T 544 ČSN 50 6210 Kčs 1,10 Příběhy bezpráví filmy o československých dějinách Jeden svět na školách Projekt společnosti Člověk v tísni ZŠ, SŠ Krkonošské papírny, n. p., závod 01 Hostiné
JEDEN SVĚT NA ŠKOLÁCH Člověk v tísni, o. p. s. Sokolská 18, 120 00 Praha 2 www.jedensvetnaskolach.cz e-mail: skoly@jedensvet.cz Editorky: Martina Kulíková, Ludmila Součková Kolektiv autorů: Martina Kulíková, Kateřina Měšťánková, Ludmila Součková, Karel Strachota, Filip Šebek, Vlasta Vyčichlová Archivní dokumenty: Národní archiv Na přípravě se podíleli: Michal Herink (Základní a mateřská škola Hradec Králové Kukleny), Jan Koliáš (Soukromé gymnázium ALTIS), Karel Minařík (Soukromá podnikatelská střední škola Česká Lípa) Jazyková úprava: Andrea Bláhová Grafická úprava: >0< mowshe Rok vydání: 2008 Člověk v tísni, o. p. s. Všechna práva vyhrazena Didaktická příručka vznikla díky podpoře Nadace Open Society Fund Praha.
Příběhy bezpráví filmy o československých dějinách
Jeden svět na školách Obsah Úvod 5 Rady a doporučení při práci s aktivitami k filmům o československých dějinách 7 Případ Dr. Horáková Filmová synopse 8 Aktivita: Proces jako divadlo 9 Aktivita: Hněv pracujících stíhá zrádce 15 Aktivita: Případ JUDr. Ludmila Brožová-Polednová 23 Otázky a odpovědi 29 Ztracená duše národa III. Ztráta slušnosti Filmová synopse 36 Aktivita: Už se neměly vrátit 37 Aktivita: Dopis generálnímu tajemníkovi OSN 38 Projekt: Znárodněno 44 Otázky a odpovědi 50 Obecné rady a doporučení při práci s dokumentárním filmem 54 Obecné zásady interaktivní výuky 56 Metody interaktivní výuky 57 [ 3 ]
Jeden svět na školách Úvod Vážení pedagogové, od roku 2004 vám v rámci programu Jeden svět na školách nabízíme dokumentární filmy o moderních československých dějinách a od roku 2005 organizujeme listopadový projekt Příběhy bezpráví. Téma československých dějin jsme do naší nabídky zařadili z několika důvodů. Věříme, že porozumění událostem z naší nedávné minulosti umožní žákům orientovat se lépe v dnešní společnosti a bude mít pozitivní vliv na jejich občanské postoje. Zároveň víme, že moderní historii není ve výuce věnován dostatečný prostor ať už z časových důvodů, nebo proto, že chybějí vhodné pomůcky a materiály. Vzhledem k tomu, že se často jedná o historické události ještě velmi živé, někteří pedagogové váhají, jak výklad o tomto období do výuky zařadit a jak ho pojmout. Dosavadní zkušenosti a ohlasy spolupracujících učitelů i žáků potvrzují, že dokumentární filmy a další audiovizuální prostředky nejen přinášejí žákům informace, ale výrazně v nich probouzejí zájem o danou problematiku, vyvolávají otázky související s tématem a nutí je hledat odpovědi. Postupně jsme sestavili sadu filmů zachycujících období od vzniku samostatného Československa přes druhou světovou válku, dobu komunistické totality až po události roku 1989. Publikace, s kterou právě začínáte pracovat, obsahuje didaktické a metodické materiály ke dvěma vybraným filmů ze sady. Připravené didaktické materiály přispívají k aktivnímu zapojení žáků do výuky, seznamují je s dobovými materiály a vedou k diskusi. Film Případ Dr. Horáková zachycuje život ženy, která se stala symbolem obětí politické justiční zvůle v komunistickém Československu po roce 1948. K filmu jsme připravili tři aktivity, které se zabývají průběhem politických procesů, propagandou a otázkou, jak v současnosti přistupovat k těm, kteří se na bezpráví podíleli. Film Ztracená duše národa III. Ztráta slušnosti představuje příběhy čtyř žen, jež byly v 50. letech minulého století nespravedlivě odsouzeny a uvězněny. K filmu jsme připravili dvě aktivity, které vedou k reflexi osudů politických vězňů v komunistickém Československu a přimějí nás uvědomit si, jak důležité je dodržovat lidská práva. Zároveň pedagogům nabízíme projekt, jehož cílem je vyvolat u mladých lidí zájem o osudy původních majitelů znárodněných nemovitostí. Věříme, že využívání audiovizuálních prostředků a doprovodných materiálů ve výuce bude pro vás i vaše žáky přínosem. Děkuji všem, kteří se na přípravě publikace podíleli. Za kolektiv autorů Martina Kulíková [ 5 ]
Jeden svět na školách RADY A DOPORUČENÍ PŘI PRÁCI S AKTIVITAMI K FILMŮM O ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJINÁCH 1. Výběr a zaměření aktivit Do příručky jsme zařadili pět aktivit a jeden projekt. Aktivity se vztahují k filmům Případ Dr. Horáková a Ztracená duše národa III. Ztráta slušnosti. Jednotlivé aktivity jsou připraveny tak, aby pokrývaly aspekty politické perzekuce v období 50. let minulého století a zároveň aby zohlednily různé metody práce v hodinách. Některé z nich jsou vhodné i pro hodiny základů společenských věd či občanské výchovy a pro začlenění průřezového tématu Mediální výchova. Film Název aktivity Téma Případ Dr. Horáková Proces jako divadlo inscenované procesy Případ Dr. Horáková Hněv pracujících stíhá zrádce techniky a funkce propagandy Případ Dr. Horáková Ztracená duše národa III. Ztráta slušnosti Ztracená duše národa III. Ztráta slušnosti Ztracená duše národa III. Ztráta slušnosti Případ JUDr. Brožová-Polednová Už se neměly vrátit Dopis generálnímu tajemníkovi OSN Znárodněno zločiny komunismu z pohledu dneška, vyrovnání se s minulostí osudy politických vězňů porušování lidských práv znárodňování 2. Časová náročnost Vzhledem k délce filmů doporučujeme ideálně věnovat dvě spojené vyučovací hodiny uvedení do tématu, projekci filmu, následné reflexi a zodpovězení otázek. Další, třetí vyučovací hodinu se věnujte práci s aktivitou. Některé z aktivit je možné (včetně projekce filmu) absolvovat v rámci dvou spojených vyučovacích hodin záleží na vyspělosti žáků a na jejich vstupních znalostech. 3. Přizpůsobení aktivit potřebám žáků Všechny aktivity byly odzkoušeny několika pedagogy přímo ve výuce. Před jejich zařazením do výuky je potřeba zvážit vhodnost pro vaše žáky. Aktivity je možné přizpůsobit tak, aby odpovídaly aktuálním vzdělávacím potřebám (např. lze použít pouze část pracovních materiálů, přidat další materiály). 4. Před projekcí filmu Vzhledem k tomu, že se filmy týkají konkrétních historických událostí, je vhodné projekci filmu s aktivitami zařadit do výuky v době, kdy mají žáci již alespoň částečné povědomí o československé historii po roce 1945. Projekce filmu může být právě takovým výkladem uvedena. Film a aktivity budou tyto pasivně získané znalosti vhodně rozvíjet a prohlubovat. 5. Po projekci filmu Velmi důležitou součástí práce s dokumentárním filmem obecně je reflexe (viz Obecné rady a doporučení při práci s dokumentárním filmem). To platí i v případě filmů věnujících se československým dějinám. Při volbě techniky je dobré zvážit její vhodnost pro konkrétní třídu nebo skupinu studentů, ale také pro dané téma. Dobu po projekci je dobré využít i pro zodpovězení otázek, které žáky při sledování filmu napadnou (odpovědi na některé z otázek, které je možné využít i jako podklad pro diskusi ke dvěma filmům vybraným v příručce, jsme zařadili za aktivity ke každému filmu). [ 7 ]
Případ Dr. Horáková Jan Mudra 1990/55 min. Svůj trest nesu odevzdaně. Před soudem svého svědomí jsem obstála, napsala Milada Horáková v posledním dopise, který dokončila hodinu a půl před svou popravou. Ta následovala po procesu vykonstruovaném komunisty. A to i přes dopisy žádající milost (mimo jiné od Alberta Einsteina), které z celého světa prezident Gottwald denně dostával. Kdo byla Milada Horáková? Milada Horáková prožila nejkrásnější časy svého mládí v počátcích první republiky. Masarykovy ideály humanity a demokracie si vzala za své a během studií práv se zapojila do hnutí za rovnoprávnost českých žen. Počátkem nacistické okupace vstoupila do ilegálního výboru Věrni zůstaneme, který se scházel nejčastěji u Horáků doma. V roce 1940 ji zatklo gestapo a namísto navrhovaného trestu smrti byla nakonec odsouzena na osm let vězení. Po skončení druhé světové války se stala místopředsedkyní Svazu osvobozených politických vězňů a vstoupila do nového parlamentu. Únor roku 1948 však pohřbil na desítky let naděje Čechů a Slováků na demokracii. Začal fungovat komunistický monopol moci. Po záhadné smrti Jana Masaryka se Milada Horáková vzdala poslaneckého mandátu za Národně socialistickou stranu a zanedlouho byla zatčena. Cílem komunistů bylo zlikvidovat jakoukoli opozici, vzpomíná František Přeučil, který byl v procesu s Miladou Horákovou také souzen. Ze záznamu procesu s Miladou Horákovou je zřejmé, že jakmile se odkloní od komunisty vnucených odpovědí na předem připravené otázky, vyšetřovatel i žalobce jí skočí do řeči a překřičí ji, aby nemohla říci nic dalšího. Mám pocit, že na sebe brala více viny, než měla, protože byla přesvědčená, že ji nemohou odsoudit k smrti, říká František Přeučil. Doznání od Horákové bylo nakonec získáno s pomocí sovětských vyšetřovatelů. Zmanipulovaná komunistická justice, vykonstruovaná obžaloba a štvavá kampaň v komunistických novinách, to bylo právo té doby, vzpomíná její sestra Věra Tůmová. Dne 27. června 1950 se v tisku objevila malá zpráva o tom, že rozsudek s Miladou Horákovou a dalšími odsouzenými byl vykonán. Þ [ 8 ]
Případ Dr. Horáková Aktivita PROCES JAKO DIVADLO Politické procesy 50. let CÍLE: na základě práce s dobovým materiálem z procesu s Miladou Horákovou porozumět pojmům inscenovaný proces a monstrproces kriticky pracovat s historickými dokumenty ČAS: 30 minut POMŮCKY: psací potřeby list papíru pro každou skupinu MATERIÁL 1 a 2 dokumenty týkající se přípravy procesu (pro každou skupinu) POSTUP: 1. Aktivitu zahájíme diskusí nad významem pojmů inscenovaný proces a monstrproces. Společně tyto termíny objasníme. Připomeneme, že okolnosti procesu se v současnosti, takřka po šedesáti letech, znovu prošetřují (soud s tehdejší prokurátorkou). Seznámíme žáky s tím, že dostanou za úkol shromáždit důkazy o tom, jak probíhala příprava procesu. 2. Na základě podobnosti inscenovaného procesu s divadelním představením provedeme společný brainstorming a sepíšeme na tabuli, co vše je nutné připravit a zorganizovat, když se připravuje divadelní představení. Ve výčtu toho, co je potřeba při přípravě divadelního představení zajistit, by nemělo chybět: vybrat účinkující; zajistit místo konání, stanovit datum; zorganizovat propagaci a medializaci; zajistit texty, podle kterých se bude hrát; nacvičit hru; pozvat hosty na představení; zajistit příznivý ohlas na hru. 3. Žáky rozdělíme do skupin zhruba po pěti a rozdáme do každé skupiny MATERIÁL 1, MATERIÁL 2 a list papíru. 4. Úkolem skupin je k podmínkám realizace divadelního představení (inscenace), vypsaným na tabuli, doplnit na základě informací, které zjistily z filmu a při analýze předloženého materiálu, skutečnosti o procesu s Miladou Horákovou a vypátrat, co vše bylo v procesu předem připraveno. Své poznatky zapisují na list papíru. 5. Mluvčí každé ze skupin představí ostatním, co vše o inscenování procesu se jim podařilo zjistit. Informace shrneme a doplníme další, které z dokumentů nejsou zřejmé (informace k procesu viz kapitola Otázky a odpovědi). [ 9 ]
Případ Dr. Horáková Aktivita REFLEXE: Reflexe se týká skutečností odhalených při práci s materiály: Jaká informace o přípravě procesu v materiálech žáky nejvíce překvapila? Obsahují materiály informace o tom, kdo proces připravil? Bylo možné, aby lidé, kteří se procesu účastnili jako obhájci, prokurátoři či soudci, nevěděli o jeho přípravě? Jak se liší inscenovaný proces od soudních procesů, které probíhají v demokratických státech? POZNÁMKA: Čtení dobových dokumentů může narušit dynamiku hodiny. Proto můžeme využít některou z metod, které čtení zefektivní. Žákům lze text ve skupině rozdělit (každý čte pouze jednu část a informuje o jejím obsahu ostatní), případně využít metodu Skládankové učení (viz Metody interaktivní výuky). [ 10 ]
Případ Dr. Horáková MATERIÁL 1 [ 11 ]
Případ Dr. Horáková MATERIÁL 1 [ 12 ]
Případ Dr. Horáková MATERIÁL 2 [ 13 ]
Případ Dr. Horáková MATERIÁL 2 [ 14 ]
Případ Dr. Horáková Aktivita HNĚV PRACUJÍCÍCH STÍHÁ ZRÁDCE Propaganda v procesu s Miladou Horákovou CÍLE: pochopit roli propagandy při procesu s Miladou Horákovou a v totalitní společnosti obecně kriticky pracovat s historickými dokumenty ČAS: 45 minut POMŮCKY: psací potřeby list papíru pro každou skupinu MATERIÁL 1 rezoluce (1 nebo 2 kusy pro každou skupinu) MATERIÁL 2 článek z Rudého práva (pro každou skupinu) PRACOVNÍ LIST seznam technik, které využívá propaganda (pro každou skupinu) POSTUP: 1. Žáci vytvoří skupiny zhruba po pěti. Každá skupina obdrží jednu či dvě rezoluce (MATERIÁL 1) a zvolí si mluvčího. Vysvětlíme žákům, že obdrželi žádosti o potrestání Milady Horákové, a necháme jim pět minut na pročtení rezolucí. 2. Mluvčí jednotlivých skupin představí rezoluci, kterou obdrželi. Třída společně o rezolucích diskutuje ptáme se: Jaká byla funkce rezolucí? Čím byli jejich autoři motivováni? Proč se tak často v rezolucích objevují pracovní závazky? Mohly být rezoluce spontánním vyjádřením přání jednotlivců? (Žáci si mohou představit, jak by se jejich třída vyjádřila k některému soudnímu procesu probíhajícímu v současnosti a co by ji k tomu mohlo vést.) 3. Žáci pracují i nadále ve skupinách. Každá skupina obdrží MATERIÁL 2 článek z Rudého práva, který vyšel den před vynesením rozsudku s Miladou Horákovou a s dalšími obviněnými. Dále obdrží seznam technik (PRACOVNÍ LIST), které se využívají v propagandistických textech. Úkolem je pročíst článek a najít v něm místa, kde autor článku jednotlivé techniky využil. Úkolem žáků je konkrétní místa podtrhnout a napsat k nim číslo techniky. 4. Jednotlivé skupiny představí své výsledky a porovnají je. REFLEXE: Reflexe probíhá jako diskuse o tom, jakou funkci podobné články měly jak měly působit na veřejnost a jakou roli ve společnosti v průběhu procesu i poté sehrály. Na základě dokumentů (rezolucí) diskutujeme o důležitosti kritického přístupu k historickým dokumentům. POZNÁMKA: Text je možné vzhledem k jeho délce rozdělit tak, aby každá skupina analyzovala pouze jeho část. V případě méně vyspělé třídy pracujeme pouze s MATERIÁLEM 1. Aktivitu ukončíme v bodě 2 a pokračujeme výkladem o působení propagandy. [ 15 ]
Případ Dr. Horáková MATERIÁL Pracovní 1list [ 16 ]
Případ Dr. Horáková MATERIÁL Pracovní 1list [ 17 ]
Případ Dr. Horáková MATERIÁL 1 [ 18 ]
Případ Dr. Horáková MATERIÁL 1 [ 19 ]
Případ Dr. Horáková MATERIÁL Pracovní 1list [ 20 ]
Případ Dr. Horáková MATERIÁL Pracovní 2list HNĚV PRACUJÍCÍCH STÍHÁ ZRÁDCE Rudé právo, 8. června 1950 (zkráceno) Pracující našeho státu se s úžasem dovídá skutečnosti, které vycházejí najevo v průběhu procesu s členy vedení záškodnického spiknutí. Obžalovaní vypovídají o svých činech nejen před očima dělníků a rolníků, přítomných v soudní síni, ale také za obrovského zájmu milionů občanů, kteří sledují procesní řízení, zveřejněné rozhlasem a tiskem. Z vlastních slov obžalovaných poznává náš lid tyto osoby ve zcela jiném světle, než se často až dosud některým lidem jevily a za jaké se obžalovaní sami vydávali. Místo domnělých politických, hospodářských, theoretických a vědeckých pracovníků představuje se zde banda všeho schopných zločinců. Jako roentgenem prosvícení stojí obžalovaní před soudem takoví, jací skutečné jsou. Přesvědčili se, že všechno již prohráli a že nemá smyslu ani zapírat, ani vymýšlet nějakou ideologii, kterou by se zahalili. (...) Pro nejtěžší zločiny jsou žalovány osoby, které před válkou i po osvobození byly činny většinou ve významných funkcích v různých politických stranách. (...) Vůdcové všech těchto různých politických stran, i všichni ostatní měli společný cíl udržení kapitalistického řádu. (...) Všichni obžalovaní jsou úhlavními nepřáteli socialismu a svými existencemi, žitím i myšlením jsou spjati se starým kapitalistickým řádem. Nenávidí socialistický společenský řád, který zaručuje lepší život pracujícího lidu, protože chtějí zabezpečit blahobyt pouze úzké vrstvě vykořisťovatelů a příživníků, mezi než také sami náleží, na úkor vykořisťování širokých lidových vrstev. Avšak bývalí vůdcové různých těchto stran a skupin, sloužících buržoasii, shodli se nejen ve snaze o návrat kapitalistického řádu a v nenávisti proti lidově demokratické republice a proti Sovětskému svazu, který je bezpečnou zárukou naší nezávislosti, shodli se také v prostředcích, kterých ve svém boji užívali. Špionážní a velezrádná činnost, příprava protistátního puče, tajné vysílačky, shromažďování zbraní, šíření rozvratných letáku, spojení s agenty CIC a uprchlými vrahy to všechno byly prostředky této čisté společnosti. (...) Všichni přiznávají, že si přáli, aby američtí imperialisté rozpoutali válku proti Sovětskému svazu a naší republice, poněvadž jen pomocí války mohli očekávat návrat k starému režimu. (...) Není jim lehko na lavici obžalovaných. (...) Dobře cítí, jak jsou isolováni, jak jsou sami, že národ stojí proti nim a odsuzuje rozhořčeně a přísně jejich hanebné zločiny. Přiznali se k nim. Nemají sil, aby i před soudem bojovali, ne proto, že by jim v tom bylo bráněno, ale protože nemohou. Nemají sil, neboť sílu může dáti člověku pouze vědomí, že bojuje za spravedlivou věc, jenom pevné přesvědčení a vědomí, že bojuje za pravdu. Nic z toho obžalovaní nemají. Nemají ideu, která by je [ 21 ] sílila, nemají program, za který by vedli boj, nemají pravdu, za kterou komunisté, předvoj dělnické třídy, v kapitalistických státech bojují. Komunisté jsou v tomto boji nezlomní a nepřemožitelní vědomím, že jejich věc je spravedlivá, že za nimi pevně stojí miliony pracujících. (...) Jediným programem všech obžalovaných stal se zločin. Celou svou činností dokázali, že nejsou politickými odpůrci, ale bandou všeho schopných kriminálních zločinců. (...) Hněv a opovržení pracujícího lidu provází tyto špiony a zrádce. V nepřehledném počtu schůzí žádají pracující, aby zrádcům byl vyměřen přísný a spravedlivý trest. Vyslovují zároveň svůj dík bezpečnostním orgánům za to, že tuto nebezpečnou bandu zločinců dopadly a zneškodnily a uvědomují si nutnost, ještě více zvýšit vlastní bdělost a ostražitost. Odpovědi pracujících v našem státě na tyto zločinné plány reakce je zároveň závazek, že budou ještě úspěšněji pracovat ve svých závodech, polích a ostatních pracovištích. Tato práce je nejpádnější ranou všem nadějím reakce a největším příspěvkem v boji o mír.
Případ Dr. Horáková Pracovní PRACOVNÍ list LIST TECHNIKY PROPAGANDY 1. ÚTOK NA OSOBU PROTIVNÍKA A JEHO DÉMONIZACE Text se nevymezuje proti tomu, co říká oponent, ale útočí přímo na jeho osobu. Zobrazuje protivníky jako nelidské, nemorální zrůdy, které jsou schopny udělat cokoliv, aby ohrozily normální chod života. 2. VYVOLÁVÁNÍ STRACHU Text se snaží vyvolat pocit ohrožení, zároveň i strach a paniku a tím získat podporu většiny čtenářů. 3. ČERNOBÍLÝ KLAM A KROK NA SPRÁVNOU STRANU Text přesvědčuje čtenáře, že mají pouze dvě možnosti volby (tedy ve smyslu kdo není s námi, je proti nám ). 4. VYUŽÍVÁNÍ PŘEDSUDKŮ Text využívá předpojatých, emotivně silně zabarvených sdělení pro podporu nějakého tvrzení (tedy ve smyslu: každý, kdo poctivě pracuje, musí uznat, že lidé bez práce by neměli mít stejná práva jako my ). 5. KONCEPT OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA Tex přesvědčuje čtenáře, že autorovy názory jsou vedeny prostým (selským) rozumem a autor nemá žádné postranní úmysly. 6. VÍRA V ÚSPĚŠNOST Text přesvědčuje čtenáře, že právě autorova tvrzení jsou ta nejlepší, vyjadřují vůli všech lidí a každý, kdo je bude podporovat, bude také patřit k těm nejlepším. 7. ZAŘADIT SE NA SPRÁVNOU STRANU Text využívá přirozené lidské vlastnosti čtenářů být na straně vítězů. Ubezpečuje je, že jen oni jsou ti správní. 8. POUŽÍVÁNÍ SPRÁVNÝCH, CTNOSTNÝCH SLOV Text využívá slov, která (pokud se spojí s osobnou či s tématem) přispívají k pozitivnímu vytváření obrazu o dané osobě či tématu. Jedná se např. o slova jako mír, štěstí, bezpečí atd. [ 22 ]
Případ Dr. Horáková Aktivita PŘÍPAD JUDR. LUDMILA BROŽOVÁ-POLEDNOVÁ Odsouzení zločinů justiční zvůle CÍLE: zamyslet se nad zločinnými praktikami totalitních režimů a nad vyrovnání se s minulostí rozvíjet řečnické dovednosti a schopnost argumentace ČAS: 45 minut POMŮCKY: listy papíru pro skupiny MATERIÁL 1 zákon na ochranu republiky, na jehož základě byla M. Horáková odsouzena (pro dvě skupiny) MATERIÁL 2 informace z tisku o procesu s L. Brožovou-Polednovou (pro dvě skupiny) POSTUP: 1. Po projekci filmu seznámíme žáky s tím, že následující aktivita se bude týkat aktuálního tématu procesu s prokurátorkou L. Brožovou-Polednovou, která je dnes jediným žijícím účastníkem procesu s M. Horákovou. 2. Studenti se rozdělí do dvou skupin (můžeme je nechat vybrat si, ke které skupině chtějí patřit, nebo je rozdělíme losem): 1. skupina experti ze Státního zastupitelství; 2. skupina advokátní špičky soukromé firmy zaměřené na trestní právo. 3. Každá skupina si vybere svého mluvčího a obdrží MATERIÁL 1 a MATERIÁL 2. Skupiny dostanou za úkol hledat argumenty, které budou u soudu hovořit ve prospěch jejich strany. Každá skupina si připraví úvodní řeč. 4. Mluvčí každé skupiny přednese úvodní řeč (hlavní body) své žaloby či obhajoby. 5. Dále vždy hovoří (rozvíjí svou žalobu) nejprve státní zástupce a na něj reaguje obhajoba. 6. Po vyčerpání argumentů aktivitu ukončíme. REFLEXE: V reflexi společně diskutujeme o tom, jak se žáci cítili ve svých skupinách, zda změnili v průběhu aktivity názor na odsouzení prokurátorky. Rozvíjíme téma spojené s otázkou viny a potrestání viníků, hovoříme o tom, jak důležité je odhalit pravdu. POZNÁMKA: Aktivita je založena na metodě hraní rolí. Pokud chceme využít spontánní reakce, kterou četba článků vyvolá, můžeme zvolit metodu řízeného rozhovoru s uvedením argumentů se strukturovaným zápisem tezí pro odsouzení prokurátorky a proti němu. Teze zaznamenáme na tabuli. [ 23 ]
Případ Dr. Horáková MATERIÁL Pracovní 1list Zákon č. 231 Sb. ze dne 6. října 1948 na ochranu lidově demokratické republiky (výňatek) Velezrada (1) Kdo se pokusí: a) zničit samostatnost nebo ústavní jednotnost republiky, b) odtrhnout od republiky část jejího území, c) zničit nebo rozvrátit lidově demokratické zřízení nebo společenskou nebo hospodářskou soustavu republiky, zaručené ústavou, nebo d) násilím znemožnit ústavní činnost presidenta republiky nebo jeho náměstka, zákonodárného sboru nebo vlády (sboru pověřenců), (2) Stejně bude potrestán, kdo se k činu uvedenému v odstavci 1 s někým spolčí nebo vejde v přímý nebo nepřímý styk s cizí mocí nebo s cizími činiteli. (3) Smrtí bude vinník potrestán: a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 za branné pohotovosti státu nebo v době ozbrojeného napadení republiky, b) byly-li takovým činem zvláštní měrou ohroženy samostatnost, ústavní jednotnost nebo územní celistvost republiky, její lidově demokratické zřízení, společenská nebo hospodářská soustava, zaručené ústavou, nebo byla-li znemožněna ústavní činnost presidenta republiky nebo jeho náměstka, zákonodárného sboru nebo vlády (sboru pověřenců), c) bylo-li k takovému činu užito branné moci nebo ozbrojeného nebo na vojenský způsob organisovaného sboru nebo byly-li k takovému činu sbírány nebo organisovány branné nebo pomocné síly nebo hromaděny zbraně neb střelivo, d) byl-li při takovém činu kladen násilný odpor branné moci nebo ozbrojenému sboru, nebo e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. Zdroj: Sbírka zákonů republiky Československé, 1948 [ 24 ]
Případ Dr. Horáková MATERIÁL 2 Polednová: A kdo říká, že je nevinná? Brožová-Polednová je posledním z žijících aktérů nejznámější české justiční vraždy z dob komunistické totality. Kromě Horákové byli v roce 1950 k smrti odsouzeni další tři lidé. Ještě loni žil také další z prokurátorů, Antonín Havelka. Ten ale v říjnu zemřel. Nyní šestaosmdesátiletá Brožová-Polednová poskytla LN rozhovor mezi pootevřenými dveřmi svého plzeňského bytu. S médii jinak nekomunikuje. Během celého rozhovoru trvala na tom, že se necítí vinna. LN Jak jste se dostala k tomu, že jste dělala prokurátorku v procesu s Miladou Horákovou? Já jsem se totiž dobře učila a měla jsem i hlasovou průpravu. V letech 1945 a 46 jsem byla členkou souboru Václava Vaňátka. Divadlo bylo moje láska. Také noviny. Řekla jsem si, půjdu to zkusit do novin. Tam mě přemluvili, abych šla dělat na Ústřední výbor KSČ, že tam nutně potřebují písařku. Dostala jsem se do právního oddělení. Po roce 1948, když dělali nábor, mě vybrali na právnickou školu. Měla jsem totiž hrozně vysoké IQ, i když teď už mám sklerózu. LN Proč jste vstoupila do komunistické strany? Dneska se první republika líčí jako ohromná sláva, ale žádná sláva to nebyla. Já jsem měla vždycky odpor k tomu, aby byli chudí a bohatí, aby mezi nimi byl tak velký rozdíl. LN Jste z chudé rodiny? Nepocházím z žádné dělnické rodiny, jsem ze středních vrstev. Nikdy jsem se neměla špatně. LN Rodiče byli živnostníci? Ne, táta byl státní zaměstnanec, takže jsme nikdy nebyli nezaměstnaní. Všem mladým bych doporučovala přečíst si třeba Karla Čapka, jeho fejetony a jeho týdenní rozhlásek. Tam se dozví, kolik nezaměstnaných a jaké všelijaké věci byly. Já myslím, že Čapkovi by se věřit mohlo, mně byste věřit nemuseli. A teď si představte, že jste mladá holka a najednou přijde okupace. Zradí vás západní mocnosti a já říkám když jednou někdo zradí, zradí vždycky. LN Jak jste se tedy stala prokurátorkou v procesu s Horákovou? Mě tam najmenovali já jsem tam ani nechtěla abych se učila. Jeden vysokoškolský profesor mi tehdy dokonce řekl, to máte štěstí, to se naučíte tolik věcí od takových renomovaných právníků. Vždyť já jsem byla úplné střevo. Ještě jsem ani nesměla sama vystupovat, jen s někým, s nějakým renomovaným prokurátorem. LN Nebála jste se, že to je politický proces, že nepůjde o spravedlnost? Z toho jsem neměla strach, proč bych měla strach. My jsme byli přece svéprávná země a museli jsme se také bránit. LN Horáková byla přece nevinná. Kdo to říká, že je nevinná? Vždyť to není dlouho, co nějaký univerzitní profesor říkal v televizi, že jí odevzdával nějaké fotografie. Měl to být nějaký materiál, který si v roce 1949 nechali udělat proti Zápotockému. Horáková doznávala trestnou činnost. LN Jakou? Zejména to bylo zakládání já už si to ani nepamatuji nějakých těch trojek. (Myslí zřejmě trojice členů národně socialistické strany, kteří byli vždy v užším kontaktu pozn. red.) LN Asi to jinak nešlo. No jinak to nešlo, ale taky si musel být každý vědom, že dělá něco, co nemá. Uznávám jediné že to byly moc přísné tresty. Mohli třeba dostat milost, Nejvyšší soud to mohl zmírnit... LN Horáková přece nechtěla nic jiného než návrat k demokratické společnosti. Oni chtěli demokratickou společnost? Teď je taky demokratická společnost ale svoboda je tehdy, když máte peníze. LN Politická činnost přece není něco, čím by si člověk měl vysloužit popravu. Copak to byla politická činnost? Když zakládáte nějaké trojky, aby se bojovalo proti státu? LN Jaká byla Horáková? Velice sebevědomá. [ 25 ]
Případ Dr. Horáková MATERIÁL Pracovní 2list LN Vzpomenete si na něco z procesu, co vám dodnes utkvělo v paměti? Že Horáková řekla, že by i válku chtěla, aby se změnil ten režim. LN Z dnešního pohledu je jasné, že jste se podílela na odsouzení někoho, kdo se ničím neprovinil. To tvrdí? LN To je dneska už i v učebnicích. Vždyť byla studená válka, životy padaly na obou stranách. LN Ani na chvíli jste neměla pochybnost, zda to bylo v pořádku? Já jsem neměla pochybnosti vůbec. LN Kdybyste to měla dnes shrnout, čeho se Milada Horáková dopustila? Já vám nebudu... Už jsem to zapomněla, máte možnost se podívat do spisu. LN Ale podle vás? Podle mě všichni odsouzení dělali protistátní činnost, na tehdejší poměry, činnost proti nám. Podívejte, studená válka začala prakticky koncem války. Vy nevíte, že se rozbombardovala plzeňská Škodovka 25. dubna 1945? Že jsme pět let vyzbrojovali Hitlera nikomu nevadilo. Začalo se bombardovat, až když se velmoci dohodly, že budeme patřit pod sféru vlivu Sovětského svazu. Já nikdy, nikdy nezapomenu, že nás Sovětský svaz osvobodil. Žádali, abychom nedopustili návrat poměrů první republiky LN Jak proces probíhal? Já jsem si počínala podle pokynů. Dali mi pokyn, že mám udělat závěrečnou zprávu. Co mi řekli, to jsem udělala. Především tam mluvil prokurátor Urválek. LN V závěrečné řeči před vyhlášením rozsudku jste mj. řekla: Zatímco textilačka Herainová z Kotony Beroun zvyšovala svůj výkon na automatických stavech, aby co nejvíc pomohla budovat naši republiku, obžalovaná Horáková v podzemí dávala dohromady nepřátelské bandy ke zničení naší republiky. Jak to vzniklo? Státní zástupce Urválek měl spousty dopisů asi pět nebo šest převážně od žen, jen jeden byl od muže. Lidé v nich žádali, abychom nedopustili návrat poměrů z první republiky. Možná v nich byla nějaká připomínka, že my pracujeme... Vždyť já jsem lítala na brigádu každou neděli. LN Není vám po letech, líto, že jste poslala na smrt, nebo se na tom aspoň podílela, nevinné lidi? Proč říkáte nevinné? LN Protože mi není jasné, čím by se Horáková měla provinit. Poslechněte, kdybyste si to přečetla, sakra, ten vyšetřovací spis, tak byste došla ke stejnému závěru. Došlo k němu tehdy i šest odborníků Nejvyššího soudu. Tak co jsem z toho měla já vědět jiného. LN Horáková byla politička, chtěla demokratický stát, a ne vládu jedné strany. Chtěla, ale jiní to zase nechtěli. LN Ale to přece není důvod k tomu ji pověsit. Ale on také není důvod, když chce někdo utéct za hranice, aby zabil několik lidí. LN Nic takového ale Horáková neudělala. Ona ne, ale udělali to ti bratři Mašínové. A podívejte se teď na té Kubě, proč jim vyčítáme, že tam mají tři sta politických vězňů, když jich Američané měli na Guantánamu pět set? LN To ale s Horákovou nijak nesouvisí. To není pravda, všechno je to spojené. Musíte myslet, jak to bylo. Tady v Plzni vám 25. dubna 1945 rozbombardují Škodovku, zemřelo čtyři sta lidí, v tom jedna celá třída i s učitelkou, proč to neudělali dřív? Říkám vám, to byla prostě studená válka. My jsme to měli v sobě, takový ten odpor. LN Horáková ale neměla nic společného se Škodovkou. Ale vždyť to všechno souvisí se vším. Já vám jenom říkám, že to je to, co vedlo k tomu, abychom se snažili o nějaký jiný režim, který by tohle všechno odboural. [ 26 ]