Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
OBSAH. CÍLE VÝZKUMU 5 2. METODA VÝZKUMU. HLAVNÍ ZÁVĚRY DETAILNÍ VÝSLEDKY 4. DOPRAVNÍ CHOVÁNÍ OBYVATEL BRNA A HODNOCENÍ SOUČASNÉHO HL. NÁDRAŽÍ 2 4. Cestování vlakem 22 4.2 Dostatek prostoru pro cestující a vnímaný komfort na hlavním nádraží 0 4. Cestování MHD 4.4 Chůze pěšky 5. PŘESTAVBA ŽUB V KONTEXTU DALŠÍCH ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ MĚSTA. POVĚDOMÍ A INFORMOVANOST O PROBLEMATICE ŽUB 4. Povědomí o zvažovaných variantách přestavby hlavního nádraží 44.2 Subjektivní pocit informovanosti o problematice přestavby ŽUB 4 7. NÁZORY NA JEDNOTLIVÉ VARIANTY POLOHY HLAVNÍHO NÁDRAŽÍ 52 7. Přijatelnost jednotlivých variant polohy hlavního nádraží 54 7.2 Důvody nepřijatelnosti varianty Řeka 7. Důvody nepřijatelnosti varianty Pod Petrovem 2 7.4 Důvody nepřijatelnosti varianty zachování nádraží ve stávající poloze Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 2
OBSAH. PREFEROVANÁ VARIANTA HLAVNÍHO NÁDRAŽÍ 5. Preferovaná varianta hlavního nádraží.2 Preferovaná varianta hlavního nádraží dle subjektivního pocitu informovanosti. Preferovaná varianta hlavního nádraží a přijatelnost dalších variant 70.4 Preferovaná varianta hlavního nádraží dle sociodemografických charakteristik 7.5 Důvody preference jednotlivých variant 7. Další motivy a bariéry podpory umístění hlavního nádraží 7.7 Preferovaná varianta hlavního nádraží po seznámení se s vlastnostmi variant 2. O čí názor by se zastupitelé v rozhodování o poloze nádraží měli opírat? 4. PREFERENCE PŘESTAVBY A MODERNIZACE ŽUB V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH. Důležitost vybraných aspektů spojených s modernizací ŽUB a přestavbou nádraží 7.2 Priority v souvislosti s modernizací ŽUB. Priority spojené s modernizací ŽUB dle preferované varianty polohy nádraží.4 Důležitost a priorita faktorů spojených s modernizací ŽUB 2.5 Souvislost preferencí variant hlavního nádraží s požadavky na přestavbu 4 0. VYUŽITÍ OBLASTI TZV. JIŽNÍHO CENTRA 7 PŘÍLOHY Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
DESIGN A CÍLE VÝZKUMU Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 4
. CÍLE VÝZKUMU Cílem tohoto výzkumu je zjištění postojů brněnské veřejnosti k vybraným tématům týkajícím se rozvoje a potenciálu města Brna se zaměřením na změnu polohy hlavního nádraží. Výzkum se zaměřil na následující témata: dopravní chování obyvatel města ve vztahu k hlavnímu nádraží, míra využívání hlavního nádraží, vztah nádraží s ostatními projekty a širším kontextem rozvoje Brna, povědomí a informovanost obyvatel Brna o tématu modernizace železničního uzlu Brno včetně přestavby hlavního nádraží, přijatelnost zvažovaných variant polohy hlavního nádraží, preference polohy nádraží a důvody těchto preferencí. Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 5
2. METODA VÝZKUMU Kvantitativní výzkum na reprezentativním vzorku obyvatel Brna ve věku a více let Populace: obyvatelé města Brna ve věku a více let (vč. těch, kdo nemají v Brně trvalý pobyt, ale obvykle zde žijí). Výběr respondenta: kvótní výběr na základě dat ze SLDB 20 a pozdějších aktualizací, kvótními znaky jsou pohlaví, věk, vzdělání a městská část bydliště dotázaných. Metoda: standardizované face-to-face rozhovory realizované vyškolenými tazateli agentury FOCUS v domácnostech respondentů, kombinace PAPI (Pen and Pencil Interviewing) a CAPI (Computer Assisted Personal Interviewing) dotazování. Nástroj sběru dat: dotazník obsahující uzavřené i otevřené otázky délka rozhovoru průměrně 22 minut. Termín sběru dat:. leden 4. únor 20. Velikost výběrového souboru: 5 respondentů. Zpracování a kontrola dat Získaná data byla agregována, datová matice byla podrobena formální a logické kontrole. Paralelně se sběrem a zpracováním dat probíhaly i zpětné kontroly pole. Tyto se realizovaly telefonicky i v domácnostech dotázaných. Každému tazateli bylo zkontrolováno 50 % náhodně vybraných dotazníků. Na základě kontroly dat a zpětných kontrol pole bylo vyřazeno dotazníků. Výsledný soubor, který vstoupil do analýzy, tak čítá 5 dotazníků. Pro dosažení reprezentativních výsledků byla získaná data metodou vícefaktorového statistického vážení upravena tak, aby plně korespondovala se strukturou zkoumané populace z hlediska kvótních znaků. Zpracování dat proběhlo v programech SPSS a Q Research Software. Interval spolehlivosti se pohybuje v rozsahu ±, % na hladině významnosti 5 % při 50% četnosti jevu. Poznámka ke zpracování: procentuální údaje v tabulkách a grafech jsou pro větší přehlednost zaokrouhleny na celá čísla. Z důvodu zaokrouhlení nemusí být výsledný součet procent v některých případech roven 00 %. Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
HLAVNÍ ZÁVĚRY Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 7
. HLAVNÍ ZÁVĚRY SOUČASNÝ STAV Více než dvě třetiny obyvatel Brna jezdí alespoň občas vlakem, frekvence jejich cestování po železnici však není nijak vysoká. V železničním systému moravské metropole má hlavní nádraží klíčovou úlohu, pro téměř 0 % cestujících je to nádraží, které v Brně využívají nejčastěji. Prostor hlavního nádraží není důležitý jen pro samotné cestující vlakem, ale i pro obyvatele Brna, kteří používají městskou hromadnou dopravu téměř dvě třetiny z nich se zde pohybují alespoň jednou týdně. MHD je také naprosto převažujícím způsobem dopravy na nádraží či z něj. Obyvatelé města jsou většinově nespokojeni se zázemím, které současné hlavní nádraží nabízí. Podle většiny z nich neposkytuje dostatek prostoru pro cestující, dvě třetiny jej také hodnotí negativně z hlediska komfortu, který cestujícím nabízí. Zdroj: www.milujibrno.cz PŘESTAVBA ŽUB V KONTEXTU DALŠÍCH ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ MĚSTA Přestavbu železničního uzlu Brno včetně hlavního nádraží považují za potřebnou téměř dvě třetiny Brňanů a Brňanek, pouze % se domnívá, že přestavba nutná není. V rámci dalších připravovaných rozvojových projektů města se přestavba ŽUB včetně hlavního nádraží z hlediska vnímané potřebnosti umístila na šesté příčce z celku devíti dotazovaných projektů. Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
HLAVNÍ ZÁVĚRY OČEKÁVÁNÍ OBYVATEL BRNA OD PŘESTAVBY A MODERNIZACE ŽUB V souvislosti s přestavbou a modernizací ŽUB považují obyvatelé Brna za klíčové (tedy s vysokým podílem důležitosti a vysokou mírou priority) následující aspekty: co nejmenší negativní vliv nového železničního uzlu na kvalitu a dostupnost MHD ve městě, co nejmenší zásah do provozu železnice a města jako celku během přestavby, zvýšení komfortu při využívání nádraží pro cestování vlakem (čekání na vlak, nastupování do vlaku atp.), co nejmenší náklady s přebudováním a provozováním MHD v souvislosti s modernizací ŽUB, financování přestavby hlavního nádraží z operačních fondů EU. Poloha nádraží poblíž historického centra města vykazuje průměrnou důležitost (je důležitá pro % obyvatel města), nicméně z hlediska priorit se řadí na čelní příčky. Znamená to, že obyvatelé, pro které je tento aspekt důležitý, poloze nádraží v blízkosti centra města přisuzují vysokou prioritu. Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
HLAVNÍ ZÁVĚRY INFORMOVANOST O PROBLEMATICE ŽUB A POVĚDOMÍ O ZVAŽOVANÝCH VARIANTÁCH Informovanost obyvatel města o zvažovaných variantách polohy hlavního nádraží je nízká. Téměř polovina obyvatel města uvádí, že nemá povědomí o konkrétních variantách, o kterých se v souvislosti s přestavbou ŽUB a umístěním hlavního nádraží uvažuje. Pouze třetina Brňanů a Brňanek se cítí být o problematice přestavby ŽUB alespoň částečně informována. Zdroj: www.ceskatelevize.cz 4 % neví přesně, o jakých konkrétních variantách se v souvislosti s přestavbou ŽUB uvažuje. 4 % se cítí se být alespoň částečně informováno. Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 0
HLAVNÍ ZÁVĚRY NÁZORY NA ZVAŽOVANÉ VARIANTY POLOHY HLAVNÍHO NÁDRAŽÍ Nejvyšší míru přijatelnosti optikou obyvatel města vykazuje varianta Pod Petrovem (přijatelná pro 4 % dotázaných), varianta nádraží ve stávajícím umístění je přijatelná pro 5 % respondentů, nejnižší přijatelnost vykazuje varianta Řeka (4 %). Detailnější pohled na přijatelnost jednotlivých variant ukazuje, že pro většinu obyvatel Brna (57 %) je přijatelných více variant umístění hlavního nádraží, výlučných zastánců jen jedné z variant je v populaci třetina (7 %). Vzájemnou (ne)přijatelnost jednotlivých variant ukazují následující grafy. Varianta Pod Petrovem je přijatelná i pro většinu stoupenců dalších dvou variant pro 7 % příznivců stávajícího umístění a pro 74 % příznivců varianty Řeka. Zachování nádraží ve stávající poloze je akceptovatelné pro většinu zastánců varianty Pod Petrovem a necelou polovinu stoupenců varianty Řeka. Varianta Řeka je přijatelná i pro nadpoloviční většinu zastánců polohy Pod Petrovem, ovšem jen pro dvě pětiny příznivců nulové varianty. Vzájemná přijatelnost jednotlivých variant umístění hlavního nádraží Pod Petrovem stávající umístění Řeka Pod Petrovem (N = ) 00 5 4 57 4 2 přijatelné nepřijatelné stávající umístění (N = 57) 7 25 00 5 0 neví Řeka (N = 4) 74 2 4 4 5 00 v řádkových % Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
HLAVNÍ ZÁVĚRY PREFEROVANÁ VARIANTA UMÍSTĚNÍ HLAVNÍHO NÁDRAŽÍ Mají-li obyvatelé Brna z nabízených variant polohy hlavního nádraží vybrat jednu, ke které se kloní nejvíce, pak nejčastěji volí variantu stávajícího umístění (5 %), necelá třetina volí variantu Pod Petrovem ( %), čtvrtina preferuje variantu Řeka (24 %). I přes pozorované rozdíly v preferencích nelze říci, že by se obyvatelé města výraznou či jasnou většinou klonili k některé z jednotlivých variant. Data lze číst také tak, že: dvě třetiny dospělých obyvatel města ( %) preferují některou z variant v blízkosti historického centra města (stávající umístění nebo Pod Petrovem), více než polovina dotázaných (55 %) se kloní k přesunu hlavního nádraží do některé z nových zvažovaných poloh (Pod Petrovem nebo Řeka). Preference polohy nádraží souvisí s mírou informovanosti u problematice ŽUB. Lidé, kteří se o problematice ŽUB cítí být informováni, nejvíce preferují variantu Řeka ( %). Lidé, kteří se necítí být informováni, případně o přestavbě ŽUB vůbec neslyšeli, nejvíce preferují nádraží ve stávající poloze ( %). Popsané rozdíly jsou statisticky významné. stávající umístění varianta Pod Petrovem varianta Řeka neumím posoudit, nevím Obyvatelé Brna + 5 24 0 Preferovaná varianta dle subjektivního pocitu informovanosti o ŽUB Řeka Pod Petrovem stávající umístění neví cítí se být informováni % % 0 % 2 % necítí se být informováni % % % 4 % celek 24 % % 5 % 0 % v řádkových %, barevně jsou zvýrazněny statisticky významné rozdíly oproti preferencím celku Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
HLAVNÍ ZÁVĚRY Postoj k variantám polohy hlavního nádraží ŘEKA POD PETROVEM STÁVAJÍCÍ UMÍSTĚNÍ přijatelnost / nepřijatelnost varianty 4 % / % 4 % / 24 % 5 % / % Preference* (0 % neví) 24 % % 5 % důvody preference (vždy % z těch, kdo variantu preferují) nové, moderní 24 % větší, prostornější 24 % mimo centrum % dostupné MHD % je v centru, blízko 4 % dostupné MHD 22 % nové, moderní % rozšíření, zvětšení % zvyk, tradice 2 % dostačující, funkční 2 % vyhovující 20 % dostupné MHD % důvody nepřijatelnosti (vždy % z těch, kteří danou variantu považují za nepřijatelnou) daleko od centra % daleko (obecně) 25 % špatná dostupnost % zbytečné % drahé, nákladné % zbytečné % zničí hist. centrum % vyhovuje stávající % nemoderní, zastaralé 0 % nevyhovující, chátrá 2 % málo místa % malá kapacita % *Statistická odchylka v preferencích jednotlivých variant činí: +/- 2, % u varianty Řeka, +/- 2, % u varianty Pod Petrovem a +/- 2, % u stávající varianty. Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
HLAVNÍ ZÁVĚRY Postoj k variantám polohy hlavního nádraží Které aspekty v souvislosti s modernizací ŽUB považují zastánci jednotlivých variant za nejvíce prioritní? ŘEKA POD PETROVEM STÁVAJÍCÍ UMÍSTĚNÍ preferuje 24 % preferuje % preferuje 5 % financování z operačních fondů EU (5 %) zvýšení kapacity nádraží (4 %) co nejrychlejší začátek přestavby (2 %) napojení Brna na vysokorychlostní tratě (25 %) nádraží co nejblíže historického centra ( %) co nejmenší vliv polohy nádraží na kvalitu a dostupnost MHD ve městě ( %) zvýšení kapacity nádraží ( %) vysoký komfort při používání nádraží (0 %) nádraží co nejblíže historického centra (44 %) co nejmenší vliv polohy nádraží na kvalitu a dostupnost MHD ve městě (40 %) co nejmenší zásah do provozu železnice a města během přestavby (5 %) co nejmenší náklady s přebudováním a provozováním MHD v souvislosti s modernizací ŽUB (0 %) Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 4
HLAVNÍ ZÁVĚRY Asociace preference variant nádraží s vybranými otázkami Zvolená preference umístění hlavního nádraží byla podrobena analýze závislosti na vybraných otázkách. Byly identifikovány následující závislosti (schematické zobrazení ukazuje tabulka na následující straně). Nejsilnější míra závislosti byla zjištěna u vnímané dostatečnosti prostoru pro cestující na současném hlavním nádraží respondenti, podle kterých současné nádraží nabízí dostatek prostoru pro cestující, častěji preferují variantu nádraží na stávajícím místě. Tuto variantu upřednostňují častěji také ti, kdo pozitivně vnímají současné nádraží z hlediska komfortu. Hlavní nádraží v současném umístění či variantu Pod Petrovem preferují častěji respondenti, kteří se ztotožňují s názorem, že odsunem nádraží k řece utrpí centrum města nižší návštěvností, což způsobí zánik části obchodů a služeb. Tyto dvě varianty také častěji preferují ti, kterým brání v preferenci varianty Řeka jejich názor na vlastnictví pozemků spekulanty. Dotázaní, pro které je přestavba ŽUB důležitá, významně častěji preferují varianty Řeka a Pod Petrovem. Preference těchto variant je také častěji uváděna těmi, kteří deklarují znalost variant polohy hlavního nádraží. Variantu Řeka preferují častěji respondenti, kteří se ztotožňují s názorem, že bez odsunu nádraží k řece se město nebude moci rozvíjet. Variantu Řeka rovněž častěji preferují lidé, kteří se cítí být informováni o problematice přestavby ŽUB. Preference variant hlavního nádraží naopak není statisticky významně závislá na dopravním chování respondentů frekvence cestování vlakem, nejčastěji využívané nádraží, frekvence využívání hlavního nádraží, způsob dopravy na a z hlavního nádraží, frekvence cestování MHD, frekvence používání uzlu MHD před nádražím, vnímání vzdálenosti hlavního nádraží a Českou nemají na preferenci polohy hlavního nádraží statisticky významný vliv. Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
HLAVNÍ ZÁVĚRY Závislost preference variant nádraží na vybraných otázkách číslo otázky znění otázky (zkráceno) statisticky významná souvislost s preferencí varianty hl. nádraží* síla asociace (Cramerovo V) síla asociace (slovně) preferovanější** varianty při kladné/souhlasné odpovědi Řeka Pod Petrovem stávající umístění q27 dostatečnost prostoru pro cestující na současném hlavním nádraží ano 0, středně silná R qc potřebnost přestavby ŽUB ano 0,04 středně silná R R q4 q q2 ztotožnění s názorem o nižší návštěvnosti a vylidnění centra při variantě Řeka vlastnictví pozemků spekulanty brání preferenci varianty Řeka vnímání komfortu pro cestující na současném hlavním nádraží ano 0,27 středně silná R R ano 0,27 středně silná R R ano 0,24 slabá R q2 deklarovaná znalost variant ano 0,22 slabá R R q ztotožnění s názorem o překážce rozvoje města při neodsunutí k řece ano 0,2 slabá R q0 pocit informovanosti ano 0, slabá R q frekvence cestování vlakem ne - q nejčastěji využívané nádraží ne - q2 frekvence využívání hlavního nádraží ne - q20+22 způsob dopravy na hlavní nádraží ne - q2 způsob dopravy z hlavního nádraží ne - q24 frekvence cestování MHD ne - q25 frekvence používání uzlu MHD před nádražím ne - q vnímání vzdálenosti hlavního nádraží a České ne - * na hladině významnosti 0,05 ** statisticky významně více preferovanější oproti celku (ne nutně většina) Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
HLAVNÍ ZÁVĚRY Vztah preferencí variant a důležitosti aspektů modernizace ŽUB číslo otázky znění otázky / požadavku na přestavbu (zkráceno) statisticky významná souvislost s preferencí varianty hl. nádraží* síla asociace (Cramerovo V) síla asociace (slovně) preferovanější** varianty při vyšší důležitosti vlastnosti Řeka Pod Petrovem stávající umístění q2.d aby hl. nádraží bylo co nejblíže historického centra města ano 0, středně silná R R q2.a zvýšení kapacity ano 0,4 středně silná R R q2.o napojení na vysokorychlostní železniční tratě ano 0,277 středně silná R R q2.b co nejrychlejší začátek přestavby ano 0,247 slabá R R q2.j rozvoj prostoru jižně od současného nádraží ano 0,242 slabá R q2.i vysoký komfort v souvislosti s čekáním na vlak, s nastupováním do vlaku, ano 0,2 slabá R R q2.f vznik nových přestupních terminálů vlak-mhd ano 0,20 slabá R q2.h napojení historického centra města a nábřeží řeky Svratky ano 0, slabá R q2.k oddělení nákladní a osobní žel. dopravy ano 0, slabá R R q2.g q2.e q2.m q2.l q2.c financování přestavby z operačních fondů Evropské unie co nejmenší náklady s přebudováním a provozováním sítě MHD zatížení co nejmenšího území hlukem z provozu vlaků na železnici co nejmenší negativní vliv na kvalitu a dostupnost MHD ve městě co nejmenší zásah do provozu železnice a města během přestavby ano 0,4 velmi slabá R ano 0,00 velmi slabá R R ano 0,0 velmi slabá R ano 0,02 velmi slabá R ne - * na hladině významnosti 0,05 ** statisticky významně více preferovanější oproti celku (ne nutně většina) Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
HLAVNÍ ZÁVĚRY VYUŽITÍ OBLASTI TZV. JIŽNÍHO CENTRA V rámci výzkumu nás dále zajímal názor Brňanů a Brňanek na rozvoj prostoru jižně od současného nádraží, tj. prostoru za současným hlavním nádražím směrem ke Komárovu a Heršpické. Obyvatelé města by zde nejvíce uvítali: přírodní park (uvedlo 5 %), dále obchody a služby pro občany (5 %), bytovou výstavbu (4 %) a nabídku sportovišť (2 %). Jen 4 % dotázaných zastávají názor, že by se dané území mělo ponechat v současném stavu. Očekávání od možné nové části města z pohledu zastánců variant Řeka a Pod Petrovem jsou, i přes dílčí pozorované rozdíly, v zásadě podobné. O ČÍ NÁZOR BY SE ZASTUPITELÉ V ROZHODOVÁNÍ O ŽUB MĚLI OPÍRAT? I přesto, že se obyvatelé města většinově necítí být dostatečně informováni o problematice přestavby a modernizace ŽUB, domnívají se, že při rozhodování o přestavbě ŽUB a budoucí poloze hlavního nádraží by se zastupitelé měli opírat zejména o názor obyvatel města (uvádí 7 %), podle dvou třetin dotázaných také o názor odborníků ( %). Jen % uvádí, že by se měli opírat o svůj vlastní názor. Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
DETAILNÍ VÝSLEDKY Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
4. Dopravní chování obyvatel Brna a hodnocení současného hlavního nádraží Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 20
4. DOPRAVNÍ CHOVÁNÍ OBYVATEL BRNA A HODNOCENÍ SOUČASNÉHO HL. NÁDRAŽÍ Více než dvě třetiny obyvatel Brna jezdí alespoň občas vlakem ( %), frekvence jejich cest po železnici však není nijak vysoká. Méně než tři desetiny z nich vlakem jezdí alespoň jednou měsíčně (2 %), naopak více než čtyři desetiny cestují nejvýše několikrát ročně. V železničním systému moravské metropole má hlavní nádraží naprosto klíčovou úlohu, pro téměř 0 % cestujících je to nádraží, které v Brně využívají nejčastěji. Při dopravě respondentů na hlavní nádraží a z nádraží do cíle cesty má zásadní roli veřejná doprava: více než 0 % cestujících ji pro dopravu na nádraží a z nádraží využívá. Obyvatelé Brna nejsou příliš spokojeni se zázemím, které hlavní nádraží cestujícím poskytuje. Jen přibližně třetina z nich si myslí, že je zde k dispozici dostatek prostoru pro cestující a pouze čtvrtina považuje za dostatečnou míru komfortu pro cestující. Frekvence využívání městské hromadné dopravy je mezi respondenty vysoká, téměř tři čtvrtiny ji použijí alespoň jednou týdně (7 %). Pouze % tímto způsobem necestuje vůbec. Hlavní nádraží, respektive zastávky MHD v jeho okolí, mají důležitou roli i v systému brněnské hromadné dopravy téměř dvě třetiny cestujících MHD tento uzel nějakým způsobem využijí alespoň jednou týdně ( %). Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 2
4. Cestování vlakem Frekvence cestování vlakem Jak často jezdíte vlakem? Vezměte v potaz posledních 24 měsíců. (q) Kategorizace odpovědí Více než dvě třetiny obyvatel Brna jezdí alespoň občas vlakem ( %). % dotázaných tento dopravní prostředek používá alespoň jednou týdně ( % denně nebo téměř denně, 4 % několikrát týdně a další 4 % jednou týdně). Pro téměř polovinu respondentů je ovšem vlak spíše mimořádným či svátečním dopravním prostředkem 42 % jezdí jen několikrát do roka nebo ještě méně. Vlakem vůbec necestuje téměř třetina dotázaných ( %). x týdně a častěji x x měsíčně několikrát za rok méně často vůbec 2 Frekvence jízd vlakem klesá přímo úměrně s rostoucím věkem respondentů, naopak mírně stoupá s vyšším dosaženým vzděláním. Statisticky významně častěji vlakem jezdí studenti. Detailní členění denně nebo téměř denně několikrát týdně 4 cca x týdně 4 2x x měsíčně x měsíčně 7 několikrát do roka 2 méně často Zdroj: www.zdopravy.cz vůbec v %, N = 5, Brno + Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 22
Frekvence cestování vlakem dle sociodemografických charakteristik x týdně a častěji x-x měsíčně několikrát za rok méně často vůbec celek 2 cestují vlakem 24 2 x týdně a častěji 00 frekvence x-x měsíčně 7 používání méně často 2 0 5 hl. nádraží vůbec 0 2 7 několikrát týdně a častěji 2 2 x týdně - x měsíčně 7 2 2 používání uzlu méně často 24 24 5 MHD před nádražím vůbec 2 2 2 pohlaví muž 2 4 žena 0 0 4 2-24 20 20 27 25 25-4 20 2 4 25 věk 5-44 2 20 2 45-54 7 2 vzdělání počet členů domácnosti 55-4 5 a více ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ 2 4 a více 0 4 4 20 4 2 24 2 27 24 2 20 2 0 2 20 4 4 4 0 2 27 4 děti v domácnosti ano 0 ne 24 2 5 5 42 2 5 5 47 522 0 2 45 7 204 252 7 257 2 225 0 4 celek 2 vysoce kvalif. odborníci, top manag. 4 2 stř. říd. pracovníci, majitelé menších firem úředníci, nemanuální pracující manuálně pracující 0 0 2 4 2 22 4 2 4 ekonomická důchodci 4 25 7 aktivita studenti 27 2 osoby v domácnosti 4 4 nezaměstnaní jiné 4 0 20 47 4 bohatý 22 bohatství domácnosti střed 4 0 27 (sebezařazení) chudý 20 2 4 5 Bohunice 2 22 4 Brno-Jih 4 Brno-Sever Brno-Střed 4 2 2 2 2 2 27 Bystrc, Kníničky, Žebětín 2 4 městská část Kohoutovice 2 24 22 (kategorizováno) Královo Pole 25 25 Líšeň 2 7 Nový Lískovec, Bosonohy 2 27 Řečkovice a okolí 4 Slatina, Tuřany, Chrlice, Černovice 27 2 Starý Lískovec 0 25 2 Vinohrady Žabovřesky, Jundrov, Komín 7 2 7 2 2 24 Židenice, Maloměřice, Obřany 27 Barevně jsou zvýrazněny statisticky významné rozdíly oproti celku: zeleně vyšší frekvence v %, N = 5, Brno + (denně až jedenkrát měsíčně), červeně nižší (méně často, vůbec). Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 2 n 5 5 5 7 25 0 7 7 470 2 7 7 4 4 5 5 70
Využívání brněnských nádraží k cestám vlakem Která vlaková nádraží při tom využíváte? (q) A které vlakové nádraží využíváte nejčastěji? (q) Obyvatelé Brna, kteří alespoň občas jezdí vlakem, ke svým cestám jednoznačně nejčastěji využívají místní hlavní nádraží. % respondentů cestujících vlakem alespoň občas jezdí z hlavního nádraží, % z tohoto nádraží cestuje nejčastěji. Na dalších příčkách se umisťují nádraží v Králově Poli ( % odsud jezdí alespoň občas, pro 5 % je to jejich hlavní nádraží), dále v Židenicích ( % / 2 %) a na Lesné (7 % / 2 %). Ostatní brněnská nádraží používá méně než 5 % dotázaných, kteří jezdí vlakem. Zdroj: www.idnes.cz Hlavní nádraží Brno Královo Pole Brno Židenice Brno Lesná Brno dolní nádraží Brno Řečkovice Brno Horní Heršpice Brno Černovice Brno Slatina Brno Chrlice Hlavní nádraží Brno Královo Pole Brno Lesná Brno Židenice Brno Řečkovice Brno dolní nádraží Brno Černovice Brno Slatina Brno Chrlice Brno Horní Heršpice Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 24 2 2 4 5 0,4 0,4 0, 0, 0, 7 v %, N =, jezdí alespoň občas vlakem Všechna používaná nádraží možnost více odpovědí Nejčastěji používané nádraží pouze jedna odpověď
Názor na zvýšení počtu železničních zastávek v Brně Považujete nebo nepovažujete za potřebné, aby v Brně bylo více železničních zastávek, než je tomu dosud? (q) Většina respondentů nepovažuje za nutné, aby v Brně vzniklo více vlakových zastávek, než kolik jich je v současnosti. Jen necelé tři desetiny obyvatel Brna považují zřízení nových železničních zastávek za potřebné (27 %), nadpoloviční většina má opačný názor (5 %) a % je nerozhodnuto. Více zastávek by uvítali především ti dotázaní, kteří častěji jezdí vlakem, rozdíly ovšem nejsou nijak výrazné. Sociodemografické charakteristiky respondentů názor na tuto problematiku výrazněji nediferencují, výjimku představuje pouze městská část, v níž respondent bydlí statisticky významně vyšší poptávku po vlakové zastávce pozorujeme především mezi obyvateli Řečkovic a okolních menších městských částí (50 %). potřebné 27 % 4 2 rozhodně to považuji za potřebné spíše to považuji za potřebné spíše to nepovažuji za potřebné rozhodně to nepovažuji za potřebné nevím, neumím posodit Názor na počet zastávek dle frekvence cest vlakem x týdně a častěji x x měsíčně 4 0 27 25 4 50 4 několikrát za rok 2 4 méně často 45 vůbec 4 2 22 2 v %, N = 5, Brno + Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 25
Názor na zvýšení počtu železničních zastávek v Brně dle sociodemografických charakteristik rozhodně to považuji za potřebné spíše to považuji za potřebné spíše to nepovažuji za potřebné rozhodně to nepovažuji za potřebné nevím, neumím posodit n n celek 2 4 5 celek 2 4 5 cestují vlakem 2 47 vysoce kvalif. odborníci, top manag. 24 4 5 x týdně a častěji 25 45 5 stř. říd. pracovníci, majitelé menších firem 4 2 40 4 4 frekvence x-x měsíčně 4 25 50 5 úředníci, nemanuální pracující 20 4 5 používání méně často 22 4 42 manuálně pracující 7 2 7 hl. nádraží vůbec 4 2 2 2 2 ekonomická důchodci 4 4 2 25 několikrát týdně a častěji 5 25 4 4 0 5 aktivita studenti 5 0 x týdně - x měsíčně 5 20 40 20 osoby v domácnosti 5 2 42 4 7 používání uzlu méně často 7 2 25 nezaměstnaní 5 2 25 2 7 MHD před nádražím vůbec 4 20 2 5 jiné 7 5 7 muž 7 22 20 47 bohatý 22 47 4 4 pohlaví žena bohatství domácnosti 5 20 42 522 střed 2 470 (sebezařazení) -24 7 2 4 0 chudý 42 20 25-4 4 2 Bohunice 0 45 27 věk 5-44 2 Brno-Jih 2 52 2 45-54 2 2 42 45 Brno-Sever 20 45 2 55-4 5 a více 4 5 24 45 20 20 7 204 Brno-Střed Bystrc, Kníničky, Žebětín 5 4 24 2 45 44 0 7 ZŠ 2 2 25 městská část Kohoutovice 45 vzdělání SŠ bez maturity 4 4 20 252 (kategorizováno) Královo Pole 7 24 4 7 SŠ s maturitou 2 7 Líšeň 4 25 VŠ 7 24 45 257 Nový Lískovec, Bosonohy 2 47 4 20 4 2 22 Řečkovice a okolí 4 22 počet členů 2 4 20 4 4 Slatina, Tuřany, Chrlice, Černovice 20 7 0 domácnosti 7 2 4 2 Starý Lískovec 4 40 2 4 4 a více 2 42 225 Vinohrady 2 52 0 5 děti v domácnosti ano 7 2 42 4 4 0 Žabovřesky, Jundrov, Komín 4 4 2 20 5 ne 5 20 40 4 Židenice, Maloměřice, Obřany 27 25 2 70 Barevně jsou zvýrazněny statisticky významné rozdíly oproti celku: zeleně vyšší frekvence v %, N = 5, Brno + (rozhodně, spíše potřebné), červeně nižší (rozhodně, spíše nepotřebné). Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 2
Způsob dopravy na brněnská vlaková nádraží V předchozí otázce jste uvedl/a, že nejčastěji využíváte [doplňte z předchozí otázky]. Jakým způsobem se dopravujete na toto nádraží? (q20) Při dopravě cestujících na brněnská vlaková nádraží hraje klíčovou roli veřejná hromadná doprava. % z těch, kdo alespoň občas jezdí vlakem, se na nádraží, odkud nejčastěji cestují, dostává právě veřejnou dopravou. 7 % sem přichází pěšky, 5 % přijíždí autem jako řidiči a 5 % jako spolujezdci. Hlavní nádraží všichni, kdo ho používají veřejná hromadná doprava 5 autem, jako spolujezdec autem, jako řidič 4 V případě hlavního nádraží jsme způsob dopravy na nádraží zjišťovali u všech respondentů, kteří ho alespoň občas využívají. Hromadnou dopravou se sem dostává 5 % cestujících, autem v roli spolujezdců %, v roli řidičů 4 % a pěšky 4 %. pěšky na kole jinak 4 v %, N = 74, jezdí alespoň občas vlakem z hl. nádraží Respondenti, kteří jednotlivá nádraží používají nejčastěji veřejná hromadná doprava autem, jako řidič autem, jako spolujezdec na kole pěšky jinak celkem - všechna nádraží Hlavní nádraží Brno Kr. Pole Brno Lesná Brno Židenice Brno Řečkovice Brno dol. nádraží Brno Černovice Brno Chrlice Brno Slatina Brno Hor. Heršpice 2 4 55 5 0 5 2 00 00 2 4 7 55 54 5 2 4 5 7 4 4 5 5 7 2 2 Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 27
Způsob dopravy z hlavního nádraží do cíle cesty Jakým způsobem, když se do Brna vracíte vlakem na hlavní nádraží, se obvykle dopravujete z hlavního nádraží do cíle vaší cesty v Brně (např. domů aj.)? (q2) Zásadní role dobrého napojení hlavního nádraží na veřejnou hromadnou dopravu se potvrzuje i při zkoumání způsobu, jak obyvatelé Brna při příjezdu na hlavní nádraží pokračují do cíle své cesty. % respondentů, kteří hlavní nádraží využívají, odsud pokračuje do cíle cesty veřejnou dopravou (0 % ze zastávky Hlavní nádraží, % z jiné zastávky), % autem jako spolujezdci, 4 % autem jako řidiči a % pěšky. veřejnou dopravou s nástupem na zastávce Hlavní nádraží. veřejnou dopravou s nástupem na jiné zastávce autem, jako spolujezdec autem, jako řidič 4 0 pěšky na kole 0, jinak Zdroj: www.inovinky.cz v %, N = 74, využívají alespoň občas hl. nádraží k cestám vlakem Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 2
Frekvence využívání hlavního nádraží k cestám vlakem Jak často využíváte současné hlavní nádraží pro cestování vlakem? Vezměte v potaz posledních 24 měsíců. (q2) 4 % dotázaných, kteří alespoň občas jezdí vlakem, hlavní nádraží k tomuto účelu využívá jednou týdně či častěji. Necelá čtvrtina respondentů se kvůli cestě vlakem na hlavním nádraží ocitá x x měsíčně, téměř dvě třetiny méně často (2 %). Jen % dotázaných cestujících vlakem hlavní nádraží vůbec nevyužívá. Jelikož je pro respondenty hlavní nádraží klíčovým bodem pro jejich cesty po železnici, odpovídá frekvence jeho využívání frekvenci cestování vlakem např. % z těch, kdo tento způsob dopravy používají nejméně jednou týdně, cestuje nejméně jednou týdně z hlavního nádraží a podobně. Kategorizace odpovědí x týdně a častěji 4 x x měsíčně 22 méně často vůbec Detailní členění 2 Využívání hlavního nádraží dle frekvence cest vlakem x týdně a častěji x x měsíčně méně často vůbec denně nebo téměř denně několikrát týdně cca x týdně 4 5 vlakem jezdí x týdně a častěji 5 7 2x x měsíčně x měsíčně vlakem jezdí x x měsíčně 0 2 několikrát do roka vlakem jezdí méně často méně často vůbec Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 2 24 v %, N =, jezdí alespoň občas vlakem
4.2 Dostatek prostoru pro cestující a vnímaný komfort na hlavním nádraží Nabízí či nenabízí budova současného hlavního nádraží, podle vašeho názoru, dostatek prostoru pro cestující? (q27) Jak vnímáte současné hlavní nádraží z hlediska komfortu, který cestujícím nabízí? (q2) Obyvatelé Brna nejsou příliš spokojeni se zázemím, které hlavní nádraží poskytuje. Jen třetina z nich si myslí, že je zde k dispozici dostatek prostoru pro cestující (4 %), 57 % má opačný názor. Spokojenost s komfortem pro cestující je ještě nižší pozitivně jej hodnotí 2 % dotázaných, negativně 5 %. Respondenti, jež využívají hlavní nádraží nejčastěji (tj. jednou týdně a častěji), jsou s dostatkem prostoru pro cestující a s nabízeným komfortem spokojenější než celý soubor. Zdroj: www.brnenskydennik.cz S pohledem na ostatní sociodemografická data lze říci, že spokojenější jsou nejmladší respondenti ve věku do 24 let, studenti a nezaměstnaní. Dostatek prostoru pro cestující 22 2 5 rozhodně nabízí nenabízí 57 % 5 velmi pozitivně 2 spíše pozitivně 2 spíše nabízí spíše nenabízí rozhodně nenabízí neumím posoudit nevím Vnímaná míra komfortu pro cestující negativně 5 % spíše negativně velmi negativně neumím posoudit nevím v %, N = 5, Brno + Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 0
Dostatek prostoru pro cestující na hlavním nádraží dle sociodemografických charakteristik rozhodně nabízí spíše nabízí spíše nenabízí rozhodně nenabízí neumím posoudit nevím n n celek cestují vlakem 5 5 2 5 22 24 5 celek vysoce kvalif. odborníci, top manag. 5 2 2 5 5 22 25 5 5 x týdně a častěji 5 40 2 2 5 stř. říd. pracovníci, majitelé menších firem 5 22 frekvence x-x měsíčně 5 2 44 27 0 úředníci, nemanuální pracující 25 27 52 5 používání méně často 5 2 2 0 42 manuálně pracující 5 2 7 5 7 hl. nádraží vůbec 25 2 2 ekonomická důchodci 7 27 5 4 25 několikrát týdně a častěji 5 2 2 0 5 aktivita studenti 42 4 0 x týdně - x měsíčně 5 27 7 25 osoby v domácnosti 22 7 používání uzlu méně často 7 2 2 5 nezaměstnaní 5 44 2 2 7 MHD před nádražím vůbec 27 5 jiné 4 40 27 0 muž 4 22 47 bohatý 5 0 2 2 pohlaví žena bohatství domácnosti 5 2 22 522 střed 27 5 24 470 (sebezařazení) -24 4 42 0 2 0 chudý 7 54 25-4 4 2 2 5 2 Bohunice 54 20 7 věk 5-44 27 2 0 5 Brno-Jih 7 44 7 2 45-54 2 24 2 45 Brno-Sever 22 5 27 4 55-4 2 5 7 5 7 Brno-Střed 4 7 2 4 5 a více 7 2 20 204 Bystrc, Kníničky, Žebětín 2 2 5 7 ZŠ 7 5 2 městská část Kohoutovice 7 0 2 vzdělání SŠ bez maturity SŠ s maturitou 5 2 2 4 5 25 5 4 252 7 (kategorizováno) Královo Pole Líšeň 5 5 25 0 47 5 7 7 VŠ 5 27 7 25 42 257 Nový Lískovec, Bosonohy 2 4 počet členů domácnosti 2 7 2 27 27 4 5 2 2 0 4 5 2 2 Řečkovice a okolí Slatina, Tuřany, Chrlice, Černovice Starý Lískovec 5 0 25 20 0 4 2 22 4 5 7 4 4 a více 7 4 225 Vinohrady 4 55 20 5 děti v domácnosti ano 4 2 5 24 5 0 Žabovřesky, Jundrov, Komín 2 7 5 5 ne 2 5 2 4 Židenice, Maloměřice, Obřany 2 2 2 7 70 v %, N = 5, Brno + Barevně jsou zvýrazněny statisticky významné rozdíly oproti celku: zeleně lepší hodnocení (rozhodně+spíše nabízí), červeně horší (rozhodně+spíše nenabízí). Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
Vnímání komfortu pro cestující na hlavním nádraží dle sociodemografických charakteristik velmi pozitivně spíše pozitivně spíše negativně velmi negativně neumím posoudit nevím n n celek 2 2 5 celek 2 2 5 cestují vlakem 2 22 4 2 vysoce kvalif. odborníci, top manag. 20 44 2 7 2 5 x týdně a častěji 4 2 2 2 5 stř. říd. pracovníci, majitelé menších firem 2 4 4 2 frekvence x-x měsíčně 50 2 úředníci, nemanuální pracující 2 4 5 5 používání méně často 2 22 47 2 0 42 manuálně pracující 0 2 22 5 7 hl. nádraží vůbec 4 2 2 20 2 ekonomická důchodci 25 4 4 25 několikrát týdně a častěji 2 2 44 2 0 5 aktivita studenti 5 4 2 2 4 0 x týdně - x měsíčně 2 22 4 2 4 osoby v domácnosti 24 42 7 používání uzlu méně často 4 20 5 2 5 nezaměstnaní 2 7 MHD před nádražím vůbec 4 2 22 5 jiné 4 7 2 4 muž 2 4 24 47 bohatý 2 24 pohlaví žena bohatství domácnosti 2 2 2 4 522 střed 2 20 4 2 470 (sebezařazení) -24 2 2 4 0 chudý 24 24 5 25-4 45 2 5 2 Bohunice 4 22 7 0 věk 5-44 2 5 2 2 Brno-Jih 4 4 0 4 7 2 45-54 45 24 5 45 Brno-Sever 2 4 24 55-4 22 4 2 7 4 7 Brno-Střed 27 27 52 5 a více 2 20 7 4 204 Bystrc, Kníničky, Žebětín 4 42 7 7 ZŠ 2 0 2 4 městská část Kohoutovice 27 27 vzdělání SŠ bez maturity 2 5 24 5 252 (kategorizováno) Královo Pole 4 55 2 7 SŠ s maturitou 2 22 4 7 Líšeň 2 42 0 VŠ 50 2 4 257 Nový Lískovec, Bosonohy 2 4 25 24 Řečkovice a okolí 2 5 22 4 počet členů 2 2 4 25 5 4 Slatina, Tuřany, Chrlice, Černovice 20 7 2 5 5 domácnosti 2 22 2 2 2 Starý Lískovec 45 4 4 4 a více 4 0 2 7 4 225 Vinohrady 4 2 5 děti v domácnosti ano 2 22 2 0 Žabovřesky, Jundrov, Komín 4 40 5 ne 2 4 24 4 4 Židenice, Maloměřice, Obřany 0 5 2 70 Barevně jsou zvýrazněny statisticky významné rozdíly oproti celku: zeleně lepší v %, N = 5, Brno + hodnocení (velmi+spíše pozitivně), červeně horší (velmi+spíše negativně). Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 2
4. Cestování MHD Frekvence využívání MHD A jak často jezdíte městskou hromadnou dopravou? (q24) Kategorizace odpovědí Frekvence využívání městské hromadné dopravy je mezi respondenty vysoká. Více než čtyři desetiny z nich cestují MHD denně nebo téměř denně (4 %) a další téměř čtvrtina několikrát týdně (2 %). Naopak méně než jednou měsíčně MHD využije pouze % dotázaných a % tímto způsobem necestuje vůbec. denně nebo téměř denně několikrát týdně x týdně x měsíčně méně často 2 4 vůbec Detailní členění denně nebo téměř denně 4 Zdroj: www.wikimedia.org Z hlediska sociodemografických charakteristik lze říci, že statisticky významně častěji MHD využívají ženy než muži, frekvence jejího užívání klesá s rostoucím věkem a vzděláním respondentů. Statisticky významně častěji používají MHD respondenti z bezdětných domácností, dotázaní na pozicích úředníků a nemanuálně pracujících, studenti a lidé, kteří se sami označují za chudé. několikrát týdně cca x týdně 2x x měsíčně x měsíčně několikrát do roka méně často vůbec v %, N = 5, Brno + Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 5 4 2
Frekvence využívání MHD dle sociodemografických charakteristik denně nebo téměř denně několikrát týdně x týdně - x měsíčně méně často vůbec celek 4 2 5 cestují vlakem 4 25 x týdně a častěji 0 24 2 5 frekvence x-x měsíčně 54 27 0 používání méně často 45 25 2 42 hl. nádraží vůbec 22 24 2 několikrát týdně a častěji 70 0 0 5 x týdně - x měsíčně 27 4 0 používání uzlu méně často 7 0 MHD před nádražím vůbec 0 5 pohlaví muž 2 2 47 žena 47 2 7 522-24 5 5 0 25-4 4 2 2 věk 5-44 4 2 4 7 45-54 4 20 0 45 55-4 4 7 5 a více 2 40 22 204 vzdělání ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ 4 4 7 2 24 2 25 2 24 7 252 7 257 4 22 2 počet členů domácnosti 2 45 2 20 7 7 2 4 a více 7 2 225 děti v domácnosti ano 20 2 0 0 ne 42 24 7 4 Barevně jsou zvýrazněny statisticky významné rozdíly oproti celku: zeleně vyšší v %, N = 5, Brno + frekvence (vícekrát týdně), červeně nižší (jednou týdně a méně). Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 4 celek vysoce kvalif. odborníci, top manag. stř. říd. pracovníci, majitelé menších firem ekonomická aktivita úředníci, nemanuální pracující bohatství domácnosti (sebezařazení) manuálně pracující důchodci studenti osoby v domácnosti nezaměstnaní jiné bohatý střed chudý Bohunice Brno-Jih Brno-Sever Brno-Střed Bystrc, Kníničky, Žebětín městská část Kohoutovice (kategorizováno) Královo Pole Líšeň Nový Lískovec, Bosonohy Řečkovice a okolí Slatina, Tuřany, Chrlice, Černovice Starý Lískovec Vinohrady Žabovřesky, Jundrov, Komín Židenice, Maloměřice, Obřany 0 0 27 4 45 4 4 42 42 4 4 40 2 42 40 47 55 4 0 7 42 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 24 2 4 5 2 2 2 2 2 25 4 2 22 24 2 2 4 0 5 24 7 4 5 20 7 7 5 4 5 7 4 7 n 5 5 5 7 25 4 2 0 7 7 470 2 7 7 4 4 5 7 4 5 70
Frekvence využívání uzlu MHD před nádražím Nyní se věnujme uzlu městské hromadné dopravy před nádražím. Jak často tímto uzlem projíždíte či na něm nastupujete či vystupujete? (q25) Téměř dvě třetiny respondentů cestujících MHD uzel u hlavního nádraží využívají alespoň jednou týdně ( %). 22 % obyvatel Brna se zde ve vozidlech MHD pohybují několikrát měsíčně a 4 % méně často. Pouze 0, % cestujících uzel MHD u nádraží nevyužívají. Míra využívání zastávek MHD u hlavního nádraží logicky výrazně souvisí s celkovou frekvencí cestování městskou dopravou. Respondenti, kteří MHD jezdí alespoň jednou týdně, v % případů tento uzel využívají rovněž alespoň jednou týdně, v % alespoň jednou měsíčně a pouze ve % méně často nebo vůbec. Využívání uzlu u hlavního nádraží dle frekvence cest MHD x týdně a častěji x x měsíčně méně často vůbec MHD jezdí x týdně a častěji Kategorizace odpovědí denně nebo téměř denně několikrát týdně 27 x týdně 20 x x měsíčně 22 méně často 4 vůbec 0, Detailní členění denně nebo téměř denně několikrát týdně 27 x týdně 20 2x x měsíčně MHD jezdí x x měsíčně x měsíčně několikrát do roka 7 HHD jezdí méně často méně často vůbec Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 5 7 0, v %, N =, alespoň občas jezdí MHD
4.4 Chůze pěšky Vnímaná vzdálenost Hlavní nádraží Česká pro pěší Představte si, že stojíte u hlavního nádraží. Je to, podle vás, na Českou (křižovatka Česká Joštova) pěšky daleko, nebo blízko? (q) Pěší vzdálenost mezi hlavním nádražím a křižovatkou Česká Joštova se více než čtyřem desetinám dotázaných jeví jako krátká (42 % je to blízko ), necelé pětině jako dlouhá ( % je to daleko ). 40 % obyvatel Brna volí kompromisní variantu ani daleko ani blízko. Bližší pohled na sociodemografické charakteristiky odpovědí ukazuje, že na vnímanou vzdálenost má statisticky významně častěji vliv věk a s ním související fyzická zdatnost respondentů zatímco nadpoloviční většina dotázaných do 4 let a studentů vnímá tuto vzdálenost jakou krátkou, u respondentů nad 5 let a důchodců má tento názor jen zhruba čtvrtina a převažuje odpověď je to daleko. 42 40 je to blízko ani daleko ani blízko je to daleko nevím Vnímaná vzdálenost dle frekvence používání MHD je to blízko ani daleko ani blízko je to daleko nevím denně nebo téměř denně 45 4 několikrát týdně 40 42 2 x týdně x měsíčně 4 42 méně často 4 2 vůbec 42 2 27 4 v %, N = 5, Brno + Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
Vnímaná vzdálenost Hlavní nádraží Česká pro pěší dle sociodemografických charakteristik je to blízko ani daleko ani blízko je to daleko nevím n celek 42 40 5 celek cestují vlakem 44 4 4 vysoce kvalif. odborníci, top manag. x týdně a častěji 4 5 2 5 stř. říd. pracovníci, majitelé menších firem frekvence x-x měsíčně 4 4 úředníci, nemanuální pracující používání méně často 4 4 4 0 42 hl. nádraží manuálně pracující vůbec 7 22 2 2 ekonomická důchodci několikrát týdně a častěji 4 45 5 aktivita studenti x týdně - x měsíčně 44 2 osoby v domácnosti používání uzlu méně často 4 20 nezaměstnaní MHD před nádražím vůbec 42 2 27 5 jiné muž 42 40 47 bohatý pohlaví žena bohatství domácnosti 42 4 522 střed (sebezařazení) -24 5 5 0 chudý 25-4 52 7 0 2 Bohunice věk 5-44 42 4 Brno-Jih 45-54 4 40 2 45 Brno-Sever 55-4 47 2 7 Brno-Střed 5 a více 2 40 204 Bystrc, Kníničky, Žebětín vzdělání ZŠ SŠ bez maturity 7 40 40 20 4 252 městská část (kategorizováno) Kohoutovice Královo Pole SŠ s maturitou VŠ 45 4 42 44 42 4 7 257 Líšeň Nový Lískovec, Bosonohy Řečkovice a okolí počet členů 2 42 Slatina, Tuřany, Chrlice, Černovice domácnosti 44 4 4 2 Starý Lískovec 4 a více 40 4 2 225 Vinohrady děti v domácnosti ano 4 4 4 0 Žabovřesky, Jundrov, Komín ne 4 2 4 Židenice, Maloměřice, Obřany Barevně jsou zvýrazněny statisticky významné rozdíly oproti celku: zeleně v %, N = 5, Brno + vnímaná blízkost ( je to blízko ), červeně naopak vzdálenost ( je to daleko ). Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 7 27 2 24 25 4 42 5 44 4 5 4 44 4 4 45 40 5 4 45 5 52 5 50 45 5 40 42 4 54 40 4 4 55 40 4 40 40 4 4 40 4 47 5 4 5 5 27 40 2 2 20 0 2 2 2 2 52 2 0 2 20 2 2 5 0 0 0 n 5 5 5 7 25 0 7 7 470 2 7 7 4 4 5 5 70
5. Přestavba ŽUB v kontextu dalších rozvojových projektů města Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
5. PŘESTAVBA ŽUB V KONTEXTU DALŠÍCH ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ MĚSTA Přestavba železničního uzlu Brno včetně hlavního nádraží se v rámci devíti dotazovaných projektů umístila na. místě za potřebnou ji považují téměř dvě třetiny Brňanů a Brňanek (celkem %; 0 % ji považuje za velmi potřebnou, podle % je spíše potřebná), podle % dotázaných přestavba potřebná není. Potřebnost přestavby ŽUB včetně hlavního nádraží častěji deklarují lidé, kteří: využívají hlavní nádraží k cestování vlakem, pravidelně (x týdně či častěji) využívají dopravní uzel MHD před nádražím či jím alespoň projíždí. Vyšší míru podpory má přestavba ŽUB také u osob s vysokoškolským vzděláním a u nemanuálně pracujících. Za nejpotřebnější ze zvažovaných rozvojových projektů považují obyvatelé města: výstavbu záchytných parkovišť (velmi či spíše potřebné podle 7 % dotázaných), dostavbu velkého městského okruhu v Pisárkách (74 %) a výstavbu nájemních bytových domů (72 %). Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20
Přestavba ŽUB v kontextu dalších rozvojových projektů města Vedení města Brna v současnosti připravuje různé rozvojové projekty a investice pro několik příštích let. Některé vám postupně přečtu a Vy mi prosím řekněte, za jak potřebné je považujete? (q) Vnímaná potřebnost vybraných rozvojových projektů a investic velmi potřebné spíše potřebné ani potřebné, ani nepotřebné spíše nepotřebné vůbec to není potřeba nevím potřebné průměr* výstavba záchytných parkovišť 42 7 0 4 2 5 7 % 4,20 dostavba velkého městského okruhu v Pisárkách 4 2 74 % 4, výstavba nájemních bytových domů 5 7 4 72 % 4,0 prodloužení tramvajových tratí, např. do Kampusu, na Kamechy atp. 0 5 2 5 %, oživení nábřeží řek 2 7 4 5 %,2 přestavba železničního uzlu Brno včetně hlavního nádraží 0 0 %,7 výstavba sportovních zařízení jako např. fotbalový stadion, hokejová aréna, atletická hala a velodrom 24 4 5 %,5 výstavba koncertního sálu (JKC) 24 25 0 5 40 %, výstavba celoměstského akvaparku 4 0 22 5 44 %, v %, N = 5; obyvatelé města Brna + *Aritmetický průměr na reorientované škále od (vůbec to není potřeba) až 5 (velmi potřebné). Čím vyšší hodnota, tím vyšší přisuzovaná důležitost. Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 40
Potřebnost přestavby ŽUB včetně hlavního nádraží dle sociodemografických charakteristik velmi potřebné spíše potřebné ani potřebné, ani nepotřebné spíše nepotřebné vůbec to není potřeba nevím, neumím posoudit n n celek 0 0 5 celek 0 0 5 cestují vlakem 4 5 52 vysoce kvalif. odborníci, top manag. 4 2 5 x týdně a častěji 7 2 20 0 70 5 stř. říd. pracovníci, majitelé menších firem 4 5 7 42 frekvence x-x měsíčně 4 7 úředníci, nemanuální pracující 7 5 2 5 používání méně často 5 42 manuálně pracující 20 4 20 4 7 hl. nádraží vůbec 2 2 24 7 2 ekonomická důchodci 2 2 22 4 25 několikrát týdně a častěji 7 0 5 5 aktivita studenti 2 4 4 5 0 x týdně - x měsíčně 2 7 4 osoby v domácnosti 50 22 0 7 používání uzlu méně často 2 0 7 5 nezaměstnaní 2 2 7 0 7 MHD před nádražím vůbec 4 24 7 5 7 5 jiné 4 25 2 0 muž 0 2 20 7 2 47 bohatý 2 4 22 42 pohlaví žena bohatství domácnosti 2 0 5 4 522 střed 4 52 470 (sebezařazení) -24 24 4 5 5 0 chudý 25 2 22 25-4 2 20 5 2 Bohunice 7 2 5 0 věk 5-44 4 4 0 5 Brno-Jih 22 22 4 7 2 45-54 4 5 45 Brno-Sever 5 2 5 55-4 0 20 4 7 Brno-Střed 4 4 5 a více 2 2 22 7 4 204 Bystrc, Kníničky, Žebětín 0 4 20 7 vzdělání ZŠ SŠ bez maturity 22 5 2 25 2 5 7 0 4 252 městská část (kategorizováno) Kohoutovice Královo Pole 5 22 7 5 0 7 SŠ s maturitou 2 5 7 Líšeň 25 20 0 VŠ 2 2 257 Nový Lískovec, Bosonohy 0 2 5 0 4 2 5 0 Řečkovice a okolí 4 5 20 2 2 počet členů 2 4 0 Slatina, Tuřany, Chrlice, Černovice 2 2 2 44 domácnosti 0 5 7 2 2 Starý Lískovec 4 2 4 4 a více 2 4 25 4 225 Vinohrady 2 2 5 5 děti v domácnosti ano 27 4 20 52 0 Žabovřesky, Jundrov, Komín 45 4 4 0 5 ne 0 2 4 4 Židenice, Maloměřice, Obřany 4 0 70 v %, N = 5, Brno + Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 4
. Povědomí a informovanost o problematice ŽUB Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 42
. POVĚDOMÍ A INFORMOVANOST O PROBLEMATICE ŽUB POVĚDOMÍ O VARIANTÁCH PŘESTAVBY O zvažovaných variantách přestavby hlavního nádraží má povědomí polovina dotázaných (52 %). Dotázaní, kteří mají povědomí o zvažovaných variantách přestavby hlavního nádraží, nejčastěji zmiňovali variantu Řeka (4 %; včetně odsunu na jih, odsunuté varianty), dále variantu Pod Petrovem (2 %) a nejméně modernizaci stávajícího nádraží (2 %). Celkově znají dotázaní nejčastěji dvě zvažované varianty (2 %), všechny tři varianty uvedlo % dotázaných a pouze jednu variantu uvedlo % dotázaných. Zbývající 2 % dotázaných mají pouze povědomí o realizaci změn, ale přesně je nespecifikovali. SUBJEKTIVNÍ POCIT INFORMOVANOSTI O PROBLEMATICE PŘESTAVBY ŽUB O problematice přestavby ŽUB se cítí být informována pouze třetina respondentů, přitom % dostatečně a 25 % spíše. Dvě třetiny se necítí být informovány, přičemž 4 % nejsou příliš informována, % vůbec a % slyší o přestavbě ŽUB poprvé. Nižší míru informovanosti deklarují respondenti, kteří nepoužívají hlavní nádraží a uzel MHD před nádražím. Méně informované se cítí ženy, mladí lidé ve věku 24 let, lidé se základním vzděláním, studenti a nezaměstnaní. Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 4
. Povědomí o zvažovaných variantách přestavby hlavního nádraží V Brně již několik let probíhá diskuse na téma přestavby železničního uzlu Brno. Součástí bude také přestavba/modernizace hlavního nádraží. V této souvislosti se zvažuje několik variant polohy hlavního nádraží. Víte, o jakých variantách se uvažuje? (q2) Nadpoloviční většina obyvatel Brna má povědomí o zvažovaných variantách přestavby hlavního nádraží (52 %). Obyvatelé Brna + Častěji mají povědomí o zvažovaných variantách ti, kteří: cestují vlakem (0 %), používají hlavní nádraží nejčastěji (5 %), mají vysokoškolské vzdělání ( %), pracují na vysoce kvalifikovaných pozicích, jako top manažeři nebo střední řídící pracovníci (70 %), sami sebe na škále bohatý/chudý definují spíše v oblasti středu (5 %). 4 ano 52 % 52 v %, N = 5, Brno + ano, vím ne, nevím Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 44
Povědomí o zvažovaných variantách přestavby ŽUB dle sociodemografických charakteristik frekvence používání hl. nádraží celek cestují vlakem x týdně a častěji x-x měsíčně méně často vůbec několikrát týdně a častěji x týdně - x měsíčně používání uzlu méně často MHD před nádražím vůbec pohlaví věk vzdělání počet členů domácnosti děti v domácnosti muž žena -24 25-4 5-44 45-54 55-4 5 a více ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ 2 4 a více ano ne ano, vím 2 0 7 52 0 5 0 5 5 5 50 5 5 4 57 55 5 4 42 57 5 55 5 5 5 ne, nevím 4 70 4 40 5 40 4 42 4 50 47 4 52 4 45 4 54 5 4 4 45 4 4 47 5 5 42 2 5 5 47 522 0 2 45 7 204 252 7 257 2 225 0 4 Barevně jsou zvýrazněny statisticky významné rozdíly oproti celku: zeleně častější v %, N = 5, Brno + povědomí o variantách, červeně nižší povědomí o variantách. Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 45 celek vysoce kvalif. odborníci, top manag. stř. říd. pracovníci, majitelé menších firem ekonomická aktivita úředníci, nemanuální pracující bohatství domácnosti (sebezařazení) manuálně pracující důchodci studenti osoby v domácnosti nezaměstnaní jiné bohatý střed chudý Bohunice Brno-Jih Brno-Sever Brno-Střed Bystrc, Kníničky, Žebětín městská část Kohoutovice (kategorizováno) Královo Pole Líšeň Nový Lískovec, Bosonohy Řečkovice a okolí Slatina, Tuřany, Chrlice, Černovice Starý Lískovec Vinohrady Žabovřesky, Jundrov, Komín Židenice, Maloměřice, Obřany 0 0 40 4 44 4 52 5 52 5 5 4 44 52 5 45 50 45 5 2 70 4 5 0 0 57 70 70 0 57 5 57 2 4 44 4 47 4 52 5 4 4 55 50 55 4 0 4 40 40 4 n 5 5 5 7 25 0 7 7 470 2 7 7 4 4 5 5 70
Povědomí o zvažovaných variantách přestavby hlavního nádraží O jakých variantách se uvažuje? (q) Dotázaní, kteří mají povědomí o zvažovaných variantách přestavby hlavního nádraží Brno, nejčastěji spontánně zmiňovali variantu Řeka (4 %; včetně odsunu na jih, odsunuté varianty), dále variantu Pod Petrovem (2 %) a nejméně modernizaci stávajícího nádraží (2 %). Celkově lze říci, že nejčastěji znají dotázaní dvě zvažované varianty (2 %), všechny tři varianty uvedlo % dotázaných a pouze jednu variantu uvedlo % dotázaných. Až polovina dotázaných nemá povědomí o jednotlivých variantách anebo má pouze povědomí o realizaci změn, ale neví nic konkrétního. Obyvatelé Brna + jednoznačně vymezeno nepřesně vymezeno neuvedeno spontánně varianta Řeka varianta Pod Petrovem varianta přestavba stávajícího 4 27 25 2 40 5 72 54 dokáží spontánně jmenovat všechny varianty spontánně dokáží sdělit 2 varianty spotánně dokáží sdělit variantu 2 nespecifikováno nemají vůbec povědomí o jednotlivých variantách Zdroj: www.ceskatelevize.cz v %, N = 5, obyvatelé Brna +, kategorizace spontánních odpovědí Názory brněnské veřejnosti na přestavbu a modernizaci ŽUB včetně otázky polohy hlavního nádraží únor 20 4