NÁVRH A REALIZACE SANACE STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V OBLASTI PRŮMYSLOVÉHO AREÁLU KONTAMINOVANÉ ŠESTIMOCNÝM CHROMEM Petr Lacina, Vojtěch Dvořák, Slavomír Mikita, Michal Hegedüs GEOtest, a.s., Šmahova 1244/112, 627 00 Brno, Česká republika, email: lacina@geotest.cz ÚVOD Chrom je přechodný kov 6. skupiny prvků, který se v přírodě přirozeně vyskytuje. Jeho zvýšené koncentrace v průmyslových oblastech jsou však důsledkem antropogenní činnosti. Jedná se o potenciálně toxický, ale současně potřebný prvek pro člověka a zvířata, což se odvíjí od formy jeho výskytu. Zatímco forma Cr 3+ je biologicky aktivní, forma Cr 6+ má naopak alergizující účinky a je karcinogenní. V půdě se chrom vyskytuje téměř výhradně ve dvou oxidačních stupních Cr 3+ a Cr 6+, které mají rozdílné vlastnosti, a forma jejich výskytu závisí na podmínkách v půdě. Trojmocný chrom se nachází v půdě v běžném rozsahu ph a ORP jako nerozpustný Cr(OH) 3, jako kationt Cr 3+, který je sorbovaný na půdní komponenty, nebo jako aniont CrO 2-. Trojmocný chrom je silně sorbovaný v půdě především jílovými minerály a písčitou frakcí. Sorpce je poměrně rychlá a zvyšuje se s rostoucím ph a s obsahem humusu. Tato forma je v půdě imobilní. Pohyblivost se může zvýšit pouze v případě, že se tvoří organické komplexy s chromem. Protože Cr 3+ se pohybuje jen ve velmi kyselém prostředí a již při ph 5,5 precipituje, jeho sloučeniny jsou v půdě stabilní a nemigrují do podzemních vod. Naproti tomu Cr 6+ je málo stabilní a může se mobilizovat v kyselém i alkalickém prostředí. V závislosti na ph tvoří různé typy chromanových iontů (HCrO 4-, CrO 4-2, Cr 2O 7-2 ), které jsou rozpustné, pohyblivé a toxické. Šestimocný chrom v podobě výše uvedených aniontů se může sorbovat na kladně nabité povrchy, jaké jsou přítomny na Al, Fe oxidech, amorfních formách Al, organických komplexech a koloidech s proměnlivým nábojem. Oblast kontaminovaná šestimocným chromem, na které probíhala prezentovaná sanace, se nacházela v areálu původně strojního a následně automobilového závodu lokalizovaného v Jihomoravském kraji, Brno-město. Konkrétně se jednalo o oblast pod budovou bývalé chromovny, kde významnější indikace znečištění podloží byla zaznamenána již v r. 1995. Potvrzení významné kontaminace proběhlo v r. 2006 v rámci zpracování aktualizované analýzy rizik. V letech 2015 a 2016 došlo k doprůzkumu a aktualizaci analýzy rizik v dané oblasti, která dospěla k závěru, že během provozu chromovny došlo k masivní kontaminaci Cr 6+ nejen samotné budovy zdi, podlahy, základy (Obr. 1), ale v důsledku toho i okolního horninového podloží. Infiltrací srážek pak Cr 6+ migroval do spodních částí horninového profilu, kde došlo ke kontaminaci saturované zóny nacházející se v hloubce cca 20 m pod úrovní terénu. V důsledku proudění podzemní vody došlo následně k posunutí a rozšíření kontaminačního mraku (Obr. 2). Obr. 1: Kontaminace Cr 6+ patrná na zdech a podlaze chromovny Obr. 2: Model kontaminace horninového podloží a předpokládaný transport chromu v saturované zóně 1
Je zřejmé, že sanace v podobě úplného odstranění kontaminované zeminy až na hladinu podzemní vody do hloubky cca 20 m by nebyla reálná. Cílem prezentované sanace proto bylo na základě získaných informací realizovat soubor opatření, kterými bude jednak zamezena další kontaminace saturované zóny a jednak bude eliminováno šíření toxické formy chromu do vzdálenějších oblastí jeho redukcí a imobilizací v horninovém prostředí. Samotné sanaci předcházel soubor laboratorních experimentů, kterými bylo prokázáno, že redukce toxického Cr 6+ na Cr 3+ nanočásticemi nulamocného železa (nzvi) vede k jeho rychlé sorpci na horninové prostředí a vznikající hydratované formy oxidů železa, a v důsledku ke stabilní imobilizaci v horninovém prostředí. POSTUP PŘI REALIZACI SANAČNÍCH PRACÍ Sanační práce byly rozděleny do 3 celků: 1. demolice a odstranění objektu chromovny, 2. sanace nesaturované zóny horninového prostředí, 3. sanace saturované zóny horninového prostředí a podzemní vody. Jednotlivé činnosti plánované v rámci uvedených celků sanačních prací byly realizovány v takové posloupnosti, aby byla zajištěna jejich časová a ekonomická efektivita, a současně bylo dosaženo cílů sanace. Odstranění objektu chromovny Demolice objektu chromovny byla zahájena na přelomu léta a podzimu roku 2017 a suť byla odstraněna jako nebezpečný odpad. Sanace nesaturované zóny horninového prostředí Základním cílem sanace nesaturované zóny horninového prostředí bylo odstranit nejvíce kontaminovanou část zemin nesaturované zóny, které představují primární zdroj kontaminace podzemní vody, a zamezit uvolňování zbytkových obsahů Cr 6+ ze zemin nesaturované zóny do hlubších horizontů horninového prostředí a podzemní vody vlivem infiltrace srážkových vod. Sanační práce byly zahájeny bezprostředně po odstranění objektu chromovny a odvozu suti. K řízené odtěžbě horních nejvíce kontaminovaných vrstev zeminy do hloubky cca 1-2 m došlo na podzim roku 2017 (Obr. 3). Následně byla vybudována těsnící vrstva navezením a zhutněním cca 1 2 m mocné vrstvy jílu, která byla zarovnána s okolním terénem a spádovaná do oblasti mimo kontaminovaný prostor (Obr. 4). Tím došlo k vytvoření izolace, která bude zamezovat vsakování srážkových vod do podloží, takže nebude hrozit vymývání zbytkových koncentrací Cr 6+ ze zeminy nesaturované zóny do podzemní vody. Obr. 3: Odtěžby kontaminované zeminy nacházející se v místě pod budovou bývalé chromovny Obr. 4: Vytvoření jílovité nepropustné vrstvy a její zarovnání s okolním terénem Sanace saturované zóny horninového prostředí a podzemní vody Hlavním cílem prací projektovaných v rámci sanace saturované zóny a podzemní vody bylo zcela zamezit přestupu toxické formy Cr 6+ ze zemin horninového prostředí saturované zóny do podzemní vody jeho stabilizací (imobilizací). Toho bylo dosaženo redukcí Cr 6+ na Cr 3+ prostřednictvím nzvi aplikovaného do saturované zóny horninového prostředí. Pro tyto účely byl v oblasti vybudován systém osmi sanačních (aplikačních) vrtů AP-1 až AP-8 a 2 vrty monitorovací MV1 a MV2. Sanační vrty byly situovány na základě předpokládaného plošného rozsahu kontaminace podzemní vody. Díky nově zbudovaným vrtům navíc došlo k upřesnění lokace kontaminačního mraku (Obr. 5). Před zahájením plnoprovozní sanace proběhla v březnu 2018 pilotní aplikace nzvi do vrtu AP-1 za účelem ověření účinnosti na dané lokalitě. Ihned po aplikaci poklesla kontaminace Cr pod detekční limit a situace setrvala až do plnoprovozní aplikace (viz graf AP-1 Obr. 8). Na základě získaných výsledků a přesnější lokaci kontaminace byly jako aplikační vrty pro plnoprovozní aplikaci vybrány nově zbudované vrty AP-1 až AP-8, dále vrt MV-1 a stávající vrt HB-3. Vrty MV-2, GTN-2, GTN-3 a HB-101 byly 2
vybrány jako vrty monitorovací (Obr. 5). Aplikace nzvi proběhla tlakovou injektáží do vybraných aplikačních vrtů na začátku června 2018 (Obr. 6). nzvi bylo aplikováno jako vodná suspenze aktivované formy NANOFER STAR od firmy NANO IRON, s.r.o. v množství 10 kg nzvi do každého aplikačního vrtu v přibližné aplikační koncentraci 4 g/l. k rychlé redukci Cr 6+ na Cr 3+, který se následně rychle navázal na hydratované formy oxidů železa, vznikající postupnou oxidací nzvi, a na okolní zeminu došlo tak ke stabilizaci a imobilizaci chromu v horninovém prostředí. V důsledku tlakové aplikace došlo k vytvoření redukčního mraku tvořeného suspenzí nzvi v blízkém okolí každého z aplikačních vrtů a tyto tak vytvořily síť míst s dlouhodobě trvajícím reduktivním prostředím. Při pozvolném přirozeném průtoku podzemní vody s obsahem Cr 6+ těmito místy tak bude i nadále docházet k redukci Cr 6+ na Cr 3+ a jeho imobilizaci v horninovém prostředí. Důkazem dlouhotrvajícího působení nzvi jsou i záporné hodnoty oxidačně-redoxního potenciálu v aplikačních vrtech, které stále přetrvávají i téměř půl roku od aplikace. Potvrzením této skutečnosti je i pozvolný pokles kontaminace v monitorovacím vrtu GTN-2 (Obr. 8, graf GTN-2). V monitorovacím vrtu GTN-3 došlo k výraznému poklesu kontaminace ještě před plnoprovozní aplikací, pravděpodobně v důsledku vybudování těsnící vrstvy a zamezení dotace kontaminace z nesaturované zóny horninového prostředí; po polnoprovozní aplikaci pak kontaminace vymizela zcela. V monitorovacích vrtech MV-2 a HB-101 nebyla před aplikací kontaminace detekována a tato situace se nezměnila ani po aplikaci. Obr. 5: Stav kontaminace saturované zóny Cr 6+ v dané oblasti před zahájením plnoprovozní sanace Obr. 6: Plnoprovozní aplikace nzvi, červen 2018 VÝSLEDKY A DISKUZE Již týden po aplikaci nzvi do saturované zóny horninového prostředí bylo v aplikačních vrtech pozorováno úplné vymizení kontaminace chromem a tento stav setrvával i 3 měsíce od aplikace (Obr. 7). Vývoj kontaminace ve všech relevantních vrtech je uveden v grafech na Obr. 8. Díky silným redukčním účinkům nzvi došlo Obr. 7: Stav kontaminace saturované zóny Cr 6+ 3 měsíce po aplikaci 3
Obr. 8: Vývoj kontaminace Cr v jednotlivých vrtech 4 ZÁVĚR Od poloviny roku 2017 do června roku 2018 byl v areálu automobilového závodu proveden sanační zásah spočívající v odstranění objektu bývalé chromovny, odtěžbě zeminy vysoce kontaminované chromem, zavezení sanačního výkopu nepropustnou zeminou, vybudování sítě aplikačních vrtů a následné pilotní a plnoprovozní sanaci saturované zóny horninového prostředí
prostřednictvím tlakové aplikace nzvi. Díky odtěžbě nejvíce kontaminovaných svrchních částí zeminy a vytvořením izolační jílovité vrstvy došlo k zamezení infiltrace dešťových srážek, které by způsobovaly další kontaminaci saturované zóny z nesaturovaných horních vrstev. To se projevilo vymizením kontaminace v monitorovacím vrtu na okraji kontaminačního mraku. Po tlakové injektáži aktivované formy nzvi do saturované zóny horninového prostředí byla pozorována rychlá a efektivní redukce toxické formy Cr 6+ na Cr 3+ a její imobilizace v horninovém prostředí vlivem sorpce na okolní zeminu a vznikající hydratované oxidy železa. Díky aplikaci nzvi došlo rovněž k vytvoření dlouhodobě trvajících oblastí s redukčním prostředím, které jsou schopné i dlouho po aplikaci stále redukovat Cr 6+ protékající přes tato místa spolu s podzemní vodou. Soubor opatření tak vedl k efektivní sanaci staré ekologické zátěže způsobené Cr 6+ v dané lokalitě. Konferencie, sympóziá, semináre Geochémia 2018 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE Čurlík, J., 2011: Potenciálne toxické stopové prvky a ich distribucia v pôdách Slovenska. 1. vyd. Bratislava: Jaroslav Suchoň Suma print. 462 s. ISBN 978-80967696-3-6. Dvořák, V., Lacina, P., 2017: Bývalá chromovna prováděcí projekt sanačních prací. GEOtest, a.s., Brno. Dvořák, V., Lacina, P., Barson, P., Bartoň, J., 2018: Bývalá chromovna Závěrečná zpráva o sanačních pracích. GEOtest, a.s., Brno. Mikita, S., Lacina, P., Bartoň, J., 2018: Návrh in-situ sanace pro lokalitu znečištěnou chromem. In Sanační technologie XXI sborník příspěvků, 23.-25. 5. 2018, Tábor. Alena Pecinová (Edit.), Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o., str. 41-48. Pitter, P., 2009: Hydrochemie, 4. aktualizované vyd. Praha: VŠCHT. 592 s. ISBN 978-80-7080-701-9 5