STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO GaREP, spol. s r.o. Brno 2018

Kontakt: Mikroregion Hustopečsko Dukelské nám. 2/2, 693 01 Hustopeče Web: http://www.hustopecsko.net Zpracoval: GaREP, spol. s r.o., společnost pro regionální ekonomické poradenství nám. 28. října 3, 602 00 Brno E-mail: garep@garep.cz Web: www.garep.cz Zpracovatelský tým: Ing. Jan Binek, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. Ing. Zdeněk Šilhan RNDr. Ondřej Šerý, Ph.D. Dokument byl zpracován v rámci projektu Programy rozvoje obce pro obce Mikroregionu Hustopečsko (reg. číslo CZ.03.4.74/0.0/16_033/0003002). 2

OBSAH ÚVOD... 4 A. ANALYTICKÁ ČÁST... 5 A.1 Charakteristika regionu... 5 A.1.1 Území... 5 A.1.2 Obyvatelstvo... 6 A.1.3 Hospodářství... 9 A.1.4 Infrastruktura... 17 A.1.5 Vybavenost... 22 A.1.6 Životní prostředí... 24 A.1.7 Veřejná správa... 33 A.2 Východiska pro návrhovou část... 37 Analýza fungování svazku obcí... 37 Vazby na relevantní koncepční dokumenty... 39 SWOT analýza... 43 B. NÁVRHOVÁ ČÁST... 44 B.1 Vize, priority a cíle... 44 B.2 Opatření a aktivity... 46 Přehled priorit a opatření... 46 Specifikace opatření... 47 B.3 Podpora realizace strategie... 51 Způsob práce se strategií... 51 Hodnocení naplňování strategie... 51 C. AKČNÍ PLÁN SPOLEČNÝCH ČINNOSTÍ NA OBDOBÍ 2019 2020... 54 3

ÚVOD Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko je hlavním koncepčním dokumentem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Hustopečsko. Zachycuje situaci v jednotlivých obcích i v regionu jako celku a formuluje společné rozvojové záměry. Za situace, kdy téměř všechny obce mikroregionu Hustopečsko mají zpracované své rozvojové dokumenty, se může strategie mikroregionu stát do větší míry rozvojovým průnikem a nadstavbou programů rozvoje jednotlivých obcí. Je třeba také reflektovat zvýšení role místních akčních skupin, které rovněž komplexně usilují o rozvoj území. Vyvstává tak nová potřeba vyjasnění role svazku obcí jako partnera místních akčních skupin, který koordinuje rozvojová témata v kompetencích obcí. Výhodou Hustopečska je, že může navázat na strategii z období 2007 a může tak kvalifikovaně zhodnotit práci se strategií a posunout její pojetí dle zkušeností. Strategie rozvoje slouží jako: Nástroj ke koordinaci řešení problémů přesahujících území jedné obce (např. prosazování dopravních řešení, komplexní pozemkové úpravy, úpravy krajiny, protipovodňová opatření apod.). Podklad pro realizaci společných projektů obcí a pro získání dotační podpory. Podklad pro každodenní činnost manažera svazku obcí. Podklad pro vzájemnou podporu obcí. Podklad pro činnost centra sdílených služeb. Východisko pro posílení spolupráce dalších subjektů v rámci regionu (občané, neziskové organizace, podnikatelé). Východisko pro navázání spolupráce s dalšími aktéry rozvoje (např. při spolupráci se subjekty mimo mikroregion). Strategie byla zpracována v období od února do května 2018. Zpracování bylo zahájeno setkání s vedením a manažery mikroregionu. Přístup ke spolupráci byl diskutován na shromáždění starostů 28. 3. Zde starostové také vyplnili dotazník ke spolupráci. Návrh strategie byl diskutován na shromáždění starostů 23. 4. Finální verze byla vytvořena 4. 5. 2018. 4

A.1 CHARAKTERISTIKA REGIONU A.1.1 ÚZEMÍ A. ANALYTICKÁ ČÁST Mikroregion Hustopečsko se nachází v Jihomoravském kraji v trojúhelníku mezi městy Brno, Břeclav a Hodonín. Z nejbližších hraničních obcí mikroregionu je to do daných měst vždy cca 25 km. Tvoří jej 29 obcí, které zároveň představují správní obvod obce s rozšířenou působností Hustopeče (SO ORP Hustopeče). Výjimku v tomto směru tvoří pouze obec Zaječí, která náleží do SO ORP Břeclav. Plocha mikroregionu v roce 2017 činila 37 096,5 ha a žilo v něm 37 276 osob, což znamenalo hustotu zalidnění 100,5 obyvatel/km 2. Populačně největším sídlem je město Hustopeče (5 886 obyvatel), statut města pak mají ještě Velké Pavlovice (3 133 obyvatel) a Klobouky u Brna (2 463 obyvatel), městysem jsou Velké Němčice (1 767 obyvatel) a Boleradice (889 obyvatel). Území patří do oblasti nejstaršího osídlení, jeho stávající struktura vznikla v rozmezí počátku 13. až 15. století. Krajina se vyznačuje různorodou členitostí. Zemědělsky je využíváno 75,4 % celkové výměry, jedná se o ornou půdu (65,8 %), vinice (8,7 %), ovocné sady (4,1 %), trvalý travní porost (3,1 %) a zahrady (1,9 %). Zbylých 24,6 % celkové výměry slouží k nezemědělským účelům, jedná se konkrétně o lesní pozemky (9,9 %), vodní plochu (3,5 %), zastavěné plochy a nádvoří (1,9 %) a ostatní plochy (9,3 %). Koeficient ekologické stability (tj. poměr stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků) tak činil pouhých 0,45. Tím pádem území Mikroregionu Hustopečsko náleží mezi území intenzivně využívaná, zejména zemědělskou velkovýrobou. Geograficky se jedná o území Dyjsko-svrateckého úvalu v oblasti Novomlýnských nádrží a jižního okraje Ždánického lesa. Rovinný charakter v jižní části s nadmořskou výškou 170 až 200 metrů zahrnuje asi třetinu území s deseti obcemi. Převažují zde zemědělské a vodní plochy. V severní části je území charakteristické výraznou členitostí od zhruba 200 metrů nad mořem v obci Bořetice po nejvyšší vrchol Přední kout v nadmořské výšce 410 metrů na území obce Diváky. Převažují svažité zemědělské plochy a lesní plochy zastoupené listnatými a částečně smíšenými dřevinami. Výrazná členitost je rovněž v poloze obcí: Strachotín (171 m n. m.) se rozkládá v rovině, zatímco nejvýše položenou obcí je Vrbice (288 m n. m.). Západní částí mikroregionu protéká řeka Svratka, která se vlévá do Novomlýnských nádrží. Do nich odvádí vodu také toky Štinkovka a Pradlenka. Ve východní a jižní části mikroregionu patří mezi hlavní vodní toky Trkmanka, Spálený potok a Haraska. Vodstvo pak dotváří několik menších vodních ploch (především Pouzdřanský rybník, Kurdějovský rybník a Přední rybník). Charakter území profiloval způsob života obyvatel, který byl zaměřen především na zemědělskou výrobu, speciálně na vinařství a sadařství. Tato tradice se uchovává do dneška. Velkopavlovická a Mikulovská vinařská oblast jsou obecně producentem kvalitních vín. Intenzivnímu vinařství se věnují jak velkopěstitelé, tak velmi výrazně a dlouhodobě celá pokolení drobných pěstitelů. Výsledky prezentují v každé obci na každoročních koštech, které se staly tradiční kulturně společenskou událostí. Dalšími častými vinařskými akcemi, zejména pro turisty, jsou "otevřené sklepy" či různá putování mezi vinicemi a sady. Charakteristickým rysem místních obyvatel je také vysoká míra religiozity ve sčítání lidu 2011 se jako věřící identifikovalo 60,2 % obyvatel, kteří se k této otázce vyjádřili. Nejvyšší zastoupení má Církev římskokatolická. Podstatná část obyvatelstva však v současnosti pracuje v průmyslu, stavebnictví a zejména ve službách. Díky kvalitní dopravní infrastruktuře (především dálnice D2) a dobré dopravní obslužnosti (IDS JMK) dojíždí za prací, ale také trávením volného času do Brna, které je vzdálené zhruba 30 km. Poloha v zázemí populačně druhého největšího města v ČR také znamená, že mikroregion leží v jeho tzv. suburbanizační zóně (tj. z Brna se do mikroregionu stěhují noví obyvatelé, převážně mladšího věku, vyššího vzdělání a dobrého ekonomického postavení). 5

A.1.2 OBYVATELSTVO Celkový počet obyvatel Mikroregionu Hustopečsko k 1. 1. 2017 činil 37 276 osob. Za posledních 10 let počet obyvatel v mikroregionu mírně vzrostl, konkrétně o 1 166 osob, tj. o 3,2 %. Vývoj počtu obyvatel však nebyl ve všech obcích mikroregionu příznivý, v 8 obcích počet obyvatel mírně poklesl (nejvíce v Popicích o 107 osob). Naopak k nejvyššímu nárůstu počtu obyvatel došlo v Kloboukách u Brna (o 224 osob), více než 100 osob přibylo i ve Starovicích (141 osob), Němčičkách (137) a Velkých Němčicích (113). Změny počtu obyvatel jsou dány součtem přirozeného a migračního přírůstku/úbytku obyvatel. V 10 obcích mikroregionu během desetiletého období umíralo víc osob, než se rodilo, ze 7 obcí se vystěhovalo více obyvatel, než se přistěhovalo. Podrobné údaje o vývoji počtu obyvatel dokládá za jednotlivé obce tab. 1. Vývoj počtu obyvatel mezi lety 2007 a 2017 v obcích Mikroregionu Hustopečsko Počet obyvatel (k 1. 1.) Přírůstek obyvatel 2007 až 2017 ( ) Obec index 2007 2017 změny přirozený migrační celkový Boleradice 867 889 102,5-10,3 35,3 25,1 Borkovany 762 823 108,0-1,3 95,9 94,6 Bořetice 1 321 1 287 97,4-13,8-13,8-27,6 Brumovice 948 940 99,2 1,1-13,8-12,7 Diváky 472 513 108,7 22,3 69,0 91,4 Horní Bojanovice 621 672 108,2-6,2 91,3 85,1 Hustopeče 5 952 5 886 98,9 22,1-23,3-1,2 Kašnice 227 217 95,6-54,1 4,5-49,5 Klobouky u Brna 2 239 2 463 110,0 12,3 76,1 88,5 Kobylí 2 077 2 084 100,3-16,8 24,5 7,7 Krumvíř 1 130 1 212 107,3 15,4 76,0 91,4 Křepice 1 241 1 314 105,9 14,9 43,8 58,7 Kurdějov 352 420 119,3 2,6 186,5 189,1 Morkůvky 467 457 97,9-4,3 6,5 2,2 Němčičky 616 753 112,8-1,5 119,0 117,5 Nikolčice 802 695 93,9-12,9-47,6-60,5 Popice 935 925 98,9 8,6-5,4 3,2 Pouzdřany 749 760 101,5 6,6 0,0 6,6 Starovice 780 921 118,1 37,6 122,3 159,9 Starovičky 742 842 113,5 15,2 111,1 126,3 Strachotín 785 800 101,9 2,5 13,9 16,4 Šakvice 1 363 1 415 103,8-5,0 44,6 39,6 Šitbořice 1 935 2 013 104,0 12,2 32,4 44,6 Uherčice 1 031 1 056 102,4 36,4-17,2 19,2 Velké Hostěrádky 435 487 112,0 45,6 67,2 112,8 Velké Němčice 1 654 1 767 106,8 14,0 50,3 64,3 Velké Pavlovice 3 079 3 133 101,8 0,6 22,2 22,9 Vrbice 1 114 1 095 98,3 0,0-15,4-15,4 Zaječí 1 414 1 437 101,6 20,3 2,1 22,4 Celkem 36 110 37 276 103,2 8,4 27,3 35,7 Pramen: Český statistický úřad (2018): Databáze demografických údajů za obce ČR 6

Věková struktura obyvatel mikroregionu Hustopečsko jako celku je poměrně nepříznivá průměrný index stáří (tj. podíl obyvatel ve věku 65+ na 100 dětí ve věku 0 14) dosáhl na začátku roku 2017 hodnoty 119,2. To znamená, že v mikroregionu převyšuje počet osob v seniorském věku počet dětí. Pouze v 6 obcích mikroregionu je tento stav opačný počet dětí převyšuje počet seniorů v obcích Diváky, Kurdějov, Starovice, Starovičky, Uherčice a Velké Hostěrádky. Ve všech těchto obcích byl v posledních deseti letech kladný přirozený přírůstek a ve všech kromě Uherčic i kladný migrační přírůstek, který dosahoval poměrně vysokých hodnot. Tím, že se do obcí stěhují obvykle mladší obyvatelé, kteří mají následně děti, obyvatelstvo obce se omlazuje. Věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva v obcích Mikroregionu Hustopečsko k 26. 3. 2011 Počet obyvatel (k 1. 1. 2017) Podíl obyvatel (%) dle nejvyššího dosažené vzdělání (k 26. 3. 2011) Obec SŠ SŠ Index 0 14 15 64 65 let index ZŠ bez s VŠ vzdělanosti let let a více stáří mat. mat. Boleradice 114 613 162 142,1 22,4 39,5 30,3 7,8 2,24 Borkovany 133 549 141 106,0 26,0 42,1 25,2 6,6 2,12 Bořetice 172 903 212 123,3 24,7 42,7 23,8 8,8 2,17 Brumovice 148 596 196 132,4 20,3 40,9 29,0 9,8 2,28 Diváky 88 344 81 92,0 22,2 40,6 31,0 6,2 2,21 Horní Bojanovice 94 457 121 128,7 25,6 49,5 21,0 3,9 2,03 Hustopeče 899 3 883 1 104 122,8 19,0 35,5 32,3 13,2 2,40 Kašnice 32 138 47 146,9 16,0 28,3 36,4 19,3 2,59 Klobouky u Brna 425 1 572 466 109,6 22,2 36,5 30,8 10,5 2,30 Kobylí 285 1 375 424 148,8 26,3 38,2 25,7 9,8 2,19 Krumvíř 183 811 218 119,1 24,0 40,9 28,5 6,5 2,18 7

Obec Počet obyvatel (k 1. 1. 2017) 0 14 let 15 64 let 65 let a více index stáří Podíl obyvatel (%) dle nejvyššího dosažené vzdělání (k 26. 3. 2011) SŠ SŠ Index ZŠ bez s VŠ vzdělanosti mat. mat. Křepice 205 895 214 104,4 24,9 46,6 22,8 5,6 2,09 Kurdějov 76 292 52 68,4 20,9 41,3 25,6 12,2 2,29 Morkůvky 71 305 81 114,1 19,2 41,2 29,4 10,2 2,30 Němčičky 114 491 148 129,8 23,8 43,1 26,0 7,0 2,16 Nikolčice 111 441 143 128,8 24,0 38,6 28,5 8,9 2,22 Popice 156 605 164 105,1 27,0 47,4 20,1 5,5 2,04 Pouzdřany 103 522 135 131,1 33,3 44,9 17,1 4,7 1,93 Starovice 156 626 139 89,1 25,0 47,0 23,0 5,0 2,08 Starovičky 139 573 130 93,5 26,9 43,9 23,9 5,3 2,07 Strachotín 104 513 183 176,0 24,2 47,4 21,9 6,5 2,11 Šakvice 185 961 269 145,4 24,6 43,6 24,6 7,2 2,14 Šitbořice 306 1 355 352 115,0 27,6 43,0 23,1 6,3 2,08 Uherčice 180 714 162 90,0 24,9 47,2 23,3 4,5 2,07 Velké Hostěrádky 92 324 71 77,2 21,4 40,0 32,4 6,2 2,24 Velké Němčice 261 1 192 314 120,3 21,2 38,3 32,0 8,5 2,28 Velké Pavlovice 446 2 099 588 131,8 21,3 36,1 30,7 12,0 2,33 Vrbice 166 725 204 122,9 23,7 47,0 23,6 5,7 2,11 Zaječí 220 987 230 104,5 28,1 46,4 20,1 5,5 2,03 Celkem 5 664 24 861 6 751 119,2 23,4 40,8 27,1 8,7 2,21 Pozn.: index vzdělanosti = vážený průměr jednotlivých stupňů dosaženého zdělání; čím vyšší hodnota, tím lépe Pramen: Český statistický úřad (2018): Veřejná databáze 8

Vzdělanost obyvatel obcí mikroregionu se rovněž poměrně liší. Nejvzdělanější obyvatelé žijí v Kurdějově, Velkých Němčicích a Velkých Pavlovicích. Ve Velkých Pavlovicích má největší podíl obyvatel ve věku nad 15 let úplné středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání (42,7 % obyvatel). Nejnižší vzdělanost obyvatel vykazují obce Poudřany, Popice a Zaječí. V Pouzdřanech má největší podíl obyvatel ve věku nad 15 let pouze základní vzdělání nebo středoškolské vzdělání bez maturity (78,2 % obyvatel). Nutno podotknout, že vzdělanost obyvatelstva je zjišťována pouze 1x za 10 let při sčítání lidu, domů a bytů a lze předpokládat, že vzdělanost obyvatel se od té doby mírně zvyšuje. A.1.3 HOSPODÁŘSTVÍ TRH PRÁCE Podoba hospodářství a trhu práce v Mikroregionu Hustopečsko je silně ovlivněna jeho polohou v zázemí města Brna, které představuje dominantní ekonomické centrum širšího regionu. To dosvědčuje i fakt, že severní část mikroregionu je součástí Brněnské metropolitní oblasti (konkrétně se jedná o obce Borkovany, Kašnice, Klobouky u Brna, Křepice, Nikolčice, Šitbořice, Velké Hostěrádky a Velké Němčice). Vazbu na město Brno také posiluje (umožňuje) dobré dopravní spojení, zejména v podobě dálnice D2 a kvalitního integrovaného dopravního systému. Ekonomická aktivita v obcích Mikroregionu Hustopečsko k 26. 3. 2011 Obec Ekonomicky aktivní Míra ekonomické aktivity (%) Odvětví ekonomické činnosti (%) zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl, stavebnictví služby Obsazená pracovní místa k 1. 12. 2016 Boleradice 410 70,2 4,8 46,8 48,4 135 Borkovany 351 68,8 4,0 37,0 59,1 81 9

Obec Ekonomicky aktivní Míra ekonomické aktivity (%) Odvětví ekonomické činnosti (%) zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl, stavebnictví služby Obsazená pracovní místa k 1. 12. 2016 Bořetice 653 71,8 10,3 42,4 47,3 480 Brumovice 450 70,3 7,6 46,9 45,5 876 Diváky 241 67,9 6,1 45,9 48,0 17 Horní Bojanovice 301 69,7 6,2 49,8 44,0 48 Hustopeče 2 869 70,7 3,2 37,0 59,8 5 639 Kašnice 98 71,5 6,9 26,4 66,7 25 Klobouky u Brna 1 113 70,6 3,7 34,6 61,6 694 Kobylí 999 70,4 13,5 41,3 45,2 459 Krumvíř 551 69,7 4,2 49,3 46,5 109 Křepice 635 70,9 5,3 50,2 44,5 122 Kurdějov 199 71,6 7,2 38,3 54,5 57 Morkůvky 224 75,2 7,4 37,5 55,1 46 Němčičky 285 70,4 16,6 27,1 56,3 96 Nikolčice 381 72,7 11,0 43,7 45,3 64 Popice 493 71,3 8,4 40,6 51,0 114 Pouzdřany 345 68,7 3,7 52,2 44,1 98 Starovice 435 71,4 10,0 45,6 44,4 119 Starovičky 433 74,9 6,0 42,5 51,5 211 Strachotín 374 66,3 8,6 41,2 50,2 135 Šakvice 690 70,6 5,7 48,3 46,0 131 Šitbořice 949 70,1 4,8 58,1 37,1 418 Uherčice 537 73,7 7,3 50,6 42,1 97 Velké Hostěrádky 236 75,9 4,4 38,3 57,2 61 Velké Němčice 833 68,5 6,8 41,7 51,5 405 Velké Pavlovice 1 499 70,3 7,5 40,5 52,0 952 Vrbice 530 68,7 9,6 49,2 41,2 153 Zaječí 659 65,8 8,2 42,5 49,3 447 Celkem 17 773 70,4 6,7 42,8 50,6 12 289 Pozn.: míra ekonomické aktivity = (ekonomicky aktivní osoby / počet obyvatel ve věku 15 až 64 let) * 100 Pramen: Český statistický úřad (2018): Veřejná databáze Podle sčítání lidu z roku 2011 žilo na území mikroregionu 17,7 tis. ekonomicky aktivních osob (tj. zaměstnaných a nezaměstnaných dohromady), což představovalo míru ekonomické aktivity ve výši 70,4 % (počítá se vzhledem k obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let). Tento výsledek představuje průměrnou hodnotu a žádná obec se mu zásadně v pozitivním i negativním slova smyslu nevymyká. Zhruba polovina obyvatel Mikroregionu Hustopečsko pracuje ve službách (50,6 %). Neznamená to však, že všichni pracují ve službách přímo na území mikroregionu, ale často za prací vyjíždějí mimo území mikroregionu (nejčastěji do Brna). Podíl obyvatel pracujících ve službách se pokládá za jeden z ukazatelů progresivity lokální ekonomiky. Na úrovni obcí dosahují nejvyšších hodnot typicky města Klobouky u Brna (61,6 %) a Hustopeče (59,8 %) a některé obce v jejich blízkosti (Borkovany, Kašnice, Velké Hostěrádky). Naopak v 7 obcích nepřesáhl tento podíl hranici 45 % (Horní Bojanovice, Křepice, Pouzdřany, Starovice, Šitbořice, Uherčice, Vrbice). Dalších více než 40 % obyvatel mikroregionu pracuje v průmyslu a stavebnictví a necelých 7 % obyvatel pak v zemědělství, které je pro mikroregion tradiční. Hranici 10 % pracujících v zemědělství, lesnictví 10

a rybolovu překročilo nebo jí dosáhlo 5 obcí (Bořetice, Kobylí, Němčičky, Nikolčice, Starovice). V těchto obcích je silně rozvinuto vinařství nebo je přítomen významný zemědělský provoz. Podle Ministerstva financí ČR bylo na území Mikroregionu Hustopečsko na počátku prosince 2016 evidováno 12 289 pracovních míst, z nichž téměř polovina připadala na město Hustopeče (5 639 pracovních míst). Jako druhotná centra zaměstnanosti lze označit Velké Pavlovice (952 pracovních míst), Brumovice (876 pracovních míst) a Klobouky u Brna (694 pracovních míst). Zaměstnavatelé s více než 100 pracovníky v Mikroregionu Hustopečsko v roce 2017 Název firmy Sídlo Počet zaměstnanců Obor podnikání AGROTEC a.s. Hustopeče 500-999 velkoobchod a maloobchod MOSS logistics s.r.o. Hustopeče 500-999 doprava BLANÁŘ NÁBYTEK,a.s. Brumovice 250-499 nábytkářský průmysl Frauenthal Automotive s.r.o. Hustopeče 250-499 kovozpracující průmysl NORMA Czech, s.r.o. Hustopeče 250-499 strojírenský průmysl SIGNUM spol. s r.o. Hustopeče 250-499 kovozpracující průmysl Vinařství U Kapličky s.r.o. Zaječí 250 499 potravinářství / velkoobchod Westfalia Metal s.r.o. Hustopeče 250-499 kovozpracující průmysl LINDEN s.r.o. Hustopeče 200-249 plastikářský průmysl Berendsen Textil Servis s.r.o. Velké Pavlovice 100-199 ostatní služby Kovo Staněk, s.r.o. Brumovice 100-199 kovozpracující průmysl Město Hustopeče Hustopeče 100-199 veřejná správa Nemocnice Hustopeče, p. o. Hustopeče 100-199 zdravotní péče PATRIA Kobylí, a.s. Kobylí 100-199 potravinářství / velkoobchod PRAMOS, a.s. Šitbořice 100-199 plastikářský průmysl Pramen: Bisnode, HBI (2018): On-line databáze firem + Český statistický úřad (2018): Registr ekonomických subjektů 11

Na území mikroregionu působí 15 zaměstnavatelů, kteří mají dle Registru ekonomických subjektů na ČSÚ více než 100 zaměstnanců. Je však třeba dodat, že se jedná vždy o údaje za celý ekonomický subjekt a některé společnosti mají provozovny i mimo mikroregion. Mezi největší zaměstnavatele každopádně patří akciová společnost AGROTEC, která je největším dodavatelem pozemní techniky v ČR (zemědělská a stavební technika, osobní a nákladní automobily), a dále pak společnost MOSS logistics, jež se věnuje mezinárodní dopravě, spedici, skladování a distribuci. Celkem 6 zaměstnavatelů lze zařadit do kategorie 250 až 499 zaměstnanců: výrobce sériového čalouněného nábytku BLANÁŘ NÁBYTEK; producenta vzduchotechniky Frauenthal Automotive Hustopeče; výrobce upevňovací techniky, hadicových spon a úchytek NORMA Czech; zinkovnu SIGNUM; producenta a prodejce vína Vinařství U Kapličky a společnost Westfalia Metal, která se zabývá zpracováním a tvarováním kovů. Mezi další významné zaměstnavatele náleží ještě výrobce plastových náhradních dílů a doplňků pro autoprůmysl LINDEN; společnost Berendsen Textil Servis, která provádí kompletní textilní servis (pronájem a praní) oděvů pro různé pracovní činnosti; zakázková kovovýroba Kovo Staněk; z oblasti služeb Město Hustopeče a Nemocnice Hustopeče; další producent a prodejce vína PATRIA Kobylí a výrobce plastových či hliníkových oken a dveří PRAMOS. Míra podnikatelské aktivity (tj. podíl podnikatelů fyzických osob na 1 000 obyvatel) činila ke konci roku 2017 v celém mikroregionu 197,4. Vyšší podnikavost místních obyvatel, která je obecně považována za pozitivní faktor, evidovaly obce Kurdějov (231,0), Kašnice (230,4), Němčičky (223,0), Brumovice (224,5) a Hustopeče (215,8). Ke konci roku 2017 evidoval Úřad práce ČR v mikroregionu celkem 980 dosažitelných uchazečů ve věku 15 až 64 let. To odpovídalo nezaměstnanosti ve výši 3,9 %. Tyto hodnoty jsou poměrně příznivé jak v rámci širšího regionu (okres Břeclav 4,3 % a Jihomoravský kraj 4,6 %), tak v rámci časového vývoje (prosinec 2017 patřil do období s nízkou mírou nezaměstnanosti). Na tomto příznivém výsledku se podílí také již zmíněná blízkost města Brna, kterou lze dokumentovat obrázkem níže. Jsou v něm vyneseny podíly nezaměstnaných osob pro jednotlivé obce, přičemž nejnižší hodnoty byly evidovány v obcích na severu mikroregionu, z nichž je dobrá dopravní 12

dostupnost do Brna. Naopak nejvyšší hodnoty zaznamenaly relativně odlehlejší obce na jihozápadě a jihovýchodě mikroregionu. Mezi skupiny osob dlouhodobě ohrožené vyšší nezaměstnaností patří lidé starší 50 let, absolventi středních a vysokých škol (v oblasti trhu práce definováni dobou 2 let od úspěšného ukončení studia), osoby zdravotně postižené a lidé s nízkým stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání. Úřad práce ČR však věnuje zvýšenou pozornost při zprostředkování zaměstnání všem, kteří ji kvůli nejrůznějším aspektům potřebují a nabízí celou řadu finančních benefitů pro případné zaměstnavatele výše zmíněných skupin osob v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Charakteristiky nezaměstnanosti v obcích Mikroregionu Hustopečsko k 31. 12. 2017 Obec Dosažitelní uchazeči ve Podíl nezaměstnaných věku 15 64 let osob (%) Volná pracovní místa Boleradice 25 4,1 0 Borkovany 15 2,7 3 Bořetice 35 3,9 3 Brumovice 27 4,5 65 Diváky 15 4,4 1 Horní Bojanovice 20 4,4 0 Hustopeče 135 3,5 141 Kašnice 6 4,3 0 Klobouky u Brna 65 4,1 0 Kobylí 62 4,5 19 Krumvíř 34 4,2 1 Křepice 38 4,2 0 Kurdějov 9 3,1 0 Morkůvky 12 3,9 0 Němčičky 29 6,6 3 Nikolčice 12 2,4 0 Popice 25 4,1 0 Pouzdřany 26 5,0 1 Starovice 25 4,0 0 Starovičky 39 6,8 21 Strachotín 23 4,5 0 Šakvice 29 3,0 1 Šitbořice 32 2,4 1 Uherčice 24 3,4 1 Velké Hostěrádky 10 3,1 0 Velké Němčice 40 3,4 2 Velké Pavlovice 89 4,2 8 Vrbice 42 5,8 3 Zaječí 37 3,7 5 Celkem 980 3,9 279 Pramen: Integrovaný portál zaměstnanosti MPSV ČR (2018): Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska Z evidence Úřadu práce ČR je také patrné, že nabídka 279 volných pracovních míst v obcích mikroregionu nedokáže uspokojit poptávku uchazečů o zaměstnání. V průměru na jedno volné pracovní místo připadá 3,5 uchazečů. Situace je tak řešena buď negativně nezaměstnanost, která se může protáhnout až do podoby dlouhodobé nezaměstnanosti (více než 1 rok), anebo pozitivně dojížďka do zaměstnání mimo Mikroregion Hustopečsko (nejčastěji do Brna a Hustopečí). 13

14

SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ V Mikroregionu Hustopečsko neleží žádná sociálně vyloučená lokalita, která by byla zmíněná v dokumentu Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR (2015), jenž byl zpracován pro potřeby Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Podíl osob v exekuci v obcích Mikroregionu Hustopečsko v roce 2017 Pramen: Mapa exekucí (2018) Projekt Mapa exekucí přesto na některé ekonomické a sociální těžkosti místních obyvatel ukazuje. V roce 2017 se ve správním obvodu ORP Hustopeče nacházelo 1 823 osob v exekuci, což představovalo 6 % osob starších 15 let. Celkový počet exekucí byl 9 493, tedy průměrně 5,2 exekucí na osobu. Průměrná jistina na osobu činila 354 tis. Kč, zatímco medián jistiny na osobu pak 107 tis. Kč. Situace v případě podílu osob v exekuci v rámci celé ČR je poměrně dobrá (SO ORP Hustopeče se umístilo na 166. místě z celkem 206 SO ORP, kdy první znamená nejhorší), ale v případě průměrné jistiny je naopak mezi nejhoršími (22. místo). Situaci v jednotlivých obcích zaznamenává obrázek výše. CESTOVNÍ RUCH Na území SO ORP Hustopeče (tj. území Mikroregionu Hustopečsko bez obce Zaječí) se v roce 2016 nacházelo 49 hromadných ubytovacích zařízení, která jsou definována jako ubytovací zařízení, jež mají minimálně 5 pokojů a zároveň minimálně 10 lůžek. Tato zařízení disponovala dohromady 1 842 lůžky. Za celý rok 2016 se v nich ubytovalo 64 tis. hostů, což znamenalo délku pobytu 15

v průměru 1,8 nocí. Největší kapacitou disponovalo město Hustopeče (14 zařízení), dále pak obec Bořetice (7 zařízení) a město Velké Pavlovice (6 zařízení). Mimo obce uvedené níže v tabulce měly na svém území hromadná ubytovací zařízení také Boleradice, Brumovice, Horní Bojanovice, Klobouky u Brna, Kurdějov, Popice, Šakvice, Šitbořice a Vrbice. Ve všech případech se však jednalo o jedno či dvě zařízení a v takových případech nezveřejňuje ČSÚ podrobnější informace kvůli ochraně osobních údajů. To byl případ i obce Zaječí se 4 zařízeními. Zároveň je nutné dodat, že mimo hromadná ubytovací zařízení existují v obcích další ubytovací kapacity (menší penziony, ubytování v soukromí atd.). Hromadná ubytovací zařízení v Mikroregionu Hustopečsko za rok 2016 Obec Ubytovací Průměrný počet Lůžka Hosté zařízení nocí Hustopeče 14 555 24 405 1,6 Bořetice 7 272 14 747 1,9 Velké Pavlovice 6 237 3 010 2,0 Strachotín 4 159 1 911 3,7 Kobylí 3 127 3 885 1,9 Němčičky 3 108 2 132 1,9 SO ORP Hustopeče 49 1 842 64 042 1,8 Pramen: Český statistický úřad (2018): Veřejná databáze, Cestovní ruch Hlavní atraktivitu cestovního ruchu v Mikroregionu Hustopečsko představují víno a vinařství. Většina území Hustopečska náleží do podoblasti Velkopavlovické, ovšem 3 obce na jihozápadní hranici mikroregionu Pouzdřany, Popice a Strachotín jsou začleněny do podoblasti Mikulovské. Podloží centrální části je složeno převážně z vápenitých jílů, pískovců a slepenců, což je vhodné pro pěstování modrých odrůd. Každoročně se v jednotlivých obcích konají košty vína, otevřené sklepy a další akce spojené s degustací vína. Atraktivitou a památkou jsou také samotné vinné sklípky lze zmínit obce Bořetice, Hustopeče, Strachotín, Velké Pavlovice, Vrbice a další. Celá oblast mikroregionu Hustopečsko vyniká velmi silným dědictvím po předcích v podobě stále živých lidových tradic a folklóru. Jejich stopy jsou patrné v jazyku, výtvarné kultuře, architektuře a především v hodech (včetně slavnostních krojů). Právě hody a další folklórní akce jsou další výraznou turistickou atraktivitou. Z klasických historických památek je možné uvést církevní stavby (kostely, kaple, kříže), které odrážejí silný náboženský charakter mikroregionu. Prvky románského slohu se dochovaly na kostele v Boleradicích, kurdějovský opevněný kostel představuje typickou gotiku, renesance se prezentuje například na kostele v Křepicích. Většina kostelů na Hustopečsku je však barokních; modernu reprezentuje kostel sv. Václava a sv. Anežky České v Hustopečích. Kostely měly kromě náboženské funkce také funkci obrannou stále patrné to je u kostelů v Kurdějově, Zaječí, Kobylí a Kloboukách u Brna. Pro úkryt prostého lidu sloužily i podzemní chodby zvané lochy, které byly budovány už před 15. stoletím a později začaly být využívány jako vinné sklepy. Na Hustopečsku se nachází také měšťanské domy, morové sloupy a kašny. V obci Diváky, kde po určitý čas žili a působili spisovatelé Alois a Vilém Mrštíkovi, je v provozu Památník bratří Mrštíků. Další muzejní expozici v mikroregionu představují Městské muzeum v Kloboukách u Brna, Muzeum obce Kobylí, Muzeum generálporučíka Františka Peřiny v Morkůvkách a Spolek pro muzeum v obci Krumvíř. Technické památky reprezentují Kontribuční sýpka Velké Pavlovice, větrné mlýny ve Vrbici a Kloboukách u Brna. Turistickou atraktivitu představuje také krajina Hustopečska, která je protkána množstvím značených turistických tras a cyklistických tras a stezek. Nejcennější části jsou vyhlášeny za zvláště chráněná území, kterých je na území mikroregionu celkem osm. Nejznámější jsou Národní přírodní rezervace Pouzdřanská step Kolby a Přírodní rezervace Věstonická nádrž jako 16

významná ornitologická rezervace. Možnost vyhlídky do krajiny zajišťuje řada rozhleden a vyhlídkových míst (zejména Dalibor, Hustopeče, Kraví hora, Nedánov, Slunečná a U Obrázku). A.1.4 INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Územím Mikroregionu Hustopečsko prochází dálnice D2 Brno Bratislava. Na katastrech obcí, které do mikroregionu náleží, se nachází pouze exit 25 Hustopeče, ale obyvatelé využívají i exity 11 Blučina a 41 Podivín. Správcem dálnice je Ředitelství silnic a dálnic ČR. Silnice I. třídy mikroregionem neprochází. Dále se v území nachází silnice II. a III. třídy, které jsou ve vlastnictví Jihomoravského kraje a spravuje je Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje. Silnic II. třídy je šest a společně s dálnicí D2 tvoří základní dopravní infrastrukturu regionu. V případě silnic II. třídy se konkrétně jedná o: č. 380: Brno Klobouky u Brna Čejč, č. 381: Velké Němčice Nikolčice Velké Hostěrádky, č. 418: Krumvíř Velké Hostěrádky, č. 420: Strachotín Hustopeče Kurdějov, č. 421: Zaječí Velké Pavlovice Kobylí, č. 425: Židlochovice Hustopeče Břeclav. Stav povrchu silnic II. a III. třídy v Mikroregionu Hustopečsko k 31. 12. 2016 Pramen: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (2017): Stav povrchu vozovek sítě silnic II. a III. třídy v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2016. 17

Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy zachycuje obrázek výše. Nejhorší situaci značí červená a oranžová barva, jedná se tedy především o většinu úseků silnice II/421 a úseky silnice II/420 západně od města Hustopeče. Dále je pak alarmující stav povrchu vozovek v obci Velké Hostěrádky a jejím okolí, východně od města Klobouky u Brna a v případě některých silnic III. třídy (zejména v pomyslném trojúhelníku Hustopeče Klobouky u Brna Bořetice). Intenzita dopravy na silniční síti v Mikroregionu Hustopečsko v roce 2016 Pramen: Ředitelství silnic a dálnic ČR (2017): Celostátní sčítání dopravy 2016. 18

Na stavu povrchu vozovek, ale také na plynulosti a bezpečnosti provozu se podepisuje intenzita dopravy. Ta byla zkoumána v rámci Celostátního sčítání dopravy v roce 2016. Poměrně logicky vykázala nejvyšší intenzitu dálnice D2 Brno Břeclav, a to kolem 25 tis. vozidel denně. Následovala silnice II/425 ze Židlochovic přes Hustopeče po Velké Pavlovice (mezi 5 až 8 tis. vozidel denně) a silnice II/380 z Brna přes Klobouky u Brna po obec Terezín (mezi 3,5 až 5 tis. vozidel denně). Zbytek silnic II. třídy (a některé úseky III. třídy) pak vykázaly intenzitu 1 až 3 tis. vozidel denně. Železniční infrastrukturu zastupují v mikroregionu tři železniční tratě, jejichž správcem je Správa železniční dopravní cesty. Jedná se o: č. 250: Brno Břeclav, dvoukolejná, elektrifikovaná, součást I. tranzitního železničního koridoru Berlín Bratislava / Vídeň; zastávky v mikroregionu: Pouzdřany, Popice, Šakvice, Zaječí, č. 254: Šakvice Hustopeče u Brna, jednokolejná, neelektrifikovaná; zastávky v mikroregionu: Šakvice, Hustopeče u Brna, č. 255: Hodonín Zaječí, jednokolejná, neelektrifikovaná; zastávky v mikroregionu: Brumovice, Kobylí na Moravě, Bořetice, Velké Pavlovice zastávka, Velké Pavlovice, Zaječí. Plán regionálních linek (autobusových a vlakových) v Mikroregionu Hustopečsko k 10. 12. 2017 Pramen: Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (2017): Plány sítě platné od 10. 12. 2017. Obecně silnou stránkou Jihomoravského kraje je integrovaný dopravní systém, který zahrnuje jak autobusové, tak železniční spoje a pokrývá celé území kraje. Území Mikroregionu Hustopečsko pokrývají zóny č. 535, 537, 545, 555, 630, 640 a 650. Autobusové spoje většinou sváží cestující na nejbližší železniční zastávky a pomocí vlaků jsou pak dopravováni do Brna, Břeclavi a dalších obcí a měst. Integrovaný dopravní systém garantuje přiměřenou kvantitu spojů a časovou návaznost autobusových a železničních linek. 19

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vybavenost technickou infrastrukturou je v Mikroregionu Hustopečsko poměrně dobrá. Souhrnný přehled o aktuálním stavu základní technické infrastruktury v obcích mikroregionu přináší obr. 5 a tab. 7. Všechny obce mikroregionu jsou napojeny na veřejný vodovod. U třetiny obcí mikroregionu je majitelem vodovodu VAK Břeclav, tři vodovody jsou obecní, tři jsou v kombinovaném vlastnictví VAK a obce. Rekonstrukci vyžadují vodovody v Pouzdřanech a Zaječí, dobudování určitého úseku je žádoucí v Šakvicích. Všechny obce mikroregionu mají kanalizaci, ovšem 13 obcí z celkových 29 obcí má pouze kanalizaci dešťovou, která není napojena na čistírnu odpadních vod. V Kurdějově je voda čištěna jen pro část obce. V ostatních obcích probíhá čištění pomocí septiků. Plynovod není zaveden pouze v Borkovanech. Pokrytí signálem mobilních operátorů je na celém území dobré, stejně jako pokrytí rychlým mobilním internetem. Vybavenost technickou infrastrukturou v jednotlivých obcích Mikroregionu Hustopečsko Obec vodovod kanalizace ČOV plynovod Boleradice ano ano (dešťová) ne ano Borkovany ano ano (dešťová) ne ne Bořetice ano ano (dešťová) ne ano Brumovice ano ano (dešťová) ne ano Diváky ano ano (dešťová) ne ano Horní Bojanovice ano ano (dešťová) ne ano Hustopeče ano ano (smíšená) ano ano Kašnice ano ano (jednotná) ano ano Klobouky u Brna ano ano (Bohumilicedešťová, Martinice nemají) ano (společná s obcí Kašnice, Bohumilice a Martinice bez ČOV) Kobylí ano ano (jednotná) ano ano Krumvíř ano ano (dešťová) ne ano Křepice ano ano (dešťová) ne ano Kurdějov ano ano ano (jen pro část zástavby v lokalitě u hřiště) Morkůvky ano ano (dešťová) ne ano Němčičky ano ano (jednotná) ano ano Nikolčice ano ano (dešťová) ne ano Popice ano ano (smíšená) ne ano Pouzdřany ano ano (dešťová jen pro část obce) ne ano Starovice ano ano (oddílná) ano ano Starovičky ano ano (smíšená) ano ano Strachotín ano ano (smíšená) ne (společná pro Popice a Strachotín) Šakvice ano ano (jednotná) ano ano Šitbořice ano ano (jednotná) ano ano Uherčice ano ano (oddílná) ano ano Velké Hostěrádky ano ano ne ano ano ano ano 20

Obec vodovod kanalizace ČOV plynovod Velké Němčice ano ano (smíšená) ano ano Velké Pavlovice ano ano ano ano Vrbice ano ano (oddílná) ano ano Zaječí ano ano (oddílná) ano ano Pramen: ÚAP SO ORP Hustopečsko, listopad 2016 (http://www.hustopece.cz/uzemne-analyticke-podklady) Technická infrastruktura v obcích SO ORP Hustopečsko Pramen: ÚAP SO ORP Hustopečsko, listopad 2016, upraveno Sběr odpadů na území obcí mikroregionu Hustopečsko zajišťuje 7 svozových společností, z nichž nejvíce obcí obsluhuje společnost Hantály a.s. se sídlem ve Velkých Pavlovicích. Mezi další společnosti zajištující sběr odpadů patří společnosti Megawaste s.r.o., STKO, spol. s.r.o. a Van Gansewinkel. Na území mikroregionu se nachází sběrné dvory v 17 obcích a v dalších 4 obcích jsou sběrná místa. Největší sběrný dvůr z hlediska roční kapacity patří společnosti Hantály, a.s. ve Velkých Pavlovicích, druhý největší sběrný dvůr je v Hustopečích a třetí v Křepicích. Odpad, který je možné na tato místa a dvory odevzdat je uveden v tabulce. Na nejvíce místech je možné odevzdat elektrozařízení, plast a sklo. 21

Sběrná místa a sběrné dvory v obcích mikroregionu Hustopečsko Obec Plast Papír Sklo Nápojový karton Kov Biologický odpad Elektro Pneumatiky Velkoobjem. odpad Baterie Nebezpečný odpad Boleradice sběrný dvůr x x x x x x x x x Borkovany sběrné místo x x x x Bořetice sběrný dvůr x Brumovice sběrné místo x x x x x x x x x Hustopeče sběrný dvůr x x x x x x Klobouky u Brna sběrný dvůr x x Kobylí - Kašnice sběrný dvůr x x x Křepice sběrný dvůr x x x x x x x x x Němčičky sběrný dvůr x x x x Nikolčice sběrné místo x x Popice sběrný dvůr x x x x x Pouzdřany sběrný dvůr x Starovice sběrný dvůr x x x x x x x Starovičky sběrný dvůr x x x x x Šakvice sběrný dvůr x Šitbořice sběrný dvůr x x x x x x x x Uherčice sběrné místo x x x x x x Velké Němčice sběrný dvůr x Velké Pavlovice sběrný dvůr x x x x x x x x x x x Vrbice sběrný dvůr x x x x x x x x x x x Zaječí sběrný dvůr x x x x x x x x x x x Celkem - 15 9 14 9 13 7 20 7 10 5 7 Pramen: http://www.sberne-dvory.cz/ Zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem je na území ORP Hustopeče celkem 7, kdy ve 3 případech se jedná o kompostárny a ve 4 o bioplynové stanice (Bořetice, Velké Pavlovice 2x, Rakvice). 5 subjektů se nachází v soukromém vlastnictví a 3 jsou obecního charakteru. Všechny 4 bioplynové stanice jsou soukromého charakteru. A.1.5 VYBAVENOST Mezi základní vybavenost na území mikroregionu je možné řadit dostupnost škol, zdravotní a sociální péče a komerčními službami. Mateřská škola funguje v 26 obcích z celkových 29. Mateřská škola není pouze v Kašnici, Kurdějově a Morkůvkách. Území mikroregionu je mateřskými školami pokryto dobře, místy je však kapacita momentálně mírně nedostatečná vzhledem k rostoucímu počtu dětí. Základní škola není vůbec v 8 obcích. V 11 obcích je pouze 1. stupeň základní školy, na 2. stupeň je nutné vyjíždět. Ve zbývajících 11 obcích je v provozu úplná základní škola. Kapacita základních škol je dostačující. Střední školy mohou studenti navštěvovat v Hustopečích (Střední odborná škola a 22

střední odborné učiliště učební obory Malíř a lakýrník, Instalatér, Elektrikář, Zedník, Strojní mechanik; studijní obory Informační technologie, Veřejnosprávní činnost; nástavbový obor Podnikání), Kloboukách u Brna (Městská střední odborná škola studijní obory Obchodní akademie, Agropodnikání, Informační technologie, Nábytkářství) a ve Velkých Pavlovicích (Gymnázium). Zdravotní péči zajišťují ordinace praktického lékaře v 21 obcích, přičemž ve 13 obcích je ordinace praktického lékaře. V Nikolčicích je kromě ordinace praktického lékaře také ordinace praktického lékaře pro děti a dorost a v Popicích i zubař. V dalších 5 obcích jsou už i další specializované ordinace (zubař, gynekolog), v Hustopečích je dostupná nemocnice, která kromě ordinací soukromých lékařů poskytuje i ambulantní a lůžkovou péči (celkem 119 lůžek). Pobytové sociální služby jsou v určité formě zajištěny v 10 obcích mikroregionu. Konkrétně se jedná o následující zařízení: Brumovice domov Arkénie, chráněné bydlení Mirandie, Horní Bojanovice podporované bydlení, Hustopeče penzion pro seniory, Klobouky u Brna penzion pro seniory, pečovatelská služba, středisko Betlém, Kobylí: dům s pečovatelskou službou, Morkůvky Domov Narnie, Němčičky Domovinka, podporované bydlení, Šakvice soukromý projekt, Šitbořice bydlení pro seniory bez pečovatelské služby, Velké Pavlovice byty pro seniory. Vzhledem ke stárnutí obyvatel některé obce uvažují o rozšíření stávajících služeb nebo výstavbě nových zařízení; finančně dostupnějším řešením však je spíše posílení terénní formy sociálních služeb. Poptávka je především po službách pro seniory. V rámci regionu působí dvě pečovatelské služby (v Hustopečích a Kloboukách u Brna), jejich pracovníci zajíždí i do ostatních obcí. Pošta není dostupná pouze ve třech obcích (Kašnice, Kurdějov, Morkůvky) a obchod ve dvou obcích (Kašnice, Kurdějov). Vybavenost v jednotlivých obcích mikroregionu Hustopečsko Obec MŠ ZŠ lékař pobytová soc. služba pošta obchod Boleradice ano ano (1. st.) ne ne ano ano Borkovany ano ano (1. st.) ano (prakt) ne ano ano Bořetice ano ano (1. st.) ano (prakt) ne ano ano Brumovice ano ano (1. st.) ne ano ano ano Diváky ano ano ano (prakt) ne ano ano Horní Bojanovice ano ne ano (prakt) ano ano ano Hustopeče ano ano ano (nemocn. atd). ano ano ano Kašnice ne ne ne ne ne ne Klobouky u Brna ano ano ano (prakt ad.) ano ano ano Kobylí ano ano ano (prakt ad.) ano ano ano Krumvíř ano ano ne ne ano ano Křepice ano ano (1. st.) ano (prakt) ne ano ano Kurdějov ne ne ne ne ne ne Morkůvky ne ne ne ano ne ano Němčičky ano ano (1. st.) ano (prakt) ano ano ano Nikolčice ano ano ano (prakt + prakt pro děti) ne ano ano Popice ano ano (1. st.) ano (prakt + zubař) ne ano ano Pouzdřany ano ano (1. st.) ano (prakt) ne ano ano Starovice ano ne ne ne ano ano Starovičky ano ano ano (prakt) ne ano ano 23

Obec MŠ ZŠ lékař pobytová soc. služba pošta obchod Strachotín ano ne ano (prakt) ne ano ano Šakvice ano ano (1. st.) ano (prakt) ano ano ano Šitbořice ano ano ano (prakt ad.) ano ano ano Uherčice ano ano (1. st.) ano (prakt) ne ano ano Velké Hostěrádky ano ne ne ne ano ano Velké Němčice ano ano ano (prakt ad.) ne ano ano Velké Pavlovice ano ano ano (prakt ad.) ano ano ano Vrbice ano ano (1. st.) ano (prakt) ne ano ano Zaječí ano ano ano (prakt) ne ano ano Pramen: ÚAP SO ORP Hustopečsko, listopad 2016 (http://www.hustopece.cz/uzemne-analyticke-podklady) A.1.6 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z hlediska horninové struktury je podloží regionu tvořeno tercierními písky, jíly, pískovci a břidlicemi, značná část území také kvartérními sprašemi, písky a štěrky. Půdy mají střední až vysoký obsah humusu, prohumózněny jsou většinou dosti hluboko; jsou tedy velmi úrodné. Klimatologie vymezuje Hustopečsko jako teplou klimatickou oblast. Celkový roční úhrn srážek je však nízký, oblast je dosti suchá. Trvání slunečního svitu je nadprůměrné. Z uvedených skutečností vyplývá, že území má velmi vhodné podmínky pro zemědělství, současně je také intenzivně zemědělsky využívané. Území Hustopečska je tvořeno převážně ornou půdou (57,6 %), významný podíl zaujímají ještě lesní plochy (9,9 %) a vinice (8,7 %; značný podíl zaujímají především na katastrech Velkých Pavlovic a Kobylí). Vinice udávají specifičnost regionu v oblasti zemědělství, vinařství a cestovního ruchu. Vysoký podíl orné půdy spolu s (relativně) nízkým podílem lesů a v kombinaci s reliéfem krajiny vytváří riziko půdní eroze, zejména v kombinaci s nevhodnými způsoby hospodaření chybné osevní plány, velké plochy jednodruhového osevu, nešetrné hospodaření s půdou. Struktura pozemků v Mikroregionu Hustopečsko za rok 2017 (%) 1,9 1,9 9,3 3,1 3,5 4,1 8,7 9,9 57,6 Orná půda Lesní pozemek Vinice Ovocný sad Vodní plocha Trvalý travní porost Zahrada Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha Struktura pozemků v Mikroregionu Hustopečsko v roce 2017 Pramen: vlastní zpracování, data ČSÚ 24

Území mikroregionu odvodňují zejména vodní toky Svratka, Trkmanka a Štinkovka. Dále se v území vyskytuje řada drobných vodních toků. Jihozápadní hranici území tvoří vodní nádrž Nové Mlýny, konkrétně jejich Střední a Dolní nádrž. Ta je také největším vodním dílem v regionu; kromě ní byly na Hustopečsku vybudovány také nádrže pro zemědělské účely (ve Starovicích, Brumovicích a Hustopečích), vodní nádrž a suchý poldr v Divákách a 7 rybníků. Kvalita vody ve vodních tocích není příliš dobrá a ani se s výjimkou Svratky výrazněji nezlepšuje. V Trkmance je jakost vody dlouhodobě špatná (stabilně spadá do V. třídy, což je velmi silně znečištěná voda), ve Svratce se kvalita vody za poslední desetiletí o třídu zlepšila nyní je klasifikována jako znečištěná voda (III. třída). Dyje v Nových Mlýnech si zachovává konstantní jakost vody, dlouhodobě je ve IV. třídě, tedy silně znečištěná voda. Pitná voda je odebírána pouze z podzemních zdrojů. Ochranná pásma vodních zdrojů, resp. i odběrná místa, se nacházejí u Uherčic a Klobouk u Brna. Ze severu zasahuje na katastr Křepic, Nikolčic a Šitbořic ochranné pásmo zdroje přírodní minerální vody. Kvalita ovzduší se v celém Jihomoravském kraji dlouhodobě zlepšuje, navíc okres Břeclav (a tedy i Hustopečsko) má ve srovnání s ostatními okresy kraje velmi nízké hodnoty měrných emisí hlavních znečišťujících látek v přepočtu na km 2 jeho rozlohy. Přesto se vyskytují lokality se zhoršenou kvalitou ovzduší zejména Krumvíř, Hustopeče, Starovičky, Pouzdřany. Hlavními znečišťovateli ovzduší v mikroregionu Hustopečsko jsou podle Integrovaného registru znečištění zejména zemědělské podniky: Farma Velké Němčice, Farma Nikolčice, Zemědělské družstvo Bořetice provozovna Bořetice, ZEMOS a.s. provoz Velké Němčice a středisko Uherčice. Tyto podniky celkem vypustily do ovzduší více než 96 tun amoniaku za rok (údaj z r. 2016). Průmyslové podniky se podle registru na znečištění ovzduší nepodílejí, produkují pouze odpad. Za rok 2016 vyprodukovaly podniky Westfalia Metal, NORMA Czech, Frauenthal Automotive (všechny z Hustopečí) a ROSSO STEEL Zaječí celkem 907 tun odpadů; 90 % odpadů pochází od společnosti Westfalia Metal. Jedná se především o chrom a jeho sloučeniny, dále o zinek a nikl. Téměř všechen tento odpad 99,8 % je recyklován. Pozitivní skutečností je, že žádný z podniků neznečišťuje vody ani půdy. Na území většiny obcí mikroregionu se však nacházejí staré ekologické zátěže a kontaminované plochy, které dosud nebyly sanovány. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Území mikroregionu Hustopečsko má krajinu atraktivní z hlediska cestovního ruchu, která je ale současně také environmentálně cenná. Nachází se zde řada maloplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ) lokálního i regionálního významu. Například Kamenný vrh u Kurdějova tvoří jeden z nejvýznamnějších komplexů stepních trávníků na jižní Moravě, současně je i nadregionálním biocentrem v rámci ÚSES viz mapa. 25

Na území mikroregionu se nachází celkem 11 maloplošných ZCHÚ o celkové rozloze 1 145,5 ha. Jedná se o jednu národní přírodní rezervaci (NPR), osm přírodních rezervací (PR) a dvě přírodní památky (PP). Nejčastějším objektem ochrany jsou stepní a lesostepní ekosystémy, ve dvou případech jsou chráněny doubravy, kromě toho také mokřad a umělá přehradní nádrž (tato PR leží na území mikroregionu pouze zčásti). V několika obcích stojí památné stromy v Boleradicích a Němčičkách jeřáb oskeruše (v Němčičkách jsou tyto stromy dva), v Divákách dub letní a dřezovec trojtrnný, v Šitbořicích dvě lípy velkolisté. Významné mokřady se nacházejí na jihozápadním okraji mikroregionu. Jedná se o část mokřadů Dolního Podyjí v okolí Novomlýnských nádrží a části dolního toku Svratky. Maloplošná zvláště chráněná území v Mikroregionu Hustopečsko Název Rozloha (ha) Důvod ochrany Katastr obce NPR Pouzdřanská Travnatá kavylová step s významnou květenou, Pouzdřany, 47,1 step-kolby výskyt kobylky saga, šípáková doubrava Uherčice PR Hrádek 11,2 Zbytek lesostepních společenstev Morkůvky PR Kamenný vrch 6,0 Opuštěná pastvina s teplomilnou květenou Kurdějov PR Louky pod Svahové louky s bohatým výskytem katránu 3,7 Kumstátem tatarského Krumvíř PR Nosperk 10,9 Mozaika rozličných typů dobrav Němčičky PR Roviny 26,3 Zachovalá buková doubrava Diváky PR Velký Kuntínov 11,6 Lesostepní společenstva - lokalita včelníku rakouského Boleradice PR Věstonická nádrž 1017,0 Umělá přehradní nádrž se soustavami ostrůvků, Pouzdřany, bohaté hnízdiště a shromaždiště vodních ptáků Strachotín * PR Zázmoníky 4,9 Ukázka lesostepních společenstev Bořetice 26

Název Rozloha (ha) PP Jesličky 3,5 Důvod ochrany Zachování rostlinných a živočišných společenstev stepních lad, bývalých pastvin a teplomilných šípákových doubrav na sprašovém podkladě s výskytem zvláště chráněných druhů. PP Plácky 3,3 Mokřad s cennou slanomilnou vegetací * mimo území mikroregionu zasahuje PR na katastr obcí Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Pasohlávky Pramen: Koncepce ochrany přírody JMK, Atelier Fontes, 2004 Katastr obce Němčičky Velké Němčice Na evropské úrovni jsou v rámci NATURA 2000 chráněny ptačí oblasti (ochrana volně žijících ptáků) a evropsky významné lokality (ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Evropsky významných lokalit existuje na území mikroregionu Hustopečsko devět; některé z nich přesahují jeho hranice. Celková výměra těchto lokalit i mimo území mikroregionu je 5 864,3 ha. Ptačí oblasti na území mikroregionu zasahují pouze dvě. Jejich rozloha činí 2 459,3 ha, na Hustopečsku však leží jen jejich malá část. Evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000 týkající se území Mikroregionu Hustopečsko Typ chráněného Název chráněného Rozloha Předmět ochrany Katastrální území* území území (ha) Evropsky významné lokality Ptačí oblasti Kamenný vrch u Kurdějova 104,6 Kuntínov 661,5 Louky pod Kumstátem 7,4 Niva Dyje 3249,0 Ochůzky-Nedánov 472,3 Pouzdřanská step- Kolby 177,4 Přední kout 692,8 Suché trávníky a facie křovin, Hustopeče, stepní trávníky Kurdějov Boleradice, Bořetice, Stepní trávníky, dubohabřiny, Brumovice, Kobylí, doubravy Morkůvky, Němčičky Hadinec nachový, koniklec Krumvíř velkokvětý Vodní nádrže, nivní louky, Zaječí sečené louky, lužní lesy Suché trávníky a facie křovin, Boleradice, Diváky, dubohabřiny, stepní doubravy Klobouky u Brna Stepní trávníky, dubohabřiny, Pouzdřany, stepní doubravy Uherčice Suché trávníky a facie křovin, Boleradice, Diváky, Horní Bojanovice, stepní trávníky, dubohabřiny, Hustopeče, stepní doubravy Kurdějov, Nikolčice Rumunská bažantnice 90,4 Slané louky, lužní lesy Nikolčice Vranovický a Plačkův Pouzdřany, 293,5 Vodní nádrže, lužní lesy les Uherčice Vrbický hájek 115,4 Dubohabřiny Vrbice Střední nádrž Vodního Pouzdřany, 1 047,5 Husy, orel mořský, rybák díla Nové Mlýny Strachotín Hovoransko- 1 411,8 Pěnice, strakapoud, strnad Kobylí, Vrbice Čejkovicko * pouze obce mikroregionu Hustopečsko Pramen: Evropsky významné lokality, Seznam ptačích oblastí http://www.nature.cz/natura2000-design3/subtext.php?id=2102 27

Chráněná území v mikroregionu Hustopečsko Pramen: Digitální registr ÚSOP, http://drusop.nature.cz/ ENVIRONMENTÁLNÍ RIZIKA Kvalita životního prostředí Hustopečska je negativně ovlivněna intenzivní zemědělskou činností. Velké plochy osázené nevhodnými plodinami jsou intenzivně hnojeny, chybí remízky, vodní a zatravněné plochy. Zemědělská činnost, resp. používání pesticidů a dalších látek má negativní vliv na kvalitu vody. Nedostatek vodních a zelených ploch způsobuje nedostatek srážek na území. Tvar reliéfu a přítomnost vodní nádrže Nové Mlýny vytváří značné předpoklady pro větrnou erozi. Negativní vlivy eroze lze spatřovat ve dvou rovinách: jednak v degradaci půdního fondu, jednak v nárůstu znečištění ovzduší pevnými látkami. Podle územně analytických podkladů patří mezi nejvíce ohrožené větrnou erozí lokality v Brumovicích, Nikolčicích, Popicích, Pouzdřanech, Šakvicích a Velkých Pavlovicích. 28

Potenciální ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí v k. ú. obcí Hustopečska Pramen: Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení Mezi nejvíce ohrožené vodní erozí patří lokality v Boleradicích, Borkovanech, Divákách, Horních Bojanovicích, Kloboukách u Brna, Kurdějově, Morkůvkách, Němčičkách, Šitbořicích, Velkých Hostěrádkách a Vrbici. Ztráta půdy v katastrálních územích Hustopečska, které mají nejvyšší koeficient ohrožení větrnou erozí Celková Počet dní vhodných Potenciální ztráta Emise PM10 rozloha orné pro vznik větrné půdy erozí (t/rok) (t/k.ú.**) půdy (ha) eroze* Boleradice 499,9 9 598,7 50 18,7 Bořetice 544,9 2 651,0 50 25,8 Brumovice 686,7 10 115,9 50 20,7 Němčičky 176,8 10 622,1 50 4,3 Popice 496,1 10 626,4 55 14,2 Pouzdřany 714,9 9 218,2 64 18,7 Starovice 511,2 3 661,9 55 24,3 Strachotín 554,2 4 710,0 64 12,2 Šakvice 814,0 7 251,3 55 15,2 Uherčice 771,8 6 706,4 55 27,3 Velké Pavlovice 1 339,7 17 430,7 50 47,9 Vrbice 646,7 6 452,0 61 36,6 Pramen: Rozptylová studie větrné eroze Jihomoravského kraje, Bucek s.r.o., 2014. * v období březen až duben a září až listopad, kdy orná půda není chráněná vegetací a je dostatečně suchá (celkem 152 dní) ** plocha orné půdy nechráněné větrnými bariérami v katastrálním území 29

Kvalita ovzduší v okrese Břeclav i na Hustopečsku je v rámci kraje dobrá, znečištění ovzduší je podprůměrné. Eroze však může k růstu koncentrací znečišťujících látek významně přispívat. Samotný vliv větrné eroze sice k překračování četností limitních hodnot znečištění ovzduší nestačí, ale v kombinaci s ostatními zdroji zejména mobilními zdroji, tedy s dopravou se větrná eroze významně podílí na překračování imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci polétavého prachu (PM 10). Nejvíce eroze zvyšuje znečištění ovzduší v centrální části mikroregionu a na západě. Četnost překročení hranice 10 µg.m -3 pro průměrné denní koncentrace PM 10 příspěvkem větrné eroze Pramen: Generální rozptylová studie Jihomoravského kraje Ohrožení povodněmi se týká převážné části mikroregionu. Problémem mohou být intenzivní srážky a na ně navazující přívalové povodně a splachy z polí. Při těchto situacích často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplné znemožnění dopravy. 30

Kritické body bleskových povodní v ORP Hustopeče (označeny červeně) Pramen: Povodňový plán SO ORP Hustopeče Povodně mohou mít dále příčinu i ve zvýšení hladiny a následném rozlivu vodních toků. Stanovené aktivní zóny záplavových území vodních toků jsou v Digitálním povodňovém plánu JMK vymezeny na Trkmance (na katastru Krumvíře, Brumovic, Kobylí, Bořetic a Velkých Pavlovic. Záplavová území stoletou vodou jsou vymezeny na Svratce (Velké Němčice, Uherčice) a Štinkovce (Hustopeče, Starovičky, Šakvice). Určitým způsobem je povodněmi ohrožena většina obcí mikroregionu; především jde o rozliv vodních toků, v menší míře o přívalové srážky nebo splachy z polí (viz následující tabulka). Povodně všech typů pak představují nebezpečí pro budovy i lidské životy či zdraví. Celkem je podle Povodňového plánu SO ORP Hustopeče na Hustopečsku ohroženo více než 340 budov a 140 osob. V záplavových územích vodních toků se navíc nacházejí různé objekty, které se mohou při povodni stát zdrojem ohrožení (např. vlivem úniku nebezpečných látek či uvolnění většího množství materiálu do vodního toku). Typicky jde o čistírny odpadních vod a skládky odpadů. 31

Objekty a osoby ohrožené povodněmi v obcích ORP Hustopeče Počet ohrožených Zdroj povodně Obec objektů Počet ohrožených osob Divácký potok Diváky 8 - Haraska Kašnice Boleradice 13 - Brumovice 13 - Morkůvky 1 - Kašnice 1 - Krumvíř 9 - Němčický potok Němčičky 1 - Nepojmenovaný tok Starovičky 1 Nepojmenovaný tok Šakvice 1 - Nikolčický potok Nikolčice 7 - Pradlenka Horní Bojanovice 14 30 Starovický potok, nepojmenovaný tok Starovice 7 - Pouzdřany 10 Svratka Uherčice 32 - Velké Němčice 5 - Šitbořický potok Šitbořice 1 - Štinkovka Hustopeče 15 12 Trkmanka Přívalové srážky Bořetice 1 - Kobylí 2 - Velké Pavlovice 26 Hustopeče 31 98 Bořetice 41 - Krumvíř 35 - Morkůvky 7 - Nikolčice 22 - Starovičky 9 - Vrbice 7 - Splachy z polí Starovičky 22 - Hustopečsko celkem 342 140 Pramen: Povodňový plán SO ORP Hustopeče Dalším environmentálním rizikem Hustopečska jsou sesuvy půdy. Přestože se jedná spíše o drobnější plochy, byla náchylnost k sesuvům zaznamenána ve většině obcí mikroregionu. Aktivní body a plochy sesuvů se však vyskytují pouze v pěti obcích. Dopad na zastavěná území mohou mít sesuvy v Nikolčicích, Horních Bojanovicích, Kobylí, Kurdějově a Zaječí. V obcích Horní Bojanovice, Nikolčice, Strachotín a Šitbořice došlo k menšímu poškození podloží pod stávajícími komunikacemi. Specifickými jsou propady vinných sklepů, bývalých lochů apod. 32

Náchylnost svahů na území Hustopečska k sesouvání (označeno červeně) Pramen: https://mapy.geology.cz/svahove_nestability/ Potenciálním rizikem by mohla být ložisková území, resp. znečištění související s těžbou (prach, hluk, znečištění z dopravy atd.). Na území mikroregionu jsou evidována ložiska cihlářských surovin, štěrkopísku, ropy a zemního plynu; většina z nich však není těžena, tudíž aktuálně riziko nepředstavují. Aktivní těžba ropy a zemního plynu probíhá v Borkovanech a Velkých Hostěrádkách. Cihlářská hlína se těží v Šitbořicích, kde se současně i zpracovává v cihelně. Tyto těžby nejsou z ekologického hlediska nebezpečné. A.1.7 VEŘEJNÁ SPRÁVA SPRÁVA OBCÍ Rozvojové možnosti svazku obcí jsou vedle faktické situace v jednotlivých tematických oblastech ovlivňovány správními charakteristikami obcí, užívanými nástroji řízení rozvoje a jejich administrativními kapacitami. Základním podkladem pro plánování společných činností svazku jsou rozvojové dokumenty jednotlivých obcí, v nichž by měly mít obce vyjasněny své představy o rozvoji. Tyto představy jsou následně konfrontovány na úrovni svazku a formulovány společné zájmy, činnosti, projekty apod. Z 29 obcí svazku má zpracovaný rozvojový dokument 26 obcí, z toho v obci Kurdějov se na jaře roku 2018 začal zpracovávat. Dokumenty jsou aktuální, zpracovány v posledních 2 letech. Důležitým nástrojem zlepšování stavu krajiny a životního prostředí jsou komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). KPÚ má zpracováno 17 obcí. V Brumovicích byly komplexní pozemkové zahájeny v roce 2017. 33