Předmět: Hospodářská úprava lesů II

Podobné dokumenty
Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

7/12. Vlhkost vzduchu Výpar

3. PEDOLOGIE Fyzikální vlastnosti půd T Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost (32)

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Základy lesnické typologie

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

Půdní a zemědělské sucho

Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin

VY_32_INOVACE_301. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M

Ekonomika lesního hospodářství

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman

Bonita stanoviště a bonita porostu

VY_32_INOVACE_365. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Potenciál a riziko využívání těžebních zbytků v borových porostech na majetku Městských lesů Doksy, s.r.o.

APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík

Vliv aplikace kompostu na povrchový odtok vody při dešťových srážkách

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/ Učební texty z předmětu. Pěstování lesů

Hospodářská úprava lesů (vybrané části)

Metody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách. Tomáš Litschmann

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Úvod k lesním ekosystémům

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne

Lesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP

VY_32_INOVACE_361. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Uznávání zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin. (ing. Miloš Pařízek)

Meteorologické faktory transpirace

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Pozor na chybné definice!

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně


KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

Ekologie lesa, stabilita lesních ekosystémů a faktory ovlivňující zdravotní stav lesů

MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)

POTENCIÁLNÍ OHROŽENÍ SUCHEM PODLE SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ

Výsledky lesnického výzkumu jako podklad pro program revitalizace Krušných hor

Přehled fyzikálních vlastností dřeva

Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed.

Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,


Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

EKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně

Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

Mendělejevova tabulka prvků

10 PŘÍLOHY. Seznam příloh

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP

Protokol č. 10. Odhad zásoby pomocí růstových tabulek

EKOLOGIE LESA Primární produkce lesních ekosystémů funkce abiotických faktorů

Půda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Katedra pěstování lesů (KPL)

Provzdušňování (aerifikace) sportovních trávníků. Josef Vodehnal

Od procesů k systému...cesta tam a zase zpátky. aneb JAK VLASTNĚ ROSTE ROSTLINA?

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

CHYBY V DŘEVOSTAVBÁCH

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

č.. 4: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Kompetice a mortalita

Růstové veličiny stromů a porostů závisí na věku

Těžké kovy ve vodních rostlinách

Zvyšování kvality výuky technických oborů

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ II. Etát a legislativa

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Key words: functions of forests, global climate changes

LES JAKO SYSTÉM ZÁKONY RŮSTU LESA

Transkript:

Předmět: Hospodářská úprava lesů II Komplexní analýza přírodního prostředí 1.1 Přírodní prostředí a jeho složky Prostředí organizmu - vše co působí z okolního prostoru na organizmus faktory - abiotické - biotické - antropické - necílené ovlivňování Faktory se člení na složky, které mají různý vliv na produkční schopnost organizmu (schopnost přeměny látek a vytváření biomasy). Složky mají různou váhu z hlediska života rostliny. Dělíme je na: - nekvantifikovatelné, - kvantifikovatelné, lze vymezit při kvantifikaci - pás optima - meze tolerance), které jsou [ ] druhově specifické [ ] Existuje vzájemné ovlivňování složek, vítr). (synergismus) (např. voda x teplo, imise x Z uvedeného pohledu organizmem nás zajímajícím je: - strom (biometrické hledisko), - les - soubor planě rostoucích rostlin (hospodářsko - úpravnické hledisko),

- biocenóza - soubor organizmů se vzájemnými vnitřními vztahy (hledisko řízení přírodních procesů) Abychom mohli ovlivňovat tu část přírodního prostředí, kde se vyskytují organizmy nás zajímající rozdělujeme, členíme (podle výběru nejvýraznějších faktoru) prostředí na jednotky (lesnická typologie) 1.2 Určující faktory a složky 1.2.1 Abiotické - F. světla - porostní - F. tepla - klimafaktor - F. vodní - klimafaktor - F. chemický - pedologický f. - F. mechanický - pedologický f. 1.2.2 Biotické - F. biomechanický - F. biochemický - alelopatické f., porostní - F. biofyzikální 1.2.3 Antropické - kompl. antropický tlak (celá řada provázaných, těžko oddělitelných složek) [ ] Uvedené faktory a složky mají různou váhu Dále lze jmenovat ještě hospodářský faktor, cílené zásahy člověka 1.3 Váha faktorů a složek - ve vztahu ke klasifikaci Vyjadřuje závislost mezi rozsahem nabídky prostředí, rozsahem mezí tolerance, s ohledem na průnik četností výskytu a synergentní vztahy.

1.3.1 Faktor světla > intenzita (kultury) > barva sluneční záření - vlnové délky 200-3 000 nm zelené rostliny - pro potřebu asimilace CO 2 - potřebují - 450-670 nm (modrá - oranžovočervená) což je v našich podmínkách - 100 % zajištěno > nízká váha faktoru (z hlediska hodnocení přírod. prostředí) 1.3.2 Faktor tepla Meze tolerance (stromy) - poškození horkem > 45-55 0 C - poškození chladem (mrazem) < - 25 0 C - pás optima - 10-25 0 C Počátky dějů - růst kořenů > 2-5 0 C - klíčení > 8-10 0 C (15-25 0 C opt.) - variabilní, velmi významný faktor - růst prýtů > 10 0 C Jde o variabilní velmi významný faktor, kde jsou k dispozici často pouze generalizované hodnoty, při jejichž využití dochází k rozporu s lokálním teplotním režimem. Tedy prakticky - pouze pro nadmořskou výšku rozpor - potřeba lokálního přesného posouzení, k dispozici často pouze generalizované hodnoty, proměnlivost lokálního režimu a general. hodnot - LVS daný nadmořskou výškou necharakterizuje běh teplot (Krkonoše) - obecné vyjádření f roč. tepl. je velmi hrubé

[ ] - 25 0-0 0 C (5 %) - roční klid > - 25 0 C - poškození mrazem > 0 0 C - počátek fyziol. pochodů > 5 0 C - počátek růstu kořenů > 10 0 C - počet rašení, asimil. optimum (15 0 C) > 25 0 C - ústup fyziolog. aktivit > 35 0 C - poškození horkem Pro přesnější hodnocení lze využít metody sum efektivních teplot (SET) SET = 1.3.3 Vodní faktor 3 složky: - vzdušná vlhkost - srážky (dostupné) - půdní vlhkost Základní - potřeba vody stromem (porostem) (disponibilní využitelná voda) DB BŘ BO MD SM DGL BK Potřeba vody (g) na produkci 1 g sušiny biomasy 344 317 300 257 231 173 169 Uvedené prezentuje rozdílnou efektivnost zpracování, využití vody. 1.3.4 Půdní faktor - složka chemická - (diferencovaně po horizontech) - organické elementy - C, O, H - minerální elementy - N, P, S, K, Ca, Mg

- stopové prvky - kovy Mg, Fe, Mn, Zn, Cu - ostatní - Ce, B - složka fyzikální - odvíjí se od chemické a mechanické (schopnost udržet CO 2 ) - složka mechanická - pórovitost, provzdušnění - schopnost vázat vodu - nasákavost Jednotlivé složky se vzájemně ovlivňují 1.4 Zajištěnost produkce hodnocená na úrovni vodní bilance (zjednodušený příklad) Základní vztahy PR n = PR - L i PR n - čisté srážky PR - celkové srážky L i - intercepce (výpar) PR - L i = D W + L E + L O L E L O - evapotranspirace (transpirace + výpar z půdy) - odtok, průsak D W - disponibilní voda v půdě Př. III LVS - PR = 550 mm VI LVS - PR = 1050 mm. SM - L i - 15-35 % ~ 20 %

- L E - 46 % ~ 30 % - L O - 25-40 % ~ 30 % ----------------------------- 80 % (generalizované hodnoty), tedy III LVS - D W - 110 mm VI LVS - D W - 210 mm. Disponibilní voda v půdě, kterou může les využít. Předpokládejme: Mýtní porost: SM, I bonita, N - 450 stromů stupeň clonění - 85 %, tedy na 1 strom - 10 000m 2 : 450 = 22,2 m 2. 0,85 = 18,9 m 2 cloněné plochy, i plochy kořenového systému. Uvedené prezentuje: III LVS VI LVS - 1 455 l/ročně ~ 6,30 kg sušiny - 2 778 l/ročně ~ 12,03 kg sušiny Nyní: CBP (SM 100 let, I bon.) = 3 m 3 / ha, tedy 3 m 3 : 450 = 0,007 3 m 3 /strom, tedy 7 dm 3 (0,448 g/cm 3 dřeva - specifická suchá váha dřeva),

tedy 7 000 cm 3 dřeva x 0,448 g = 3136 g sušiny = 3,136 kg (hmota hroubí) je nutno přičíst: - větve - 25 % - kořeny - 15 % } 2,57 kg - jehličí - 5 % Uvedené prezentuje tedy 5,71 kg sušiny ročně. Tedy: III LVS je za optimálních podmínek zajištěno, VI LVS je výrazná 60 % rezerva. Závěr: Vytváření smrkových porostů ve III. LVS a níže je z uvedeného pohledu riskantní, a to i ve směsi dřevin (vzhledem k potřebám vody ostatními dřevinami) 1.5 Backmannův růstový zákon (1943) (Zjednodušený příklad) (vztahuje se zejména na výškový růst) Základní vztahy log Z = K. log T 2, kde Z - běžný přírůst K - konstanta (záporná) T - věk stromu (reálný) log T 2 - organický čas, stejné časové úseky se jeví jinak jako starému a mladšímu. Životní úseky přírůstového součtu z celkové hodnoty (problém stanovení pro dřevinu a stanoviště) kulminace BP - 15,9 %

zralost - 50,0 % začátek semility - 92,1 % úmrtí - 95,3 % Výpočet dosáhnutelné konečné hodnoty S = ( S K / 16 ) * 100 S - dosáhnutelná konečná hodnota přírůstového součtu S K - součtová hodnota v roce kulminace Př. Lokalita Bílé Karpaty - Sidonie BK, I bonita S K = 16 m kulminace BP - 30 let (RT) S = ( S K / T BP MAX ) * 100 = (16/30). 100 = 53 m. Odpovídá maximálním měřeným hodnotám z lokality.