TRENDY EVROPSKÉ ENERGETIKY

Podobné dokumenty
DNY KOGENERACE října 2018 výroční konference COGEN CZECH, Čestlice

Firemní profil. technika v souladu s přírodou

Náklady na dekarbonizaci energetiky

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

DNY KOGENERACE října 2017 výroční konference COGEN CZECH, Čestlice

Smart City a MPO. FOR ENERGY listopadu Ing. Martin Voříšek

Potenciál a budoucnost solární energetiky. Ing. Tomáš Buzrla Předseda Solární asociace

Příležitosti moderní energetiky pro českou ekonomiku MARTIN SEDLÁK 25. ZÁŘÍ 2018, PRAHA ODBORNÁ KONFERENCE INTELIGENTNÍ ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA"

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla - kogenerace

Role teplárenství v transformaci energetiky

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

Jaké budeme mít ceny elektřiny?

PROSTŘEDNICTVÍM ETS NÁSTROJŮ MODERNIZAČNÍ FOND A BEZPLATNÁ ALOKACE PRO ELEKTŘINU

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica

Efekt kogenerační jednotky v provozních nákladech podniku

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

Pavel Ripka ČVUT FEL Praha

Analýza teplárenství. Konference v PSP

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR v roce 2004

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Trh s plynem Ing. Vladimír Štěpán, Ing. Michal Šváb. Květen 2014

Flexibilita na straně výroby

Hodnocení energetické náročnosti z pohledu primární energie - souvislosti s KVET

ENERGETICKÉ ZDROJE A SYSTÉMY PRO BUDOVY

PŘÍRODNÍ ZDROJE OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE. Ilona Jančářová. Přírodní zdroj element celku, poskytovaného přírodou, který je považován za užitečný

Inteligentní města a obce

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky

Energetická [r]evoluce pro ČR

Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis

Frankensolar CZ s.r.o. Perspektiva fotovoltaiky v České republice

Politika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

ENERGETICKÁ KONCEPCE A DOSTAVBA NOVÉHO JADERNÉHO ZDROJE

Chytrá energie vize české energetiky

Strukturální fondy EU

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008

Potenciál OZE a jeho pozice v energetickém mixu v dlouhodobé perspektivě pohled MPO

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Budoucnost české energetiky II

Dokáže OZE plně nahradit tradiční zdroje elektřiny? Kdy?

Obnovitelný sektor v Česku změny v energetice. Konference BIOMASA, BIOPLYN & ENERGETIKA , Třebíč

Zkušenosti se současným právním prostředím a energetickou legislativou v ČR

Jak by měl být transformován sektor teplárenství a jakou roli by měl hrát

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Obnovitelné zdroje energie a úspory úloha státu. do regulovaných cen. XIV. jarní konference AEM 2. a 3. března 2010 Poděbrady. Josef Fiřt předseda ERÚ

Ondřej Pašek. Evropské fondy: Návrhy nevládních organizací

Energeticky soběstačná obec, region

Výrobní přiměřenost české elektroenergetiky

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

Energetický management města Litoměřice

Budoucí role distributora na trhu s elektřinou

Šetrná energetika: šance na zvýšení energetické soběstačnosti. Martin Sedlák, výkonný ředitel AliES 15. září 2016 Brno

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

MODERNIZACE ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY JAKO ZDROJ FINANCÍ PRO MĚSTA A OBCE

Teplárenství ve Státní energe/cké koncepci

Jak učit o změně klimatu?

Příloha č. 8 Energetický posudek

HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY

RENARDS Aktuální dotační možnosti v oblasti Fotovoltaiky, akumulace energie a elektromobility pro podnikatele

Fotovoltaika z pohledu ERÚ

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

KONVENČNÍ ZDROJE VS. DECENTRALIZOVANÁ ENERGETIKA. DANIEL BENEŠ Předseda představenstva a generální ředitel, ČEZ, a.s.

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR

Žádosti o podporu v rámci prioritních os 2 a 3 jsou přijímány od 1. března 2010 do 30. dubna 2010.

Čl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4

ROZVOJ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství

KONFERENCE - Energetické využití biomasy

Petr Štulc Člen představenstva, ředitel úseku produkty a trhy ČEZ ESCO, a.s.

Síťové aspekty integrace OZE. Energie pro budoucnost XVII, Amper 2016 BVV, Brno,

Energetický management města Litoměřice. Praha, 12. května 2015

Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou.

Systém podpory bioplynových stanic v roce Ing. Jan Malý

Využití tepla a nízkouhlíkové technologie OP PIK jako příležitost

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie pro vlastní spotřebu. Martin Mikeska - Komora obnovitelných zdrojů energie

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Vize decentralizované energetiky

Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost

Hodnocení výrobní přiměřenosti ES ČR do roku 2025 ČEPS 08/2016

VŠB-TU OSTRAVA. Energetika. Bc. Lukáš Titz

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny

Energiewende - a kam směřuje Česko? Milan Šimoník,

XXVIII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ. Rizikové faktory dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.

Některé chyby v modelování SEK

Aktualizace Státní energetické koncepce

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha,

Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu. 10. prosince 2012 Praha

Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu v roce Rostislav Krejcar vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie

Elektromobilita. Dosavadní vývoj, praxe a trendy CIGRE, Skalský dvůr

Transkript:

TRENDY EVROPSKÉ ENERGETIKY 20.11.2018

15 tisíc vědců ze 184 zemí světa podepsalo dopis, v němž stojí prohlášení o velmi špatném stavu Země a riskantnímu chování lidí vůči ní: Drahé lidstvo. Změna klimatu ohrožuje naši existenci. Pokud nebudeme brzy jednat, dojde ke katastrofální ztrátě biologické rozmanitosti a neskutečnému nárůstu lidské bídy. Čas běží..., Varování vědců : ČAS SE KRÁTÍ! Bude problém uživit stávajícím způsobem 10 mld. lidí na planetě Zemi Efektivita chovu skotu je velmi nízká 30% plochy, voda, emise 35% podíl na emisích CH4

Podíl jednotlivých zemí na tvorbě emisí CO 2 36 mld. T CO2 worldwide ČR 11t! Zdroj: IEA

SKLENÍKOVÉ PLYNY PODLE VLIVU Vodní pára cca 2/3 skleníkového efektu. Nezávisí na lidské činnosti. Ale s rostoucí teplotou vzduch absorbuje více vodní páry kladný zpětnovazební efekt CO2. Je hlavním přispívatelem skleníkového efektu, způsobený lidskou činností. Celosvětově více než 60% člověkem zvýšeného skleníkového efektu. Od r. 1800 vzrostla jeho koncentrace o 30%, za 10 tis. Let předtím pouze o 10%. Metan. Přispívá asi 20% ke zvýšení skleníkového efektu způsobeného člověkem. Sám metan je cca 23x horší, než CO2. Ostatní plyny N2O, CFC (chlero-fluoro uhlovodíky) Činnost člověka z pohledu absolutní hodnoty skleníkových plynů je nevýznamná, ale z pohledu rovnováhy je kritická pověstná poslední kapka

Jak si vedeme v ČR: VÝROBA ELEKTŘINY V ČR Z FOSILNÍCH PALIV spotřeba fosilních paliv k výrobě elektřiny 139 TWh/rok (100 %) elektrická energie vyrobená z fosilních paliv 52 TWh/rok (37 %) využité teplo při výrobě elektřiny 32 TWh/rok (23 %) ztráty 55 TWh/rok (40 %) ŘEŠENÍ: zvýšit využití tepla při výrobě elektřiny KVET, nebo OZE

VELMI MALÁ ÚČINNOST JE V DOPRAVĚ spotřeba energie fosilních paliv v dopravě 63 TWh/rok (100 %) energie pro pohon vozidel z fosilních paliv 19 TWh/rok (30 %) ztrátové teplo v dopravě z fosilních paliv 44 TWh/rok (70 %) ŘEŠENÍ: Uhlovodíková paliva nepožívat v dopravních prostředcích (nelze využít ztrátové teplo) Elektrická mobilita je řešení, jak z dopravy vytlačit neefektivitu. Pokud se vozidla budou nabíjet z efektivní energetiky

ELEKTRICKÁ MOBILITA SOUČÁSTÍ ENERGETIKY Využití automobilu je velmi malé 90% času prostojí na parkovišti V této době může pracovat Elektrická vozidla má smysl používat na krátké jízdy kolem komína. Honba za stále delším dojezdem nemá smysl, jenom činí auto těžším a spotřebuje se více lithia na baterii. Na delší trasy se prosadí sdílená auta nemá smysl držet v garáži auto kvůli výletu 1 x za půl roku

SNIŽOVÁNÍ EMISÍ CO2 PŘÍLEŽITOST PRO KVET Podíl elektřiny z OZE poroste. Určitě víc tam, kde je podpora, ale i v zemích, kde podpora není. Poroste organicky, podle vlivu politiků rychleji či pomaleji. Viz: USA v r. 2017 pocházelo 18% elektřiny z OZE, což je zdvojnásobení za posledních 10 let. Proč? Obamův plán na zvýšení podílu OZE byl zastaven soudem nikdy tedy nevešel v platnost, Trumpova prouhelná politika taky nebude mít valný význam. Proč se tak děje? Na žádost občanů prostě chtějí pro své děti budoucnost, čistý vzduch viz. Polsko Firmy chtějí ukázat svůj přístup k životnímu prostředí Sama elektřina z OZE už bude vycházet levněji, než z klasických zdrojů. Zejména pokud se zohlední decentrální výroba, úspory na dopravě elektřiny, schopnost regulovat zdroje DECE.

ENERGETICKÝ SYSTÉM BUDE VELMI PESTRÝ

JEDNO Z MOŽNÝCH ŘEŠENÍ DC SYSTÉMU

MODERNÍ EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ SYSTÉM Bude založený na: - zcela bezemisních zdrojích OZE (slunce, vítr, geotermální energie, ETČ ) - technicky bezemisních zdrojů např. biomasa ne pouhé spalování, výroba elektřiny!). K OZE bude třeba flexibilní výkon baterie vyrovnání denního diagramu, kogenerace sezónní. Jsme součástí celoevropského energetického trhu, kde bude podíl OZE růst. Tento vývoj se zcela jistě odehraje i ve světovém kontextu. Měli bychom být lídrem těchto změn, nikoliv jenom kritikem nebo pasivním přihlížitelem. Uvažování o koncepci nesmí být pouze z pozice ČR, pokud chceme zůstat v evropském geopolitickém prostoru jsme součástí globálních změn, které nás ovlivní ať už se nám to líbí či ne, SYSTÉM ZALOŽENÝ NA UHLÍ A ROPĚ SE STÁVÁ RELIKTEM MINULOSTI

JAKÉ MOŽNOSTI MÁME V ČR? MAXIMÁLNĚ PRODLOUŽIT ŽIVOTNOST STÁVAJÍCÍCH JADERNÝCH ELEKTRÁREN! (viz. Německo) ČR nemá pobřežní vítr, musí se spoléhat víceméně na biomasu, slunce a nové technologie Využijme tedy naše zdroje co nejefektivněji - přestaňme biomasu pouze pálit, vyrábějme z ní elektřinu. I odhady různých asociací OZE jsou dost při zemi, odhadují max. 34 % elektřiny z OZE. Logická otázka je jak vyrobíme těch 66%? V ČR lze dále rozvíjet vítr, efektivní využití biomasy. Je zde velký potenciál střech k instalaci PV Dle Solární asociace je: Reálný potenciál střešních FVE (obytné i průmyslové areály) je 7 000 MW. Pokud bychom chtěli tento výkon dodat do roku 2040 ročně 350 MW! Pak by mohly solární elektrárny na budovách v roce 2040 vyrábět cca 7,3 TWh/rok. Potenciál výroby FVE je ale mnohonásobně vyšší volné plochy (např. brownfieldy, řepková pole, kontaminované či jinak znehodnocené plochy, parkoviště, skládky).

MOHLY BY NÁM POMOCI NOVÉ JADERNÉ ZDROJE? ANO, JSOU BEZEMISNÍ, ALE: V kontextu s evropským trhem měly by být flexibilní. Je to technicky možné? Těžko. Bezpečnost bohaté státy jsou ochotny si připlatit za bezjadernou energetiku, mají strach. Co s vyhořelým palivem? Kdo je schopen JE postavit ve stále se zpřísňující evropské legislativě? Stavba v Rusku, Číně, USA to není Evropa... CENA. Už dnes při ceně 150 mld. Kč/1000 MW je to drahé. Za stejné peníze by se postavily OZE se schopností vyrobit 1,5 až 1,8 x více elektřiny než z JE. A to mají provozní náklady nulové. Tuto tezi by měla potvrdit i CB analýza, která není a řeči o nutnosti mít JE a o energetické bídě jsou v tomto světle pouhým politickým vydíráním.

MODERNÍ ENERGETIKA PRŮZKUM 1000 + respondentů otázka: Měla nebo neměla by česká vláda podporovat další rozvoj moderních způsobů výroby, distribuce, skladování a využívání energie v ČR? Podporu dalšího rozvoje moderní energetiky si přeje 79 % respondentů, pouze 7 % je proti. Mírně častější je souhlas u lidí s vysokoškolským vzděláním a pracujících na vyšších pozicích.

BRUTTO A NETTO ELEKTŘINA Orientujme se na spotřebu elektřiny, nikoliv na výrobu! Decentrální energetika se odehrává zejména v distribuční síti V brutto výrobě zahrnuta elektřina pro krytí VS elektráren a případné výroby tepla Roční zprávy o provozu ES a TS ČR

JAKÁ JE A BUDE KOGENERACE? Více elektřiny KVET z plynu, méně uhlí, mírný růst OZE (biomasa / bioplyn) Srovnání kogenerace v ČR a Německu ČR Německo podíl elektřiny z KVET 13% 20% podíl uhlí (el. KVET = 100%) 50% 15% biomasa a bioplyn 30% 30% zemní plyn 20% 55% Více flexibility - plynové motory spíše než spalovací turbíny (rychlost najetí, regul. rozsah). Příklady instalací: Kiel 20 x 10 MW, Stuttgart 8 x 10 MW, Mainz 10 x10 MW, Dresden 8 x10 MW, Planá nad Lužnicí 4 x10 MW + 2 x 12 MW)

JAKÁ BUDE KOGENERACE? Optimální do hybridních CZT (primárně OZE, plyn jako doplněk / záloha). Stále méně KVET v létě potřebu TUV pokryje solární termika, elektrokotle Více instalované kapacity, méně vyrobené elektřiny - KJ poskytovatel podpůrných a kapacitních služeb

ROZVOJ MALÉ PLYNOVÉ KVET DO 2030? Plynová KVET do 5 MW stávající stav v 2017 instalovaný výkon 300 MW el výroba elektřiny 820 GWh/rok, výroba tepla 1 100 GWh/rok Přechod stávajících plynových výtopen na KVET dle CBA analýzy tech. potenciál 830 MW el, reálně cca 25 MW el ročně, tj. do 2030 +320 MW el Mikrokogenerace? dnes 8 MW, do 2030 + 50 MW až 150 MW = velký potenciál! (Smart Grids 910 MW!) Výroba tepla z uhelné KVET 57 000 TJ = 15 000 GWh t Přechod pouze 10 % výroby tepla na plyn (motory 5-10 MW) - inst. výkon plynové KVET + 360 MW (3 000 h/rok). Pro teplárny je to cesta jak snížit platby za povolenky. Za úvahu stojí zvýšit podporu KVET nad 5 MW z plynu nad 200,- Kč/MWh motivace přechodu na plyn, viz. Německo V roce 2030 můžeme mít cca 1000 MW KVET ( 3 TWh/rok) na plyn do 5 (10) MW. Podstatný přínos pro regulaci soustavy a podpůrné / kapacitní služby (jednotlivě či virtuální zdroje)

KDE JE POTENCIÁL PRO NOVÉ KVET? Největší zdroj znečištění (50 % PM, 84 % benzo(α)pyrenu) Zdroj: Posouzení potenciálu vysoce účinné KVET a účinného dálkového vytápění a chlazení za Českou republiku

POTŘEBA ELEKTRICKÉHO VÝKONU JE SEZÓNNÍ prostor pro KVET

POTŘEBA TEPLA KORELUJE S POTŘEBOU ELEKTŘINY ŠANCE PRO KVET ZEMNÍ PLYN HNĚDÉ UHLÍ ČERNÉ UHLÍ, KOKS BIOMASA

KOGENERACE = FLEXIBILITA

KOGENERACE = FLEXIBILITA Na centrálním dispečinku lze řídit zdroje po celém světě, instruovat místní servis, apod.

KOGENERACE = FLEXIBILITA

SHRNUTÍ Kogenerace je jedním z řešení globálního problémů globálního oteplování šetří palivo, které by se jinak muselo spálit na výrobu tepla. Kogenerace na zemní plyn přináší dodatečné úspory CO 2 pokud spaluje méně uhlíkové palivo (zemní plyn). Flexibilita kogenerace ji předurčuje jako doplněk k neflexibilním OZE. V našich přírodních podmínkách spotřeba elektřiny zatím kopíruje spotřebu tepla, tudíž pokud se vyrábí teplo jakýmkoliv spalováním, a zároveň elektřina bez využití tepla KOGENERACE MÁ VŽDY SMYSL. Může plnit funkci nouzového zdroje. V ČR tento obor zaměstnává tisíce lidí ať už přímo či nepřímo. ČR patří k technologickým špičkám v tomto oboru s velkým podílem na exportu.

TRENDY EVROPSKÉ ENERGETIKY 20.11.2018