Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES. Vládní návrh trestního zákoníku. Ustanovení (čl., písm., bod, odst. apod.

1 Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES Vládní návrh trestního zákoníku Ustanoovení (část,, odst., písm., apod.) Navrhovaný předpis ČR Obsah Celex č. Ustanovení (čl., písm., bod, odst. apod.) Odpovídající předpis ES Obsah

2 4 Zásada teritoriality (1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán na jejím území. (2) Trestný čin se považuje za spáchaný na území České republiky, a) dopustil-li se tu pachatel zcela nebo zčásti jednání, i když porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti v cizině, nebo b) porušil-li nebo ohrozil-li tu pachatel zájem chráněný trestním zákonem nebo měl-li tu alespoň zčásti takový následek nastat, i když se jednání dopustil v cizině. (3) Účastenství je spácháno na území České republiky a) je-li tu spáchán čin pachatele, kdy místo spáchání takového činu se posuzuje obdobně podle odstavce 2, nebo b) jednal-li tu zčásti účastník činu spáchaného v cizině. (4) Jednal-li účastník na území České republiky, užije se na účastenství zákona České republiky 32002F0629 Článek 6 Článek 6 Příslušnost a trestní stíhání 1. Každý členský přijme opatření nezbytná k zavedení své příslušnosti ve vztahu k protiprávním jednáním uvedeným v článcích 1 a 2 a spáchaným a) zcela nebo zčásti na jeho území, b) některým z jeho státních příslušníků nebo c) ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území. 2. Členský stát může rozhodnout, že nebude uplatňovat nebo bude uplatňovat pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností pravidlo o příslušnosti stanovené v odst. 1 písm. b) a písm. c). 3. Členský stát, který podle svých právních předpisů nevydává své státní příslušníky, přijme opatření nezbytná k zavedení své příslušnosti a k případnému trestnímu stíhání ve vztahu k protiprávním jednáním uvedeným v článcích 1 a 2, jestliže byly spáchány jeho státními příslušníky mimo jeho území. 4. Členské státy vyrozumí generální sekretariát Rady a Komisi o svém rozhodnutí použít odstavec 2, a případně uvedou zvláštní okolnosti nebo podmínky, za kterých své rozhodnutí použije.

3 32003F0568 Článek 7 Příslušnost 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2 a 3 a spáchaným a) zcela nebo zčásti na jeho území, b) některým z jeho státních příslušníků nebo c) ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území. 2. Pokud byl trestný čin spáchán mimo jeho území, může každý členský stát rozhodnout, že nebude uplatňovat pravidla o příslušnosti stanovená v odst. 1 písm. b) a c) nebo že je bude uplatňovat pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností. 3. Každý členský stát, který podle svých právních předpisů nevydává své státní příslušníky, přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti ve vztahu k protiprávním jednáním uvedeným v článcích 2 a 3, pokud byly spáchány jeho státními příslušníky mimo jeho území. 4. Každý členský stát vyrozumí generální sekretariát Rady a Komisi o svém rozhodnutí použít odstavec 2 a případně uvede zvláštní okolnosti nebo podmínky, za kterých své rozhodnutí použije.

4 32004F0068 Článek 8 Příslušnost a trestní stíhání 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2, 3 a 4 a spáchaným a) zcela nebo zčásti na jeho území; b) některým z jeho státních příslušníků nebo c) ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území. 2. Pokud byl trestný čin spáchán mimo jeho území, může dotyčný členský stát rozhodnout, že nebude uplatňovat pravidla o příslušnosti podle odst. 1 písm. b) a c) nebo že je bude uplatňovat pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností. 3. Každý členský stát, který podle svých právních předpisů nevydává své státní příslušníky, přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti a k případnému trestnímu stíhání ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2, 3 a 4, pokud byly spáchány jeho státními příslušníky mimo jeho území. 4. Každý členský stát vyrozumí generální sekretariát Rady a Komisi o svém rozhodnutí použít odstavec 2 a případně uvede zvláštní okolnosti nebo podmínky, za kterých své rozhodnutí použije. 5. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti pro trestné činy podle článku 3, případně podle článku 4, spáchané prostřednictvím počítačového systému, do kterého bylo vstoupeno z jeho území, bez ohledu na to, zda se počítačový systém samotný nachází na jeho území či nikoli. 6. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy bylo možné trestně stíhat přinejmenším nejzávažnější trestné činy uvedené v článku 2 poté, co oběť dosáhla zletilosti.

5 6 Zásada personality Podle zákona České republiky se posuzuje i trestnost činu, který v cizině spáchal občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt. 32002F0629, Článek 6 Příslušnost a trestní stíhání 1. Každý členský přijme opatření nezbytná k zavedení své příslušnosti ve vztahu k protiprávním jednáním uvedeným v článcích 1 a 2 a spáchaným a) zcela nebo zčásti na jeho území, b) některým z jeho státních příslušníků nebo c) ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území. 2. Členský stát může rozhodnout, že nebude uplatňovat nebo bude uplatňovat pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností pravidlo o příslušnosti stanovené v odst. 1 písm. b) a písm. c). 3. Členský stát, který podle svých právních předpisů nevydává své státní příslušníky, přijme opatření nezbytná k zavedení své příslušnosti a k případnému trestnímu stíhání ve vztahu k protiprávním jednáním uvedeným v článcích 1 a 2, jestliže byly spáchány jeho státními příslušníky mimo jeho území. 4. Členské státy vyrozumí generální sekretariát Rady a Komisi o svém rozhodnutí použít odstavec 2, a případně uvedou zvláštní okolnosti nebo podmínky, za kterých své rozhodnutí použije.

6 32004F0068 Článek 8 Příslušnost a trestní stíhání 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2, 3 a 4 a spáchaným a) zcela nebo zčásti na jeho území; b) některým z jeho státních příslušníků nebo c) ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území. 2. Pokud byl trestný čin spáchán mimo jeho území, může dotyčný členský stát rozhodnout, že nebude uplatňovat pravidla o příslušnosti podle odst. 1 písm. b) a c) nebo že je bude uplatňovat pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností. 3. Každý členský stát, který podle svých právních předpisů nevydává své státní příslušníky, přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti a k případnému trestnímu stíhání ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2, 3 a 4, pokud byly spáchány jeho státními příslušníky mimo jeho území. 4. Každý členský stát vyrozumí generální sekretariát Rady a Komisi o svém rozhodnutí použít odstavec 2 a případně uvede zvláštní okolnosti nebo podmínky, za kterých své rozhodnutí použije. 5. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti pro trestné činy podle článku 3, případně podle článku 4, spáchané prostřednictvím počítačového systému, do kterého bylo vstoupeno z jeho území, bez ohledu na to, zda se počítačový systém samotný nachází na jeho území či nikoli. 6. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy bylo možné trestně stíhat přinejmenším nejzávažnější trestné činy uvedené v článku 2 poté, co oběť dosáhla zletilosti.

7 32003F0568 Článek 7 Příslušnost 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2 a 3 a spáchaným a) zcela nebo zčásti na jeho území, b) některým z jeho státních příslušníků nebo c) ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území. 2. Pokud byl trestný čin spáchán mimo jeho území, může každý členský stát rozhodnout, že nebude uplatňovat pravidla o příslušnosti stanovená v odst. 1 písm. b) a c) nebo že je bude uplatňovat pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností. 3. Každý členský stát, který podle svých právních předpisů nevydává své státní příslušníky, přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti ve vztahu k protiprávním jednáním uvedeným v článcích 2 a 3, pokud byly spáchány jeho státními příslušníky mimo jeho území. 4. Každý členský stát vyrozumí generální sekretariát Rady a Komisi o svém rozhodnutí použít odstavec 2 a případně uvede zvláštní okolnosti nebo podmínky, za kterých své rozhodnutí použije. 8 Subsidiární zásada univerzality (1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, i tehdy, a) je-li čin trestný i podle zákona účinného na území, kde byl 32002F0629 Článek 6 Příslušnost a trestní stíhání 1. Každý členský přijme opatření nezbytná k zavedení své příslušnosti ve vztahu k protiprávním jednáním uvedeným v článcích 1 a 2 a spáchaným a) zcela nebo zčásti na jeho území, b) některým z jeho státních příslušníků nebo c) ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území. 2. Členský stát může rozhodnout, že nebude uplatňovat nebo bude uplatňovat pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností pravidlo o příslušnosti stanovené v odst. 1 písm. b) a písm. c). 3. Členský stát, který podle svých právních předpisů nevydává své státní

8 spáchán, a b) jestliže pachatel byl dopaden na území České republiky a nebyl vydán nebo předán k trestnímu stíhání cizímu státu nebo jinému subjektu k trestnímu stíhání oprávněnému. (2) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, také tehdy, byl-li čin spáchán ve prospěch právnické osoby, která má na území České republiky sídlo nebo organizační složku, anebo fyzické osoby, která je podnikatelem a má na území České republiky podnik, jeho organizační složku nebo místo podnikání. (3) Pachateli však nelze uložit trest přísnější, než jaký stanoví zákon státu, na jehož území byl trestný čin spáchán. příslušníky, přijme opatření nezbytná k zavedení své příslušnosti a k případnému trestnímu stíhání ve vztahu k protiprávním jednáním uvedeným v článcích 1 a 2, jestliže byly spáchány jeho státními příslušníky mimo jeho území. 4. Členské státy vyrozumí generální sekretariát Rady a Komisi o svém rozhodnutí použít odstavec 2, a případně uvedou zvláštní okolnosti nebo podmínky, za kterých své rozhodnutí použije.

9 32004F0068 Článek 8 Příslušnost a trestní stíhání 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2, 3 a 4 a spáchaným a) zcela nebo zčásti na jeho území; b) některým z jeho státních příslušníků nebo c) ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území. 2. Pokud byl trestný čin spáchán mimo jeho území, může dotyčný členský stát rozhodnout, že nebude uplatňovat pravidla o příslušnosti podle odst. 1 písm. b) a c) nebo že je bude uplatňovat pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností. 3. Každý členský stát, který podle svých právních předpisů nevydává své státní příslušníky, přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti a k případnému trestnímu stíhání ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2, 3 a 4, pokud byly spáchány jeho státními příslušníky mimo jeho území. 4. Každý členský stát vyrozumí generální sekretariát Rady a Komisi o svém rozhodnutí použít odstavec 2 a případně uvede zvláštní okolnosti nebo podmínky, za kterých své rozhodnutí použije. 5. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti pro trestné činy podle článku 3, případně podle článku 4, spáchané prostřednictvím počítačového systému, do kterého bylo vstoupeno z jeho území, bez ohledu na to, zda se počítačový systém samotný nachází na jeho území či nikoli. 6. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy bylo možné trestně stíhat přinejmenším nejzávažnější trestné činy uvedené v článku 2 poté, co oběť dosáhla zletilosti. 32003F0568 Článek 7 Příslušnost 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2 a 3 a spáchaným

10 a) zcela nebo zčásti na jeho území, b) některým z jeho státních příslušníků nebo c) ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území. 2. Pokud byl trestný čin spáchán mimo jeho území, může každý členský stát rozhodnout, že nebude uplatňovat pravidla o příslušnosti stanovená v odst. 1 písm. b) a c) nebo že je bude uplatňovat pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností. 3. Každý členský stát, který podle svých právních předpisů nevydává své státní příslušníky, přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti ve vztahu k protiprávním jednáním uvedeným v článcích 2 a 3, pokud byly spáchány jeho státními příslušníky mimo jeho území. 4. Každý členský stát vyrozumí generální sekretariát Rady a Komisi o svém rozhodnutí použít odstavec 2 a případně uvede zvláštní okolnosti nebo podmínky, za kterých své rozhodnutí použije. 21 Pokus (1) Jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, je pokusem trestného činu, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo. (2) Pokus trestného činu je trestný podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný čin. (3) Trestní odpovědnost za pokus trestného činu zaniká, jestliže pachatel dobrovolně upustil od dalšího jednání směřujícího k dokonání trestného činu 32000F0383 Článek 3 Obecné trestné činy 1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že následující jednání jsou trestná: a) jakékoli podvodné jednání spočívající v padělání a pozměňování peněz za použití jakýchkoliv prostředků; b) podvodné uvedení padělaných peněz do oběhu; c) dovoz, vývoz, přeprava, přijetí nebo získání padělaných peněz za účelem jejich uvedení do oběhu s vědomím, že se jedná o padělek; d) padělání, přijetí, získání nebo držení - nástrojů, předmětů, počítačových programů a veškerých jiných prostředků, které jsou svou povahou určeny k padělání a pozměňování peněz, nebo - hologramů nebo jiných součástí peněz, které slouží k ochraně proti

11 a a) odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého pokusu trestného činu, nebo b) učinil o pokusu trestného činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého pokusu trestného činu, mohlo být ještě odstraněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému. (4) Je-li na činu zúčastněno více osob, nebrání zániku trestní odpovědnosti za pokus pachatele, který takto jednal, je-li čin dokonán ostatními pachateli nezávisle na jeho dřívějším přispění k činu nebo přes jeho včasné oznámení. (5) Ustanovením odstavce 3 a 4 není dotčena trestní odpovědnost pachatele za jiný dokonaný trestný čin, který již jednáním uvedeným v odstavci 1 spáchal. padělání. 2. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že účast na jednání uvedeném v odstavci 1, návod k němu a pokus o jednání uvedené v odst. 1 písm. a) až c) jsou trestné.

12 32001F0413 Článek 5 Účast, podněcování a pokus Každý členský stát přijme opatření nezbytná k tomu, aby zajistil, že účast na jednáních uvedených v článcích 2, 3 a 4, podněcování k nim a pokus o jednání uvedená v čl. 2 písm. a), b) a d) a v článku 3 jsou trestné. 32002F0475 Článek 4 Návod, pomoc a pokus 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti návodu nebo pomoci k trestnému činu uvedenému v čl. 1 odst. 1 nebo článcích 2 a 3. 2. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti pokusu trestného činu uvedeného v čl. 1 odst. 1 a článku 3, s výjimkou držení podle čl. 1 odst. 1 písm. f) a trestného činu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. i). 32004F0068 Článek 4 Návod, pomoc, účastenství a pokus 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti návodu, pomoci a účastenství na spáchání protiprávních jednání uvedených v článcích 2 a 3. 2. Každý členský stát přijme opatření k zajištění trestnosti pokusů o spáchání jednání uvedených v článku 2 a čl. 3 odst. 1 písm. a) a b). 32004F0757 Článek 3 Návod, pomoc a pokus 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti návodu ke spáchání některého z trestných činů uvedených v článku 2, pomoci při jeho spáchání či pokusu o jeho spáchání. 2. Členský stát může z trestní odpovědnosti vyjmout pokus nabízet nebo připravovat drogy podle čl. 2 odst. 1 písm. a) a pokus o držení drog podle čl. 2 odst. 1 písm. c).

13 32005F0222 Článek 5 Návod, pomoc, účastenství a pokus 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti návodu, pomoci a účastenství na spáchání trestných činů uvedených v článcích 2, 3 a 4. 2. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti pokusu o spáchání trestných činů uvedených v článcích 2, 3 a 4. 3. Každý členský stát se může rozhodnout nepoužít odstavec 2 pro trestné činy uvedené v článku 2. 32002F0629 Článek 2 Návod, pomoc, účastenství a pokus Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti návodu a pomoci, účastenství a pokusu o spáchání protiprávních jednání uvedených v odstavci 1. 24 Účastník (1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně a) spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor), b) vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin (návodce), nebo c) umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, vylákáním poškozeného na místo činu, hlídáním při činu, radou, utvrzováním v předsevzetí nebo slibem přispět po trestném 32000F0383 Článek 3 Obecné trestné činy 1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že následující jednání jsou trestná: a) jakékoli podvodné jednání spočívající v padělání a pozměňování peněz za použití jakýchkoliv prostředků; b) podvodné uvedení padělaných peněz do oběhu; c) dovoz, vývoz, přeprava, přijetí nebo získání padělaných peněz za účelem jejich uvedení do oběhu s vědomím, že se jedná o padělek; d) padělání, přijetí, získání nebo držení - nástrojů, předmětů, počítačových programů a veškerých jiných prostředků, které jsou svou povahou určeny k padělání a pozměňování peněz, nebo - hologramů nebo jiných součástí peněz, které slouží k ochraně proti padělání.

14 činu (pomocník). (2) Na trestní odpovědnost a trestnost účastníka se užije ustanovení o trestní odpovědnosti a trestnosti pachatele, jestliže trestní zákon nestanoví něco jiného. (3) Trestní odpovědnost účastníka zaniká, jestliže dobrovolně upustil od dalšího účastenství na trestném činu a a) odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého účastenství, nebo b) učinil o účastenství na trestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého účastenství, mohlo být ještě odstraněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení veliteli nebo nadřízenému. (4) Je-li na činu zúčastněno více osob nebrání zániku trestní odpovědnosti účastníka, který takto jednal, je-li čin spáchán ostatními pachateli nezávisle na jeho dřívějším přispění k činu nebo přes jeho včasné oznámení. (5) Ustanovení odstavce 3 a 4 se nevztahuje na trestní odpovědnost účastníka za jiný trestný čin, který již tímto svým jednáním spáchal. 2. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že účast na jednání uvedeném v odstavci 1, návod k němu a pokus o jednání uvedené v odst. 1 písm. a) až c) jsou trestné.

15 32001F0413 Článek 5 32002F0475 Článek 4 32003F0568 Článek 3 Účast, podněcování a pokus Každý členský stát přijme opatření nezbytná k tomu, aby zajistil, že účast na jednáních uvedených v článcích 2, 3 a 4, podněcování k nim a pokus o jednání uvedená v čl. 2 písm. a), b) a d) a v článku 3 jsou trestné. Návod, pomoc a pokus 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti návodu nebo pomoci k trestnému činu uvedenému v čl. 1 odst. 1 nebo článcích 2 a 3. 2. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti pokusu trestného činu uvedeného v čl. 1 odst. 1 a článku 3, s výjimkou držení podle čl. 1 odst. 1 písm. f) a trestného činu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. i). Návod, pomoc, účastenství Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby byly návod, pomoc a účastenství na jednání podle článku 2 trestnými činy. 32004F0068 Článek 4 Návod, pomoc, účastenství a pokus 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti návodu, pomoci a účastenství na spáchání protiprávních jednání uvedených v článcích 2 a 3. 2. Každý členský stát přijme opatření k zajištění trestnosti pokusů o spáchání jednání uvedených v článku 2 a čl. 3 odst. 1 písm. a) a b). 32004F0757 Článek 3 Návod, pomoc a pokus 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti návodu ke spáchání některého z trestných činů uvedených v článku 2, pomoci při jeho spáchání či pokusu o jeho spáchání.

16 2. Členský stát může z trestní odpovědnosti vyjmout pokus nabízet nebo připravovat drogy podle čl. 2 odst. 1 písm. a) a pokus o držení drog podle čl. 2 odst. 1 písm. c). 32005F0222 Článek 5 Návod, pomoc, účastenství a pokus 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti návodu, pomoci a účastenství na spáchání trestných činů uvedených v článcích 2, 3 a 4. 2. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti pokusu o spáchání trestných činů uvedených v článcích 2, 3 a 4. 3. Každý členský stát se může rozhodnout nepoužít odstavec 2 pro trestné činy uvedené v článku 2. 32005F0667 Článek 3 Pomoc, účastenství a návod Každý členský stát přijme v souladu s vnitrostátním právem opatření nezbytná k zajištění trestnosti pomoci, účastenství a návodu ke spáchání trestného činu uvedeného v článku 2. 32002F0629 Článek 2 Návod, pomoc, účastenství a pokus Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti návodu a pomoci, účastenství a pokusu o spáchání protiprávních jednání uvedených v odstavci 1. 70 Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty (1) Soud může uložit trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a) které bylo užito k spáchání trestného činu, 32005F0212 Článek 2 Konfiskace 1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, která mu umožní uložit úplnou nebo částečnou konfiskaci nástrojů trestných činů a výnosů z trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby přesahující jeden rok, nebo majetku, jehož hodnota odpovídá těmto výnosům.

17 b) která byla k spáchání trestného činu určena, c) kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj, nebo d) kterou pachatel, byť jen zčásti, nabyl za věc nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou pod písmenem c), pokud hodnota věci nebo jiné majetkové hodnoty uvedené pod písmenem c) není ve vztahu k hodnotě nabyté věci nebo jiné majetkové hodnoty zanedbatelná. (2) Trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty může soud uložit, jen jde-li o věc nebo jinou majetkovou hodnotu náležející pachateli. (3) Drží-li pachatel neoprávněně nebo v rozporu s jiným právním předpisem věc nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou v odstavci 1 a 2, ve vztahu k níž je možno uložit propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, uloží mu soud vždy i tento trest. (4) Před právní mocí rozhodnutí platí zákaz zcizení propadlé věci nebo jiné majetkové hodnoty, který zahrnuje i zákaz jiných dispozic směřujících ke zmaření trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. (5) Propadlá věc nebo jiná majetková hodnota připadá státu. 2. Ve vztahu k daňovým trestným činům mohou členské státy používat i jiné než trestní řízení k odnětí výnosů z trestného činu pachateli.

18 71 Propadnutí náhradní hodnoty (1) Jestliže pachatel věc nebo jinou majetkovou hodnotu, kterou soud mohl prohlásit za propadlou podle 70 odst. 1 a 2, před uložením trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty zničí, poškodí nebo jinak znehodnotí, zcizí, učiní neupotřebitelnou, odstraní nebo zužitkuje, zejména spotřebuje, nebo jinak její propadnutí zmaří, může mu soud uložit propadnutí náhradní hodnoty až do výše, která odpovídá hodnotě takové věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Je-li věc nebo jiná majetková hodnota, byť i jen zčásti, znehodnocena, učiněna neupotřebitelnou nebo odstraněna, může soud uložit propadnutí náhradní hodnoty vedle propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty podle 70 odst. 1. (3) Propadlá náhradní hodnota připadá státu. 32005F0212 Článek 2 Konfiskace 1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, která mu umožní uložit úplnou nebo částečnou konfiskaci nástrojů trestných činů a výnosů z trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby přesahující jeden rok, nebo majetku, jehož hodnota odpovídá těmto výnosům. 2. Ve vztahu k daňovým trestným činům mohou členské státy používat i jiné než trestní řízení k odnětí výnosů z trestného činu pachateli.

19 32001F0500 Článek 3 Propadnutí majetku Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že jeho hmotněprávní a procesní předpisy o propadnutí výnosů z trestné činnosti také umožňují, přinejmenším v případech, kdy tyto výnosy nelze zajistit, propadnutí majetku, jehož hodnota odpovídá hodnotě výnosů, a to jak v řízeních vnitrostátních, tak v řízeních vedených na žádost jiného členského státu, včetně žádostí o výkon cizích rozhodnutí o propadnutí. Členské státy však mohou vyloučit propadnutí majetku, jehož hodnota odpovídá hodnotě výnosů z trestné činnosti, v případech, kdy by tato hodnota byla nižší než 4000 EUR. Slova "majetek", "výnosy" a "propadnutí" mají stejný význam jako v článku 1 úmluvy z roku 1990.

20 73 Zákaz činnosti (1) Soud může uložit trest zákazu činnosti na jeden rok až deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s touto činností. 78 (2) Trest zákazu činnosti jako trest samostatný může soud uložit pouze v případě, že trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný trestný čin dovoluje a jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba. (3) Trest zákazu činnosti spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje zvláštní právní předpis. Vyhoštění (1) Soud může uložit pachateli, který není občanem České republiky, trest vyhoštění z území České republiky, a to jako trest samostatný nebo i vedle jiného trestu, vyžaduje-li to bezpečnost 32003F0568 Článek 4 32004F0068 Článek 5 32004L0038 Článek 28 3. Každý členský stát přijme v souladu se svými ústavními pravidly a zásadami nezbytná opatření, aby zajistil, že fyzické osobě, která byla v souvislosti s určitou profesionální činností uznána vinnou z jednání podle článku 2, může být v případě potřeby alespoň v případech, kdy tato osoba měla v oblasti dotyčné profesionální činnosti vedoucí postavení v podniku, dočasně zakázán výkon této určité nebo srovnatelné profesionální činnosti v podobném postavení nebo funkci, pokud zjištěný skutkový stav opravňuje k domněnce, že existuje zřejmé riziko zneužití postavení nebo funkce aktivní nebo pasivní korupcí. 3. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby fyzické osobě, která byla odsouzena za některý z trestných činů uvedený v článcích 2, 3 nebo 4, mohlo být případně dočasně nebo trvale zabráněno ve výkonu pracovní činnosti vztahující se k dozoru nad dětmi. Ochrana před vyhoštěním 1. Před přijetím rozhodnutí o vyhoštění z důvodů veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti vezme hostitelský členský stát v úvahu skutečnosti, jako je délka pobytu dotyčné osoby na jeho území, věk, zdravotní stav, rodinné a ekonomické poměry, společenská a kulturní integrace v hostitelském členském státě a intenzita vazeb na zemi původu.

21 lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem; jako samostatný trest může být trest vyhoštění uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba. (2) S přihlédnutím k povaze a závažnosti trestného činu, možnostem nápravy a poměrům pachatele a ke stupni ohrožení bezpečnosti lidí, majetku nebo jiného obecného zájmu může soud uložit trest vyhoštění ve výměře od jednoho roku do deseti let, anebo na dobu neurčitou. (3) Soud trest vyhoštění neuloží, jestliže a) se nepodařilo zjistit státní příslušnost pachatele, b) pachateli byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu, c) pachatel má na území České republiky povolen trvalý pobyt, má zde pracovní a sociální zázemí a uložení trestu vyhoštění by bylo v rozporu se zájmem na spojování rodin, d) hrozí nebezpečí, že pachatel bude ve státě, do kterého by měl být vyhoštěn, pronásledován pro svoji rasu, příslušnost k etnické skupině, 2. Hostitelský členský stát nesmí, s výjimkou závažných důvodů týkajících se veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti, vydat rozhodnutí o vyhoštění proti občanům Unie nebo jejich rodinným příslušníkům bez ohledu na jejich státní příslušnost, kteří mají právo trvalého pobytu na jeho území. 3. Rozhodnutí o vyhoštění nesmí, s výjimkou naléhavých důvodů týkajících se veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti vymezených členskými státy, být vydáno proti občanům Unie, kteří: a) posledních deset let měli pobyt v hostitelském členském státě; nebo b) jsou nezletilými osobami, kromě případů, kdy je vyhoštění v nejlepším zájmu dítěte, jak je stanoveno v Úmluvě OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989.

22 národnost, příslušnost k určité sociální skupině, politické nebo náboženské smýšlení, nebo jestliže by vyhoštění vystavilo pachatele mučení či jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení anebo trestu, e) pachatel je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem bez ohledu na státní příslušnost a má na území České republiky povolen trvalý pobyt anebo je cizincem s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území České republiky podle jiného právního předpisu, neshledá-li vážné důvody ohrožení bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku, f) pachatel je občanem Evropské unie a v posledních 10 letech nepřetržitě pobývá na území České republiky, neshledá-li vážné důvody ohrožení bezpečnosti státu, nebo g) pachatelem je dítě, které je občanem Evropské unie, ledaže by vyhoštění bylo v jeho nejlepším zájmu.

23 99 Zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty (1) Nebyl-li uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty uvedené v 70 odst. 1, může soud uložit, že se taková věc nebo jiná majetková hodnota zabírá, a) náleží-li pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit, b) náleží-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil, nebo c) ohrožuje-li bezpečnost lidí nebo majetku, popřípadě společnosti, anebo hrozí nebezpečí, že bude sloužit ke spáchání zločinu, (2) Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit zabrání věci nebo majetkové hodnoty, pouze v případě, že je, byť nikoli bezprostředním, výnosem trestného činu, zejména a) byla-li věc nebo jiná majetková hodnota získána trestným činem nebo jako odměna za něj a nenáleží-li pachateli, b) byla-li věc nebo jiná majetková hodnota nabyta jinou osobou než pachatelem, byť jen zčásti, za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, pokud hodnota věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla získána 32005F0212 Článek 2 Článek 2 Konfiskace 1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, která mu umožní uložit úplnou nebo částečnou konfiskaci nástrojů trestných činů a výnosů z trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby přesahující jeden rok, nebo majetku, jehož hodnota odpovídá těmto výnosům. 2. Ve vztahu k daňovým trestným činům mohou členské státy používat i jiné než trestní řízení k odnětí výnosů z trestného činu pachateli.

24 trestným činem nebo jako odměna za něj není ve vztahu k hodnotě nabyté věci nebo jiné majetkové hodnoty zanedbatelná nebo c) byla-li věc nebo jiná majetková hodnota nabyta jinou osobou než pachatelem, byť jen zčásti, za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, kterou pachatel, byť jen zčásti nabyl za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, pokud hodnota věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj není ve vztahu k hodnotě nabyté věci nebo jiné majetkové hodnoty zanedbatelná. (3) Drží-li pachatel nebo jiná osoba v rozporu s jiným právním předpisem věc nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou v odstavci 1 nebo 2, ve vztahu k níž je možno uložit zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, uloží mu soud vždy toto ochranné opatření. (4) Soud může místo zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty uložit povinnost a) pozměnit věc nebo jinou majetkovou hodnotu tak, aby jí nebylo možné použít

25 ke společensky nebezpečnému účelu, b) odstranit určité zařízení, c) odstranit její označení nebo provést její změnu, nebo d) omezit dispozice s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. (5) Nebude-li povinnost stanovená podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě splněna, rozhodne soud o zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty.

26 100 Zabrání náhradní hodnoty Jestliže ten komu náleží věc nebo jiná majetková hodnota, která by mohla být zabrána podle 99 odst. 1 nebo 2, ji před rozhodnutím o zabrání zničí, poškodí nebo jinak znehodnotí, zcizí, učiní neupotřebitelnou, odstraní nebo zužitkuje, zejména spotřebuje, nebo jinak její zabrání zmaří, anebo jestliže zmaří trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty jednáním porušujícím zákaz podle 70 odst. 4, popřípadě zmaří zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty jednáním porušujícím zákaz podle 102 odst. 2, může mu soud uložit zabrání náhradní hodnoty až do výše, která odpovídá hodnotě takové věci nebo jiné majetkové hodnoty. 32005F0212 Článek 2 Konfiskace 1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, která mu umožní uložit úplnou nebo částečnou konfiskaci nástrojů trestných činů a výnosů z trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby přesahující jeden rok, nebo majetku, jehož hodnota odpovídá těmto výnosům. 2. Ve vztahu k daňovým trestným činům mohou členské státy používat i jiné než trestní řízení k odnětí výnosů z trestného činu pachateli. 118 Uvedení někoho v omyl a využití něčího omylu prostřednictvím technického zařízení 32001F0413 Článek 3 Počítačové trestné činy Každý členský stát přijme opatření nezbytná k tomu, aby zajistil, že je jako trestný čin kvalifikováno toto úmyslné jednání: Uvést někoho v omyl či využít něčího omylu lze i provedením zásahu do počítačových informací nebo dat, zásahu do programového vybavení počítače nebo provedením jiné operace uskutečnění převodu peněz či peněžní hodnoty nebo podnět k jejich převodu, kterým jiné osobě způsobí protiprávní majetkovou ztrátu, s úmyslem zajistit neoprávněný ekonomický prospěch pachateli nebo třetí osobě - neoprávněným zadáním, pozměněním, vymazáním nebo potlačením

27 na počítači, zásahu do elektronického nebo jiného technického zařízení, včetně zásahu do předmětů sloužících k ovládání takového zařízení vybavených mikročipem, magnetickým, optickým nebo jiným speciálním záznamem, anebo využitím takové operace či takového zásahu provedeného jiným 127 Organizovaná zločinecká skupina Organizovaná zločinecká skupina je společenstvím více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, která je zaměřena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti. 31998F0733 Článek 1 počítačových údajů, zejména identifikačních údajů, nebo - neoprávněným zásahem do počítačového programu či systému. Pro účely této společné akce se zločinným spolčením rozumí strukturované sdružení více než dvou osob existující po delší dobu, které jedná ve shodě s cílem páchat protiprávní jednání, za která lze uložit trest odnětí svobody nebo opatření omezující svobodu s horní hranicí sazby nejméně čtyři roky nebo závažnější trest, ať tyto trestné činy přestavují cíl sám o sobě, nebo jsou prostředkem pro získání majetkových výhod a případně pro nedovolené ovlivnění fungování orgánů veřejné moci. Mezi trestné činy uvedené v prvním pododstavci patří jednání uvedená v článku 2 Úmluvy o Europolu a v její příloze a jednání, za něž lze uložit trest odpovídající nejméně trestu uvedenému v prvním pododstavci. 133 Věc a jiná majetková hodnota náležející pachateli Věc nebo jiná majetková hodnota náleží pachateli, jestliže ji v době rozhodnutí o ní vlastní, je součástí jeho 32002F0475 Článek 2 32003F0577 Článek 2 Pro účely tohoto rámcového rozhodnutí se teroristickou skupinou rozumí: strukturované sdružení více než dvou osob existující po delší dobu, které jedná ve shodě s cílem páchat teroristické trestné činy. Strukturovanou skupinou se rozumí skupina, která není nahodile vytvořena za účelem bezprostředního spáchání trestného činu, její členové nemusejí mít formálně vymezené úlohy, není nezbytná kontinuita členství ani rozvinutá struktura. d) majetkem" jakýkoli majetek, hmotný nebo nehmotný, movitý nebo nemovitý, právní listiny a dokumenty dokládající nárok na tento majetek nebo podíl na tomto majetku, o kterých se příslušný justiční orgán vydávajícího státu domnívá, že - je výnosem z trestného činu podle článku 3 nebo celkově nebo

28 majetku nebo s ní fakticky jako vlastník nebo majitel nakládá, aniž je oprávněný vlastník, majitel nebo držitel takové věci nebo jiné majetkové hodnoty znám. 32005F0212 Článek 2 částečně hodnotě takového výnosu odpovídá nebo - je nástrojem trestného činu nebo předmětem takového trestného činu; Konfiskace 1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, která mu umožní uložit úplnou nebo částečnou konfiskaci nástrojů trestných činů a výnosů z trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby přesahující jeden rok, nebo majetku, jehož hodnota odpovídá těmto výnosům. 2. Ve vztahu k daňovým trestným činům mohou členské státy používat i jiné než trestní řízení k odnětí výnosů z trestného činu pachateli. 166 Obchodování s lidmi (1) Kdo přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje, nebo vydá dítě, aby ho bylo jiným užito a) k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání nebo obtěžování, anebo k výrobě pornografického díla, b) k odběru tkáně nebo orgánu z jeho těla, c) k službě v ozbrojených silách, d) k otroctví nebo nevolnictví, nebo e) k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování, anebo kdo kořistí z takového jednání, bude potrestán odnětím svobody na dvě 32004F0068 Článek 2 Trestné činy týkající se pohlavního vykořisťování dětí Každý členský stát přijme opatření k zajištění trestnosti těchto úmyslných jednání: a) donucování dítěte k prostituci nebo k účasti na pornografických dílech nebo kořistění prostřednictvím dítěte nebo jiné vykořisťování dítěte k takovým účelům; b) najímání dítěte k prostituci nebo k účasti na pornografických dílech; c) provádění sexuálních praktik s dítětem, pokud i) je k nim použito nátlaku, síly nebo pohrůžek; ii) je dítěti za jeho účast na sexuálních praktikách placeno nebo mu jsou poskytovány jiné odměny nebo výhody nebo iii) dochází ke zneužití uznávaného postavení důvěry, nadřízenosti nebo vlivu nad dítětem.

29 léta až deset let. (2) Stejně bude potrestán, kdo jinou osobu než uvedenou v odstavci 1 za použití násilí, pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy nebo lsti anebo zneužívaje jejího omylu, tísně nebo závislosti, přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá, aby jí bylo jiným užito a) k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání nebo obtěžování, anebo k výrobě pornografického díla, b) k odběru tkáně nebo orgánu z jejího těla, c) k službě v ozbrojených silách, d) k otroctví nebo nevolnictví, nebo e) k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování, anebo kdo kořistí z takového jednání. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) vydá-li takovým činem jiného v nebezpečí těžké újmy na zdraví nebo smrti, c) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného

30 značný prospěch, nebo d) spáchá-li takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci. (4) Odnětím svobody na osm až patnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 těžkou újmu na zdraví, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. (5) Odnětím svobody na deset až šestnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 smrt. (6) Příprava je trestná. 32004F0068 Článek 5 Sankce a přitěžující okolnosti 1. S výhradou odstavce 4 přijme každý členský stát opatření nezbytná k zajištění toho, aby protiprávní jednání uvedená v článcích 2, 3 a 4 podléhala trestům odnětí svobody s horní hranicí alespoň mezi jedním a třemi roky. 2. S výhradou odstavce 4 přijme každý členský stát opatření nezbytná k zajištění toho, aby tato protiprávní jednání podléhala trestům odnětí svobody s horní hranicí alespoň mezi pěti a deseti roky: a) trestné činy uvedené v čl. 2 písm. a) spočívající v donucování dítěte k prostituci nebo k účasti na pornografických dílech a trestné činy uvedené v čl. 2 písm. c) bodu i);

31 32002F0629 Článek 1 b) trestné činy uvedené v čl. 2 písm. a) spočívající v kořistění prostřednictvím dítěte nebo jiném vykořisťování dítěte k takovým účelům a trestné činy uvedené v čl. 2 písm. b), v obou případech, pokud jde o prostituci a pokud je splněna nejméně jedna z následujících okolností: - oběť je dítě nedosahující podle vnitrostátních právních předpisů věku pohlavní dospělosti, - pachatel úmyslně nebo z nedbalosti ohrozil život dítěte, - trestné činy byly spáchány za použití hrubého násilí nebo způsobily dítěti vážnou újmu, - trestné činy byly spáchány v rámci zločinného spolčení ve smyslu společné akce 98/733/SVV bez ohledu na výši trestu uvedenou v této společné akci; c) trestné činy uvedené v čl. 2 písm. a) spočívající v kořistění prostřednictvím dítěte nebo jiném vykořisťování dítěte k takovýmto účelům a trestné činy uvedené v čl. 2 písm. b), v obou případech pokud jde o pornografická díla, v čl. 2 písm. c) bod ii) a iii), čl. 3 odst. 1 písm. a), b) a c), pokud je oběť dítě nedosahující podle vnitrostátních právních předpisů věku pohlavní dospělosti a pokud je splněna nejméně jedna z okolností uvedených ve druhé, třetí a čtvrté odrážce písm. b) tohoto odstavce. 3. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby fyzické osobě, která byla odsouzena za některý z trestných činů uvedený v článcích 2, 3 nebo 4, mohlo být případně dočasně nebo trvale zabráněno ve výkonu pracovní činnosti vztahující se k dozoru nad dětmi. 4. Každý členský stát může za jednání související s dětskou pornografií uvedená v čl. 1 písm. b) bodu iii) stanovit další sankce včetně jiných než trestněprávních sankcí nebo opatření. Trestné činy obchodování s lidmi pro účely vykořisťování pracovní síly nebo pohlavního vykořisťování 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti těchto jednání: najímání, přeprava, předání, přechovávání nebo následné přijetí osoby,

32 32002F0629 Článek 3 včetně výměny nebo předání kontroly nad touto osobou, pokud a) je při něm použito nátlaku, síly nebo pohrůžek včetně únosu nebo b) je při něm využito omylu nebo podvodu nebo c) je při něm zneužito moci nebo zranitelného postavení, takže osoba nemá jinou skutečnou a přijatelnou možnost než podvolit se danému zneužívání, nebo d) při něm dochází k poskytování či přijímání finančních prostředků nebo výhod k získání souhlasu osoby, která má kontrolu nad jinou osobu, za účelem vykořisťování pracovní síly nebo služeb této osoby, zahrnujícího přinejmenším nedobrovolnou nebo nucenou práci či služby, otroctví či praktiky podobné otroctví či nevolnictví, nebo za účelem využívání k prostituci nebo jiným formám pohlavního vykořisťování včetně pornografie. 2. Souhlas oběti obchodování s lidmi se zneužíváním, ať už zamýšleným či skutečným, je nepodstatný, pokud bylo použito kteréhokoli z prostředků uvedených v odstavci 1. 3. Pokud se jednání uvedené v odstavci 1 týká dítěte, je postihováno jako obchodování s lidmi i tehdy, nebylo-li použito prostředků uvedených v odstavci 1. 4. Pro účely tohoto rámcového rozhodnutí se za dítě považuje osoba mladší 18 let. Sankce 1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby protiprávní jednání uvedená v článcích 1 a 2 podléhaly účinným, přiměřeným a odrazujícím trestním sankcím, které mohou vést k vydání. 2. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby protiprávní jednání vymezená v článku 1 byla postihována trestem odnětí svobody, jehož horní hranice činí nejméně osm let, pokud k nim došlo za jedné z těchto okolností: a) trestným činem došlo úmyslně nebo v důsledku hrubé nedbalosti k ohrožení života oběti; b) trestný čin byl spáchán na oběti, která byla obzvláště zranitelná. Za obzvláště zranitelnou oběť se považuje přinejmenším taková oběť, která

33 32005F0212 Článek 2 32005F0212 Článek 3 podle vnitrostátního práva nedosáhla věku pohlavní dospělosti, a byl-li trestný čin spáchán za účelem využívání jiných osob k prostituci nebo k jiným formám pohlavního vykořisťování včetně pornografie; c) trestný čin byl spáchán za užití hrubého násilí nebo jím byla oběti způsobena obzvláště závažná újma; d) trestný čin byl spáchán v rámci činnosti zločinného spolčení, jak je vymezena ve společné akci 98/733/SVV, bez ohledu na výši trestu tam uvedenou. Konfiskace 1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, která mu umožní uložit úplnou nebo částečnou konfiskaci nástrojů trestných činů a výnosů z trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby přesahující jeden rok, nebo majetku, jehož hodnota odpovídá těmto výnosům. 2. Ve vztahu k daňovým trestným činům mohou členské státy používat i jiné než trestní řízení k odnětí výnosů z trestného činu pachateli. Rozšířené konfiskační pravomoci 1. Každý členský stát přijme alespoň taková nezbytná opatření, která mu umožní za podmínek uvedených v odstavci 2 úplnou nebo částečnou konfiskaci majetku patřícího osobě odsouzené za trestný čin a) spáchaný ve zločinném spolčení, jak je vymezuje společná akce 98/733/SVV ze dne 21. prosince 1998, kterou se stanoví, že účast na zločinném spolčení je v členských státech Evropské unie trestným činem [5], pokud se na trestný čin vztahuje - rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV ze dne 19. července 2002 o boji proti obchodování s lidmi [7], - rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV ze dne 22. prosince 2003 o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii [9], 2. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, která umožní

34 konfiskaci podle tohoto článku alespoň tehdy, a) je-li vnitrostátní soud na základě konkrétních skutečností plně přesvědčen, že předmětný majetek pochází z trestné činnosti odsouzené osoby spáchané v době před odsouzením za trestný čin podle odstavce 1, kterou tento soud považuje za přiměřenou okolnostem daného případu, nebo b) je-li vnitrostátní soud na základě konkrétních skutečností plně přesvědčen, že předmětný majetek pochází z podobné trestné činnosti odsouzené osoby spáchané v době před odsouzením za trestný čin podle odstavce 1 tohoto článku, kterou tento soud považuje za přiměřenou okolnostem daného případu, nebo c) je-li zjištěno, že hodnota majetku není úměrná legálnímu příjmu odsouzené osoby, a vnitrostátní soud je na základě konkrétních skutečností plně přesvědčen, že předmětný majetek pochází z trestné činnosti odsouzené osoby. 3. Každý členský stát může rovněž zvážit přijetí nezbytných opatření, která mu v souladu s podmínkami stanovenými v odstavcích 1 a 2 umožní uložit úplnou nebo částečnou konfiskaci majetku získaného nejbližšími příbuznými dotyčné osoby a majetku převedeného na právnickou osobu, ve které vykonává dotyčná osoba, sama anebo ve spojení se svými nejbližšími příbuznými, rozhodující vliv. To platí i tehdy, dostává-li dotyčná osoba podstatnou část příjmů této právnické osoby. 4. Členské státy mohou použít i jiné než trestní řízení k odnětí předmětného majetku pachateli. 173 Vydírání (1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců až čtyři léta nebo 32002F0475 Článek 3 Trestné činy spojené s teroristickými činnostmi Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zařazení těchto jednání mezi trestné činy spojené s terorismem: a) krádež s přitěžujícími okolnostmi s cílem spáchat některý z činů uvedených v čl. 1 odst. 1;

35 peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami, c) spáchá-li takový čin se zbraní, d) způsobí-li takovým činem značnou škodu e) spáchá-li takový čin na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, nebo f) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady ( 307), teroristického útoku ( 309) nebo teroru ( 310), nebo c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu. b) vydírání s cílem spáchat některý z činů uvedených v čl. 1 odst. 1; c) padělání veřejných listin s cílem spáchat některý z činů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až h) a v čl. 2 odst. 2 písm. b).