trestní právo hmotné obecná část Marek Fryšták a kolektiv KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2009 1
Recenzent: JUDr. Miroslav Růžička, Ph.D. Název: Autoři: Trestní právo hmotné obecná část JUDr. Marek Fryšták, Ph.D. (vedoucí autorského kolektivu), JUDr. Michal Galát, JUDr. Roman Heinz, Mgr. Kateřina Přepechalová, JUDr. Eva Žatecká, Ph.D. KEY Publishing s.r.o., Nádražní 733/176, 702 00 Ostrava-Přívoz NOVPRESS s.r.o., nám. Republiky 15, 614 00 Brno Vydavatel: Tiskárna: Vydáno v roce: 2009 Vydání: druhé zcela přepracované a doplněné Publikace neprošla jazykovou korekturou. Marek Fryšták, Michal Galát, Roman Heinz, Kateřina Přepechalová, Eva Žatecká 2009 ISBN 978-80-7418-039-2
Obsah 1 Úvodem... 7 2 Pojem a předmět trestního práva hmotného...8 Vývoj trestního práva... 9 Místo trestního práva v právním řádu České republiky... 10 Funkce trestního práva hmotného... 11 Související vědní obory... 11 Prameny trestního práva... 12 Struktura trestního zákoníku... 14 Výklad trestního zákoníku... 15 Působnost trestního zákoníku... 17 3 Základní zásady trestního práva hmotného... 22 Obecné zásady... 23 Zvláštní a specifické zásady... 25 4 Základy trestní odpovědnosti dospělých... 32 Zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe... 32 Pojem trestného činu a jeho znaky... 33 Čin jinak trestný... 33 Čin beztrestný... 34 Formální stránka trestného činu... 35 Objekt trestného činu... 37 Objektivní stránka trestného činu... 38 Subjekt trestného činu... 41 Subjektivní stránka trestného činu... 45 Omyl v trestním právu... 47 5 Základy trestní odpovědnosti mladistvých...50 Provinění a jeho znaky... 51 Rozumová a mravní vyspělost... 51 Opatření ukládaná mladistvým... 53 6 Řízení ve věcech dětí mladších 15 let... 55 7 Vývojová stádia trestného činu...60 Příprava trestného činu... 60 Pokus trestného činu... 62 Dokonání a dokončení trestného činu... 64 8 Trestná součinnost...65 Skutečná trestná součinnost... 65 Pachatel přímý a nepřímý... 66 Spolupachatelství... 67 Účastenství v užším smyslu... 69 Organizátorsví... 70 Návod...... 71 Pomoc... 72 Zdánlivá trestná součinnost... 73 Trestněprávní instrumenty proti organizované kriminalitě... 75 3
Organizovaná zločinecká skupina... 75 Pachatelství trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny... 76 Účast na organizované zločinecké skupině... 77 9 Mnohost trestných činů souběh a zpětnost...79 Souběh trestných činů skutečný... 79 Souběh trestných činů zdánlivý... 81 Zpětnost trestných činů skutečná... 81 Zpětnost trestných činů zdánlivá... 83 10 Nedostatek trestnosti činu...84 Obecné výklady... 84 Okolnosti vylučující protiprávnost... 85 Nutná obrana... 86 Krajní nouze... 88 Srovnání institutů nutné obrany a krajní nouze... 90 Svolení poškozeného... 91 Přípustné riziko... 92 Oprávněné použití zbraně... 94 Okolnosti v zákoně výslovně neuvedené... 95 Plnění jiných povinností a výkon práva... 95 Okolnosti způsobující zánik trestnosti činu... 95 Účinná lítost... 96 Promlčení trestnosti činu... 96 Smrt pachatele... 99 Amnestie, milost prezidenta ve formě abolice... 99 11 Tresty a ochranná opatření ukládaná dospělým... 100 Pojem trestu... 100 Účel trestu... 101 Zásady ukládání trestů... 102 K některým zvláštnostem trestání... 105 Trestání za spáchání více trestných činů úhrnný a souhrnný trest... 105 Ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu... 106 Trestání recidivy... 106 Ukládání trestu odnětí svobody pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny... 107 Trestání spolupachatelů... 107 Trestání účastníků v užším smyslu... 107 Trestání přípravy a pokusu... 108 Započítání vazby a trestu... 108 Systém trestů... 108 Druhy trestů... 110 Trest odnětí svobody... 110 Domácí vězení... 117 Obecně prospěšné práce... 118 Propadnutí majetku... 119 Peněžitý trest... 121 Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty... 122
Propadnutí náhradní hodnoty... 124 Zákaz činnosti... 125 Zákaz pobytu... 127 Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce... 128 Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání... 128 Ztráta vojenské hodnosti... 129 Vyhoštění... 130 Podmíněné odsouzení, podmíněné propuštění a upuštění od výkonu zbytku některých trestů... 132 Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody... 132 Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody s dohledem... 133 Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce... 134 Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody... 135 Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce... 136 Výjimečný trest... 137 Upuštění od potrestání... 137 Upuštění od potrestání za současného uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence... 138 Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem... 138 Dohled...139 Ochranná opatření... 139 Ochranné léčení... 139 Zabezpečovací detence... 140 Zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty... 141 Zabrání náhradní majetkové hodnoty... 141 Zabrání spisů a zařízení... 142 12 Tresty a ochranná opatření ukládaná mladistvým... 143 13 Zánik trestů a ochranných opatření dospělých a mladistvých...145 Smrt odsouzeného... 146 Promlčení výkonu trestu... 146 Agraciace... 147 Zahlazení odsouzení... 147 Zánik ochranných opatření... 149 14 Seznam použitých právních předpisů a jejich zkratek...151 15 Seznam použité literatury...156 5
kapitola 1 Úvodem Níže uvedený autorský kolektiv tvořený odborníky z teorie a praxe Vám předkládá učebnici Trestní právo hmotné obecná část. Předkládaný učební text vymezuje základní principy a instituty trestního práva hmotného a procesního takovým způsobem, aby tyto byly srozumitelné v prvé řadě pro studenty bakalářských či magisterských forem studia na právnických fakultách. Z hlediska jeho obsahu a způsobu zpracování je však samozřejmě použitelný i pro studenty vysokých škol tzv. neprávnického směru, studenty středních škol a fakticky pro jakoukoli neprávnickou veřejnost, která by se chtěla se zpracovávanou problematikou blíže seznámit. Právní úprava obsažená v následujícím textu již reflektuje novou právní úpravu obsaženou v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Odráží tak fakticky právní stav platný a účinný k 1.1.2010. Autoři Autorský kolektiv: JUDr. Marek FRYŠTÁK, Ph.D. vedoucí autorského kolektivu, celková redakce, kapitola 1, 7, 9, 14, 15 JUDr. Michal GALÁT kapitola 11, 12 JUDr. Roman HEINZ kapitola 4, 5, 6 Mgr. Kateřina PŘEPECHALOVÁ kapitola 3, 8 JUDr. Eva ŽATECKÁ, Ph.D. kapitola 2, 10 a 13 7
kapitola 2 Pojem a předmět trestního práva hmotného České trestní právo je součástí právního řádu České republiky a jako takové ho řadíme do odvětví práva veřejného. Trestní právo chrání práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob, zájmy společnosti a ústavní zřízení České republiky před trestnými činy vypočtenými taxativně v trestněprávních normách. Tedy trestní právo určuje, která jednání společensky škodlivá jsou trestnými činy, stanoví za ně tresty a ochranná opatření, stanoví dále podmínky ukládání a výkonu trestů a ochranných opatření. Trestní právo hmotné se uplatňuje prostřednictvím trestního práva procesního a tvoří takto jednotný celek. Trestní právo plní dvě základní funkce, jimiž je funkce preventivní a represivní. Ovšem trestní právo plní i funkci ochrannou a regulační. 1 Trestní právo rozlišujeme na trestní právo hmotné (materiální), které stanoví, co je trestným činem a jaký trest lze za něj uložit, a trestní právo procesní (formální), které upravuje trestní řízení, tj. procedurální postup trestních orgánů v trestních věcech. 2 Někteří autoři dále z trestního práva procesního vyčleňují jako samostatné vykonávací řízení. Toto dělení je třeba rozlišovat, protože hmotněprávní vztah vzniká spácháním trestného činu mezi jeho pachatelem a státem, kdežto hlavní procesněprávní vztah vzniká mezi obviněným (obžalovaným) a orgány činnými v trestním řízení, respektive mezi orgány činnými v trestním řízení a osobou, proti níž se řízení vede. Ne vždy se musí jednat o osobu pachatele. 1 O těchto funkcích bude pojednáno dále. 2 Srovnej Císařová, D. a kol. Trestní právo procesní. Praha: Linde, 2002 a Jelínek, J. a kol. Trestní právo procesní. Praha: Eurolex Bohemia, 2002. 8
Základem platné právní úpravy je TZ. Ovšem nejedná se o jedinou normu, jež upravuje trestní právo, nesmíme zapomenout např. na ZVTOS, zákon o probační a mediační službě, ZSM, jež obsahuje jak hmotně právní, tak procesně právní ustanovení týkající se mládeže a je k TZ a TŘ normou speciální. Dále můžeme trestní právo rozdělit na trestní právo v užším slova smyslu, to je někdy nazývané kriminálním trestním právem, a trestní právo v širším slova smyslu, do nějž můžeme zahrnout i správní trestní právo, jež je součástí práva správního. Vývoj trestního práva Po roce 1989 došlo v několika krocích k demokratické trestněprávní reformě. Ta vycházela zejména z mnoha mezinárodních dokumentů o lidských právech ze Všeobecné deklarace lidských práv, z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, z Úmluvy atd. Nicméně nemohlo zůstat pouze u novelizací starého trestního zákona z roku 1961. Bylo nutné vytvořit moderní trestní kodex vycházející důsledně z demokratických základů a plně respektující mezinárodní závazky. Proto došlo po dlouhých jednáních ke schválení TZ, jehož účinnost je stanovena na 1. 1. 2010. Základní funkcí trestního práva je ochrana společnosti před kriminalitou, tj. ochrana před trestnými činy, za které lze považovat pouze činy protiprávní, jež TZ za trestné označuje. Cílem trestního práva je omezení kriminality, udržení kriminality v patřičných mezích a ochrana před trestnými činy. Trestní právo by mělo být utvářeno v souladu s politickými a právními možnostmi. Mělo by být apolitické, neboť garantuje základní demokratické principy, které vytvářejí zákonný prostor pro jeho fungování. Nezasahuje však do politického, společenského a hospodářského života za jiným cílem, než je výše uveden (ochrana před kriminalitou). Tedy trestní právo nesmí řešit problémy politické. Trestní právo je svým charakterem právem druhotným (sekundárním), akcesorickým či subsidiárním. Této charakteristiky se používá buď ve smyslu, že trestní právo chrání společenské hodnoty a vztahy pravidelně již upravené jinými právními odvětvími, případně v tom smyslu, že trest je nejzazší prostředek k ochraně právního řádu, k němuž je možné sáhnout teprve tehdy, když prostředky ostatních právních odvětví nepostačují. Tato myšlenka je vyjádřena i v zásadě pomocné úlohy trestní represe. Trestní právo působí jako tzv. ultima ratio, neboť se užije teprve tehdy, kdy prostředky jiných odvětví nedostačují. Výstižně se dá tento princip označit jako zásada pomocné úlohy trestní represe (tedy subsidiarity represe). S touto zásadou úzce souvisí uznání významu prevence při ochraně před kriminalitou. Trestní právo totiž disponuje těmi nejcitelnějšími prostředky státního donucení, které značně zasahují do práv a svobod občanů a jejich blízkých a mohou vyvolat i řadu vedlejších negativních účinků. Proto legitimitu 9
trestněprávních zásahů může odůvodnit výlučně nutnost ochrany elementárních právních hodnot před činy zvlášť nebezpečnými pro společnost s tím, že jiné řešení kromě toho trestněprávního neexistuje a zároveň by pasivita státu mohla vést ke svémoci či svépomoci občanů. Demokratické trestní právo by mělo zaměřit svoji pozornost v první řadě na ochranu osobnosti člověka, jeho důstojnosti a jeho práv a svobod. V demo kratickém trestním právu je základem trestní odpovědnosti spáchá ní trestného činu, trestní právo je tedy konstituováno na odpovědnosti pachatele za spáchaný trestný čin, který je mu možno a nutno vytknout. 3 Místo trestního práva v právním řádu České republiky Trestní právo chrání, jak již bylo uvedeno výše, základní společenské hodnoty a vztahy již upravené jinými právními odvětvími. 4 Pokud prostředky těchto jiných právních odvětví k ochraně nepostačují, neboť došlo ke spáchání trestného činu, je právem i povinností státu vzít jeho pachatele k trestní odpovědnosti a právní chování vynutit. S tímto pojetím souvisí i postavení trestního práva v systému práva. Základní postavení v právním řádu má ústavní právo. Listina stanoví pro trestní právo hmotné např. již zmíněnou zásadu nullum crimen, nulla poena sine lege (čl. 39), dále nepřípustnost trestu smrti (čl. 6 odst. 3), zákaz krutých, nelidských nebo ponižujících trestů (čl. 7 odst. 2), zákaz zpětné působnosti TZ (čl. 40 odst. 6), a další. Naproti tomu trestní právo svými definicemi trestných činů garantuje základním právům a svobodám trestněprávní ochranu. Velmi významné jsou spojitosti trestního práva s mezinárodním právem. Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva (čl. 1 odst. 2 Ústavy). Jedná se zejména o Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Úmluvu obsahující řadu trestněprocesních i trestněprávních ustanovení. V těchto směrech má mezinárodní právo pro české trestní právo bezprostřední význam a dotváří jej. Vedle toho existuje i mezinárodní trestní právo aplikované mezinárodními trestními tribunály, které berou k trestní odpovědnosti pachatele zločinů podle mezinárodního práva (válečných zločinů, zločinů proti lidskosti). V několika směrech má blízký vztah k trestnímu právu i právo správní, které se významně podílí na ochraně společenských hodnot a vztahů. Zde máme na mysli zejména správní trestní právo a policejní právo. Správními delikty jsou hlavně přestupky, jiné správní delikty fyzických osob a správní delikty právnických osob. S ohledem na členství České republiky v Evropské unii je nutné se zmínit i o vztahu trestního práva ČR a práva Evropské unie, resp. Evropských 3 S tím souvisí systém zásad, na nichž je trestní právo založeno, o nichž bude pojednáno v další kapitole. 4 Zejména ústavním právem, občanským právem, obchodním právem, správním právem a další. 10
spole čenství. V souvislosti s Evropskou unií se začal objevovat pojem evropské trestní právo. Vystupují tu do popředí zájmy Evropské unie k potírání korupce, organizované kriminality, obchodu s lidmi a další. Trestní rozměr tzv. unijního práva je stále dotvářen; 5 např. zrušení hraničních kontrol, volný pohyb osob. To vše vyvolává potřebu harmonizace a sbližování národních úprav členských zemí. 6 Funkce trestního práva hmotného Trestné právo hmotné má zejména funkci: y ochrannou trestní právo chrání před společensky nejzávažnějšími útoky fyzických osob na chráněné zájmy, je krajním a podpůrným prostředkem ochrany jednotlivce a společnosti před společensky nejvíce nebezpečnými útoky fyzických osob na chráněné objekty; doplňuje tak právní ochranu danou normami jiných odvětví práva, y preventivní trestní právo sleduje ochranu společnosti předcházením trestné činnosti; tzv. individuální prevence je zaměřená na konkrétní pacha tele a má působit zejména pozitivně výchovně; prostřednictvím individuální prevence se působí (především opět pozitivně) na ostatní potenciální pachatele trestných činů zde se hovoří o prevenci generální; toto ovšem platí zejména pro tresty, u ochranných opatření převládá spíše jen působení individuálně preventivní, y represivní tato funkce trestního práva směřuje k jeho ochrannému cíli výlučně cestou individuálního represivního působení na pachatele trestného činu; negativní povaha individuální represe je celkově dána metodami, jež používá, tzn. určitými restrikcemi; ty jednak zabraňují páchání další trestné činnosti určité osobě (individuální zabraňující represe), jednak znamenají určitá omezení v průběhu výkonu trestu, která sledují restrikcemi preventivně výchovné působní na pachatele (zde se jedná o individuální preventivní represi), y regulativní spočívá v co nejpřesnějším zákonném vymezení podmínek (základů) trestní odpovědnosti, jakož i ukládání trestů a ochranných opatření pachatelům trestných činů a předpokladů aplikace ochranných opatření i u pachatelů činů jinak trestných; trestněprávní regulaci podléhají též některé důvody vyloučené trestnosti činu, důvody zániku jeho trestnosti a zániku trestů a otázky působnosti TZ. Související vědní obory Trestněprávní nauka se zabývá trestním právem de lege lata, tzn. studiem platného trestního práva a jeho výkladem, a de lege ferenda, tzn. úvahami o optimální budoucí trestněprávní úpravě. Souvisejícími vědními obory jsou zejména: 5 Chmelík, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Praha: Linde, 2007, s. 15. 6 Novotný, O., Dolenský, A., Jelínek, J., Vanduchová, M. Trestní právo hmotné. I. Obecná část. Praha: Aspi Publishing, 2003. 11