půdách kontaminovaných rizikovými prvky

Podobné dokumenty
Pěstování dřevin na. zemědělské půdě

Druhy RRD a jejich charakteristika, faktory ovlivňující pěstování RRD a potenciál pro zemědělce ve Zlínském kraji. Ing. L. Čížková, Ph.D.

Pěstování rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě včetně podmínek ochrany přírody

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Hromadění rizikových prvků různými druhy rychlerostoucích dřevin

Pěstování rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě z hlediska ochrany přírody

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě

výsledky testování nových klonů, odrůd topolů, vrby a jejich porovnání

Pěstování dřevin na zemědělské půdě přednáška

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě

Pěstování dřevin na zemědělské půdě

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Synergie pěstování RRD s ostatním využitím půdy. Ing. L. Čížková, Ph.D. 2015

Sbírka houbových endofytických izolátů

Pěstování dřevinné vegetace na zemědělských půdách

Rychle rostoucí dřeviny (RRD) základní definice. Vývoj pěstební plochy RRD a důvody růstu: Limity a rizika pěstování RRD. Shrnutí

Další aktivity projektu SRCplus. Ing. Jan Vidomus Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s.

Cíl 3 projekt RekultA

Pěstování rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě včetně podmínek ochrany přírody

Pěstování rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě včetně podmínek ochrany přírody přednáška

FEASIBILITY STUDY PROJEKTU PĚSTOVÁNÍ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

České jméno Číslo klonu Jiná označení a identifikace

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin

ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR S RESPEKTOVÁNÍM POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu

Využití stabilizovaných čistírenských kalů a popela z biomasy pro hnojení plantáží rychle rostoucích dřevin

Využití mykorhizních symbióz v lesnictví

Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice

1. generace Podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 (8) brazilský ethanol Řepka, Pšenice (a kukuřice), Žitovec (obilnina)

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Vedoucí partner biomasy-klubu Freiberg

Pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD)

MOŽNOSTI ZAJIŠTĚNÍ ZDROJŮ A REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU PRO OBNOVU LUŽNÍCH LESŮ V ČR

VÝZKUM MOŽNOSTÍ VYUŽITÍ KALŮ Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD NA PLANTÁŽÍCH RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN

SPOTŘEBA ENERGIE ODKUD BEREME ENERGII VÝROBA ELEKTŘINY

Hodnocení produkce biomasy topolů a vrb na Lochočické výsypce po 15 letech výmladkového pěstování Ing. Jan Weger, Bc.

Použití vybraných rychle rostoucích druhů rostlin v krátkodobém obmýtním režimu (Evropské zkušenosti)

Použití vybraných rychle rostoucích druhů rostlin v krátkodobém obmýtním režimu (Evropské zkušenosti)

VLIV PŘÍDAVNÉHO SPALOVÁNÍ ČISTÍRENSKÉHO KALU S ČERNÝM UHLÍM NA REDISTRIBUCI TĚŽKÝCH KOVŮ V PRODUKTECH SPALOVÁNÍ

Jan Weger a kol. odbor fytoenergetiky a biodiverzity

Obnovitelné zdroje energie

YIELD OF SELECTED POPLAR AND WILLOW CLONES AFTER 9 YEARS OF COPPICING

Přehled technologii pro energetické využití biomasy

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

Ekonomické vyhodnocení pěstování rychle rostoucích dřevin

Půdoochranná funkce porostů rychle rostoucích dřevin

OBSAH. ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs

Těžké kovy ve vodních rostlinách

yužití RRD ve SkupiněČEZ Stávající a možné vyu

Databáze zdrojů energetické biomasy Autoři: doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., 1) Ing. Jiří Souček, Ph.D., 2) doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.

Biomasa jako zdroj energie. ve vztahu k (energetické) soběstačnosti obcí. Jan Weger, Kamila Vávrová a tým biomasa

prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin

zapojení se do diskuse o normě na biopaliva,

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

GROWTH PERFOMANCE AFTER 1 ST COPPICING ON FAST GROWING WOODY PLANTS VYHODNOCENÍ OBRŮSTÁNÍ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN PO PRVNÍM OBMÝTÍ

PODPORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

TOPOLY ROSTOUCÍ ENERGIE

Posouzení použitelnosti metody in situ solidifikace/stabilizace při řešení ekologické zátěže lokalit Lojane Mine v Makedonii a Izmit v Turecku

Udržitelné rychle rostoucí dřeviny. Příručka

Plantáže rychle rostoucích rostlin na kontaminovaných půdách v Sasku

Vlhkost 5 20 % Výhřevnost MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50

Biologická diverzita brownfields a mykologické aspekty biologické obnovy. Anna Lepšová, CSc. 7. března 2013

Bioenergetické centrum pro měření parametrů tuhých biopaliv

Orchideoidní mykorhiza

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. ISO 9001:2015

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

Zkušenosti s pěstováním rychle rostoucích dřevin. v mikroregionu Bystřice nad Pernštejnem


Rychle rostoucí dřeviny Fytomasa, druhy RRD, pěstování, hrozby.

VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc

Konference Problematika emisíz malých zdrojůznečišťování2

PŘÍRUČKA pro INVESTORY

Standardní a mikromleté fluidní popílky ve stmelených směsích pro podkladní vrstvy Ing. Šedina, Ing. Suda, Ing. Valentin, Ph.D.

Udržitelné rychle rostoucí dřeviny. Příručka

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

2 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Peletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy

Nitrátová směrnice. v roce Novinky v nitrátové směrnici

Program rozvoje venkova environmentální opatření. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

REKONSTRUKCE UHELNÝCH KOTLŮ NA SPALOVÁNÍ BIOMASY

7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

OPTIMALIZACE PROCESU KULTIVACE ZELENÝCH ŘAS S VYUŽITÍM DIGESČNÍCH ZBYTKŮ ZE ZEMĚDĚLSKÝCH BIOPLYNOVÝCH STANIC. Ing. Pavla Hrychová

Pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) na zemědělské a lesní půdě stručný přehled historie, stavu a perspektiv v ČR

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Potenciál a riziko využívání těžebních zbytků v borových porostech na majetku Městských lesů Doksy, s.r.o.

VŠB-TU OSTRAVA. Energetika. Bc. Lukáš Titz

Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D.

Výzkum a vývoj experimentálního zkušebního zařízení systém čištění spalin

Využívání biomasy lesních dřevin pro energetické účely a další zpracování

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu

Problematika emisí prachu z malých spalovacích

Orchideoidní mykorhiza

ŘÍZENÉ SPALOVÁNÍ BIOMASY

Může e jedna obec vyprodukovat tolik rna?

TĚŽKÉ KOVY V TUHÝCH SPALOVENSKÝCH ZBYTCÍCH

zdravé osivo - zdravé rostliny - základ kvalitní produkce

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika

Zákony pro lidi - Monitor změn ( IV.

Transkript:

Plantáže rychle rostoucích ch dřevin d na půdách kontaminovaných rizikovými prvky Libor Mrnka Botanický ústav AVČR, v.v.i. Projekt CZ0092 financovaný Norským finančním mechanismem

Botanický ústav AVČR, v.v.i. Řešitel Česká zemědělská universita v Praze Partner č. 1 Bioforsk, Norwegian Institute for Agricultural and Environmental Research Partner č. 2

Zaměření projektu Hutní a důlnd lní výroba Zdroj znečištění rizikovými prvky (RP) v regionu (emise několika set tun olova ročně až do r. 1982 ) Silná kontaminace půd RP v okolí (As, Cd, Pb, Zn) Negativní dopady na kvantitu i kvalitu zemědělské produkce

Cíl projektu nabídnout alternativní využití kontaminovaných půd pro produkci biomasy prostřednictvím plantáží rychle rostoucích dřevin (RRD). Důležitým vedlejším efektem navrhované technologie je fytostabilizace nebo fytoextrakce škodlivých prvků v půdě. fytostabilizace fytoextrakce Produkce biomasy

Laboratorní exp. ~ 25 Nádobové exp. 6 Plantáže 4

Mykorhizní symbióza Ektomykorhiza Arbuskulární mykorhiza

70 60 50 40 30 20 10 0 Výběr ektomykorhizních izolátů Průměrné pořadí BAF pro Cd, Pb a Zn na médiu "K" vysoce akumulující izoláty málo akumulující izoláty Mean RANK BAF Lsp-1 HFA-1 PTI-1 PIN-9 ABY-1 ADI-1 LAU-1 LDU-1 PIN-8 TCI-1 CGE-4 LLA-3 AMU-1 CFI-5 TSC-2 HLE-1 Tsp-1 HBR-1 HME-1 TSC-1 HSE-1

Vliv houbových izolátů na růst a akumulaci RP u vrby bílé (S. alba) a topolu černého (P. nigra) Sušina prýtů [% kontroly] 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 * C HME C HME GIN * S. alba P. nigra

Vliv houbových izolátů na růst a akumulaci RP u vrby bílé (S. alba) a topolu černého (P. nigra) Akumulace TK [% kontroly] 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Cd Pb * C HME C HME GIN S. alba P. nigra

Schéma pěstování plantáží RRD Výsadba Sklizeň Plantáž po 3-5 letech Plantáž po 1. roce Počáteční růst Rašení pařeziny Převzato z: FOCUS Syracuse report 2006

Založení modelových plantáží na Příbramsku Lokality plantáží: Komín (Nové Podlesí) kambisol TK (vým/celk): Cd (2/6), Pb (35/1000), Zn (17/170) Litávka (Trh. Dušníky) fluvisol TK (vým/celk): Cd (25/31), Pb (150/2700), Zn (1700/3400) Hustota výsadeb: cca 22500 řízků/ha Experimentální varianty: Základní 2008 Kontrolní (K) bez zásahu Hnojená (H) 75t/ha st.čis.kalu (~ cca 400kg N/ha a 60kg P/ha) Inokulovaná (M) směs mykor. hub (4EcM,3AM), některé nativní Inokulovaná a hnojená (MH) - viz výše Kód Klon Sex Původ VB1 (Salix viminalis x S. schwerinii) x S. viminalis klon Tordis samičí Švédsko VB2 S. x smithiana Willd. klon S-218 samičí ČR TP1 Populus nigra L. P. maximowiczii klon Max 5 samičí Japonsko TP2 P. nigra L. klon Wolterson samičí Holandsko

Mykorhizní kolonizace ECM, komín 35 Kolonizace špiček ECM [%] 25 20 K M H MH 30 25 15 VB1 VB2 TP1 TP2 20 15 10 10 5 5 0 0 výsadba po 1. po 2. sezóně sezóně výsadba po 1. po 2. sezóně sezóně

Mykorhizní kolonizace- ECM, komín Hebeloma spp. (H. hiemale, H. pusillum) preference pro Salicaceae cca 96% komín cca 62% Litávka Tuber spp. (T. maculatum, T. dryophilum) cca 2% komín cca 1% Litávka

Mykorhizní kolonizace AM, komín Kolonizace jemn.koř. AM [%] 60 50 40 30 20 K M H MH 90 75 60 45 30 VB1 VB2 TP1 TP2 10 15 0 výsadba po 1. sezóně po 2. sezóně 0 výsadba po 1. sezóně po 2. sezóně

Produkce biomasy komín 2008-2010 b b a a

Produkce biomasy komín 2008-2010 d c b a

Fytoremediace Množství RP odstraněných z půdy prostřednictvím biomasy [g/ha*rok]!! Cd 70 Pb 50 Zn 270 Cd 130 Pb 120 Zn 580 kontrolní varianta hnojená a inokulovaná varianta

Fytoremediace z hlediska délky života plantáže po 25 letech: Co ukáží výsledky z výsadeb 2009, které byly inokulovány vybranými izoláty?! založit plantáž použít směs klonů TP1, VB2 hnojit (inokulovat) sklízet biomasu Cd 4kg/ha Zn 20kg/ha Pb 4kg/ha podíl z celkového obsahu v půdě Cd ~15% Zn ~2% Pb ~0.1%

Klony RRD testované v dalších letech topolové klony Náš kód MZe VÚKOZ Jiné označení Taxonomické zařazení (m -samčí klon, f - samičí klon) TP1 J-105 P-Jap104*049 Japan Populus nigra L. P. maximowiczii Henry Maxvier (f) TP2 - - Wolterson Populus nigra L. TP3 P-468 P-trikor-468 - Populus trichocarpa Torr. et Gray P. koreana Rehd. (f) TP4 P-454 P-Andros-454 Androscoggin Populus maximowiczii Henry P. trichocarpa Torr. et Gray 'Androscoggin' (m) TP5 P-494 P-Oxford-494 Oxford Populus maximowiczii Henry P. berolinensis Oxford (f) TP6 P-072 - Fritzi Pauley Populus trichocarpa Torr. et Gray P. koreana Rehd. (f) VB1 - - Tordis (Salix schwerinii x S. viminalis ) x S. viminalis VB2 S-218 S-smithF-218 - Salix smithiana Willd., původní spontánní kříženec v ČR (f) VB3 - - Tora Salix schwerinii x S. viminalis VB4 S-195 S-rubLip-195 - Salix rubens Schr. (f) VB5 S-117 S-albBrn-117 - Salix alba L., původní v ČR (m) VB6 - - 81090 Salix dasyclados Wimm. (klon 81090 z Estonska/K. Heinsoo) vrbové klony

suchá nadzemní biomasa [t/ha] 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 VB1 VB3 VB5 TP1 TP3 TP5 VB2 VB4 VB6 TP2 TP4 TP6 250 % 0,0 jaro 2009 podzim 2009 podzim 2010

Produkce biomasy Litávka 2010-2010 Sušina prýtů [g/řízek] 25 20 15 10 5 0 * * * * C DIC IL DIL C DIC IL DIL TP1 VB2

Spalování kontaminované biomasy štěpka?? Distribuce RP při spalování ve fluidním spalovacím reaktoru (855 C) spaliny (%) ložový popel cyklonový (%) popel (%) popílek plynná fáze celkem Cd 15,4 33,1 51,2 0,3 51,5 Pb 8,7 25,4 63,9 2,0 65,9 Zn 61,7 8,0 29,5 0,7 30,3 efektivním odprášením spalin je možné odstranit velkou většinu RP jednostupňové odprášení spalin cyklonovým odlučovačem není dostatečné, nutné je dvoustupňové odprášení za použití rukávových filtrů

Závěry: v laboratorních podmínk nkách (in( vitro) ) se houbové izoláty značně liší tolerancí vůči i TK a jejich akumulací alespoň některé izoláty ovlivňuj ují analogicky akumulaci TK i v symbióze s hostitelem > potenciál ladit tok TK do biomasy s pomocí vnáš ášených symbiotických hub v polních podmínk nkách mám dominantní vliv na výnos i akumulaci TK klon RRD! Čistírenské kaly jsou perspektivním hnojivem plantáží RRD spalování kontaminované biomasy je možné; ; předpokladem p je efektivní odpráš ášení spalin

Děkuji za pozornost! Výmladkovým plantážím zdar! www.eptocol.ibot.cas.cz