Naše ne zcela dobré zkušenosti s používáním zákona č. 472/2005 Sb. a souvisejících předpisů. - aplikace souvisejících předpisů (nařízení a vyhlášky)

Podobné dokumenty
legislativa v oblasti

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov

Co se skrývá v datech možnosti zpřesnění (odhadu) expozice (. Another Brick in the Wall..)

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 4. výzvy pro prioritní osu 2 a 3 Operačního programu Životní prostředí

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Generální rozptylová studie Jihomoravského Kraje. Rozptylová studie pro posouzení stávajícího imisního zatížení na území Jihomoravského kraje

Novinky v legislativě

Ostrava odbor ochrany ovzduší MŽP

ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ

Zveřejněno dne

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K VENKOVNÍMU A VNITŘNÍMU OVZDUŠÍ. MUDr.H. Kazmarová RNDr.B.Kotlík Státní zdravotní ústav Praha

Biomasa, bioplyn a energetika Olomouc

CÍLE A HLAVNÍ ZMĚNY V NOVÉM ZÁKONĚ O OCHRANĚ OVZDUŠÍ

PM 10 NEBO PM 2,5. (ale co třeba PM 1,0 a < 1 µm) B. Kotlík 1 a H. Kazmarová 2 1

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

TEZE NOVELY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ nový přístup k ochraně ovzduší v České republice

Přístupy k měření znečišťujících látek z dopravy

Případová studie (Karviná)

ř ř ř ú ň Ž Í ř ř ú ř ř ř ř ř ř ď Í ř ř ř ř ř ď ř ř Í ř ř ř ř ú ř Ž ř ú

Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP

Nový zákon o ochraně ovzduší

Novinky v legislativě pro autorizované měření emisí novela 452/2017 Sb.

Ř Á

VÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE. Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů

Stav a výhled životního prostředí v ČR a EU

Národní program snižování emisí

Zaměření PO 2 OPŽP Základní principy hodnocení projektů

Konference Problematika emisíz malých zdrojůznečišťování2

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

ú ú Ž Č Č Č Ť ť

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ listopadu Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

Prioritní osa 2 OPŽP Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech

ď é Í Í é é é Ž é Ž é Ž é Ž É é é

ů č č č č úč č ž ň ž č ž ž š ž č ř č ů ř ř č ó é Á ř é š Á

Připravované projekty MŽP v oblasti zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji

Změny legislativy u spalovacích zdrojů

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Ďáblice B. STATISTIKA - ČSÚ

Č Ž ú ú ú Š ú Š ú ú ó ú Č ú ú ú Č Ů ú ň ú ú Ě ú ú

Jednorázové měření emisí Ing. Yvonna Hlínová

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci XVII. výzvy Operačního programu Životní prostředí

Zákon o ochraně ovzduší a jeho prováděcí předpisy Mgr. Pavla Bejčková

Nový zákon o ochraně ovzduší a jeho dopady. Mgr. Libor Cieslar odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

š č šú ň š š Ž č Ž š č ůž ň š ůž ů Í ž č č č ň č Ž Ž Ž Ž šú š ů š č š Ž Ž Ž š č č šú Ž ů Ž ž č Ž ň ú š Ž Ž š Ž

IMPLEMENTACE ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING.

Zpřísňování emisních limitů Kompenzační opatření Irena Kojanová

Seminář KONEKO k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Praha, 23. května Zjišťování a vyhodnocování úrovně znečišťování ovzduší

Identifikace zdrojů znečištění ovzduší měření a postupy

š š ň š Š š š ň ú ť ň š š

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Březiněves B. STATISTIKA - ČSÚ

Opatření Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Ž š ú Í ň š ň Ž ň Í ů š ů Ž ů ú ň Í ň ď É ó Í ú ň ó Ž ůů ó Ň ť ú Ť ů Ú š š Ú ú š š ú ú ú Í ú ú ů š š š ů šť ú Ú ší ú

Znečištění ovzduší města Liberce

!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,

Monitorování kvality ovzduší v České republice

Nové požadavky na zpracování odborných posudků Seminář Novela vyhlášky č. 415/2012 Sb.

ý ý ů ů ý ů ř Š úř ř ř ů ř ý ř ů ň ý ř ň ó ř ý ů ř Ú ř ý Á ý ň ř ř ř ř ý ř ý ř Č ú

Notifikace k prodloužení lhůt pro plnění imisních limitů pro PM 10 a NO 2. Kateřina Sukdolová 9. listopadu 2011 Hustopeče

B. Kotlík, J. Loosová Národní referenční laboratoř pro venkovní a vnitřní ovzduší Státní zdravotní ústav a KHS Libereckého

ů ů ď

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Satalice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 21 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

Orlová Ing. Radim Sobotík, MBA místopředseda představenstva a obchodní ředitel ČEZ Teplárenská, a.s.

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU

Princip hodnocení významnosti zdrojů pro stanovení emisních stropů. Nízkoemisní zóny

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 2 SPECIFICKÉHO CÍLE 2.4 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zveřejněno dne

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy

Ú é š é é š ú ů š Í Ú ú éú ú ú ú ú é é

Ž Ť ž ž š ž ť Ť š Ž š š Í š Í ž ď Ž š ž Ť š Ó š š Ž Í Ž ň Ž š š Á ž š ž Í š Š ž Š ž š š Ó ť ň ň Ž Č Ó ž Ť ž š ž Ť

MŽP odbor ochrany ovzduší

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH

V B r n ě, 2 4. b ř e z n a

Národní program snižování emisí ČR

Ý é ě é é Ý é Ú é é Ý Š ě é Č ě Ý ě ž é é é Í é Č Š Ž é ž é ž é é ě é é ž é ě Ž é é é é ě Á ÁŘ

Revize Tematické strategie EU o znečištění ovzduší. Kateřina Sukdolová, Pavel Gadas 19. listopadu 2013 Plzeň

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší

ď š š š š ň ť Í Í š Í š š Č ť š š š ň š Ů š š šť š š

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ

Ý Á Š Ť ě ř ě ě ě ř ě ř ř ě ě ř ě ů ř ř ě ž ř ě Í ě ě ě ě ů ě ě ř ů ěž ř ě ů ř ě ů ž ě ň ú ú ů ž ů Ř ř ž ů ě ř ř ěř ů ěř ů ů ů ě ů ě ů ž ě ř ř ě ř ě ě

Monitoring těkavých organických látek

Charakterizace zátěžz. ěže obyvatel malých sídel s škodlivinami z ovzduší

ď ť Ý ť Š

Ověření zdrojů benzenu v severovýchodní části města Ostrava

Transkript:

Zákon o ochraně ovzduší některé vybrané části z pohledu uživatele B. Kotlík, H. Kazmarová, SZÚ Praha

Zákon označuje soubor právních norem, který přijímá zákonodárce a který má obecnou závaznost. Naše ne zcela dobré zkušenosti s používáním zákona č. 472/2005 Sb. a souvisejících předpisů se týkají především ř těchto oblastí: - definice pojmů - práva a povinnosti - aplikace souvisejících předpisů (nařízení a vyhlášky)

1. Emise - imise Pojmy Buď ď neúplná nebo neexistující í definice. i Jenom pro připomenutí: EMISE - vysílání, vydávání; ve smyslu pohybu něčeho ven (z latiny). V případě kvality ovzduší se jedná o proces přechodu látky (škodliviny) ze zdroje/zdrojů do prostředí (viz: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/39664- emise/535049-emise emise) IMISE - působení na receptor. V případě kvality ovzduší se jedná o množství znečišťujících příměsí (hmotnostní koncentrace) ve vzduchu, které od zdroje prošly prostorovým rozptylem do okolí a působí na životní prostředí. Nezaměňovat s termínem expozice, který má i časový rozměr. (viz: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/39664 cz/heslo/39664- emise/542491-imise)

Pojmy 2. Pozaďová stanice Podle NV č. 597/2006 Sb.:.. representuje vliv všech zdrojů ležících na návětrné straně, pokud to není typické tak více než jeden zdroj, representativnost v řádu km 2. Místo nesmí být ovlivněno průmyslovými lokalitami či aglomerací vzdálenými méně než několik km. Za pozaďovou tedy lze považovat úroveň znečištění, která je pro daný typ prostředí a danou látku obvyklá (daná transportními procesy) a není bezprostředně ovlivněná lokálními zdroji

3. Hot spot Pojmy není definován..jedná d á se pravděpodobně, d ě podle dikce NV č. 597/2006 Sb., o oblasti v rámci zón a aglomerací v nichž se vyskytují nejvyšší koncentrace jimž bude obyvatelstvo pravděpodobně přímo nebo nepřímo vystaveno po dobu významnou (ve vztahu k době nebo hodnotě imisního limitu) Je otázkou zda-li za hot spot lze považovat pouze blízké okolí liniových zdrojů Pokud ne pak: za Hot spot lze považovat oblast (měřicí místo) kde je vliv lokálních zdrojů na znečištění ovzduší na takové úrovni, že ho lze (na úrovni imisních charakteristik nebo časových průběhů) odlišit od úrovně znečištění způsobené transportními procesy, která je pro daný typ prostředí a danou látku obvyklá

Příklad. Za dopravní stanice jsou považovány pouze stanice v lokalitách extrémně exponovaných emisemi z dopravy a intenzita dopravy, přesto, že se vždy jedná o významný parametr tohoto zdroje emisí, není již dále stratifikována. - Za dopravní měřící místo by tak měla být považována měřicí stanice instalovaná do 50 metrů od významné komunikace - příkladem je měřící místo v Praze 2 v Legerově ulici (kategorie T/U/RC), kde intenzita dopravy překračuje 70 tisíc vozidel za 24 hodin. - Ale stanice v Praze 6 u Evropské ulice, umístěná ve volném prostranství méně než 100 metrů od srovnatelně dopravou zatížené transitní komunikace je již považována za stanici městkou pozaďovou (kategorie B/S/R). / (Roční charakteristiky NO 2 a PM 10 jsou přitom plně srovnatelné s dopravní stanicí Mlynářka - kategorie T/U/RC). Základní rozdíl mezi Legerovou a Evropskou, mimo vzdálenosti od komunikace, přitom spočívá ve skutečnosti, že Legerova ulice má charakter uličního kaňonu s omezeným rozptylem emitovaných látek.

Za problémové pojmy lze považovat - Maximální expoziční koncentrace -úroveň stanovená na základě ukazatele průměrné expozice s cílem omezit škodlivé účinky na lidské zdraví, jíž má být do určité doby dosaženo - Národní cíl snížení expozice - procentní podíl snížení průměrné expozice obyvatelstva členského státu stanovený na období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví, jehož má být dosaženo pokud možno ve stanovené lhůtě - Ukazatel průměrné expozice -průměrná hodnota určená na základě měření v městských pozaďových lokalitách po celém území, která odráží expozici obyvatelstva Komentář: - Otázkou je reprezentativnost pozaďové hodnoty - Váha průměrné ů ě hodnoty (výběr stanic) - Použitelnost - hodnotu nelze použít pro hodnocení zdravotních rizik, jedná se o omezený parametr hodnocení zátěže - kvality ovzduší.

Práva a povinnosti Podle preambule směrnice 96/62 1996 účelem ochrany životního prostředí jako celku a ochrany lidského zdraví by mělo být zabraňování ň a předcházení ř koncentracím škodlivých látek znečišťujících ovzduší nebo snižování těchto koncentrací. S tím, mírně řečeno, kolidují: - pachová vyhláška z roku 2006 č. 362/2006 Sb. a jednání pověřených orgánů ČIŽP - (ne)možnost kontroly malých (< 0,2 kw) zdrojů - zpracovávané programy zlepšování kvality ovzduší s malou účinností (proklamativní a formální charakter, nereálné nebo snadno splnitelné leč neúčinné cíle) bez sankcí za neplnění cílů

Aplikace souvisejících předpisů Především se jedná o problematiku - emisních limitů a emisních faktorů - imisních limitů - cílových imisních limitů

Emisní limity Současné pojetí emisního limitu definovaného zákonem č. 472/2005 Sb. o ochraně ovzduší nezajišťuje j požadovanou úroveň kvality ovzduší. Příčin je několik: - emisní limit určité škodliviny z určitého typu zdroje není stanoven ve vazbě na reálné měřené hmotnostní koncentrace této škodliviny ve venkovním ovzduší a nezahrnuje vliv ostatních spolupůsobících zdrojů - stanovení emisního limitu znečišťující látky formou hmotnostní koncentrace v odpadních plynech neomezuje celkové množství emitované škodliviny do ovzduší (ředění odpadních plynů vzdušninou) - do hodnocení plnění emisního limitu nejsou zahrnuta data z uvádění zdroje do provozu, odstávek a havárií a často ani fugitivní emise z výroby, které mnohdy mohou být dominantní - emisní limity nepokrývají sekundárně vznikající škodliviny; to je významné zvláště v případě TZL a O 3, které mohou fyzikálně-chemickými procesy v ovzduší vznikat z primárně emitovaných škodlivin.

V oblasti, kde jsou splněny emisní limity pak. 25 2007 - Rozpětí hodnot sumy plnění ročních limitů (zahrnuty hodnoty NO 2, PM 10, As, Cd, Pb, Ni, BaP a benzenu) v jednotlivých typech lokalit - poměr ročního aritmetického průměru k hodnotě imisního limitu Su m a plnění ročních imisn ních limitů 20 15 10 5 bez dopravní zátěže různé úrovně dopravní zátěže průmyslové lokality ro zúžený počet k (žádná stanice měří VOC a PAU nehodnoceno p měřených láek nem pozaďové stanice 0 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 kategorie lokality rozpětí sumy plnění imisních limitů suma plnění imisních limitů

Emisní faktory Současný postup výpočtu emisních bilancí - odhad z množství spotřebovaného paliva a ze znalosti emisních faktorů stanovených pro optimální podmínky spalování paliv ve velkých spalovacích zdrojích nebo kontrola množství emitovaných škodlivin přímým měřením emisí v ČR selhávají v případě malých zdrojů provozovaných fyzickými osobami v domácnostech. Právní předpisy neumožňují přímou kontrolu a vyhlášky samosprávy zaměřené na omezení používání určitých druhů paliv jsou nevymahatelné. Odhad emisí založený na přiznaném množství spotřebovaných ř paliv a na jednotných, právním předpisem stanovených, emisních faktorech, tak v sobě může zahrnovat značné nejistoty.

Emise v g/1kwh -1 vyrobené energie pro vybrané škodliviny z malých zdrojů spalujících různé typy paliv v doporučeném (A) a nevyhovujícím (B) režimu spalování a emise z tepelné elektrárny o výkonu 400 MW. Palivo Dřevěné brikety Černé uhlí Hnědouhelné brikety Hnědé uhlí I Hnědé uhlí II Režim Emise v gramech na 1 kwh -1 CO SO 2 NO 2 CH 4 TZL A 10,7 0,1 0,4 0,6 0,2 B 10,8 0,2 0,4 0,8 0,5 A 10,0 0,6 0,5 1,1 2,3 B 14,4 4 07 0,7 0,9 09 3,4 34 25 2,5 A 26,5 0,8 1,0 5,6 1,4 B 42,2 1,4 1,4 3,3 5,9 A 109 2,6 0,8 21,0 2,4 B 177 1,9 0,9 28,2 21,5 A 72,3 37 3,7 08 0,8 80 8,0 13,2 B 175 5,4 1,0 6,6 5,1 Tepelná elektrárna 400 MW 0,016 0,5 0,80 0,004 0,043 Zdroj [Tekáč, 2008]

Řešením š í může být Sankce a restrikce: - Povinná pravidelná servisní kontrola zdrojů - Povinná pravidelná kontrola kouřovodů - Dodržování požadavků zákona a vyhlášek ohledně typů paliv včetně důsledného sankciování jeho porušení Motivační faktory: - Dotace - Energetická politika státu

Imisní a cílové imisní i limity it - Jsou dané dikcí direktivy a odvolávají o se na ochranu zdraví lidí - Ale mají určité nectnosti mezi které mimo jiné patří: - odložená platnost t (cílové imisní i limity, it meze tolerance ) a praktická právní nezávaznost - nižší vazba na doporučení WHO (to doporučuje například 20 µg PM 10 /m 3 /rok, 15 µg PM 2,5 /m 3 /rok, 20 µg SO 2 /m 3 /rok, 0,18 ng BaP/m 3 /rok ) - Neumožňují hodnocení některých lokálně významných polutantů (např. NH 3, H 2 S), referenční koncentrace nejsou právně závazné - Účinnost kontroly je daná representativností měřicí sítě.

Děkuji za pozornost