ZPRAVODAJ Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách I. ročník 3. červenec 2016 číslo 32 Slovo úvodem Milí farníci, vzhledem k tomu, že dětem začaly prázdniny a mnoho z Vás si v této souvislosti bude spolu s dětmi užívat zasloužený odpočinek, rozhodli jsme se, že se v tématu tohoto Zpravodaje zaměříme právě na důležitost odpočinku. Současná hektická doba odpočinku příliš nepřeje. Odpočinek se pro mnoho lidí stal luxusem a promarněním času, protože teď je v kurzu rychlost a výkon. A právě proto se člověk takovou rychlostí vzdaluje od Boha. Člověk totiž úplně zapomněl na to, že odpočinek je dobou, kterou nám Bůh dává k tomu, abychom se s ním mohli setkat. Doba prázdnin a dovolených je 1 jedinečnou příležitostí k takovému setkání. V této době můžeme vystoupit z kolotoče každodenních starostí a povinností, které na nás klade běžný život, můžeme se oprostit od přívalu různých informací a pravdivých či nepravdivých zpráv, kterými nás zahlcuje tento svět, a v tomto ztišení, zklidnění a uvolnění se pak můžeme vydat na cestu k sobě sama, do svého nitra, ve kterém na nás čeká Bůh, který je zdrojem toho pravého pokoje, odpočinutí a moudrosti. My se pak můžeme do všedního života vrátit s novými silami a mnohdy i novými nápady na řešení toho, co nás doposud zaměstnávalo, a my si s tím nevěděli příliš rady. Jindřich Zemánek
TÉMA Bez volných chvil je člověk neúplný a na části rozkouskovaný Dovolená: Čas pro volné chvíle, klid a tělesný a duševní odpočinek. Psychika ale přesto mnohdy zůstává ošizena, bez odpočinku. Aby si celý člověk mohl odpočinut, to potřebuje svůj čas. V hlavě nelze jednoduše něco přepnout a změnit životní rytmus. Dovolenou máme mnohdy přesně naplánovanou měsíce předem a po konci dovolené se mnozí musí z dovolené zotavovat. Umí dnes člověk vůbec odpočívat, skutečně přepnout? Dopřeje si dnes člověk okamžiky, kdy se nechá "políbit" volnou chvílí? Volnou chvílí, která znamená "nemít žádnou práci", což ale není nicnedělání, nuda, lenošení Volnou chvílí, znamenající více "přebývání na slunci", než "opalovaní se". Volnou chvílí znamenající "něco nemuset". Volnou chvílí vychutnávající plynoucí okamžik a uvolnění se Volný čas znamená být volný od toho "něco muset", od výkonnosti a něčích požadavků, volný od toho, být neustále ve střehu a k dispozici jak to bývá v zaměstnání, volný od tlaku různých úkolů, či nadřízeného. Je to "přijití k sobě", "přebývání u sebe a se sebou". Je to opak rozptýlení a neustálého odvádění pozornosti. Je dobré ve volných chvílích na svou duši, která zůstala někde ve světě hektiky, povinností a plánování, počkat a "nechat ji k sobě přijít". Volný čas je jednou cest k sobě samému, do svého nitra Ve zklidnění a uvolnění je člověk otevřen pro zcela nové zkušenosti, vnímá vědoměji své já, své tělo, dech, tlukot srdce, sluneční paprsky, ale i blahodárnost stínu. Člověk vidí kolem sebe věci, které jinak ve spěchu přehlédne. K tomuto často nepotřebujeme ani zrak a sluch, toto vše lze totiž vnímat a pozorovat i neúmyslně, bez zacílení... Jednoduše srdcem Teolog Romano Guardini jednou řekl: "Bez volných chvil je člověk neúplný a na části rozkouskovaný". Ve volném čase může- 2
TÉMA me přijít k sobě, ke smyslu našeho konání, našeho života, můžeme přijít ke druhým a v neposledku k Bohu... Neboť vždy, když člověk proniká do hloubky svého já, do hloubky věcí, začíná žasnout nad sebou, nad celým světem Kdo si umí dopřát volné chvíle a pokouší se hledět srdcem, pro toho se otevírá cesta z tohoto světa do světa Božího Střed: Místo pro spočinutí. Kolo je jedním z největších lidských vynálezů. Obrovské kamenné kvádry pro stavbu pyramid musely být kilometry daleko dopravovány na válcích, které se neustále pod kvádry podkládaly. Pak přišlo kolo. Revoluční na něm je to, že jeho střed tvoří něco zcela nepohyblivého: osa, kolem které se kolo otáčí. Tak je možno naložit náklad, který sám nepohnutě leží, ale přesto je přepravován vpřed. Tak také život člověka potřebuje nosný, nepohyblivý střed, osu, která vše drží, ale okolo které se vše otáčí A právě skrze odpočinek má člověk možnost navrátit se k sobě samému, kde čeká Bůh. Čas odpočinku proto není žádným luxusem, žádným promarněním času, není útěkem od reality a od všedního života. Naopak: čas odpočinku umožňuje člověku navrátit se do všedního života posilněn a s větším elánem. Střed života, ke kterému vše směřuje a ze kterého vše vychází: Ježíš Kristus - on je středem i osou vesmíru a každého člověka, ale i místem spočinutí (převzato z Pastorace.cz) 3
TÉMA Povídka o moudrém rybáři Majitel obrovské továrny na zpracování ryb šel po mořském břehu a viděl vytaženou lodičku, vedle které ležel a odpočíval rybář. Proč nelovíš? Je krásné počasí, klidná hladina, a ty tady lenošíš. Rybář mu odpověděl: Dneska už mám naloveno. Ráno jsem nahodil sítě a vytáhl je plné. Tak proč nelovíš dál, když je tak úrodný den? říká průmyslník. Já už nepotřebuji, když mám naloveno. Proč bych měl lovit dál? Proč, proč!? Protože kdybys šel ještě lovit, tak nalovíš ještě víc, ryby pak prodáš a koupíš si dvě loďky. A co bych dělal s dvěma loďkami? diví se rybář. Nalovil bys dvakrát tolik a pak by sis mohl zaplatit jednoho zaměstnance a už byste lovili dva na dvou loďkách. A proč bych to dělal? Ptal se dál rybář. Proč, proč? Protože byste nalovili třikrát tolik, ty bys to prodal a mohl by sis koupit motorový člun. S ním bys nalovil pětkrát tolik ryb, prodal je do mé továrny, já bych ti dobře zaplatil a mohl by sis koupit dva motorové čluny a najmout si čtyři rybáře na práci. A proč bych to dělal? řekl nechápavě rybář. Kdybys měl dva čluny a čtyři dělníky, tak už bys nemusel pracovat, oni by pracovali na tebe a ty by sis mohl lehnout na břeh a odpočívat. A co myslíš, že právě teď dělám? (převzato z Pastorace.cz) 4
ZE ŽIVOTA FARNOSTI Ještě jednou o dětském koutku Jak jsem se již zmiňovala v minulém čísle Zpravodaje, v kostele Všech svatých v Rokytnici v Orlických horách byl vytvořen dětský koutek, který byl nejprve provizorně umístěn do zadní části kostela za pravou řadu lavic, nyní byl přesunut na své stálé místo do výklenku za zpovědnicí. Jak už jsem se rovněž zmiňovala, dětský nábytek nám pro tyto účely věnovala paní Lucie Hudousková. O přípravu místa a umístění nábytku se pak postaral Petr Hudousek mladší, kterému za jeho ochotu a práci moc děkujeme! Cyrilometodějská pouť Římskokatolická farnost Rokytnice v Orlických horách ve spolupráci se spolkem Zdobnické ženy z.s. v úterý 5. července 2016 pořádá 1. ročník Cyrilometodějské pouti ke Kunštátské kapli. Výchozími místy pouti jsou kostel Všech svatých v Rokytnici v Orlických horách, kostel Dobrého Pastýře ve Zdobnici, kostel Nejsvětější Trojice v Říčkách a kostel sv. Jana Křtitele v Orlickém Záhoří. Sraz účastníků před jednotlivými kostely bude v 08:30 hod. Účastníci pouti si mohou vybrat, zda pouť absolvují pěšky nebo na jízdním kole. Odchod pěších a odjezd cyklistů je naplánován na 09:00 hod. Po příchodu a příjezdu poutníků ke Kunštátské kapli a jejich přivítání bude ve 12:00 hod. sloužena poutní mše svatá, po které se všichni poutníci budou moci přesunout na Pěticestí, kde budou mít možnost zakoupit si občerstvení, posedět a popovídat si s přáteli. Odchod a odjezd z Pěticesti již nebude nijak organizován. Úklid farního kostela před Anenskou poutí V souvislosti s blížící se Anenskou poutí bude třeba uklidit kostel Všech svatých v Rokytnici v Orlických horách. Úklid kostela je naplánován na sobotu 16.7.2016 od 09:00 hodin. Prosím každého, kdo má čas nebo si může čas udělat, o pomoc při této akci. Anežka Kubíčková 5
ZE ŽIVOTA FARNOSTI Zpravodaj se tiskne na nové tiskárně! Domnívám se, že si asi každý z Vás při četbě tohoto čísla Zpravodaje všiml nenápadné změny, ke které oproti předchozím číslům došlo. Ano, Zpravodaj bude nově vycházet v barevném provedení! Jak už jsme avizovali v jednom z minulých čísel, vybavení farní kanceláře se před pár dny rozrostlo o barevnou tiskárnu, která díky svému nenákladnému provozu umožňuje tisknout Zpravodaj a jiné farní tiskoviny barevně. Pro technicky zdatné uvádíme, že se jedná o inkoustovou tiskárnu japonského výrobce Brother s plnitelnými tiskovými zásobníky. Jindřich Zemánek Liturgická čtení pro následující týden: 4.7. Po: Oz 2,16b.17b-18.21-22; Žl 145; Mt 9,18-26 5.7. Út: Iz 61,1-3a; Žl 117(116); 2Kor 4,1-2.5-7; Lk 10,1-9 6.7. St: Oz 10,1-3.7-8.12; Žl 105; Mt 10,1-7 7.7. Čt: Oz 11,1-4.8c-9; Žl 80; Mt 10,7-15 8.7. Pá: Oz 14,2-10; Žl 51; Mt 10,16-23 9.7. So: Iz 6,1-8; Žl 93; Mt 10,24-33 10.7. Ne: Dt 30,10-14; Žl 69(68); Kol 1,15-20; Lk 10,25-37 6
Z CÍRKEVNÍHO KALENDÁŘE Sv. Prokop, 4. července O svatém Prokopu nevíme bezpečně nic více než to, že zemřel roku 1053, a že byl prvním opatem benediktinského kláštera na Sázavě, ve kterém se sloužily slovanské bohoslužby. Všechny ostatní údaje o jeho životě jsou dílem pozdější klášterní hagiografie 12. až 14. století, která Prokopův obraz podle svých potřeb postupně upravovala a vylepšovala. Prokop se narodil kolem roku 970 v Chotouni na zemanské tvrzi jako syn jakéhosi Víta a Boženy. Nabyl výborného vzdělání na slovanské škole na Vyšehradě, stal se knězem a se svou manželkou měl syna Jimrama. Později se rozhodl pro poustevnický život a po vyvraždění Slavníkovců žil, zřejmě po období stráveném též v benediktinském klášteře v Břevnově, v jeskyni v Dalejích u Jinonic. Zde prý Prokop sepsal evangeliář, který se údajně dostal do Francie, kde na něj skládali přísahu francouzští králové. Posléze se Prokop přesunul do Posázaví, kde praktikoval asketický život a pracoval mýtil les a obdělával takto získanou půdu. Legenda praví, že jej okolní lidé spatřili orat s ďáblem zapřaženým do pluhu a popoháněným křížem (zřejmě se jedná o místní vysvětlení brázdy mezi Chotouní a Sázavou). S pomocí knížete Oldřicha vznikla postupně kolem Prokopovy poustevny mnišská osada obydlená učedníky, kteří chtěli žít stejně jako on. Prokop se posléze stal prvním opatem kláštera, kterému velmi vypomáhal též Oldřichův nástupce Břetislav. Sázavský klášter, který převzal řeholi otce západního mnišství, sv. Benedikta, byl jedním z posledních míst v Čechách, kde se provozovala liturgie ve staroslověnštině a pěstovala staroslověnská vzdělanost obecně. Zřejmě krátce po jeho smrti ve 2. polovině 11. století byla napsána první staroslověnská prokopská legenda. Prokop byl svatořečen dne 4. července 1204 (?). Roku 1588 byly Prokopovy ostatky přeneseny do Prahy a uloženy v kostele Všech svatých na Pražském hradě. (převzato z Wikipedia.org) 7
Z FARNÍCH OHLÁŠEK Přehled bohoslužeb ve farnosti: 5.7. úterý 12:00 Kunštátská kaple mše sv. 6.7. středa 09:00 Rokytnice mše sv. 8.7. pátek 18:00 Rokytnice mše sv. 9.7. sobota 16:00 Kačerov mše sv. 18:00 Říčky mše sv. 10.7. neděle 18:00 Rokytnice mše sv. Nejbližší akce ve farnosti: V úterý 5.7. se uskuteční Cyrilometodějská pouť ke Kunštátské kapli. Podrobnosti naleznete uvnitř Zpravodaje nebo na farní nástěnce. V pátek 8.7. od 17:00 do17:45 hod. bude v kapli na faře výstav Nejsvětější svátosti. V tuto dobu bude též možno přijmout svátost smíření. V pátek 8.7. po mši sv. bude setkání biřmovanců. V sobotu 16.7. od 09:00 hod. proběhne úklid kostela Všech svatých v Rokytnici v Orlických horách před Anenskou poutí. ZPRAVODAJ - týdeník Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách. Adresa redakce: Římskokatolický farní úřad, náměstí Jindřicha Šimka 2, 517 61 Rokytnice v Orlických horách, e-mail: farnostrokytnice@centrum.cz, www.facebook.com/rkfrok, číslo bankovního účtu: 1145567782/5500. Šéfredaktor: Jindřich Zemánek. 8