Úvod do předmětu Meteorologická měření

1/12 Úvod do předmětu Meteorologická měření

Agroklimatologie Vyučující: prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Ing. Lenka Bartošová, PhD (Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF) Přednášky: učebna A26 (úterý 9-11) Semináře: učebna A 49 (úterý 13-15, 15-17) Literatura: Přednášky: Bioklimatologie Žalud, Z. Agroklimatologie Havlíček, V Semináře: Bioklimatologie (Návody do cvičení) - Svoboda, J- Žalud, Z

ke stažení přednášky z předmětu agroklimatologie www.mendelu.cz kliknout na: AF (vedle UIS) Fakulta Ústavy Ústav agrosystémů a bioklimatologie 217 Web 217 Výuka Materiály ke stažení Bioklimatologie (=agroklimatologie)

Organizace kdo absolvoval na VŠ docházka přednášky cvičení z + z????

Agroklimatologie: Fyto Zoo Humánní bioklimatologie Technická

Cíl předmětu Proč???? základy meteorologie a klimatologie popsat dva cykly radiační a vodní objasnit význam meteoprvků v agrosystému předpověď počasí vysvětlit podstatu měření, pozorování, zpracování dat aplikovat poznatky na praktické příklady = aplikovaná bioklimatologie = změna klimatu

Historie - Osobnosti Václav Novák (1888 1967) Johann Gregor Mendel (1822-1884) Vladimír Havlíček (1930-1999)

Související disciplíny ekologie geografie hydrologie pedologie fyziologie meteorologie a klimatologie

Vídeň 1873 WMO (SMO) Koordinace práce definice metodik a pojmů přijímá změny výkonný výbor a kongres 1x 4 roky 5/2015 Ženeva 17. kongres

ČHMÚ úkoly zřizovat a provozovat měřící stanice sledující atmosféru a hydrosféru a příčin vedoucích k jejich znečišťování nebo poškozování zpracovávat výsledky pozorování, databáze = měření, monitorování a archivace poskytovat předpovědi a výstrahy provádět a koordinovat vědeckou a výzkumnou činnost

Pobočky ČHMÚ

ČHMÚ (SHMÚ) Od r. 1990 má tato oddělení: meteorologie a klimatologie hydrologie čistoty ovzduší regionální (centrální) předpovědní pracoviště agrometeorologie a fenologie biometeorologických aplikací jakosti vod oddělení přístrojové techniky (technického zabezpečení).

Meteorologické stanice členění podle UMÍSTĚNÍ kosmické pozemní

Družice Podstata: snímání - skanující radiometr (v VIS, IR, WV) přenos dat - digitálně zpracování a distribuce snímků Využití: předpověď počasí výskyt extrémních meteorologických jevů (hurikány, povodně ) změny na zemském povrchu (eroze, požáry, desertifikace, sopky, poškození lesů, tání ledovců apod...)

Meteorologické družice historie TIROS 1 (122,5 kg) 1.dubna 1960 TIROS 3 hurikán Ester 10.září 1961 Nimbus 1 (dnes NOAA) IR kamery

Souhra meteorologických satelitů Polární Geostacionární výška doba obletu sklon k rovině rovníku

Kosmické meteorologické družice GEOSTACIONÁRNÍ METEOSAT GOES-E GOES-W MTSAT (Jap) GOMS (Rus) INSAT (Ind) FY2 (China) POLÁRNÍ NOAA METEOR LANDSAT SEASAT.........

Geostacionární družice METEOSAT 1 VIS0,6 Solární kanál 5 WV6,2 2 VIS0,8 Solární kanál 6 WV7,3 3 NIR1,6 Solární kanál 7 IR8,7 4 IR3,9 Atmosferické okno 8 IR9,7 Absorpce vodní páry Absorpce vodní páry Atmosférické okno Absorpce ozonu 9 IR10,8 Atmosferické okno 10 IR12 Atmosferické okno 11 IR13,4 Absorpce CO 2 12 HRV Solární kanál, vysoké rozlišení

1. METEOSAT Snímky z družice METEOSAT 7 METEOSAT METEOSAT 7 5

2. Polární družice (NOAA)

Výbuch sopky Etny 22.7.2001 (tři projekce satelitu NOAA)

Požáry v Kalifornii (Envisat 2007)

3. Satelit RADARSAT: povodně 2002 Soutok Vltavy a Labe 17.8.2002 18.8.2002

Úvod

Pozemní meteorologické stanice podle obsluhy profesionální dobrovolnické podle účelu

Pozemní meteorologické stanice synoptické (18+4 stanice v ČR) 5 pozorovatelů, měření + pozorování, každou hodinu klimatologické (přes 100) 3x denně srážkoměrné (asi 600) 1x denně letecko-meteorologické (6) každou ½, Praha a Mošnov, ostatní každou hodinu observatoře (7) zemědělsko (lesnicko)-meteorologické často na fenologii

Termíny pozorování Synoptické stanice 00, 01, 02, 03... UTC UTC = SEČ 1 UTC = SELČ 2 Klimatologické stanice 07, 14, 21 SMČ SMČ = SEČ ± 4d Srážkoměrné stanice 07 SMČ Ostatní stanice podle výzkumného režimu či potřeby (fenologie)

Mapa profesionálních stanic

Rozmístění klimatologických a srážkoměrných stanic pobočka Brno

Pozemní meteorologické stanice 1. měrný pozemek 20x20 m, ve městě i 10x10 m 2. nesmí být umístěna v blízkosti velkých staveb vysokých stromů či jiných překážek 3. vzdálenost od překážek vzdálenost všech překážek od středu pozemku 4-násobek jejich výšky, ve vzdálenosti 25m od středu ne překážka vyšší než 2m 4. stanice oplocena - pletivem, deskami 5. povrch pozemku

Příklady pozemních stanic

Zemědělsko meteorologické stanice

Amatérská stanice

Synoptické stanice zvláštní typy Aerologické (1) Radarové (3)

Podstata: Aerologické měření radiosonda (resp. + ozónová sonda) meteorologický balón Využití: popis vybraných meteorologických prvků ve volné atmosféře podklady pro předpověď počasí monitoring stavu ozónové vrstvy

Radiosonda Vaisala

Aerologická měření v ČR

Příklad části výstupů z aerologického měření

Meteorologické radary Podstata: vysílání elektromagnetického vlnění (kolem 3 cm) zachycování jejich odrazu od cílů meteorologických (srážky) či jiných (terén, letadla apod.) Využití: lokalizace vertikálních srážek posouzení intenzity srážek detekce výskytu bouřek

Radarová měření v ČR Praha-Libuš Brdy Skalky

Dosahy radarů v ČR Brdy Skalky R = 256 km

Radarové snímky ČR

Radarové výstupy (povodně srpen 2002)

Radarové výstupy (červenec 1997)

18.1. 2007 - Kyril

http://www.chmi.cz/portal/ Příští téma: 2 / 12 Atmosféra Ozón