10A 208/2015-21 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce L.L., bytem X, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem v Praze 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému Městskému úřadu Strakonice, sídlem Velké náměstí 2, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, t a k t o : I. Žalovanému správnímu orgánu se ukládá povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. MUST/044527/2014/OD/hla, a to ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10.228 Kč, a to ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. O d ů v o d n ě n í: I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen krajský soud ) dne 16. 11. 2015 se žalobce domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost vydat rozhodnutí ve správním řízení o přestupku žalobce vedeném pod sp. zn. MUST/044527/2014/OD/ha. Příkazem ze dne 17. 10. 2014 byl žalobce uznán vinným
Pokračování - 2-10A 208/2015 ze spáchání přestupků dle ust. 125c odst. 1 písm. f) bod 4 a ust. 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen silniční zákon ). Proti tomuto příkazu byl žalobcem podán odpor, a to prostřednictvím jeho zástupkyně K.Z., nar. X. Žalovaný však v zákonem stanovené lhůtě ve věci nevydal rozhodnutí a rovněž nebylo nařízeno ústní jednání. Žalobce byl prostřednictvím sdělení žalovaného ze dne 17. 2. 2015 pouze vyrozuměn o skutečnosti, že je ve správním řízení zastupován osobou nezletilou, která není plně způsobilá k právním úkonům. Z tohoto důvodu nebyl odpor žalobce žalovaným akceptován. (2) Závěry žalovaného nelze dle žalobce považovat za správné. Odpor podaný mladistvým je třeba považovat za řádný, a to s odkazem na ust. 31 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník ) a rovněž s ohledem na závěry učiněné Krajským soudem v Brně v rozhodnutí ze dne 30. 9. 2015 č.j. 29A 54/2015 35. I pokud by však žalovaný shledal nezletilou osobu nezpůsobilou k zastupování žalobce, měl žalobce o této skutečnosti informovat a vyzvat jej k nápravě. Žalobce dále poukázal na ust. 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen správní řád ), které stanovuje náležitosti každého podání. Dle tohoto ustanovení pak podání žalobce bylo nutno doplnit pouze o jeho podpis a žalovaný tak měl žalobce vyzvat k odstranění tohoto nedostatku v souladu s ust. 37 odst. 3 správního řádu. (3) Závěrem žalobce konstatoval, že vyčerpal veškeré procesní prostředky ochrany proti nečinnosti správního orgánu, které mu daný procesní právní předpis poskytuje, neboť podáním ze dne 8. 6. 2015 požádal Krajský úřad Jihočeského kraje o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného a nadřízeného správního orgánu (4) Žalovaný k projednávané žalobě uvedl, že dne 5. 11. 2014 žalobce uplatnil odpor proti příkazu žalovaného ze dne 17. 10. 2014. Součástí tohoto podání byla nepodepsaná plná moc k zastupování v této věci. Žalobce byl z tohoto důvodu dne 6. 11. 2014 žalovaným vyzván k doplnění tohoto nedostatku, přičemž dne 21. 11. 2014 byla žalovanému doložena plná moc udělená žalobcem K.Z., nar. X. Žalovaný následně zmocněnkyni žalobce vyzval, aby předložila podklad prokazující nabytí zletilosti v době podání odporu s tím, že v opačném případě nebude k tomuto odporu přihlíženo. Doklad zmocněnkyní ani žalobcem doložen nebyl a z tohoto důvodu byl žalobce dne 17. 2. 2015 informován o zpravomocnění příkazu ze dne 17. 10. 2014. (5) Žalovaný k obsahu žaloby dále poukázal na ust. 31 občanského zákoníku, dle něhož se způsobilost nezletilého k právním úkonům odvíjí od míry rozumové a volní vyspělosti nezletilých v daném věku. Za takové jednání však objektivně nelze považovat zastupování osob ve správních řízení týkajících se přestupkového jednání. S ohledem na dikci ust. 29 odst. 1 a 4 správního řádu je zřejmé, že nezletilé dítě nemá ve správním řízení plnou svéprávnost. Mladistvý může vystupovat jako účastník řízení, avšak k nařízenému jednání je obesílán rovněž jeho zákonný zástupce a orgán sociálně právní ochrany dětí. Z tohoto důvodu nelze odpor podaný mladistvým zmocněncem považovat za řádné podání a žalovaný s ohledem na uvedené skutečnosti podanou žalobu neuznává. (6) Krajský soud žádostí ze dne 30. 11. 2015 vyzval Krajský úřad Jihočeského kraje ke sdělení, zda bylo žalobcem u tohoto správního orgánu uplatněno opatření proti nečinnosti ve smyslu ust. 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s. ).
Pokračování - 3-10A 208/2015 Sdělením ze dne 9. 12. 2015 bylo krajskému soudu sděleno, že žalobce dne 8. 6. 2015 požádal krajský úřad o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného, na kterou bylo reagováno dne 10. 8. 2015 tak, že krajský úřad neshledal tuto žádost důvodnou. Po prostudování závěrů poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 16. 10. 2015 se však nadřízený orgán hodlá od svého původního stanoviska odchýlit, neboť dospěl k závěru, že účastníku řízení musí být dána možnost vadu zastoupení odstranit, případně musí být upozorněn na postup dle ust. 34 odst. 4 správního řádu. Žalovaný bude v tomto smyslu krajským úřadem instruován. III. Obsah správního spisu (7) Rozhodnutím o přestupku žalobce vydaným v příkazním řízení žalovaným dne 17. 10. 2014 pod zn. MUST/044527/2014/OD/hla, byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků dle ust. 125c odst. 1 písm. f) bod 4 a ust. 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 24. 10. 2014. (8) Dne 5. 11. 2014 obdržel žalovaný odpor žalobce proti shora uvedenému příkazu, který podal prostřednictvím K.Z., nar. X. Součástí tohoto odporu byla plná moc udělená žalobcem K.Z. k zastupování ve věci spáchání přestupku vedené pod zn. MUST/044527/2014/OD/hla. Plná moc nebyla opatřena podpisem zmocněnce ani zmocnitele. (9) Usnesením žalovaného ze dne 6. 11. 2014 byla žalobci stanovena lhůta sedmi dnů k předložení plné moci k zastupování žalobce ve shora uvedeném správní řízení. Odpor proti příkazu žalovaného byl podán osobou, která neprokázala zmocnění k zastupování žalobce. (10) Dne 21. 11. 2014 obdržel žalovaný plnou moc udělenou žalobcem K.Z. k zastupování v daném správním řízení, plná moc byla opatřena podpisem žalobce. (11) Podnětem žalovaného ze dne 24. 11. 2014 byla celá věc žalovaným postoupena Krajskému úřadu Jihočeského kraje, jako orgánu nadřízenému, k přezkumnému řízení s tím, že žalobcem podaný odpor, učiněný prostřednictvím zástupce, byl podán nezletilou osobou, tedy osobou nezpůsobilou k právním úkonům. (12) Dne 15. 1. 2015 obdržel žalovaný sdělení Krajského úřadu Jihočeského kraje, dle něhož byl odpor podán osobou, a to 11 dnů před dovršením její zletilosti. Správní orgán byl z tohoto důvodu povinen zjistit, zda-li zmocněnkyně žalobce byla v době podání odporu osobou zletilou, a to například z důvodu uzavření manželství. Žalovaný je tak povinen doplnit správní spis o tyto informace. (13) Dne 21. 1. 2015 byla zmocněnkyně žalobce K.Z. žalovaným vyzvána k předložení dokladu prokazujícího nabytí zletilosti před osmnáctým rokem, a to ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení této výzvy. (14) Sdělením ze dne 17. 2. 2015 informoval žalovaný žalobce o zpravomocnění příkazu, kterým byl žalobce uznán vinným z přestupků v silniční dopravě s tím, že žalobcem podaný odpor nebyl žalovaným uznán, neboť byl podán nezletilou osobou, která neprokázala nabytí zletilosti před osmnáctým rokem jiným způsobem. (15) Z obsahu vyjádření Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 10. 8. 2015 vyplývá, že žalobce u tohoto správního orgánu uplatnil žádost o vydání opatření proti
Pokračování - 4-10A 208/2015 nečinnosti žalovaného. Krajský úřad v reakci na tuto žádost neshledal důvod k uplatnění tohoto opatření. S ohledem na znění ust. 74 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen přestupkový zákon ) je zřejmé, že mladistvý není plně svéprávný. Z dikce ust. 31 občanského zákoníku lze dále dovodit, že nezletilý objektivně není k zastupování osob ve správních jednáních týkajících se přestupků způsobilý, obzvláště za situace, kdy i přestupkový zákon přiznává nezletilým zvýšenou ochranu. S ohledem na dikci ust. 29 odst. 1 a odst. 4 správního řádu je zřejmé, že nezletilé dítě nemá ve správním řízení plnou svéprávnost. IV. Právní názor soudu (16) Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle 75 odst. 2 s. ř. s., v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. (17) K podání žaloby na ochranu před nečinností správního orgánu je dle ust. 79 odst. 1 s. ř. s. legitimován ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení před správním orgánem stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Touto žalobou se lze domáhat, aby soud správnímu orgánu uložil povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. (18) V nyní projednávané věci má soud za prokázané, že žalobce před podáním správní žaloby vyčerpal veškeré prostředky na ochranu před nečinností žalovaného, když požádal Krajský úřad Jihočeského kraje o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného. Krajský úřad v reakci na tuto žalobcovu žádost neshledal pro vydání tohoto opatření důvod, nezletilý není oprávněn k zastupování přestupce ve správním řízení o jeho přestupku. Prvostupňový správní orgán však je povinen vyzvat žalobce k odstranění nedostatků plné moci udělené nezletilé zmocněnkyni. (19) Z průběhu správního řízení o přestupku žalobce bylo dále zjištěno, že žalovaný na základě instrukce nadřízeného orgánu vyzval zmocněnkyni žalobce k doložení její zletilosti k datu podání odporu. Zmocněnkyně na tuto žádost žalovaného nikterak nereagovala a žalovaný z tohoto důvodu příkaz, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků, zpravomocnil. (20) S ohledem na skutečnost, že odpor podaný žalobcem prostřednictvím nezletilé zmocněnkyně, nebyl žalovaným akceptován a bylo na něj reagováno pouze výzvou k doložení zletilosti zmocněnkyně žalobce, přičemž rozhodnutí o tomto odporu žalobce vydáno nebylo, ačkoliv žalobce považoval podaný odpor za řádný, obrátil se žalobce s žalobou na ochranu před nečinností žalovaného na soud. Žalovaný dle žalobce pochybil, pokud jím uplatněný včasný odpor považoval za neúčinný s ohledem na neoprávněnost osoby, která jej podala. Žalovaný měl na základě podaného odporu příkaz zrušit, případně měl žalobce v souladu s ust. 37 odst. 3 správního řádu vyzvat k doplnění podpisu odporu. (21) Dle ust. 29 odst. 1 správního řádu je každý v řízení způsobilý činit úkony samostatně v tom rozsahu, v jakém mu zákon přiznává svéprávnost. (22) Podle ust. 30 odst. 1 občanského zákoníku se člověk stává plně svéprávným dovršením osmnáctého roku věku. Podle odst. 2 téhož ustanovení člověk nabývá plné svéprávnosti před nabytím zletilosti též uzavřením manželství. Dle ust. 31 občanského zákoníku se má za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k
Pokračování - 5-10A 208/2015 právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. (23) V případě zastoupení před soudy se může každý účastník na základě ust. 27 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dát zastoupit kteroukoliv fyzickou osobou, která je plně svéprávná. (24) Samotný přestupkový zákon potom v ust. 5 odst. 1 činí z přestupku odpovědného každého, kdo v době jeho spáchání dovršil patnáctý rok svého věku. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 22. 1. 2010 č.j. 5As 65/2009 39 konstatoval, že s ohledem na plnou odpovědnost osoby starší patnácti let za své spáchané přestupky, je tato osoba rovněž plně procesně způsobilá v řízení o těchto přestupcích, které jsou jí přičítány. (25) Z komentovaného znění výše citovaného ust. 31 občanského zákoníku vyplývá, že plná způsobilost nezletilých se vztahuje pouze na ta právní jednání týkající se výkonu ryze osobnostních práv, která jsou nerozlučně spojena s jejich osobou. Jedná se tedy o práva, která jsou úzce spjata s životem člověka a náleží mu již z důvodu lidské důstojnosti. Jedná se konkrétně o právo na život, tělesnou integritu, právo na čest, náboženskou svobodu atd. Dále je třeba také vyjít z toho, že nezletilí by měli požívat plné svéprávnosti v případě právních jednání, kterými nabývají bezplatně nějakých výhod. Právní jednání nezletilého, který není plně svéprávný, je absolutně neplatné, neboť je v rozporu se zákonem a zjevně narušuje veřejný pořádek. Nová právní úprava však umožňuje, aby zákonný zástupce udělil shodně se zvyklostmi soukromého života souhlas k právnímu jednání nezletilého předem ( 32 ObčZ). V takovém případě bude právní jednání nezletilého platné. V konkrétním případě nebude vyloučen ani dodatečný souhlas zákonných zástupců s právním jednáním nezletilého; v takovém případě bude právní jednání nezletilého platné. [Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část ( 1 654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, 197-198 s.] (26) Z výše uvedeného je zřejmé, že nezletilá osoba není způsobilá k zastupování účastníků ve správním řízení. Pokud Nejvyšší správní soud přiznal procesní způsobilost nezletilé osobě v řízení o jím spáchaném přestupku, pak toto lze považovat za logické naplnění účelu výchovné funkce tohoto řízení ve vztahu k přestupci. Nejedná se však o totožnou situaci jako v případě její způsobilosti k zastupování jiných účastníků řízení. Krajský soud nevidí důvod pro analogické uplatnění těchto závěrů na způsobilost nezletilých osob k zastupování účastníků správního řízení. Naopak z komentáře k ust. 31 občanského zákoníku zcela zřejmě vyplývá, že plnou způsobilost nezletilým osobám lze přiznat toliko co do jednání týkajících se výkonu jejich ryze osobnostních práv, jako je například právo na život. Pokud by soud připustil jejich způsobilost k zastupování účastníků řízení, pak by zcela zásadně rozšířil okruh jejich zákonem vymezené způsobilosti. (27) Danou otázku je třeba vztáhnout i k samotné činnosti správních orgánů ve správním řízení, kterým by tak byla založena povinnost u každého nezletilého zmocněnce zkoumat, do jaké míry je rozumově a volně vyspělý k zastupování účastníků. V případě opravných prostředků podaných nezletilým by pak účinnost tohoto opravného prostředku byla závislá na úvaze správního orgánu, do této doby by však účastník řízení žil v právní nejistotě ohledně přípustnosti jím uplatněného opravného prostředku. Zkoumání rozumové a volní vyspělosti by navíc vyžadovalo zásadní znalost bližších informací o konkrétní nezletilé osobě, takové zkoumání by bezesporu správní řízení neúměrně prodloužilo. Takový postup krajský soud nepovažuje za udržitelný a činnost správních orgánů, a to zejména v řízení přestupkovém, by tak byla významně prodlužována a ztěžována. Ke shodným závěrům dospěl
Pokračování - 6-10A 208/2015 rovněž poradní sbor ministra vnitra ve svém závěru č. 144 ze dne 16. 10. 2015 (dostupném na www.mvcr.cz). (28) Žalovaný tak nepochybil, pokud nezletilou zmocněnkyni žalobce shledal nezpůsobilou k jeho zastupování ve správním řízení o jeho přestupcích. Žalovaný rovněž postupoval v souladu se zákonem, pokud zmocněnkyni vyzval k odstranění vady žalobcem uděleného zmocnění doložením jiného způsobu nabytí zletilosti. Krajský soud však pochybení žalovaného shledal v tom, že žalovaný poté, co ve smyslu jeho výzvy nebyla předmětná plná moc doplněna, nevyzval žalobce v souladu s ust. 37 odst. 3 správního řádu k doplnění odporu o podpis žalobce. Žalovaný měl žalobce případně vyzvat k uznání podaného odporu jako vlastního úkonu ve smyslu ust. 34 odst. 4 správního řádu. Toto však žalovaný neučinil. (29) Správní řízení se žalobcem bylo zahájeno vydáním příkazu. Žalobce proti tomuto podání podal odpor prostřednictvím osoby, která k tomuto úkonu nebyla způsobilá. Od této doby tak žalovanému běžela lhůta pro vydání rozhodnutí či učinění jiného úkonu vedoucího k nápravě nepřípustně podaného odporu, a to buď prostřednictvím výzvy dle ust. 37 odst. 3 správního řádu či prostřednictvím výzvy učiněné ve smyslu ust. 34 odst. 4 téhož zákona. Žalovaný však zmocněnkyni žalobce vyzval pouze co do prokázání její způsobilosti k tomuto právnímu úkonu, přičemž žádný další úkon ve smyslu shora naznačeném neučinil. Zůstal proto u této fázi řízení nečinný. V důsledku této nečinnosti žalovaného došlo ke zpravomocnění příkazu, kterým je žalobce uznán vinným z přestupku předčasně, neboť nebylo postaveno žalobcem na jisto, zda odpor podaný sice žalobcovou zmocněnkyní, sám žalobce po výzvě žalovaného ve smyslu 34 odst. 4 správního řádu neuzná jako vlastní úkon. Žalobce se nápravy této nečinnosti nedovolal ani postupem podle 80 správního řádu, kdy Krajský soud Jihočeského kraje v Českých Budějovicích na žádost žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti Městského úřadu Strakonice ze dne 8. 6. 2015 žalobci dne 10. 8. 2015 sdělil, že důvody pro zjednání nápravy neshledal. Sdělení Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 9. 12. 2015 o tom, že se hodlá na základě prostudování závěru poradního sboru ministerstva vnitra ke správnímu řádu č. 144 ze dne 16. 10. 2015 od původního stanoviska odchýlit, stejně jako jeho sdělení, že v tomto smyslu bude žalovaný instruován, nelze jako aktivní a účinné opatření proti nečinnosti žalovaného považovat. V. Závěr, náklady řízení (30) Soud proto uzavřel z důvodů výše uvedených, že žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu byla ve smyslu 79 a násl. s. ř. s. důvodná, a proto vyhověl žalobnímu návrhu a žalovanému uložil vydat rozhodnutí o odporu žalobce, tak jak je výše uvedeno, a to ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. (31) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 10.228 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, náklady zastoupení advokátem za dva úkony právní pomoci po 3.100 Kč ( 9 odst. 4 písm. d), 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy 6.200 Kč a 2x režijní paušál po 300 Kč ( 13 odst. 3 téže vyhlášky) 600 Kč, 21% DPH ve výši 1.428 Kč, náklady celkem 10.228 Kč. (32) Podle ust. 51 odst. 1 s. ř. s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Pokračování - 7-10A 208/2015 Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava Krajský soud v Českých Budějovicích dne 28. prosince 2015 Předsedkyně senátu JUDr. Marie T r n k o v á v. r.