Beuronský měsíčník 10/2011 číslo 11, ročník: 1 Vážení přátelé Beuronské kaple, po září plném různých akcí nás čeká akce jediná, nicméně velmi zajímavá, na kterou Vás srdečně zvu. Především bych chtěl poděkovat všem partnerům a přátelům Beuronské kaple za finanční dary, bez jejichž pomoci by naše činnost nebyla možná. S přáním krásného prožití podzimních slunečních dnů se brzy na viděnou v kapli těší Martin Hnyk VE ZKRATCE Restaurace maleb se zase posunula o kus dál. Restaurátor Michal Šelemba, DiS nám předložil rozpočet na první etapu, která zahrnuje pouze strop. Náklady dosahují 370 000,-, nicméně jedná se o částku předběžnou. Výsledná částka bude známa až během prací. V této souvislosti jsme zažádali o granty do Purkyňovy nadace a do Ústecké komunitní nadace. Držte nám palce. V přípravě máme další grantové tituly. Ve čtvrtek 29. září proběhla v Beuronské kapli vernisáž výstavy Harryho Telesfora Za hranicí událostí. Jedná se o výstavu třiceti abstraktních děl, které Vás mohou inspirovat k vlastním výtvarným počinům. Na vernisáži jsme přivítali 35 hostů, včetně patrona výstavy, primátora Teplic Jaroslava Kubery. Několik fotografií z vernisáže:
Děkujeme našim partnerům za podporu. Partneři: Mediální partneři:
CO SE CHYSTÁ 1. 2. 10. 8. 9. 10. 15. 16. 10. 22. 23. 10. 29. 30. 10. Výstava Harryho Telesfora Za hranicí událostí 28. 9 27. 11. 2011 So Ne 10 18. Hod. Pro skupiny nad 5 návštěvníků je možné si domluvit individuální prohlídky na mailu martin.hnyk@pro-arte.cz Vstupné dobrovolné. Zakoupením knihy Oáza v poušti přispějete 25 Kč na obnovu Beuronské kaple Všechny knihy Harryho Telesfora lze zakoupit přímo u autora na adrese harry@telesfor.cz nebo v Beuronské kapli. Také si je můžete objednat na adrese martin.hnyk@pro-arte.cz. Cena každé knihy je 100 Kč + poštovné.
STŘÍPKY Z KAPLE Inspirace v Beuronském umění Beuronské umění jako tmel vyplňuje mezeru mezi starým uměním až do 19. století, jež bylo prezentováno především historismem, a uměním, jež lze označit přívlastkem moderní. Benediktýni z německého Beuronu si vytkli za cíl znovuoživení nejen náboženského života a slavnostní liturgie, ale také výtvarného umění. Pater Desiderius, který založil Beuronskou uměleckou školu, nechtěl tento nový směr postavit na prostém kopírování starých slohů tak, jako to v druhé polovině 19. století bylo běžné. Hodlal najít krásu věčnou a Božskou - čistou. Inspiraci hledal ve starověkém umění, které stavělo právě na harmonii čísel a přesnosti poměrů. Touto vyvážeností se zabýval mimo jiné geometr Pythagoras, řecký filosof Platón nebo římský architekt Vitruvius Pollio. P. Desiderius zjistil, že se tímto zabývali už i egyptští umělci a těžila z toho celá byzantská, románská, dokonce i islámská kultura. Odvrhl veškerou symboliku, důkladnou práci se světlem či s barvami a soustředil se především na konstrukci dokonalých proporcí těl. Beuronská škola se tak mohla stát předním reformátorským proudem sakrálního umění. Její vliv ale sahá mnohem dál. Mniši kolem Patera Desideria nebyli samotní, kdo se odvraceli od umění plagiátu a začali hledat inspiraci jinde. Beuronské umění se vyvíjelo společně se secesí, jejíž německé (Jugendstill), nebo francouzské (Art Nouveau) pojmenování samo o sobě prozrazuje, že jde o nové nebo mladé umění. Dá se říct, že beuronští mistři poskytli inspiraci i jejím nejvýznamnějším představitelům.
Jiří Mucha, syn Alfonse Muchy, ve svých pamětech napsal: Nevím, zda otec někdy navštívil Beuron, ale někde hluboko na dně jeho práce existují spojující chodbičky, které vedou do podzemní školy Patera Desideria. Kritik výstavy Vídeňská secese Ludwig Heresi v roce 1905 prohlásil: Lenz by měl být označen za prvního secesionistu. Kdybychom neznali dataci jeho kreseb, nevěřili bychom, že máme před očima díla počátku tohoto století.