Klasifikační řád vychází z 69 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, obou v platném znění. 1. ZÁSADY KLASIFIKACE, ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ 1.1. Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 1.2. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 1.3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáků získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) d) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami e) analýzou výsledků činnosti žáka f) konzultacemi s ostatními učiteli podle potřeby i s pracovníky pedagogicko psychologických poraden, speciálně pedagogických center a zdravotních služeb g) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka 1.4. Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Za ústní zkoušení lze považovat takové, při kterém je verbální kontakt učitele a žáka. 1.5. Předepsané písemné práce mohou trvat maximálně 45 minut. V jednom dni smí být zadána pouze jedna. 1.6. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení ve vyučovací hodině. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů a současně jim umožní nahlédnout do opraveného textu. 1.7. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka, konkrétně v klasifikačním archu třídy, v počítačové aplikace SAS (Systém agend pro školy) a osobním zápisníku. 1.8. Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. 1.9. Učitel při hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami zohledňuje doporučení školského poradenského zařízení. Na základě doporučení pedagogicko psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra vypracuje učitel v daném předmětu individuální vzdělávací plán pro žáka a v rámci tohoto plánu žáka klasifikuje. 1.10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. 1.11. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 1.12. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
1.13. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. 1.14. Třídní učitelé spolupracují průběžně s vyučujícími jednotlivých předmětů a učiteli odborného výcviku v projednávání prospěchu a chování žáků. 1.15. Třídní učitelé informují vedení školy a pedagogické pracovníky na pedagogických radách o stavu klasifikace žáků. 1.16. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají při pedagogických radách a rozebírají v příslušných předmětových komisích. 1.17. Na konci klasifikačního období nejpozději 24 hodin před konáním pedagogické rady zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do klasifikačních archů, třídních výkazů a aplikace SAS. Do katalogových listů zapisuje výsledky celkové klasifikace třídní učitel. Po dohodě s třídním učitelem připraví návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu. 2. ZÁSADY A PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro to vytváří odpovídající podmínky. Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí: - schopnost aplikace získaných kompetencí v praxi, - schopnost orientovat se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí a dovedností, - schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu, - schopnost samostatné prezentace svých znalostí, - schopnost výběru pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení hlavních částí úloh, - pochopení své role v kolektivu a schopnost změny této role, - schopnost využívání mezipředmětových vazeb, - schopnost aplikovat etické principy v praxi, - schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností. 3. KLASIFIKACE V PŘÍPADĚ VYŠŠÍ ABSENCE 3.1. Jestliže v klasifikačním období a to do 22. 12. v prvním klasifikačním období a do prvního pátku měsíce června v druhém klasifikačním období činí absence žáka 30-40%, umožní vyučující žákovi přezkoušení z celého učiva za dané klasifikační období do konání pedagogické rady. V případě, že přezkoušení nemohlo být provedeno, určí ředitelka střední školy pro jeho vyzkoušení náhradní termín a to zpravidla tak, aby klasifikace za 1. pololetí mohla být ukončena nejpozději do konce června a za druhé pololetí zpravidla v posledním týdnu měsíce srpna, nejpozději však do konce září následujícího školního roku. 3.2. V případě, že absence žáka v daném klasifikačním období bude více jak 40%, bude žák klasifikován v náhradních termínech, jak je uvedeno v předchozím odstavci. 3.3. Žák, který se z vážných důvodů nemohl dostavit k náhradnímu termínu ukončení klasifikace je povinen tuto skutečnost ihned oznámit (nejpozději do 3 pracovních dnů) a doložit příslušným potvrzením, které pro danou situaci určí ředitelka školy. 3.4. V případě, že žák bude v náhradním termínu za 2. pololetí nejvýše ze dvou povinných vyučovacích předmětů klasifikován stupněm nedostatečný, vykoná opravnou zkoušku. 2
4. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace ze všech vyučovacích předmětů uvedených v učebním plánu příslušného ročníku, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň hodnocení prospěchu, chování a celkového hodnocení se uvádí na vysvědčení. 4.1. STUPNĚ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ NA VYSVĚDČENÍ 4.1.1. Prospěch Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: a) 1 výborný b) 2 chvalitebný c) 3 dobrý d) 4 dostatečný e) 5 nedostatečný Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo nehodnocen(a) Pokud je žák z některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo uvolněn(a) 4.1.2. Chování Chování žáka je hodnoceno těmito stupni: a) 1 velmi dobré b) 2 uspokojivé c) 3 neuspokojivé 4.1.3. Celkový prospěch Celkový prospěch žáka je hodnocen: a) prospěl s vyznamenáním b) prospěl c) neprospěl d) nehodnocen o Žák prospěl s vyznamenáním, není-li hodnocen při celkové klasifikaci v žádném povinném předmětu hůře než stupněm 2 chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. o Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný. o Žák neprospěl, je-li v některém povinném předmětu hodnocen klasifikačním stupněm 5 nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí. o Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu. 4.2. POSTUP DO VYŠŠÍHO ROČNÍKU Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem nebo příslušnými učebními osnovami, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. 3
4.3. KOMISIONÁLNÍ PŘEZKOUŠENÍ ŽÁKA NA ZÁKLADĚ ŽÁDOSTI Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. V případě, že se žádost o přezkoušení výsledků týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitelka školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu výchovného zaměření ředitelka školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitelka školy nebo krajský úřad výsledky hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitelky školy nebo krajského úřadu. 4.4. KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH TEORETICKÉHO VYUČOVÁNÍ Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen pracovat samostatně. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Je schopen pracovat samostatně nebo s menší pomocí. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětu učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Je schopen samostatně pracovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho 4
činnosti se projevují nedostatky. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatné práci má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti má vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně pracovat. 4.5. KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍM PŘEDMĚTU ODBORNÝ VÝCVIK 4.5.1. Při klasifikaci se v souladu s požadavky učebních osnov a školního vzdělávacího programu hodnotí: a) vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem b) osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce c) využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech d) aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech e) udržování pořádku na pracovišti f) dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci g) hospodárné využívání surovin materiálů, energie, překonávání překážek v práci obsluhu a údržba výrobních pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel. 4.5.2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle této stupnice: Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a pracovním činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získaných teoretických poznatků v praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Pracoviště udržuje v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Hospodárně využívání surovin, materiálu a energie. Vzorně obsluhuje a udržuje výrobní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a pracovním činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá teoretických poznatků v praktické činnosti, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Pracoviště udržuje v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Výrobní pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Stupeň 3 (dobrý) Žákův vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k pracovním činnostem je převážně kladný, s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky v praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat surovin, materiálu a energie. K obsluze a údržbě výrobních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být častěji podněcován. 5
Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a žádoucího vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získaných teoretických poznatků dovede využívat při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobu práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Méně dbá o pořádek na pracovišti a na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Porušuje zásady hospodárnosti, využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě výrobních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí, nástrojů a měřidel má závažné nedostatky. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci, jeho vztah k ní, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem není na potřebné úrovni. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Pracovní postup nezvládá ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsaných ukazatelů. Nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálu a energie. V obsluze a údržbě výrobních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí, nástrojů a měřidel má závažné nedostatky. 5. OPRAVNÉ ZKOUŠKY 5.1. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku v termínu podle následujícího bodu 6.3. 5.2. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. 5.3. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle odstavce 4.3. na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 5.4. Opravná zkouška je komisionální. 6. KOMISIONÁLNÍ ZKOUŠKA 6.1. Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: a) koná-li opravné zkoušky b) koná-li komisionální přezkoušení podle 69 odst. 9 č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení. 6.2. Komisionální zkoušku podle odstavce 1, písm. a), b) může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. 6
6.3. Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelkou školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitelka školy žádosti o dřívější termín vždy. 6.4. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitelka školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Členy komise jmenuje ředitelka školy. Termín konání komisionální zkoušky oznámí třídní učitel žákovi nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka písemně. Výsledek komisionální zkoušky oznámí žákovi předseda komise v den konání zkoušky. V případě komisionálního přezkoušení podle odstavce 6.1. b), je-li ředitelka školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. 6.5. Nedostaví-li se žák k vykonání komisionální zkoušky pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do tří pracovních dnů ode dne konání zkoušky písemně omluvit a svoji nepřítomnost doložit příslušným potvrzením, které pro danou situaci určí ředitelka školy (potvrzením lékaře apod.). 7. ZKOUŠKA V NÁHRADNÍM TERMÍNU 7.1. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl. 7.2. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. 7.3. Zkouška se koná před třídou nebo mimo třídu, ale pak za přítomnosti dalšího učitele. 7.4. Výsledek zkoušky vyhlásí učitel v den konání zkoušky. O výsledku zkoušky se pořídí protokol a zápis do SASU, do katalogového listu nebo třídního výkazu. 7.5. Nedostaví-li se žák k vykonání zkoušky v náhradním termínu pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do tří pracovních dnů ode dne konání zkoušky písemně omluvit a doložit příslušným potvrzením, které pro danou situaci určí ředitelka školy. 8. VYSVĚDČENÍ 8.1. Po projednání klasifikace v pedagogické radě zajistí třídní učitel vytištění vysvědčení na předepsaném tiskopise. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis vysvědčení ( 69, odst.1 zákona č.561/2004 Sb.,). 8.2. Žákovi, který vykonal opravnou zkoušku nebo uzavřel klasifikace v náhradním termínu, či v případě změny hodnocení po přezkoušení podle bodu 4.3., se vydá nové vysvědčení, a to i v případě, že hodnocení z předmětů, ze kterých žák konal opravné zkoušky, se nezměnilo. Pokud se žák k opravným zkouškám nedostaví, nové vysvědčení mu vydáno nebude. 8.3. Je-li žákovi po hodnocení v náhradním termínu nebo opravné zkoušce vydáno nové vysvědčení, pak předchozí vydané na konci pololetí žák škole nevrací. 7
9. PRŮBĚH A ZPŮSOB HODNOCENÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ PODLE INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU V odůvodněných případech může být žákovi povoleno vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu ( 18, 164 odst. 1 písm. a), 165 odst. 2 písm. a) zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb.,o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění.) Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání individuálního plánu se řídí 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb.,o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění. Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. V Brně dne 11. října 2010 Ing. Miroslava Zahradníková ředitelka školy 8