ZPRÁVA TAJEMNÍKA ŘEKNĚTE TO SVĚTU, DOKUD TO NEUSLYŠÍ VŠICHNI Matthew A. Bediako Když se blížil konec Ježíšova času na zemi, dal Ježíš svým učedníkům mnoho znamení, která mají vyhlížet. V Matoušově evangeliu 24. kapitole Ježíš zmiňuje válečný ryk a zvěsti o válkách. Zmínil hlad a zemětřesení na mnoha místech. Také je upozornil na lživé proroky, nepravost a ztrátu lásky. Ale všechna tato znamení jsou tím, co je třeba vydržet, aby přišel konec. Když se ale dostaneme ke 14. verši, Ježíš změní svůj vzorec. Říká: A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec. To nám říká, že nejdůležitějším znamením Ježíšova návratu je světlo evangelia, které se šíří do celého světa. Miliony lidí v dnešním světě stále osobně neznají Ježíše Krista. To by nás mělo podnítit, abychom vyhlašovali Boží milost, abychom v zahraničí provolávali pravdu o tom, že Jeho Syn přichází. Bylo nám dáno toto naléhavé poslání. Takže v konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený čas. (Gal 6,9). Růst církve I když je pravdou, že naše poslání není zdaleka dokončeno, je důležité přemýšlet o tom, jak daleko jsme se dostali a jaké zázraky Pán učinil. Našim průkopníkům by se získání 16 milionů členů zdálo jako nemožný sen. Avšak kdybychom dnes měli spočítat pokřtěné, nepokřtěné a děti (tak jak to dělá většina náboženství), v celosvětové adventní rodině je nás 25 až 30 milionů! Během uplynulého pětiletí se k církvi křtem a vyznáním víry připojilo 5 294 765 vzácných lidí. Na konci roku 2009 jsme měli 16 307 880 členů s denním přírůstkem 2 889. Rok 2006 byl kalendářním rokem s nejvyšším počtem křtů v celé historii církve, kdy trojandělské poselství přijalo 1 107 425 osob. Bylo to také poprvé v historii, kdy průměrný počet křtů za den překročil 3000. Každý den v tom roce bylo pokřtěno průměrně 3 032 osob. A je tu ještě další prvenství v naší historii, ke kterému došlo v tomto pětiletí: dvě z našich světových divizí, Středoamerická a Jihoamerická, pokřtily každá více než milion lidí. Do konce roku 2009 byl adventistou sedmého dne každý 419. člověk žijící na naší planetě.
Přírustky členů podle divizí v letech 2005-2009 Divize Přírůstek Středovýchodní africká 797 245 Evro-Africká 25 441 Evro-Asijská 34 201 Středoamerická 1 008 066 Severoamerická 197 905 Severoasijsko-Pacifická 95 776 Jihoamerická 1 123 724 Jihopacifická 79 303 Jihoafricko-Indickooceánská 787 343 Jihoasijská 595 769 Jihoasijsko-Pacifická 330 093 Transevropská 20 202 Středozápadní africká 199 697 Rostoucí bolesti Jak se svět mění a církev roste, naše organizační struktura se také musí měnit. V roce 2003 byla v Africe provedena velká restrukturalizace, která přeorganizovala církev na tomto kontinentu do Středozápadní africké divize, Středovýchodní africké divize a Jihoafricko- Indickooceánské divize. V uplynulém pětiletí jsme v těchto třech divizích viděli obrovský nárůst. Jedna třetina všech adventistů sedmého dne nyní žije na africkém kontinentě. Středoamerická unie byla v roce 2003 také reorganizována a to do tří unií ve Středoamerické divizi. Od té doby počet členů v této oblasti vzrostl z 540 782 na 892 237 a bude potřeba další reorganizace. Během tohoto pětiletí bylo vytvořeno devět nových unijních sdružení. Sedm vzniklo rozdělením nebo reorganizací již existujících unií a dvě byly vytvořeny přeměnou sdružení a misie na unie. Čtyři unijní misie se staly unijními sdruženími a dvě teritoria unijních sdružení byla přeorganizována v církevní unie. Audity členské základny Jako církev jsme velmi pečliví v kontrolování finančních záznamů. Avšak nejsme vždy tak pečliví, pokud jde o kontrolování záznamů o členství. Ne všechny problémy s počtem členů jsou způsobeny chybami při počítání. Částí problému je, že lidé si ne vždy převedou členství, když se přestěhují. Válka často vyžene lidi z domova a zničí záznamy. Poté co odejdou ze své vlastní země, je pro mnohé imigranty a/nebo uprchlíky obtížné nebo i nemožné najít záznamy o svém předchozím členství, takže se k novému sboru připojí vyznáním víry. To ale znamená, že někteří z nich mohou být mezi členy započítáni ve dvou divizích. Kvůli těmto problémům provedlo několik divizí v uplynulém pětiletí rozsáhlé kontroly členské základny. Každá kontrola členské základny je nesnadným procesem. Nejenom, že je to spousta práce, ale v každém případě to znamená snížení počtu hlášených členů. Ale navzdory obtížím bylo výsledkem tohoto procesu úžasné požehnání: růst církve! Když jsme viděli skutečný počet členů v divizích, kde byl proveden audit počtu členů, pobídlo nás
to jako církev a pomohlo nám to znovu zaměřit naši energii na získání těch, kteří ještě získáni nebyli, na znovuzískání těch, kdo se ztratili, a na výchovu a vzdělávání nových členů. Tyto audity členské základny nás také naučily mnoho o faktorech, které ovlivňují udržení členů. Zjistili jsme, že členové mají sklon opouštět církev z několika důvodů. Jedním z nich je nedostatek církevních budov a míst vhodných k bohoslužbě. Dalším důvodem je nedostatek vyškolených pracovníků a laických vedoucích. Dalším důvodem, proč členové nezůstávají v církvi, je nedostatek Biblí a materiálů ke čtení. A pokud noví členové nenaleznou ve své nové církevní rodině přátelskou atmosféru a vřelé přátelství, brzy zmizí. Počet členů v jednotlivých divizích v roce 2009 Divize Počet členů Procento z celosvětového počtu členů Středovýchodní africká 2 584 456 16% Evro-Africká 176 835 1% Evro-Asijská 39 194 1% Středoamerická 3 271 224 20% Severoamerická 1 108 158 7% Severoasijsko-Pacifická 625 626 4% Jihoamerická 2 015 910 12% Jihopacifická 420 637 3% Jihoafricko-Indickooceánská 2 489 871 15% Jihoasijská 1 476 866 9% Jihoasijsko-Pacifická 1 036 239 6% Transevropská 112 645 1% Středozápadní africká 850 219 5% Teď, když vedoucí církve prošli tímto bolestným procesem počítání a přemýšlení, obnovili svou snahu nejenom snahu přivádět do církve nové lidi, ale také ujišťovat se o tom, zda si udržíme ty, kteří přišli. Andrews universita, univerzita v Loma Lindě a a Griggs univerzita nabízejí množství nástavbových programů pro školení místních vedoucí v různých částech světa. Mezinárodní adventistický institut pokročilého vzdělávání (AIIAS) na Filipínách rozšířil nabídku svých studijních programů a má mnoho programů studia přes Internet, stejně tak jako klasických prezenčních programů. Africká adventistická univerzita (AUA) nyní poskytuje vysoce kvalitní vzdělání na různých místech kontinentu, aby vedoucí a členové mohli snadněji získat vzdělání bez nákladů a času na cestu přes půl světa. A konečně jsou tu programy budování církve sponzorované organizacemi Maranatha Volunteers International a jednodenní program pro církev sponzorovaný organizací ASI, které se konají na mnoha místech. Doufáme a modlíme se, abychom byli schopni udržet si nové členy tím, že o ně budeme pečovat a budeme je vyučovat k následování. Odevšad všude Církev adventistů sedmého dne má jeden z největších misijních programů ve světě, táhnoucí se napříč kulturami. Je nemožné spočítat všechny lidi, kteří slouží, ale víme, že během uplynulých pěti let jich Generální konference vyslala 5 066 jako oficiální církevní velvyslance 1 300 jich šlo jako placení misionáři (mezidivizní zaměstnanci) a 3 766 šli jako dobrovolní misionáři prostřednictvím Adventistické dobrovolnické služby při Generální konferenci.
Pocházeli z 98 zemí a vydali se do 123 zemí. Šli ze všech divizí, aby pracovali ve všech divizích. Ať už misionáři dostávali plat nebo to byli dobrovolníci, ať už dostali titul nebo jen prostě tiše šli za svou prací, ať už se jí věnovali několik hodin týdně, rok nebo celý svůj život, ať už sloužili ve své komunitě nebo na druhé půlce světa, každý z nich se zapojil do misijního hnutí církve. Děkujeme každému z nich těm, kdo šli, i těm, kdo zůstali v pozadí a podporovali ty, které jsme poslali. Už tam budeme? I když je toho mnoho, z čeho se můžeme radovat, stále je tu ještě hodně toho, co nás pobízí. Zatímco v některých částech světa máme jednoho adventistu na každých sto, každých padesát nebo dokonce na každých deset lidí, jsou zde obrovské oblasti, kde je tento obrázek velmi odlišný. Jihoafricko-Indickooceánská divize má jednoho adventistu na každých 63 lidí. Transevropská divize na druhé straně má jednoho adventistu na každých 5 707 lidí. Je zde 19 zemí, kde je méně než dvacet lidí na jednoho adventistu a 67 zemí, kde je méně než sto lidí na každého adventistu. Ale je zde také 116 zemí, kde je více než tisíc lidí na každého adventistu, a sedm z těchto zemí má na jednoho adventistu více než milion lidí. V uplynulých dvaceti letech jsme vstoupili do pěti zemí, kde jsme předtím nepracovali. Už nám jich zbývá jenom 26! Při rychlosti, jakou postupujeme, nám to ale bude trvat dalších 140 let, než vstoupíme do každé země na této planetě. A co to znamená vstoupit do země? Dokončili jsme naši práci, když v zemi oplývající miliony lidí máme jenom jedno maličké církevní shromáždění? A pak jsou zde velká města! Toto pětiletí znamenalo zvrat v historii světa. Poprvé v historii žije více lidí ve městech než kdekoliv jinde. Jako církev jsme si vedli docela dobře v mnoha vesnických oblastech světa, ale velmi špatně v rozlehlých městských centrech. Každý den Církev adventistů sedmého dne pokřtí jenom necelých 3000 lidí na světě. Ale během stejných 24 hodin se jenom v Číně narodí více než 51 000 miminek na celém světě je to 371 000 miminek! Podívejme se na to z jiné strany. Představte si, že lezete na vrchol budovy Spojených národů v New York City. Na jejím základu bychom měli všechny lidi ze světa seřazené v jedné řadě. Každému adventistovi bychom dali praporek s logem Církve adventistů sedmého dne. A pak bychom jim řekli, aby procházeli kolem rychlostí jeden člověk za sekundu. Při této rychlosti bychom viděli jít jednoho adventistu každých sedm minut. Kdybychom měli všechny Japonce seřazené do jediné řady, jednoho za sekundu, viděli bychom jednoho adventistu každé 2,3 hodiny. Kdybychom měli seřazené všechny Egypťany po jednom člověku za sekundu po celých 24 hodin, viděli bychom jednoho adventistu jenom každých 27 hodin. V Severní Korei, Sýrii, Saudské Arábii a Jemenu by bylo více než 230 dnů mezi každým adventistou.
Závěr Z lidského hlediska se zdá, že jsme daleko od dokončení našeho díla. A přesto nám znamení říkají, že už je skoro čas, aby Ježíš přišel. Dnes stojíme, tak říkajíc, na břehu řeky Jordán. Toužíme vejít do zaslíbené země, ale pořád toho ještě zbývá mnoho udělat. Přesto naším úkolem není měřit hloubku vody, ale stejně tak jako úkolem Izraelců, kteří stáli na břehu Jordánu před tisíci lety poslechnout příkaz a jít vpřed. Když vstoupíme do Jordánu, když půjdeme vpřed s důvěrou v Toho, kdo ten příkaz dal, uvidíme, jak se vody rozdělují. Práce bude dokončena a Ježíš přijde! Přesně tak, přijď, Pane Ježíši! * V této zprávě mohou být malé odchylky od té, kterou tajemník tlumočil ústně.