Ladislav Pohrobek Zikmund Lucemburský umírá (r. 1436) bez dědice v Čechách vládne jeho zeť Albrecht Habsburský umírá r. 1439 Albrechtův syn se narodil až po jeho smrti Ladislav, řečený Pohrobek získal korunu českou i uherskou obě království pod správou šlechty - x Čechy Jiří z Poděbrad x Uhry Jan Hunyadi ve třech letech Ladislavovi umírá i matka vychováván poručníkem
Ladislav Pohrobek 1453 korunován Ladislav Pohrobek českým králem žije v Uhrách zemi spravuje Jiří z Poděbrad po sporech se šlechtou žije v Praze r. 1457 plánována svatba Ladislava s dcerou francouzského krále král však náhle umírá podezření na násilnou smrt vyvráceno zřejmě leukémie neměl potomky trůn bez vládnoucího rodu
Jiří z Poděbrad Uhry i České království si zvolily nové krále v Čechách od r. 1458 Jiří z Poděbrad, správce českých zemí za krále Ladislava v Uhrách vládne syn správce Hunyadiho Matyáš, později známý pod jménem Korvín
Jiří z Poděbrad velmi schopný již jako správce království jeho vláda přinášela i problémy: x nebyl z královského rodu jen šlechtic měl menší autoritu, nebyl králem z vůle Boží, ale z vůle lidu x byl husita, v očích velké části Evropy byl kacíř musel jako král balancovat mezi katolíky a kališníky x jeho zeť, uherský král Matyáš, si nárokoval českou korunu jako katolík měl podporu papeže velké spory
Jiří z Poděbrad vyznáním kališník, manželka a někteří rádci katolíci odmítl papeži přestoupit na katolictví papež ho označil za kacíře a vyhlásil proti Čechám křížovou výpravu Jiří se snaží vytvořit s okolními státy mírovou koalici chce řešit spory diplomatickou cestou - jako husita je neúspěšný mírové poselstvo snaha vytvořit evropskou unii křesťanských států nejen obrana proti sílícím Turkům bez odezvy
Jiří z Poděbrad nepřátelé využívají stuaci: x katolická šlechta husitu Jiřího za krále nechce vytvoření Jednoty Zelenohorské (spolek šestnácti českých katolických pánů) nechtějí vyjednávat část se spojila s Matyášem Korvínem x ten v čele křižáckých vojsk nechává se v Olomouci zvolit českým vzdorokrálem Jiřího titul nedědičný nabízí českou korunu polskému rodu Jagellonců r. 1471 nečekaně umírá
Vladislav Jagellonský ačkoli zvolen polským králem také zemským sněmem jako Jiří z Poděbrad, byl však z litevského královského rodu a byl katolík byl ve výhodnější pozici jako král vládl zemi dvojího lidu, která měla již jednoho (vzdoro)krále Matyáše po dohodě si vládu rozdělili - Vladislav vládl v Čechách, Matyáš na Moravě, ve Slezsku a v Lužici
Vladislav Jagellonský slabý král šlechta sílí r. 1485 uzavřen mezi katolíky a kališníky Kutnohorský mír zrovnoprávnění obou náboženství nastolení klidu v českých zemích r. 1490 umírá Matyáš Korvín Vladislav Jag. připojuje Matyášovu část pod vládu té své stává se i uherským králem sídli v Budíně (západní část Budapešti)
Vladislavské zřízení zemské zemský zákoník vydaný za krále Vladislava Jag. r. 1500 výsadní práva získává šlechta na úkor panovníka a měst v zemském sněmu (nejvyšší stavovský zákonodárný orgán) zastoupeny tři stavy (pánové, rytířstvo, města) církev nebyla součástí zemského sněmu zákoník - omezení královské moci, zakotvení vůdčího postavení šlechty ve společnosti, omezení práv měst zapsání zemského práva
Ludvík Jagellonský vládne po otci Vladislavovi od r. 1516 přezdíván Ludvík Dítě (je mu 10 let) zaslíben vnučce římského krále jako dítě i korunován - český a uherský král v Čechách moc nepobývá vládne za něj Zdeněk Lev z Rožmitálu (šlechtic) spory se šlechtou snahy o navrácení královského majetku a omezení moci Uhry ohrožovány Turky - r. 1526 vtrhl do Uher turecký sultán Süleyman Nádherný střet v bitvě u Moháče Ludvík umírá vymření vládnoucí Jagellonské větve
Trůn zemí Koruny české nejoprávněnějším rodem rakouská větev Habsburků vévoda Ferdinand Ludvíkovým švagrem, Ferdinandova manželka Ludvíkova sestra nároky na trůn v zemích Koruny české i v Uhrách uznány Ferdinand Habsburský přijat jako král dědičný r. 1526 české stavy požadují status volby krále Ferdinand se zavazuje dodržovat kompaktáta a respektovat stavovská práva r. 1526 zvolen za českého krále dynastie Habsburků vládne v českých zemích až do r. 1918