Obsah První část - TĚLO Úvod - KLASICKÉ PŘED SUDKY A NÁVRAT K FENOMÉNŮM

Podobné dokumenty
Obsah. Co je metafyzika? Dějiny pojmu "metafyzika" 17 Antika... 17

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993

Obsah. Úvod První oddíl: Konstitutivní a genetická fenomenologie. I. Otevření problému... 23

Jan Halák, Ph.D. MERLEAU-PONTYHO FILOSOFICKÝ PROJEKT PO FENOMENOLOGII VNÍMÁNÍ

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz.

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost

S = C S 4K 4 C_ C UPS P ; S 1 = ; 1 = 2F

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

VY_32_INOVACE_D 12 11

a) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly

Didaktika odborných předmětů. Vyučovací proces

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. DUM číslo: 10. Psychologie.

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Člověk na cestě k moudrosti. Filozofie 20. století

Psychologie 10. Otázka číslo: 1. Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu. syntézu. srovnávání. abstrakci. zobecňování. indukci.

SPECIFIKA JEDINCE S MENTÁLNÍM POSTIŢENÍM

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA

Karel Novotný (vyd.) Husserl a fenomenologie ve Francii

METAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ. Metafyzika

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Kvalita sociální práce v souvislosti s uskutečňováním profesních hodnot. Mgr. Monika Flídrová

VYUČOVACÍ PROCE S A JEHO FÁZE

Jacques Le Goff Středověký člověk a jeho vnímání světa

Univerzalismus v etice jako problém

Všeobecné dějiny přírody a teorie nebes (Allgemeine Naturgeschichte und Theorie des Himmele).

Obsah. Georg Henrik von Wright a jeho VYsvětlování a rozumění (Petr Urban)... 13

Humanistický proud v psychologii

PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

2 Vymezení normy Shrnutí... 27

Psychologie a sociologie úvod

Název materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:

KNIHOVNA NOVOVĚKÉ TRADICE A SOUČASNOSTI. Svazek 81. Přeložil Jaku

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém

Komunikace s rodiči. Českomoravský svaz hokejbalu

Název materiálu: Čití a vnímání Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu:

Vymezení pojmu komunikace

TULLIO DE MAURO: BIBLIOGRAFICKÉ A KRITICKÉ POZNÁMKY O FERDINANDOVI DE SAUSSUROVI

Psychologické aspekty školní úspěšnosti

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí

Kurz psychologie a sociologie na FSV

PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ

A) Sjednocená teorie Všeho?

ETIKA A ETICKÉ ASPEKTY V SOCIÁLNÍ PRÁCI

Co chceme? PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:

Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou

Chyby při vnímání druhých lidí

Bezpečnost, ochrana zdraví a ergonomie

Filosofická reflexe psychologie jakožto přístup ke zkoumání člověka

Proudy ve výtvarné pedagogice

Pojem dramatického umění

Schematické znázornení dvanácti smyslů

Logika 5. Základní zadání k sérii otázek: V uvedených tezích doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1. Logika je věda o...

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE

Dějiny psychologie Strukturalismus. pondělí, 14. října 13

teorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa

Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu

E L O G O S, ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2002, ISSN

Nejkrásnější věda, člověk v prázdnu a tvář v zrcadle:

CZ.1.07/1.5.00/

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.

Žert (1967) Milan Kundera Úroveň

a) Sofisté a sofistika kašle na to, co bylo před ní zájem o člověka jako individuum, předpoklad pro rozvoj (athénské) demokracie

Z DĚJIN FILOZOFIE ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L.

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání

Petr Rezek. Hlas a fenomén, 1 může být také dosti produktivní. Z tohoto charakteru Logických zkoumání vychází i Rezkův

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.

FENOMENOLOGIE MERLEAU-PONTYHO

3. ročník a septima. viz Charakteristika předmětu a poznámky. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti

1. Vymezení normality a abnormality 13

Průvodce tématem estetika -1.část

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013

Obsah. Úvod 15. Předmluva k německému vydání kapitola Základní pojmy 21

Praktická filosofie a etika. Zuzana Svobodová

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života

Obecná psychologie: základní pojmy

Transkript:

Obsah Předmluva.. 11 Úvod - KLASICKÉ PŘED SUDKY A NÁVRAT K FENOMÉNŮM I. "Počitek"............ [ 1. Počitek jakožto imprese] [ 2. Počitek jakožto kvalita]. [ 3. Počitek jakožto bezprostřední následek vzruchu]. [ 4. Co znamená pociťovat?].... II. "Asociace" a "projekce vzpomínek".......... [ 5. Pokud mám počitky, pak je celá zkušenost počitkem] [ 6. Segregace pole].... [ 7. "Asociační síla" neexistuje].... [ 8. "Promítání vzpomínek" neexistuje]. [ 9. Empirismus a reflexe].... III. "Pozornost" a "úsudek"......... [ 10. Pozornost a předsudek světa o sobě]. [ 11. Úsudek a reflexivní analýza]... [ 12. Reflexivní analýza a fenomenologická reflexe]. [ 13. "Motivace"].... ly. Fenomenální pole.... [ 14. Fenomenální pole a věda] [ 15. Fenomény a "fakty vědomí"] [ 16. Fenomenální pole a transcendentální filosofie].29.29.30.33.37.41.41.43.46.48.51.55.55.61.67.78.84.86.90.93 První část - TĚLO [ 1. Zkušenost a objektivní myšlení. Problém těla].. 101 1. Tělo jako předmět a mechanistická fyziologie...... 107 [ 2. Neurofyziologie sama překračuje kauzální myšlení].. 107 [ 3. Fenomén fantómové končetiny: fyziologické vysvět1eníje stejně nedostatečné jako vysvětlení psychologické].......... 110

[ 4. Existence mezi "psychičnem" a "fyziologičnem"].. 112 [ 5. Dvojznačnost fantómové končetiny]......... 116 [ 6. "Orgánové vytěsnění" a tělo jako vrozený komplex]. 118 II. Zkušenost těla a klasická psychologie............ 126 [ 7. "Setrvalost" vlastního těla]............... 126 [ 8. "Dvojité počitky". Tělo jako afektivní předmět. "Kinestetické počitky"]..................... 129 [ 9. Psychologie je nutně přivedena k fenoménům]... 131 III. Prostorovost vlastního těla a motorika.... 134 [ 10. Prostorovost poloh a prostorovost situace: tělesné schéma].. 134 [ ll. Gelbův a Goldsteinův rozbor motoriky založený na případu Schneider]................. [ 12. "Konkrétní pohyb"].... [ 13. Zaměření na možné. "Abstraktní pohyb"].... [ 14. Hybný rozvrh a hybná intencionalita. "Funkce rozvrhu"]. [ 15. Uvedené fenomény nelze vyložit kauzálně, totiž tím, že je budeme spojovat se zrakovými deficity].... [ 16. Uvedené fenomény nelze vyložit ani reflexivní analýzou, 139 140 144 147 totiž tím, že je budeme spojovat se "symbolickou funkcí"]... 160 [ 17. Existenciální základ "symbolické funkce" a struktura nemoci]. 165 [ 18. Existenciální analýza "poruch vnímání" a "poruch intelektu". "Intencionální oblouk"]....... 172 [ 19. Intencionalita těla]................... 179 [ 20. Tělo není v prostoru, obývá prostor].... 184 [ 21. Návyk jako motorické osvojování nového významu]. 187 IV. Syntéza vlastního těla............... 193 [ 22. Prostorovost a tělesnost]......... 193 [ 23. Jednota těla a jednota uměleckého díla]. 194 [ 24. Perceptivní návyk jakožto osvojování určitého světa]. 197 V. Tělo jako sexuální jsoucno................... 200 [ 25. Sexualita není směsí "představ" a reflexů, nýbrž intencionalitou. Bytí v sexuální situaci]..................... 200 [ 26. Psychoanalýza. Existenciální psychoanalýza není návratem ke "spiritualismu"]....................... 204 [ 27. Sexualita vyjadřuje existenci v tom smyslu, že ji realizuje].. 207 [ 28. Sexuální "drama" nelze redukovat na metafyzické "drama", avšak sexualitaje metafyzická a nemůže být "transcendována"] 214 VI. Tělo jako výraz a fenomén mluvy... 223 [ 29. V teorii afázie je empirismus a intelektualismus stejnou měrou nedostatečný]... 223 151

[ 30. Řeč má nějaký smysl].... [ 31. Řeč nepředpokládá myšlení, nýbrž je vykonává] [ 32. Myšlení ve slovech] [ 33. Myšlení je výraz].... [ 34. Rozumění gestům].... [ 35. Řečové gesto. Neexistují ani přirozené, ani čistě konvenční znaky]......... [ 36. Transcendence v řeči].... [ 37. Moderní teorie afázie to potvrzují]. [ 38. Zázrak výrazu v řeči a ve světě]. [ 39. Tělo a Descartova analýza]...225.226.229.232.235.237.240.242.245.250 Druhá část - VNÍMANÝ SVĚT [ 1. Teorie těla je již teorií vnímání]. I. Pociťování............... [ 2. Otázka subjektu vnímání]... [ 3. Vztah mezi pociťováním a chováním: kvalita jako zhmotnění určitého způsobu existence, pociťování jako koexistence] [ 4. Vědomí je vnořené do smyslově vnímatelného].... [ 5. Obecnost a zvláštnost "smyslů". Smysly jsou "pole"].... [ 6. Mnohost smyslů. Jak ji intelektualismus překonává a proč je.255.260.260.262.266.269 oproti empirismu v právu. Proč však reflexivní analýza zůstává abstraktní. Apriori a empirično.]... 271 [ 7. Každý smysl má svůj "svět"]... 277 [ 8. Vzájemné stýkání smyslů. Pociťování se nachází "před" smysly. Synestézie]... 281 [ 9. Rozdílné a nerozlišitelné smysly jsou jako monokulární obrazy v binokulárním vidění. Jednota smyslů je zajišťována tělem.]. 286 [ 10. Tělo jako obecná symbolika světa]...... 292 [ 11. Člověk jakožto sensorium commune].......... 294 [ 12. Perceptivní syntéza probíhá v čase]........... 297 [ 13. Reflektovat znamená znovuobjevovat nereflektované]. 299 II. Prostor.................. 301 [ 14. Je prostor "formou" poznání?].............. 301 [A. Nahoře a dole]....................... 302 [ 15. Orientace není dána zároveň s "obsahy", ale není ani konstituována aktivitou ducha]............. 302 [ 16. Prostorová rovina, ukotvující body a existenciální prostor].. 307 [ 17. Bytí má smysl jen skrze svou orientaci]............ 311

[B. Hloubka].... [ 18. Hloubka a šířka].... [ 19. Takzvané znaky hloubky jsou motivy]. [ 20. Analýza zdánlivé velikosti].... [ 21. Iluze nejsou konstrukce. Smysl toho, co vnímáme, 315 315 317.320 je motivován]... 323 [ 22. Hloubka a "syntéza přechodu"]... 326 [ 23. Hloubka je mým vztahem k věcem. Totéž platí o výšce a šířce] 328 [CO Pohyb].................. 330 [ 24. Myšlení pohybu likviduje pohyb].. 330 [ 25. Popis pohybu v psychologii]..... 331 [ 26. Ale co tento popis znamená?].... 333 [ 27. Fenomén pohybu čili pohyb předtím, než se stal tématem].. 335 [ 28. Pohyb a pohyblivé. "Relativita" pohybu]........... 341 [D. Prožívaný prostor]........................ 345 [ 29. Zkušenost prostorovosti je výrazem našeho usazení ve světě]. 345 [ 30. Prostorovost noci. Sexuální prostor. Mytický prostor. Prožívaný prostor]... 348 [ 31. Předpokládají tyto prostory geometrický prostor? Je třeba uznat jejich původní charakter]... 353 [ 32. Tyto prostory jsou nicméně vystavěny na přirozeném prostoru] 358 [ 33. Dvojznačnost vědomí]... 361 III. Věc a přirozený svět.......... 366 [A. Konstantnost ve vnímání]...... 366 [ 34. Konstantnost tvaru a velikosti].. 366 [ 35. Konstantnost barvy: "způsoby jevení" barvy, osvětlení]. 372 [ 36. Konstantnost zvuků, teplot, hmotností. Konstantnost hmatových zkušeností a pohyb].............. 383 [B. Věc čili skutečné]....................... 387 [ 37. Věc jako norma vnímání. Existenciální jednota věci. Věc není nutně předmětem. Skutečné jako identita všech daností napříč mezi sebou, jako identita daností a jejich smyslu]......387 [ 38. Věc, nakolik "předchází" člověku. Věc se nachází mimo antropologické predikáty proto, že jsem bytím ke světu].. 393 [Co Přirozený svět]......................... 399 [ 39. Svět jako typika,jako styl, jako individuum. Svět se dává v nástinech, ale není kladen rozumovou syntézou. Syntéza přechodu]............................ 399

[ 40. Realita a nezavršenost světa: svět je otevřený. Svět jako jádro času.]................... 402 [D. Prověření výsledků rozborem halucinace]... 406 [ 41. Pro objektivní myšlení je halucinace nepochopitelná. Návrat k fenoménu halucinace].................. 406 [ 42. Věc v halucinaci a vnímaná věc].............. 411 [ 43. Věc v halucinaci i vnímaná věc se rodí z hlubší funkce, než jakou je poznání. "Původní mínění"]. 415 ly. Druhý a lidský svět............... [ 44. Splétání času přírody a času dějin]... [ 45. Jak sedimentují osobní akty? Jak je možný druhý člověk?]. [ 46. Koexistence je možná díky objevu perceptivního vědomí] [ 47. Koexistence psychofyzických subjektů ve světě přírody.419.419.420.422 a koexistence lidí v kulturním světě]............ 427 [ 48. Mohou však svobody a jednotlivá Já koexistovat? Trvalá pravda solipsismu, již nelze překonat ani "v Bohu"]... 429 [ 49. Osamělost a komunikace jsou však dvě tváře téhož fenoménu. Absolutní subjekt a subjekt vázaný: zrození. Komunikace je pozastavená, nikoli přerušená.]... 433 [ 50. Socialita nikoli jako předmět, nýbrž jako dimenze mého bytí. Sociální dění zvnějšku a zevnitř]............. [ 51. Problémy transcendence].... [ 52. Opravdové transcendentálno je Ur-Sprung transcendencí].436.438.440 Třetí část - BYTÍ PRO SEBE A BYTÍ KE SVĚTU I. Cogito............................. 445 [ 1. Cogito vyložené jako něco věčného].......... 445 [ 2. Důsledky: pak není možná ani konečnost, ani druhý]. 448 [ 3. Návrat ke Cogito. Cogito a vnímání].... 451 [ 4. Cogito a afektivní intencionalita].......... 454 [ 5. Nepravé či klamné city. Cit jako závazek]..... 455 [ 6. Vím, že myslím, a sice proto, že nejprve myslím]. 459 [ 7. Cogito a idea: geometrická idea a perceptivní vědomí].. 462 [ 8. Idea a promluva. Co je vyjádřeno ve výrazu]....... 467 [ 9. Nečasové jako výdobytek]................ 472 [ 10. Evidence je stejně jako vnímání faktem. Apodiktická a historická evidence. Proti psychologismu i skepticismu].. 474 [ ll. Subjekt závislý i nesklonný]... 481

[ 12. Cogito mlčenlivé a Cogito vyřčené. Vědomí nekonstituuje řeč, nýbrž ji přejímá]........................ 483 [ 13. Subjekt jako rozvrh světa, jako pole, časovost, souvislost života]....................... 485 II. Časovost................ [ 14. Čas není ve věcech].... [ 15. Čas není ve "stavech vědomí"] [ 16. Idealita času? Čas je vztah týkající se bytí] [ 17. "Pole přítomnosti", horizonty minulosti a budoucnosti]. [ 18. Fungující intencionalita].... [ 19. Souvislost času se vytváří samotným míjením času].. [ 20. Čas jakožto subjekt a subjekt jakožto čas].....491.491.494.496.498.499.501.504 [ 21. Konstituující čas a věčnost. Posledním vědomím je přítomnost světu]............. 506 [ 22. Časovost jako sebeafekce].. 508 [ 23. Pasivita a aktivita]...... 511 [ 24. Svět jako místo významů]..513 [ 25. Být přítomen světu]..... 515 III. Svoboda.............. [ 26. Svoboda je bud' naprostá, nebo žádná] [ 27. Pak ovšem neexistuje ani čin, ani volba, ani "konání"]. [ 28. Kdo dává pohnutkám smysl?]..... 519.519.522.525 [ 29. Implicitní hodnocení smyslového světa. Sedimentace bytí ke světu]........527 [ 30. Hodnocení historických situací: třída předchází před vědomím třídy. Intelektuální a existenciální rozvrh]....... 529 [ 31. Bytí pro sebe a bytí pro druhého. Intersubjektivita]... 534 [ 32. Nějaký smysl v dějinách je]... 535 [ 33. Ego a jeho aureola obecnosti. Absolutní proud je sám pro sebe již nějakým vědomím].......... 537 [ 34. Sebe sama nevolím na základě nicoty]... 539 [ 35. Podmíněná svoboda]... 541 [ 36. Provizorní syntéza bytí v sobě a bytí pro sebe v přítomnosti. Můj význam se nachází mimo mne]............... 542 Seznam literatury. Jmenný rejstřík.. K překladu Fenomenologie vnímání..545.554. 557