Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech 6 2005 Ceny Ministerstva kultury Granty nadace OF Malá sonda do kultury Plzeňského kraje Olešnice z Vesnice roku městem Plumlovská přehrada se rozezní Co v hlíně vytvořím, to prostě je Rozhovor s nevidomou umělkyní Mariannou Jánošíkovou - Machalovou Tradiční lidová umělecká výroba Divadlo, kde je loutka alfou i omegou Nová evropská města kultury Ročník XV www.mistnikultura.cz

Místní kultura Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XV, rok 2005, číslo 6. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO 14450551 Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail: redakce@mistnikultura.cz Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, I. Koušková, J. Bláhová. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9. Objednávky a reklamace: Miluše Jelínková tel.: 234 092 866, fax: 228 133 409 e-mail: milajelinkova@predplatne.cz Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.p-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: 1211-7994 Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 215 682 Obsah Ceny Ministerstva kultury...3-4 Vazby mezi weby...9 Litomyšlská knihovna... 11 Malá sonda do kultury Plzeňského kraje...13 Olešnice z Vesnice roku městem... 17 Kino Eden v Plzni...21 Plumlovská přehrada se rozezní... 24 Co v hlíně vytvořím, to prostě je... 25 Tradiční lidová umělecká výroba... 27 Litomyšlský zámek nejen v zajetí hudby...30 Divadlo, kde je loutka alfou i omegou... 32 Svátek hudby se v ČR neujal... 35 Výtvarné umění v Litomyšli...37 Nová evropská města kultury... 39 Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové...43 Příloha: Kroniky opět, nikoliv však naposledy a ještě pár drobností... (PhDr. A. Mockovčiaková) Na titulní straně: Dílo nevidomé umělkyně Marianny Jánošíkové Machalové Uzávěrka dvojčísla 7-8/2005 17. 5. 2005 Uzávěrka čísla 9/2005 22. 8. 2005 Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách www.mistnikultura.cz. 2 Místní Kultura

Obecná problematika Slovo úvodem Vyšla jsem si v sobotu za kulturou. Mým cílem byl gotický kostel sv. Vojtěcha v Pštrossově ulici v Praze 2. Ve Foerstrově síni se konal koncert, který uváděla společnost zasvěcená skladateli J. B. Foerstrovi. Společnost působí na dobrovolnické bázi, lidé v ní pracují bez nároku na jakýkoli honorář. Z velmi nízkého vstupného a grantu hradí pronájem sálu, ladění a opravy klavíru, inzerci a další nejnutnější výdaje. Tři mladé a nadějné umělkyně byly skvělé, jenže jsem se nemohla soustředit. Můj zážitek kalil technický stav objektu. Hlavou se mi honily úvahy, kdy asi naposledy se tady něco opravilo (pominu-li moderní a do historického objektu nevhodné osvětlení), jak dlouho to ještě v tomto stavu vydrží a o kolik se prodraží případná rekonstrukce. Od promáčeného stropu jsem nemohla odtrhnout oči, leda když přelétly k popraskaným zdem. A navíc mě děsila představa, že se naplní předpověď a začne pršet. Pro účely tohoto článečku jsem nezjišťovala, kdo je vlastník, ale najednou se mi zdálo, že stav památky je vizitka nás všech a vzpomněla jsem si na porcování mědvěda. Pro ty, kteří nevědí, co to je, připomínám, že naši poslanci každý rok při hlasování o rozpočtu zcela nesystematicky rozdělují asi 1 miliardu korun. Peníze používají k osobním cílům, tj. ke svému zviditelnění, k tomu aby se odvděčili ve svých regionech za zvolení a získali body do voleb dalších. I když jedna miliarda asi zásadně neovlivní kýžené jedno procento ze státního rozpočtu pro kulturu, i když nepovažuji akt porcování medvěda za správný, napadlo mne, že než šelma zdechne, mohla by jít celá do kultury. Místo sportu, který si snadněji získává sponzory, místo obecních škol, které někdy stojí stranou zájmu proto, že se budují radnice palácového typu, místo nefungujících aquaparků... Ludmila Kučerová Omluva: V minulém čísle jsem na tomto místě chybně napsala jméno primátora hl. města Prahy Pavla Béma. Panu primátorovi i čtenářům se za toto nedopatření omlouvám. Ludmila Kučerová 6 / 2005 Ceny Ministerstva kultury v roce 2005 v oborech zájmových uměleckých aktivit (dle Nařízení vlády č. 5/2003) Cena za divadelní a slovesné aktivity bude udělena Vlastimilu O n d r á č k o v i za celoživotní přínos pro rozvoj amatérského divadla. Cena bude předána na 75. ročníku Jiráskova Hronova v termínu 5. 13. 8. 2005 v Hronově nebo na festivalu amatérského divadla Krakonošův podzim ve dnech 15. 22. 10. 2005 ve Vysokém nad Jizerou. Cena za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru bude udělena Josefu R e ž n é m u za jeho celoživotní přínos pro rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru. Cena bude předána na 60. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici ve dnech 23. 26. 6. 2005. Cena za hudební aktivity bude udělena PhDr. Jaroslavě M o d r o c h o v é za její celoživotní přínos pro rozvoj sborového umění. Cena bude předána na 48. ročníku Mezinárodního festivalu sborového umění ve dnech 24. 26. 6. 2005 v Jihlavě. Cena za dětské estetické aktivity bude udělena sbormistru Čestmíru S t a š k o v i za celoživotní přínos v oblasti dětských uměleckých aktivit. Cena bude předána na Celostátní přehlídce dětských školních pěveckých sborů v Českém Krumlově ve dnech 3. 5. 6. 2005. Cena za audiovizuální a výtvarné aktivity bude udělena Karlu N o v o t n é m u za celoživotní přínos k rozvoji amatérského filmu. Cena bude předána na Celostátní soutěži neprofesionální filmové tvorby v Ústí nad Orlicí ve dnech 16. 18. 6. 2005. 3

Ministerstvo kultury oznamuje, že k 28. říjnu budou uděleny: Ceny Ministerstva kultury Za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury pro rok 2005 Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby a výtvarného umění a architektury se uděluje k ohodnocení výjimečných uměleckých tvůrčích nebo interpretačních počinů nebo za dlouhodobé umělecké zásluhy v těchto oblastech. Návrhy na udělení ceny mohou podávat fyzické nebo právnické osoby na adresu Ministerstva kultury, a to nejpozději do 30. června 2005. Informace o náležitostech podání návrhu najdete na internetové adrese Ministerstva kultury: WWW.MKCR.CZ, případně na odboru umění a knihoven Ministerstva kultury, tel. 257 085 202. Informace o průběhu a výsledcích předchozích ročníků najdete na WWW.DIVADLO. CZ/CENYMKCR. MK informuje Ministerstvo kultury prostřednictvím tiskové mluvčí K. Besserové informuje o aktuální situaci národní kulturní památky Babiččino údolí v Ratibořicích. Vzhledem k tomu, že vlastník nemovitostí (společnost PODZÁMČÍ, tč. v likvidaci) hrubě zanedbával péči o objekty, došlo k devastaci a téměř ke zničení tzv. Panského dvora, Panského hostince, Panklovny (Ratejny) a původní hospodářské a obytné budovy v areálu zámku. MK využilo předkupního práva na přednostní koupi národní kulturní památky a podle zákona o státní památkové péči zajistilo v r. 2004 na náklad vlastníka (v současnosti zastoupeného likvidátorem) nejnutnější stavebně technická opatření, která zabránila bezprostřednímu zániku zmíněných čtyř budov. Jednání o zápisu do katastru nemovitostí bylo přerušeno vzhledem k existujícímu soudnímu sporu o určení vlastnictví s rodinou Schaumburg-Lippe a jeho ukončení je závislé na rozhodnutí příslušného soudu. Ostatní objekty v Babiččině údolí, které jsou v majetku a péči státu, jako Staré bělidlo, mlýn a zámek jsou naopak ve velmi dobrém stavu. [luk] Vydavatelům zpravodajů měst a obcí Všichni vydavatelé periodického tisku, tudíž i zpravodajů obcí a měst, jsou povinni dodržovat zákon čís. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). Vydavatel musí ohlásit na Ministerstvu kultury (MK) záměr o vydávání periodika, a to 30 dní před jeho zahájením. Do 15 dnů pak MK přidělí evidenční číslo, které vydavatel musí spolu s dalšími povinnými údaji uvádět v tiráži. V řadě periodik jsou zveřejněny velmi užitečné údaje internetová adresa časopisu a e-mailová adresa redakce. Tiskový zákon dále ukládá povinnost zasílání povinných výtisků a jedním z adresátů je Ministerstvo kultury. V současné době dochází 1100 zpravodajů obcí a měst, z nichž cca polovina udává svoji internetovou adresu. Vzhledem k tomu, že v ČR existuje přes 6000 obcí, předpokládáme, že je celá řada dalších zpravodajů, které nejsou na MK zaregistrované. Menší procento asi tvoří ta periodika, která sice vydavatel zaregistroval, ale zapomíná posílat povinné výtisky. Apelujeme na ty, kteří neplní tiskový zákon a nezasílají povinný výtisk na Ministerstvo kultury, aby zjednali nápravu. Řada vydavatelů posílá jak povinný výtisk na MK, tak i do Národního informačního střediska pro kulturu (dříve IPOS). Původně tyto výtisky sloužily jako výměna za časopis Místní kultura. Vzhledem k tomu, že od začátku minulého roku jsme od výměn ustoupili, prosíme všechny tyto vydavatele, aby již neposílali výtisk svého zpravodaje na adresu NIPOSu ani Místní kultury, neboť nám všechny zpravodaje (povinné výtisky) předává MK. Jana Radová Vedoucí útvaru CIK-NIPOS 4 Místní Kultura

Obecná problematika Starostové odmítli novelu zákona o střetu zájmů Ve čtvrtek 21. 4. 2005 se konal XII. celostátní kongres starostů a primátorů České republiky. Připravil jej Svaz měst a obcí ČR na brněnském Výstavišti v rámci rozvojových a stavebních veletrhů. Jedním z bodů programu byla novela zákona o střetu zájmů. Starostové v souvislosti s ní nejvíce kritizovali skutečnost, že jejich zastupitelstva by měla přijít o vedoucí pracovníky příspěvkových organizací, například ředitele škol či kulturních zařízení. Nikoli ojediněle zazněla slova o anarchii, o tom, že novela je paskvil, který je potřeba ignorovat. Někteří přítomní argumentovali, že příspěvkové organizace nelze klást na roveň podnikatelským subjektům. Jiní účastníci debaty však upozorňovali na to, že nelze beztrestně porušovat zákony. Roli bezvýhradného obhájce normy převzal poslanec Miloslav Kala, který ji předložil: Střet zájmů je objektivní úkaz. Nikdo, kdo se dostal do politiky, nebyl nepopsaným listem. Naše novela je pouze zábradlím na schodišti, které má zabránit pádu, vysvětlil. Výstupy z Kongresu budou tvořit podklad pro jednání Sněmu Svazu měst a obcí ČR, který se sejde 26. a 27. 5. ve Žďáru nad Sázavou. Na něm budou delegáti diskutovat o největších problémech měst a obcí s čelnými politiky, mimo jiné i s prezidentem ČR V. Klausem. [luk] Hejtman apeluje na ministra kultury Hejtman Moravskoslezského kraje ing. Evžen Tošenovský se obrátil na ministra kultury Pavla Dostála ve věci zápisu národní kulturní památky Důl Hlubina, koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Letos v únoru rada doporučila k zápisu do Seznamu Industriální soubory v Ostravě. Hejtman kraje v dopise ministra informuje o svém znepokojení, že k budoucímu využití Dolní oblasti Vítkovic dosud nebyl zpracován žádný relevantní projekt, který by kromě navrhovaného využití jednotlivých objektů přinesl i konkrétní vyčíslení nákladů na úvodní investice, spojené se zpřístupněním areálu veřejnosti, a na následný provoz. Hejtman kraje proto ministra kultury upozorňuje, že pokud se ministerstvo nezaváže pokrýt ročně částku 100 mil. Kč, zasadí se o to, aby výše jmenovaný soubor nemovitostí na Seznam světového dědictví UNESCO zapsán nebyl. Tisková zpráva/luk 6 / 2005 Podporuje kraj kulturu dostatečně? Otázka by mohla samozřejmě znít v množném čísle, tedy podporují kraje kulturu dostatečně? V minulém čísle jsme upozornili na otevřený dopis (z konce roku 2004), ve kterém vyjádřil nespokojenost s podporou kultury ze strany Jihočeského kraje Josef Brůček, předseda občanského sdružení Tatrmani se sídlem v Sudoměřicích u Bechyně a ředitel bechyňského kulturního domu (dopis najdete na WWW. MISTNIKULTURA.CZ). Prosí v něm hejtmana, aby použil svého vlivu k větší podpoře kultury z krajského rozpočtu. Proto jsme se obrátili na odbor kultury Jihočeského kraje s otázkou, zda pro letošní rok počítá s větší podporou živé kultury, tzn. spolků, sdružení a akcí regionálního významu, a jak tuto oblast podporoval v minulosti. Odpověděla Nora Havlíčková z odboru kultury: Kulturu, respektive živou kulturu, jak jste ji označila, podporuje Jihočeský kraj od samého začátku svého vzniku v roce 2001. Nad grantovou politikou převažuje forma příspěvků (granty se ve větší míře týkají památek a cestovního ruchu). V uplynulých letech (2001 2004) podpořil Jihočeský kraj živou kulturu celkovou částkou 10 005 tis. Kč. Několik vybraných akcí získalo zároveň Záštitu hejtmana Jihočeského kraje, která má formu morální (tzn. přítomnost hejtmana na akci, příp. jejím zahájení) či finanční podpory. 5

Rok 2005 a podpora kultury: 1) Granty pomineme-li podporu památek, bude v dubnu vyhlášen grant Podpora činnosti jihočeských kulturních subjektů (k dispozici celkem 2300 tis. Kč); cílový stav projektu je charakterizován zlepšením podmínek kulturních jihočeských subjektů v oblasti realizace, inovace, rozvoje a údržby jihočeských expozic, pořádání seminářů a školení; tento grantový program předpokládá přijetí řady malých projektů s dotací do 200 tis. Kč. 2) Příspěvky vedení Jihočeského kraje v těchto dnech hledá cestu a možnosti vyčlenění financí pro oblast kultury právě na tuto formu podpory (pokud k tomu dojde, mohly by být vypsány letos v květnu). Informace najdou zájemci na WWW.KRAJ-JIHO- CESKY.CZ, případně mohou kontaktovat pracovnice odd. kultury a cestovního ruchu paní Jitku Stiborovou (tel. 386 720 270; mail: STIBOROVA@KRAJ-JI- HOCESKY.CZ) či paní Alenu Janků (tel. 386 720 532; mail: JANKU@KRAJ-JIHO- CESKY.CZ). Se stížností pana Brůčka z Bechyně jsme seznámeni, a svým způsobem ji snad i chápeme, ale souhlasit s ní rozhodně nemůžeme. Finanční rozpočet Jihočeského kraje je omezený, a musíme tedy logicky vycházet z toho, kolik prostředků je z něj uvolněno právě pro kulturu. Bohužel skutečnost je taková, že kultura není zdaleka jedinou oblastí, kde se financí nedostává. Jsme však přesvědčeni, že i v této komplikované situaci se snažíme pro kulturu udělat v rámci zmíněných možností maximum. Bylo by jistě přínosné, kdyby se o tuto záležitost mohlo více zasadit také Ministerstvo kultury. Ludmila Kučerová Financování kultury nemůže být pouze z obecních pokladen Na webových stránkách Českých Budějovic: WWW.C-BU- DEJOVICE.CZ jsme k výše uvedenému tématu přečetli: Z jednání dne 4. 4. 2005, zaměřeného na financování a správu profesionálního živého umění, které se za účasti zainteresovaných osob konalo v Liberci, jednoznačně vyplynulo, že současný systém financování například divadel je naprosto neúnosný. Realitou je, že obcím se už nedostává finančních prostředků. Od roku 1992, kdy ze státního majetku přešla divadla ve většině případů pod správu obcí bez jakéhokoliv finančního přispění, jsou už obecní kasy téměř vyčerpané, říká k situaci primátor Miroslav Tetter s tím, že existuje představa o vytvoření konsilia, které se pokusí nastavit parametry financování této profesionální kultury. Financování by mělo být adekvátní a ze tří zdrojů, od státu, kraje a obce. Primátor Tetter, který se společně s náměstkyní Vlastou Bohdalovu, do jejíhož rezortu právě kultura spadá, shodují, že pracovní skupina složená z představitelů Ministerstva kultury, krajů a obcí musí vzniknout v co nejkratší době. Pravidla spolufinancování musí být na základě společenské dohody striktně dána a také dodržována. Bývá zvykem, že si politici občas berou kulturu jaksi za vlastní, slibují, jak ji budou podporovat, ale praxe ukazuje, že se jedná spíše o nenaplněné proklamace, dodává náměstkyně Vlasta Bohdalová. Města už na financování kultury nestačí V dubnu proběhla v Liberci konference s mottem financování a správa profesionálního umění. Organizátorem byla Asociace profesionálních divadel spolu s Asociací symfonických orchestrů. Akce se zúčastnila řada divadel, zejména vícesouborových, která nejcitelněji pociťují nedostatek finančních prostředků, nechyběli ani zástupci samosprávy krajů, měst a obcí, které jsou zřizovateli divadel či hudebních těles. Náš stát podporuje kulturu a umění pouze půl procentem ze státního rozpočtu, zatímco v zemích Evropské unie jde o více než dvojnásobek. Patnáct let po revoluci stále neexistuje systém vícezdrojového financování a právě zmíněná konference měla iniciovat vznik pracovní skupiny, která by se touto tematikou zabývala. [ev] Pozn.: O setkání v Liberci budeme více informovat příště. 6 Místní Kultura

Granty NADACE OB ANSKÉHO FÓRA vyhlašuje své grantové programy pro rok 2005: JIŽ 10. RO NÍK GRANTOVÉHO PROGRAMU OPOMÍJENÉ PAMÁTKY Smyslem programu je podpo it záchranu opomíjených památek v eské republice prost ednictvím ob anských iniciativ. O grant si mohou zažádat pouze právnické osoby za p edpokladu, že prokáží ob anskou iniciativu p i pé i o památku. (Nap. regionální nadace, ob anská sdružení, farnosti. Rozpo tové a p ísp vkové organizace musejí prokázat svojí finan ní spoluú ast minimáln 50 %). P ihlášené projekty se musí realizovat v roce 2006! Nelze žádat o grant znovu na již podpo ené projekty z minulých let! Výše poskytnutého grantu je maximáln 50 000 K. Došlé žádosti bude posuzovat odborná porota podle t chto kritérií: a) míra ob anské iniciativy b) historická hodnota památky c) naléhavost oprav d) kvalita a odbornost p ipraveného projektu JIŽ 10. RO NÍK GRANTOVÉHO PROGRAMU PAMÁTKY A ZDRAVÍ V tomto programu mohou zažádat o grant ob anská sdružení, obecn prosp šné spole nosti, nadace a nestátní zdravotnická za ízení se zam ením na zdravotní a sociální pé i, která provozují nebo cht jí provozovat svoji innost v budovách s charakterem kulturních památek. P ihlášený projekt musí p isp t ke zlepšení prost edí a životních podmínek osob, kterých se tato innost týká. Ú astníky grantového programu nemohou být rozpo tové ani p ísp vkové organizace. P ihlášené projekty se musí realizovat v roce 2006, a to pouze v objektech, které jsou zapsány v Úst edním seznamu nemovitých kulturních památek, a s jejichž obnovou nebo úpravou bude projekt p ímo spojen. V programu Opomíjené památky budou na granty použity výnosy z prost edk Nada ního investi ního fondu, které Nadace Ob anského fóra získala ve výb rovém ízení v r. 1999, 2002, 2003 a 2004. Uzáv rka pro p íjem žádostí je 24. ervna 2005 do 14 hodin - rozhodující je datum odeslání! Výsledky budou vyhlášeny do 31. íjna 2005. Formulá e p ihlášek jsou na našich internetových stránkách, nebo je zájemc m zašleme za ofrankovanou obálku v hodnot 10 K. Informace: Nadace Ob anského fóra, Hálkova 1406 / 2, 120 00 Praha 2, Tel. 224 941 305-07 info@nadaceof.cz www.radio.cz/nadace-of/ TISKOVÁ ZPRÁVA Praha, 10. 3. 2005 6 / 2005 7

Na peníze dosáhnou i malé subjekty Přes sto žadatelů se uchází o dotaci v rámci čtyř grantových schémat vyhlášených Moravskoslezským krajem. Na peníze dosáhnou i drobní podnikatelé nebo menší instituce. Na spolufinancování se přímo bude podílet kraj. Celkem 111 návrhů na financování akcí čtyř grantových schémat (dále jen GS) v rámci evropského Společného regionálního operačního programu (dále jen SROP) bylo doručeno ke dni 16. března 2005 na krajský úřad Moravskoslezského kraje. Celkově je připraveno 192 mil. z pokladny EU a dalších 63 mil. Kč poskytne z vlastního rozpočtu kraj. Výše dotace z veřejných zdrojů (EU, státní rozpočet, kraj) se mohou pohybovat od 50 až do 100 procent nákladů. Důraz je kladen na vytvoření nových pracovních příležitostí největší balík peněz i nejvíce žádostí je v rámci schématu Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji 2004, upřesnil náměstek hejtmana kraje pro regionální rozvoj Pavel Drobil. Zastupitelstvo kraje by mělo o doporučení akcí k realizaci rozhodovat v červnu. Jednotlivá GS jsou zaměřena na podporu širokého spektra aktivit, které vycházejí z potřeb samotného kraje, a jsou připravena v souladu s prioritami a opatřeními SROP. [luk] GRANTY, PŘÍSPĚVKY KOSTELEC NAD ORLICÍ (6 tis. obyv., okres Rychnov nad Kněžnou): Město Rychnov nad Kněžnou vyhlásilo 2 grantové programy, z nichž první nese název Podpora neprofesionálních kulturních aktivit. Je určen na podporu nestátních kulturních organizací či sdružení v oblasti hudební, literárně-dramatické, výtvarné, fotografické a taneční. Z rozpočtu města bylo pro tyto účely vyčleněno 100 tis. Kč. (Veřejná správa, č.14, 2005) Vzniká seznam míst veřejného přístupu k internetu Na internetové adrese WWW.VEREJNYINTERNET.CZ vzniká databáze míst veřejného přístupu k internetu. Tato informace byla prezentována na tiskové konferenci k zakončení akce Březen měsíc internetu představiteli Ministerstva informatiky, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a BMI sdružení. Cílem jejich společného projektu Veřejný internet je soustřeďovat informace o zařízeních nabízejících veřejný přístup k internetu a zpřístupňovat je tak, aby se dalo snadno zjistit, kde se tato místa nacházejí a jaké služby nabízejí. Údaje z této databáze bude přebírat Adresář Portálu veřejné správy a doplní o ně informace o obcích v ČR. Místem veřejného přístupu k internetu se míní jakékoli zařízení (knihovna, úřad, kavárna, informační středisko, hotel atd.) umožňující veřejnosti přístup k internetu, a to zdarma nebo i za úplatu. Může jít o veřejného i soukromého poskytovatele. Počet míst s veřejným přístupem k internetu na 1000 obyvatel patří ke sledovaným ukazatelům, podle kterých posuzuje Evropská komise úroveň informační společnosti v jednotlivých členských zemích EU. Česká republika si v tomto směru nevede špatně, uvedl Martin Boka z Ministerstva informatiky a dodal Mezi novými členskými zeměmi zaujímá třetí místo za Estonskem a Maltou. Ke zlepšení její pozice ještě přispěje právě probíhající Projekt internetizace knihoven, na základě kterého připojí Ministerstvo informatiky do konce roku 2006 k internetu na 4000 knihoven. Podle knihovního zákona by měly být připojeny k internetu do konce příštího roku všechny veřejné knihovny, nyní tuto povinnost splňuje přibližně 2500 knihoven a jejich poboček. Databáze na www.verejnyinternet.cz se začíná plnit právě v těchto dnech. Údaje o svém zařízení do ní může vložit každý poskytovatel místa veřejného přístupu k internetu. Po zaregistrování obdrží zdarma výraznou samolepku Veřejný internet o formátu A4, jíž si může označit své zařízení, a vizuálně tak na ně upozornit veřejnost. Kontakt: Jaroslav Winter, BMI sdružení, tel. 234 602 267, 775 224 777, WINTER@BREZEN.CZ Tisková zpráva/luk 8 Místní Kultura

Informatika Vazby mezi weby veřejných knihoven a obcí Možná se shodneme na tom, že informace nás zahlcují a je problém je utřídit a uchovat. Určitou nadhodnotou k zásobě informací jsou jejich souvislosti. A právě k tomuto problému směřuje následující studie, zabývající se propojením webových stránek obcí a knihoven vzájemnými odkazy. Jejím autorem je Aleš Brožek, ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí n. L., který ji prezentoval na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě 5. 4. v Hradci Králové. Stránky veřejných knihoven - Poskytují informace o tom, kde se knihovna nachází, jak má otevřeno, jaké akce pořádá, jaké služby poskytuje (viz též ceník), jaké dokumenty pomocí online katalogu zveřejňuje, odkazy na zajímavé stránky apod. - Přibývají na nich elektronické služby: rezervace a prodlužování výpůjčky dokumentů, předregistrace, navržení deziderat, upozornění na vrácení dokumentu, služba Ptejte se knihovny aj. Počet českých veřejných knihoven s vlastními webovými stránkami 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 61 102 157 220 295 370 437 Které knihovny mají své stránky? - Všechny knihovny v obcích nad 13 tisíc obyvatel (kromě Krupky a Zábřehu) mají informačně bohaté stránky. - Rovněž i řada knihoven v menších obcích (např. v obci Bílá na Liberecku, kde žije jen 600 obyvatel). - Velké knihovny vlastní doménu 2. řádu, menší knihovny využívají stránky obce, města. Obecní knihovny 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 1 1 7 19 40 89 110 Seznam obecních a městských knihoven, které mají na hlavní stránce slovní odkaz na stránky obce (města) Blansko, Boskovice, Česká Třebová, Chodov, Karlovy Vary, Litoměřice, Mariánské Lázně, Nová Paka, Nové Veselí, Nový Jičín, Velké Meziříčí, Všenory. Pozn.: Řada dalších knihoven má odkaz na stránky města v nabídce Odkazy, k němuž se musí zájemce proklikat. Dobré příklady Havířov o havířovské knihovně se návštěvník magistrátních stránek dozví nejen pod odkazem Instituce a úřady, ale i v nabídce Kultura a sport a Informační servis. Seznam obecních a městských knihoven, které mají na hlavní stránce odkaz na stránky obce (města) skrytý pod znakem města Horšovský Týn, Litovel, Olomouc (MěK), Orlová, Slaný, Strakonice, Šumperk, Třinec. Pozn.: Na stránce knihovny v Trutnově a ve Vrbnu pod Pradědem je sice znak města, ale není to odkaz na městské stránky. 6 / 2005 Jičín podle autora studie A. Brožka se v tomto směru dostali nejdál jičínští knihovníci. Ale to už si můžete sami ověřit na webové stránce HTTP://KNIHOVNA.JICIN.CZ. [luk] 9

Rokování o síti Jak jsme předem avizovali, konal se ve dnech 4. 5. dubna v Hradci Králové už 8. ročník konference Internet ve státní správě a samosprávě, kterou tradičně pořádala společnost Triada s dalšími partnery. Zaregistrovalo se přibližně 2 tisíce účastníků z 26 zemí a kapacita hradeckého kongresového centra Aldis byla téměř vyčerpána. Prestiž konferenci dodalo vystoupení ministrů Vladimíra Mlynáře, Jiřího Paroubka, Františka Bublana, Libora Ambrozka, eurokomisaře Vladimíra Špidly či zástupce ředitele Mezinárodního visegrádského fondu René Kubáška, ale i mnoha dalších. Zúčastnil se jí také velvyslanec USA v ČR Wiliam Cabanis. Záštitu nad akcí převzal premiér Stanislav Gross a ministr informatiky Vladimír Mlynář. Všichni, kteří si do Hradce našli cestu, měli možnost vyslechnout přednášky a diskuse o obrovské škále témat a zapojit se do nich. Již tradičně byla tato konference místem, kde se vyhlašovali vítězové různých soutěží od Českého zavináče po Zlatý erb. Dobrou příležitost k setkání a výměně názorů zde našlo mnoho primátorů, starostů, úředníků, knihovníků nebo šéfredaktorů obecních časopisů. Právě jednání pracovních skupin pro posledně jmenované se naše redakce zúčastnila. Redaktoři obecních zpravodajů diskutovali o technických záležitostech, personálním obsazení, o zpoplatnění inzerce, distribuci, dodržování zákona o ochraně dat a dalších. Stěžejním tématem bylo propojení časopisu s webovými stránkami obce (toto téma dominovalo i jednání knihovníků, viz níže). V diskusi padla také zásadní otázka, zda se má časopis přednostně líbit starostovi nebo čtenářům a problematika cenzury ze strany vedení obce. Referát z jednání sekce pro knihovníky přinášíme na str. 9. [luk] Soutěž O nejhezčí krajkový obal na knihu Hanse Ch. Andersena Vloni v říjnu u příležitosti Týdne knihoven vyhlásila Městská knihovna Sedlčany spolu s dalšími partnery celorepublikovou soutěž O nejhezčí krajkový obal na knihu Hanse Christiana Andersena. Akce navázala na obdobnou soutěž O nejhezčí krajkovou záložku do knihy, při které byla prioritou propagace české krajky a českých knihoven. Tento cíl naplnily obě soutěže bezezbytku. Vzhledem k tomu, že se sešlo 102 krásných obalů a byla by veliká škoda neukázat je veřejnosti, vznikla putovní výstava s první zastávkou v Národní knihovně v Praze. Odtud poputuje do Brna a dále po celých Čechách. Své putování pak obaly, alespoň ty opravdu krajkové, ukončí v Dánsku v muzeu H. CH. Andersena. Nezbývá než popřát, aby se práce našich výtvarníků líbila Závěrem je třeba zdůraznit, že celá soutěž by se neobešla bez sponzorů. Dík patří firmě NOVASOL, občanskému sdružení KRAJKA, Svazu knihovníků a informačních pracovníků a v neposlední řadě i velvyslanectví Dánského království v České republice. Výsledky najdete na WWW.MISTNIKULTURA.CZ [luk] KNIHOVNY NOVÉ STRAŠECÍ (5 tis. obyv., okres Rakovník): Nové Strašecí si v r. 2003 připomnělo 500. výročí svého povýšení na město a hned v roce následujícím tamní knihovna oslavila 140. výročí svého vzniku. Na počátku byla knihovna místního Čtenářského spolku, kterou spolek po r. 1919, kdy byl schválen první knihovní zákon, jež ukládal obcím a městům zřizovat knihovny, propůjčil městu a učinil přístupnou všem občanům. Knihovna nepřerušila činnost ani v průběhu 2. světové války. Pak přišly různé změny a knihovna se několikrát stěhovala. Na svém současném místě sídlí od r. 1964, v r. 1973 v ní vzniklo samostatné dětské oddělení. Do budoucna má od svého zřizovatele slíbeno přestěhování do větších prostorů s moderním vybavením, studijním koutem, pracovištěm internetu a větším skladem. V loňském roce měla ve fondu 32 017 svazků knih, 872 registrovaných čtenářů (z toho 336 dětí) a zaznamenala celkem 10 234 návštěv a 35 244 výpůjček. Od r. 2000 je vybavována moderní výpočetní technikou (celkem 6 PC, z toho 3 pro veřejnost), finanční prostředky získává pomocí grantů Ministerstva kultury se spoluúčastí města. Používá automatizovaný výpůjční systém LANIUS, návštěvníci tu hojně využívají internetu. (Čtenář, č.3, 2005) 10 Místní Kultura

Informatika Litomyšlská knihovna spoluvytváří kulturní klima V historickém domě v centru města najdeme Městkou knihovnu, příspěvkovou organizaci zřizovanou od roku 2003 městem. Podílí se na kulturním životě, připravuje řadu aktivit pro žáky všech stupňů škol i programy určené dospělým. Litomyšl byla mezi prvními osmi městy, která reagovala na výzvu Vojtěcha Sedláčka z roku 1818 k založení knihovny. První půjčovna (převážně německy psaných knih) vznikla v knihkupectví Jana Veselíka. V té době existovaly i spolkové knihovny, z nichž největší patřila Řemeslnické besedě. Veřejná knihovna pro všechny vrstvy obyvatel byla díky sbírce knih a tomu, že se získaly potřebné finanční prostředky a vhodné prostory, otevřena až v roce 1891. Od 70. let 20. století spadala pod Okresní knihovnu ve Svitavách. O spolupráci knihovny a škol Dětské oddělení pořádá (kromě klasických informačních lekcí) každý měsíc výtvarné a literární soutěže. Vybrané výtvarné práce jsou vystavovány v prostorách zařízení. Každý měsíc se koná literární soutěž zaměřená na knižní novinky pro mladší a starší dětské čtenáře. K dobré spolupráci přispívají i dvakrát ročně pořádaná setkání se zástupci škol, při nichž se učitelé dovídají o všech akcích, které knihovníci připravují. Pokračuje i spolupráce se zdejší Střední pedagogickou školou, jejíž studenti zde mj. nacházejí potřebnou pedagogickou literaturu. Na webových stránkách se mohou žáci i studenti seznámit s regionálními výročími i s tématem Spisovatelé a Litomyšl (M. D. Rettigová, B. Němcová, A. Jirásek atd.). Regionální funkce V okrese Svitavy fungoval střediskový systém od roku 1980 až do konce roku 2002. Městská knihovna v Litomyšli nakupovala a zpracovávala knihy pro místní lidové knihovny (MLK) a vytvářela soubory, které jim několikrát za rok rozvážela. Knihovníky MLK proplácela Okresní knihovna ve Svitavách, od roku 2003 přešla tato povinnost na obce. Od téhož roku vykonává litomyšlská knihovna RF na základě písemné smlouvy s MěK Svitavy pro 16 základních knihoven s dobrovolným knihovníkem, z toho ve čtyřech větších a jedné menší obci mají čtenáři k dispozici internet (počet obyvatel se pohybuje od 90 do 800). V loňském roce obdržela knihovna od MěK Svitavy na nákup knih v rámci RF 143 500 Kč, z této částky bylo pořízeno 1038 knih, z nichž vznikly výměnné soubory po 50 knihách. Do souborů jsou zařazovány i dříve získané publikace vloni tvořilo 47 souborů 2474 svazků. Obce nemusí, ale mohou přispívat na nákup knih. Základní knihovny mají možnost ponechat si bez úplaty starší výměnný fond (pořízený do roku 1995). Knihovna v číslech V minulém roce obsahoval fond 63 198 knižních titulů (roční přírůstek 2221) a 108 časopisů. Knihovnu navštívilo celkem 45 471 návštěvníků, registrovaných čtenářů má 3095, z toho 930 dětí. Počet výpůjček dosáhl 128 860. Celkem bylo vloni uspořádáno 196 akcí pro školy a veřejnost. Eva Veselá 6 / 2005 11

Informace v muzeu Regionální informační středisko (RIS) je součástí Muzea Těšínska v Českém Těšíně od roku 1991. Na jeho činnost přispívá město i okolní obce. RIS má výhodnou polohu na Hlavní třídě mezi hraničním přechodem z polského Těšína a Nádražní ulicí. Návštěvníci mohou služby využívat ve všední dny (od 8 do 18 hodin) a v sobotu a neděli (od 8 do 14 hodin). Klasickou nabídku informačních středisek doplňují informace a prodej materiálů muzejní povahy. Nabízeny jsou i kopírovací služby (černobílé a barevné) a laminování do formátu A3. Informace mohou získat zájemci (i telefonicky) v českém, polském, anglickém, německém a slovenském jazyce. [ev] Změny v IC Klatovy Informační centrum Klatovy spadá pod Odbor školství, kultury a cestovního ruchu MěÚ, je umístěno na náměstí Míru 63 v budově, která městskému úřadu patří. V letech 1997 2002 však provozovala Informační středisko v Klatovech soukromá cestovní kancelář, která sídlila v městských prostorách za komerční nájemné. Radnice na provoz IS přispívala částkou 144 tis. ročně. V r. 2002 tato soukromá společnost vypověděla smlouvu, a tak Klatovy od listopadu 2003 provozují IS ve vlastní režii i z toho důvodu, že CK turistické služby nevykonávala ke spokojenosti města. Nyní zde pracují dva zaměstnanci, v letním období jsou přibíráni brigádníci. Zabezpečena je komunikace v angličtině, němčině a španělštině. Od května 2005 se plánuje rozšíření dosavadní nabídky služeb IC o prodej vstupenek do kina a na akce městského kulturního střediska. [ika] Lidová architektura Plzeňský kraj vydal ve spolupráci s NPÚ, územním odborným pracovištěm v Plzni, publikaci Lidová architektura, Vesnické památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny v Plzeňském kraji (náklad 1500 kusů). Text v rozsahu 198 stránek (formátu A4) doplňuje řada mapek a fotografií. Po úvodu následují kapitoly, např. Půdorysné typy sídel, Plošná ochrana vesnických sídel, Postup při obnově kulturní památky. [ev] Památky Plzeňského kraje Publikaci Památky Plzeňského kraje koncepce podpory státní památkové péče v Plzeňském kraji, vydal Plzeňský kraj Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu v roce 2004. Na přípravě se podílely NPÚ v Praze i územní odborné pracoviště v Plzni, Plzeňské biskupství, Archiv města Plzně, muzea Plzeňského kraje atd. Příručka obsahuje i přehled právních předpisů a jiných normativních opatření a některých řídících aktů vydaných a účinných na úseku státní památkové péče MK ČR atd. [ev] 25 let kulturního domu v Semilech Sborník příspěvků s tímto názvem vydalo (s finanční podporou města Semily) současné kulturní zařízení Kulturní centrum Golf. Neprodejná tiskovina vyšla jako příloha Semilských novin v únoru 2005. Text na 15 stránkách (formátu A4) doplňuje řada fotografií. [ev] Kulturní dědictví v současnosti Společnost ochránců památek ve východních Čechách vydala v minulém roce publikaci Kulturní dědictví v současnosti, sborník z konference konané 20. 11. 2003 v Hradci Králové. Na 116 stránkách (doplněných řadou fotografií) formátu A5 najdete také možnosti využití zdrojů Evropské unie při obnově a záchraně památek. [ev] Pardubický kraj Publikaci autora Františka Šebka s názvem Pardubický kraj vydalo nakladatelství Helios. Kniha má 199 stránek formátu B4. Text je rozdělen do kapitol Pardubicko, Chrudimsko, Orlickoústecko a Svitavsko, následuje resumé v angličtině a němčině. Fotografie (přes 300) jsou dílem Štěpána Bartoše a dalších. [ev] 12 Místní Kultura

Místa Malá sonda do kultury Plzeňského kraje Mgr. Martin Baxa, radní pro kulturu Od dávných věků se na území kraje mísily rozličné kultury a střetávaly různé národy, což je důvodem jeho bohaté historie i současnosti. Počátky prvního osídlení jsou z doby 250 40 tisíc let př. n. l., krajem prošli v průběhu věků Keltové, Germáni, Slované. Region byl protkán řadou zemských stezek, od 12. století probíhala kolonizace území, první zmínky o židovském obyvatelstvu pocházejí ze 14. století. Důsledkem 2. světové války a událostí následujících po roce 1948 bylo narušení kontinuity osídlení, rozvoje i tradic. Dokladem bohatého vývoje je řada historických sakrálních i světských památek, které jsou magnetem pro turisty. Rozlohou 7561 km² je Plzeňský kraj třetím největším u nás, v 501 obcích žije přes půl milionu obyvatel. Tvoří jej okresy Plzeň - jih, Plzeň - sever, Domažlice, Klatovy, Rokycany a Tachov. Průmyslovým, obchodním, správním a kulturním centrem kraje je město Plzeň s 167 tisíci obyvatel. Přírodní dominantou je pásmo pohraničních hor Šumava a Český les, na severovýchodě pak Plzeňská kotlina. V regionu se nachází Národní park Šumava a Chráněná krajinná oblast Šumava, 162 maloplošných chráněných území i vyhlášené přírodní parky. Dále 14 národních kulturních památek (kostely, kláštery, hrady, zámky i slovanská hradiště), 8 ochranných pásem NKP, cca 3140 kulturních památek, 5 ochranných pásem KP, 3 městské památkové rezervace, 2 ochranná pásma MPR, 5 vesnických památkových rezervací, 21 městských a 44 vesnických památkových zón, 2 krajinné památkové zóny. Po odborné stránce se o památky stará Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni (jeho působnost přesahuje území kraje). Kraj, finance, kultura V letošním roce je pro oblast kultury určena částka 186 964 tisíc Kč. Z toho pro krajem zřizované příspěvkové organizace 168 264 tisíc Kč (neinvestiční příspěvky 139 434 tisíc a investiční 28 830 tisíc Kč). Na grantový program v působnosti kultury (oblast divadla, hudby, tance, výtvarného umění, literatury, audiovize a kulturního dědictví) bude rozděleno 2,5 milionu Kč, program na zhodnocení a oživení památkového fondu kraje získal 10 milionů Kč, program zachování a obnovy historického stavebního fondu na území památkových rezervací a zón 5 milionů Kč. Finále Plzeň (festival českých filmů) obdrží 700 tisíc Kč, odborné posudky, vydávání publikací, výstavní činnost atd. 500 tisíc Kč. V loňském roce vyčlenil kraj na kulturní granty 2,5 milionu Kč, na účelové dotace pro obnovu kulturních památek cca 19,5 milionu Kč (celkem kraj podpořil 79 památek), na obnovu objektů v památkových zónách cca 1,6 milionu Kč (dotaci získalo 20 objektů). Rozvojové dokumenty kraje Stěžejním materiálem přijatým v roce 2003 je Program rozvoje Plzeňského kraje, jehož součástí je i problematika kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Samostatná Koncepce památkové péče Plzeňského kraje byla přijata zastupitelstvem kraje v roce 2003 (31 stránek formátu A4). O rok později následovala Koncepce muzeí Plzeňského kraje (29 stránek formátu A4) s podtitulem Současný stav a perspektivy ochrany hmotného kulturního dědictví a rozvoj muzejní práce v Plzeňském kraji na léta 2004 2009. Kraj vydal i dvě publikace Lidová architektura a Památky Plzeňského kraje. K tisku je připravena publikace s názvem Tvorba a ochrana prostředí historických jader měst a obcí. Dále odbor uspořádal na jaře letošního 6 / 2005 13

roku pracovní setkání tematicky zaměřené na zachování a zhodnocení památkového a historického stavebního fondu kraje. Porady představitelů muzeí se konají každé dva měsíce a vždy v muzeu, které nabízí něco nového. Kraj jako zřizovatel Kraj zřizuje následující příspěvkové organizace: Studijní a vědeckou knihovnu v Plzni, 2 galerie Západočeskou galerii v Plzni a Galerii Klatovy/Klenovou, Hvězdárnu Rokycany, Stálou divadelní scénu Klatovy (viz MíKu č. 5, str. 31), Muzeum a galerii severního Plzeňska Mariánská Týnice a 7 muzeí Západočeské muzeum Plzeň, Muzeum Chodska Domažlice, Vlastivědné muzeum dr. Hostaše Klatovy, Muzeum Českého lesa Tachov, Muzeum Dr. B. Horáka Rokycany, Muzeum jižního Plzeňska Blovice, Muzeum Šumavy Sušice. Odbor kultury a památkové péče Radním odpovědným za tuto oblast je Mgr. Martin Baxa. Vedoucí odboru je Mgr. Vlasta Frouzová. Odbor tvoří oddělení památkové péče (vedoucí a 3 pracovníci) a oddělení kultury (vedoucí a 2 pracovníci), jedna pracovnice ještě na polovinu úvazku vykonává sekretářské práce a na druhou záležitosti týkající se památkové péče. Komise Kulturní komise je devítičlenný poradní orgán rady kraje. Její složení odpovídá zastoupení politických stran v zastupitelstvu. Vyjadřuje se k udělovaným grantům v oblasti tzv. živé kultury. Komise památkové péče se od letošního roku vyjadřuje ke dvěma programům zaměřeným na památky. Tvoří ji 3 radní, zástupci z odboru kultury a pam. péče kraje, zástupci NPÚ územního odborného pracoviště v Plzni. Grantová komise bude rozhodovat letos poprvé. Bude mít asi 7 členů včetně předsedy kulturní komise. Tradiční lidová kultura Krajským pracovištěm pro tradiční lidovou kulturu je Vlastivědné muzeum dr. Hostaše v Klatovech. Folklorní festivaly se konají v Plzni, Domažlicích (Chodské slavnosti), Klatovech, Tachově (spolu s německou stranou), tradici má i Plaská pouť. Živou folklorní tradici dokládá řada souborů dětí i dospělých např. Soubor písní a tanců Jiskra, Chodský soubor Mrákov, folklorní soubory Čtyřlístek, Meteláček, Haltravan, Mladina, Rokytka, Šumava atd. Sídlem o.s. Folklorní sdružení Plzeňsko (pro oblast západních Čech) jsou Klatovy. Areál expozice lidových staveb v obci Chanovice (okres Klatovy) buduje od 90. let 20. století klatovské muzeum. Na území kraje žijí 2 Nositelé tradic lidových řemesel Rudolf Volf v oboru lidová hrnčířina (Koloveč, okr. Domažlice) a Miloslav Trefanec v oboru tradiční kovářství (Čínov, okr. Klatovy). Síť kulturních zařízení Řadu dalších kulturních subjektů zřizují obce, města, firmy, soukromé subjekty i občanská sdružení. V kraji najdeme hustou síť muzeí kromě zařízení zřizovaných krajem je to 36 klasických městských i specializovaných muzeí (např. Pivovarské muzeum v Plzni, Hornické muzeum v Plané, Muzeum Škoda v Plzni). Divadelní tradici dokládají profesionální i neprofesionální divadla, včetně divadel loutkových (např. v Plzni Divadlo J. K. Tyla, Alfa viz str. 32, Pod lampou, občanské sdružení Plzeňská neprofesionální scéna), příznivci výtvarného umění mohou navštívit řadu galerií (např. Galerii bratří Špillarů v Domažlicích, v Plzni Galerii města Plzně, Galerii 21). V kraji působí téměř 60 městských a místních knihoven, řada kulturních domů či městských kulturních středisek, kamenných i letních kin a 36 informačních center. Přehlídky, festivaly, soutěže a další akce V loňském roce získalo finanční dotace od kraje (celkem 2,5 milionu Kč) v oblasti kultury přes 60 předkladatelů projektů. Většinou se jednalo o významné akce s tradicí např. XII. Haydnovy hudební slavnosti, XXI. ročník festivalu Skupova Plzeň, 24. hudební festival Smetanovské dny Plzeň, regionální postupové přehlídky 14 Místní Kultura

Místa amatérského divadla, V. ročník Pocty Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic, Mezinárodní festival Divadlo v Plzni, Mezinárodní sochařské a řezbářské sympozium v Nepomuku a Kozojedech, 10. ročník kulturního léta na zámku v Chanovicích, Mezinárodní filmový a televizní festival dětí a mládeže Filmák a mnoho dalších. Plzeň je sídlem Střediska západočeských spisovatelů. Působí zde několik občanských sdružení zabývajících se literaturou a knihami (viz MíKu č. 5, str. 36). Amatérští divadelníci a loutkáři se setkávají v řadě souborů (např. Divadelní spolky Jezírko, Mlask Manětín, Štace Kaznějov), nemalý je i počet amatérských hudebních těles (např. Pěvecký sbor Čerchovan o.p.s., Tachovský dětský sbor). Hudbě se věnuje i LAETITIA, spolek pro vokální a komorní hudbu, nebo Sdružení Vačkářův Zbiroh a další. Přístup kraje k cestovnímu ruchu najdete na str. 19. Eva Veselá KRAJE ZLÍNSKÝ KRAJ: Převážně na místní úrovni a nesystematicky fungovala v minulosti spolupráce knihoven paměťových institucí na území nynějšího Zlínského kraje. Po změně územně-správního uspořádání se v tomto regionu sešly okresy z bývalých 2 krajů a z jedné z bývalých okresních knihoven se stala knihovna krajská. V současnosti se spolupráce knihoven zmíněných institucí rozvíjí na krajské úrovni. Jedním z prvních koncepčních kroků bylo uspořádání semináře knihoven paměťových institucí v únoru 2004 ve zlínské Krajské knihovně Františka Bartoše. Tehdy byla oslovena všechna městská a oblastní muzea, státní okresní archivy a větší galerie. Účastníci setkání se dohodli na půlroční periodicitě setkání. Mezi důležité sféry, kde se kooperace nabízí a často již v různých formách funguje, patří akvizice regionální literatury. Muzea, archivy a regionální oddělení knihoven jsou místy, kde je regionální literatura nejen uložena ve fondech a sbírkách, ale kde také často vzniká. V září 2004 se uskutečnil druhý seminář knihoven paměťových institucí Zlínského kraje, tentokrát ve Slováckém muzeu v Uh. Hradišti. Jeho účastníci se mimo jiné dohodli na spolupráci při přípravě koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji. (Čtenář, č.3, 2005) PLZEŇSKÝ KRAJ: Rada Plzeňského kraje schválila Grantový program PK v oblasti kultury pro rok 2005. Předmětem podpory tohoto programu se staly kulturní projekty v oblastech divadlo, hudba a tanec, výtvarné umění, literatura, audiovize (film, foto, nová informační média) a kulturní dědictví. Preferovány budou projekty financované i z jiných zdrojů než z krajského rozpočtu a ti žadatelé, kteří mají své sídlo na území Plzeňského kraje. (Veřejná správa, č.13, 2005) Malá muzejní slavnost V polovině března se v prostorách Kamenného sálu Muzea Vysočiny Třebíč konala Malá muzejní slavnost. Připravil ji odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu kraje Vysočina společně s Muzeem Vysočiny Třebíč. Zúčastnilo se jí na 50 zástupců prezentujících téměř 70 muzeí, galerií a pamětních síní v kraji. Zájemci si přišli vyměnit zkušenosti ze svého oboru a především z grantového programu Klenotnice Vysočiny 2004, který byl vyhlášen v únoru 2004 a určen na podporu kulturních aktivit v oblasti movitého kulturního dědictví muzeí a galerií kraje. Odbor kultury a památkové péče ve spolupráci s muzei zřizovanými krajem Vysočina jednotlivé projekty grantového programu průběžně sledoval a na Slavnosti předali radní Václav Kodet a další představitelé kraje Vysočina ocenění zástupcům devíti dosud nejlépe realizovaných projektů. Ocenění si tak odvezla obec Havlíčkova Borová za novou expozici o pilotu Josefu Stránském a letcích Vysočiny, Luka nad Jihlavou za Muzeum tradičních řemesel, obec Lukavec za otevření památníku Antonína Sovy, město Svratka za projekt městské muzeum, město Polná za vybavení nové expozice v hradu Polná, Telč za novou Galerii Hasičský dům a Městské kulturní středisko v Náměšti nad Oslavou za zajímavou výstavu mapující bohatou spolkovou činnost od 19. století do současnosti. Čestné uznání získalo Městské kulturní a informační středisko v Humpolci za rozšíření národopisné expozice městského muzea a město Žirovnice za interiérové změny na zámku. Příjemnou atmosféru dodala slavnosti muzika folklorního souboru Bítešan a první Malou muzejní slavnost zakončila společná prohlídka stálých expozic a výstav Muzea Vysočiny Třebíč. Tisková zpráva/luk 6 / 2005 15

Olešnice a mikroregiony V roce 1999 vznikl dobrovolný svazek obcí Olešnicko. Z původních osmi zakládajících obcí se jejich počet v roce 2001 zvýšil na devět Crhov, Kněževes (součástí je malá obec Veselka), Křtěnov, Lhota u Olešnice, Louka, Olešnice, Rozsíčka, Sulíkov, Ústup. Olešnice spolu s mikroregionem podala v roce 2001 žádost o dotaci z Programu obnovy venkova na vybudování mikroregionálního muzea a infocentra, o rok později byl podán projekt na tyto aktivity v programu SAPARD (z předložených 6 projektů uspěly 4). TURNOV (15 tis. obyv., okres Semily), LIBEREC (100 tis. obyv.): Na území Euroregionu Nisa působí od roku 2000 volné sdružení fotografů Kontakt, se sídlem v Liberci, které má v současnosti 120 členů v ČR, Polsku, SRN. Každoročně připravuje členskou výstavu apod. (Semilské noviny, č.1, 2005) ÚSTÍ NAD LABEM (97 tis. obyv.): Severočeská mutace MF Dnes vyhlásila výsledky tradiční ankety nazvané Kulturní událost roku na severu Čech. Podruhé za sebou zvítězilo ústecké Činoherní studio. Celkem 185 hlasů dostala rekonstrukce a otevření jeho budovy. Se ztrátou více než 40 bodů se umístily zahraniční úspěchy Severočeské filharmonie Teplice. Třetí příčku obsadila operní show Aida v nově opraveném letním kině v Ústí nad Labem. V kategorii REGIONY V roce 2002 si mikroregion nechal zpracovat Rozvojovou koncepci mikroregionu Olešnicko. Obce regionu spojují některé zájmy a zásadní problémy (např. turistická atraktivita území). Na rozloze cca 4,5 ha žije kolem 3 tisíc obyvatel. Kromě památek na území Olešnice se jedná zejména o lidovou architekturu. Lidovou tradici představuje modrotisková dílna v Olešnici. V obcích je relativně bohatý spolkový život, téměř ve všech se konají tradiční hody, plesy, taneční zábavy atd. Kulturní akce probíhají v šesti obcích na výletištích (jde o akce konané pod širým nebem). Kulturní domy najdeme v Crhově, Kněževsi (také v Jobové Lhotě a Veselce, které jsou její součástí), Louce, Olešnici a Rozsíčce. Knihovna je v provozu v Kněževsi, Olešnici, Rozsíčce a Ústupu. Území Olešnicka je součástí Přírodního parku Svratecká hornatina, jsou zde přírodní podmínky vhodné pro turistické využívání. Přívětivý ráz krajiny doplňuje zachovalá lidová architektura. Rozvojovou koncepci mikroregionu přináší i Program pro realizaci turistiky. Podle něj je předmětem projektu např. budování rozhleden, podpora lokálních výstav, ve spolupráci s etnografickým muzeem příprava podkladů pro budování lokálních vesnických muzeí (např. na téma jak žili, mlékárenství, modrotisk apod.). Program podporuje také zpracování koncepce informačních systémů o území (např. webové stránky, brožury, mapy). Dvě obce mikroregionu Olešnicko jsou i členy Sdružení svratecko-křetínského trojúhelníku (Olešnice, Kněževes). V roce 2001 se Olešnice podílela spolu s městem Bystré (1,7 tis.obyv., okres Svitavy) na setkání obcí Svratecko-křetínského trojúhelníku a účastníků konference Vesnice evropské kultury. Součástí byla i tzv. Dílna mladých, které se zúčastnili zástupci 11 venkovských obcí z Evropy (Olešnice hostila mladé z Estonska). Eva Veselá kulturní propadák získala nejvíce hlasů televizní soutěž Česko hledá SuperStar, a to i přes úspěch severočeských účastníků v tomto projektu. (Divadelní noviny, č.5, 2005) BOLEHOŠŤ (510 obyv., okres Rychnov nad Kněžnou): V Bolehošti probíhá soutěž základních a mateřských škol členských obcí Dobrovolného svazku obcí Vrchy a Svazku obcí Dolní Bělá o vytvoření postavičky patrona či patronů obou seskupení. Začal se tak fakticky uskutečňovat grantový projekt Medializace, který prostřednictvím Královéhradeckého kraje financuje Evropská unie. Cílem projektu je inspirovat dětskou fantazii na tvorbě výstižného loga pro prezentaci regionu. Ceny budou předány 28. 5. ve Voděradech. (Moderní obec, č.4, 2005) 16 Místní Kultura

Místa Olešnice z Vesnice roku městem Soutěže o titul Vesnice roku se Olešnice poprvé zúčastnila v roce 1998 a získala bílou stuhu za práci s mládeží v regionu jižní Moravy. O rok později zvítězila v konkurenci 56 obcí v témže regionu a posléze se stala vítězem celostátního kola. V soutěži EU (obdoba naší soutěže Vesnice roku) získala Olešnice v konkurenci 28 evropských obcí ocenění. Olešnice byla vesnicí do listopadu 1999, v prosinci téhož roku získala statut města. Ze znaku z roku 1350 vychází i prapor udělený v roce 1997. Nyní žije ve městě 1,8 tis. obyvatel. O dění informuje Olešnický zpravodaj, vycházející v klasické podobě i na internetových stránkách města. Veškeré dění v obci zachycuje od roku 1865 kronika, její doslovný přepis trval půl roku (bylo zhotoveno 80 výtisků) a nyní se připravuje vydání na CD nosiči. Řada amatérských filmů natočených v průběhu minulých desetiletí byla převedena na videozáznam a tento druh dokumentace života pokračuje na přání občanů i nadále (o prodej videokazet je velký zájem). Olešnice a kultura Kromě dochovaných měšťanských domů na náměstí jsou nejzachovalejší památkou lidové architektury dřevěnice na Vejpustku, tři kostely, Katolický dům, Kulturní dům atd. Radnice byla postavena v roce 1797. Z běžných výdajů je na kulturu určeno 9 milionů Kč. Město se stará téměř o všechna kulturní zařízení prostřednictvím komise a správního odboru MěÚ. Měšťanská beseda je výkonným orgánem kulturně-školní komise, kterou tvoří zástupci čtyř spolků, základní školy a odborného učiliště. Zajišťuje a koordinuje kulturní akce a hospodaří s rozpočtem cca 100 tisíc Kč na rok. Přispívá z ní např. na výjezdy za kulturou, které se uskutečňují každý měsíc. Kulturní dům s kinem a knihovnou Majitelem budovy je město, které hradí provoz, ve výši 150 tisíc Kč za rok, a veškeré opravy. KD vznikl rekonstrukcí bývalé Sokolovny v roce 1988. V roce 2002 si vybudování sociálního zázemí výletiště a kina vyžádalo investici 800 tisíc Kč, vloni byl za 700 tisíc zbudován přístřešek, který umožní pořádat akce i za nepříznivého počasí. Na zahradu KD se vejde kolem 2 tisíc lidí, právě z částky získané za obdržení titulu Vesnice roku bylo mimo jiné rekonstruováno sociální zařízení na zahradě. Součástí KD je velký sál s jevištěm a kapacitou 350 míst, klubovna, knihovna a kinosál. Knihovna má dvě oddělení, pro děti a pro dospělé, obec ji ročně dotuje 60 tisíci Kč, úvazek knihovnice je 0,2. Čtenáři mají k dispozici přes 10 tisíc svazků knih. Biograf navštíví během roku cca 2300 diváků. Pojízdné letní kino, pořízené obcí v roce 1997, pak promítá v areálu koupaliště. Muzea V Olešnici jsou dvě muzea Regionální muzeum a Muzeum strašidel. To prvé se nachází od roku 2003 v podkroví MěÚ a vžilo se pro ně označení Muzeum na půdě. Většina exponátů, které jsou dary občanů, pochází z Olešnice a jejího okolí. Návštěvník může vidět nářadí na domácí a zemědělské práce, na panelech je přiblížena historie, nechybí ani letecké pohledy a možnost navštívit radniční věž. Muzeum využívají zdejší školy, kterým jsou určeny i dvě publikace vydané jako součást projektu Program obnovy vesnice v roce 2000. Prvouka Olešnice a okolí je pro 3. ročník ZŠ (formát A4, 31 stránek textu s fotografiemi a kresbami), Čítanka vlastivědy Olešnicka pro žáky II. stupně ZŠ a odborného učiliště (formát A4, 43 stránek textu s fotografiemi a kresbami). Další publikací je kniha Pověsti městečka Olešnice a okolí. Jejich autorem je olešnický starosta PaedDr. Zdeněk Peša. Muzeum strašidel je umístěno v bývalé ledárně z roku 1850, která později sloužila jako kryt CO a sklad zeleniny. Vzniklo v roce 2003, je přístupné od května do září, vstupné pro dospělé je 15 a pro děti 10 Kč. Zhruba půlhodinový namlu- 6 / 2005 17

vený program seznámí návštěvníky se strašidly např. nevěstou v rakvi, divoženkou, raráškem. Autorem pověstí je opět starosta, postavy strašidel ztvárnila Mgr. Blanka Kudová, zdejší učitelka výtvarné výchovy. V loňském roce navštívilo muzeum 4,5 tisíce osob. Informační středisko Internetové centrum v budově MěÚ funguje od konce roku 2002 jako infocentrum s klasickou nabídkou služeb (otevřeno pondělí až sobota). Jeho vybavení přišlo město na půl milionu Kč, příspěvek se podařilo získat i v programu SAPARD. Od roku 2002 jej (spolu s Muzeem strašidel) provozuje fyzická osoba na živnostenský list. Město platí provoz, včetně připojení na internet. Granty pro církevní památky i spolky Město přispívá ročně 50 tisíci každé ze tří farností na obnovu kostela za předpokladu, že každá z nich investuje 100 tisíc Kč. Město se musí o kulturu starat, napomáhat veškeré spolkové činnosti, podporovat mladé. Právě zájmová umělecká činnost dělá dědinu dědinou, říká starosta. Kromě klasických spolků např. rybáři, včelaři, hasiči, myslivci, sportovci tady působí i občanská sdružení a spolky v oblasti kultury. Trampská osada Zmijáci pravidelně organizuje festival Olešnická kytka (letos proběhne jubilejní 20. ročník). Řada spolků se podílí na akcích doprovázejících tradiční Olešnickou pouť sv. Vavřince. Od roku 2000 se konají Pivní slavnosti, společná akce olešnických spolků. Katolický dům o.s. je majitelem stejnojmenného objektu, v němž probíhají schůze a další činnost. Ochotnickým divadlem se zabývá 9 osob středního věku od 25 do 40 let. Velké množství kulturních aktivit je svázáno se zdejšími školami např. setkávání pěveckých sborů, Středisko volného času při ZŠ nabízí i kurzy pro dospělé (drátování, práce s internetem atd.). Výroba modrotisku V Olešnici se do dnešních dnů zachovalo řemeslo považované za umělecké výroba modrotisku, jehož počátky spadají do 17. století. Danzingerova dílna se jeho výrobě věnuje po několik generací, přes 150 let. Jiří Danzinger získal v roce 2002 titul Nositel tradic lidových řemesel udělovaný ministrem kultury. V dílně jsou dodnes používány formy tvořené deskami z tvrdého dřeva s nabitým měděným plechem nebo drátem v různých vzorech. Eva Veselá Město založilo s.r.o. Kultura O založení s.r.o. rozhodlo zastupitelstvo Rychnova nad Kněžnou koncem března. Jednateli nové společnosti jsou místostarosta Miroslav Richter, vedoucí Pelclova divadla Jaroslav Havel a vedoucí rychnovské městské knihovny Naďa Kaločová. Společnost Kultura Rychnov nad Kněžnou je tak pátou s.r.o. města. Slučuje kino, Pelclovo divadlo, videostudio, Městský zpravodaj a městskou knihovnu do jedné společnosti s platností od 1. 4. 2005, ekonomicky od 1. 6. 2005. Josef Krám MÍSTA KŘENOVICE (1,8 tis. obyv., okres Vyškov): Vedení Obecního úřadu v Křenovicích jedná s místní Jednotou Orel o možnostech využití budovy bývalého kina. To bylo v této vesnici zrušeno již v polovině loňského roku. Jednání se týká možnosti přemístit do prostor bývalého kina obecní knihovnu. Pro její fungování by v sále nebylo třeba provádět žádné velké stavební úpravy. Velkým problémem je však strop, který je v havarijním stavu. Zástupci Orla se na jeho opravu budou snažit získat dotaci. Pak se zřejmě obě strany na přestěhování knihovny domluví. (Rovnost-Deník Vyškovska, 08.03.2005) HOLEŠOV (13 tis. obyv., okres Kroměříž): Město Holešov vyhlásilo ve spolupráci s hlavním organizátorem Týdne židovské kultury (společnost Olam Judaica Holešov) výtvarnou soutěž k uvedenému festivalu a zároveň k 60. výročí vzpomínky na oběti holocaustu a ukončení 2. světové války. Tématem jsou Židovské památky a tradice ve městě Holešově. Festival proběhne ve dnech 1. až 6. 8. Vítězné práce budou instalovány v prostorách obřadní síně židovského hřbitova. Soutěž je určena dětem a mládeži do 18 let i dospělým. Uzávěrka: 15. 6. (Holešovsko, č.4, 2005) 18 Místní Kultura

Místa Cestovní ruch a Plzeňský kraj Po volbách v loňském roce se cestovní ruch v Plzeňském kraji zviditelnil, neboť byl vyčleněn jako samostatná oblast činnosti krajské samosprávy. Cestovní ruch dostala na starost náměstkyně hejtmana. V rámci úřadu vznikl nový samostatný odbor a spolu s vedoucím Tomášem Kotorou se problematikou cestovního ruchu zabývá 5 pracovníků. Poradním orgánem Rady je devítičlenná komise cestovního ruchu, v níž zasedají odborníci i představitelé místních samospráv. Pro letošní rok komisi čeká závažný úkol připravit podklady a náměty pro řešení financování údržby lyžařských stop a cyklotras. Základní informace o problematice cestovního ruchu může každý najít v dokumentu, který v květnu 2004 přijalo zastupitelstvo jako Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji, jehož nedílnou součástí je dokument Cestovní ruch na Šumavě. Plzeňský kraj má z pohledu cestovního ruchu dvě významné lokality Plzeňsko a Šumavu. Každá tato oblast je jiná, možná právě proto se dobře doplňují. Ostatní části kraje mají zatím nepříliš rozvinutou infrastrukturu, zde se cestovní ruch odvíjí spíše po linii krátkodobých návštěv památek (Kladruby, Bezdružice) než jako komplexní několikadenní nabídka. Ale určitě se dá očekávat zvýšený zájem o krásné přírodní partie Brdska, Křivoklátska (opravuje se zámek Zbiroh od června by měl být částečně zpřístupněn veřejnosti). Zajímavou destinací je určitě Chodsko a do budoucna CHKO Český les. Problematika Šumavy není jednoduchá, neboť tento turistický region zasahuje dva kraje, Plzeňský a Jihočeský. Proto se vyplatil společný postup obou krajů při podpoře některých projektů, například Bílé stopy, což představuje spolufinancování a spoluorganizování údržby zimních lyžařských běžeckých tras. Největšímu zájmu turistů na Plzeňsku se tradičně těší Zoologická zahrada v Plzni, plzeňský pivovar, včetně jeho muzea, a lovecký zámeček Kozel. Nejvíce zahraničních hostů přijíždí ze sousedního Německa. Levnou a pohodovou dovolenou si v našich kempech dopřává mimořádně velký počet hostů z Holandska. Kraj se snaží o dobrou propagaci jak v České republice, tak i v zahraničí. Účastní se na výstavách a veletrzích a vydává propagační materiály. Mezi úspěchy patří 2. místo v kategorii Nejlepší cizojazyčný propagační materiál kraje v soutěži Náš kraj 2004, jejíž třetí ročník připravil vydavatelský dům COT media. I v letošním roce zastupitelstvo vyčlenilo 3 miliony Kč pro konkrétní podporu cestovního ruchu. Žadatelé mohou získat podporu stejně jako v roce 2004 jednak na rozvoj infrastruktury a propagace, a jednak na činnost informačních center v kraji. Jako vždy při této příležitosti zdůrazňuji nejdůležitější je vnímat cestovní ruch jako službu, u níž více než kde jinde záleží na ochotě, dobré vůli a hlavně profesionalitě toho, kdo ji nabízí a poskytuje. Úkol nelehký, a bohužel činnost, kde se jeden špatný krok jen těžko napravuje. Mgr. Olga Kalčíková, náměstkyně hejtmana Plzeňského kraje Propagace v japonštině Na přelomu roku 2004/2005 rozšířilo město Český Krumlov ediční řadu propagačních materiálů. Vzhledem k rostoucímu zájmu ze strany japonské klientely vydalo ve spolupráci s Českokrumlovským rozvojovým fondem Destinačním managementem propagační leták v japonském jazyce. [luk] Kultura i na horách Horský penzion v Karlovicích připravuje pro své hosty výstavy uměleckých děl tvůrců z celé republiky. Obrazy, fotografie nebo sochy najdou zájemci v nekuřácké kavárně s galerií. A to nejen místní, ale i pacienti z lázní v Karlově Studánce. [luk] 6 / 2005 19

Kronikáři a středočeská muzea Do počátku 90. let 20. století se po metodické stránce o kronikáře starala příslušná okresní muzea. Poté je začaly proplácet přímo jednotlivé obce. Část muzeí však s nimi nepřestala spolupracovat a dá se říci, že k oboustranné spokojenosti. Situace se v každém z okresů vyvíjela různým způsobem, v některých místech převzaly péči o kroniky příslušné okresní archivy. V textu je přiblížena situace v části Středočeského kraje. Středočeské muzeum Roztoky u Prahy Muzeum před rokem 1989 nevykonávalo funkci metodického centra pro kronikáře okresu Praha západ, pouze koordinovalo činnost okresních muzeí a zajišťovalo akce celokrajského významu pro kronikáře (soutěže, semináře). Tato činnost od roku 1990 nepokračovala. Nyní muzeum úzce spolupracuje pouze s kronikářkou města Roztok má volný vstup do muzea a na všechny jím pořádané akce. V minulém roce proběhla výstava městských kronik, na jejímž uspořádání se kromě muzea podílelo i město (v rámci výstavy zajistilo muzeum přednášky pro ZŠ). Oblastní muzeum Brandýs nad Labem K ukončení aktivní spolupráce s kronikáři, včetně proplácení ročních zápisů i pořádání seminářů (jednou ročně), došlo v roce 2002. Stále však mají kronikáři přístup do knihovny a archivu muzea, pravidelně jsou informováni o akcích muzea. Polabské muzeum Poděbrady Spolupráce muzea s kronikáři nikdy nebyla přerušena, pouze proplácení zápisů provádí obce. Poslední seminář pro kronikáře proběhl v roce 2003 (o seminářích jsme psali v minulých číslech MíKu). Muzeum poskytuje metodické konzultace, kronikáři mají i přístup do muzejní knihovny, informují muzejníky o dění v regionu, někteří přinášejí i sbírkové předměty. Muzeum Českého krasu Beroun Až do roku 1993 trvalo proplácení ročních kronikářských zápisů muzeem (v tomto roce muzeum hodnotilo 64 kronikářských zápisů). Poslední dva semináře proběhly v roce 1990 a byly spojeny s exkurzí do muzeí (Hořovice, Brandýs nad Labem) a s přednáškou historika moderních dějin. V letech 1980 až 1990 byly v muzeu představeny kroniky v rámci tří výstav. Někteří z kronikářů sem ještě nějakou dobu docházeli pro metodickou poradu, dnes stále využívají pomoc v rámci běžné badatelské služby. Nyní muzeum plánuje semináře pro kronikáře ve spolupráci se Státním okresním archivem v Berouně. Kronikáři nepřestali být pro muzeum významným informačním zdrojem dění v obcích. Hornické muzeum Příbram Po roce 1989 došlo k přerušení spolupráce muzea s kronikáři. Této činnosti se ujal Státní okresní archiv v Příbrami, který od roku 2002 pořádá jednou ročně seminář pro kronikáře a nyní připravuje soupis kronik příbramského regionu. České muzeum stříbra Kutná Hora K přerušení spolupráce muzea s kronikáři došlo v roce 1992. Poslední seminář se uskutečnil v roce 1990 za účasti 32 kronikářů. Muzeu se spolupráce osvědčila při různých dotazníkových akcích např. lidová architektura a její současný stav, dodržování lidových zvyklostí. V současné době je individuální metodická pomoc muzeem poskytována minimálně. Eva Veselá KRONIKY MEZNÁ (110 obyv., okres Tábor): Bývalý kronikář obce Mezná V. Leška se tamní kronice, založené v r. 1925, věnoval 32 let. Nedávno připravil pro místní občany posezení u videokroniky. Vzhledem k malému počtu obyvatel obce lze 40 zájemců o tuto akci považovat za dobrou návštěvnost. Měli možnost prohlédnout si videokazety ze starých masopustů, dětských představení, z výlovů rybníka atd. a také vidět sami sebe a své známé. (Táborské listy, 03.02.2005) 20 Místní Kultura