MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA ZAHRADNICKÁ V LEDNICI Bakalářská práce Šlechtění a semenářství léčivých, aromatických a kořeninových rostlin Lednice 2006 Irena Kopecká
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Šlechtění a semenářství léčivých, aromatických a kořeninových rostlin vypracovala samostatně za pomoci níže uvedené literatury a odborných rad pracovníků zabývající se touto problematikou. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici dne 30.5.2006 Podpis 2
Obr. č. 1 Sléz lesní Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Jarmile Neuegebauerové, Ph.D. za odborné vedení a pomoc při zpracování bakalářské práce, dále pak Ing. Holubářovi, p. Grbavčicovi, Ing. Zehnálkovi, Ing. Mikoláškové a dalším za jejich odborné poznatky a informace. 3
OBSAH 1 Úvod 5 2 Cíl práce 6 3 Literární přehled 7 3.1 Historie šlechtění a semenářství 7 3.1.1 Historie šlechtění a semenářství léčivých, aromatických a kořeninových rostlin 9 3.2 Šlechtění rostlin 15 3.2.1 Šlechtitelské cíle LAKR 18 3.2.2 Semenářství 18 3.2.3 Množení osiv a sadby 20 3.2.4 Ekologické semenářství 21 3.3 Posouzení stávající situace semenářství a šlechtění LAKR 25 3.4 Legislativa související s uváděním osiva LAKR do oběhu 29 4 Porovnání situace v ČR a zahraničí 31 4.1 České podniky 32 4.1.1 SEVA - FLORA s.r.o. Valtice 32 4.1.2 PLANTA NATURALIS s.r.o. - Markvartice u Sobotky 33 4.1.3 AGROGEN, spol. s r.o. - Troubsko 34 4.1.4 SEMPRA PRAHA a.s. 35 4.2 Zahraniční podniky 35 4.2.1 PHARMAASAT - Německo 35 4.2.2 RICHTERS - Kanada 37 4.2.3 JOHNNY S SELECTED SEEDS - USA 37 4.2.4 VÝZKUMNÝ ÚSTAV LÉČIVÝCH ROSTLIN - Polsko 38 4.2.5 GAVRIŠ (ГАВРИШ) - Rusko 39 5 Závěr 41 6 Souhrn a resumé 43 7 Seznam použité literatury a jiné informační zdroje 44 8 Seznam obrázků 47 10 Seznam příloh 48 4
1 ÚVOD Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny (LAKR) řadíme obvykle mezi speciální užitkové rostliny. Jejich druhová skladba je vyjímečně bohatá. Již od pradávna lidé úmyslným výběrem silných jedinců prováděli do jisté míry šlechtění rostlin, a to i léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Postupem času se z šlechtění a semenářství rostlin stal specializovaný obor, ve kterém vyniklo i mnoho českých expertů. V současné době se v ČR šlechtěním a semenářstvím léčivých, aromatických a kořeninových rostlin zabývá pouze okrajově několik firem, které se zároveň zabývají udržováním stávajících odrůd. Dohled nad registrací odrůd léčivých, aromatických a kořeninových rostlin provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Současným trendem nejen v oblasti léčivých, aromatických a kořeninových rostlin je ekologické zemědělství (EZ), které požaduje používání bioosiv. Šlechtění a semenářství léčivých, aromatických a kořeninových rostlin spadá pod řadu zákonů z různých oblastí. Tyto zákony podléhají stálým změnám, v poslední době související také se vstupem ČR do Evropské unie. 5
2 CÍL PRÁCE Cílem práce je soustředit informace o historii semenářství a šlechtění léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR). Shromáždit a posoudit legislativu související s uváděním osiva léčivých, aromatických a kořeninových rostlin do oběhu. Posoudit a porovnat stávající situaci semenářství a šlechtění léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR a v zahraničí. 6
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 HISTORIE ŠLECHTĚNÍ A SEMENÁŘSTVÍ Šlechtění rostlin je téměř tak staré jako pěstování rostlin samo, o čemž svědčí mnohotvárnost rostlinných forem již ve starověku (CHLOUPEK, 2000). 1. etapa - souvisí s domestifikací rostlin, která má začátek ve starší době kamenné (neolitu) v údolí řeky Tigridu a v Mexiku. 2. etapa - primitivní šlechtění - vyznačuje se tvorbou nových a lepších forem než byly přirozené populace. S migrujícími národy se dostávaly plodiny do jiných oblastí a do jiných přírodních podmínek. Při vzniku populací rostlin se uplatňoval hlavně přírodní výběr a instinktivní neuvědomělý výběr člověka. Člověk svým primitivním zásahem pomohl zvýrazňovat a urychlovat vývojový proces. Vznikaly rostliny a formy pro něho užitečné. Postupně byly k dispozici formy odlišné od původních planých předků, vznikla větší variabilita. Člověk zjišťoval určité shody mezi mateřskou rostlinou a jejím potomstvem, nejlepší plody a semena nezkonzumoval, ale uložil a zase rozmnožoval. Jeho počínání se postupně stávalo systematicky opakovaným zásahem a vedlo tak k záměrnému výběru na empirickém podkladě, který však postrádal biologických a vědeckých podkladů. Postupně tak vznikaly krajové (místní) odrůdy s uplatněním zásahů v nejjednodušší formě tzv. hromadného výběru. Toto období končilo prakticky na přelomu 18. a 19. století (GRAMAN, ČURN, 1997). Významné osobnosti šlechtění a semenářství: RUDOLF JAKOB CAMERARIUS (1655-1721) - záměrné šlechtění umožnil objev pohlavnosti rostlin. KARL LINNÉ (1707-1778) - na objevu pohlavnosti postavil svůj systém, který se opíral právě o morfologii květních orgánů. JOSEF GOTTLIEB KÖLREUTER (1733-1806) - upozornil na význam hybridizace rostlin (ROD, 1982). ANDREW KNIGHT (1759-1838) - je považován za zakladatele šlechtění rostlin (GRAMAN, ČURN, 1997). Od roku 1799 zveřejňoval první studie o využívání 7
hybridizace v cílevědomém šlechtění, nejdříve u ovocných stromů, později u dalších druhů kulturních rostlin (ROD, 1982). CHRISTIAN CARL ANDRÉ (1763-1831) - seznamoval veřejnost s průkopnickým šlechtěním A. Knighta (SCHMALZ, 1969). FRANZ DIEBL (1770-1859) - Mendelův učitel, také již rozpracoval metodu - individuální výběr (ROD, 1982). CHARLES DARWIN (1808-1882) - velmi podrobně studoval průkopnickou šlechtitelskou praxi a na základě přesvědčivých výsledků umělé selekce vypracoval teorii evoluce přírodním výběrem (ROD, 1982). LOUIS DE VILMORIN (1816-1860) - francouzský šlechtitel zavedl individuální výběr se zkoušením potomstev (SCHMALZ, 1969). GREGOR JOHANN MENDEL (1822-1884) - publikoval v roce 1865 světoznámé VERSUCHE ÜBER PFLANZENHYBRIDEN, které z hlediska praktického šlechtění byly významné mimo jiné i tím, že prokázal, že pouze hybridizace může poskytnout novou genetickou variabilitu (CHLOUPEK, 2000). Mezníkem ve vývoji šlechtění je rok 1900, kdy byla znovu objevena Mendelova proslulá práce z roku 1866 - POKUSY S ROSTLINNÝMI HYBRIDY (ROD, 1982). HUGO DE VRIES (1848-1935) - nizozemský botanik a profesor amsterodamské univerzity - navázal na práci G. J. Mendela, pokračoval v teorii, že nové druhy jsou vytvořeny mutací (SCHMALZ, 1969). CARL ERICH CORRENS (1864-1933) - německý biolog - podílel se na znovuobjevení zákonitostí popsaných G. J. Mendelem (SCHMALZ, 1969). ERICH VON TSCHERMAK (1871-1962) - rakouský botanik a genetik - v roce 1900 poukázal jako první na význam Mendelovy práce pro šlechtění rostlin a průkopnicky zařadil z ní vyplývající teorii do vysokoškolské výuky. V roce 1910 vybudoval v Lednici na Moravě Výzkumnou a šlechtitelskou stanici, svou činností významně přispěl k rozvoji šlechtění na jižní Moravě (ROD, 1982). 8
3.1.1 HISTORIE ŠLECHTĚNÍ A SEMENÁŘSTVÍ LÉČIVÝCH AROMATICKÝCH A KOŘENINOVÝCH ROSTLIN Na rozdíl od většiny kulturních rostlin byly léčivé rostliny do nedávné minulosti získávány především sběrem v přírodě. Kvalitativními a kvantitativními nedostatky tohoto způsobu získávání (např. nízká homogenita suroviny) byly u četných druhů důvodem k zavedení jejich kulturního pěstování a šlechtění (GRAMAN, ČURN, 1997). Vědecky zaměřená aktivita v oblasti šlechtění LAKR se ve střední Evropě projevuje nejdříve v 2. polovině 19. století a začátkem 20. století. Podmínkou byl vznik farmaceutického průmyslu, který potřeboval pro svoji výrobu hlavně rostlinné suroviny - léčivé, aromatické a kořeninové rostliny k izolaci účinných látek, zprvu v komplexech, později čistých, pro hromadně vyráběné léčivé přípravky (STARÝ, 2001). Období od poloviny 19. století do konce 1. světové války Objevují se ojedinělé pokusy pěstovat léčivé rostliny ve větším měřítku, které jsou vázány na zájem o LAKR naší provenience německými velkodrogeriemi. Projevil se také zájem habsburských velkodrogistů o export našich drog do USA. V Opavě zakládá lékarník Hell roku 1885 továrnu na galenické přípravky z rostlin. Okolo roku 1896 se pěstovalo celkem 34 botanických druhů. Roku 1910 vzniká v Rakousko - Uhersku Komitét pro státní zvelebení kultur LAKR a zakládají se pokusné zemědělské stanice (DROZEN, KOCOURKOVÁ, 1995). Pokusné stanice určené k výzkumu pěstování a introdukce LAKR do kultur na území tehdejšího Rakousko - Uherska vznikaly v Kluži (Kolozsváru), Korneuburgu a v Praze - Zbuzanech. Vznikaly i v Německu, Švédsku (Landskrona a Gripsholm), ve Francii a také v Americe a Japonsku. Činnost stanic spočívala i ve snaze získat nejlepší materiál, výnosově i kvalitou odpovídající požadavkům tehdy platných lékopisů. Snaha o skloubení výnosnosti a kvality je praktickým začátkem šlechtění LAKR. Nemalou zásluhou o přiblížení se šlechtitelským praktikám jako nedílné součásti produkce LAKR mají vídeňský V. Mitlacher, Béla Páter ze stanice v Kluži a E. Senft ze stanice ve Zbuzanech. Teprve však E. F. Heeger věnoval šlechtění LAKR a odrůdovému zkušebnictví náležitou pozornost (STARÝ, 2001). 9
E. F. HEEGER - považoval za základní šlechtitelské postupy výběr a křížení, věnoval velkou pozornost výchozímu materiálu pro šlechtění, hlavně již existujícím domácím krajovým kultivarům. Upozornil na důležitost sbírek výchozích taxonů rozmanité provenience (STARÝ, 2001). Prof. Dr. EMANUEL SENFT (1870-1922) - původně vrchní inspektor VS pro léčivé rostliny v Kronenburgu u Vídně, později ČÚT v Praze, před 2. světovou válkou se zabýval výzkumem pěstování léčivých rostlin v Čechách (NĚMEC, 2000). V Praze vzniklo samostatné pracoviště pro výzkum pěstování LAKR vedené Doc. E. Senftem (DROZEN, KOCOURKOVÁ, 1995). Období mezi 1. a 2. světovou válkou (1919-1945) V roce 1922 byla zřízena Ústřední komise pro sběr léčivých rostlin, jejíž činnost spočívala v propagaci pěstování LAKR a ve vydávání účelových odborných tisků. (DUŠEK, 1995). Pěstování LAKR mezi válkami je charakterizováno snahou rozšířit sortiment zemědělsky pěstovaných druhů a využití domácích rostlinných surovin, které jinak nebyly zužitkovány (např. makovina) (DROZEN, KOCOURKOVÁ, 1995). V tomto období k nám byla většina semen léčivých rostlin v případě potřeby dovážena ze zahraničí, především Německa (NĚMEC, 2000). Prof. Dr. JAN MACKŮ (1881-1964) - na Moravě řešil problematiku pěstování léčivých rostlin na VŠZ v Brně a v ZVÚV v Brně - Pisárkách. Ing. JAN APPL (1880-1945) - zabýval se vlastním šlechtěním (např. rod Thymus). Jeho zásluhou vznikla v Brně šlechtitelská základna rostlinných surovin s celostátní proslulostí. Období od roku 1945 V roce 1950 je Ústřední komise pro sběr léčivých rostlin modifikována na střední poradní sbor Ministerstva zdravotnictví ČSR pro pěstování a sběr léčivých rostlin. Podílí se na propagaci a organizaci zajišťování vegetabilních drog pro domácí farmaceutický průmysl a export. Podnik Léčivé rostliny Zbraslav nad Vltavou byl v roce 1952 začleněn jako národní podnik do VHJ Spofa a tím byla jednoznačně odstartována monopolizace oboru. 10
Velkodrogerie byly u nás zrušeny, drogy se ocitly v síti zdravotnického zásobování. Podnik ve Zbraslavi vydává agrotechnické letáky, příručky technologie získávání drog, ročně nové ceníky vykupovaných druhů, kalendáře pěstitele a sběrače léčivých rostlin atd. Podnik zajišťuje drogy i pro jiná průmyslová odvětví (z domácí produkce i dovozu). Dovoz a vývoz se realizuje prostřednictvím Chemapolu (DROZEN, KOCOURKOVÁ, 1995). Po 2. světové válce ve výzkumu léčivých rostlin pokračoval ve VÚZ v Praze Doc. Krkoška a Ing. F. Procházka a ve ZVÚZ v Brně Prof. J. Šimon, Doc. K. Mostovoj, Ing. M. Chládek a především Dr. J. Písařík. Ing. FRANTIŠEK PROCHÁZKA - vedoucí prodeje semen léčivých rostlin v podniku Léčivé rostliny Praha. Věnoval se šlechtění kmínu, zpočátku v Kališti, později v České Bělé, kde byly vyšlechtěny všechny naše další odrůdy: Ekonom, Rekord, Prochan a Kepron (NĚMEC, 2000). A. VODIČKA - zasadil se o vyšlechtění prvé neopadavé odrůdy Carum carvi Rekord Výchozím materiálem této odrůdy byla rostlina s neopadavými nažkami, nalezena v kolekci kmínu VŠÚZ Olomouc (NĚMEC, 2000). Doc. KONSTANTIN MOSTOVOJ - vysokoškolský učitel produkce rostlinné na MZLU, podílel se na vyšlechtění tetraploidního heřmánku v 30. letech 20. století. Po reorganizaci zemědělského výzkumu počátkem 50. let byla problematika pěstování a šlechtění léčivých rostlin řešena ve VÚRV v Praze Ruzyni (Dr. F. Starý), ve VSO Opava (J. Grabovský, A. Mestenhauser) a ve VÚ travopolní soustavy v Pohořelicích (Ing. M. Chládek a Ing. F. Blažek) (NĚMEC, 2000). V roce 1961 byl výzkum a šlechtění léčivých rostlin ukončen v Opavě a v Pohořelicích. Šlechtitelské materiály a někteří pracovníci byli přemístěni do nově zřízeného oddělení ve Výzkumném ústavu zelinářském v Olomouci. Do Olomouce byly tehdy rovněž přemístěny sbírky léčivých rostlin Prof. MUDr. Kabelíka, DrSc., udržované ve Velkých Losinách (KOLÁŘ, 2006). V Čechách se šlechtěním léčivých rostlin také zabýval Výzkumný ústav léčivých rostlin v Praze (Dr. Tobiášek) založený roku 1952 jako vědecké centrum i pro výzkum pěstování LAKR (NĚMEC, 2000). 11
Tato výzkumná činnost byla omezeně zachována i při reorganizaci na Výzkumný ústav přírodních léčiv (1960) a později i po začlenění do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii (1967). Výzkum pozitivně zasáhl do tvorby pěstitelských metodik, ochrany LAKR i skladování. Podílel se na zavádění nových druhů léčivých rostlin do pěstování (DROZEN, KOCOURKOVÁ, 1995). Ing. MILOŠ CHLÁDEK, CSc. - navázal na poznatky, které se uchovávaly v Pisárkách od roku 1921. Výzkum LAKR přenesl do VÚ krmivářského v Pohořelicích u Brna, kde úspěšně působil v letech 1951-1961. Ve spolupráci s tehdy vybudovanou farmaceutickou fakultou v Brně rozvíjel šlechtění Thymus vulgaris, Althaea officinalis, Matricaria recutita, Chamaemelum nobile, Chenopodium ambrosioides a Datura stramonium. - od roku 1961 působil na olomouckém výzkumném pracovišti, kde rozšířil své šlechtitelské úsilí na další rostliny, především na Lavandula, Satureja, Mentha x piperita a Carum carvi (široký sortiment mnoha zahraničních odrůd různé provenience, byl pozorován v ranosti kvetení a sklizni plodů. Mikroskopickou kontrolou vzrostlých vrcholů a měřením šířky kořenů kmínu bylo možno na podzim i v předjaří dalšího roku odhadnout pravděpodobnou sklizeň plodů) (KOLÁŘ, 2006). - vyšlechtěním neopadavých odrůd kmínu kořenného bylo dosaženo významného úspěchu, uznávaného i v zahraničí. Šlechtěním jednoletého kmínu, který měl proti neopadavému typu vyšší obsah silic, se v olomouckém ústavu zabývali M. Chládek a K. Dušek st. (NĚMEC, 2000). - vyšlechtil a do praxe uvedl řadu povolených odrůd Althaea officinalis Bělokořenný a Robusta. Úspěch zaznamenal u Thymus vulgaris v odrůdě Aroma, dále při tvorbě odrůdy Lemona u Thymus vulgaris var. citrodorus a v jejich křížení, jehož výsledkem byla odrůda Mixta. Polyploidizací (zmnožením počtu chromozomů v buněčném jádře) vyšlechtil Matricaria recutita Pohořelický, Lavandula Palava pro zahrádkáře a okrasné účely. Získal i klony levandule pravé s vysokým obsahem silic a Satureja hortensis, odrůda Pikanta (nízký vzrůst a vysoký obsah účinných látek). - je autorem šedesáti vědeckých a odborných článků, z nichž mnohé byly zveřejněny v zahraničí, s ohledem na dřívější kontakty především v Německu, Polsku a 12
Bulharsku. O jeho odbornosti svědčí podíl na tvorbě vysokoškolských skript pro studenty VŠZ v Lednici a Farmaceutické fakultě v Hradci Králové (KOLÁŘ, 2006). Dr. JAROSLAV PISAŘÍK - vydává zásadní domácí publikace o pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, AROMATICKÉ A LÉČIVÉ ROSTLINY, Praha 1959 (DROZEN, KOCOURKOVÁ, 1995). Dr. FRANTIŠEK STARÝ - VÚRV v Praze Ruzyni, pod jeho vedením byl vyšlechtěn bezostný durman s vyšším obsahem alkaloidů (NĚMEC, 2000). Dr. TOBIÁŠEK - VÚ léčivých rostlin Praha, kde probíhalo šlechtění vhodných kmenů námele (NĚMEC, 2000). VÁCLAV TRAXL - byl dlouholetým vedoucím hlavního pracoviště pro šlechtění léčivých rostlin VÚP Troubsko ŠS Libochovice v letech 1962-1991. Bylo zde vyšlechtěno 11 odrůd léčivých rostlin (DROZEN, KOCOURKOVÁ, 1995). Úspěšné šlechtění probíhalo i ve Středisku léčivých rostlin při lékařské fakultě MU v Brně (Leifterová, Dvořák, Musil), kde byla vyšlechtěna odrůda medvědice lékařské (NĚMEC, 2000). Kolem roku 1980 se projevily snahy podniku Galena zefektivnit některé výroby především námelových alkaloidů a výrobu flavonolignanů. Galena převzala zemědělskou výrobu námele, později také pěstování Silybum marianum, což do té doby koordinoval podnik Léčivé rostliny. Ekonomická pozice podniku Léčivé rostliny byla tím oslabena. Také makovina pro výrobu opiových alkaloidů byla organizačně zcela zajišťována výkupními podniky. Mimo jiné i takovéto tendence vyprovokovaly vznik svým způsobem ochranného sdružení pěstitelů námele a léčivých rostlin (Pelero se sídlem v Lipolticích) (DROZEN, KOCOURKOVÁ, 1995). Na bývalé hlavní ŠS v Libochovicích bylo šlechtění léčivých rostlin ukončeno roku 1990 (NĚMEC, 2000). Po roce 1989 došlo k osamostatnění podniku Léčivé rostliny po rozpadu Spofy. Jeho další dělení nastalo odchodem části pracovníků a vytváření nových podniků. Dochází k výraznému poklesu nákupu sběrových drog a podstatně se zvýšil jejich dovoz z 62 t v roce 1989 na 851 t v roce 1992 (DROZEN, KOCOURKOVÁ, 1995). 13
Po značném poklesu pěstování LAKR na konci minulého století je znatelný mírný nárůst ploch. V roce 2003 dosáhly plochy pěstování LAKR v ČR 11 400 ha s produkcí 7 300 t (bez ploch a produkce makoviny). Významné postavení mezi rostlinami LAKR v ČR zaujímají stále Carum carvi a Sylibum marianum, v širším pojetí k nim patří makovina a námel (DRAŠNAROVÁ, BUCHTOVÁ, 2004). V současné době probíhá šlechtění léčivých rostlin ve firmě Seva - Flora s.r.o., Valtice (M. Grbavčic), na pracovišti VÚRV Praha - Ruzyně oddělení genových zdrojů v Olomouci (Ing. K. Dušek, CSc.) a na pražském pracovišti a.s. Galena - Opava, kam bylo přesunuto šlechtění z VÚ farmacie a biochemie (Ing. Spitzová) (NĚMEC, 2000). Ing. IRENA SPITZOVÁ - vyšlechtila nové odrůdy Digitalis lanata, Sylibum marianum. Významného šlechtitelského úspěchu bylo u léčivých rostlin dosaženo především u Matricaria recutita, Ocimum basilicum, Valeriana officinalis, Mentha x piperita, Thymus vulgaris a Silybum marianum (NĚMEC, 2000). 14
3.2 ŠLECHTĚNÍ ROSTLIN Šlechtění rostlin se zabývá: - využitím některých dosud planě rostoucích rostlin. - zlepšováním odrůd již pěstovaných. Rostlinné šlechtitelství dle úkolů dělíme na: 1. NOVOŠLECHTĚNÍ - použitím různých šlechtitelských metod (výběr, křížení, indukovaná mutace) se vytváří nové odrůdy s předem vytyčenými vlastnostmi nebo se mění, eventuelně zlepšují vlastnosti odrůd již existujících. 2. ŠLECHTĚNÍ UDRŽOVACÍ - udržet výkonnost vyšlechtěných odrůd. 3. SEMENÁŘSTVÍ (množitelství) - zabývá se rozmnožováním osiva odrůd vycházejících z udržovacího šlechtění, aniž by jejich výkonnost poklesla (FELKLOVÁ, KOCOURKOVÁ, 2003). Šlechtění je tvůrčí, vědomá i intuitivní činnost využívající vědeckých poznatků ke genetickému pozměňování rostlin podle požadavků a potřeb člověka. Genetické pozměňování je charakterizováno tím, že se změny přenáší na potomstvo šlechtěných rostlin. Šlechtění je v podstatě evoluce, která je podobná evoluci přírodních druhů. Jejím výsledkem jsou nové odrůdy (kultivary) a dokonce nové druhy. Šlechtění odrůd typu populace: Populace je základní typ odrůdy cizosprašných rostlin. Struktura odrůdy vystihuje situaci v populacích podle Hardy-Weinbergova zákona. Udržování vlastností odrůdy se děje na základě volného opylení a tím ustanovení rovnovážného stavu alel a genotypů. Z genetického hlediska je pro tento typ odrůdy charakteristická poměrně vysoká heterozygotnost a genotypová heterogenita. Populační odrůdy jsou typické např. pro žito, kukuřici, slunečnici, cukrovku, hořčici, čiroky, amaranty, zeleniny z čeledi Brassicaceae a některé pícniny. Šlechtění odrůd typu populace je založeno na zušlechťování výchozí populace. 15
Nejčastější metody: HROMADNÁ SELEKCE: - je účinná, ale pomalá metoda, používá se proto tehdy, pokud je dostatek výchozí genetické variability a selektuje se podle znaků s vysokou heritabilitou v užším smyslu tj. řízenou aditivní činností genů, - při selekci je důležitá intenzita selekce i. Je to procentní podíl rostlin, vybraných pro další cyklus, - může vést k vytvoření populací z volného opylení, - spočívá ve výběru rostlin (tj. jde o pozitivní selekci), sklidí se z nich semena, smíchají se (tj. jde o hromadnou selekci), z vypěstovaného potomstva se opět vyberou nejlepší rostliny a nechají se navzájem prokřížit, - negativní selekce - vyloučení nevhodných rostlin, - individuální selekce - výsev a hodnocení jednotlivých vybraných potomstev, - selekce je účinnější před kvetením, poněvadž vyloučené tzv. nevhodné rostliny se nepodílejí na reprodukci do dalších generací. Účinnost hromadné selekce lze demonstrovat úspěšností selekce na nízký a vysoký obsah olejů a na nízký a vysoký obsah proteinů v zrnu kukuřice s geneticky variabilní populací po dobu 50-ti generací. Obsah oleje se stále zvyšoval z 4,7 % na 15 % při selekci na nízký obsah se zastavil po 30-ti generacích na 1 % (obilky s nižším obsahem nebyly životaschopné), obsah proteinů se zastavil po 40-ti generacích na 20 % (z 11 %) a nízký obsah proteinů klesl trvale až na 5 %. REKURENTNÍ SELEKCE: - při rekurentní selekci se vybírají nejen mateřské, ale i otcovské rostliny a k opylení dochází jen mezi nimi, - opakující se selekce, - slouží ke zvýšení frekvence požadovaných genů, ke vzniku nových rekombinací a k uchování genetické variability populace pro další cykly selekce. Rekurentní fenotyová selekce: - ze základní populace se vyberou nejlepší rostliny, vzájemně se prokříží, smíchá se osivo z každé rostliny ve stejném množství dohromady, směs se vyseje, vyberou se nejvhodnější rostliny. 16
Rekurentní kmenová selekce: - slouží ke zlepšení populace hodnocením potomstva rostlin (tj. kmenů) po řížení se společným testerem, tj. celou populací. Rekurentní selekce kříženců: - slouží rovněž ke zlepšování populace a spočívá v testování kříženců. Rekurentní selekce mezi selfovanými rodinami (rodiny vzniklé ze samoopylení): - slouží ke zlepšení populace a používá se u samo i cizosprašných rostlin. Reciproká kmenová (rekurentní) selekce: - slouží k výběru kmenů. Reciproká selekce kříženců: - slouží k výběru jedinců jako rodičů pro hybridní 3 nebo 4 liniové odrůdy. Rekurentní selekce následných generací: - u nás rozšířená metoda, - ze štěpící populace jak samosprašných, tak i cizosprašných rostlin se podle fenotypu vyberou nejlepší rostliny, tzv kmenové matky (KM). SYNTETICKÉ ODRŮDY (POPULACE): - představují po šlechtění hybridních odrůd druhou nejúčinnější metodu šlechtění cizosprašných rostlin, - uplatňují se především u jetelovin a trav, popř.jiných cizosprašných plodin, ale i u částečně cizosprašných rostlin. Fenotypová selekce: - může být založena na hodnocení jednotlivých rostlin či kmenů. Genotypová selekce: - provádí se podle potomstva klonů, potenciálních rodičů syntetických populací. Hodnocení kombinační schopnosti: - je nejúčinnější metoda hodnocení potenciálních komponent syntetické populace. (CHLOUPEK, 2000) 17
3.2.1 ŠLECHTITELSKÉ CÍLE LÉČIVÝCH, AROMATICKÝCH A KOŘENINOVÝCH ROSLTIN a) Farmaceutické: - účinné látky - kvalitativní - vyhovující spektrum účinných látek - kvantitativní - obsah účinných látek - technologické - možnost zpracování např. extrakce b) Pěstitelské: - výnos a technika pěstování (např. Digitalis lanata - listy v růžici vzpřímené - umožnění kvalitní sklizně, velké úbory - Chamomilla recutita, Calendula officinalis, Achillea millefolium), - pěstitelské vlastnosti: růst, výnos, - technologické vlastnosti: rovnoměrné zrání, barva, forma, vhodnost k sušení a dalšímu zpracování, oddělitelnost částí, - rezistence: proti chorobám a škůdcům (např. selekce na rezistenci vůči septorióze u Digitalis lanata, nebo vůči hnilobě způsobené rodem Phytophtora na Cinchona ledgeriana, verticiloza - Mentha x piperita, - ekologická přizpůsobivost (FELKLOVÁ, KOCOURKOVÁ, 2003). 3.2.2 SEMENÁŘSTVÍ Výrobou, zpracováním a distribucí osiv a sadby se může zabývat prakticky každý, kdo splňuje základní předpoklady: - legislativní podmínky: je nutné se s nimi seznámit prostudováním příslušných předpisů nebo v ÚKZÚZ. Při uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu je podle zákona u některých druhů povinná registrace. Pro většinu druhů postačuje ohlašovací povinnost. Všichni pěstitelé i množitelé musejí respektovat předpisy rostlinolékařské péče (zákon č. 326/2004 Sb.). - přírodní podmínky: - klimatické - jsou dány konkrétní zeměpisnou polohou, dlouhodobým průměrem teplot, vodních srážek, délky slunečního svitu, případně převládajících větrů apod. v určité oblasti, - meteorologické - charakterizují počasí a jeho ročníkovou proměnlivost, - půdní podmínky - geologické podloží, reliéf krajiny, 18
- vhodná odrůda a provenience: původ osiva, jako významný faktor kvality a vyšší produkce, - výběr vhodného pozemku: půdní vyrovnanost, minimální zaplevelenost, vhodná expozice, posouzení prostorových izolací k zabránění cizosprášení, - výběr předplodiny: nevhodná předplodina může způsobit špatný zdravotní stav kultury, zvýšit zaplevelení, výskyt příměsí nebo zamítnutí porostu uznávacím řízením, - agrotechnické a pěstitelské podmínky: úprava půdy, výsev, výsadba, hloubka setí, organizace porostu, výživa a hnojení, ošetřování během vegetace, - termín a způsob sklizně: předčasnou sklizní se riskuje nižší biologická hodnota osiva, pozdní sklizeň může způsobit větší ztráty výdrolem, ale i snižování kvality. Sklizeň se používá přímá (jednofázová) nebo dělená (ojediněle), - ošetření sklizeného produktu: po sklizni je nezbytné ošetření semen, které zabrání ztrátám kvality (předčištění, sušení, předtřídění). Největší nebezpečí plyne ze zvýšené vlhkosti, - čištění a třídění osiva: většina postupů je založena na využití odlišné měrné hmotnosti semen a nečistot a odlišné velikosti a tvaru semen čištěného druhu od jakýchkoliv příměsí, - moření osiva: je obecně užívaný postup úpravy osiva většiny zemědělských druhů, včetně osiv některých zelenin, - speciální úpravy osiv: hydratační úpravy osiv, obalování osiv, biologické úpravy osiv, moření horkou vodou, produkce umělých semen, - balení: musí odpovídat biologickému charakteru rozmnožovacího materiálu. Veškerý rozmnožovací materiál, který podléhá uznávacímu řízení a certifikaci musí být balen a obaly úředně uzavírány a označovány podle pravidel obsažených v zákoně o prováděcích předpisech (zákon č. 219/2003 Sb.), - adjustace: opatřování obalů plombami a návěskami se stanovenými údaji, - podmínky pro skladování: generativně množený rozmnožovací materiál - osivo je možno skladovat s respektováním druhových rozdílů po mnoho let. Vegetativně rozmnožovaný materiál je možno skladovat po omezenou dobu, 19
- certifikace v semenářství: je program, jehož cílem je udržet vysokou jakost osiva a sadby se zárukou zachování druhové čistoty a pravosti. V ČR je zajišťována ÚKZÚZ (HOUBA, HOSNEDL, 2002). 3.2.3 MNOŽENÍ OSIV A SADBY Osivo nebo sadba jsou výsledným produktem rozmnožování nebo také reprodukce rostlin. Klasickými postupy rozmnožování se rozumí: Vegetativní rozmnožování: k rozmnožování slouží různé části rostlin se schopností vyvinout se v rostlinu shodou s rostlinou mateční (HOUBA, HOSNEDL, 2002). Generativní rozmnožování: základem rozmnožování je semeno, které vniká spojením samičí a samčí pohlavní buňky. Tento proces je podmíněn způsobem opylování. a) Cizosprášení (allogamie) - podmiňuje vznik kvalitního a vitálního semene jen vzájemným opylením mezi různými jedinci, kteří jsou v určitém příbuzenském stupni. V procesu množení osiv u této skupiny je nutné dbát na odrůdovou čistotu a tudíž kontrolu vlastního procesu opylování. Je třeba podle jednotlivých druhů a genetických skupin dodržovat izolační vzdálenosti (viz, příloha č. 1.). b) Samosprášení (autogamie) - ke vzniku kvalitního semene postačí i opylení vlastním pylem. Při množení tzv. samosprašných rostlin izolační vzdálenosti se omezují pouze na minimum, spíše jako technická ochrana zamezující mechanickému smíchání (viz, příloha č. 1.) (LUŽNÝ, 1989). Opylovací procesy: opylování se v přírodě uskutečňuje následujícími způsoby: - anemorfní (větrosnubné) - pyl přenášen větrem, - entomofilní (hmyzosnubné) - pyl přenášen hmyzem i na velké vzdálenosti, - zoidofilní - pyl přenášen ptactvem (orchidea - kolibřík), - hydrofilní - pyl přenášen vodou. U našich kulturních rostlin se nejčastěji setkáváme s entomofilií a anemofilií (LUŽNÝ, 1989). 20
3.2.4 EKOLOGICKÉ SEMENÁŘSTVÍ Požadavek na používání bioosiv v ekologickém zemědělství (EZ) vychází z filosofie tohoto oboru - být co nejméně závislý na konvekčním zemědělství, pracovat v co nejuzavřenějším systému. Samostatné ekologické semenářství může zabránit nežádoucí kontaminaci EZ geneticky modifikovaným osivem. Odrůdy a rozmnožovací materiál pěstovaných rostlin (dále jen osivo): Zákon o EZ ukládá pěstitelům povinnost používat pouze rozmnožovací materiál pocházející z rostlin, které byly pěstovány v podmínkách EZ. Toto vede k nutnosti vzniku nového samostatného odvětví - ekologického semenářství. Zákonná úprava konvekčního a ekologického semenářství: - základním přepisem je zákon č. 219/2003 Sb., o oběhu osiv a na něj navazující vyhlášky. Zákony platné v ČR jsou závazně kompatibilní s obecnými normami platnými v zemích EU. Ustanovení pro výrobu, uvádění do oběhu a používání osiv podle zákona o EZ: - od 1. 1. 1993 platí pro země EU nařízení rady EHS č. 2092/91 ze dne 24. 6. 1991 o ekologickém zemědělství a odpovídajícím způsobu označování zemědělských produktů a potravin. - podle 11 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickým zemědělství je ekologický podnikatel při hospodaření na zemědělské půdě povinen používat pouze rozmnožovací materiál stanovený pro EZ v prováděcím právním předpisu. - vyhláška č. 53/2001 Sb. a následující právní úpravy stanovují v souladu s právem EU, že tímto materiálem je pouze: - osivo pocházející z rostlin, které byly testovány podle zásad EZ nejméně jedno (poslední) vegetační období, - vytrvalé plodiny pak nejméně dvě vegetační období, - sazenice zelenin musí pocházet vždy z ekologického zemědělství. - podle zvláštního předpisu lze použít v EZ i mořené osivo, avšak pouze v případě, kdy použití mořeného osiva a sadby bude nařízeno podle zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči Státní rostlinolékařskou zprávou.v těchto případech však nebude vydáno na produkci osvědčení o bioproduktu. 21
Obr. č. 2 Ochranná známka BIO - možno použít v EZ KEZ (Kontrola ekologického zemědělství) - organizace pověřená pro vydávání osvědčení o původu bioproduktu nebo svědčení o biopotravině a provádění kontroly v ČR. Toto osvědčení na osivo může získat pouze organizace registrovaná k produkci, zpracování a značení rozmnožovacího materiálu (dle zákona č. 219/2003 Sb. jen dodavatel), při splnění stanovených podmínek: - osivo má platný doklad o uznání - uznávací list, vydaný ÚKZÚZ, - množitel - ekologický podnikatel podá žádost o vydání osvědčení na KEZ, - je provedena fyzická kontrola množitelského porostu inspektorem KEZ, - posklizňové zpracování osiv množitelem nebo jinou smluvně zajištěnou firmou bude provedeno v souladu s podmínkami pro zpracování bioproduktů. Ekologický podnikatel (množitel), který není zároveň i dodavatelem, nemůže žádat KEZ o osvědčení: - nese odpovědnost pouze za produkci osiva, - za zpracování a uplatnění práva na značení osiva při uvádění do oběhu je odpovědný dodavatel. Produkovat a využívat osiva právně chráněných odrůd formou farmářského osiva je možné podle zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin pouze u zákonem vyjmenovaných druhů. Osvědčování zelenin, které uvádí do oběhu jako standardní rozmnožovací materiál tj. bez uznávacího řízení a uznávacího listu (ÚKZÚZ), platí stejná pravidla jako u druhů s povinnou certifikací, s tím rozdílem, že dodavatel překládá KEZ vlastní protokoly o přehlídce množitelských porostů a o laboratorní zkoušce osiva. Zásady pro množení osiv a jejich posklizňovou úpravu: a) Výběr smluvních množitelů - pouze zemědělské subjekty registrované pro EZ. 22
Předpoklady úspěšné množitelské činnosti: - čisté nezaplevelené pozemky obhospodařované ekologickým způsobem, - odborné znalosti, základní technologické vybavení pro kultivaci a sklizeň. b) Rajonizace množitelských porostů - kritickým bodem uznávacího řízení v EZ je výskyt chorob a škůdců na osivu v průběhu vegetace a po jeho sklizni. Prevence: druhy - vhodné oblasti - snížení rizika výskytu škodlivých organismů. c) Výběr vhodných odrůd pro EZ - rozhodující jsou zde požadavky ekologických zemědělců a zpracovatelů. d) Výchozí materiály pro zakládání množitelských porostů - výchozí materiály nesmí být mořeny. e) Zásady množitelské agrotechniky - výběr pozemku, předplodina, izolace, výsev a sadba, ochrana proti plevelům, chorobám a škůdcům, hnojení, organické hnojení, předčasné ukončení vegetace, doba sklizně, sklizeň, posklizňové ošetření, skladování osiv. Ekologické šlechtění - s rozvojem EZ - vzniká potřeba speciálního šlechtění odrůd jednotlivých druhů. - toto šlechtění probíhá již v podmínkách dle zásad ekologického hospodaření. Hlavní důvody specializovaného ekologického šlechtění: - prioritou pro EZ je biologická diverzita, - šlechtěním odrůd v podmínkách ekologického hospodaření lze získat vhodnější odrůdy pro EZ a vhodnější výchozí materiály pro semenářství, - uzavřený cyklus šlechtění a semenářství brání nežádoucím vstupům, - ekologické šlechtění může lépe vyhovět i požadavkům zpracovatelského průmyslu na vlastnosti a kvalitu biosuroviny, - šlechtitelské cíle pro EZ jsou odlišné od šlechtitelských cílů pro konvekční zemědělství zejména v požadavcích na důležitost jednotlivých vlastností nové odrůdy. Volba odrůd v EZ Při hledání vhodné odrůdy pěstitelem se doporučuje používat následující kritéria hodnocení odrůdy: odzkoušení odrůdy v ekologickém systému hospodaření, vhodnost ke stanovišti - klimatické podmínky, rezistentní odrůdy, schopnost přijímat živiny, přijatelný výnos, ranost odrůdy, vnější a vnitřní kvalita, vedlejší vlastnosti, skladovací vlastnosti. 23
Ošetření sadby a osiva před výsevem: Zákon o ekologickém hospodaření zakazuje používat syntetická mořidla. Ekologický pěstitel musí proto využívat preventivní opatření, kterými jsou zejména : - používání certifikovaných osiv, - omezení využívání vlastních farmářských osiv, - nepoužívání nelegálního osiva neznámého původu a z neznámých zdrojů, - výsev a výsadba do dobře připravené půdy, - optimální doba výsevu a výsadby, - volba optimálního výsevku. V EZ lze použít alternativní metody ošetření osiv, jako je např. ošetření osiva teplou vodou nebo biologickými přípravky (URBAN, ŠARAPATKA, 2003). Ekologická produkce Calendula officinalis měsíčku lékařského pro bioosivo V Hradci Králové na pozemku Botanické zahrady léčivých rostlin při Farmaceutické fakultě UK byl pěstován měsíček lékařský pro bioosivo. Pěstování - i když je měsíček nenáročný na pěstování, určité zásady je třeba dodržovat, zejména jedná-li se o pěstování pro bioosivo. Pro zdravý vývoj rostliny, květu a později i semen se nedoporučuje pěstovat na témž pozemku po sobě (značně vyčerpává půdu). Příprava půdy a hnojení - dává se po dobré předplodině, pak se již nehnojí, pouze při násadě květů - surová draselná sůl (KAINIT). Osivo - k založení porostu měsíčku je nezbytné výlučně jen osivo z kontrolovaných šlechtitelských nebo množitelských ploch se zaručeným původem. Výsev - III-IV, spon 50 x 30 cm, hloubka 1,5-2cm, výsevek: 30-40 g/ar. Ošetřování porostu během vegetace - okopávka, plečkování, odstranění rostlin s jiným zbarvením. Sklizeň - o době sklizně rozhoduje stupeň dozrávání (VIII-IX). Provádí se ručně každý druhý až třetí den tak jak postupně dozrávají. Po sběru se rozloží na síta, 2-3 dny ponechají, poté se čistí a třídí. Takto ošetřené osivo se ukládá do papírových krabic a uchovává se v temperovaných skladech. Výnos - 3-4 kg osiva z 1 ar (PIRNER, 2002). 24
3.3 POSOUZENÍ STÁVAJÍCÍ SITUACE ŠLECHTĚNÍ A SEMENÁŘSTVÍ LÉČIVÝCH, AROMATICKÝCH A KOŘENINOVÝCH ROSLTIN Šlechtění léčivých rostlin u nás v současné době v podstatě neexistuje, do zkoušek pro registraci přichází jen materiály získané z expedic a následně přemnožené, případné výběry ze stávajících odrůd. Hlavní udržovatelé stávajících odrůd v ČR a šlechtitelé nemají dostatečně ekonomické zázemí. Ve světě zabezpečují šlechtění zpracovatelé (tj. farmaceutické koncerny). Charakteristika momentální situace: - potřebu určuje spotřebitel, proto je nutná znalost tržního prostředí, - mezinárodní firmy mají zájem o evropský trh s phytopharmaky, - potřeba nových phytopharmatik je podřízena rozšíření onemocnění a stavu na domácím a zahraničním trhu, - pěstování léčivých rostlin, které nacházejí konkrétní uplatnění v nových výrobcích, - odbyt na mezinárodním trhu je zajištěn pro kvalitní a levnou surovinu - např. námelové alkaloidy a silymarin - extrakt. V posledních letech je v ČR zaznamenán rostoucí zájem o pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin vlivem nejen rostoucí spotřeby a poptávky zpracovatelů, ale také výrazným růstem zahrádkářského pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Pěstební plochy léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v posledních letech mírně kolísají, celkově ale vykazují mírný nárůst. Rok 2003 zaznamenal značné navýšení pěstebních ploch především léčivých rostlin. Vlivem dlouhotrvajícího suchého a horkého počasí v letních měsících roku 2003 došlo k výraznému snížení výnosu a v některých případech i snížení kvality produkce (DRAŠNAROVÁ, BUCHTOVÁ 2004). 25
Tab. č. 1 Vývoj ploch produkce LAKR v ČR Rok Sklizňová plocha v ha Léčivé rostliny Produkce v t Výnos v t/ha Kořeninové a aromatické rostliny Sklizňová plocha v ha Produkce v t Výnos v t/ha 1996 5 306 3 636 0,69 10 483 7 314 0,70 1997 6 127 3 570 0,58 7 018 5 663 0,81 1998 6 362 5 282 0,83 3 315 2 039 0,62 1999 950 578 0,61 2 557 1 565 0,61 2000 2 201 2 118 0,96 4 818 2 440 0,51 2001 1 500 974 0,65 4 871 3 292 0,68 2002 2 841 2 086 0,73 5 118 3 709 0,72 2003 5 162 3 003 0,58 6 259 4 286 0,68 (DRAŠNAROVÁ, BUCHTOVÁ 2004) Při posouzení stávající situace lze poznatky shrnout do následujících bodů: - skupina LAKR není zařazena do druhového seznamu zákona č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby (HOUBA, HOSNEDL, 2002), z čehož vyplývá, že množení odrůd těchto druhů není nijak regulováno a také není stanovena žádná kategorie rozmnožovacího materiálu (vyjímkou je kmín a mák v druhovém seznamu zákona zařazeny do skupiny olejnin), - neexistuje žádná závazná norma, která by na producentovi osiv vyžadovala deklaraci zachování druhu a u druhů obsah účinných látek, - tyto parametry však vyžaduje farmaceutické využití LAKR podle Českého lékopisu, - hlavní udržovatelé stávajících odrůd LAKR v ČR jsou: SEVA - FLORA s.r.o., Valtice - p. Martin Grbavčic - kromě udržovacího šlechtění registrovaných odrůd se zabývá i šlechtěním nových odrůd LAKR, AGROGEN, spol. s r.o., Troubsko - Ing. Jarmila Mikolášková - na pracovišti ŠS Želešice se zabývá hlavně udržovacím šlechtěním registrovaných odrůd, - v ČR do zkoušek pro registraci, dosud umožněnou zněním 28 odstavce 2 zákona, přichází nové materiály získané z expedic a následně přemnožené, případně výběry ze stávajících odrůd, - registrace LAKR je na dobu 10 let, registraci prodlužuje ÚKZÚZ - je nutné 2 roky před uplynutím doby registrace požádat o prodloužení. Žadatel při podání žádosti 26
uhradí správní poplatek 500,- Kč a zašle rozmnožovací materiál pro provedení zkoušky odlišnosti a uniformity, - většině LAKR končí registrace v roce 2007 - do 31. 12. 2005 bylo podáno 42 žádostí o prodloužení registrace 28 odrůd - seznam žádostí (viz, příloha č. 2.), - žádost podali firmy SEVA - FLORA s.r.o., Valtice a AGROGEN, spol. s r.o., Troubsko. Na základě žádostí podaných začátkem roku 2005 byly založeny pokusy se 14 odrůdami již na jaře 2005. Další 4 budou založeny v roce 2006 a zbylých 10 v roce 2007 (HOLUBÁŘ, 2006). Mezi LAKR se řadí také kmín a mák, které spadají pod Referát olejnin, meziplodin a kmínu na Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském. Carum carvi kmín kořenný - v druhovém seznamu zákona zařazen do skupiny olejnin, - u nás zkoušení 1 odrůda - novošlechtění Oseva, - v současné době jsou v ČR registrovány 3 odrůdy: Kepron, Prochan, Rekord, - cizosprašný, důležité požadavky na minimální vzdálenosti množitelských porostů. Tab. č. 2 Minimální vzdálenost od porostu jiné odrůdy téhož druhu Druh Z C, S 500 m 300 m Anýz, fenykl, kmín, koriandr od porostu jiné odrůdy téhož druhu 100 m 50 m od planých rostlin téhož druhu POZN: Z - základní rozmnožovací materiál, C certifikovaný rozmnožovací materiál, S standardní rozmnožovací materiál. (HOUBA, JIŘIČNÁ, 2000) 27
Obr. č. 3 Kmín kořenný 1999-2004 vývoj ploch, produkce a výnosů (ZEHNÁLEK, et al., 2005) Papaver somniferum - mák setý - mák je převážně samosprašný, ale za sucha může být cizosprašný. V osevním sledu po sobě za 4 roky. Důležité je splnění ohlašovací povinnosti tam, kde plocha přesáhne 100m² - zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (HOUBA, HOSNEDL, 2002), - ČR je největším producentem máku v Evropě, - v registračním řízení je 5 odrůd: 2 modrosemenné, 2 bělosemenné, 1 okrosemenná, - v současné době je v ČR registrováno 5 odrůd - modré: Gerlach, Opal, Lazur, bílé: Sokol, Albín (ZEHNÁLEK, 2006). Obr. č. 4 Mák setý 1999-2004 vývoj ploch, produkce a výnosů (ZEHNÁLEK, et al., 2005) 28
3.4 LEGISLATIVA SOUVISEJÍCÍ S UVÁDĚNÍM OSIVA LÉČIVÝCH, AROMATICKÝCH A KOŘENINOVÝCH ROSLTIN DO OBĚHU Legislativa je souhrn právních norem. Právo uplatňované v ČR vychází z principu dodržování platných zákonů a na ně navazujících vyhlášek. Základním předpisem pro semenáře je zákon o oběhu osiv a sadby, který v různých obměnách existuje ve všech zemích Evropské unie i ve většině států světa (HOUBA, HOSNEDL 2002). Kvalita používaných drog je vždy závazně deklarována lékopisem, v minulosti to byly i normy, které byly nahrazeny Českým farmaceutickým kodexem (1993). V současné době jsou v ČR platné zákony: Právní předpisy oblasti zemědělství a potravinářství: - zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. - zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby). V rámci EU tento zákon doplňují: Společný katalog odrůd druhů zemědělských plodin, který je stanoven směrnicí Komise (ES) č. 2002/53/ES o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin a Společném katalogu odrůd druhů zeleniny (DRAŠNAROVÁ, BUCHTOVÁ, 2004). Jeho základem jsou národní katalogy odrůd členských států a je vydáván v Úředním věstníku Evropské unie v řadě C, vždy jednou za několik let v úplném vydání, které je pravidelně aktualizováno dodatky (sedm za rok). Poslední úplné vydání a jeho dodatky jsou dostupné i na webové stránce EUR-Lex Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství. - zákon č. 326/2004 Sb., zákon o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů. - zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin, ve znění pozdějších předpisů. - zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. - vyhlášky vydané k provedení těchto zákonů. 29
Právní předpisy z oblasti životního prostředí: - zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. - zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. - zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty. - zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. - vyhlášky vydané k provedení těchto zákonů. Právní předpisy z oblasti lékařství: - zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem je mj. stanovena závaznost Českého a Evropského lékopisu. - zákon č. 466/2004 Sb., úplné znění zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. - vyhlášky vydané k provedení těchto zákonů. Zákon o oběhu osiva připouští, že u LAKR, a to platí pro větší množství druhů, může být uváděno do oběhu tzv. obchodní osivo (nejnižší množitelská kategorie). Obchodní osivo a sadba - nemusí splňovat uvedená kritéria, tzn. jako obchodní osivo může být nabízeno i osivo či sadba neregistrovaných odrůd, nemusí být znám genetický původ osiva, - a ani nemusí být uznané. Obchodní rozmnožovací materiál - je osivo druhu uvedených v druhovém seznamu zákona, které je vyráběno v případě nedostatku certifikovaného rozmnožovacího materiálu na základě povolení Ministerstva zemědělství podle kvalitativních požadavků úředně oznámených ve věstníku ministerstva, - obchodní osivo nezaručuje odrůdovou pravost a čistotu, - název odrůdy není zpravidla uváděn, ale musí být uvedena forma a způsob použití, - posudek a povolení uvádět do oběhu vystavuje ÚKZÚZ na základě povolení ministerstva, - není povinné uznávání. 30
4. POROVNÁNÍ SITUACE V ČR A ZAHRANIČÍ Informace o podnicích v ČR byly získány z internetových zdrojů. U podniku Seva - Flora s.r.o. Valtice a Agrogen, spol. s r.o. - Troubsko byla provedena ústní konzultace a proběhlo seznámení s provozem a aktuálním stavem šlechtění a semenářství léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v těchto podnicích. Šlechtěním a semenářstvím LAKR v ČR se zabývají pouze firmy mající dostatečné finanční zázemí. V těchto firmách se z 90 % pěstuje osivo např. zelenin, květin, pícnin aj., které je ekonomicky výhodnější. Zahraniční podniky byly osloveny písemnou formou (viz, příloha č. 4) s prosbou o zaslání podrobnějších informací o firmě a o podmínkách pěstovaní léčivých, aromatických a kořeninových rostlinách (šlechtění a semenářství) ve vybraných státech. Odpověď zaslala pouze Katarzyna Seidler-Lozykowska z Výzkumného ústavu léčivých rostlin v Poznani, Polsko (viz, příloha č. 5). Informace o ostatních firmách byly získány pouze z internetových zdrojů. Situace šlechtění a semenářství LAKR v ČR a zahraničí - z důvodu nedostupnosti informací o stavu šlechtění a semenářství LAKR v zahraničních podnicích (z nabídek osiv uvedených na internetových stránkách, není zřetelné zda se podniky také zabývají šlechtěním a semenářstvím daných druhů) není zcela možné situaci v zahraničí posoudit a porovnat se situací v ČR. - dle dostupných materiálů je rozdílná, a to s ohledem na pěstební podmínky jednotlivých zemí, z čehož vychází rozličný sortiment pěstovaných a nabízených druhů LAKR (viz, tabulka č. 3). Podnik Tab. č. 3 Sortiment nabízených druhů osiv LAKR Nabídka osiva LAKR (počet odrůd) Nabídka bioosiva LAKR (počet odrůd) Seva - Flora s.r.o. 56 4 Planata Naturalis s.r.o. 59 - Agrogen, spol.s. r.o. 17 - Sempra Praha a.s. 4 - Pharmasaat 93 24 Richters 59 - Johnny s Selected Seeds 94 - Výzkumný ústav léčivých rostlin 23 - Gavriš 12-31
4.1 ČESKÉ PODNIKY 4.1.1 SEVA - FLORA s.r.o. VALTICE Firma byla zapsána do obchodního rejstříku v prosinci 1992. Ve své činnosti navazuje na dlouhodobou tradici valtického šlechtění a semenářství. První zmínky o založení šlechtitelské stanice pocházejí z roku 1921. Kníže Liechtenstein dal zušlechťovat ty hospodářské plodiny, které přicházely v úvahu pro pěstovaní v oblasti Jižní Moravy. V předválečných letech to byly především obiloviny. Průběžně se měnila i struktura šlechtěných druhů. I po válce jistou dobu přetrvávalo šlechtění obilovin. Teplomilné zeleninové druhy a teplomilné ovocné druhy však byly ve Valticích šlechtěny stále. Vzhledem ke klimatickým podmínkám v posledních letech zůstává Seva Flora s.r.o. zaměřena na novošlechtění, to znamená tvorbu nových odrůd hlavně plodových teplomilných zelenin a teplomilných ovocných druhů a udržovací šlechtění širokého sortimentu zelenin. V současné době LAKR tvoří 10% produkce firmy. Firma se zabývá udržovacím šlechtěním(udržují 37 odrůd LAKR) a novošlechtěním (např. Ocimum basilicum Level - nyní ve zkouškách ÚKZÚZ). Šlechtění závisí hlavně na poptávce trhu a na tvorbě nových odrůd, které zaujmou zákazníka. Zkoušení kvality osiva si firma provádí sama, má své požadavky - normy si upravuje sama. Orientačně vychází z již nepovinné praktické příručky - Vyhláška č. 191/1996 Sb. (viz, příloha č. 1). Sběr firma provádí ručně i mechanizovaně (GRBAVČIC, 2006). Díky podpoře MZe ČR grant č. QD 0129 řešili úkol: Vyhledání genových zdrojů s vyšším obsahem požadovaných látek u rodu Leuzea a Echinacea. Firma shromáždila sedm druhů rodu Echinacea. K v Evropě běžně pěstovaným a zpracovávaným druhům Echinacea purpurea a Echinacea pallida se podařilo získat z různých zdrojů v USA následující druhy Echinacea angustifolia, Echinacea atrorubens, Echinacea tennesseensis, Echinacea paradoxa, Echinacea simulata. Všechny uvedené druhy ve Valticích zapěstovali do kultury a na HPLC stanovují účinné látky s cílem nalézt zajímavé typy pro další využití v praxi. U Dracocephalum moldavicum vyšlechtila firma odrůdu Leon (GRBAČIC, 2004). 32
Nabídka LAKR firmy Seva Flora 2006: Pimpinella anisum Jaron, Ocimum basilicum Ohře, Litra, Cnicus benedictus Krajový, Borago officinalis, Origanum vulgare, Origanum heracleoticum, Verbascum densiflorum Zlata, Foeniculum vulgare Moravský, Matricaria recutita Bohemia, Chamaemelum nobile Doksan, Marrubium vulgare Moravský, Ononis arvensis Renata, Galega officinalis Běla, Plantago lanceolata Libor, Galeopsis segetum Jantar, Anethum graveolens Hanák, Coriandrum sativum Hrubčický, Valeriana officinalis Trazalyt, Lavandula angustifolia Krajová, Levisticum officinalis Magnus, Arctium lappa Herkules, Majorana hortensis Marcelka, Leuzea carthamoides, Rhaponticum carthamoides, Mentha x piperita Perpeta, Melissa officinalis Citra, Calendula officinalis Plamen, Plamen Plus, Inula helenium Goliáš, Sylibum marianum, Capsicum annum, Artemisia dracunculus Krajový, Trigonella foenum-graecum Krajová, Althaea cannabina Krajový, Atropa belladonna Satan, Rosmarinus officinalis, Agrimonia eupatoria Krajový, Topas, Lepidium sativum Dánský, Satureja hortensis Pikanta, Satureja montana, Malva mauritiana Krajový, Leonorus cardiaca, Salvia officinalis Krajová, Thymus vulgaris Krajový, Echinacea purpurea, Echinacea pallida, Echinacea tenneesseensis, Hypericum perforatum Hypera, Dracocephalum moldavica Leon, Epilobium parviflorum, Hyssopus officinalis Blankyt, Anethum graveolens Hanák, Melissa officinalis Citra, Lepidium sativum Dánský. Bio osivo: Origanum heracleoticum, Foeniculum vulgare Moravský, Anethum graveolens Krajový, Hyssopus officinalis Blankyt (GRBAVČIC, 2006). 4.1.2 PLANTA NATURALIS s.r.o. - Markvartice u Sobotky Firma byla založena v roce 1993 jejím hlavním zaměřením jsou květnaté louky a vše kolem nich. Profesionálně se zabývá pěstováním přírodních rostlin, sklizní a zpracováním semen. Všechna semena použitá při míchání mnoha druhů osiv pocházejí z pěstování a není o ně ochuzována příroda (PLANTA NATURALIS, 2006). Nabídka LAKR firmy Planta naturalis 2006: Agrimonia procera Topaz, Alcea rosea, Althaea officinalis, Anthriscus cerefolium, Arcostaphylos uva-ursi, Archangelica chinensis, Archangelica officinalis, Arnica 33