BRAND NEW BOOK OF DRAGONFLIES!

BRAND NEW BOOK OF DRAGONFLIES! Ale Doln, Dan Bárta et al. THE DRAGONLIES OF THE CZECH REPUBLIC 0 x 0 mm, hard cover, 672 pages (3,8 kg of weigt), luxury paper more then 0 photos of dragonflies from the nature, many habitat photos 292 color scans of living specimens of both sexes of all CR species comprehensive english summary to each chapter english description to all photos, tabs, graphs, charts and figs analyses and biostatistics of almost 75000 original data (00-07) to all species - maps of distribution, detailed graphical symbolization of seazonal fenology and hyspometrical preferencies is given THE DRAGONLIES OF THE CZECH REPUBLIC Price: 05 EUR (please count with high postage fees during heavy weight book!) Available on Taita Publishers taita@taitapublishers.cz Thank you for your attentione, best wishes. Ale Doln & Dan Bárta

Ale Doln Dan Bárta Martin Waldhauser Otakar Holu a Lubomír Hanel Robert Lízler âesk svaz ochráncû pfiírody Vla im 07 VÁÎKY âeské REPUBLIKY/THE DRAGONFLIES OF THE CZECH REPUBLIC Ekologie, ochrana a roz ífiení/ Ecology, Conservation and Distribution

VáÏky jako kofiist predátorû Predaãní tlak vyvíjen na váïky, zejména na jejich larvy, je jedním z nejdûleïitûj ích faktorû ovlivàujících jejich hojnost a v skyt. Hlavními predátory larev jsou ryby; u nás vzhledem k tradici rybochovn ch aktivit zejména kapr obecn (Cyprinus carpio), ale také dal í ryby, aè uï reofilní, nebo stagnikolní, jako jsou stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus), karas stfiíbfiit (Carassius gibelio), perlín ostrobfiich (Scardinius erythrophthalmus), úhofi fiíãní (Anguilla anguilla), okoun fiíãní (Perca fluviatilis), candát v chodní (Sander volgensis) a mnohé dal í (BARU & OLIVA et al. 95; CASE et al. 05; NEMJO 90; WILDERMUTH 94). Obecnû lze konstatovat, Ïe larvy váïek jsou zastoupeny v potravû ryb zejména u druhû Ïivících se bentosem. Obvykle v ak jde jen o doplàkovou sloïku jejich potravy. Pouze tam, kde je vy í abundance larev váïek a ty jsou navíc dobfie dostupné, se na nû ryby specializují. Nejvût í predaãní tlak v na ich podmínkách se vytváfií v rybnících s intenzivním chovem ryb, pfieváïnû kapra obecného. Následkem vysok ch hustot ryb star ích roãníkû (K 2, K 3 ) klesá diverzita váïek velmi v znamnû, nûkdy i fiádovû. Diverzita a populaãní denzity odonatocenóz v tûchto biotopech jsou vlivem nadmûrné rybí obsádky sniïovány také v dûsledku omezování dostupnosti potravy pro váïky. DÛsledky predace na populace na ich reobiontních váïek v fiíãních systémech nebyly dosud dostateãnû probádány. Je v ak pravdûpodobné, Ïe mohou b t na nûkter ch lokalitách obdobnû v znamné jako ve vodách stojat ch. Zvlá tû lososovité ryby, jako jsou pstruh obecn (Salmo trutta), pstruh duhov (Oncorhynchus mykiss), siven americk (Salvelinus fontinalis), lipan podhorní (Thymallus thymallus) i dal í ryby tekoucích vod Ïivící se pfieváïnû vodními bezobratl mi, vãetnû bentosu, jsou schopné vyhrabávat larvy váïek ze dna a konzumovat je. U drska vût ího (Zingel zingel) v místech poãetného v skytu larev klínatek (Gomphus sp.) tento typ potravy dokonce v raznû pfievaïoval (GHERACOPOL et al. 70). Larvy váïek uplatàují propracované ochranné ãi obranné strategie vûãi vlivu predátorû (JOHANSSON 93). Základ tûchto strategií spoãívá jednak ve zmûnách chování napfi. v omezení aktivity, poziãních pfiesunech, zpomalování vlastních loveck ch aktivit Fig. Ophiogomphus cecilia, Gomphus flavipes; Merops apiaster. Klínatky ulovené vlhou pestrou (vlevo)/mature gomphids preyed on by European bee-eater (left). Fig. Predace mravencû v znamnû zvy uje mortalitu váïek bûhem jejich promûny (vpravo)/predation of ants contribute directly to mortality during emergence (right). 40 Ale Doln, Dan Bárta et al. VáÏky âeské republiky Dragonflies of the Czech Republic

Fig. Plazi patfií ke vzácnûj ím predátorûm váïek, napfi. je tûrka obecná Lacerta agilis (vlevo)/adult dragonflies are seldom captured by reptiles, e.g lizard Lacerta agilis (left). Fig. Znakoplavky a dal í dravé vodní plo tice napadají váïky pohybující se po vodní hladinû nebo pfii kladení vajíãek pod vodou (vpravo)/notonectids and other predatory Hemiptera prey on adult odonates that alight on the water surface or fall to underwater oviposition (right). a jednak ve zmûnách mikrostanovi tû opu tûním rizikovûj ích míst a pfiemístûním se do prostfiedí s dostatkem úkrytû apod. U sfagnofilního druhu Leucorrhinia dubia byl navíc prokázán soulad mezi zbarvením jeho larev a barvou osídleného porostu ra elininíku (Sphagnum spp.), od zelené pfies hnûdou aï po ãervenou (HENRIKSON 93). Vedle etologick ch adaptací existují i morfologická opatfiení zamezující útokûm ãi sniïující úspû nost predaãního chování ryb. V zkum rodu Leucorrhinia v souvislosti s tím prokázal rozdílnou úãinnost mechanické ochrany jednotliv ch druhû v závislosti na podobû a velikosti hfibetních a postranních trnû larev. Bylo zji tûno, Ïe druh s nejvût ími trny (L. albifrons) je schopen odrazit vût inu útokû predátorû smûfiujících na larvu zezadu, zatímco druh s nejkrat ími trny (L. rubicunda) byl schopen odrazit takto smûfiovan ch útokû signifikantnû ménû. Tolerance vzhledem k pfiítomnosti ryb na stanovi ti v rámci tohoto rodu stoupá úmûrnû s velikostí ochrann ch trnû larev. Nejménû tolerantní jsou druhy L. rubicunda a L. dubia, které mají trny velmi málo vyvinuté. Druh L. dubia na rozdíl od ostatních zástupcû rodu navíc nedisponuje Ïádn m specifick m ochrann m chováním vzhledem k rybím predátorûm (HENRIKSON 88). K rybám sná enlivûj í je druh L. pectoralis se stfiední délkou ochrann ch trnû. Nejlep í schopnost vzdorovat predaãnímu tlaku ryb, a tedy i nejvût í toleranci mají L. caudalis a L. albifrons, které se vyznaãují velmi siln mi a dlouh mi hfibetními i postranními trny. Nepfiekvapí proto, Ïe délka a velikost trnû jednotliv ch druhû rodu koreluje s pfiítomností resp. nepfiítomností ryb na místech jejich v skytu. U druhû s lep í morfologickou obranou v ak byla zji tûna niï í frekvence modelû chování, které vedou k eliminaci útokû ryb a naopak. Ochrano-obrann systém váïek rodu Leucorrhinia má tedy z ekologického hlediska ãasto blízko ke strategii vykazující negativní korelaci mezi obrann m chováním a morfologickou ochranou (MIKOLAJEWSKI & JOHANSSON 04). Jin v zkum orientovan na tutéï problematiku a tent Ï rod váïek, konkrétnû druh L. caudalis, prokázal, Ïe není dûleïitá pouze délka a síla ochrann ch dorzálních a laterálních trnû, ale Ïe stejnû v znamnou skuteãností je jejich spoleãná pfiítomnost. Byl-li v rámci experimentu u zkouman ch exempláfiû jeden z obou typû trnû odstranûn, klesla úãinnost ochrany tûchto larev aï o 60 %. V sledky studie dále ukázaly, Ïe o úspû né ochranû larev pfii stfietu s rybím predátorem nerozhoduje dominantnû velikost tûla larvy, ale právû charakter morfologické ochrany (MIKOLAJEWSKI & ROLFF 04). (Ale Doln ) Základní charakteristika fiádu váïky (Odonata) 4

Souhrnn pfiehled nálezû jednotliv ch druhû Následující tabulka (Tab. 5), doplnûná celkov m poãtem lokalit a poãtem nálezû daného druhu, zobrazuje poãet obsazen ch kvadrátû jednotliv mi druhy. Mapky a texty vztahující se k jednotliv m druhûm pak obsahují podrobnûj í informace, vãetnû ãasového rozloïení nálezû. Tab. 5 Poãet nálezû, lokalit, kvadrátû jednotliv ch druhû váïek a podíl z celkov ch poãtû analyzovan ch kvadrátû. The numbers of findings, localities and quadrates of individual species and their share of the total number of analysed quadrates. Celkov podíl podíl z celkového poãtu 659 kvadrátû [%]; podíl z pokrytí podíl z celkového poãtu obsazen ch kvadrátû 593 [%]. Total share the share of the total sum of 659 quadrates [%]; coverage share the share of the total sum of 593 quadrates covered with odonatological data [%]. druh/species Počet nálezů Number of findings Počet lokalit Number of localities Počet čtverců Number of quadrates Celkový podíl Total share % Podíl z pokrytí Coverage share % Calopteryx splendens 46 0 303 46 5, Calopteryx virgo 74 3 3 49,6 55, Coenagrion hastulatum 837 440 43,7, Coenagrion lunulatum 72 34 2,6 2,9 Coenagrion mercuriale 3 3 3 0,5 0,5 Coenagrion ornatum 30 7,,2 Coenagrion puella 4864 25 4 64,9 72,2 Coenagrion pulchellum 402 8 9,8,3 Coenagrion scitulum 39,8 2 Enallagma cyathigerum 3683 4 4 64 7,2 Erythromma najas 799 8 37,6 4,8 Erythromma viridulum 466 290,2,2 Chalcolestes viridis 8 2 42,8 47,6 Ischnura elegans 4362 83 40 62,2 69, Ischnura pumilio 993 6 7 37,5 4,7 Lestes barbarus 589 383 9,7 3,9 Lestes dryas 596 363,5 30,5 Lestes macrostigma 0,5,7 Lestes sponsa 3085 488 393 59,6 66,3 Lestes virens 6 297 5, Nehalennia speciosa 0,2 0,2 Platycnemis pennipes 3763 85 38 57,8 64,2 Pyrrhosoma nymphula 70 3 47,2 52,4 Sympecma fusca 064 555 8 3,6 35, Sympecma paedisca 47 35 0,5,7 4 Ale Doln, Dan Bárta et al. VáÏky âeské republiky Dragonflies of the Czech Republic

druh/species Počet nálezů Number of findings Počet lokalit Number of localities Počet čtverců Number of quadrates Celkový podíl Total share % Podíl z pokrytí Coverage share % Aeshna affinis 3 3 82,4,8 Aeshna caerulea 32 6 0,9 Aeshna cyanea 3539 96 397 60,2 66,9 Aeshna grandis 07 876 3 4,4 46 Aeshna juncea 756 332,9,9 Aeshna mixta 04 875 260 39,5 43,8 Aeshna subarctica 93 45 0,5,7 Anaciaeschna isosceles 38 7 80,,5 Anax ephippiger 2 2,2 Anax imperator 0 309 46,9 52, Anax parthenope 429 8 04,8,5 Brachytron pratense 7 8 55 8,3 9,3 Cordulegaster bidentata 298 5 73,,3 Cordulegaster boltonii 439 290,0,9 Cordulia aenea 460 7 2 32,8 36,4 Crocothemis erythraea 392 0 00,2,9 Epitheca bimaculata 29 4 2, 2,4 Gomphus flavipes 65 40 3,6 4 Gomphus pulchellus 0,2 0,2 Gomphus vulgatissimus 549 349 8,9,3 Leucorrhinia albifrons 99 32 3,0 3,4 Leucorrhinia caudalis 3 3 3 0,5 0,5 Leucorrhinia dubia 703 8 74,2,5 Leucorrhinia pectoralis 875 259 96 4,6,2 Leucorrhinia rubicunda 4 44 6,7 7,4 Libellula depressa 2902 480 355 53,9 59,9 Libellula fulva 99 3 2,3 2,5 Libellula quadrimaculata 996 292 44,3 49,2 Onychogomphus forcipatus 2 02 69 0,5,6 Ophiogomphus cecilia 64 336 96 4,6,2 Orthetrum albistylum 785 386 5, Orthetrum brunneum 2 6 64 9,7 0,8 Orthetrum cancellatum 305 53 360 54,6 60,7 Orthetrum coerulescens 0 98 45 6,8 7,6 Somatochlora alpestris 5 9 4, 4,6 Somatochlora arctica 5 47 29 4,4 4,9 Somatochlora flavomaculata 7 83 34 5,2 5,7 Somatochlora meridionalis 2 0,2 0,2 Somatochlora metallica 99 30 47 52,3 Sympetrum danae 88 8 7 42 46,7 Sympetrum depressiusculum 7 47 33 5 5,6 Sympetrum flaveolum 977 60 6 34,3 38, Sympetrum fonscolombii 2 3 8,3,7 Sympetrum meridionale 74 52 3 4,7 5,2 Sympetrum pedemontanum 0 05 58 8,8 9,8 Sympetrum sanguineum 36 46 383 58, 64,6 Sympetrum striolatum 550 300,9,9 Sympetrum vulgatum 34 50 4 63 70 74099 7255 593 89,7 00

Základní biostatistické hodnocení sezonnû fenologické aktivity dospûlcû váïek podle dekád shrnují následující grafy s tabelárním pfiehledem. Fig. 55 A, B, C Grafické zobrazení (boxploty) a biostatistické hodnocení sezonnû fenologické aktivity dospûlcû váïek na území âr podle dekád (druh Coenagrion mercuriale nehodnocen z dûvodu údajové nedostateãnosti). Grafic presentation (boxplots) and biostatistical evaluation of seasonal-phenological imago activity in the Czech Republic territory (Coenagrion mercuriale non-anlalysed, data insufficiency). A váïky podfiádu Zygoptera/Dragonflies of the suborder Zygoptera dekáda ten-days period druh 2 3 4 5 6 7 8 9 0 4 25 26 29 30 3 32 33 34 35 36 min q(0,25) median mean q(0,75) max n Calopteryx splendens,68 696 Calopteryx virgo,77 03 Coenagrion hastulatum,59 405 Coenagrion lunulatum 4 4,58 979 Coenagrion mercuriale 0 0 0 0 0 0 0 Coenagrion ornatum,4 7 Coenagrion puella,39 8 Coenagrion pulchellum 4,48 25 2 533 Coenagrion scitulum 4, 7 4 Enallagma cyathigerum,56 29 45 392 Erythromma najas,4 732 Erythromma viridulum, 7 Chalcolestes viridis,79 25 32 7 969 Ischnura elegans 0,37 30 5 Ischnura pumilio, 4 5 Lestes barbarus,94 3 778 Lestes dryas 4,72 29 9 9 Lestes macrostigma,5,00 3 Lestes sponsa, 29 39 576 Lestes virens,7 26 3 3 644 Nehalennia speciosa,7 77 Platycnemis pennipes,90 65 89 Pyrrhosoma nymphula 0,48 0 Sympecma fusca 8,39 3 6 34 Sympecma paedisca,86 9 species I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII min q(0,25) median průměr q(0,75) max n month měsíc n počet nálezů number of records q(0,25), q(0,75) spodní (horní) hranice mezikvartilového rozpětí the low (upper) limit of interquartile range min (max) nejranější (nejpozdnější) dekáda s výskytem druhu the earliest (latest) decade with specie s occurrence průměr mean medián obvyklý vrchol výskytu median the common peak of occurrence časné (pozdní) nálezy dekády s 25 % nálezů early (late) records decades with 25% of occurence obvyklý výskyt (mezikvartilové rozpětí) dekády s 50 % nálezů frequent occurrence (interquartile range) decades with 50% of records extrémní hodnoty, vzácná pozorování extreme values, outlier observations Jarní aspekt/spring aspect Jarní až letní aspekt/spring to summer aspect Letní aspekt/summer aspect Letní až pozdně letní aspekt/summer to late summer aspect Pozdně letní aspekt/late summer aspect Pozdně letní až podzimní aspekt/late summer to autumn aspect Celoroční výskyt (s hibernujícími dospělci)/yearlong occurence (with hibernating imagoes) Fenologicky nevyhraněné druhy/fenologically non-specialized species Nehodnocené druhy (nedostatek údajů)/non-evaluated species (data insufficiency) 4 Ale Doln, Dan Bárta et al. VáÏky âeské republiky Dragonflies of the Czech Republic

B váïky podfiádu Anisoptera ãást., ãeledi Aeshnidae, Cordulidae, Cordulegastridae a Gomphidae Dragonflies of the suborder Anisoptera part., families Aeshnidae, Cordulidae, Cordulegastridae and Gomphidae dekáda ten-days period druh 2 3 4 5 6 7 8 9 0 4 25 26 29 30 3 32 33 34 35 36 min q(0,25) median mean q(0,75) max n Aeshna affinis, 995 Aeshna caerulea,44 26 2 Aeshna cyanea,45 32 0 7 Aeshna grandis,63 29 2 83 Aeshna juncea,47 30 2 595 Aeshna mixta, 25 30 4 868 Aeshna subarctica,46 5 Anaciaeschna isosceles,99 957 Anax ephippiger,25 5 Anax imperator,76 5 76 Anax parthenope,57 8 Brachytron pratense,56 5 Cordulegaster bidentata 4,0 29 908 Cordulegaster boltonii 4,4 8 Cordulia aenea,73 4 892 Epitheca bimaculata,32,5 3 Gomphus flavipes,37 25 652 Gomphus pulchellus Gomphus vulgatissimus,73 25 2 97 Onychogomphus forcipatus,69 25 862 Ophiogomphus cecilia,46 29 6 6 Somatochlora alpestris,03 634 Somatochlora arctica 4,4 657 Somatochlora flavomaculata,44 26 488 Somatochlora meridionalis 5 Somatochlora metallica 4, 3 2 species I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII min q(0,25) median průměr q(0,75) max n month měsíc n - počet nálezů number of records q(0,25), q(0,75) - spodní (horní) hranice mezikvartilového rozpětí the low (upper) limit of interquartile range min (max) - nejranější (nejpozdnější) dekáda s výskytem druhu the earliest (latest) decade with specie s occurrence průměr mean medián - obvyklý vrchol výskytu median - the common peak of occurrence časné (pozdní) nálezy - dekády s 25 % nálezů early (late) records - decades with 25% of occurence obvyklý výskyt (mezikvartilové rozpětí) - dekády s 50 % nálezů frequent occurrence (interquartile range) - decades with 50% of records extrémní hodnoty, vzácná pozorování extreme values, outlier observations Jarní aspekt/spring aspect Jarní až letní aspekt/spring to summer aspect Letní aspekt/summer aspect Letní až pozdně letní aspekt/summer to late summer aspect Pozdně letní aspekt/late summer aspect Pozdně letní až podzimní aspekt/late summer to autumn aspect Celoroční výskyt (s hibernujícími dospělci)/yearlong occurence (with hibernating imagoes) Fenologicky nevyhraněné druhy/fenologically non-specialized species Nehodnocené druhy (nedostatek údajů)/non-evaluated species (data insufficiency) (A. Doln, M. Waldhauser, D. Bárta & P. Drozd) Základní rozbor v sledkû 5

bfiehov mi porosty. Relativnû ãasto se zde objevují lovící dospûlci ídla Aeshna cyanea, jejichï v voj se v ak uskuteãàuje mimo tyto toky. Specifické stanovi tní poïadavky má lesklice Somatochlora meridionalis. Preferuje zejména zastínûné, pfieváïnû lesní potûãky a úzké potoky. Jedin m znám m stanovi tûm tohoto druhu u nás je úzk, zastínûn mûlk pfiíkop (Fig. 6) s pomalu proudící vodou a s bahnit m dnem pokryt m opadem listí (HOLU A 07a,b). Fig. 59 Bezejmenn potok u Kolince ( umavské PodhÛfií), vegetace pfii bfiezích je útoãi tûm pro larvy mot lice Calopteryx virgo. Unnamed tributary s trout stream near Kolinec (The umava Foothills), bank vegetation provides shelter of Calopteryx virgo larvae. Fig. 60 âisté, lesní potoky s kamenit m aï písãit m dnem biotop Cordulegaster boltonii (Rousínovsk potok u Cvikova). Clear, shallow streams with rocky, gravelly or sandy bottoms, running through a somewhat open forest provide habitat for Cordulegaster boltonii (The Rousínovsk Potok Stream near Cvikov). Fig. 6 Úzk, zastínûn mûlk pfiíkop s pomalu proudící vodou a s bahnit m dnem unikátní nalezi tû druhu Somatochlora meridionalis (Vlachovice-Vrbûtice, Bílé Karpaty). Shallow, slow-flowing rivulet with a muddy bottom shaded by the vegetation a unique habitat for Somatochlora meridionalis (locality by Vlachovice-Vrbûtice in the Bílé Karpaty Mts.). íãky Tento biotop vzniká spojením nûkolika potokû aï pstruhov ch fiíãek. ífika koryta dosahuje pfiibliïnû 5 0 m. Spád není pfiíli strm, dno je tvofieno men ími kameny, písãité a tûrkovité úseky jsou ãasté. Dle zoocenologické klasifikace jde o metaritron aï hyporitron. Proudivá ãást toku zhruba dvojnásobnû pfievládá nad klidn mi úseky. Ti iny jsou tedy pomûrnû ãasté a jsou zastoupeny na vût ích plochách; místy se tvofií hlub í tûàky. Dominantním druhem váïky je mot lice Calopteryx virgo. Pfiíbuzná mot lice Calopteryx splendens se zde objevuje jen v jimeãnû stejnû jako páskovec Cordulegaster boltonii. Z klínatek je nejhojnûj í Ophiogomphus cecilia, fiidãeji se objevuje Onychogomphus forcipatus. Také klínatka Gomphus vulgatissimus zde mûïe vytváfiet velmi poãetné populace (napfi. Draãice nebo Ko tûnick potok v jiïních âechách), av ak jejich denzita b vá obvykle niï í neï u druhu Ophiogomphus cecilia (Fig. 62). 6 Ale Doln, Dan Bárta et al. VáÏky âeské republiky Dragonflies of the Czech Republic

Fig. 62 Pomaleji tekoucí úseky pfiírodû blízk ch fiek s písãit m dnem v otevfiené krajinû jsou preferovan m biotopem druhu Ophiogomphus cecilia (Plouãnice u âeské Lípy). Relatively slow-flowing river with a sandy bottom in open landscape, an Ophiogomphus cecilia's favourite habitat (The Plouãnice River near âeská Lípa). Fig. 63 Rychle tekoucí fieky s kamenit mi úseky, napfi. Osoblaha ve Slezské níïinnû, jsou charakteristick m prostfiedím pro klínatku Onychogomphus forcipatus. The fast-flowing Osoblaha River with a stony bottom in the Central Polish Lowland geomorphological province, a characteristic habitat of Onychogomphus forcipatus. eky eky mají iroké, zpravidla více neï 0 m, a mûlké koryto, ve kterém se stfiídají pefiejnaté a ti inové úseky. Bfiehová ãást s ti inami nad proudiv mi úseky pfievaïuje. Spád je spí e promûnliv, obecnû mal a jeho charakter ovlivàuje dal í vlastnosti toku i sloïení biocenóz. Dno je kamenitopísãité s vy ím zastoupením detritu. Podle zoocenologické klasifikace jde o epipotamon a metapotamon. Odonatofauna je zastoupena ir í skupinou reofilních druhû. eky charakterizuje zejména mot lice Calopteryx splendens a klínatka Gomphus vulgatissimus (Fig. 64). Je to ná jedin zástupce ãeledi Gomphidae, kter se mûïe vyvíjet také ve star ch fiíãních ramenech, odstaven ch meandrech, zbytcích fiíãních koryt a v dal ích aluviálních biotopech charakteru stojat ch vod, které jsou více ãi ménû v kontaktu s matefisk m vodním tokem. V pefiejnat ch úsecích s kamenit m dnem dominují dospûlci klínatky Onychogomphus forcipatus (Fig. 63), jejíï larvy Ïijí v pomaleji tekoucích úsecích, v blízkosti torrentilních úsekû fiek. Epipotamon preferuje také klínatka Ophiogomphus cecilia. V znamná je zde je tû také pfiítomnost mot lice Calopteryx virgo, která v ak upfiednostàuje hyporitronové úseky tokû. Naopak pro metapotamon je charakteristická 7

Aeshna cyanea (Müller, 64) ídlo modré, idlo modré, agnica sina, Blaugrüne Mosaikjungfer, Blue Hawker (Southern Hawker) Poznávací znaky dospûlcû Aeshna cyanea patfií mezi velké druhy, v rámci rodu mezi nejvût í. Základní barva tûla je hnûdá aï ãernohnûdá. Hruì je pfieváïnû ãernohnûdá, av ak na boãní stranû pfievládá svítivû zelené zbarvení, podél vû jsou iroké hnûdé pruhy. Na pfiední stranû mesepisterna je zcela zfieteln, irok zelen antehumerální pruh. Hruì je krátce, fiídce, svûtle aï tmavû hnûdû ochlupená a toto ochlupení pfiechází na první zadeãkové ãlánky. Základní barva zadeãku je ãernohnûdá, u samic hnûdá. Na zadeãkov ch tergitech druhého aï sedmého ãlánku mají samci dva páry skvrn, v pfiední ãásti tergitû je ãasto neznatelná zelená obruba, která se na boku tergitu roz ifiuje a pfiechází v modrou skvrnu. Skvrny prvního páru mají tvar trojúhelníkû nebo men ích ãárek, jsou zelené a na boku tergitû se mûní do vût ích modr ch skvrn. Druh pár skvrn je svûtle zelen. Na osmém aï desátém tergitu se nachází po jedné velké skvrnû. Tyto skvrny jsou jasnû modré. U imaturních samcû jsou skvrny bledé, svûtle edoïluté. U samic jsou v echny skvrny na zadeãku zelené. Abdominální pfiívûsky samcû mají specifick tvar. Konãí trnem ohnut m dolû, jsou dvoubarevné, jejich stfiední ãást je svûtlá. Oãi jsou u samcû zelené, v horní ãásti s modr m leskem, u samic zelené aï Ïlutozelené. SloÏené oãi se setkávají v urãité délce, dotyk je del í neï ífika temene mezi oãima. Kfiídla obou pohlaví jsou ãirá nebo se slab m hnûd m ãi okrov m nádechem (pfiedev ím u samic). Nohy jsou ãerné a relativnû krátká pterostigma je tmavû hnûdá aï ãerná. cm cm 368 Ale Doln, Dan Bárta et al. VáÏky âeské republiky Dragonflies of the Czech Republic

MoÏná je zámûna s druhem A. viridis, kter ale doposud není na území âr zji tûn. U druhu A. cyanea jsou na boãní stranû iroké tmavé pruhy podél vû. Samci mají na zadeãku zelené skvrny, na 8. 0. tergitu se nachází jedna skvrna. Zcela rozdílné jsou abdominální pfiívûsky samcû. Zamûnitelné jsou více samice. U druhu A. viridis pfievládá na druhém tergitu zelená barva, na osmém aï desátém tergitu jsou dvû samostatné skvrny, které b vají u druhu A. cyanea spojeny v jednu skvrnu. Bionomie a fenologie Samice se úãastní ovipozice samostatnû, vybírají si k tomu jakákoliv místa ve vodních biotopech, jako jsou porosty vegetace, kmínky stromû, plovoucí vûtve, listy apod. Sedící samice ponofiuje konec zadeãku (asi 5 cm) pod vodní hladinu a klade vajíãka do rostlin ãi na vûtviãky nebo stébla, v nûkter ch pfiípadech pfiímo na mokré bahno u bfiehû ãi do mechov ch pol táfiû. Larvy jsou stagnikolní, vyvíjejí se dva aï tfii roky. ZdrÏují se na vegetaci nebo se pohybují po dnû. Vzhledem ke sv m schopnostem se aktivnû pohybují, nûkdy na krátkou vzdálenost mohou kofiist i pronásledovat. Líhnutí probíhá v na ich podmínkách obvykle od konce kvûtna do druhé poloviny srpna, s maximem ke konci ãervna a v ãervenci. Exuvie mohou b t nalézány je tû koncem mûsíce záfií (. 9. 03, L. Babiánková leg.). Imaga se zpravidla vyskytují od konce kvûtna, v jimeãnû dfiíve (nejranûj í zji tûní 26. 4. 03, M. Oppeltová leg.) aï do poãátku listopadu (4.. 06, A. Doln leg.). TûÏi tû doby letu (80 % nálezû) pfiipadá na mûsíc ãervenec a první dekádu srpna. Samci jsou teritoriální, velice agresivnû zahánûjí jiné samce i jiné druhy váïek. Po zahánûní, které provádûjí do velk ch v ek a daleko od vodních biotopû nad koruny okolních lesních porostû, se vracejí zpût. Pfii lovu a hledání samic samci létají ve v ce 50 cm a patrolujícím letem pátrají po samici. Po útoku na ni spojeni v tandemu odlétají do korun stromû, cm cm Insecta Odonata Anisoptera Aeschnidae Aeshna Aeshna cyanea (Otakar Holu a) 369

0 0,9 % 4,9 % 5 4,9 % 29,9 % 30 49,9 % 50 00 % Sezonní fenologie líhnutí (uvnitfi) a letová aktivita (vnû). Seasonal fenology emergence (inside) and flying activity (outside). kde zavû eni v páfiicím kole páfiení pokraãuje desítky minut aï,5 hodiny. Nûkdy samci loví aï do soumraku nebo i bûhem slab ch de ÈÛ. Také samice kladou bûhem soumraku ãi pfii patném poãasí. Imaga ãasto zalétávají daleko od vody, a tak osidlují nové biotopy. Nároky na stanovi tû A. cyanea je euryekní druh osidlující témûfi v echny typy stojat ch vod a vyvíjející se také v pomalu tekoucích vodách. Hojnû ob vá rûzné typy vodních biotopû antropogenního pûvodu, kanály, pfiíkopy vãetnû dûlních odkali È, zahradních bazénû ãi tûní a ob vá i doãasné plytké tûnû vzniklé na lesních cestách. Druh se vyskytuje rovnûï ve v ech typech ra elini tních vod, a to i v horsk ch vrchovi tích s velmi kyselou vodou. Nachází se i v silnû zneãi tûn ch vodách. Chybí pouze v rychleji tekoucích vodách, av ak i u tûch je moïné zaznamenat v skyt imag. Tento druh pfies nízké nároky na charakter biotopu dává pfiednost mezotrofním plytk m vodám s bohat mi porosty vegetace, napfi. Carex sp. nebo Juncus sp., Typha latifolia, T. angustifolia. Log procentuálního zastoupení hyps. stupàû. Log relative occurrence of hypsometric zones. Také vzhledem k nadmofiské v ce je tento druh eurytopní, vyskytuje se od nejniï ích poloh, napfi. Dûãín, Labe (0 m n. m.), po nejv e poloïené vodní biotopy na území âr, jak mi jsou Úpské ra elini tû (4 m n. m.) a dal í ra elinné ãi jiné biotopy v Krkono ích i ostatních nejv e poloïen ch horách. V Alpách se objevuje také ve v kách aï po 80 m n. m. Larvy Ïijí mezi ponofien mi ãástmi submerzních a emerzních rostlin. Jsou velmi pohyblivé, proto se ãasto pohybují i po dnû. Exuvie se nacházejí na vynofien ch ãástech rostlin v pfiíbfieïních partiích nad vodní hladinou nebo na kmenech stromû u bfiehû, obvykle ve v ce do 50 cm, nebo ve vzdálenostech do nûkolika decimetrû od bfiehové ãáry. V nûkter ch pfiípadech se nachází nûkolik exuvií vedle sebe. m 00 400 00 0 00 000 900 800 700 600 500 400 V skyt podle nadmofiské v ky vzhledem k pomûrnému zastoupení hypsometrick ch stupàû na celkové plo e âr. Distribution compared to see levels with regard to proportional representation of hyspometric degrees in the CR. 300 0 00 370 Ale Doln, Dan Bárta et al. VáÏky âeské republiky Dragonflies of the Czech Republic

Areál Evropsk druh, jehoï areál zahrnuje západní a stfiední Evropu, na v chod zasahuje aï po Ural. Na západû se areál táhne od Portugalska a panûlska, zabírá celou Anglii, jiïní Skotsko, na severu jiïní Norsko, jiïní tfietinu védska a jiïní polovinu Finska. Na jihu zasahuje aï po severní Sicílii, na jihov chodû vybíhá na Balkánsk poloostrov do Srbska a západního Bulharska a zaujímá pfieváïnou ãást území Rumunska. Samostatná arela se nachází v evropské ãásti a v severní ãásti Turecka. Izolované populace jsou známy ze severního AlÏírska. Roz ífiení v âr V udypfiítomn druh, kter se vyskytuje ve v ech ãástech âeské republiky. Jedna z na ich nejhojnûj ích váïek. OhroÏení Druh není na území âr ohroïen a nevyïaduje Ïádnou zvlá tní ochranu. ASKEW 04; DIJKSTRA & LEWINGTON 06; MERRITT et al. 96; RAAB et al. 06; WILDERMUTH et al. 05. poãet nálezû/number of findings 3539 poãet lokalit/number of localities 96 poãet kvadrátû/number of quadrates 397 celkov podíl/total share 60,2 % podíl z pokrytí/coverage share 66,9 % 49 50 38 39 40 4 42 43 44 45 46 47 48 49 50 5 52 53 54 55 56 57 5 52 53 54 55 56 57 58 59 60 6 62 63 64 00 km 58 65 66 67 68 59 60 6 62 63 69 70 7 72 km 73 74 75 76 77 78 79 64 65 66 67 68 69 70 7 < 49 50 89-89 72 73 74 90 07 - Insecta Odonata Anisoptera Aeschnidae Aeshna Aeshna cyanea (Otakar Holu a) 37

Aeshna cyanea

Aeshna cyanea 395