Energetická odolnost infrastrukturních systémů územních celků doc. Ing. Martin Hromada, Ph.D. Ústav bezpečnostního inženýrství, Fakulta aplikované

Podobné dokumenty
KATEGORIZACE A PRIORITIZACE OBJEKTŮ NEZBYTNÝCH PŘI OBNOVĚ DODÁVEK ELEKTRICKÉ ENERGIE PO BLACKOUTU

Poznatky ze cvičení BLACKOUT 2014 Ing. Lenka Pivovarová

nová příležitost pro teplárny

Zajištění dodávky elektřiny pro hlavní město Prahu při mimořádných stavech v elektrizační soustavě

Koordinace krizových stavů v síťových odvětvích

Omezená distribuce elektřiny při dlouhodobém výpadku napájení distribuční soustavy z přenosové soustavy ČR

Zajištění dodávky elektřiny pro hlavní město Prahu při mimořádných stavech

Provoz vodárenské infrastruktury v krizové situaci

HAVARIJNÍ PLÁN - PLYN

401/2010 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 20. prosince 2010

Cvičení Blackout 2018

problematika ochrany kritické infrastruktury - po 11.září 2001 EKONOMIKA + BEZPEČNOST, úkolem státu je zajistit základní životní potřeby obyvatelstva

Ochrana obyvatelstva a kritická infrastruktura v oblasti energetických systémů. Ing. Ivan Beneš, CITYPLAN spol. s r.o. 2006

Energetická bezpečnost, odpovědnost celé společnosti. Praha

VÝCHODISKA ZAJIŠŤOVÁNÍ STABILNÍ DODÁVKY ELEKTRICKÉ ENERGIE BACKGROUND TO ENSURE STABLE ELECTRICITY SUPPLY

Novela energetického zákona

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

401/2010 Sb. VYHLÁŠKA

Počet stran: 7. Přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení

Aktualizace energetické koncepce ČR

Vymezení technické infrastruktury a zajištění její bezpečnosti v krizových situacích Mgr. Daniel Barták

Typový plán. Typ krizové situace: Narušení dodávek tepelné energie velkého rozsahu

Krizové řízení. Seminář

Problematika kritické infrastruktury

REGISTR PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ OBLAST: ENERGETIKA

z pohledu MV ČR Konference s mezinárodní účastí na téma Spolupráce veřejného a soukromého sektoru při řešení mimořádných událostí Brno 11. a 12.6.

432/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 22. prosince o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. Průřezová kritéria

Typový plán pro řešení krizové situace Dlouhodobé sucho

Budoucnost dispečerských řídicích systémů.

Zvýšení odolnosti distribuční soustavy proti důsledkům dlouhodobého výpadku přenosové soustavy ČR s cílem zvýšení bezpečnosti obyvatel

VYHLÁŠKA ze dne 18. března 2010 o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení

Zajištění dodávky elektřiny pro hlavní město Prahu při mimořádných stavech v elektrizační soustavě

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR

Zajištění spolehlivosti dodávek zemního plynu pro hlavní město Prahu

PROVOZNÍ INSTRUKCE. SPOLEČNOST: ČEZ Distribuce, a. s. DSO_PI_00044r01 IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO:

Odvětví (úsek): krizové řízení

KRIZOVÝ PLÁN MĚSTA HORŠOVSKÝ TÝN OPERAČNÍ PLÁNY NARUŠENÍ DODÁVEK ELEKTRICKÉ ENERGIE, PLYNU NEBO TEPELNÉ ENERGIE VELKÉHO ROZSAHU

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o postupu v případě hrozícího nebo stávajícího stavu nouze v elektroenergetice

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

Vybraná legislativa ČR

Ostrovní provoz velkých aglomerací případová studie Prahy

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

Úvod do krizové legislativy a řízení bezpečnosti infrastruktury. Ing. Ivan Beneš, CITYPLAN spol. s r.o. 2006

Zajištění spolehlivosti dodávek zemního plynu pro hlavní město Prahu

Struktura trhu s teplem

REGISTR PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ OBLAST: ENERGETIKA

OBSAH. Přehled ustanovení zpracovaných jednotlivými autory... XI Seznam zkratek... XX Seznam předpisů citovaných v komentáři... XXX Předmluva...

315/2014 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

Představení ERÚ a jeho činnost při uplatňování regulace v sektoru elektroenergetiky

Technologie přeměny Osnova předmětu 1) Úvod 2) Energetika

Blackout. Analýza připravenosti území ORP Ostrava na dlouhodobý výpadek elektrické energie. Zpracováno ve spolupráci s HZS MSK

SMĚRNICE MINISTERSTVA FINANCÍ Čj /2011-MZE ze dne 30. května 2011

Dispečerské řízení přenosové soustavy ČEPS, a.s.

Praha spol. s r. o. Magistrů 13 Praha Czech Republic. Ing. Ladislav Švarc Ing. JosefČaban

bezpečnost zásobování elektřinou

OBJEKTY V PŮSOBNOSTI MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

401/2010 Sb. VYHLÁŠKA

Krizová a ostatní legislativa

Blackout Postup obnovy po narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu

Ostrovy života - náročnost vybavení městských tepláren zařízením pro start ze tmy

STÁTNÍ HMOTNÉ REZERVY A JEJICH POUŽITÍ ZA KRIZOVÝCH STAVŮ. Praha 15. června 2015

JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE

Vybraná legislativa ČR

80/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 18. března 2010

REGISTR PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ OBLAST: ENERGETIKA

Energetická bezpečnost a možnosti zodolnění energetiky

Strategický plán města Plzně Technická infrastruktura. Datum konání workshopu

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

2. způsob stanovení velikosti jednotlivých sumárních regulačních záloh,

Státní energetická koncepce ČR

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky

Budoucnost české energetiky II

Jak podnikat v energetice?

HAVARIJNÍ PLÁN DISTRIBUČNÍ TEPELNÉ SOUSTAVY

Vypínací, frekvenční a regulační plán, vazby a význam pro PPS ČEPS, a.s.

HAVARIJNÍ PLÁN. ERIANTA ENERGY, a. s.

Podpora komunitních obnovitelných zdrojů v připravovaných operačních programech

Aktualizace státní energetické koncepce nová příležitost pro teplárny (Ostrovní provozy podporované startem ze tmy)

Teze vyhlášky o určování provozovatelů základních služeb

Základní pojmy energetiky, Státní energetická koncepce, energetická legislativa

Přehled dotačních titulů pro investice do výroby a využití pelet v 2019/2020

TECHNIK OCHRANY OBYVATELSTVA STUDIJNÍ MATERIÁL: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Řízení bezpečnosti. Ochrana kritické infrastruktury

Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/

NOVÁ ENERGETICKÁ LEGISLATIVA ČESKÉ REPUBLIKY

Harmonogram činností při řešení KS. Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu

Školení starostů správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek. Písek, duben 2015

í 5b Povinnost uchovávání údajů oznamovaných Agentuře Působnost ministerstva Energetický regulační úřad a jeho působnost a

Ing. Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o.

Havarijní plán k řešení stavů nouze v energetice

Program rozvoje venkova ČR

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY Funkce, výhody a nevýhody CZT. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.

Páteřní infrastruktura

Územní energetická koncepce hl. m. Prahy ( ) PŘÍLOHA 9. Spolehlivost zásobování

Využití tepla a nízkouhlíkové technologie OP PIK jako příležitost

Elektroenergetika 1. Přenosová a distribuční soustava

Opatření k zavedení přídělového systému při stavu ropné nouze

HAVARIJNÍ PLÁN LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. MESIT reality, s.r.o.

Transkript:

Energetická odolnost infrastrukturních systémů územních celků doc. Ing. Martin Hromada, Ph.D. Ústav bezpečnostního inženýrství, Fakulta aplikované informatiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, hromada@utb.cz, http://web.fai.utb.cz/

Netherlands Diemen Japan - Fukushima France Paris Ukraine - Ivanofrankivska area France Nice

Východiska Jedním z nástrojů Státní energetické koncepce ČR schválené dne 18. května 2015 v oblasti výkonu státní správy je zpracovat Národní program energetické odolnosti, který by obsahoval analýzu dopadů, specifikace nástrojů a časového harmonogramu. Materiál by měl být dle vymezeného úkolu zaměřen zejména na energetickou odolnost a schopnost ostrovních provozů velkých aglomerací, ochranu kritické infrastruktury a obranu před kybernetickými útoky na klíčové systémy energetiky.

Východiska Pro zajištění energetické odolnosti musí být nejprve ve všech síťových segmentech energetiky provedeny dva základní kroky. Na straně spotřeby energie je třeba identifikovat klíčové prvky nezbytné pro zajištění chodu státu, kraje nebo obce a určit jejich priority a návazně také jejich energetické nároky pro každou prioritu zvlášť. Na straně zásobování energií je nutné definovat typové situace ve formě scénářů výpadku dodávek energie různého rozsahu v závislosti na různých druzích příčin, jako je porucha, živelná pohroma, teroristický útok, včetně vícenásobného, nebo mezinárodní krize a pro tyto situace určit postup a dobu obnovy dodávek.

Východiska

Typový scénář obnovy Dodávka elektrické energie z přenosové soustavy nebude do 8 hodin zajištěna. V důsledku této skutečnosti může nastat situace, kdy se i na rozvodnách 110/22 kv vybijí baterie (baterie se vybijí po 20-24 hod od výpadku vnějšího napájení). To má za následek skutečnost, že po dodání napětí do rozvodny je třeba vyčkat, než naběhne její řídicí systém, restartují se ochrany apod. Pro jednu rozvodnu lze předpokládat tuto dobu na cca 15 min.

Typový scénář obnovy Po uvedení rozvodny do provozu lze přistoupit k obnově dodávky elektřiny koncovým odběratelům zapínáním vývodů 22 kv. Celková doba obnovy se odhaduje až na 20 h od podání napětí z přenosové soustavy. Tento odhad vychází z konzervativního předpokladů, že ne všechno se podaří přesně podle stanoveného plánu a v průběhu realizace dojde k drobným nepředvídatelným odchylkám. Celkový čas pro dokončení procesu obnovy dodávky elektrické energie se tedy odhaduje na minimálně 32 h od vzniku poruchy.

Typový scénář obnovy Typ poruchy Blackout Příčina Nevyrovnaná bilance výroby a spotřeby či nezvládnutí přetoků elektrické energie na úrovni PS Doba podání napětí z PS Doba obnovení dodávky DS Celkový čas obnovy dodávky elektrické energie 6-12 h 20 h 32 h

Určení prioritních skupin Určení jednotlivých prioritních skupin vychází z kombinace několika faktorů ve vztahu k předmětnému objektu v rámci stanovené kategorie a odborné oblasti a typovému scénáři obnovy napájení území elektrickou energií po poruše typu Blackout. Mezi tyto faktory patří zejména: zajištění základních potřeb obyvatelstva, zajištění základních funkcí území, závažnost dopadu v případě přerušení dodávek elektrické energie, vliv délky přerušení elektrické energie ve vztahu k zajištění funkce objektu, potřeba rychlosti obnovení dodávky elektrické energie. objektivní posouzení primárního, sekundárního a terciárního vlivu výpadku dodávky elektrické energie na systém,

Určení prioritních skupin

Určení prioritních skupin

Určení prioritních skupin

Kritéria pro objekty priority 1 Kategorie (sektor) Energetika Elektroenergetika Teplárenství Plynárenství Ropa a ropné produkty Odborná oblast (podsektor) Soubor typových kritérií Prvky pro výrobny elektřiny: - výrobna s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně 500 MW - výrobna poskytující podpůrné služby s celkovým instalovaným výkonem nejméně 100 MW - dispečink výrobce elektřiny Prvky pro přenosovou soustavu: - elektrická stanice přenosové soustavy o napětí nejméně 110 kv, - technický dispečink provozovatele přenosové soustavy. Prvky pro distribuční soustavu: - elektrické stanice DS typu 110/10 kv, 110/22 kv a 110/35 kv - technický dispečink provozovatele DS Teplárenské prvky (elektrárny, teplárny či výtopny) zajišťující výrobu tepelného výkonu, včetně jeho vyvedení a dispečerského řízení s přímou návazností na zdravotnická zařízení, popř. zásobující touto komoditou minimálně správní území ORP Plynárenské prvky určené pro regulaci vstupního přetlaku plynného média na nižší výstupní přetlak, a to o velmi vysokém tlaku nad 4 Mpa Prvky podílející se na výrobě, skladování, přepravě a distribuci ropy a ropných produktů včetně významných poskytovatelů těchto služeb a v neposlední řadě zasmluvněných čerpacích stanic pro případ vzniku krizové situace typu narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu

Kritéria pro objekty priority 1 Doprava Veřejná správa Odpadové hospodářství Zemědělství a potravinářství Silniční doprava Letecká doprava Státní správa Samospráva Odpadové hospodářství Chov zvířat Prvek kritické infrastruktury určený dle nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury Prvek kritické infrastruktury určený dle nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury Prvek kritické infrastruktury určený dle nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury Krajský úřad / Magistrát hl. M. Prahy, popř. jejich vybraná část či objekt zajišťující řízení vzniklé nežádoucí mimořádné události včetně zajištění základní informovanosti obyvatelstva a zajištění nejdůležitějších agend / činností pro chod vyššího územně samosprávného celku Páteřní prvky poskytující služby ve věci nakládání s odpady (zejména ústřední ČOV a ČOV poskytující služby pro území o velikosti min. ORP) Významné velkochovy zvířat (zejména: brojlerů s počtem nad 50 000 ks, prasat s počtem nad 1 300 ks, nosnice s počtem nad 100 000 ks)

Kritéria pro objekty priority 2 Energetika Kategorie (sektor) Vodní hospodářství Zdravotní a sociální péče Teplárenství Plynárenství Ropa a ropné produkty Distribučně kritické uzly Zdravotnická zařízení Ostatní Odborná oblast (podsektor) Soubor typových kritérií Teplárenské prvky (zejména administrativní sídlo poskytovatele služeb v oblasti teplárenství, doplňkové výrobní zdroj či zdroje lokálního významu s menším výkonem kotelna, teplárna, výtopna a dálkový horkovod) zajišťující výrobu tepelného výkonu, včetně jeho vyvedení a dispečerské řízení Plynárenské prvky (zejména administrativní sídlo poskytovatele služeb v oblasti plynárenství a předávací regulační stanice plynu o tlaku 0,4 4 Mpa) Významné čerpací stanice s negarantovanou distribucí PHM, avšak významné z hlediska kapacitní velikosti, geografické dostupnosti a materiálně technické vybavenosti Ostatní prvky navazující na páteřní vodohospodářskou infrastrukturu (např. Čerpací a přečerpávací stanice či vodojemy apod.) Poskytovatelé ambulantní a dlouhodobé lůžkové péče (např. Zdravotnické zařízení typu poliklinika, LDN, specializovaná centra poskytující zdravotnické služby apod.) souladu se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Poskytovatel lékárenské péče pro správní území ORP bez infrastrukturální provázanosti na zdravotnické zařízení.

Kritéria pro objekty priority 2 Doprava Veřejná správa Odpadové hospodářství Zemědělství a potravinářství Železniční doprava Městská / krajská veřejná doprava Státní správa Samospráva Odpadové hospodářství Chov zvířat Administrativní sídlo provozovatele železniční dopravy, dispečink, stavební správa, železniční stanice, odstavná nádraží a výhybny. Provozovatel autobusové dopravy dispečink, depo, garáže a další významné objekty či zařízení pro zajištění autobusové dopravy v rámci městské hromadné dopravy na území vyššího územně samosprávního celku, resp. významných měst Významné organizace státní správy pro řešení mimořádných událostí a krizových situací s působností na teritoriu vyššího územně samosprávního celku (např. KHS, KVS či KVV apod.) Objekty Krajského úřadu / Magistrátu hl. M. Prahy s méně důležitými agendami / činnostmi pro chod vyššího územně samosprávného celku a městské / obecní úřady pro obce II a III kategorie Ostatní prvky poskytující služby ve věci nakládání s odpady navazující na páteřní prvky uvedené v prioritě jedna pro města s více než 3 000 obyvateli (např. ČOV a čerpací stanice odpadních vod) Méně významné velkochovy zvířat z hlediska počtu chovaných zvířat (zejména: brojlerů s počtem od 50 000 do 15 000 ks, prasat s počtem od 700 do 1299 ks, nosnice s počtem od 100 000 do 10 000 ks, dojnice s počtem více než 350 ks a bažantice s počtem více než 20 000 ks)

Kritéria pro objekty priority 3 Energetika Kategorie (sektor) Zdravotní a sociální péče Plynárenství Ropa a ropné produkty Zdravotnická zařízení Zařízení sociální péče Odborná oblast (podsektor) Soubor typových kritérií Plynárenské prvky (ostatní předávací regulační stanice plynu) Ostatní čerpací stanice s negarantovanou distribucí PHM Zdravotnická infrastruktura správního charakteru a zařízení poskytující ostatní druh zdravotní péče (např. Preventivní či rehabilitační apod.), které nejsou obsažené v předchozích prioritách jedna a dva v souladu zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Významná zařízení sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a to z hlediska poskytovaných služeb, kapacitní velikosti a geografické polohy v území (zejména centra denních služeb, stacionáře, domovy pro seniory, domovy pro zdravotně postižené, domovy se zvláštním režimem apod.)

Kritéria pro objekty priority 3 Ostatní jednotky požární ochrany JPO III a IV v souladu s vyhláškou Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany. Nouzové služby Dispečinky zájmových subjektů Dispečinky důležitých organizací zřízených krajem držících hotovost v režimu 24 x 7 x 365 a dispečinky významných dopravců na daném území Ostatní subjekty zahrnuté do KP / HP kraje Neziskové organizace zahrnuté do krizového plánu kraje nebo havarijního plánu kraje podílející se na řešení mimořádných událostí a krizových situací Doprava Železniční doprava Měnírny správy železniční dopravní cesty Státní správa Ostatní organizace státní správy pro řešení mimořádných událostí a krizových situací s působností na teritoriu vyššího územně samosprávního celku. Veřejná správa Samospráva Objekty Krajského úřadu / Magistrátu hl. M. Prahy s méně důležitými agendami / činnostmi pro chod vyššího územně samosprávného celku než je uvedeno v předchozích prioritách a ostatní obecní úřady Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství Lokální (autonomní) prvky poskytující služby ve věci nakládání s odpady (např. ČOV a čerpací stanice odpadních vod) Zemědělství a potravinářství Chov zvířat Drobné velkochovy zvířat z hlediska počtu chovaných zvířat (zejména: brojlerů s počtem méně než 15 000 ks, prasat s počtem méně než 700 ks, nosnice s počtem méně než 10 000 ks, dojnice s počtem méně než 350 ks a výkrm drůbeže) Výroba potravin Kapacitně největší zařízení (resp. poskytovatele) pro výrobu mléka, pečiva, zpracování masných výrobků, zpracování mouky Kolektorové sítě Kolektorové sítě Dispečinky kolektorových sítí

Další navazující činnosti Vytvořit konkrétní kategorizovaný seznam klíčových prvků pro obnovení dodávky elektrické energie včetně jejích prioritizace, a to na úrovni všech vyšších územně samosprávných celků, Stanovit potřeby dodávky elektrického výkonu nezbytného pro zajištění nebo obnovu provozu daných prvků, Vymezit typové situace výpadku dodávky elektrické energie různého rozsahu a různých příčin pro jednotlivé vyšší územně samosprávné celky, Formulovat východiska a základní rámec pro postup při znovuobnovení dodávek elektrické energie včetně možnosti plánovité přípravy ostrovních provozů, Formulovat územní energetické koncepce v souladu s reálnými možnostmi z hlediska procesu obnovy dodávek elektrické energie včetně přístupu k plánovité procesní přípravě ostrovní provozů na daném území, Zvýšit povědomí odborné, ale i laické veřejnosti o složitosti a předpokládaném procesu obnovení dodávky elektrické energie v území, Podpořit požadavky na zajištění ochrany obyvatelstva v těchto situací na bázi požadavku zajištění nezbytné soběstačnosti v podobě zajištění vlastních zásob základních komodit (potraviny, voda, léky apod.) na dobu min. 48 h jelikož nelze očekávat plnou funkčnost území a dostupnost všech očekávaných služeb.

Energetická odolnost infrastrukturních systémů územních celků doc. Ing. Martin Hromada, Ph.D. Ústav bezpečnostního inženýrství, Fakulta aplikované informatiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, hromada@utb.cz, http://web.fai.utb.cz/