ASAP s.r.o., Věž č.p. 145, 582 56 Věž ŽÁDOST O ZMĚNU INTEGROVANÉHO POVOLENÍ PROVOZU DLE ZÁKONA č. 76/2002 Sb. O INTEGROVANÉ PREVENCI ASAP s.r.o., Věž Asanační podnik 1/68
Únor 2012 1 Obsah žádosti 1) OBSAH ŽÁDOSTI..2 2) IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ...4 2. 1 PROVOZOVATEL ZAŘÍZENÍ, KTERÝ JE PRÁVNICKOU OSOBOU NEBO FYZICKOU OSOBOU, KTERÁ JE PODNIKATELEM...4 2. 2 PROVOZOVATEL ZAŘÍZENÍ, KTERÝ JE FYZICKOU OSOBOU, KTERÁ NENÍ PODNIKATELEM.4 3) INFORMACE VZTAHUJÍCÍ SE K VYDÁVÁN NEBO ZMĚNĚ Í INTEGROVANÉHO POVOLENÍ.5 4) STRUČNÉ SHRNUTÍ ÚDAJŮ UVEDENÝCH V ŽÁDOSTI 7 5) POPIS ZAŘÍZENÍ. 10 5. 1 TECHNICKÉ, JEDNOTKY VE KTERÝCH PROBÍHAJÍ PRŮMYSLOVÉ ČINNOSTI...10 5. 2 PŘÍMO SPOJENÉ ČINNOSTI..14 5. 3 POUŽITÍ NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK....20 6) OSTATNÍ TECHNICKÉ JEDNOTKY NEBO ČINNOSTI PROVOZOVANÉ V PRŮMYSLOVÉM AREÁLU, KTERÉ NEJSOU PŘEDMĚTEM ŽÁDOSTI..25 7) POPIS SUROVIN A POMOCNÝCH MATERIÁLŮ, DALŠÍCH LÁTEK, VÝRODKŮ A ENERGIÍ 28 7. 1 SUROVINY VČETNĚ VODY, POMOCNÉ MATERIÁLY, DALŠÍ LÁTKY, JEJICH VLASTNOSTI, ZDROJE A POUŽITÍ28 7. 2 MEZIPRODUKTY A VÝROBKY.....31 7. 3 PALIVA A ENERGIE.33 7.4 ZDROJE A MNOŽSTVÍ VEDLEJŠÍCH ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ...37 7.5 SKLADY A MEZISKLADY..38 8) EMISE A JEJICH ZDROJE; DALŠÍ VLIVY ZE ZAŘÍZENÍ....41 8. 1 EMISE DO OVZDUŠÍ VČETNĚ PACHOVÝCH LÁTEK....41 8. 2 ODPADNÍ VODY.. 44 8. 3 ZDROJE HLUKU..48 8. 4 ZDROJE VIBRACÍ 50 8. 5 ZDROJE NEIONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ..50 8. 6 DALŠÍ VLIVY ZE ZAŘÍZENÍ..51 9) CHARAKTERISTIKA STAVU A OVLIVNĚNÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ..51 9. 1 KLIMATICKÉ PODMÍNKY A KVALITA OVZDUŠÍ.51 9. 2 KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ UKAZATELE VOD, OCHRANNÁ PÁSMA VOD.51 9.3 KVALITA PŮDY.51 9.4 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE 51 9.5 HYDROGEOLOGICKÝ A IŽENÝRSKO-GEOLOGICKÝ POPIS A GEOTECHNICKÉ PODMÍNKY MÍSTA SKLÁDKY 51 9.6 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE, REALIZOVANÁ I NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ...51 9.7.DOTČENÁ OCHRANNÁ PÁSMA.52 9.8. OSTATNÍ.52 2/68
10) ODPADY..53 10. 1 ZDROJE A MNOŽSTVÍ PRODUKOVANÉHO ODPADU.53 10. 2 ODPADY PŘEBÍRANÉ OD JINÝCH PŮVODCŮ...54 10. 3 SHROMAŽĎOVÁNÍ, SOUSTŘEĎOVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ ODPADU..55 10. 4 TŘÍDĚNÍ, MÍŠENÍ A ÚPRAVA ODPADU..55 10. 5 OPĚTOVNÉ POUŽITÍÍ 56 10. 6 VYUŽITÍ ODPADU VČETNĚ MATERIÁLOVÉHO VYUŽITÍ. 56 10. 7 ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADU...57 10. 8 PLÁN ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ.57 10. 9 DALŠÍ PODKLADY 58 11) SYSTÉM MONITOROVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...58 12) DALŠÍ OPATŘENÍ PREVENTIVNÍHO CHARAKTERU. 60 12. 1 PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM A OMEZOVÁNÍ JEJICH NÁSLEDKŮ...60 12. 2 SYSTÉM ENVIRONMENTÁLNÍHO ŘÍZENÍ..61 12. 3 UKONČENÍ PROVOZU ZAŘÍZENÍ..61 13) NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČASOVÉ PLNĚNÍ 62 14) DALŠÍ PODKLADY 66 15) ZÁVĚR..66 16) SEZNAM PŘÍLOH...67 3/68
2 Identifikace provozovatele zařízení 2.1 Provozovatel zařízení, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem 1.Obchodní firma nebo název, anebo titul, jméno a příjmení 2.Právní forma 3.Adresa sídla nebo místa podnikání ASAP s.r.o. Společnost s ručením omezeným Věž čp. 145, PSČ 582 56, okres Havlíčkův Brod, kraj Vysočina 4.Adresa pro doručování písemností (pokud se liší od výše uvedené) 5.IČ, bylo-li přiděleno 455 35 183 6.DIČ, bylo-li přiděleno 7.Výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence 8.Zmocněná kontaktní osoba: CZ45535183 viz. příloha č. Ia) 8a. Titul, jméno a příjmení MVDr. Lubomír Křikava 8b. Telefon (příp. fax) 602 425 432 8c. E-mail krikava@asap.cz 2.2 Provozovatel zařízení, který je fyzickou osobou, která není podnikatelem 1.Titul, jméno a příjmení - 2.Číslo občanského průkazu nebo jiného dokladu, který jej nahrazuje - 3.Trvalý pobyt - 4.Adresa pro doručování písemností (pokud se liší od místa trvalého pobytu) - 5.Telefon (příp. fax) - 6.E-mail - 4/68
3 Informace vztahující se k vydání nebo změně integrovaného povolení 1.Žádost o vydání integrovaného povolení 2.Žádost o změnu integrovaného povolení 3.Datum nabytí právní moci a číslo jednací měněného integrovaného povolení 4.Název zařízení NE ANO 10.9. 2004, KUJI 5569/2003 OZP/Kří/IP2 změna - 23.12.2006 KUJI 82019/2006 změna 18.8.2007 KUJI 52243/2007 změna 11.10.2008 KUJI 68465/2008 změna 25.2.2009 KUJI 8439/2009 změna 31.3.2009 KUJI 17741/2009 změna 20.7.2009- KUJI32539/2009 změna 24.11.2009 KUJI78700/2009 změna - 8.11.2011 - KUJI 87811/2011 6.5 Zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně 5.Rozhodnutí potřebná pro realizaci/provoz zařízení získaná podle právní úpravy na úseku územního plánování a stavebního řádu 6.Proces posuzování vlivů zařízení na životní prostředí - nerelevantní 7.Přehled nahrazovaných správních aktů podle jiných právních předpisů 7a.Název správního aktu 7b.Ustanovení právního předpisu 7c.Další údaje k vydanému správnímu aktu 8.Projektová dokumentace - 9.Investor projektu - 10.Zpracovatel předkládané žádosti, pokud se liší od provozovatele zařízení (žadatele) - 11.Adresa, na které se nalézá zařízení nebo místo, kde bude zařízení umístěno Věž, č.p. 145, 582 56 12.Umístění zařízení (kraj, obec, katastrální území, čísla pozemků, popř. označení stavby) Vysočina, Věž, Věž, parcelní čísla viz příloha č. I b) 13.Zeměpisné souřadnice zařízení 49º33'59,54306" 15º29'14,23360" 14.Přeshraniční vlivy ne 5/68
15.Zdůvodnění žádosti o změnu integrovaného povolení Povolení spalování kafilerního tuku v souvislosti s Nařízením Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25.února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k jidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice 6/68
4 Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti 1.Identifikace provozovatele (žadatele) Asanační podnik ASAP, spol. s.r.o., IČ 45 53 51 83, Věž 145, PSČ 582 56, Kraj Vysočina 2.Popis zařízení a přehled případných hlavních variant technologie prověřených provozovatelem Provádění veterinární asanace sběr, svoz a neškodná likvidace vedlejších živočišných produktů, výroba masokostních mouček a kafilerních tuků 3.Popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií Primárním vstupem jsou těla uhynulých zvířat kadavery a odpady živočišného původu vedlejší živočišné produkty (VŽP). Pro zajištění zpracování suroviny jsou nutné sekundární vstupy: energie (elektrická, zemní plyn), voda (pitná, technologická), DDD prostředky. 4.Popis zdrojů emisí ze zařízení, popř. dalších vlivů zařízení na životní prostředí Kotelna možnost spalování kafilerního tuku a odpadního vzduchu v kotlích pro výrobu páry. V prostoru lisovny jsou zhotoveny aspirační nástavce na místech s největším vývinem pachových látek. Znečištěná vzdušina je ventilátorem přes stávající pračku vzduchu dále vedena do akumulační nádrže. Zde je umístěna regulační klapka, která umožňuje v době odstávky kotelny odsávání vzduchu na stávající dezodorizaci a biologický půdní filtr nebo je odtahovým potrubím znečištěná vzdušina přiváděna do kotelny. Spalování odpadního vzduchu je realizováno v kotlích na spalování zemního plynu, osazených dvoupalivovými hořáky Saacke typ SKVJG 50 s možností spalovat kafilérní tuk za účelem energetického využití. 5.Předpokládané množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí 6.Charakteristika stavu dotčeného území Zařízení je umístěno v okrajové části obce do oblasti mající charakter zemědělské půdy. Vzdálenost od citlivých obytných objektů je dostatečná, tyto jsou mimo hygienické pásmo zařízení 7.Popis technologie a dalších technik určených k předcházení nebo omezení emisí ze zařízení 7/68
Pračka vzduchu čištění vzduchu od mechanických částic (prachový úlet, tukové částice atd.) Vypírací kapalina pračky cirkuluje pomocí čerpadel Meta. Voda je přiváděna k soustavě trysek, které zabezpečují dokonalý rozstřik v pračce. V pračce jsou dálo osazeny nosné rošty pro umístění kontaktní vestavby. Pomocí rozstřiku a kontaktní vestavby dochází k odloučení úletu a sycení vzdušiny a dále pak ke snižování teploty vzdušiny, která by neměla přesáhnout 50 C. Z důvodu sycení vzdušiny vodní parou a znečišťování cirkulační vody je nutné přivádět do pračky užitkovou vodu. Přepad je zaústěn do kanalizace. Objemový průtok vzduchu: 1,4 m 3 /s. Zachycené tuhé emise jsou likvidovány v ČOV. V souvislosti s uvedením 2. linky do provozu byla tato připojena na pračku vzduchu a s tím související následnou likvidací pachů z tohoto provozu. Biofiltry - v podniku probíhá dezodorizace, neboli likvidace penetračních pachů, vzduchu odsávaného z provozního objektu. K odstranění pachových látek ze vzdušiny dochází sorpcí v aktivní pevné náplni filtru, kde probíhá biologické odbourávání mikroorganismy, které jsou usídleny ve filtračním materiálu. Páchnoucí vzduch je odsáván z výrobního objektu (sklad kůží, přípravna, nová přípravna, strojovna, lisovna, sklad tuků, sklad moučky) a lokálně přímo od některých zařízení ( kondenzátory, lisy, nádrže na tuk, elevátor, zásobníky, prosévačky, šrotovník). Vzduch je dále odváděn ze zastřešených nádrží čistírny odpadních vod. Z vodní pračky umístěné ve strojovně dezodorizace je vzduch veden podzemními vzduchotechnickými kanály do jednotlivých komor biofiltru. Kapacita filtru je 80 000 m 3 vzduchu za hodinu. Pro zajištění správné funkčnosti biofiltru se podle skutečné potřeby kypření náplně filtru, kterou je vlhčená rašelina nebo dřevní štěpka a kůra. Účinnost biofiltru je 90 95 %. Náplň biofiltru se po pěti letech mění a je používána jako kvalitní kompost. Pro amoniak bylo dosaženo účinnosti 73,3 %, pro sulfan nebyla účinnost s ohledem na jeho zanedbatelný obsah v surové vzdušině stanovena. Zastřešení ČOV vybavení čistírny dezodorizací vzduchu ze zastřešených objektů homogenizace a lapače tuků a zastřešených nádrží biologické ČOV a zásobní nádrže zahuštěného kalu. Lapač tuku k odstranění tuku z odpadních vod. Lapač LTP 4F s flotací o výkonu 4 l/s je celoplastová nádrž vystrojená stojatou tlakovou nádrží se zařízením na prosycení odpadní vody vzduchem, který vynáší tuk na hladinu. Dále je tuk automaticky shrabován do zásobní jímky uvnitř lapáku. Z této jímky tuk přetéká gravitačně do plastové nádrže umístěné pod obslužnou rampou. Z plastové nádrže se tuk přečerpává kalovým čerpadlem 50 NFT 305 28 do zásobního kontejneru před objektem. Účinnost lapače tuku je 70 90 %. Kotelna možnost spalování kafilerního tuku a odpadního vzduchu v kotlích pro výrobu páry. V prostoru lisovny jsou zhotoveny aspirační nástavce na místech s největším vývinem pachových látek. Znečištěná vzdušina je ventilátorem přes stávající pračku vzduchu dále vedena do akumulační nádrže. Zde je umístěna regulační klapka, která umožňuje v době odstávky kotelny odsávání vzduchu na stávající dezodorizaci a biologický půdní filtr nebo je odtahovým potrubím znečištěná vzdušina přiváděna do kotelny. Spalování odpadního vzduchu je realizováno v kotlích na spalování zemního plynu, osazených dvoupalivovými hořáky Saacke typ SKVJG 50. 8.Popis opatření k předcházení vzniku, úpravě a využití odpadu 9.Popis opatření k měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí Dle závazných podmínek vydaného IP je prováděn následující monitoring: - rozbory vypouštěné odpadní vody z biologického rybníka 26x ročně. V případě pachových látek bude postupováno v souladu s vyhl. č. 362/2006 Sb. Měření bude probíhat nad její rámec 1 x za 3 roky Měření emisí na kotelně 1 x ročně 8/68
10.Porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami Provozovaná technologie odpovídá referenční technologii. 11.Popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru 9/68
5 Popis zařízení 1.Vymezení zařízení nebo změn(y) v provozu zařízení Změna spalování kafilerního tuku 2.Přehled případných hlavních variant technologie prověřených provozovatelem zařízení Spalování kafilerního tuku bylo povoleno v původním rozhodnutí o integrovaném povolení, na základě rozhodnutí rozkladové komise MŽP pod. č.j. 252/M/08 ze dne 21.1.2008, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí MŽP, odboru výkonu státní správy VII Brno bylo povolení spalování kafilerního tuku zrušeno. s odkazem na dodržování evropského nařízení č. 1774/2002 (již zrušeno), které stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů. Toto nařízení ukládá spalovat vedlejší živočišné produkty jako odpad. Povolení spalování kafilerního tuku v souvislosti s Nařízením Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25.února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice Společnost má se spalováním kafilerního tuku zkušenost, v kotelně jsou umístěny kotle s možností nainstalovat kombinovaným hořák SAACKO na spalování kafilerního tuku a zemního plynu.(v současné době jsou demontovány). 5.1 Technické jednotky, ve kterých probíhají průmyslové činnosti podle přílohy č. 1 zákona 1.Název nebo označení samostatné části zařízení Provádění veterinární asanace sběr, svoz a neškodná likvidace vedlejších živočišných produktů, výroba masokostních mouček a kafilerních tuků 2.Kategorie průmyslové činnosti 6.5 Zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně 3.Projektovaná kapacita 4.Provozovaná kapacita 5.Produkce 6.Účel a podrobná technická charakteristika 1. linka beze změny (300 t/den), 2. linka od 1.7. 05 150 t/den, 10/68
V rámci ukončení zpracování vedlejších živočišných produktů (dále jen VŽP) 1. kategorie ve VETAS České Budějovice jsme byli nuceni na základě Nařízení EP a Rady č. 1774/2002 od 1. 7. 2005 zahájit trvalý provoz dříve záložní linky (dále 2. linky) na zpracování VŽP 1. a 2. kategorie. Výsledným produktem je zpracovaný VŽP 1. kategorie. Činnost linky na zpracování VŽP 3. kategorie (dále 1. linka) zůstává beze změny. Obě výrobní linky jsou po technologické stránce zcela totožné, v rámci areálu podniku stavebně oddělené. Skládají se z těchto technologických celků: kotelna, 3 x přípravna, 2 x strojovna, 2 x lisovna, 3 x sklad tuků, 2 x moučkárna, čerpací stanice pohonných hmot (PHM). Na výrobní linku navazuje čistírna odpadních vod a dezodorizační zařízení. Technologie je rozdělena na čistou a nečistou část. V toku materiálu je nečistou částí přípravna. Řízení obou výrobních linek probíhá: a) poloautomaticky přes počítačové řídící systémy se stálým dohledem obsluhy, která provádí zásahy do výrobního procesu změnou řídících parametrů. Zapínání a vypínání strojů probíhá dle software pro řízení výroby Reliance. b) ručně v případě poruchy na výrobní lince, nebo poruchy automatického řídícího systému. Zapínání a vypínání strojů je pomocí vypínačů na tablech pro jednotlivé bloky výrobní linky. V podniku je používána kontinuální kafilerní technologie s předvařáky a suškami 2 x KDS 250 TMS Pardubice a KDS 250 od firmy DE-SMET. Kotelna závodu ASAP je plynofikována. Za účelem úspory energie byly v kotelně nainstalovány kombinované hořáky - olej x plyn BK 8, 2x o výkonu 5,58 MW, a 1x BK 12 o výkonu 8 MW. Výše uvedená instalace umožňuje využití kafilerního tuku jako paliva. Kotelna je zdrojem tepla vyráběného ve formě syté páry pro technologickou spotřebu a otop. Zdrojem výroby páry jsou tři balené parní kotle. Kotel K1: Typ BK 8 Výrobce ČKD Dukla, závod Tatra Kolín Rok výroby 1990 v.č. 5664 jmenovitý výkon 8 t/h jmenovitý tlak 1,32 MPa jmenovitá teplota 192 o C odlučovací zařízení nemá předpokládaná životnost 25 roků Kotel K2: Typ BK 8 Výrobce ČKD Dukla, závod Tatra Kolín Rok výroby 1990 v.č. 5679 jmenovitý výkon 8 t/h jmenovitý tlak 1,32 MPa jmenovitá teplota 192 o C odlučovací zařízení nemá předpokládaná životnost 25 roků Kotel K3: Typ BK 12 Výrobce ČKD Dukla, závod Tatra Kolín Rok výroby 1998 v.č. 6903 jmenovitý výkon 12 t/h jmenovitý tlak 1,52 MPa 11/68
sytá pára odlučovací zařízení nemá předpokládaná životnost 25 roků Dle pasportu kotle má kotel BK 8 účinnost 88,5 %. Součástí kotle je i dodávka napáječky a automatiky. Kotel je plynotěsný nepotřebuje tahový ventilátor, je provozován s přetlakem v topeništi a má tlakový hořák. Hořáky Kotel K1 má namontován kombinovaný hořák SAACKE na spalování topného oleje a ZP. Typ SKVJ G50 Rok výroby 1997 v.č. BA 238/87-1 výkon max. 5,58MW objemový průtok max. 500 kg/h objemový průtok min 70 kg/h p = 140 180 bar uvedení do provozu 2001 Kotel K2 má namontován kombinovaný hořák SAACKE na spalování topného oleje a ZP. Typ SKVJ G50 Rok výroby 1997 v.č. BA 238/87-2 výkon max. 5,58MW objemový průtok max. 500 kg/h uvedení do provozu 2001 objemový průtok min 70 kg/h p = 140 180 bar Kotel K3 má namontován kombinovaný hořák SAACKE na spalování topného oleje a ZP. Hořák lze seřídit pro ekologické spalování kafilerního (kafilérského) tuku. Typ GMG IK6 v.č. 1-1006-275783 9,68 MW p min 176 mbar p max 231 mbar Hořáky na spalování živočišného tuku mají rozprašování paliva na rotačním principu. Vyústění kouřovodů od jednotlivých kotlů má, po přechodu do společného kouřovodu má 560 mm. Kouřovody jsou tepelně izolovány. Komín je železobetonové konstrukce s betonovým základem. Vnitřní průměr nerez vložky je 900 mm, výška 48 m. Tepelný výkon kotelny se stanoví z jmenovitých hodnot kotlů. Pro parametry 8 t/h, 1,32 MPa = 13,2 bar, t = 192 o C Stanovíme z i-s diagramu enthalpii i p = 2780 kj/kg Enthalpie napájecí vody i nv = 4,2 t + 30 = 4,2.105 + 30 = 471 kj/kg Enthalpie i = i p i nv = 2780 471 = 2309 kj/kg = 2309 MJ/t = 2,309 GJ/t P = m.(i p i nv ) = 8000. (2780 471) = 18,472.10 6 kj/kg = 18,472 GJ/kg = 5,1 MW P = m.(i p i nv ) = 12000. (2680 471) = 26,508.10 6 kj/kg = 26,508 GJ/kg = 7,36 MW Instalovaný tepelný výkon kotelny P k = 2 x 5,1+7,65 = 10,2 + 7,36 = 17,56 MW. Současně se pro výrobu páry v kotelně spaluje odpadní vzduch z výrobních prostorů. Ve výrobních prostorech jsou instalovány aspirační nástavce na místech s největší produkcí pachových látek. Znečištěná vzdušina je ventilátorem přes stávající pračku vzduchu dále vedena do akumulační nádrže. Zde je umístěna regulační klapka, která umožňuje v době odstávky kotelny odsávání vzduchu na dezodorizaci, tj. 12/68
biologický půdní filtr nebo je odtahovým potrubím znečištěná vzdušina přiváděna do kotelny. Spalování odpadního vzduchu je realizováno v kotlích, osazených dvoupalivovými hořáky Saacke typ SKVJG 50. Protokol o zkoušce kafilerního tuku vyšetření na obsah PCB viz. příloha č. II a) Protokol o výsledku certifikace výrobku -.viz. příloha č. II b) Certifikát na výrobek Kafilerní tuk viz. příloha č. II c) Technická dokumentace hořáků SAACKE pro spalování topných olejů a plynů viz. příloha č. III a). Příprava suroviny pro vlastní zpracování v kafilerním provozu se provádí v přípravně (nečisté části provozu). V přípravně je soustředěn vedlejší živočišný produkt z nákladních automobilů do šikmých příjmových žlabů. Příjmové žlaby jsou ve své spodní části opatřeny scezovacím zařízením, které scezuje volnou vodu z těchto žlabů a odvádí ji žlábky do jímky oplachových vod. Z této jímky je voda kalovým čerpadlem NFM čerpána do jímky pod starou přípravnou a z této jímky jsou vody přečerpávány kalovým čerpadlem NFM do předvařáků P 10 přes uzavírací kulové kohouty na sterilizaci. Ze žlabů je surovina vyhrnována šnekovými dopravníky žlabů do dopravníku, který surovinu dopravuje na třídící pás, kde dochází k detekci železných a neželezných předmětů. Po detekci těchto předmětů dojde k zastavení pásu a následně linky. Obsluha musí tyto předměty vybrat a poté může opět spustit linku. Z třídícího pásu padá vedlejší živočišný produkt (VŽP) přes skluz do pomaloběžné drtičky, kde dochází k rozmělnění suroviny na částice max. 50 x 50 x 50 mm. Drtička je 1 týdně ranní směnou kontrolována na úplnost zubů a současně se přeměřuje rozteč mezi zuby na max. 50 mm. Pokud nejsou dodrženy parametry drcení suroviny a parametry drtičky, obsluha stroj odstaví a je zajištěna bezodkladná oprava stroje. Kadavery zbavené kůže a SRM materiál jsou dopravovány kladkostrojem do drtiče kde dochází k jejich rozdrcení. Nadrcená surovina je z drtiče surovin dopravována šnekovými transportéry do zásobníku drcené suroviny. Drcená surovina ze zásobníku zaplňuje přes plnící hrdla s pneumatickými šoupaty vařáky na potřebnou váhu dle tenzometrických vah. Teplo potřebné ke sterilizaci je dodáváno kotelnou osazenou kotly na zemní plyn s možností spalování kafilerního tuku. Technická dokumentace kotelny je uvedena v příloze č. V e), f). Sterilizace suroviny ve vařácích probíhá při stanovených sterilizačních parametrech [ po ohřevu na 133,1 C, při přetlaku 2 bary (absolutním tlaku 3 bary) a po dobu minimálně 20 minut]. Pokud nastane, že po dobu sterilizace teplota nebo tlak klesne pod požadovanou hodnotu, sterilizace se přeruší a čas sterilizace běží od počátku po opětovném dosažení sterilizačních parametrů. Sledování sterilizačních parametrů je prováděno automaticky záznamem a archivací do provozního počítače a navíc o provedené sterilizaci sepisuje obsluha protokol pro každý provozovaný předvařák. Kontrolu dodržování sterilizačních parametrů provádějí vedoucí výroby minimálně 1x denně, hlavní inženýr minimálně 1x měsíčně, hlavní veterinář minimálně 1x měsíčně, státní veterinární dozor minimálně 1 x denně. Sterilizovaná surovina z předvařáku je tlakem vypuštěna do zásobníku. Ze zásobníku je sterilizovaná surovina kontinuálně přiváděna do diskových sušáren KDS 250, kde je ze suroviny odsušena voda na maximální vlhkost do 6 %. Ze sušáren je získaná kaše odvedena dopravníky na kafilerní lisy. Odebírané množství kafilerní kaše pro jednotlivé lisy se provádí regulací otáček plnících dopravních šneků. Na lisech se odděluje z kafilerní kaše kafilerní tuk a kafilerní moučka. Kafilerní tuk se čistí na dekantéru, pak je odveden do skladu tuku. K odvodu nedostatečně odlisované masokostní moučky od lisů do sběrné nádoby sedimentu slouží šnekové ústrojí. Sediment se pak převáží do příjmových žlabů nebo zásobníku k opětovnému zpracování. Masokostní moučka je od lisů pak dále dopravována dopravníky na chladič, pak odvedena dopravníky do sil. Z těchto sil je pak masokostní moučka vedena pomocí dopravních cest na prosevačku, kde jemná část jde přes šnekový dopravník a elevátor, šnekový dopravník, chladič masokostní moučky, dále přes redlery odváděna do expedičních sil. Hrubá část masokostní moučky z prosévačky jde dopravníky na Mlýny Taurus. Odtud je masokostní moučka vedena dopravníky do kontrolní prosévačky a z prosévačky jdou velké kusy do shromažďovacího prostředku a jsou převáženy na přípravnu k opětovnému přepracování. Technologický postup moučkárny. Masokostní moučka je skladována v expedičních silech. Vyčištěný kafilerní tuk je odváděn do skladu tuku - nádrží. V podniku probíhá dezodorizace, neboli likvidace penetračních pachů, vzduchu odsávaného z provozního objektu. K odstranění pachových látek ze vzdušiny dochází sorpcí v aktivní pevné náplni filtru, kde probíhá biologické odbourávání pomocí mikroorganismů, které jsou usídleny ve filtračním materiálu. Vzduch je 13/68
odsáván z výrobního objektu a lokálně přímo od některých zařízení (kondenzátory, lisy, nádrže na tuk, elevátor, zásobníky, prosévačky, šrotovník). Vzduch je dále odváděn ze zastřešených nádrží čistírny odpadních vod. Z vodní pračky umístěné ve strojovně dezodorizace je vzduch veden podzemními vzduchotechnickými kanály do jednotlivých komor biofiltru. Kapacita filtru je 80 000 m 3 vzduchu za hodinu. Pro zajištění správné funkčnosti biofiltru se provádí podle aktuální potřeby kypření náplně filtru, kterou je dřevní štěpka a kůra. Účinnost biofiltru je 90 95 %. V čistírně odpadních vod (ČOV) jsou čištěny technologické, oplachové a splaškové odpadní vody z provozů kafilérie. Strojně-technologická zařízení ČOV jsou rozdělena do 5 provozních souborů: 1. lapač tuků, homogenizace a čerpání 2. elektroflotace 3. biologická ČOV 4. kalové hospodářství 5. dezodorizace Projektovaná kapacita: - množství čištěných odpadních vod 300 m 3 za den - teplota surové odpadní vody přibližně 30 C Odpadní vody z provozu kafilérie jsou gravitačně přiváděny do provozního souboru, kde jsou po předčištění v lapači tuků odpadní vody akumulovány a homogenizovány v homogenizační nádrži. Z homogenizační nádrže jsou odpadní vody čerpány buď do provozního souboru elektroflotace nebo do provozního souboru biologická ČOV. Kal z elektroflotace je odvodňován v kalovém hospodářství. Elektroflotace je využívána pro předčištění odpadních vod při extrémně vysokých hodnotách vstupního znečištění. V biologické ČOV jsou odpadní vody čištěny dlouhodobým aktivačním procesem s odstraňováním sloučenin dusíku systémem nitrifikace a denitrifikace založeném na střídání oxických a anoxických podmínek kultivace aktivovaného kalu. Aktivovaný kal je od vyčištěné odpadní vody separován v dosazovacích nádržích. Odsazený kal je buď vracen zpět do aktivace nebo je jako přebytečný čerpán do kalového hospodářství. Vyčištěná odpadní voda odtéká přímo do biologického rybníku. Kaly vznikající při čištění jsou odvodňovány v kalovém hospodářství. Odvodněný kal je shromažďován v kontejneru na kal a zpracováván společně s kafilerní surovinou. Kalová voda, filtrát a ostřiková voda jsou vraceny zpět do procesu čištění. ČOV je vybavena dezodorizací vzduchu ze zastřešených objektů homogenizace a lapače tuku a zastřešených nádrží biologické ČOV a zásobní nádrže zahuštěného kalu. 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy listopad 1976 (průběžná obnova zařízení a zvyšování kapacity) Neplánováno 5.2 Přímo spojené činnosti Výrobní linky 1 a 2 jsou po technologické stránce zcela totožné, v rámci areálu podniku stavebně oddělené. Charakteristika a popis jednotlivých činností je proto uváděn společně pro obě linky 5.2.1 Související technické jednotky 1.Název nebo označení samostatné části zařízení 14/68
Svoz suroviny (vedlejších živočišných produktů) 2.Stručná charakteristika probíhající činnosti Svoz materiálu (suroviny) k následnému zpracování. 3.Projektovaná kapacita 1. linka 300 t/den 2. linka 150 t/den 4.Provozovaná kapacita cca 40 % 5.Produkce - 6.Účel a podrobná technická charakteristika Firma ASAP s.r.o. Věž zajišťuje asanaci odpadů živočišného původu (VŽP) z okresů: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Žďár nad Sázavou, Chrudim, Kolín, Kutná Hora, Benešov, Pardubice, Mladá Boleslav, Mělník a Praha východ. V těchto okresech je prováděn velký svoz (od velkých producentů, např. jatka) a terénní asanace (drobní chovatelé.). Velký svoz zajišťují asanátoři prostřednictvím ramenových nakladačů a vleků. Terénní asanaci zajišťují asanátoři prostřednictvím malotonážních vozidel. Pro mimořádnou přepravu jsou k dispozici tahače a návěsy. Přeprava suroviny je prováděna speciálními vozidly Avia kafilerní, Liaz RN, Tatra CAS, Man RN, IVECO kafilerní a Man - kafilerní. Svoz VŽP jednotlivých kat. je prováděn odděleně. Součástí areálu je vlastní čerpací stanice pohonných hmot (PHM). 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy Listopad 1976 neplánováno 1.Název nebo označení samostatné části zařízení Příprava suroviny (vedlejších živočišných produktů) 2.Stručná charakteristika probíhající činnosti Příprava přivezené suroviny k následnému zpracování. 3.Projektovaná kapacita 1. linka 300 t/den 2. linka 150 t/den 4.Provozovaná kapacita cca 40 % 5.Produkce - 6.Účel a podrobná technická charakteristika 15/68
Příprava suroviny pro vlastní zpracování v kafilerním provozu se provádí v přípravně (nečisté části provozu). Do přípravny je svážená surovina vedlejší živočišný produkt a následně přijímána z nákladních automobilů do šikmých příjmových žlabů. Příjmové žlaby jsou ve své spodní části opatřeny scezovacím zařízením, které scezuje volnou vodu z těchto žlabů a odvádí ji žlábky do jímky oplachových vod. Z této jímky je voda kalovým čerpadlem čerpána do jímky pod přípravnou a z této jímky jsou vody přečerpávány kalovým čerpadlem do předvařáků přes uzavírací kulové kohouty na sterilizaci. Ze žlabů je surovina vyhrnována šnekovými dopravníky do dopravníku, který surovinu dopravuje na třídící pás, kde dochází k detekci železných a neželezných předmětů. Po detekci těchto předmětů dojde k zastavení pásu a následně linky. Obsluha musí tyto předměty vybrat a poté může opět spustit linku. 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy Listopad 1976 neplánováno 1.Název nebo označení samostatné části zařízení Drcení suroviny (vedlejších živočišných produktů) 2.Stručná charakteristika probíhající činnosti Drcení připravené suroviny a následný transport do plnícího šneku. 3.Projektovaná kapacita 1. linka 300 t/den 2. linka 150 t/den 4.Provozovaná kapacita cca 40 % 5.Produkce - 6.Účel a podrobná technická charakteristika Z třídícího pásu padá surovina přes skluz do pomaloběžné drtičky, kde dochází k rozmělnění suroviny na granulaci max. 50 x 50 x 50 mm. Drtička je 1 x týdně kontrolována na úplnost zubů a současně se přeměřuje rozteč mezi zuby na max. 50 mm. Pokud nejsou dodrženy parametry drcení suroviny a parametry drtičky, obsluha stroj odstaví a je zajištěna bezodkladná oprava stroje. Kadavery zbavené kůže jsou dopravovány kladkostrojem do drtiče, kde dochází k jejich rozdrcení. Nadrcená surovina je z drtiče surovin dopravována šnekovými transportéry do plnícího šneku, který dopravuje surovinu i od drtiče. Dopravník poté dopravuje surovinu do zásobníku drcené suroviny nebo po změně chodu šneku. Drcená surovina ze zásobníku zaplňuje přes plnící hrdla s pneumatickými šoupaty vařáky na potřebnou váhu dle tenzometrických vah. 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy Listopad 1976 neplánováno 16/68
1.Název nebo označení samostatné části zařízení Výroba páry, tepla 2.Stručná charakteristika probíhající činnosti Výroba technologické páry páry na kotelně. 3.Projektovaná kapacita 2 x 8 t/h. 1x 12 t/h 4.Provozovaná kapacita cca 40 % 5.Produkce - 6.Účel a podrobná technická charakteristika Kotelna závodu ASAP je plynofikována. Za účelem úspory energie byl v kotelně nainstalovány kombinované hořáky olej x plyn. Současně se pro výrobu páry v kotelně spaluje odpadní vzduch z prostoru výroby. V prostoru výroby jsou instalovány aspirační nástavce na místech s největší produkcí pachových látek. Znečištěná vzdušina je ventilátorem přes stávající pračku vzduchu dále vedena do akumulační nádrže. Zde je umístěna regulační klapka, která umožňuje v době odstávky kotelny odsávání vzduchu na stávající dezodorizaci a biologický půdní filtr nebo je odtahovým potrubím znečištěná vzdušina přiváděna do kotelny. Spalování odpadního vzduchu je realizováno v kotlích na spalování zemního plynu osazených dvoupalivovými hořáky Saacke typ SKVJG 50. Protokol vlastnosti zkoušce kafilérního tuku vyšetření na obsah PCB viz. příloha č. II a). Protokol o výsledku certifikace výrobku -.viz. příloha č. II b) Certifikát na výrobek Kafilerní tuk viz. příloha č. II c) Technická dokumentace hořáků SAACKE pro spalování topných olejů a plynů viz. příloha č. III a). Protokol z autorizovaného měření emisí ze spalování kafilerního tuku viz. příloha č. IV 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy Listopad 1976 neplánováno 1.Název nebo označení samostatné části zařízení Sterilezace 2.Stručná charakteristika probíhající činnosti Sterilizace suroviny 3.Projektovaná kapacita 1. linka 300 t/den 2. linka 150 t/den 4.Provozovaná kapacita cca 40 % 5.Produkce - 6.Účel a podrobná technická charakteristika 17/68
Sterilizace suroviny ve vařácích probíhá při stanovených sterilizačních parametrech [ po ohřevu na 133,1 C, při přetlaku 2 bary (absolutním tlaku 3 bary) a po dobu minimálně 20 minut]. Pokud se stane, že po dobu sterilizace teplota nebo tlak klesne pod požadovanou hodnotu, sterilizace se přeruší a čas sterilizace běží od počátku po opětovném dosažení sterilizačních parametrů. Sterilizační parametry a průběh sterilizace řídí a archivuje provozní počítač a o provedené sterilizaci sepisuje obsluha protokol pro každý provozovaný předvařák. Kontrolu dodržování sterilizačních parametrů provádějí vedoucí výroby minimálně 1x denně, hlavní inženýr minimálně 1x měsíčně, hlavní veterinář minimálně 1x měsíčně, státní veterinární dozor minimálně 1lX denně. Sterilizovaná surovina z předvařáků je tlakem vypuštěna do zásobníků. 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy Listopad 1976 neplánováno 1.Název nebo označení samostatné části zařízení Sušení 2.Stručná charakteristika probíhající činnosti Sušení suroviny 3.Projektovaná kapacita 1. linka 300 t/den 2. linka 150 t/den 4.Provozovaná kapacita cca 40 % 5.Produkce - 6.Účel a podrobná technická charakteristika Ze zásobníku je sterilizovaná surovina kontinuálně přiváděna do diskových sušáren, kde je ze suroviny odsušena voda na maximální vlhkost do 6 %. Pára je kondenzovaná a následně odváděna na ČOV. 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy Listopad 1976 neplánováno 1.Název nebo označení samostatné části zařízení Separace kafilerního tuku a kafilerní moučky 2.Stručná charakteristika probíhající činnosti Oddělení zpracované suroviny na lisech na kafilerní tuk a kafilerní moučku. 18/68
3.Projektovaná kapacita 1. linka 300 t/den 2. linka 150 t/den 4.Provozovaná kapacita cca 40 % 5.Produkce - 6.Účel a podrobná technická charakteristika Ze sušáren je získaná kaše odvedena dopravníky ke kafilerním lisům. Odebírané množství kafilerní kaše pro jednotlivé lisy se provádí regulací otáček plnících dopravních šneků. Na lisech se odděluje z kafilerní kaše kafilerní tuk a kafilerní moučka. 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy Listopad 1976 neplánováno 1.Název nebo označení samostatné části zařízení Čištění kafilerního tuku 2.Stručná charakteristika probíhající činnosti Čištění tuku 3.Projektovaná kapacita 1. linka 300 t/den 2. linka 150 t/den 4.Provozovaná kapacita cca 40 % 5.Produkce - 6.Účel a podrobná technická charakteristika Kafilerní tuk se čistí na dekantéru a následně je odveden do skladu tuku 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy Listopad 1976 neplánováno 1.Název nebo označení samostatné části zařízení Šrotování masokostní moučky 2.Stručná charakteristika probíhající činnosti 19/68
3.Projektovaná kapacita 1. linka 300 t/den 2. linka 150 t/den 4.Provozovaná kapacita cca 40 % 5.Produkce - 6.Účel a podrobná technická charakteristika K odvodu nedostatečně odlisované masokostní moučky od lisů do sběrné nádoby sedimentu slouží šnekové dopravníky. Sediment se pak převáží do příjmových žlabů nebo zásobníku k opětovnému zpracování. Masokostní moučka je od lisů dále dopravována dopravníky na chladič, pak odvedena dopravníky do sil. Z těchto sil je pak masokostní moučka vedena pomocí dopravních cest na prosévačku, kde jemná část jde přes šnekový dopravník a elevátor, chladič masokostní moučky, dále přes redlery odváděna do expedičních sil. Hrubá část masokostní moučky z prosévačky jde dopravníky na Mlýny Taurus. Odtud je masokostní moučka vedena dopravníky do kontrolní prosévačky a z prosévačky jdou velké kusy do shromažďovacích prostředků a jsou opětovně zpracovány spolu se vstupní VŽP. 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy Listopad 1976 neplánováno 1.Název nebo označení samostatné části zařízení Skladování masokostní moučky 2.Stručná charakteristika probíhající činnosti 3.Projektovaná kapacita MKM III.kat. 433,5 t MKM I. Kat. 96 t 4.Provozovaná kapacita cca 40 % 5.Produkce - 6.Účel a podrobná technická charakteristika Masokostní moučka je skladována v expedičních silech. 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu Listopad 1976 20/68
9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy neplánováno 1.Název nebo označení samostatné části zařízení Skladování kafilerního tuku 2.Stručná charakteristika probíhající činnosti 3.Projektovaná kapacita 6 x 27,5 m3 4.Provozovaná kapacita cca 40 % 5.Produkce - 6.Účel a podrobná technická charakteristika Vyčištění kafilerní tuk je odváděn do skladu tuku nádrže. 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy Listopad 1976 neplánováno 1.Název nebo označení samostatné části zařízení Dezinfekce, dezinsekce, deratizace 2.Stručná charakteristika probíhající činnosti Pravidelné provádění DDD činností. 3.Projektovaná kapacita - 4.Provozovaná kapacita - 5.Produkce - 6.Účel a podrobná technická charakteristika Dezinsekční a deratizační zásahy provádí odborná firma DDD SERVIS Josef Bártl a to dle momentální potřeby. Sanitace je prováděna příslušnými pracovníky přítomnými v době provádění na směně, podle jejich pracovního zařazení a podle pokynů vedoucího. O všech týdenních dezinfekčních úkonech je vedena záznamová dokumentace, ověřená pověřeným pracovníkem asanačního podniku. Sanitační řád firmy ASAP s.r.o. Věž je platný a závazný pro všechny osoby, které vstupují do areálu firmy za jakýmkoliv účelem. V případě mimořádného veterinárního opatření se činnost upravuje podle pokynů a nařízení nákazové komise, veterinárního dozoru KVS pro kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě, případně koordinátora asanační činnosti nebo pokynů SVS Praha. 7.Další provozní údaje 21/68
8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy Listopad 1976 neplánováno 1.Název nebo označení samostatné části zařízení Dezodorizace 2.Stručná charakteristika probíhající činnosti Snížení emisí pachových látek. 3.Projektovaná kapacita - 4.Provozovaná kapacita - 5.Produkce - 6.Účel a podrobná technická charakteristika V podniku probíhá dezodorizace, neboli likvidace penetračních pachů, vzduchu odsávaného z pracovních prostor.k odstranění pachových látek ze vzdušiny dochází sorpcí v aktivní pevné náplni filtru, kde probíhá biologické odbourávání mikroorganismy, které jsou usídleny ve filtračním materiálu. Páchnoucí vzduch je odsáván z výrobních prostor, přímo od zařízení. Vzdušina je dále odváděna ze zastřešených nádrží čistírny odpadních vod. Z vodní pračky umístěné ve strojovně dezodorizace je vzduch veden podzemními vzduchotechnickými kanály do jednotlivých komor biofiltru. Kapacita filtru je 80 000 m 3 vzduchu za hodinu. Pro zajištění správné funkčnosti biofiltru se provádí podle aktuální potřeby kypření náplně, kterou je rašelina, dřevní štěpka a kůra Účinnost biofiltru je 90 95 %. 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy Listopad 1976 neplánováno 1.Název nebo označení samostatné části zařízení Úprava, čištění odpadních vod 2.Stručná charakteristika probíhající činnosti Úprava odpadních vod na vlastní ČOV. 3.Projektovaná kapacita 300 m3/den 4.Provozovaná kapacita 200 250 m3/den 5.Produkce 200 250 m3/den 6.Účel a podrobná technická charakteristika 22/68
V čistírně odpadních vod (ČOV) jsou čištěny technologické, oplachové a splaškové odpadní vody z provozů kafilérie. Strojně-technologická zařízení ČOV jsou rozdělena do 5 provozních souborů: 1. lapač tuků, homogenizace a čerpání 2. elektroflotace 3. biologická ČOV 4. kalové hospodářství 5. dezodorizace Projektovaná kapacita: - množství čištěných odpadních vod 300 m 3 za den - teplota surové odpadní vody cca 30 C Odpadní vody z provozu kafilérie jsou gravitačně přiváděny do provozního souboru, kde jsou po předčištění v lapači tuků odpadní vody akumulovány a homogenizovány v homogenizační nádrži. Z homogenizační nádrže jsou odpadní vody čerpány buď do provozního souboru elektroflotace nebo do provozního souboru biologická ČOV. Kal z elektroflotace je odvodňován v kalovém hospodářství. Elektroflotace je využívána pro předčištění odpadních vod při extrémně vysokých hodnotách vstupního znečištění. V biologické ČOV jsou odpadní vody čištěny dlouhodobým aktivačním procesem s odstraňováním sloučenin dusíku systémem nitrifikace a denitrifikace založeném na střídání oxických a anoxických podmínek kultivace aktivovaného kalu. Aktivovaný kal je od vyčištěné odpadní vody separován v dosazovacích nádržích. Odsazený kal je buď vracen zpět do aktivace nebo je jako přebytečný čerpán do kalového hospodářství. Vyčištěná odpadní voda odtéká přímo do biologického rybníku. Kaly vznikající při čištění jsou odvodňovány v kalovém hospodářství. Odvodněný kal je shromažďován v kontejneru na kal a zpracováván společně s kafilerní surovinou. Kalová voda, filtrát a ostřiková voda jsou vraceny zpět do procesu čištění. ČOV je vybavena dezodorizací vzduchu ze zastřešených objektů homogenizace a lapače tuku a zastřešených nádrží biologické ČOV a zásobní nádrže zahuštěného kalu. 7.Další provozní údaje - 8.Měsíc a rok uvedení do provozu Listopad 1976 5.2.2 5.2.2 Další související činnosti 1.Název činnosti Dílny strojní údržby, autoúdržby, mycí box 2.Charakteristika, účel a podrobný popis činnosti 23/68
Objekt tvoří jednolodní hala rozdělená dělícími stěnami na prostory strojní údržby, autoúdržby, mycí box a sklad náhradních dílů. Na západní straně objektu je umístěno sociální zařízení. Na podlaží 0 je čistá a nečistá šatna, umývárna a WC pro řidiče a údržbáře. Na podlaží +330 je čistá a nečistá šatna, umývárna a denní místnost pro asanační techniky. Ve vložném patře technologické části objektu je umístěna elektrodílna, sklad elektromateriálu a kancelář mistra. Stavba má půdorysný rozměr 76,25 x 15,0 m. Nosnou konstrukci tvoří ocelový skelet. V budově je vestavěno vnitřní patro. Obvodový plášť je ze sendvičových panelů tl. 24 cm dodavatele Průmstav Pardubice. Obvodový plášť na přízemí mezi vraty je proveden z cihel na maltu s další dozdívky jsou v západní části budovy. Okna jsou ocelová typová. Okna jsou sestavena do souvislých okenních pásů po celém obvodu budovy. Střešní konstrukce je perlitbetonová litá do ztraceného bednění z plechů VSŽ Košice. Střecha je plochá s 3% spádem k vpustím. Atika a prostupy jsou oplechovány pozinkovaným plechem. Povrchy panelů jsou opatřeny plastickou omítkou s minerální drtí v barvě bílé. Vnější omítka na cihelném zdivu je vápenocementová a je opatřena rovněž plastickou vrstvou omítky. Mycí box slouží k mytí vozidel, rozměry boxu jsou 8,10 m x 15, 68 m, stěny jsou omyvatelné, podlaha je vyspádovaná do záchytné sedimentační nádrže, odpadní voda je odváděna kanalizací na podnikovou ČOV. Kaly z lapáku nečistot jsou předávány oprávněné osobě k likvidaci (kaly z lapáku nečistot 13 05 03). 3.Vazba činnosti na výše uvedené části zařízení (technické jednotky; soubory těchto jednotek) Vazba přímá. 1.Název činnosti Budova trafostanice 2.Charakteristika, účel a podrobný popis činnosti Transformační stanice vn/nn Vstupní transformovna 22/0,4 kv je osazena dvěma transformátory 22 /0,4 kv, 1000 kva, s olejovým chlazením na venkovním stanovišti. Kobková rozvodna se skládá z: - kobky (č.3) přívodu 22 kv, ta je vyzbrojena odpojovačem ODB 22/400-30, bleskojistkami GZ 25 a měřícím transformátorem proudu CTS 25 30/5A-10VA, - kobky (č.1) měření ta je vyzbrojena přístrojovým transformátorem napětí J 223, 22/0,1, - kobky (č. 2) transformátoru 1000 kva vyzbrojené vzduchovým odpínačem BAJ 22/402 s pojistkami vn XJ 622/63 A kobky (č.4) transformátoru 1000 kva vyzbrojené vzduchovým odpínačem OKJ 631-54 s pojistkami vn XJ 25/32A. Rozvaděč RM1 400/230V je nástěnného provedení, sestava rozvaděčů je umístěna v rozvodně nn má 6 polí. Pole jsou propojena vrchními přípojnicemi. Pole č. 4 je přívodní od transformátoru v poli vn č. 2. Z pole č. 1 je pasem 3xAl 100/10 připojen kompenzační rozvaděč RC1. Rozvaděč RM2 400/230V je nástěnného provedení sestava rozvaděčů je umístěna v rozvodně nn má 4 pole. Pole jsou propojena vrchními přípojnicemi. Pole č. 1 je přívodní od transformátoru v poli vn č. 4. Z pole č. 4 je kabely 3x AYKY 3B 120+70 připojen kompenzační rozvaděč RC2. Dva kompenzační rozvaděče jsou stejného provedení JANITZA PRO PHI 12R 310 kvar, v rozvodně nn obsahuje 3 sekce po 6 kondenzátorech 3x83 F. Spínání kompenzačního výkonu je ovládáno regulátorem jalového výkonu PROPHI. Mikroprocesorem řízená automatika s možností nastavení regulačního spínání kondenzátorových stupňů speciálními stykači pro kapacitní zátěž K2-XK. Kondenzátory třífázové MKP 400V, 50 Hz s polypropylénovým dielektrikem. Regulátor provede během jedné sekundy několik vzorků měření a z nich vypočte fázový posuv a podle toho zapíná či vypíná kondenzátorové stupně pomocí reléových spínačů či optických prvků. Měření se provádí jen v jedné fázi, předpokládá se vyvážená síť. 3.Vazba činnosti na výše uvedené části zařízení (technické jednotky; soubory těchto jednotek) Vazba přímá. 24/68
1.Název činnosti Sklad olejů 2.Charakteristika, účel a podrobný popis činnosti Sklad olejů se nachází v jednoetážové nadzemní přístavbě k východní straně (štítu) objektu strojní údržby a autoúdržby. Jedná se o uzavřený a temperovaný sklad. Objekt o podlažní ploše cca 31 m 2 a obestavěném prostoru cca 70 m 3 je proveden z nespalných konstrukcí obvodové zdivo cihelné o tl. 30 cm, zastropení železobetonovými stropními panely. Podlaha je betonová mazanina s cementovým potěrem, spádovaným k nepropustné havarijní jímce. Vytápění je ústřední propojením rozvodů ÚT z vlastního objektu strojní údržby a autoúdržby. Dveře jsou ocelové, ven otevírané, elektrické osvětlení je ovládáno z venku, provedeno v instalaci do výbušného prostředí. V místnosti je prováděna nucená výměna vzduchu. Oleje jsou skladovány v distribučních obalech, pro případ úniku je sklad vybaven zásobou sorbentu, podlaha je vyspádovaná do havarijní jímky. Přípustné množství: 2 propanon 100 l, ethanol 100 l, petrolej 300 l, strojní olej 300 l, nitrolak C 150 l, ředidlo C 6000 300 l, toulen 300 l, technický benzín 150 l, o xylen 50 l, ředidlo S 6006 150 l, barva (O) olejová 100 l, barva (S) syntetická 100 l. (viz. Požární řád pracoviště sklad hořlavých kapalin příloha žádosti o změnu IP č. XIX n). 3.Vazba činnosti na výše uvedené části zařízení (technické jednotky; soubory těchto jednotek) Vazba přímá. 1.Název činnosti Administrativní budova 2.Charakteristika, účel a podrobný popis činnosti 25/68
Administrativní budova je stavba o půdorysných rozměrech 36,55 x 9,80 m. Podlaží +3,60 m je svým půdorysným rozměrem přesazeno nad rozlehlejší částí objektu mimo vrátnici a má rozměr 33,5 x 12,5 m. Nosnou konstrukci tvoří ocelový skelet. Obvodový plášť je ze sendvičových panelů tl. 24 cm dodavatele Průmstav Pardubice. Obvodový plášť na přízemí je proveden z cihel na maltu. Okna jsou plastová vakuovaná. Okna jsou sestavena do souvislých okenních pásů po celém obvodu budovy. Stropní a střešní konstrukce tvoří stropní desky Hurdis. Střecha je plochá s 3% spádem k vpustím. Atika a prostupy jsou oplechovány pozinkovaným plechem. Povrchy panelů jsou opatřeny plastickou omítkou s minerální drtí v barvě bílé. Spáry mezi panely jsou přiznány. Vnější omítka na cihelném zdivu je vápenocementová a je opatřena rovněž plastickou vrstvou omítky. Součástí dvoupodlažní administrativní budovy je vrátnice, jídelna, laboratoř a příruční sklad chemikálií (v přízemí), kanceláře, sociální zařízení (v 1. patře). Laboratoř, příruční sklad chemikálií slouží k základnímu vyšetřování finálních produktů (MKM, KT) a dále k provoznímu rozboru kotelních vod a vod odpadních. 3.Vazba činnosti na výše uvedené části zařízení (technické jednotky; soubory těchto jednotek) Vazba přímá. 5.3 Použití nejlepších dostupných technik 1.Specifikace zdroje informací Referenční dokument o nejlepších dostupných postupech na jatkách a v průmyslu zpracovávajícím jejich vedlejší produkty, návrh leden 2003, vydání 2005 2.Hodnocení použití nejlepších dostupných technik 2a.Předmět hodnocení Spotřeba vody Spotřeba vody Emise do ovzduší Emise do ovzduší 2b.Technologické nebo technické řešení v zařízení 2c.Nejlepší dostupná technika 2d.Porovnání a zdůvodnění rozdílů řešení Mytí zařízení používá se Použití tlakové vody tlaková voda Jedná se o BAT techniku Opakované použití Opakované použití kondenzované vody kondenzované vody Jedná se o BAT techniku Mokré praní vzduchu Mokré praní pro snížení Jedná se o BAT techniku atmosférických emisí prachu Vyrovnávací nádrže ČOV jsou zastřešeny, vzduch je odváděn do biologického filtru 5.3.1 Uzavření vyrovnávacích nádrží ČOV a odvádění proudu Jedná se o BAT techniku vzduchu k odstranění zápachu Spotřeba energie Emise do ovzduší Kombinovaný kotel plyn x olej s možností spalování Spalování tuku kafilerního tuku Uzavřený provoz Zcela uzavřená extrakční linka extrakční linky Jedná se o BAT techniku Jedná se o BAT techniku 26/68
Monitoring Pravidelně prováděná analýza složení odpadních vod Pravidelně prováděná laboratorní analýza složení odpadní vody a pořizování Jedná se o BAT techniku záznamů 6 Ostatní technické jednotky nebo činnosti provozované v průmyslovém areálu, které nejsou předmětem žádosti 1.Technická jednotka nebo činnost 2. Zdůvodnění 3.Integrované povolení nebo jiné povolení 27/68
7 Popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek, výrobků a energií 7.1 Suroviny včetně vody, pomocné materiály, další látky, jejich vlastnosti, zdroje a použití 7.1.1 Suroviny, pomocné materiály a další látky 1.Část zařízení 2.Surovina, pomocný materiál nebo další látka 3.Celková spotřeba - rok Rok 2009 Rok 2001 Rok 2011 4.Spotřeba vztažená na jednotku výroby (zpracovaná surovina.) Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 *5.Množství využité jako výrobek (%) Rok 2009 Rok 2010 Rok 2010 VŽP I.kat. 2884,592 2217,959 2064,850 Přípravna (t/rok) VŽP II.kat. 17008,586 14182,873 12277,255 VŽP III.kat 38271,095 32388,041 28027,544 Chlazení, mytí vozidel, prostor, Technologická voda 46 390 m 3 45 950 m 3 52 100 m 3 0,80 m 3 /t 0,94 m 3 /t 1,23 m 3 /t Hygiena pracovníků Pitná voda 3 456 m3 2620 m3 2 780 m 3 0,059 m 3 /t 0,054 m 3 /t 0,066 m 3 /t Pohonné hmoty (PHM Benzín nafta 6 484 litrů 555 130 litrů 6 460 litrů 419 130 litrů 8 090 litrů 479 519 litrů 0,11 l/t 9,54 l/t 0,13 l/t 8, 59 l/t 0,19 l/t 11,32 l/t Dezinfekce) Jodanal A 3% CID 20 60 l 3 l 60 l 3 l 60 l 3 l 1 ml/t 0,06 ml/t 1 ml/t 0,06 ml/t 1 ml/t 0,06 ml/t Dezinsekce K-Othine 100 ml 100 ml 100 ml 0,002 ml/t 0,002 ml/t 0,002 ml/t Lanirat G 90 kg 90 kg 90 kg 1,5 g/t 1,5 g/t 1,5 g/t Deratizace Hubex B Norat H 51 kg 6 kg 51 kg 6 kg 51 kg 6 kg 0,9 g/t 0,1 g/t 0,9 g/t 0,1 g/t 0,9 g/t 0,1 g/t Lanirat mikro 5 kg 5 kg 5 kg 0,09 g/t 0,09 g/t 0,09 g/t 6.Popis, chemické složení a vlastnosti Kvalita finálního produktu je garantována za předpokladu, že bude zpracována čerstvá surovina, tj. surovina ne starší 24 hodin a za podmínky, že nadrcená surovina v zásobníku nad předvařáky bude zpracována do 2 hodin od jejího nadrcení. Dezinsekční a deratizační zásahy jsou prováděny odbornou firmou DDD SERVIS Josef Bártl dle momentální potřeby. Sanitace je prováděna pracovníky ASAP, podle pokynů vedoucího. Následkem nutnosti rozdělení vstupní suroviny v souvislosti s našim vstupem do EU bylo nutno tuto začít zpracovávat odděleně na dvou samostatných výrobních linkách, což přináší zvýšení měrné spotřeby výše uvedených surovin a pomocných látek. 7.Použití a popis nakládání Celkem zpracováno 58 164,543 t VŽP/rok 2009 (*zdroj: provozní evidence) Celkem zpracováno 48 788,873 t VŽP/rok 2010 (*zdroj: provozní evidence) Celkem zpracováno 42 369,649 t VŽP/rok 2011 (*zdroj: provozní evidence) * Nebylo možné vyjádřit 28/68