita.cz 45 37 Městská charita České Budějovice Charitní pečovatelská služba Žižkova tř. 309/12, České Budějovice 6, 370 01 České Budějovice Okres Č. Budějovice 470 6 548 000 4 911 000 http://www. mchcb.cz

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 38 DOMICIL AKTIVNÍCH SENIORŮ Pečovatelská služba DOMICILU SENIORŮ Olešná Olešná 8, 398 43 Olešná Olešná 32 neuvedeno neuvedeno http://domicil aktivnichsen ioru.cz 39 Domov pro seniory Pohoda Domov pro seniory Pohoda Budějovická 159, 384 11 Netolice Netolice 80 480 000 512 000 http://www.n etolice.cz 40 Centrum sociální pomoci Vodňany CSP Vodňany pečovatelská služba Elektrárenská 35, Vodňany II, 389 01 Vodňany ORP Vodňany 100 1 036 000 725 000 www.cspvod nany.cz 46 41 Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice Osek 109, 386 01 Osek Osek, Radomyšl, Domanice, Kaletice, Černíkov u Strakonic, Podolí u Strakonic, Klínovice, Kbelnice, Chrášťovice, Láz u Radomyšle, Leskovice u Radomyšle, Velká Turná, Malá Turná, Petrovice u Oseka, Jemnice u Oseka, Rohozná u Rovné, případně i v jiných obcích 40 190 000 328 000 www.charita - strakonice.c z

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 42 Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice Tyršova 436, 388 01 Blatná území Svazku obcí Blatenska 105 142 000 657 000 www.charita - strakonice.c z 43 Seniorský Písek o.p.s. klub Pečovatelské služby Seniorského klubu K Lipám 132, Hradiště, 397 01 Písek na území a v nejbližším okolí obcí Čížová, Kestřany, Předotice, Dobev, Smrkovice 15 neuvedeno 176 000 731 439 621 47

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) denní kapacita: 44 Ledax o.p.s. Ledax o.p.s. Bratrská 221, Dačice I, 380 01 Dačice, Riegrova 1756/51, České Budějovice 3, 370 01 České Budějovice, Chelčického 2, Třeboň II, 379 01 Třeboň, Nábřeží Svat. Čecha 1055, 374 01 Trhové Sviny, U nemocnice 62, Jindřichův Hradec III, 377 01 Jindřichův Hradec, Zámecké nádvoří 360, 375 01 Týn nad Vltavou ORP Dačice, ORP J. Hradec, ORP Třeboň, ORP Trhové Sviny, ORP Č. Budějovice, ORP Týn nad Vltavou, ORP Prachatice - 630 ve středisku České Budějovice, - 175 denně ve středisku Trhové Sviny, - 145 denně ve středisku Týn nad Vltavou, - 160 denně ve středisku Třeboň, - 455 denně ve středisku Jindřichův Hradec, - 280 denně ve středisku Dačice, - 25 denně ve středisku Prachatice 17 936 000 14 688 000 http://www.l edax.cz 48

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 45 Charita Kaplice Charitní pečovatelská služba Kaplice Náměstí 42, 382 41 Kaplice Kaplice, Velešín a okolní obce 100 1 437 000 1 280 000 www.charita kaplice.cz 46 Město Kaplice Pečovatelská služba Města Kaplice Novohradská 59, 382 41 Kaplice Kaplice. Besednice, Omlenice, Soběnov, Střítež 60 310 000 500 000 607 570 111 47 Centrum sociálních služeb Staroměstská, příspěvková organizace Centrum sociálních služeb Staroměstská, příspěvková organizace Staroměstská 2469/27, České Budějovice 3, 370 04 České Budějovice České Budějovice 170 450 000 500 000 http://www.s taromestska.cz 49

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 48 Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice Heydukova 349, Strakonice I, 386 01 Strakonice Strakonice, Katovice, Pracejovice, Drachkov, Smiradice, Sousedovice, Přední Zborovice, Mutěnice, Radošovice, Kapsova Lhota, Svaryšov, Milíkovice, Miloňovice, Sudkovice, Štěkeň, Přešťovice, Rovná, Slaník, Řepice, Droužetice, Hubenov, Únice, Krty- Hradec, Mnichov, Jinín, Nebřehovice, Sedlíkovice, Kuřimany, Radějovice. případně další obce. 50 280 000 320 000 www.charita - strakonice.c z 50

Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 49 Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice Vimperská 595, 387 01 Volyně Volyně, Nišovice, Litochovice (Neuslužice, Střítež), Milejovice, Hoštice, Přechovice, Strunkovice nad Volyňkou, Němětice, Nihošovice, Úlehle, Radkovice, Švejcarova Lhota, Jetišov, Nahořany, Nahořany, Starov, Hodějov, Chvalšovice, Zahorčice, Kraselov, Mladotice, Škrobočov, Němčice, Čestice, Radešov, Střídka, Doubravice, Počátky, Nuzín, Krušlov, Zechovice, Vacovice, Hoslovice, Dřešín, Dřešínek. 75 100 000 328 000 www.charita - strakonice.c z 51 50 Seniorský Písek a.s. dům Pečovatelské služby seniorského domu Písek K Lipám 132, Hradiště, 397 01 Písek Písek 20 (denní) 724 000 506 000 www.seniors kydum.cz Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb (k 15. 6. 2012)

Obrázek 3 Rozmístění domovů pro seniory v Jihočeském kraji včetně počtu lůžek 52 Zdroj: data z Registru poskytovatelů sociálních služeb k 15. 6. 2012, vlastní zpracování

Obrázek 4 Rozmístění středisek pečovatelských služeb v Jihočeském kraji 53 Zdroj: data z Registru poskytovatelů sociálních služeb k 15. 6. 2012, vlastní zpracování