Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Nad Vápenkou CZ0622172
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Nad Vápenkou Kód lokality: CZ0622172 Kód lokality v ÚSOP: 3115 Rozloha (ha): 0,5714 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 612 1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 0,4917 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 86,1 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP Kategorie Název 2139 PP Nad Vápenkou Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,0797 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 13,9 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Jihomoravský kraj Dotčené obce Velká nad Veličkou Dotčená katastrální území Velká nad Veličkou 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podklad tvoří flyše kuželovského souvrství s převahou vápnitých jílovců, ve spodní části svahů pak deluviální písčitohlinité sedimenty. Geomorfologie: Území spadá do celku Bílé Karpaty, podcelku Žalostinská vrchovina, okrsku Radějovská vrchovina. Jde se o členitou vrchovinu tvořenou flyšem bělokarpatské jednotky s četným střídáním synklinálních a antiklinálních pásem, s erozně denudačním reliéfem hřbetů a údolí. Reliéf: Reliéf je svažitý. Většina území má severovýchodní orientaci, pouze menší plochy jsou orientovány k severozápadu. Povrch svahu je šikmo po spádnici rozčleněn četnými rýhami, zřejmě antropogenního původu. Celé území se nachází na ploše bývalého sesuvu. Pedologie: Z půdních typů jsou v mapovém podkladu uváděny černozemě.
Krajinná charakteristika: Jedná se o zachovalý fragment typických bělokarpatských teplomilných trávníků s rozptýlenými nálety dřevin s výskytem řady zvláště chráněných druhů rostlin. Biota Na hlubších půdách pokrývajících většinu území se vyvinulo společenstvo svazu Bromion erecti (širokolisté suché trávníky s výskytem orchidejí - T3.4B), na nevyvinutých půdách a slínech se vyvinula neuzavřená teplomilná vegetace s kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) a ostřicí chabou (Carex flacca). Okraje území v sousedství silnice jsou pokryty ruderální vegetací. Na opuštěném políčku v dolní části území se vyvinul porost s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Ze zvláště chráněných druhů byla v území zjištěna kriticky ohrožená pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia conopsea subsp. densiflora) a tořič včelonosný (Ophrys apifera), ze silně ohrožených druhů vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač bledý (Orchis pallens) a vstavač osmahlý (Orchis ustulata). Mezi další vzácné druhy patří např. len žlutý (Linum flavum), pětiprstka pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), kozinec dánský (Astragalus danicus) a kruštík bahenní (Epipactis palustris). Ze vzácných živočichů byli náhodně zaznamenáni čmelák zahradní (Bombus hortorum), čmelák skalní (Bombus lapidarisus), čmelák úhorový (Bombus ruderarius), pačmelák cizopasný (Psithyrus rupestris), mravenec trávní (Formica pratensis) a ještěrka obecná (Lacerta agilis). Z ptáků zde hnízdí např. bramborníček černohlavý, ťuhýk obecný a strnad luční. Na ploše celého území se roztroušeně vyskytuje cca 300 rostlin koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Jedná se o nejbohatší populaci v Bílých Karpatech.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: koniklec velkokvětý Pulsatilla grandis Kód předmětu ochrany: 2093 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace 100 120 jedinci 2 % p > 0 % dobré populace není vynikající zachování izolovaná, ale hodnota je na okraji areálu rozšíření druhu Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat životaschopnou populaci druhu na lokalitě alespoň o stávajícím počtu jedinců. 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: koniklec velkokvětý Pulsatilla grandis Kód předmětu ochrany: 2093 Popis nároků předmětu ochrany: Koniklec velkokvětý roste jak v polopřirozených suchých trávnících na hlubokých, živinami bohatých půdách bazické i kyselé reakce, tak i na mělkých půdách primárního bezlesí na výslunných skalních hranách, nebo výjimečně i na hadci. Je znám z mnoha typů vegetace, především ze stepních a skalních trávníků a z lemů teplomilných křovin. Je to vytrvalá trsnatá rostlina s vegetativním rozrůstáním. Kvete časně na přelomu března a dubna. Přestože je produkce nažek bohatá, obnova populací generativním rozmnožováním závisí na hustotě zápoje vegetačního krytu. Disturbance porostu a odstraňování konkurence (včetně např. umožnění přiměřeného sešlapu mimo jarní sezonu, který omezuje rozvoj mechového patra) je nezbytné pro generativní rozmnožování rostlin. Populace na jednotlivých lokalitách jsou ohroženy především přímým ničením stanovišť a absencí vhodného managementu (sečení, pastva), což vede v první fázi k hromadění stařiny, která znemožňuje generativní rozmnožování druhu a k následnému zarůstání lokalit náletovými dřevinami. Pro zachování předmětu ochrany je vhodné zajistit pravidelné sečení lokality s následným odstraněním biomasy. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán. Navrhovaná managementová opatření zohledňují nároky entomofauny (ponechávání neposečených ploch, mozaikovitá seč) 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti V minulosti bylo toto území využíváno jako pastvina a zřejmě zde byla také lokálně těžena hlína nebo kámen. Koncem 20. století zůstalo bez obhospodařování, pouze občas byla celá lokalita v jarních měsících vypálena. Po vyhlášení MZCHÚ ke dni 1. 8. 2001 byla lokalita podle plánu péče každoročně mozaikovitě kosena a to alespoň ve dvou termínech, přičemž každoročně bylo alespoň 10 % nízkoproduktivních porostů ponecháno nepokosených formou pásů nebo čtverců. Biomasa byla následně odvezena mimo území. Políčko ve spodní části území je ponecháno řízené sukcesi (je každoročně koseno).
Současný způsob obhospodařování určený plánem péče o PP Nad Vápenkou je plně v souladu s nároky předmětu ochrany a je pro přežití populace koniklece velkokvětého nezbytný. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Nad Vápenkou Autor: Jongepierová Ivana Schválil: Krajský úřad Jihomoravského kraje Datum schválení: 30. 12. 2010 Platnost od-do: 1. 1. 2010-31. 12. 2020
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Nedegradované porosty širokolistých trávníků s výskytem koniklece je nutné každoročně kosit (ruční kosení) a následně z území odstranit posečenou biomasu. Lokalitu je vhodné pokosit ve dvou termínech. V prvním termínu poséct polovinu území a nejdříve za měsíc poté i druhou, přičemž první termín seče by měl být nejdříve začátkem července po vysemenění konikleců. Z důvodů zachování diverzity entomofauny je rovněž možné každoročně ponechat cca 10 % plochy nedegradovaných nízkoprodukčních trávníků neposečených (formou pásů nebo čtverců) a tyto plochy v průběhu let střídat. Podmínkou je, aby se na takových plochách nevyskytovala třtina křovištní (Calamagrostis epigeios) ani žádný jiný druh invazních rostlin. Ruderalizované porosty podél komunikace je vhodné kosit dvakrát ročně (první seč do konce června, druhou do konce srpna). Bývalé políčko v severovýchodní části je vhodné kosit podle potřeby jedenkrát až dvakrát ročně (do konce června, případně do konce června a do konce srpna). Plochy s výskytem třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios) je nutné kosit dvakrát až třikrát ročně po dobu několika let až do jejího úplného vymizení. Generativní rozmnožování konikleců je vhodné podpořit vyhrabáváním stařiny před začátkem vegetační sezóny. Cílené rozrušování drnu není potřebné z důvodu přirozené existence rozvolněných plošek podmíněných geologickým a pedologickým charakterem území. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Název managementového opatření Likvidace invazních a expanzivních rostlin rozptýlená (nesouvislý porost invazních rostlin - jedinci či skupinky) Kategorie opatření Invazní druhy Cílový předmět ochrany Pulsatilla grandis (koniklec velkokvětý) 2093 Popis opatření Podle potřeby likvidovat třtinu křovištní (Calamagrostis epigejos), případně další invazní a expanzivní druhy Plochy s výskytem třtiny křovištní je nutno 2-3 krát ročně kosit (s následným odstraněním biomasy) v průběhu několika let až do úplného vymizení. Ostatní druhy invazních a expanzivních rostlin likvidovat podle dostupných metodik Vhodný interval 2 x za 1 rok Kalendář pro management první kosení třtiny křovištní by mělo orientačně proběhnout během června, druhé během první poloviny srpna. Termíny je nutno aktuálně upravit tak, aby bylo zabráněno dozrávání a vysemenění semen, v případě potřeby je nutno přidat ještě třetí pokosení. Poznámka Číslo zákresu managementového opatření 2 Název managementového opatření Ruční kosení Kategorie opatření Kosení Cílový předmět ochrany Pulsatilla grandis (koniklec velkokvětý) 2093 Popis opatření Ruční sečení (kosa, motorová kosa) s následným odstraněním posečené biomasy Vhodný interval 1 x za 1 rok Kalendář pro management Polovinu plochy poséct nejdříve začátkem července, druhou polovinu nejdříve měsíc poté Poznámka Z důvodu ochrany entomofauny je vhodné každoročně ponechat cca 10% plochy neposečené (ve čtvercích či pruzích) a tyto neposečené části v průběhu let střídat. Podmínkou je, že se na těchto neposečených částech nebude vyskytovat třtina křovištní ani žádný jiný invazní či expanzivní druh Číslo zákresu managementového opatření 1 Název managementového opatření Ruční kosení Kategorie opatření Kosení
Cílový předmět ochrany Pulsatilla grandis (koniklec velkokvětý) 2093 Popis opatření ruční kosení (pomocí kosy nebo motorové kosy) s následným odstraněním biomasy. Vhodný interval 2 x za 1 rok Kalendář pro management první kosení nutno provést do konce června, druhé kosení nejpozději do konce srpna Poznámka plochu bývalého políčka v severovýchodní části je možné v závislosti na stavu porostu (obzvláště v letech s nízkým úhrnem srážek) séct pouze jednou ročně (do konce června)
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) (2010). Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. DANIHELKA, J.; CHRTEK, J. J.; KAPLAN, Z. (2012). Checklist of vascular plants of the Czech Republic: Seznam cévnatých rostlin květeny České republiky. Preslia. 84, 647 811. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. (eds.) (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 3, s. 1-132. JONGEPIER, J. W.; JONGEPIEROVÁ, I. (2000). Botanický inventarizační průzkum Přírodní památka Nad Vápenkou k. ú. Velká nad Veličkou. Veselí nad Moravou. 9 s. Inventarizační průzkum. Manuskript. Archivuje Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice; Sbírka listin ÚSOP AOPK ČR, Praha. JONGEPIEROVÁ, I. (2010). Plán péče o PP Nad Vápenkou na období 2010-2020. 11 s., 5 příloh. Plán péče o MZCHÚ. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno; Sbírka listin ÚSOP AOPK ČR, Praha. KUBÁT, K.; HROUDA, L.; CHRTEK JR., J. (eds.) et al. (2002). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 1. Praha: Academia. 927 s. ISBN 80-200-0836-5. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 163 s. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Středisko Brno Zpracovatel: Mgr. Karin Hustáková E-mail: brno@nature.cz Datum zpracování: 4. 4. 2013 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL MZCHÚ OP ZCHÚ PP SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita maloplošné zvláště chráněné území ochranné pásmo zvláště chráněného území Přírodní památka Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0622172_Nad_Vapenkou_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0622172_Nad_Vapenkou_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0622172_Nad_Vapenkou_Koseni.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0622172 Nad Vápenkou, 2012 EVL Javorník - hliník EVL Nad Vápenkou hranice EVL 0 100 200 300 400 500 m AOPK ČR, 2012 Mapový podklad ČÚZK, 2010
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany evropsky významné lokality CZ0622172 Nad Vápenkou, 2012 CHKO Bílé Karpaty EVL Javorník - hliník EVL Nad Vápenkou PP Nad Vápenkou hranice CHKO hranice MZCHÚ ochranné pásmo MZCHÚ hranice EVL 0 100 200 300 400 500 m AOPK ČR, 2012 Mapový podklad ČÚZK, 2010
6.3 Mapa zákresů jednotlivých managementových opatření na vymezených plochách kosení CZ0622172 nad Vápenkou, 2012 1 2 navrhovaná opatření hranice EVL Podrobný popis navrhovaných managementových opatření na jednotlivých plochách, označených na mapě číslicí, naleznete v textu v kapitole 3.2 Navrhovaná opatření. 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 m AOPK ČR, 2012 Mapový podklad GEODIS Brno s.r.o., 2010