Gemmamyces picae v Krušných horách

Podobné dokumenty
fytopatogenů a modelování

Predikce poškození POROSTU smrku pichlavého kloubnatkou smrkovou v Krušných horách

Informace o materiálu vlády ČR Program revitalizace Krušných hor schváleného usnesením vlády ČR č dne

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Mšice smrková přemnožení na smrku pichlavém a možnosti ochrany 1

Výběr z nových titulů v knihovně VÚLHM

Výskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009

k opakovanému přemnožení mšice v jarním období 2016 nedošlo a výskyt mšice na kontrolovaných stanovištích byl prakticky nulový

Škodliví činitelé v lesích Česka 2012/2013

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

Základy lesnické typologie

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Univerzita 3. věku. drobná 2mm dlouhá semena + jejich 1,5 cm křídla. samčí. zralé šišky až 2,5 cm dl. Samičí

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Výsledky lesnického výzkumu v Krušných horách v roce 2001

LÝKOŽROUT SMRKOVÝ HISTORIE, SOUČASNOST A SOUVISLOSTI PETR ZAHRADNÍK VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V. V. I.

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa

Diagnostika poškození lesních dřevin. Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození

Výsledky lesnického výzkumu jako podklad pro program revitalizace Krušných hor

Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny

LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

QH Výzkum nekrotrofních patogenů z r. Phytophthora na ekonomicky významných listnatých dřevinách

rok zjištění (publikace)

Hlavní rozvoj rašelinišť proběhl. Revitalizace Krušnohorských rašelinišť. Text: Jiří Mejsnar / Foto: archiv Daphne

Zásady pro první výchovný zásah v mladých porostech smrku v horských polohách Leugner, Jan; Jurásek, Antonín 2013 Dostupný z

Vánoční stromky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Detailní inventarizace populací evropsky významných druhů brouků ve vybraných EVL. Radek Hejda, AOPK ČR

Účel a doba měření. Měřicí místa a měřené veličiny

KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE

Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald

Katedra pěstování lesů (KPL)

Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů


Ú P L N É Z N Ě N Í P R Á V N Í H O P Ř E D P I S U K ( s e z a h r n u t í m z m ě n ú č i n n ý c h o d 1. 9.

Původce červené sypavky borovic Mycosphaerella pini E. Rostrup

Studie oblastí vzniku povodní v Krušných horách The study of flooding areas in the Krusne Mountains

ÚPL N É Z N Ě N Í P R Á V N Í H O P Ř E D P I S U K

3. PEDOLOGIE Lesní půdní fond (PUPFL) T Vymezení pojmů, ochrana (37)

QJ Ekonomické aspekty invaze Phytophthora alni v průběhu klimatické změny

Bohumil Koníček vedoucí odboru správy majetku Městský úřad Neratovice Kojetická Neratovice. Martinov

Ú P L N É Z N Ě N Í P R Á V N Í H O P Ř E D P I S U K ( s e z a h r n u t í m i z m ě n ú č i n n ý c h o d 1. 9.

Ekologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav

Faktory ovlivňující strukturu dřeva

Sylaby k předmětu Inženýrská ekologie. Invazní rostliny a jejich management v CHKO Poodří

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?

Lesy České republiky, s.p. - lesní správa Janovice & Česká lesnická společnost - pobočka Pro Silva Bohemica PĚSTEBNÍMI POSTUPY"

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

TISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy

PŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE

Oddělení biomasy a vodního režimu

Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais

VEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: SRUBY

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

POSOUZENÍ PROVOZNÍ PEZPEČNOSTI VYBRANÝCH DŘEVIN OBEC VRÁTKOV

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy

Vladislav Rašovský REGULOVANÉ ŠKODLIVÉ ORGANIZMY vázané na DOM Brno,

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/ Učební texty z předmětu. Pěstování lesů

PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage.

Ekologie lesa, stabilita lesních ekosystémů a faktory ovlivňující zdravotní stav lesů

Úvod k lesním ekosystémům

Aktuální poznatky výzkumu v problematice kvality sadebního materiálu lesních dřevin. Antonín Jurásek

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 42. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

Studie oblastí vzniku povodní v Krušných horách

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

Tlející dřevo (m3/ha) SM 75, BK 14, BR 2, Ost. List.7, MD 1

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze

Obnova "Aleje filosofů"

Lesy ČR panelová diskuse Praha

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 13 Rozeslána dne 28. února 2014 Cena Kč 90, O B S A H :

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace

Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR

Ú P L N É Z N Ě N Í P R Á V N Í H O P Ř E D P I S U K

Program rozvoje venkova environmentální podpory v lesním hospodářství

Okruhy otázek ke SZZ obor Lesní inženýrství

ZNALECKÝ POSUDEK č /14

Další možná příčina loňského poškození smrkových sazenic v lesní školce Bílá Voda

Obnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou

Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)

Dřevinná skladba Ing. Václav Zouhar ÚHÚL Brandýs n. Labem, pobočka Brno

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

Přílohy návrhové části. plánu péče o CHKO Šumava

Transkript:

Gemmamyces picae v Krušných horách Karel Černý, Markéta Hrabětová, Ludmila Havrdová, Veronika Strnadová, Daniel Zahradník, Dušan Romportl, Vladimír Zýka Výzkumný ústav Silva Taroucy, Průhonice V roce 2009 identifikováno odumírání pupenů s. pichlavého v Krušných horách, jehož intenzita v následujících letech rychle narůstala. 1

Jako příčina byla určena kloubnatka smrková (Soukup a Pešková 2009). Poškození se nejprve koncentruje v nižších patrech korun. 2

Později odumírají jednotlivé stromy a jejich skupiny 3

A nakonec celé porosty Gemmamyces piceae Originální popis organismu: Borthwick 1909 1906 Abercairney (Skotsko) Cucurbitaria piceae (Cucurbitariaceae, Pleosporales) choroba: Cucurbitaria bud blight (Picea pungens) Naumov 1925 Popsání nepohlavního stádia Megaloseptoria mirabilis Ferdinandsen, Jørgensen 1938 mj. doložení značné patogenity Casagrande 1969 prvé použití jména Gemmamyces piceae Černý a kol. 2016: potvrzení 4

Gemmamyces piceae Pohlavní stádium G. piceae (a, c d) Nepohlavní M. mirabilis (b, f, g) nepohlavní stádium na čerstvě odumřelých pupenech pohlavní stádium na pupenech odumřelých v roce předchozím 5

2015 16: poškození porostů intenzivně narůstá a je nutno zodpovědět řadu otázek Odkud pochází G. piceae? Jaká je jeho historie na území ČR? Co se vlastně přihodilo v Krušných horách? Jaká je ekologie patogenu a epidemiologie? Perspektiva porostů, vhodnost prostředí? Co dělat proti patogenu? Původ/rozšíření G. piceae první nález: 1906, Picea pungens / Skotsko další nálezy napříč Evropou, nejč. exoty jako P. pungens 1946: 1. nález na P. abies v původním areálu (Kujala 1950) chladné či horské oblasti Yuan, Wang (1995) výskyt GP v Ťan-Šanu výskyt příbuzného G. piceicola Petrzik et al. (2016) identický mykovirus CpPV1 Lze předpokládat původ G. piceae v Asii? Černý et al. (2016) patogen v ČR široce rozšířen 6

Historie v ČR Byl první nález v ČR opravdu v r. 2009?... Nebyl! Köck (1918) Kladská, 1909 okrasné výsadby P. pungens dovoz napadených sazenic ze školek Dobová pohlednice Kladské (před r. 1920) s pravděpodobnými symptomy napadení Ekologie Hostitelé velmi citliví: Picea pungens, P. engelmannii ostatní: P. sitchensis, P. glauca, P. mariana, P. schrenkiana, P. asperata, P. abies Ekologie psychrofilní organismus (optimum růstu 15 C) pravděpodobná vazba šíření konidií na srážky vazba na relativně humidní, chladné prostředí (odpovídá podmínkám boreálního lesa) Krušné hory vhodný habitat: 800 1200 mm/rok 3 6 C (léto 13 15 C) 7

Počátek epidemie v KH Logistický model epidemie v KH odstartovala nejdříve těsně před r. 2000 Výsledek vzhledem k prvnímu údaji patogenu z Kladské (1909) a plošným výsadbám P. pungens v 60. letech min. století nelogický Ovšem rozvoj epidemie velmi pravděpodobně zpožděn v důsledku fungistatického efektu imisí SO 2 před r. 1998. Faktory prostředí ovlivňující rozvoj epidemie SMP v KH Porostní + konkurence, pokryvnost, výška porostu - relat. výška jedince, příměs BR, JR Stanovištní + bonita, voda, svahy (dolní), zamokřené, chudé půdy - S a N orientace, horní části svahů, úživné půdy (Mikro)klimatické + srážky - teplota Zanedbaná výchova Proměnná /model pro poškození jednotlivých stromů v KH Koeficie nt Střední chyba Hladina významno sti (Intercept) 1,985 19,702 9,20E-01 relat. vyska jedince SMP -1,332 0,222 2,94E-09 konkurence 2,170 0,629 5,86E-04 pokryvnost 0,378 0,040 < 2e-16 briza_p -0,164 0,081 4,38E-02 jerab_p -0,182 0,184 3,23E-01 AVB 0,735 0,212 5,47E-04 voda_prit 20,547 2,633 1,43E-14 aspect N -50,398 5,452 < 2e-16 aspect NE -11,220 2,209 4,47E-07 aspect NW -16,629 2,474 2,93E-11 aspect S -6,987 2,156 1,23E-03 aspect SE -3,973 2,266 7,98E-02 aspect SW -3,343 2,335 1,53E-01 aspect W -5,016 2,332 3,17E-02 landform_6 5,091 1,549 1,05E-03 landform_7-8,360 2,893 3,94E-03 puda_typ_hnědá půda oligotrofní (litogenní varieta) -34,595 5,030 1,04E-11 puda_typ_podzol hnědý, hnědá půda podzolovaná -26,282 3,491 1,10E-13 puda_typ_podzol humusoželezitý a humusový -37,771 4,990 8,12E-14 puda_typ_podzol železitý a humusoželezitý -1,206 4,079 7,67E-01 puda_typ_pseudoglej (pravý) -41,622 6,918 2,46E-09 puda_typ_rašelina - vrchovištní, přechodná, slatinná -16,049 4,232 1,58E-04 srazky 0,101 0,015 4,80E-11 teplota -9,965 2,330 2,07E-05 Zýka a kol. (2018) 8

Mapa potenciálního poškození porostů SMP v Krušných horách kloubnatkou smrkovou Zýka a kol. (2018) Mapa vhodnosti prostředí KH pro kloubnatku smrkovou Zýka a kol. (2018) 9

Modelování impaktu shrnutí Většina území PLO K. hory je ekologicky velmi vhodná pro kloubnatku smrkovou. Největší škody predikovány na náhorním plateau Krušných hor v okolí vodních toků a nádrží v inverzních polohách apod. Nižší škody nižší nadm. výšky prudší otevřené svahy (zejména jižní a severní expozice) konkávní tvary (temena, hřeby, hrany) Vhodné využít v dalším monitoringu výskytu patogenu na SM. Zýka a kol. (2018) Shrnutí G. piceae (v ČR) pravděpodobně nepůvodní, výskyt doložen od poč. 20. stol. adaptován na prostředí boreálních/horských jehlič. lesů epidemie ovlivňována řadou pěstebních a environmentálních charakteristik outbreak v KH pravděpodobně zpožděn imisemi SO 2 P. pungens extrémně citlivý vůči GP, pěstování zejména v 6. a 7. LVS vyloučeno Porost s. Schrenkova v možné domovině G. piceae. www.fs.usda.gov CZ outbreak slouží jako varování před nečekanými dopady invazí podpora pro tvorbu důkladných analýz rizik (výsadby exotů) podpora výzkumu nepůvodních patogenů lesních dřevin informační zdroj a podpora výzkumu recentního výskytu GP v Severní Americe 10

Děkujeme za pozornost... 11