Rada Evropské unie Brusel 11. května 2017 (OR. en) 8950/17 AGRILEG 92 DENLEG 41 VETER 36 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 4. května 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: D043211/04 Předmět: Generální sekretariát Rady NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne XXX, kterým se mění nařízení (ES) č. 2073/2005, pokud jde o Campylobacter v jatečně upravených tělech brojlerů Delegace naleznou v příloze dokument D043211/04. Příloha: D043211/04 8950/17 kno DGB 2B
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX SANTE/12077/2015 Rev. 1 (POOL/G4/2015/12077/12077R1- EN.doc) D043211/04 [ ](2017) XXX draft NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne XXX, kterým se mění nařízení (ES) č. 2073/2005, pokud jde o Campylobacter v jatečně upravených tělech brojlerů (Text s významem pro EHP)
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne XXX, kterým se mění nařízení (ES) č. 2073/2005, pokud jde o Campylobacter v jatečně upravených tělech brojlerů (Text s významem pro EHP) EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin 1, a zejména na čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení, vzhledem k těmto důvodům: (1) Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 2 stanoví mikrobiologická kritéria pro některé mikroorganismy a prováděcí pravidla, která musí provozovatelé potravinářských podniků dodržovat vzhledem k obecným a zvláštním hygienickým požadavkům podle článku 4 nařízení (ES) č. 852/2004. (2) Nařízení (ES) č. 2073/2005 konkrétně stanoví kritéria hygieny výrobního procesu, která uvádějí orientační hodnoty kontaminace, při jejichž překročení jsou vyžadována nápravná opatření s cílem udržet hygienu procesu v souladu s potravinovým právem. (3) Souhrnná zpráva Evropské unie o vývojových tendencích a zdrojích zoonóz, původců zoonóz a ohnisek chorob vyvolaných původcem v potravinách v roce 2015 3 zveřejněná Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) uvádí, že kampylobakteróza lidí je nejčastěji hlášenou chorobou vyvolanou původcem v potravinách u lidí v Unii každoročně je hlášeno asi 230 000 případů. (4) V roce 2010 zveřejnil úřad EFSA analýzu základního průzkumu výskytu Campylobacteru u šarží a jatečně upravených těl brojlerů 4. Uvedený základní průzkum byl proveden na úrovni jatek v roce 2008 a jeho cílem bylo získat srovnatelné údaje o výskytu a míře kontaminace u brojlerů v Unii. Úřad EFSA dospěl k závěru, že jatečně upravená těla brojlerů byla kontaminována v průměru v míře 75,8 %, přičemž mezi jednotlivými členskými státy a jatkami panovaly značné rozdíly. 1 2 3 4 Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1. Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1. EFSA Journal 2016;14(12):4634. EFSA Journal 2010; 8(03):1503. 2
(5) Podle vědeckého stanoviska úřadu EFSA týkajícího se kampylobakterózy lidí v souvislosti s masem brojlerů 5, jež bylo zveřejněno v roce 2010, způsobuje 20 30 % případů kampylobakterózy u lidí pravděpodobně manipulace s masem brojlerů, jeho příprava a konzumace a 50 80 % lze přičíst celkové populaci kuřat. (6) Vědecké stanovisko úřadu EFSA týkající se možností kontroly Campylobacteru v celém produkčním řetězci drůbežího masa, jež bylo zveřejněno v roce 2011 6, navrhuje řadu možností pro kontrolu na úrovni jednotlivých hospodářství i jatek, včetně zavedení kritéria hygieny výrobního procesu pro Campylobacter, a odhaduje jejich dopad na snížení počtu případů u lidí. Úřad EFSA odhaduje, že by bylo možné snížit riziko pro veřejné zdraví způsobené konzumací masa brojlerů o více než 50 %, kdyby jatečně upravená těla splňovala limit 1 000 KTJ/g, a zdůrazňuje, že vzorky kůže z krku a kůže z hrudi vykazují výrazně odlišné úrovně kontaminace. (7) V roce 2012 zveřejnil úřad EFSA rovněž vědecké stanovisko týkající se rizik pro veřejné zdraví, jimiž se mají zabývat kontroly drůbežího masa, a v tomto stanovisku identifikoval Campylobacter jako organismus, který má zásadní význam z hlediska veřejného zdraví 7, a doporučil upravit stávající kontrolní metody jatečně upravených těl drůbeže tak, aby se zaměřily na Campylobacter. Konkrétně navrhuje úřad EFSA zavést kritérium hygieny výrobního procesu pro Campylobacter u jatečně upravených těl brojlerů. (8) Na základě stanovisek úřadu EFSA z let 2010 a 2011 zadala Komise provedení analýzy nákladů a přínosů v případě stanovení určitých kontrolních opatření pro snížení výskytu Campylobacteru v mase brojlerů v různých fázích potravinového řetězce 8. Hlavním závěrem této analýzy nákladů a přínosů je, že zavedení kritéria hygieny výrobního procesu pro Campylobacter u jatečně upravených těl brojlerů je jednou z možností, jak zajistit optimální rovnováhu mezi omezením výskytu kampylobakterózy lidí přičítané konzumaci drůbežího masa a hospodářskými dopady v důsledku uplatňování tohoto kritéria. (9) Cílem kritéria hygieny výrobního procesu pro Campylobacter u jatečně upravených těl brojlerů je udržení kontaminace jatečně upravených těl během postupu porážení pod kontrolou. Aby se zajistilo plné zapojení celého řetězce, jak doporučuje stanovisko úřadu EFSA o možnostech kontroly Campylobacteru, měla by se kromě toho zvážit i kontrolní opatření na úrovni hospodářství. (10) Kontrola Campylobacteru je i nadále obtížná, protože se zdá, že vertikální přenos není významným rizikovým faktorem, a vše závisí na tom, jak účinná jsou opatření biologické bezpečnosti při odstraňování Campylobacteru z brojlerů. Proto by se měl zvážit postup po jednotlivých krocích, jehož prostřednictvím by se kritéria hygieny výrobního procesu časem postupně zpřísňovala. Aby však zůstala zachována stejná úroveň ochrany v členských státech, kde již bylo této úrovně ochrany dosaženo, stanoví čl. 5 odst. 5 nařízení (ES) č. 2073/2005 dostatečnou flexibilitu, pokud jde o použití přísnějšího kritéria hygieny výrobního procesu, jelikož takové alternativní 5 6 7 8 EFSA Journal 2010; 8(1):1437. EFSA Journal 2011;9(4):2105. EFSA Journal 2012;10(6):2741. https://ec.europa.eu/food/sites/food/files/safety/docs/biosafety_food-borne-disease_campy_cost-beneanaly.pdf 3
kritérium poskytuje přinejmenším rovnocenné záruky jako referenční kritérium stanovené v nařízení (ES) č. 2073/2005. (11) Aby se snížila administrativní zátěž provozovatelů potravinářských podniků, měl by se plán odběru vzorků pro kritérium Campylobacter řídit stejnou zkušební metodou jako v případě kritéria hygieny výrobního procesu stanoveného pro salmonely u jatečně upravených těl drůbeže. Pro analýzy Campylobacteru lze proto použít tytéž vzorky kůže z krku, které byly použity pro zkoušky dodržování kritéria hygieny výrobního procesu stanoveného pro salmonely u jatečně upravených těl drůbeže. (12) Horizontální metodou kvantifikace Campylobacteru v potravinách a krmivech je mezinárodní norma EN ISO 10272-2. Tato norma by proto měla být stanovena jako referenční metoda pro ověřování dodržování kritéria pro Campylobacter u jatečně upravených těl drůbeže. (13) Je vhodné odložit použitelnost tohoto nařízení, aby se provozovatelům potravinářských podniků poskytl dostatek času k přizpůsobení svých stávajících postupů novým požadavkům a aby se laboratořím provádějícím analýzy Campylobacteru umožnilo zavést nové metody vyšetření stanovené v tomto nařízení. (14) Nařízení (ES) č. 2073/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. (15) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Příloha I nařízení (ES) č. 2073/2005 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. Článek 2 Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2018. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne Za Komisi předseda Jean-Claude JUNCKER 4