Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA Lucie Hellebrandová Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě 1
Základní údaje o projektu: Partneři: ZÚ (vedoucí partner), ČHMÚ, VŠB TUO, IMGW, GIG a IPIŚ PAN Termín zahájení fyzické realizace: 1.7.2010 Termín ukončení fyzické realizace: 30.6.2013 Termín ukončení udržitelnosti: 31.3.2019 (více jak 5 let) Hlavní cíle projektu: tvorba regionálního informačního systému o kvalitě ovzduší v česko-polském pohraničí tvorba společné metodiky pro hodnocení kvality ovzduší hodnocení transhraničních přenosů ZL možnost prognózování epizod vysokých koncentrací ZL Specifické cíle projektu: studium příčin a stavu znečištění ovzduší prašným aerosolem popis meteorologických podmínek ovlivňujících znečištění zpřístupnění informací o znečištění pomocí el. tabulí tvorba společné česko-polské monitorovací sítě posouzení přeshraničních přenosů iniciace a rozvoj polsko-české spolupráce v oblasti výzkumu stavu znečištění polétavým prachem 2
Jednotlivé úkoly a koordinátoři úkolů: 1. Identifikace problémů kvality ovzduší ve sledované oblasti IMGW 2. Příprava prostorových dat IPIŚ PAN 3. Inventarizace a charakteristika zdrojů znečištění GIG 4. Příprava meteorologických dat ČHMÚ 5. Vypracování modelu šíření znečištění VŠB 6. Realizace společných měření ZÚ 7. Prognózování koncentrací znečištění IMGW 8. Hodnocení transhraničního přenosu ZL VŠB, ČHMÚ 9. Vypracování systému předávání informací o znečištění ovzduší VŠB, GIG Udržitelnost projektu: 5 let (ve skutečnosti více) výjimka, nebyla povinnost u všech 3
Oblast realizace projektu: 4
5
Jednotliví partneři projektu: IMGW analýza kvality ovzduší v oblasti realizace projektu, zpracování digitálních dat, vypracování metodiky inventarizace a charakteristiky zdrojů emisí, modelování, vývoj metodiky hodnocení transhraničních přenosů GIG udržování společného informačního systému, měření ultrajemnýchčástic, analýza údajů IPIŚ PAN identifikace problémů kvality ovzduší, příprava prostorových dat, měření v Ratiboři. ČHMÚ letecká a mobilní měření, inventarizace zdrojů, hodnocení meteorologických podmínek, kvantifikace přeshraničního přenosu, předpověď epizod s vysokými koncentracemi škodlivin, publikace VŠB TUO příprava prostorových dat v GIS, výpočet emisí z lokálních topenišť a dopravy, modelování prognóz, příprava meteorologických dat, jejich digitalizace a prostorová lokalizace.. ZÚ Ostrava vedení projektu, tvorba loga a propagačních materiálů, realizace společných měření, podíl na přípravě predikce, vypracování a fyzická realizace systému předávání dat.. 6
Výstupy z projektu: stále fungující web www.air-silesia.eu ve správě GIG společné publikace - Atlas ostravského ovzduší - Vliv meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy oponentura MŽP ČR projekt se stal podkladem pro další projekty CZ-PL spolupráce (Air Border ) CZ-PL program uvedl náš projekt jako příklad dobré praxe v realizaci projektů 7
dlouhodobě nejzávažnějším problémem je nadlimitní vysoká úroveň koncentrací částic antropogenního původu PM 10 a PM 2,5,největší zdravotní riziko představuje několikanásobné překračování cílové limitní hodnoty benzo[a]pyrenu výsledky analýz vzorků odebraných v období od 1.7.2011 31.3.2013 ukazují na vyšší koncentrace prachu (PM10), B(a)P i PCDD/F na polské straně hranice úroveň znečištění ovzduší oxidem siřičitým (SO 2 ) je v regionu Slezského vojvodství přibližně dvojnásobná oproti regionu Moravskoslezského kraje; tyto koncentrace v regionu Slezského vojvodství pocházejí z velké části z lokálních topenišť, kde se často používají paliva odlišné kvality s větším obsahem síry; plošně nejrozsáhlejší oblast s nejvyšším znečištěním ovzduší se nachází přibližně mezi česko-polskou hranicí a okolím Rybnika, znečištěním pocházejícím z této oblasti je výrazně ovlivňováno i pohraničí České republiky na polské straně mají velký vliv domácí topeniště, vliv velkých průmyslových zdrojů však není zanedbatelný; na české straně patří k nejvíce znečištěným zejména lokality s vysokým vlivem velkých průmyslových zdrojů, nicméně podíl ostatních typů zdrojů s nízkou emisí není zanedbatelný a jejich vliv se zvyšuje během špatných rozptylových podmínek; přestože vzduch proudí častěji z Česka do Polska, je imisní zatížení vyšší při směru proudění opačném, tj. z Polska do Česka; při převážně dobrých rozptylových podmínkách jsou škodliviny většinou přenášeny z regionu Moravskoslezského kraje do regionu Slezského vojvodství, zatímco při převážně zhoršených rozptylových podmínkách je tomu naopak; vliv rychlosti větru a vertikálního teplotního zvrstvení na koncentrace škodlivin v ovzduší je dominantní, vliv směru větru v oblasti je doplňkový; výjimečně vysoké koncentrace jsou způsobeny dlouhotrvajícími inverzními situacemi v celé oblasti v zimním období, tj. v prosinci až únoru; meziroční proměnlivost koncentrací škodlivin je vysoká a závisí na meteorologických podmínkách zejména v chladné polovině roku. 8
Informace o projektu naleznete na jeho internetových stránkách: www.air-silesia.eu Děkuji za pozornost Ing. Hellebrandová Lucie Oddělení ovzduší Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě www.zuova.cz 9