České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Katedra urbanismu a územního plánování, Thákurova 7, 166 29 Praha 6 127YKRP Krajinné plánování LS 2016-2017 30.03.2017 osnova přednášky č. 6 Proměny krajiny a venkova ve 20. století Hlavní zlomy ve vývoji české krajiny a venkova v průběhu 20. století 1. polovina 20. století - spalovací motor (zem. stroje), automobilismus nová průmyslová střediska - růst aglomerací a suburbanizace masivní používání hnojiv Současnost a problémy českého venkova současný stav je podmíněn historickým vývojem Pozemková reforma (1919-1935) po první světové válce byly pozemkové reformy provedeny v 22 evropských zemích heslo Půda patří tomu, kdo na ní pracuje. 1918 zákon o odstavení velkostatků 1919 záborový zákon (velkostatky mohly vlastnit jen 150 ha zem. půdy nebo 250 ha veškeré půdy) tzv. zábor (stát měl právo s majetkem nakládat) 1919 zákon o Státním pozemkovém úřadu (hlavní organizátor) 1920 zákon o způsobu rozdělování půdy velkostatků, způsob plateb za přidělenou půdu = na příděl nebyl nárok kritériem záruka dobrého hospodaření (drobní zemědělci a bezzemci) přidělovat se mělo 6 až 15 ha půdy, u hospodářských budov (dvorů) měla zůstat odpovídající výměra půdy ( zbytkové statky ) korupce a různé záminky mnohé velkostatky záboru unikly (1935 reforma odložena) vznik prosperující vrstvy sedláků, nárůst popularity Agrární strany zmenšení počtu nejmenších zemědělských závodů (nesoběstačných) vzrůst počtu středních rolnických hospodářství a statků do 100 ha výměra bývalých velkostatků zmenšena na polovinu Odsun Čechů ze Sudet (1938) Mnichovská dohoda (29.9.1938) poprvé na základě politického rozhodnutí zabaven venkovským obyvatelům jejich historický majetek více než 200.000 Čechů bylo Sudety nuceno opustit a odejít do vnitrozemí (poměrně dobře organizováno ) Protektorát Čechy a Morava (1939-1945) rozšiřování vojenských prostorů vysídlení části středních Čech (SS-Truppenübungsplatz Böhmen - 1942-1944: postiženo 65 obcí, 144 osad, 8.619 rodin, 30.986 osob, 5.682 domů) Lidice, Ležáky Odsun Němců z pohraničí (1946-1947) rozhodnutí o budování národního státu asi 1/3 území Česka, cca 3 mil. obyvatel divoký odsun (1945) cca 660 tis. Němců 1
excesy (např. Masakr na Švédských šancích / Přerovský masakr - 265 obyvatel (hlavně Karpatští Němci, Maďaři a několik Slováků) 120 žen a 74 dětí vč. kojenců povražděných za jednu noc svojí bestialitou se vymyká všem ostatním zvěrstvům, k jakým v moderních dějinách Moravy došlo, nemá obdobu dokonce ani v žádném z masakrů, které na Moravě spáchali nacisté (Staněk, 2005) organizovaný odsun (1946) cca 2.250 tis. Němců dodatečný odsun (1947-48) cca 80 tis. Němců důsledky: ztráta kulturní a sociální kontinuity naprostá změna vlastnických vztahů dokonalé vysídlení venkova Sudet totální propad zemědělství, velký propad průmyslové výroby, dlouhodobý pokles počtu obyvatel (nikdy nebylo dosídleno úplně) noví obyvatelé vysoká míra migrace malá sociální soudržnost a spolupráce, vyšší kriminalita změna sídlištní struktury: zánik stovek obcí, pokles počtu obyvatel u řady sídel pod kritickou mez pozdější zánik regres kulturnosti krajiny Další obce zanikaly: ve vojenských výcvikových prostorech (Doupovsko, Oderské vrchy ) vytvořením neprostupného hraničního pásma (ještě rozšířeno v 70. letech) v povrchových hnědouhelných dolech (Podkrušnohoří, Sokolovsko ) v územích zatopených vodou přehrad (zejména na Vltavě ) při realizaci velkých investic (Temelín, Dukovany ) celkem asi 1800 obcí a osad (počty se značně různí) ojediněle vznikaly i nové vesnice (účelová sídla pro zaměstnance, náhrada např. zatopených vesnic atd.) X přesto je u nás velmi vysoká hustota sídel na venkově cca 15 místních částí na každých 10 km 2 Několik nových založení Rovná experimentální socialistická vesnice podle vzoru Sovětského svazu Plod nereálné představy totální přestavby vesnice účelová ves pro pracovníky socialistického zemědělství Společně pracovat, společně bydlet, společně se bavit v 70. létech udělen titul Ukázková vesnice realizace 1965-1969 Kolektivizace (1948-1960) po roce 1945 pokračování v realizaci prvorepublikové pozemkové reformy (1947) nejvyšší přípustná pozemková držba 50 ha po roce 1948 kolektivizace v sovětském duchu zakládána jednotná zemědělská družstva a státní statky (centrálně administrativní systém řízení) velmi razantní postupy vůči sedlákům (kulakům) 1949: 35.159 usedlostí (kat. 20-50 ha) 1.032.992 ha 1957: 1251 usedlostí 29.881 ha Kulacká hospodářství (nad 15 ha): 1949: 21,6% zemědělské půdy 1958: 1,5% zemědělské půdy V roce 1989 hospodařila JZD a státní statky na 98,5% zemědělské půdy. kolektivizace provedena velmi rychle a téměř bezezbytku, ekonomicky nakonec úspěšná 2
důsledky: nezměrné škody lidské a mravní, zničení mnoha životů a nespočet osobních tragédií obrovský a nevratný ekonomický a spol. zásah do stabilního a konzervativního venkovského způsobu života (úplná likvidace selského stavu) přerušení dosavadní dlouhodobé kontinuity zničení osobního vlastnictví omezeny aktivity sdružení a spolků obecní autority občany druhé kategorie (sedláci, faráři, drobní živnostníci ) vyprázdnění hosp. budov původních statků posun ve vztahu člověk krajina respektování odcizení Socializace venkova (1952 1970) stabilizace plná kontrola státu nad venkovem pokles počtu obyvatel venkova odcházení do měst masivní propaganda rychlá industrializace venkova přiblížení venkova městu unifikace životního stylu na venkově (nevhodné architektonické vzory, nevhodné stavební a urbanistické postupy přestavby historických jader vesnic) odklon od venkovského domu k městské vile s balkonem, prosazení kulturních domů, později nákupních středisek, výstavba bytovek, později panelových) Koncentrace a rekreace (1970-1990) Koncentrace aktivit velké zemědělské závody (původně 1 družstvo = 1 obec, od 70. let slučování podniků do velkých celků, 1 družstvo = konglomerát obcí) síť středisek zemědělské výroby (někde až 80% rozlohy sídla) administrativní koncentrace vedení z rolníků zaměstnanci Koncentrace aktivit velké zemědělské závody velkokapacitní stáje, velkoobjemové sklady rušení menších závodů industrializace zemědělství ( tovární stavby zemědělských komplexů na vsi), automatizace chemizace rostlinné výroby (pokles biodiverzity) krmivářský průmysl (centrální výroba krmných směsí) přeceněn význam meliorací široké kanály a příkopy, štěrkové drény, drenážní trubky (keramika plast) odvodňování a zúrodňování rašelinišť důsledky: dramatická homogenizace a fragmentace krajiny + dodatková energie (průmyslová hnojiva a pesticidy) vyvrcholení ekologické destabilizace a este cké degradace české krajiny 20. století ekologická katastrofa horských lesních ekosystémů (70. léta) vyhlašování VZCHÚ (NP, CHKO), budování ÚSES jehličnaté monokultury trpí přírodními kalamitami (sníh, vítr, hmyz) a následky průmyslového znečištění koncentrace obchodu a služeb rušení malých provozů, restaurací, provozoven koncentrace investičních akcí (vodovody, kanalizace, bytové domy, školy) středisková soustava SOMV Středisko osídlení místního významu NSTV NSO Nestřediskové sídlo trvalého významu nestřediskové sídlo ostatní (odsouzeny ke stagnaci a postupnému zániku) 3
důsledky: umělé potlačování rozvoje menších sídel usměrňování výstavby jen do vybraných sídel regresivní nástroj k potlačení menších sídel, nikoli stimulační nástroj podpory větších, integrace obcí (byrokratické, administrativní a násilné slučování) Rekreace: chalupaření a chataření Chataření koncentrace do turisticky atraktivních oblastí (chatové osady) Chalupaření postupně uvolňovaný bytový fond na vesnicích Situace po roce 1990 Samospráva - masivní desintegrace obcí Transformace - změna vlastnických vztahů, transformace původních JZD, částečné vyrovnání zachované velké provozy, velmi malý podíl rodinných farem držba se vrátila ke stavu 1949 velký počet vlastníků (ideální podíly) většinou půda pronajata pokračovatelům JZD (relativně malá renta) důsledek: krajinu u nás neobdělávají vlastníci, ale nájemci (s.r.o., a.s., ZD) nehospodaří na svém, krajina je pro ně výrobním prostředkem Zemědělská půda - snížení intenzity využívání zemědělské půdy (zalesňování, zatravňování dotační tituly, zvyšování zaplevelení) tlak na zastavování ZPF v okolí velkých měst Veřejná doprava - postupná redukce veřejné dopravy (do r. 1990: spojení ok. města 5-10 spojů denně)(jízdné neodpovídalo nákladům dotace), po r. 1990: omezení počtu linek i spojů (2 spoje denně, o víkendu nic) omezení počtu spojů nárůst individuální dopravy méně uživatelů další omezování Občanské vybavení - zrušení velkých nákupních center, pojízdných prodejen obnova malých obchůdků relativně malá poptávka (supermarkety), hospody, služby Agroturistika - přecenění hraje a zřejmě bude hrát okrajovou doplňkovou roli nelze předpokládat, že výrazně přispěje k revitalizaci a rehabilitaci venkova Životní prostředí - zvýšení kvality ochrany ŽP, vymezeny ÚSES od roku 1989 se podíl ekologicky stabilizujících prvků krajiny zvýšil cca o 4,8% (2007) Komplexní pozemkové úpravy Jiří Kupka, 2017 Rozšiřující téma: Několik pohledů na městskou zeleň 2 ZELEŇ A BEZPEČNOST Bezpečnost jako jedna z funkcí města (pochopení, ztotožnění se, srozumitelnost, obrana proti nepřátelům, proti nepřízni přírody, soukromí, orientace, zosobnění, významuplnost..., možnost výhledu, ochrana před pohledy zvenčí,sociální kontrola) Podle Platóna bylo prvním účelem měst větší bezpečí. (Prótagoras) umělé prostředí města oddělené od okolní přírody posvátným příkopem nebo hradbou ( proti přírodě a na obranu proti ní) obranné soustavy okolo obydlených míst byly původně obranami magickými ve středověku byly rituálně vysvěcovány hradby, aby chránily před démonem, nemocí, smrtí Základní složkou pocitu štěstí a svobody je bezpečí = zažívání pocitu ontologické jistoty zajištění bezpečnosti vnější a bezpečnosti vnitřní 4
(motiv bezpečí a ochrany vlastní komunity a vlastních hodnot) společný chrám nepřetržitý chrámový provoz zajišťuje ochranu města (římské vestálky) Několik poznámek před zformulováním závěrů (1) Ambivalentní vztah k přírodě a zeleni: strach a obavy X touha po harmonii a míru (2) Otázka vztahu zeleně k bezpečnosti (vnější i vnitřní) se řeší už po staletí (3) K preferenci určitého typu krajiny máme určité predispozice (teorie) (4)Forma a kvalita prostředí ovlivňuje chování (1) Ambivalentní vztah k přírodě ZAČAROVANÝ LES les jako cosi kouzelného, děsivého, ohrožujícího, temný, expandující na pracně vydobytá políčka, sídlo nadpřirozeného i přirozeného zla vyvolávající STRACH, OBAVY, TÍSEŇ (romantici = příroda jako BOJIŠTĚ) X les jako útočiště (obyvatel i desperátů) X v dobách nebezpečí doporučován útěk do lesů kácení lesů, vypalování zeleně, trávení vod (metody válčení a dobývání) MALEBNÉ MÍSTO odkazy k původnímu stavu, nevinnosti lidské přirozenosti (Arkádie, Eden, Ostrov blaženosti ) vyvolávající TOUHU PO HARMONII, KLIDU A MÍRU (2) Zeleň a bezpečnost v historii Řada příkladů, kdy byla zeleň vnímána jako riziko vnější (nepřítel, lupič, bandita, zbojník, partyzán...) vnitřní (anarchista, deviant, zloděj ) Kdo šel lesem a nezpíval si, mohl být bez varování usmrcen, neboť jeho úmysly byly zajisté nekalé. (staré germánské právo) Odstraňování zeleně po podél cest Problematika vandalismu a výtržností, shromažďování různých živlů, deviantů, bezdomovců, narkomanů atd. V minulosti uzavírání (vstupenky), placení uniformovaní hlídači sadů (3) Preference savany? evoluční teorie estetiky = hledání vrozené predispozice k preferenci určité krajiny otisky původního prostředí africké savany do lidské fyzické a psychické konstituce Prospect-refuge theory - sběrač a lovec potřebuje výhled, rozhled potřebuje úkryt (mít krytá záda), tj. vidět (vyhlídka) a nebýt při tom viděn (útočiště) Savanna theory - člověk preferuje krajinu savanového typu (parkovou, arkadskou) otevřené plochy, stromy, skupiny stromů, voda Většina výzkumů preferencí mírně zvlněná krajina, voda, stromy, zelené rostliny, polootevřená prostranství, výhled, výhledy a rozhledy (fytofilie = záliba v zelených i kvetoucích rostlinách) (4) Prostředí ovlivňuje chování chování člověka determinuje prostředí prostředí pozitivně ovlivňuje společnost (Platón) teorie rozbitého okna (broken windows theory) 5
vlivy odbourávající naše dispozice k dobru (Zimbardo) = mj. anonymita, prostředí lhostejnost, důležitost (i potenciální) kontroly, dozoru Hustá vegetace, nepřehledná, neudržovaná zvyšuje pravděpodobnost pouličního násilí a vyvolává pocit strachu (v USA programy na aktivní odstraňování vegetace v problémových místech v rámci boje proti pouličnímu násilí a kriminalitě) Kvalitní zeleň, udržovaná, kontrolovaná přispívá k většímu subjektivnímu pocitu bezpečí, nemá na kriminalitu vliv (dokonce ji snižuje = výzkumy v USA) Závěry Zeleň a bezpečnost spolu souvisí V minulosti i dnes představuje určité bezpečnostní riziko či vyvolává pocit nebezpečí nezáleží však na přítomnosti / nepřítomnosti zeleně, nýbrž na její formě hledání vhodných forem pro dané prostředí úkol architektů a urbanistů Jiří Kupka, 2017 6