Půdní typy DIAGNOSTICKÉ ZNAKY

Podobné dokumenty
PC: Taxonomie lesních půd

Základy pedologie a ochrana půdy

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD ČESKÉ REPUBLIKY. Němeček J. a kolektiv

K R A J I N Y ( )

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie

Charakteristiky hlavních půdních jednotek

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel

Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas

PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů.

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil

Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů. Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

3.2. PLO 21 Jizerské hory

Mapování a bonitace půd ČR. Tomáš Khel, Jan Vopravil, Ivan Novotný, Pavel Novák

PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů.

Taxonomický klasifikační systém půd ČR

STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN

Taxonomický klasifikační systém půd ČR v lesnické praxi. 2. Diagnostika půdních tříd a typů

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)

Přehled hornin vyvřelých

Karel Čapek: Ornice Lidové noviny 24. září 1933

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné

3. PEDOLOGIE Fyzikální vlastnosti půd T Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost (32)

Geologie Horniny vyvřelé

CZ.1.07/2.2.00/

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

č.. 7: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Exogenní geodynamické procesy

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu

Různé zpracování půdy k cukrovce a jeho vliv na obsah a kvalitu humusu

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie?

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

Půda. biosféra. atmosféra PEDOSFÉRA. hydrosféra. litosféra

Stav zemědělské půdy v posledních letech. Jan Vopravil

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

1. DIAGNOSTICKÉ HORIZONTY

PEDOGEOGRAFIE. zkoumá půdní kryt jako součást FG sféry popis půdních typů (část pedologie)

Složení půdy. Půda je různorodý, polydisperzní systém látek skupenství tuhého, kapalného a plynného. Mluvíme o tzv. fázích.

Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha

PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I

SYSTÉM BONITOVANÝCH PŮDNĚ EKOLOGICKÝCH JEDNOTEK SOUČASNOST A JEJICH BUDOUCNOST. Monitoring eroze

Environmentální geomorfologie

Nadaní žáci Pracovní sešit

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách

Stav zemědělských půd v České republice s vazbou na vlastnicko-uživatelské vztahy. Jan Vopravil.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví

Význam geologie v lesnické typologii

Metamorfované horniny

Horniny a jejich použití ve stavebnictví

Základy pedologie a ochrana půdy

Jan Vopravil, Tomáš Khel, David Kincl

Sklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro další plodinu

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

NEROSTY A HORNINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a rozdělením nerostů a hornin.

CZECH UNIVERSITY OF LIFE SCIENCES PRAGUE TVORBA, VÝVOJ A KLASIFIKACE ANTROPOGENNÍCH PŮD

CZ.1.07/1.1.00/

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP

HORNINY horninový cyklus. Bez poznání základních znaků hornin, které tvoří horninová tělesa, nelze pochopit geologické procesy

Chemie životního prostředí II Znečištění složek prostředí Pedosféra (04) Typy půd

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Základy lesnické typologie

Geologie-Minerály I.

Geologie a pedologie

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody

Příloha I: Základní typy stavby s-matrix. A. agregáty bez povlaků plazmy

HORNINY. Lucie Coufalová

Pořizovatel: Městský úřad Zábřeh, Oddělení rozvoje, odd. územního plánování

CZ.1.07/2.2.00/

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Základy pedologie a ochrana půdy

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

2. Diagnostické horizonty charakteristiky a označení

SEZNAM PŘÍLOH: Popis půdního profilu kambizem litická Popis půdního profilu kambizem modální Popis půdního profilu černozem luvická

Sorpční charakteristiky půdy stanovení KVK podle Bowera, stanovení hydrolytické acidity, výpočet S,V

APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

PŘÍRUČKA PRO PRŮZKUM LESNÍCH PŮD

Závěrečná zpráva o průběhu testování

Pedologie - cvičení V Půdní taxonomie. LS 2014 Brno připravili: Jan Pecháček, Dušan Vavříček

Obec SULICE Změna číslo 2 územního plánu obce SULICE PŘÍLOHA ZPF

PŮDA DŘÍVE A NYNÍ. Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

Půda jako dar obživy

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem I. SM BK

č.. 3: nní pedologický posudek Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN

METAMORFOVANÉ HORNINY

J i h l a v a Základy ekologie

Transkript:

Půdní typy DIAGNOSTICKÉ ZNAKY Diagnostické znaky slouží k dalšímu popisu půdy z hlediska např. obsahu živin, solí, atd. Stádia vyluhování, debazifikace, acidifikace U tohoto diagnostického znaku rozlišujeme následující stádia s jejich popisem: karbonátové - karbonáty v solu (1-3 %, více jak 3 %) vyluhované - karbonáty jen v substrátu (zbytcích skeletu) eubazické - V M je větší jak 60 %, V je větší než 50 % (u lesních půd) mesobazické - V M je 35-60 %, V 20-50 % (u lesních půd) oligobazické - V M je menší jak 35 %, V menší jak 20 % (u lesních půd) a V Al je větší jak 30 % V M - nasycenost sorpčního komplexu zemědělských půd (vytěsnění kationů pufrovaným BaCl 2 ) V - nasycenost sorpčního komplexu lesních půd (vytěsnění kationů nepufrovaným BaCl 2 ) Znaky trofismu Trofismus popisujeme jako minerální síla půdy, tedy zásobu živin vázaných ve zvětrávající mateční hornině. Minerální sílu půdy zvyšuje především obsah těchto nerostů: živce, slídy, pyroxeny, amfibolity, uhličitan vápenatý.

Na úrovni subvariet půdních typů můžeme rozlišovat tyto půdy: oligotrofní nízká zásoba přístupných živin minerálně chudé, kyselé substráty humifikace zřetelně zpomalena forma nadložního humus: morový moder až mor nasycenost sorpčního komplexu je menší jak 20 % Rostlinní indikátoři: borůvka, brusinka, vřes, metlice křivolaká, ostřice kulkonosná, černýš luční aj. Jsou to rostliny ekologické řady kyselé - A. Metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) Ostřice kulkonosná (Carex pilulifera) Černýš luční (Melampyrum pretense) oligomesotrofní přechodný charakter forma nadložního humusu převážně moder Rostlinní indikátoři: šťavel, svízel okroulolistý, pstroček, bukovinec kapradinolistý, bika hajní, aj. Jsou to rostliny ekologické meziřady AB.

Svízel okrouhlolistý Bika hajní (Galium rotundifolium) (Luzula luzuloides) mesotrofní střední zásoba přístupných živin minerálně bohatší substráty humifikace příznivá forma nadložního humusu převážně mulový moder až mul nasycenost sorpčního komplexu větší než 20 % (výjimkou jsou humidní horský oblasti) Rostlinní indikátoři: mařinka, kyčelnice cibulkonosná, žindava, samorostlík, kopytník, válečka lesní, ječmenka lesní, aj. Jsou to rostliny ekologické řady bohaté - B. Kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) eutrofní typický pro čediče, další bazické a ultrabazické substráty bohaté na zvětravatelné minerály výměnný Mg 2+ podmínky příznivé pro tvorbu kvalitního humusu

Rozdělení matečních hornin podle minerální sily: slabé svory; ryolity; pískovce; váté písky středně bohaté žuly; ruly; granodiority; sprašové hlíny; fylity bohaté spraše; diority;syenity; amfibolovce; vápence; dolomity velmi bohaté melafyry; čediče; diabasy; gabra; sliny Hydromorfismus Hydromorfismus se určuje ve 4 rozmezích hloubek (0-30, 30-60, 60-100 a 100-150 cm) půdního profilu. V každé z uvedených hloubek se určují morfologické stupně hydromorfismu. Máme 5 stupňů. - v horizontech akumulace humusu - teprve od třetího stupně se v Ahn uplatňuje narůstání obsahu humusu oproti stupňům 0-2, výrazně narůstá humus v horizontech At, T - v horizontech vybělených - do 2-3 stupně narůstá vybělení a tvorba nodulárních novotvarů (En), v dalších mizí nodulární novotvary a eventuálně jsou nahrazeny rourkovitými (horizont Gor) - v horizontech B a C - u stupně 1-2 narůstá zastoupení šedé a rezivé matrice transformací z hnědé, která převládá (g, g). Ve 3. stupni převládá redoximorfní znaky (Bm). V dalším stupni dominuje šedá matrice s rourkovitými novotvary (Gro, Gor). V 5. stupni mizí novotvary Gr a výrazně se uplatňují reduktomorfní znaky. Zasolení, soloncování Rozeznáváme 2 stupně zasolení: 1. stupeň: více jak 4 ms*cm -1 slabě zasolená 2. stupeň: 4-8 ms*cm -1 středně zasolená Rozeznáváme 2 stupně soloncování: 1. stupeň: V Na 5-10 % slabě soloncované 2. stupeň: V Na 10-15 % soloncovaná

Fluvické znaky Je zde typické nepravidelné rozložení organických látek a nebo jejich zvýšené množství (více jak 0,3 %) v profilu, zbytky vrstevnatého uložení. Vertické znaky Tvoří se hluboké trhliny, klínovité pedy a šikmé skluzné plochy v profilech ze smektitických jílů, které dlouhodoběji prosychají (ustický režim). Andické znaky Je zde zvýšený obsah amorfních a kryptokrystalickcých minerálů nebo volného Al, sopečného skla, amorfního Si, nízká objemová hmotnost, kyprá konzistence, tvora vysokohumózních horizontů, vysoká závisloat ph na KVK. Znaky eroze, akumulace, překrytí (degradační a akumulační fáze) erodovaná, smytá - snížení mocnosti půdního horizontu, pokud je objektivně stanovitelné. Pokud se horizont smyje zcela, označí se půda jako regozem. akumulovaná - akumulace humózního materiálu (podsvahové polohy, konkávní části reliéfu), tak, že humusová vrstva vcelku přesahuje mocnost původní ornice. U půd s černickým (melanickým) horizontem byl na původní půdu nanesen humózní sediment, lišící se barvou, strukturou, konzistencí a eventuálně vrstevnatostí od hlouběji ležícího horizontu Ac či Am. Přesahuje-li mocnost akumulovaného materiálu mocnost původní ornice o 0,50 m, půdu označíme jako koluvizem. překrytá - půdní profil je překryt do mocnosti 0,60 m nehumózních či smíšeným materiálem v němž nejsou vyvinuty žádné diagnostické horizonty mimo Ap, resp. O - Ah. Při překryvu vyšším jak 0,60 m půdu označíme jako regozem. ovlivněná sesuvy

Antropogenní ovlivnění Je zde patrný výraznější zásah člověka do půdního profilu, který však nenarušil plně stavbu půdního profilu a umožňuje tak zařazení k určitému půdnímu typu. Kontaminace U zemědělských půd označíme jako kontaminovanou půdu po překročení svrchní meze pozaďových obsahů rizikových stopových prvků a persistentních organických xenobiotik v ornicích či jim odpovídajících horizontů. U lesních půd jsou vypracována analogická kritéria pro zátěž nadložního humus, horizontů F, H. Intoxikace U zemědělsky využívaných půd je půda intoxikovaná pokud jsou překročeny limity zátěže půdy (mobilní specie, celkové obsahy), vyvolávající kritickou zátěž krmiv a potravinářských surovin. U lesních půd při překročení limitu omezení rozkladu nadložního humusu rizikovými látkami, resp. při jiných nepříznivých konstelacích faktorů ovlivňujících živinný režim půd (acidifikace, režim N, aj.). Pak jsou zde urbánní půdy a staré zátěže. Zde musí být překročeny humanotoxikologicky stanovené hodnoty. Dokument byl vytvořen: 18. 01. 2019 15:02:58 Zdroj: http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/