Aktuální Články Nezval neboli Úchvatný úvod do poezie /1 část/ Nezval neboli Úchvatný úvod do poezie /1 část/ 26 května jsme oslavili výročí narození Vítězslava Nezvala, který se narodil na přelomu století, v roce 1900 Shodou okolností si letos připomínáme i 60 let od jeho úmrtí Požádali jsme, jak jinak než znalce Nezvalova díla, Milana Blahynku o jubilejní článek Na přebalu druhého vydání Nezvalovy antologie Moderní básnické směry (první vydání vyšlo 1937, druhé 1964) vyznalo se sedm mladších a mladých básníků, co pro ně a pro jejich vstup do poezie ta kniha (dočkala se i zatracování jako příliš jednostranná) znamenala; zde aspoň pár úryvků: Jiří Šotola: Už je ta knížka bůhvíkde, ale ať je kde je, vděčím jí víc než mnoha svazkům kompletních edic a sebraných spisů Jan Skácel: Vůbec nepřeháním, když řeknu, že to byl můj mostek k poezii Dodnes jsem za tu půvabnou rukověť Nezvalovi vděčný Josef Škvorecký: Byla to jedna z několika málo knížek, které jsme pronášeli Protektorátem v saxofonových pouzdrech, to jest na srdci Antonín Brousek: Nepatrně odlehčit regálům pražské Univerzitní knihovny se mi nakonec přece jen nepodařilo Moderní básnické směry jsem musel vrátit, navíc ještě s pokutou, na niž padlo málem půl stipendia Nezval byl dlouho mým prvním a jediným básníkem
Jiří Pištora tehdy připomněl, že mu právě Moderní básnické směry nedovolily mávnout rukou nad Podivuhodným kouzelníkem, protože z něj činila součást strhujícího plánu, rýsovaného třeba impulzivně, nepřehledně, překotně ale nepochybného Pištora správně vystihl Moderní básnické směry jako součást jedné fascinující složky celého díla Nezvalova; jako nejfrapantnější projev básníkova umění zasvěcovat do poezie, navádět na cestu porozumění básníkům Tu se jistě leckomu vybaví Nezvalovy eseje Průvodce mladých básníků (poprvé jako předmluva k Čapkově Francouzské poezii nové doby), Mateřská řeč jako nástroj básníkův (původně 1938 ve Slově a slovesnosti), Jak rozumět moderní básni (1938 ve Tvorbě) a mnohé další, vesměs dostupné v Manifestech, esejích a kritických projevech z let 1931 1941 (1974) Ale autor Podivuhodného kouzelníka měl podivuhodnou moc získávat pro poezii už a snad především svými mámivými neodolatelnými verši Uvědomoval si to? Vlastně uvědomoval Už v prvotině Most věděl básní Závěr: Vstupuji do lidí, nevědí i tom, že pod jejich střechami bdím, / to jsou ti lidé, z kterých mám okrášlenou zemi, / žebračka, sedlák, těhotná paní, každý z nich umírá, když se rozteskním Na hlasy básníků vzpomínajících na Nezvalovy Moderní básnické směry jsem si vzpomněl, když jsem se nedávno v nějakém rozhovoru, který jsem si vystřihl a nešťastně založil a nemohu ho najít, dočetl slova vyznání mladého muže, jak právě Nezvalovy verše, jež se mu náhodou dostaly do rukou, mu otevřely cestu k poezii jako inspirátorce jeho vlastního tvůrčího úsilí na poli sousedícím s básnictvím A co bych se tady nepřiznal ke genezi vlastní radosti z poezie, k radosti, která brzy přerostla v interpretační a ediční obcování s ní (a to nejen s dílem Nezvalovým, ale také Bieblovým, V+W, Wenzlovým, Florianovým, Suchého, s tvorbou pokolení tzv pětatřicátníků a mnoha jiných i mladších) K poezii mě za puberty svedly verše z Nezvalovy sbírky Sbohem a šáteček; ty se mi šťastnou náhodou dostaly do rukou v sešitě, do kterého si je opsala dívka, po níž jsem toužil a pro niž jsem byl ještě nic, a tak mi dala místo sebe ten sešit A já četl Jízdu na mořské vlně: Konečně jsem se položil na tebe mořská vlno / Okamžik rozkoše a pak ses rozbila / Mé staré milenky jste zde a je vás plno / Láska mě vymršťuje a láska mne podmílá Chlapce, jímž jsem tehdy byl, vymršťovaly a podmílaly první lásky stejně jako mořské a milostné vlny básníka Moře jsem tehdy ještě neviděl, k mořím jsem měl tehdy daleko dál než na Venuši, řečeno veršem Jiřího Žáčka, ale Nezvalovy verše mne k němu přenášely a jejich rytmus, jejich melodické milostné vlnění mne uchvátilo Propadl jsem Nezvalovi navždy (napsal jsem o něm tři knihy a soustavně se mu věnoval jako editor), a díky jemu poezii nejen české Nezval básně celý život psal, ale i překládal (E A Poea, Ch Baudelaira, J-A Rimbauda, A Bretona, P Éluarda, H Heina aj) a také mistrně interpretoval
A co víc: ačkoli Nezval byl po celý život zaujat pro svůj způsob tvorby a některé jiné způsoby mu byly cizí a vzdálené, ačkoli se upsal meziválečné evropské avantgardě a rád se distancoval od didaktického básnění bez hry a fantazie, od staré poezie před romantiky, před prokletými, před kubofuturisty a pak před surrealisty, nalézal brzy porozumění i pro klasiky Už v avantgardní Pantomimě se ozval slavný verš Dantův a parafrázuje se Neruda V pozdní české baladě U Tří lilií psal Nezval u stolu, u kterého psával starý Goethe; vynořuje se tam Goethova ruka, ta ruka podaná mi přes daleké věky, i naděje z lučinek, z básní, jež tu Goethe psal Ač za studií zápasil s řečtinou, v Chrpách a městech a v hře Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou působivě evokoval antický svět i svým elastickým sylabotónickým hexametrem Nezval se ve všech svých vývojových etapách stával guru mladých básníků Jen o rok starší nakazil svým poetismem básnické začátky Františka Halase a ještě jeho Sépii, jen o pět let mladší Vladimír Holan se ve svém Blouznivém vějíři zdál slibem pokračování v nezvalovském poetismu; oba šli až pak po svých Poetista Nezval poznamenal i básnické začátky V+W, v třicátých letech poznal Nezvala a navždy jím byl poznamenán Ivan Blatný, v Literárním archivu Památníku národního písemnictví jsou uloženy rukopisy básnické sbírky Nový don Quijot a románu Rudý havran, které Nezvalovi poslal mladičký Jiří Kolář, a také Podvečer, básně z let 1940 1945 a jiné strojopisy povídek, básní a úvah Josefa Škvoreckého, ba i Zakázaný svět, divadelní hra Josefa Nesvadby Zatímco mladí básníci druhé a třetí vlny surrealismu, mladí básníci katoličtí a také mladí autoři veršů militantního socialismu se od poetisty, surrealisty a autora veleúspěšné Manon Lescaut i vlasteneckých Pěti minut za městem v letech po druhé světové válce z nejrůznějších, často protikladných důvodů rádi a někdy až štítivě distancovali, tři později veliké osobnosti byly Nezvalovou poezií a esejistikou na obranu poezie uhranuty a uchváceny: Milan Kundera, tehdy nepochybující o socialistické naději světa, a už tehdy hluboce věřící katolík Jiří Kuběna, v té době ještě rodným jménem Jiří Paukert, ale také Jiří Veselský, tehdy jenom sporadicky, občas bibliofilsky a málo časopisecky publikující Milan Kundera ve své prvotině Člověk zahrada širá dedikoval verše Adolfu Kroupovi, k jednomu oddílu si vzal motto z Paula Eduarda, v jedné z nejvidoucnějších básní apostrofoval Konstantina Biebla a jeho památce ji také připsal, ale nejúžeji se přimkl k Nezvalovi Aniž ho jmenoval, přihlásil se k samému ohnisku jeho díla verši Rozezpívejte se, básníci, celou svou širokou duší: zpívejte a neptejte se, co tomu říká ten či onen kaprál umění Nejenže z Nezvalova básnického díla uspořádal pak v šedesátých letech jedinečný výbor Podivuhodný kouzelník (1963), ale nikdy Nezvala nezapřel V esejistickém Setkání (Une rencontre, 2009) vzpomíná, jak o Nezvalovi láskyplně vyprávěl André Breton za svého pobytu na Martiniku Aimé Cesairovi; prchal tehdy před nacismem z Evropy, tedy myslel na něho stále i poté a přesto, že nebyl s to Nezvala přimět, aby se roku 1938 smířil s pražskou surrealistickou skupinou Právě takto láskyplně se Kundera vracívá podnes k Nezvalovi, i když dávno nesdílí jeho politickou orientaci
Budoucí Jiří Kuběna, jak vysledovala už před lety Jitka Bednářová, ve svých básnických počátcích navazoval na dikci Nezvalovy Pantomimy a Pěti minut za městem, ale podobně jako Milan Kundera, jeho protichůdce bezmála ve všem, zůstal Nezvalovi doživotně věren; v době halasného odvracení se od Nezvala na prahu šedesátých let se přímo demonstrativně vyznal v básni Výuční list: Kde jsem se vyučil? / Stvol: / velkolepý styl / posledních Nezvalových let / Květ: / Březinův svět / A Jakub Deml pyl Právě k Demlovi a k Nezvalovi se hlásil a pod jejich vlivem začínal širší veřejnosti dlouho neznámý (protože jako Kuběna na knižním trhu až do devadesátých let nepřítomný) Jiří Veselský Veselský měl rád Panenku Marii i Lenina, jak přiznal Arnoštu Goldflamovi, který ho roku 1994 zpovídal pro Českou televizi v jeho rodném Kyjově, když v devadesátých letech Veselský zazářil pozdní knižní prvotinou Dívenky jdou Brnem a potvrdil jí své postavení Mistra, za nímž už dlouho předtím táhlo množství mladých básníků V tom spolu s Kuběnou jakoby pokračoval v Nezvalově roli iniciátora Druhá část článku k přečtení zde Literární kritik a historik Milan Blahynka se narodil roku 1933 v Ružomberoku na Slovensku Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci vystudoval češtinu a estetiku a již svou diplomovou práci věnoval Nezvalově baladické tvorbě Po postgraduálním studiu pracoval v brněnské pobočce ÚČL, působil jako odborný asistent na katedře české literatury FF UK, externě přednášel i na Pedagogické fakultě v Ostravě Od roku 1991 je v důchodu Coby literární kritik a teoretik vydával stati v Hostu do domu, Literárních novinách, Estetice a dalších, po roce 1989 například v Haló novinách Od roku 1964 byl Milan Blahynka editorem Díla Vítězslava Nezvala, edičně připravil několik svazků a podílel se na vydávání dalších knih