Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 1.
Pro začátek několik úvodních proklamací
Ústava ČR v hlavě 1, článku 1, odstavci 1 říká, že Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Znalost a dodržování právních předpisů je proto nezbytnou podmínkou pro další rozvoj a zvýšení prestiže jakékoliv lidské činnosti, hydrogeologii nevyjímaje. Současně však platí, že žádný zákon, vyhláška, nařízení vlády či předpis nižší právní síly jako jsou normy, metodické pokyny, metodická doporučení, výklady, apod. nemohou postihnout rozmanitosti případů, ke kterým dochází v každodenní praxi. Zde proto bezvýhradně platí ctít duch předpisu, ale současně používat odbornost a zdravý rozum. Dva příklady z praxe:
Vše ve vazbě na předpisy vyšší i nižší právní síly. Vše na příkladech konkrétních hydrogeologických úkolů. O čem dnes budeme především hovořit a diskutovat Vyhláška č. 5/2011 Sb. o vymezení hydrogeologických rajónů a útvarů podzemní vody Vyhláška č. 49/2011 Sb. o vymezení útvarů povrchových vod Vyhláška č. 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu v aktuálním znění.
Kterých předpisů se budeme dále dotýkat? Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu: vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, včetně zákona č. 150/2010 Sb. prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu: vyhláška č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávních úřadů, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství vody, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu: vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 206/2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce vyhláška č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu: vyhláška č. 298/2005 Sb. o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 239/1998 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů. vyhláška č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 5/2011 Sb. o vymezení hydrogeologických rajónů a útvarů podzemní vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zajišťování a hodnocení stavu podzemních vod
Ve smyslu 3 uvedené vyhlášky spravuje informační systém veřejné správy MŽP, pro naši potřebu se jedná především o evidenci hydrogeologických rajónů a vodních útvarů podzemní vody. Seznam hydrogeologických rajónů a útvarů podzemní vody je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky. Příklad z přílohy č. 6 : Číslo vodního útvaru podzemních vod je pětimístný kód např. 11100 Kvartér Orlice Příslušný hydrogeologický rajón má čtyřmístný kód např. 1110 Kvartér Orlice Všechny vodní útvary začínající jedničkou jsou útvary svrchní. všechny vodní útvary začínající dvojkou až šestkou jsou útvary základní s výjimkou útvaru 44200, který je útvarem svrchním a útvarů 47100, 47200 a 47300, které jsou útvary hlubinnými.
Ve smyslu uvedené vyhlášky je tak v ČR vymezeno celkem 152 hydrogeologických rajónů, přičemž 111 rajonů náleží tzv. základní vrstvě, 38 rajónů svrchní vrstvě a 3 rajóny jsou řazeny ve vrstvě bazálního křídového kolektoru. Hydrogeologické rajóny jsou přitom územní celky, vymezené na základě přírodních podmínek. Doporučuje se proto, aby byly dále používány pro hodnocení kvantitativního stavu vodních útvarů. V současnosti platná hydrogeologická rajonizace je podrobně dokumentovaná ve Sborníku geologických věd č. 23 (ČGS Praha, 2006) Dle komentované vyhlášky č. 5/2011 Sb. je vodních útvarů podzemní vody v současnosti 174, tzn. že v některém hydrogeologickém rajónu je vymezeno více vodních útvarů s vyjádřením vlastního stavu navazujícím návrhem opatření na zlepšení tohoto stavu. Na rozdíl od hydrogeologických rajónů totiž podléhají vodní útvary různým vlivům (např. antropogénní činnosti), které mohou měnit jejich stav. V rámci šestiletých hodnocení v rámci plánů oblasti povodí se tak bude provádět jejich aktualizace a do budoucna, budou li aplikována účinná opatření na zlepšení jejich chemického stavu, může dojít k situaci, kdy se počet hydrogeologických rajónů a útvarů podzemní vody ztotožní.
Vyčleněním útvarů podzemní vody ve smyslu vyhlášky č. 5/2011 Sb. stojíme před klíčovým problémem dnešní hydrogeologie, kde nám legislativa příliš nepomůže a musíme nasadit odbornost a cit. Jedná se o pojem Přirozená hydrogeologická stratifikace horninového souboru
Co říká vodní zákon v 2, odstavec 7? Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr
Co říká článek 5.3.5.1 ČSN 755115? V případech, kdy vrtaná studna zastihuje více útvarů podzemní vody, je zpravidla nutno provést ve studni další těsnění zajišťující vzájemné oddělení těch zvodnělých kolektorů, na které jsou vázány rozdílné útvary podzemní vody. Odtěsnění kolektorů je nutno provést prokazatelně funkčním způsobem podle zpracované projektové dokumentace s uvedením konstrukčních parametrů a technologického postupu těsnicích prací.
Co říká vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti? v 203 se říká, že vrt musí být proveden a při opuštění likvidován tak, aby bylo zamezeno nežádoucímu propojení zvodněných nebo plynonosných horizontů
Co říká o vodním útvaru či o zvodnělém horizontu odbornost a hydrogeologický cit? Asi to, co říká v 2, odstavci 3 zákona č. 254/2001 Sb., tzn. že vodní útvar je vymezené významné soustředění podzemní nebo povrchové vody v určitém prostředí, charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.
který nesmíme svou činností trvale narušovat!!! Útvar podzemní vody dle vyhlášky č. 5/2011 Sb. s tím zpravidla nemá nic společného Jinými slovy, soustředěné množství podzemní vody lišící se svým časově prostorovým režimem tvorby a jakostí vody od jiného soustředěného množství podzemní vody je základním článkem přirozené hydrogeologické stratifikace horninového souboru,
Převážná většina problémů v dnešní hydrogeologii, především ztráta vody ve studnách či negativní ovlivnění její jakosti a s tím spojené mediální kauzy vyplývají z toho, že hloubení studní, provádění vrtů pro tepelná čerpadla, výstavba hlubších inženýrských staveb, apod. nerespektuje přirozenou hydrogeologickou stratifikaci a projektanti mnohdy ani netuší, že něco takového v přírodě existuje. Role hydrogeologa je v tomto naprosto unikátní a nezastupitelná!
Vyhláška č. 49/2011 Sb. o vymezení útvarů povrchových vod
Analogií útvarů podzemních vod jsou útvary povrchových vod. Ty se dělí do dvou kategorií: - řeky a - jezera (nádrž na toku, rybník, umělé a přirozené jezero). V současnosti je na území ČR vymezeno 1141 útvarů povrchových vod, z nich 71 v kategorii jezera (útvary stojatých vod). Informace o útvaru povrchových vod lze najít např. na portálu www.voda.gov.cz Na rozdíl od taxativně vyjmenovaných útvarů podzemní vody ve vyhlášce č. 5/2011 Sb. však vyhláška č. 49/2011 Sb. v přílohové části uvádí pouze popisné charakteristiky kategorií řeka a jezero, na základě kterých je útvar zařazen do příslušného typu útvarů povrchových vod.každý útvar povrchové vody je označován 8-mi místným číselným kódem Např.: 10443000 Orlice po ústí toku do toku Labe
Pro potřeby hydrogeologické praxe se kloním k názoru uvádět prozatím název toku a číslo hydrologického pořadí ve známém tvaru 1-01- 02-057
Vyhláška č. 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu v aktuálním znění.
Jedná se o dokument, který zásadním způsobem zapojil hydrogeology do procesu přípravy staveb a činností.
Aplikaci této vyhlášky, včetně vazby na předpisy vyšší i nižší právní síly si ukážeme na příkladech konkrétních hydrogeologických úkolů v tomto pořadí: - studny - vrty pro tepelná čerpadla - zasakování odpadních vod do půdní vrstvy - likvidace dešťových vod jejich zasakováním - stanovení ochranných pásem vodního zdroje - vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních - základní zpráva v rámci zákona o integrované prevenci