Systém finančního ohodnocení zaměstnanců zařazených v OSPOD Vnitřní předpis
Obsah 1 Principy platového systému zaměstnanců zařazených do OSPOD... 1 2 Splatnost mzdy nebo platu a výplata mzdy nebo platu ( 141 až 144a)... 2 3 Platová třída... 4 4 Platový stupeň ( 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.)... 5 5 Platový tarif ( 5 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.)... 7 6 Osobní příplatek... 8 8.6 Zvláštní příplatek ( 129 ZP a 8 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.)... 9 6 Odměna ( 134, 134a)... 10 8 Odměna za pracovní pohotovost (... 12 9 Ostatní benefity... 13
1 Principy platového systému zaměstnanců zařazených do OSPOD Odměňování zaměstnanců zařazených do OSPOD je založeno na těchto principech: odměňování zaměstnanců všech odvětví je řešeno zákonem. Ve vymezených ustanoveních je vláda nařízením oprávněna konkretizovat podmínky při poskytování některých složek platu. Jinou formou nelze platové podmínky upravovat. Pouze v případě zaměstnanců ve veřejných službách a správně zařazených do 13. a vyšší platové třídy je možné sjednat smluvní plat. platový systém je čtyřsložkový: a) tarifní systém je založen na šestnáctitřídním systému hodnocení složitosti, odpovědnosti a namáhavosti prací s odstupňovanou úrovní podle praktických zkušeností. Jednotný systém hodnocení prací a katalog prací zajišťuje vzájemnou srovnatelnost prací v různých odvětvích Limitujícím faktorem pro zařazení zaměstnance je dosažený stupeň vzdělání ve srovnání s požadavky stanovenými katalogem pro práce v jednotlivých tarifních třídách. Základní stupnice platových tarifů je stanovena jednotně pro všechna odvětví. Odstupňování platových stupňů v rámci rozpětí platových tarifů dává platovou perspektivu všem zaměstnancům. b) osobní příplatek slouží k individuálnímu ocenění schopností a vysoké výkonnosti zaměstnance 1 c) příplatky k platu oceňují specifické podmínky práce d) odměny oceňují splnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů, pracovní zásluhy při životním jubileu a při prvním skončení pracovního nebo služebního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod, pomoc při předcházení požárům nebo živelním událostem nebo při jiných mimořádných událostech.
2 Splatnost mzdy nebo platu a výplata mzdy nebo platu ( 141 až 144a) Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo na některou jejich složku. Mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje. Výplatní termín je stanoven na 15. den v měsíci. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu, je zaměstnavatel povinen vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším výplatním termínu následujícím po dni skončení pracovního poměru. Mzda nebo plat se vyplácí zaměstnanci převodem na účet. Zaměstnanec může k převzetí mzdy nebo platu zmocnit písemně i jinou osobu. Písemné zmocnění je povinné i pro převzetí mzdy nebo platu manželem nebo partnerem. Bez písemného zmocnění může být mzda nebo plat vyplacen jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví zvláštní právní předpis (Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami ve znění pozdějších předpisů). 2 Bezhotovostní výplata mzdy je možná na základě dohody a to na jakýkoliv účet, který zaměstnanec určí (zaměstnavatel není oprávněn zaměstnance nutit k založení takového účtu). Náklady na zasílání mzdy nebo platu na účet zaměstnance nese zaměstnavatel. Zaměstnavatel je povinen částku určenou zaměstnancem poukázat na svůj náklad a nebezpečí nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín. Při měsíčním zúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad s údaji o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen mu předložit k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byla mzda nebo plat vypočteny. Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat do 3 let od výplaty, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené ( 331). Zakazuje se: postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu použít právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich část anebo jejich náhradu k zajištění dluhu, což ale neplatí v případě dohody o srážkách ze mzdy.
Odchýlí-li se smluvní strany od těchto dvou zákazů, nepřihlíží se k tomu. Započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu ( 276 OSŘ). Judikát NS: 21 Cdo 3185/2010 21 Cdo 429/2011 3
3 Platová třída Z organizačního řádu vyplývá organizační uspořádání včetně stanovení funkčního a počtového vybavení OSPOD. Z navazujících popisů pracovních činností vyplývá náročnost práce a tím i zařazení do platové třídy podle katalogu prací (nařízení vlády č. 222/2010 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě, nařízení vlády č. 223/2010 Sb., kterým se stanoví katalog prací vojáků z povolání) a stanovení požadovaného stupně vzdělání pro řádný výkon práce. Při posuzování složitosti práce se vychází ze skutečně vykonávané nejnáročnější pracovní činnosti v popisu práce. Popis pracovní činnosti a tarifní zařazení jsou podkladem pro sjednání druhu práce v pracovní smlouvě se zaměstnancem. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy, ve které je v katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není práce v katalogu uvedena, zařadí se zaměstnanec do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Při porovnání jsou vodítkem obecné charakteristiky platových tříd uvedené v příloze k zákonu č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Správné zařazení zaměstnance do platové třídy je v pravomoci zaměstnavatele. Kvalifikační předpoklady vzdělání, potřebné pro výkon prací v jednotlivých platových třídách, jsou stanoveny v 2 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. takto: 1. - 2. platová třída základní vzdělání nebo základy vzdělání 3. platová třída střední vzdělání 4. platová třída střední vzdělání nebo střední vzdělání s výučním listem 5. platová třída střední vzdělání s výučním listem 4 6. platová třída střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzděláním s výučním listem 7. - 8. platová třída střední vzdělání s maturitní zkouškou 9. platová třída vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou 10. platová třída vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání 11. - 12. platová třída vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu 13. - 16. platová třída vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu
4 Platový stupeň ( 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy v závislosti na délce dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) nebo civilní služby započtené zaměstnavatelem (tzv. započitatelná praxe). Kritériem pro zařazení zaměstnance do platového stupně je doba praxe v oboru požadované práce. Praxí v oboru je výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce. Posuzuje se ve vztahu k druhu práce bez ohledu na počet pracovišť či zaměstnavatelů. Dobu praxe v oboru započte zaměstnavatel v plném rozsahu. Dobu jiné praxe započte zaměstnavatel podle míry jejího využití pro výkon požadované práce. Míra zápočtu nesmí překročit 2/3 jiné praxe. Do započitatelné doby praxe se dále plně započítávají tzv. náhradní doby ( 4 odst. 4 a 5 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.), tj. doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby podle předpisů platných v době jejího konání. Civilní služba se započítává v rozsahu předepsané délky základní vojenské služby v době jejího konání. Základní vojenská služba konaná jako součást přípravy na povolání se nezapočítává. doba mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené, doba trvalé péče o dítě nebo děti nejvýše v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péče doba osobní péče o osobu závislou na péči jiné osoby, je-li závislou osobou nezletilé dítě. 5 V zájmu objektivních výchozích podmínek se při neplnění předpokladu stupně vzdělání odečítají z praxe zaměstnanci počty let v závislosti na rozdílu mezi skutečným a předepsaným stupněm vzdělání podle 4 odst. 7 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. platová třída dosažené vzdělání odpočet let praxe 6. - 8. střední vzdělání s výučním listem 1 střední vzdělání 2 základní vzdělání nebo základy vzdělání 4 9. střední vzdělání s maturitní zkouškou 2 střední vzdělání s výučním listem 3 střední vzdělání 4 základní vzdělání nebo základy vzdělání 6 10. vyšší odborné vzdělání 1
střední vzdělání s maturitní zkouškou 3 střední vzdělání s výučním listem 4 střední vzdělání 5 základní vzdělání nebo základy vzdělání 7 11. 16 vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu 2 vyšší odborné vzdělání 3 střední vzdělání s maturitní zkouškou 5 střední vzdělání s výučním listem 6 střední vzdělání 7 základní vzdělání nebo základy vzdělání 9. 6
5 Platový tarif ( 5 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen. Platový tarif je rozhodující složkou platu zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Výše platového tarifu zaměstnance závisí na složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce (zařazení do platové třídy) a na míře praktických zkušeností, kterých nabyl předchozím výkonem práce (zařazení do platového stupně). Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich v platových stupních. Platové tarify jsou stanoveny pevnou měsíční částkou pro jednotlivé platové třídy a platové stupně. Vztahují se na plný pracovní úvazek, tj. na stanovenou týdenní pracovní dobu. Při kratším pracovním úvazku se platový tarif přepočítává v poměru skutečně sjednané pracovní doby k plnému pracovnímu úvazku. Stupnice platových tarifů jsou uvedeny v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. 7
6 Osobní příplatek Osobní příplatek lze přiznat pouze zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci. Osobní příplatek je nenároková platová složka. Přiznání této platové složky je závislé na výši prostředků na platy, která zbývá po uplatnění nárokových platových složek. Přiznání, zvýšení a snížení se provádí platovým výměrem, případně změnou platového výměru, přičemž jeho výše se stanoví absolutní částkou za měsíc v Kč. Změnu jeho výše je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně, nejpozději v den nabytí platnosti změny, a to s odůvodněním. Návrh na zvýšení osobního příplatku podává vedoucí odboru. Jako objektivní podklad k tomuto slouží vytvoření systému hodnocení zaměstnanců umožňující komplexní a objektivní posouzení pracovního chování a pracovních výsledků hodnoceného zaměstnance (směrnice 28/2013). Výše osobního příplatku je stanovena v % platového tarifu, a to osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Tento osobní příplatek lze přiznat zaměstnancům, kteří dlouhodobě dosahují velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci. Nelze jej přiznávat ihned při nástupu do pracovního poměru, ale až po určité době pracovní činnosti, kdy je možno zjistit pracovní výsledky, kvalitu a rozsah plnění pracovních úkolů. osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Tento osobní příplatek lze přiznat zaměstnancům, kteří jsou vynikajícími a všeobecně uznávanými odborníky a vykonávají práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy a jsou vynikajícími odborníky, přičemž lze tento osobní příplatek přiznávat od prvého dne nástupu do pracovního poměru. 8 Zaměstnanci s kratším pracovním úvazkem se stanoví poměrná část osobního příplatku odpovídající výši pracovního úvazku..
8.6 Zvláštní příplatek ( 129 ZP a 8 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.) Zvláštní příplatek přísluší zaměstnanci, který vykonává práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy. Rozdělení prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek do skupin, podmínky pro poskytování příplatku a výši příplatku v jednotlivých skupinách stanovila vláda v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve skupině I. 400 až 1 000 Kč II. 600 až 2 000 Kč III. 1 000 až 4 000 Kč IV. 1 500 až 6 000 Kč V. 2 000 až 8 000 Kč. 9 Výši zvláštního příplatku určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance nejvýhodnější. Zaměstnanci přísluší pouze jeden zvláštní příplatek s výjimkou zvláštního příplatku za práce vykonávané střídavě ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu. Právo na zvláštní příplatek za uvedené práce se posuzuje samostatně.
6 Odměna ( 134, 134a) Poskytování odměn umožňuje 134 zákoníku práce. Odměny jsou nenárokovou složkou platu a umožňují zaměstnavateli ocenit v případech zvlášť hodných zřetele pracovní zásluhy zaměstnanců, převyšující požadovaný standard pracovní výkonnosti. Odměnu lze poskytovat zaměstnanci za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu. Posouzení věcné - mimořádnosti či významu pracovního úkolu i časové - v porovnání s lhůtou obvyklou pro splnění úkolu, je v pravomoci zaměstnavatele. Odměny jsou plněním fakultativním a proto nelze vnitřním předpisem nebo kolektivní smlouvou zakotvit nárok zaměstnanců na jejich výplatu, lze pouze formulovat pravidla pro individuální výplatu odměn. Cílové odměny k platu mohou být poskytnuty za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu. Jako objektivní podklad k tomuto slouží vytvoření systému hodnocení zaměstnanců umožňující komplexní a objektivní posouzení pracovního chování a pracovních výsledků hodnoceného zaměstnance (směrnice 28/2013). 10
. 7 Příplatek za vedení ( 124) Příplatek za vedení oceňuje náročnost řídící práce vedoucích zaměstnanců. Vedoucími zaměstnanci jsou ti, kdo jsou oprávněni podle organizačního řádu organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k práci závazné pokyny. Příplatek za vedení přísluší také: zástupci vedoucího zaměstnance, který trvale zastupuje vedoucího zaměstnance v plném rozsahu jeho řídící činnosti, je-li toto zastupování u zaměstnavatele upraveno zvláštním právním předpisem nebo organizačním předpisem, a to v rámci rozpětí příplatku za vedení stanoveného pro nejbližší nižší stupeň řízení, než přísluší zastupovanému vedoucímu zaměstnanci zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídící činnosti po dobu delší než 4 týdny a zastupování není součástí jeho povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, a to od prvého dne zastupování. Příplatek přísluší za stejných podmínek stanovených pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Výše příplatku za vedení je nově stanovena v % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je vedoucí zaměstnanec zařazen a činí: 1. stupeň řízení řídí práci podřízených zaměstnanců 5 až 30 % 2. stupeň řízení řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení nebo statutární orgán, který řídí práci podřízených zaměstnanců 11 3. stupeň řízení řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení nebo statutární orgán, který řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení, nebo vedoucí organizační složky, který řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení 15 až 40 % 20 až 50 % 4. stupeň řízení statutární orgán, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení, vedoucí organizační složky, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení, náměstek člena vlády, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu, vedoucí Kanceláře Senátu, vedoucí Kanceláře Veřejného ochránce práv, finanční arbitr a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů 30 až 60 %.
8 Odměna za pracovní pohotovost ( 140) Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat za podmínek stanovených v 95 zákoníku práce. Odměna za pracovní pohotovost není za výkon práce, ale za připravenost k výkonu práce. Proto také není mzdou nebo platem, nezahrnuje se do základu pro výpočet průměrného výdělku a není součástí dosažené mzdy nebo platu pro poskytování doplatků při výkonu jiné práce. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna nejméně ve výši 1000 Kč. 12
9 Ostatní benefity Sociální fond směrnice č. 23/2014 Stravenky - směrnice č.24/2014 13