PLÁN PÉČE o přírodní památku Vřesoviště Bílová na období 20152024 Objednatel: Zlínský kraj třída Tomáše Bati 21 761 90 Zlín IČO: 70891320 Zhotovitel: Českomoravské sdružení pro ochranu přírody Poutní 588 768 61 Bystřice pod Hostýnem IČO: 65274521 Email: cspop@post.cz http://www.cspop.cz Vypracoval: Ing. Tomáš Svačina prosinec 2014 Výtisk č.
OBSAH ÚVOD... 3 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ... 4 1.1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 4 1.2 ÚDAJE O LOKALIZACI ÚZEMÍ... 4 1.3 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ... 4 1.4 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA... 7 1.5 PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI... 7 1.6 KATEGORIE IUCN... 7 1.7 PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ... 8 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu... 8 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav... 8 1.8 PŘEDMĚT OCHRANY EVL ANEBO PO, S KTERÝMI JE ZCHÚ V PŘEKRYVU... 9 1.9 CÍL OCHRANY... 9 2 ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY... 10 2.1 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ... 10 2.1.1 Geologie (podle Geologické mapy ČR)... 10 2.1.2 Geomorfologie (Bína et Demek, 2012)... 10 2.1.3 Nadmořská výška... 10 2.1.4 Pedologie /podle Půdní mapy ČR a taxonomického klasifikačního systému půd ČR (Němeček, 2013)/... 10 2.1.5 Klima (Quitt, 1971)... 11 2.1.6 Hydrologie... 11 2.1.7 Fytogeografie... 11 2.1.8 Biogeografické členění... 11 2.1.9 Potenciální vegetace... 12 2.1.10 Fyziotyp aktuální vegetace (Petříček,1999)... 13 2.1.11 Typ mapovací jednotky (Pellantová et al., 1994)... 13 2.1.12 Typ aktuální vegetace (Vondrušková, 1994)... 13 2.1.13 Lesnická typologie (KOLEKTIV, 2000)... 13 2.1.14 Přehled zvláště chráněných nebo významných druhů rostlin a živočichů... 13 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI... 14 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY... 16 2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH... 16 2.4.1 Základní údaje o nelesních pozemcích... 16 2.4.2 Přehled dílčích ploch... 16
2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP... 17 2.6 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE... 17 3 PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ... 18 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ... 18 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání... 18 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území... 20 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ... 21 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU... 21 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚSPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ... 21 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ... 21 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ... 21 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING PŘEDMĚTU OCHRANY ÚZEMÍ... 21 4 ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE... 22 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ)... 22 4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ... 22 4.3 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK... 25 SEZNAM TABULEK... 26 SEZNAM PŘÍLOH... 27
3 ÚVOD Předložený plán péče byl vypracován v souladu se zákonem č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a vyhláškou č. 64/2011 Sb. o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Při zpracování plánu péče byla také využita poslední verze osnovy plánů péče, kterou se stanoví postup zpracování plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma (MŽP, 2009). Hlavním zdrojem dat o biotopech a druzích byly terénní průzkumy, DISOPdatabázový informační systém ochrany přírody ČSPOP a v části 4.2 uvedené použité podklady a zdroje informací.
4 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo 879 kategorie ochrany přírodní památka (PP) název území Vřesoviště Bílová druh právního předpisu, kterým bylo Vyhláška území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: Okresní národní výboru Kroměříž číslo předpisu: 27813 datum platnosti předpisu 1.10. 1982 datum účinnosti předpisu: 1.10. 1982 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Zlínský Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Bystřice pod Hostýnem Rajnochovice Rajnochovice Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území PP Vřesoviště Bílová se nachází v katastrálním území Rajnochovice, její výměra je 29000 m 2. Katastrální území: (739006, Rajnochovice) Číslo Číslo parcely Způsob Druh parcely podle využití pozemku podle PK nebo pozemku podle KN KN jiných podle KN evidencí 277/4 ostatní plocha neplodná půda 277/5 ostatní plocha neplodná Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 10001 18100 18100 10001 10900 10900 půda Celkem 29000 LV 10001: Obec Rajnochovice, Rajnochovice 144, 768 71 Rajnochovice, IČO: 00287661
Pozn.: výměra dle návrhu na ochranu (mimořádná zpráva pro 29. schůzi rady ONV v Kroměříži konanou dne 5.8. 1982 k bodu 27813 ze dne 12.7.1982) byla uvedena u pozemku p.č. 277/4 0,2500 ha a u pozemku p.č. 277/5 0,0550 ha. V samotném dokladu o vyhlášení z 1.10. 1982 jsou uvedeny jen parcelní čísla bez výměry. Ochranné pásmo Ochranné pásmo Vřesoviště Bílová nebylo vyhlášeno, je jím tedy podle 37, odst.1 zákona o ochraně přírody a krajiny území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. Katastrální území: (739006, Rajnochovice) Číslo Číslo parcely Druh parcely podle pozemku podle PK nebo podle KN KN jiných evidencí Způsob využití pozemku podle KN ostatní komunikace Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) 5 Výměra parcely v OP ZCHÚ dle GIS (m 2 ) ostatní plocha 973 4308 2179/1 316 zastavěná 468 46 46 st. 831 plocha a nádvoří zastavěná 469 70 st. 832 plocha a nádvoří 70 zastavěná 250 523 st.180 plocha a nádvoří 287 251 1574 1441/4 78 251 477 1441/6 205 1441/7 ostatní plocha neplodná půda 251 177 208 1448 zahrada 250 1667 1658 251 94 1449 91 251 360 1450 98 1451 zahrada 250 1638 1615 251 118 1452 92 251 190 1453/1 4 251 1705 1453/2 1008 251 1993 1454 1708 251 209 1455 200 1239 532 1456 524 1239 2305 1457 2323 1239 122 1458 131 1239 2277 1459 1700
921 126 1460 133 921 2550 1461/1 1122 251 666 1461/2 720 104 317 1462 214 104 1309 1463 1043 104 2007 1464 1953 104 331 1465 288 104 2014 1466 2013 104 201 1467 197 104 165 1468 177 923 939 1469 272 467 1226 1471/1 4 467 4550 1488 86 251 5564 1489 1992 251 259 1490 16 ostatní ostatní plocha 766 1795 1514 komunikace 530 277/1 lesní pozemek 973 2076654 7972 277/3 lesní pozemek 769 14301 14382 277/6 ostatní plocha neplodná půda 10001 2730 1623 277/8 ostatní plocha sportoviště a rekreační 468 354 354 plocha manipulační ostatní plocha 277/9 plocha 469 330 330 Celkem 47783 Katastrální území: (724335, Podolí u Valašského Meziříčí) Číslo Číslo Číslo parcely Druh Způsob využití listu parcely podle pozemku pozemku podle vlastnict podle PK nebo podle KN KN ví KN jiných evidencí Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) 6 Výměra parcely v OP ZCHÚ (m 2 ) 869 lesní pozemek 201 2004 1120 876/3 lesní pozemek 181 799247 12534 Celkem 13654 Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
7 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky ZCHÚ plocha v ha vodní plochy trvalé travní y orná půda OP plocha v ha Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok ostatní zemědělské pozemky neplodná půda 2,9000 ostatní plochy 2,9000 ostatní způsoby využití zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 2,9000 Pozn.: Výměry se vypočítají z údajů uvedených v tabulkách v kapitole 1.3., uvádějí se v hektarech. Výměra ochranného pásma se uvádí jen v případě vyhlášeného OP a nevypisuje se v pravé části tabulky podle způsobu využití pozemku. 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: bez překrytí... chráněná krajinná oblast: bez překrytí... jiný typ chráněného území: bez překrytí... Natura 2000 ptačí oblast: bez překrytí evropsky významná lokalita: bez překrytí 1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace Pozn.: kategorie IUCN podle Zásad pro kategorizaci chráněných území na základě managementu (edice Planeta 2001).
8 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Paseka v nadmořské výšce 610 m s nadměrným výskytem jalovce, vřesu, plavuně a je posledním takovým územím v Hostýnských vrších. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název ekosystému T8.2A Sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce obecného podíl plochy v ZCHÚ (%) 35 popis ekosystému Biotop je zastoupen ve střední a jižní části lokality. Tato sekundární vegetace obecně vznikla po odlesnění na místech acidofilnich bučin a horských smrčin, zpravidla na opuštěných nebo ochuzených pastvinách a narušovaných okrajích cest. Půdy mají kyselou reakci. Dominantou je vřes obecný (Calluna vulgaris) spolu s borůvkou (Vaccinium myrtillus). Teplomilné byliny prakticky chybí, vyskytují se druhy acidofilních lesů jako např. metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a horských pastvin (např. metlice křivolakádeschampsia cespitosa, smilka tuhánardus stricta). Svaz TEF Genisto pilosaevaccinion Br.Bl. 1926: TEF01 VaccinioCallunetum vulgaris Buker 1942 B. druhy název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie ohroženívyhl. č.395/92 Sb./ČS* popis biotopu druhu Antennaria dioica (kociánek dvoudomý) jednotlivě, 2014. /C2 Biotop T8.2A. Střední část dílčí plochy A. Juniperus communis (jalovec obecný) desítky, 2014. /C3 Biotop T8.2A. Dílčí plocha A. Lycopodium clavatum (plavuň vidlačka) desítky, 2014. /C3 Biotop T8.2A. Střední část a jižní okraj dílčí plochy A. *vyhl. č.395/92 Sb.: KOkriticky ohrožený, SOsilně ohrožený a Oohrožený *ČS = Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. (Grulich, 2012) C2silně ohrožený a C3ohrožený
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Bez překryvu. 9 1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany je udržení nebo zlepšení stavu biotopu T8.2A Sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce, případně rozšířit jeho plochu a zároveň zachování příznivého stavu ohrožených druhů rostlin a živočichů.
10 2 ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Charakteristika území Lokalita se nachází 1,9 km východně od středu obce Rajnochovice a 1,7 km západně od obce Lázy, mezi vrcholy Klínec (668 n n.m.) a Kříbec (659 m n.m.). PP zaujímá severní okraj větší luční enklávy (cca 25 ha) v souvislém lesním u. 2.1.1 Geologie (podle Geologické mapy ČR) Většina území Alpskokarpatská horská soustava. Součást oblasti flyšového pásma vnějších západních Karpat. Území náleží do oblasti račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, souvrství zlínské, vrstvy rusavské. Oddělení eocén. Račanská jednotka je charakterizovaná střídáním slepenců, pískovců a jílovců, převládají však pevné pískovce. Genezesediment marinní. Horniny obecně: pískovec, jílovec, slepenec. Flyšové vrstvy s hrubozrnými, drobnými pískovci s polohami slepenců. Typ hornin: sediment zpevněný. Legenda dle mapy: 1902. Severní okraj Soustava: Český masiv pokryvné útvary a postvariské magmatity. Součást oblasti kvartéru. Genezedeluviální. Hornina: kamenitý až hlinitokamenitý sediment. Typ hornin: sediment nezpevněný. Zrnitost kamenitá až hlinitokamenitá. Legenda dle mapy: 13. 2.1.2 Geomorfologie (Bína et Demek, 2012) Zařazení území do geomorfologického systému je následující. Provincie: Západní Karpaty Soustava: Vnější Západní Karpaty Podsoustava: Západní Beskydy Celek: Hostýnsko vsetínská hornatina Podcelek: IXE1A2 Hostýnské vrchy Okrsek: Hošťálkovská vrchovina Popis: mírný jižně a východně orientovaný svah, v centrální část Hostýnských vrchů. 2.1.3 Nadmořská výška 602644 m n.m. 2.1.4 Pedologie /podle Půdní mapy ČR a taxonomického klasifikačního systému půd ČR (Němeček, 2013)/ Skupina půd: kambisoly Půdy s výrazným braunifikovaným či pelickým diagnostickým horizontem, vytvořeným v hlavním souvrství svahovin z přemístěných zvětralin pevných či zpevněných hornin či v analogickém souvrství jiných substrátů (zahliněné písky,
štěrkopísky), se širokou škálou zrnitosti, vyluhování a acidifikace, s možností výskytu všech typů nadložního humusu a několika typů humózních horizontů (melanický, umbrický, andický). Půdní typ: kambiem KA Většina plochy Subtyp: kambiem oglejená (KAg) Západní část území Subtyp: kambiem ma (KAma ) Varieta: mesobazická a 2.1.5 Klima (Quitt, 1971) Celé území náleží do klimatické oblasti MT2 (mírně teplé) s charakteristikou: Normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto. Přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. 2.1.6 Hydrologie Ve vlastním území se nenachází žádný vodní tok, nejbližší vodní tok, kterým je také lokalita odvodňována je bezejmenný levostranný přítok Jedovského potoka, tekoucí 120 m severovýchodně od hranice území. Jedovský potok se vlévá do Hrabovského potoka a ten pak po 500 m do Juhyně. Juhyně je přítokem Bečvy ústící do Moravy mezi Tovačovem a Troubkama. 2.1.7 Fytogeografie Z hlediska regionálněfytogeografického (Skalický, 1988) náleží území k: fytogeografické oblasti mezofytika /Mesophyticum/M, fytogeografickému obvodu Karpatského mezofytika /Mesophyticum Carpaticum/Karp. M, fytogeografickému okresu 81Hostýnské vrchy. 2.1.8 Biogeografické členění Podle Biogeografického členění České republiky (Culek [ed.], 1996) je území součástí biogeografického regionu 3.8. Hostýnské vrchy. Bioregion zahrnuje biocenózy 4.a 5. vegetačního stupně, tvořené typickými karpatskými bučinami, suťovými lesy a jejich náhradními stanovišti. Charakteristické je velké zastoupení subatlantských prvků a typických bučinných druhů. Zcela dnes převládají lesy, hlavně smrkové kultury, avšak zastoupení původních bučin je značné, místy i s přežívající jedlí. Culek [ed.] (2005) zařadil západní část území PP do biochory 5ZK (hřbety na pískovcovém flyši 5. v.s.) a východní do 4SK (svahy na pískovcovém flyši 4. v.s.). 5ZKreliéf je typický protáhlými, převážně úzkými, méně širšími hřbety rozsoch a horských skupin se sedly.svahy hřbetů jsou příkré. Skalní tvary a izolované skalní výchozy jsou hojnější a morfologicky významné v Hostýnském bioregionu. Jsou to izolované skalní výchozy vypreparovaných vrstev odolných 11
pískovců a slepenců s výškou i přes 10 m. Zpravidla se na nich vyskytují pseudokrasové jevy (i jeskyně). Mimo morfologicky významné skalní tvary je zde roztroušena celá řada menších skalních výchozů, často doprovázená kamenitými svahy až suťovisky. V půdním pokryvu Hostýnského bioregionu plošně převažují typické kambizemě, místy kyselé, středně těžké. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří ochuzené květnaté bučiny, které vzácně na živnějších stanovištích doplňují květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou. Nyní převažují rozsáhlé lesní komplexy ve kterých jsou vklíněny enklávy travních ůpůvodních luk a pastvin vzniklých odlesněním hřbetů během valašské kolonizace. 4SKreliéf je značně členitý, příkré svahy jsou členěny řadou hlubokých zářezů pramenných úseků vodních toků. Malá údolí oddělují svahové hřbety spadající příkře do údolí v horních částech svahů je řada pramenišť. Celkové převýšení svahů bývá značné. Vyskytují se skalní tvary, hlavně na svahových hřbítcích, nejhojněji v Hostýnském bioregionu. V půdním pokryvu Hostýnského bioregionu plošně převažují typické kambizemě, slabě kyselé, středně těžké. Ostrůvkovitě se kolem pramenišť vyskytují gleje, kolem výchozů podložních hornin rankery a koluviální kamenité půdy až sutě. V údolích podél vodních toků vznikly úzké pásy fluvizemí typických až glejových, omezeně též gleje. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří květnaté kyčelnicové bučiny (DentarioenneaphylliFagetum), které na okyselených mírných svazích a kyselých pískovcích přecházejí v bikové bučiny (LuzuloFagetum). K úpatím, zvláště v jižněji položených regionech, naopak přecházejí v ostřicové bučiny (Carici pilosaefagetum). Pro Hostýnský bioregion jsou typické středně bohaté kostřevové bučiny (Festuco altissimaefagetum). Na prudkých sklonech, zejména severního kvadrantu, najdeme suťové lesy, zpravidla měsíčnicové javořiny (LunarioAceretum). Lesní prameniště hostí y blízké asociaci Carici remotaefraxinetum, potoční nivy olšiny nejspíše asociace Arunco silvestrisalnetum glutinosae. Na odlesněných stanovištích zpravidla bývaly přepásané louky svazu Cynosurion, často s roztroušenými prameništi, v nivách potoků vlhké louky svazu Calthion. Do rozsáhlých lesních komplexů jsou vklíněny enklávy luk a pastvin s hojným výskytem rozptýlené dřevinné zeleně. Louky a pastviny vznikly odlesněním během valašské kolonizace. Dnes jejich využívání ustupuje. 2.1.9 Potenciální vegetace Podle Mikyšky (1968): Z hlediska rekonstruované přirozené vegetace se v předmětném území nachází společenstvo: Květnaté bučiny (Fagion Luquet 1926 em. Pawlowski 1928). Podle Neuhäuslové et al. (1997, 1998) Podle mapy potencionální přirozené vegetace se v předmětném území nachází společenstvo: Květnaté bučiny (EuFagenion) 18. Bučina s kyčelnicí devítilistou (DentarioenneaphylliFagetum). 12
13 2.1.10 Fyziotyp aktuální vegetace (Petříček,1999) AT (acidofilní travinná a keříčková společenstva), KU (lesní kulticenózy, akátiny a paseková společenstva), RU (ruderální společenstva). 2.1.11 Typ mapovací jednotky (Pellantová et al., 1994) 1.a: přirozené a přírodě blízké louky, pastviny, vzniklé odlesněním, udržované kosením, nehnojené. 2.1.12 Typ aktuální vegetace (Vondrušková, 1994) louky a pastviny přirozené a přírodě blízkéextenzivně využívané, často neoratelné, s významným podílem přirozeně rostoucích druhů, resp. s chráněnými či ohroženými druhy, bez úpravy vodního režimu a intenzivního hnojení, kosené i nepravidelně. 2.1.13 Lesnická typologie (KOLEKTIV, 2000) Lokalitu obklopuje lesní, který je z větší části zařazen do typologické jednotky 4K5. Lesní vegetační stupeň 4 bukový, 350(450)680 m n.m., prům. teplota 6,47,9 ºC, roční srážky 750 930 mm, vegetační doba (dny nad 10 ºC) 130175, Tabulka 1: Lesní typy v ochranném pásmu zájmového území (KOLEKTIV, 1999). Lesní Přirozená Název lesního typu Cílový hospodářský soubor typ druhová skladba 4K5 KYSELÁ BUČINA mechová BK7 JD2 DB1 43 Kyselá stanoviště středních poloh 2.1.14 Přehled zvláště chráněných nebo významných druhů rostlin a živočichů Tabulka 2: Zvláště chráněné a významné druhy rostlin. název druhu Calluna vulgaris (vřes obecný) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Desítkystovky (keříků). 2014. kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb./ČS* / popis biotopu druhu, další poznámky Biotop T8.2A. Po celé dílčí ploše A. *vyhl. č.395/92 Sb.: KOkriticky ohrožený, SOsilně ohrožený a Oohrožený ČS = Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Procházka (2001).
Tabulka 3: Zvláště chráněné a významné druhy živočichů. název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Ciconia nigra (čáp černý) 1 ex., 8.6. 2014 Corvus corax (krkavec velký) Ficedula albicollis (lejsek bělokrký) Jynx torquilla (krutihlav obecný) Lanius collurio (ťuhýk obecný) Turdus torquatus (kos horský) Zootoca vivipara vivipara (ještěrka živorodá) 2 ex, 2014 12 páry, 25.5.2008 (P. Pavelčík). 1 samec, 25.5.2008 (P. Pavelčík). 1 ex., 2014 1 pár, 25.5.2008 (P. Pavelčík). 3 ex., 2014 /NTtéměř ohrožený O/NTtéměř ohrožený kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb./ČS SO/VUzranitelný O/VUzranitelný SO/VUzranitelný SO/Oohrožený SO/NTtéměř ohrožený 14 popis biotopu druhu, další poznámky Pouze přelet. Biotop X12ANálety pionýrských dřevin, ochranářsky významné y. Pouze přelet. Hnízdí v PP a okolí 1 samec poletuje kolem budky pověšené na chatě, Hlasové projevy, ovocné stromy pod PP. Těsně za hranicí PP. Hnízdí v okolí PP. Pozorováni samec i samice při sběru potravy na loucezaletují do lesa těsně pod PP. Při příjezdu od osady Podolí Lázy zaznamenán zpěv dalších 3 samců na okraji lesa. Od parkoviště nad osadou po vřesoviště minim. 5 párů. Biotop T8.2A. *vyhl. č.395/92 Sb.: KOkriticky ohrožený, SOsilně ohrožený a Oohrožený ČS = Červený seznam ohrožených druhů České republiky (Plesník, Hanzal et Brejšková, 2003). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Coufalík (1977) popisuje, že lokalita CHPV od roku 1960 zarůstala smrky, které byly vzhledem k velkému množství zde rostoucích jalovců před 6 lety (t.j. v roce 1982) smýceny, aby bylo dosaženo vyššího slunečního osvětlení. V závěru pak uvádí, že lokalita potřebuje občas prosvětlení od náletu bříz a smrků. Výrazným negativním zásahem do území bylo povolení výstavby dvou chat (v roce 1980před vyhlášením ochrany). V prohlášení z roku 1982 k vyhlášení ochrany území se konstatuje, že území je nikým neobhospodařované. V podmínkách ochrany bylo dále stanoveno, že
na území není dovoleno kosení trávy a lokalita potřebuje tč. prosvětlení v částech, kde roste jalovec a vřes. V části, kde roste plavuň mělo jít jen o umírněné prosvětlení. Unar (1992) v plánu péče uvádí jako negativní vlivy zarůstání smrkem a břízou, ústup vřesu a plavuně v důsledku šíření konkurenčně silnějších bylinných druhů a výsadbu cizokrajných dřevin (Picea pungens) v prostoru CHÚ (v okolí chaty). V zimě v letech 1998/1999 bylo provedeno v současné dílčí ploše A odstranění části smrkového a březového náletu (včetně vzrostlých stromů). Drobný nálet byl odstraněn a část dílčí plochy A byla poprvé celá posečena v roce 2001. Od té doby probíhá sečení již pravidelně. V roce 2002 byla provedena v části dílčí plochy A likvidace části u ostružiníkuroundupem a plocha posečena, včetně drobného náletu. V roce 2003 bylo mimo obvyklého sečení provedeno na části plochy asanační sečení třtiny a ostružiníku. Kácení náletu smrků a bříz (cca 50 stromů o průměru 3060 cm) bylo provedeno v únoru 2004. V únorubřeznu 2009 byly také káceny vzrostlé smrky a břízy a to zejména v okrajových částech dílčí plochy A, takže došlo k jejímu zvětšení na současnou výměru. V další fázi managementu je nutné provádět v dílčí ploše A pravidelné sečení (v ideálním případě zajistit pastvu) a omezovat y ostružiníku a nálety dřevin, zejména na jejích okrajích. Vhodným zásahem bude odstranění vzrostlých stromů (především smrků a bříz) v dílčích plochách C2 a B1, resp. C1. b) lesní hospodaření V PP nejsou lesní pozemky. c) zemědělské hospodaření Podle ústních údajů majitelky hospodářské usedlosti nacházející se pod PP, probíhala v území cca do 70. let extenzivní pastva ovcí. d) myslivost Zájmové území je součástí honitby 7201210003Bílová. Poškození lokality a ohrožených druhů rostlin (narozdíl od podobných lokalit v okolí) vlivem vysokých stavů zvěře nebylo dosud zaznamenáno. e) rekreační a sportovní využití PP prochází červeně značené turistická trasa (RajnochoviceValašské Meziříčí), poškození území nebylo v souvislosti s jejím využíváním zjištěno. Současné škodlivé vlivy a nevhodné jevy; současná ohrožení 1. Výsadba nepůvodních druhů rostlin a parkování v okolí chat v ochranném pásmu PP. Předpokládaná ohrožení v budoucnosti 1. Ponechání samovolnému vývoji a nástup sukcese (nálet SM, BŘ, ostružiníku a konkurenčně silných druhů, např. Calamagrostis epigeios). 2. Neprovádění plánem péče stanoveného managementu. 15
3. Výsadba nepůvodních rostlin v prostoru chat (v ochranném pásmu PP), které by se mohly rozšířit do PP. 4. Poškození území vlivem zvýšeného turistického ruchu a aktivitami chatařů. 5. Lesnické obhospodařování sousedních pozemků a s ním související možné pojezdy lesní techniky přes plochu PP, přibližování dřeva, ponechávání klestu atd. 16 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územním plán obce Rajnochovice. Zde je plocha PP podle funkčního členění zařazena do ploch přírodních, nachází se v nezastavitelném území. Oblastní plán rozvoje lesa. PLO 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Platnost 20002019. Lesní hospodářský plán, platnost 1.1. 2012 31.12. 2021. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o nelesních pozemcích Území PP je tvořeno dvěma pozemky, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako ostatní plochaneplodná půda. Lokalita má zčásti charakter kosené lesní loučkypastviny. Druhá část lokality je lá souvislým em dřevin náletového původu. V současné době probíhá na části bez náletu management dle požadavků ochrany přírody ve kterém je žádoucí pokračovat. 2.4.2 Přehled dílčích ploch Pro potřebu plánování jednotlivých zásahů v území byla jeho plocha rozdělena do šesti dílčích ploch. Toto členění vycházelo z charakteru a především rozmístění biotopů na ploše území. Z praktických důvodů zjednodušení popisů v příslušných tabulkách a popisu plánovaných opatření byly dílčí plochy se stejnými biotopy sdruženy. Tabulka 4: Přehled dílčích ploch Dílčí plocha Výměra % Biotop A 10217 35,2 T8.2A B1 717 2,5 X12A C1 1914 6,6 X12A D2 10977 37,9 X12A C2 1558 5,4 X12A D1 3617 12,5 X12A
Dílčí plocha A (1,0217 ha) Na ploše se nachází předmět ochrany biotop T8.2A Sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce obecného. Plocha zaujímá střední část území PP. Společenstvo je vyvinuté v typické formě, byly v něm zaznamenány charakteristické druhy. Dílčí plocha B1 (0,0717 ha) Plocha sousedí s plochou A ve střední části. Plocha je zarostená náletovými dřevinami, v rozvolněném zápoji. Dílčí plochy C1 a C2 (0,1914 a 0,1558 ha, celkem 0,3472 ha) Nachází se na okraji nejcennější dílčí plochy A, zápoj dřevin je minimálně rozvolněný. Po odstranění náletu by mohlo dojít k postupnému rozšíření travních společenstev, odstraněním u z dílčí plochy C1 dojde navíc ke snížení zastínění okrajové části plochy A. Dílčí plochy D1 a D2 (0,3617 a 10977 ha, celkem 1,4594 ha. Plochy zcela zarostené náletovými dřevinami bez významných druhů. Příloha č. T1: Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V zimě 1998/1999 bylo provedeno v současné dílčí ploše A odstranění části smrkového a březového náletu (včetně vzrostlých stromů). Drobný nálet byl odstraněn a část dílčí plochy A byla poprvé celá posečena v roce 2001. Od té doby probíhá sečení již pravidelně. V roce 2002 byla provedena v části dílčí plochy A likvidace části u ostružiníkuroundupem a plocha posečena, včetně drobného náletu. V roce 2003 bylo mimo obvyklého sečení provedeno na části plochy asanační sečení třtiny a ostružiníku. V únoru 2004 došlo ke kácení náletu smrků a bříz (cca 50 stromů o průměru 3060 cm). V únorubřeznu 2009 byly skáceny vzrostlé smrky a to zejména v okrajových částech dílčí plochy A, takže byla zvětšena na současnou výměru. V další fázi managementu je nutné provádět v dílčí ploše A pravidelné sečení (v ideálním případě zajistit pastvu) a omezovat y ostružiníku a nálety dřevin, zejména na jejích okrajích. Vhodným zásahem bude odstranění vzrostlých stromů (především SM, BŘ) v dílčích plochách C2 a B1, resp. C1. 17 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Kolize se nepředpokládají.
18 3 PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Tak jak je uvedeno i výše jsou biotopy a populace zvláště chráněných druhů rostlin v PP ohroženy zejména zánikem hospodařeníponecháním samovolnému vývoji. Současný způsob hospodařeníjednoroční sečení a odstraňování náletu se na základě botanického vyhodnocení jeví obecně jako vhodný. V ideálním případě by bylo vhodné jeho střídání s pastvou. Lze doporučit jeho pokračovánípravidelné kosení a dále odstranění náletů, včetně vzrostlých dřevin z části plochy PP. Podrobnější popis opatření podle dílčích ploch je uveden v příloze č. T1. V budoucnu bude žádoucí z důvodu dalšího omezení zástinu lokality odstranit vzrostlé dřeviny dřevin na okraji současné louky, a pro zvětšení plochy s předmětem ochrany plošné odstranění náletu v některých dílčích plochách. Nežádoucí je umísťování mysliveckých zařízení, krmelišť a vjíždění mechanizace na plochu PP. Předpokládaným ohrožením v budoucnu by mohlo být poškození v souvislosti s lesnickým hospodařením na okolních pozemcích a existencí dvou chat v bezprostřední blízkosti PP. Druh managementu: SEČENÍ Zdůvodnění a popis: Sečení je tradiční způsob obhospodařování podhorských luk. Zachovává bezlesý charakter území, udržuje druhovou pestrost a charakter krajiny. Při vlastním provedení seče je nezbytné dodržovat následující zásady: Provádět seč ručně křovinořezem/kosou na dílčí ploše v termínu a frekvenci stanovených v příloze č. T1 Pokosenou trávu je doporučeno sušit na ploše (pokud není příliš vlhká) a hrabat a odklízet až suché seno Pokosenou biomasu a seno nenechávat na ploše ležet déle jak 10 dní. Termín seče je stanoven na dobu, kdy bude mít stále ještě účinný efekt na potlačení konkurenčně silných druhů a potřebný transport živin z ekosystému a zároveň nebude v rozporu s dalšími předměty ochrany. Druh managementu: ODSTRAŇOVÁNÍ NÁLETOVÝCH DŘEVIN, PROSVĚTLENÍ POROSTŮ Zdůvodnění a popis: Likvidace náletových dřevin respektive prosvětlení zapojených lesních ů je žádoucí vzhledem k zachování nelesních společenstev v maximálním možném rozsahu jako předmětu ochrany ZCHÚ. Přílišný zástin dřevinami vede k degradaci světlomilných společenstev a k redukci až zániku populací řady vzácných a ohrožených druhů rostlin. K prosvětlení by mělo docházet hlavně na kontaktu s lučním em. Rozvolněné y jsou potenciálně významným biotopem především pro řadu
druhů živočichů (v některých případech i rostlin a rostlinných společenstev) v současnosti ustupujících či vzácných a ohrožených. Tento typ biotopů obecně z naší krajiny velmi rychle mizí. Odstraňování dřevin je třeba provádět v období vegetačního klidu, nejlépe v podzimních a zimních měsících (cca od 1. 11. do 31. 3.). Druh managementu: PASTVA Zdůvodnění a popis: Pastva je vhodným a tradičním způsobem obhospodařování podhorských trávníků. Její realizace ale naráží na nedostupnost ZCHÚ a jejího celkového zajištění, např. spolehlivému zamezení útěku zvířat do okolních lesních ů. Lokalita je velmi těžko dostupná a izolovaná. Případná pastva musí být provedena tak, aby docházelo k postupnému vypasení plochy. Jednalo by se spíše o krátkodobou intenzivní pastvu ve vymezené části. Tabulka 5: Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Sečení se sušením píce, sečení s odklízením biomasy (kompostování za okrajem lokality, odvoz). Vhodný interval 1x/rok Minimální interval Obecně 1x/2roky. Prac. nástroj/hosp. zvíře Ruční nástroje (křovinořezy, sekačky, kosa) Kalendář pro management v dílčí ploše A červenčervenec (dle stavu vegetace tak aby došlo k potlačení dominantních trav). Sečení a odklízení biomasy, je nutné provést ručně. Pro zachování druhové pestrosti je doporučována minimální výška posečeného u 68 cm. Maximální doporučovaná výška je 12 cm. Biomasa musí být z plochy co nejdříve odklizena (do 10 dnů od provedení seče), případně seno odvezeno ihned po usušení (za předpokladu, provádění klasického sušení Upřesňující podmínky píce). Pokud počasí nedovolí provést dosušení je rovněž nutné odklidit biomasu z plochy PP co nejdříve. Je možné provést kompostování biomasy a to v menších kupkách při okraji lokality. Tyto kupky mohou být využívány obojživelníky a plazi. Je nutné zamezit dalšímu rozšiřování ů dřevin včetně keřů (mimo jalovce obecného a vřesu). Nelze přihnojovat a vápnit. Lokalizace Dílčí plocha A, po odstranění náletu dílčí plochy B1, C1 a C2 19 Jednorázová pastva (ale ani kontinuální či rotační není Typ managementu vyloučena). Odstraňování dřevin náletových, vyvětvování. Vhodný interval 5x za dobu platnosti plánu péče. V případě rotační pastvy 3 cykly za sezónu. Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Ovce, kozy. Kalendář pro management Obecně květenzáří.
20 Upřesňující podmínky Lokalizace Zahájení pastvy po oschnutí povrchu terénu, při minimální výšce travního u cca 5 cm a maximální cca 10 cm. Rotační pastva (honová nebo oplůtková) v intervalech zhruba 2 3 týdnů s mezerou 2 3 týdnů pro obrůstání ů. Ochrana ploch s koncentrovaným výskytem ohrožených druhů rostlin. Pasení kozami a ovcemi v poměru 1:2 (3). Dílčí plocha A, po odstranění náletu dílčí plochy B1, C1 a C2 Typ managementu Odstraňování dřevin náletových, suchých a poškozených, vyvětvování. Vhodný interval Dle potřeby, aby nedošlo ke zvýšení zastínění lokality nebo zmenšení její plochy. Minimální interval Obecně 1x za období platnosti plánu péče. Prac. nástroj/hosp. zvíře Obecně ruční nástroje (motorové pily,křovinořezy). Kalendář pro management Celoročně, kácení větších dřevin v době vegetačního klidu. Biomasu (těžební zbytky) odstranit mimo lokalitu, případné pálení provést přednostně mimo území PP Upřesňující podmínky nebo na stezce procházející mezi chatami. V případě nemožnosti jiného řešení potlačení výmladnosti a ů ostružiníku lokální aplikace Roundupu. Lokalizace Dílčí plocha B1, C1 a C2, okrajové části díl. plochy A. Péče o rostliny Zásady péče jsou uvedeny v tabulce č.5, není nutné stanovovat speciální podmínky. Péče o živočichy Vzhledem k výskytu plazů je nutné citlivě přistupovat k realizaci managementu na lokalitě. Mělo by být prováděno ruční sečení, při kterém je lépe použít křovinořezy než sekačky. Ideální je použití kosy. Ke zmenšení rizika případného zranění nebo usmrcení plazů je možné lokalitu vzhledem k její menší velikosti těsně před sečí prohlédnout a nalezené plazy přemístit za její okraj, případně na již posečenou část. Hospodářsky by bylo možné lze plochu využívat k produkci sena při dodržení výše uvedených zásad. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Plánované zásahy jsou uvedeny v příloze č. T1. Příloha č. T1: Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Při lesním hospodaření v ochranném pásmu nevyužívat plochu PP pro pojíždění lesnické ani jiné mechanizace a neukládat zde dřevo z těžby nebo těžební zbytky. Neumísťovat myslivecká zařízení, krmeliště a nepřikrmovat zvěř. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Pruhové značení bude v průběhu platnosti plánu péče obnovováno. Dále bude prováděna oprava resp. výměna označovacích tabulí se státním znakem, které byly instalovány již v roce 1999. 3.4 Návrhy potřebných administrativněsprávních opatření v území Pro realizaci plánu péče nebudou tato opatření nutná. Pouze v případě kácení dřevin s průměrem nebo plochou větší než je stanoveno ve vyhlášce č.189/2013 Sb. je nutné povolení ke kácení dřevin. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Územím prochází stávající turistická trasa a v bezprostřední blízkosti se nachází dvě chaty. Mimo této trasy, která vede po stávající stezce, by nemělo být do území vstupováno. Zásady ochrany lokality by mohli být uvedeny na případné informační tabuli. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území by mohlo být využito pouze k odborným exkurzím, při vyloučení poškození předmětů ochrany (např. sešlapem). Případnou informační tabuli by bylo možné umístit při vstupu do území u turistické trasy. 21 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V druhé polovině období platnosti plánu péče minimálně 2 roky před koncem platnosti provést botanický průzkum (včetně fytocenologie). Vyhotovit inventarizační průzkum entomologický. Průběžně monitorovat velikost a stav populací zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů a zachovalost biotopů.
22 4 ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Příloha č. T2: Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací BÍNA, Jan et Jaromír DEMEK. 2012. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1.vyd. Praha: Academia, 343 s. ISBN 9788020020260. CULEK, Martin [ed.]. 1996. Biogeografické členění České republiky. 1.vyd. Praha: Enigma, 347 s. ISBN 8085368803. CULEK, Martin [ed.]. 2005. Biogeografické členění České republiky II. díl. 1.vyd. Praha: AOPK ČR, 590 s. ISBN 8086064824. GRULICH, Vít. 2012: Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia: časopis české botanické společnosti, Praha: Česká botanická společnost, roč. 84, č. 3, s. 631 645. ISSN 00327786. GUTH, Jiří. 2002. Metodiky mapování biotopů soustavy NATURA 2000 a SMARAGD (metodiky podrobného a kontextového mapování). 3. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 35 s. HÁJKOVÁ, Alice, Alexandra KLAUDISOVÁ et Jiří SÁDLO [eds.]. 2004. Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA XII, 3/2004. Praha: Ministerstvo životního prostředí. ISSN 12133393. CHYTRÝ, Milan, Tomáš KUČERA et Martin KOČÍ, Martin [eds.], 2001. Katalog biotopů České republiky: interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a Smaragd. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 304 s. ISBN 8086064557. CHYTRÝ, Milan, Tomáš KUČERA, Martin KOČÍ, Vít GRULICH et Pavel LUSTYK, [eds.]. 2010. Katalog biotopů České republiky. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 445 s. ISBN 97880874570203. KOLEKTIV. 1999. Oblastní plán rozvoje lesa. PLO 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Platnost 20002019. ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka FrýdekMístek. KOLEKTIV. 2001. Zásady pro kategorizaci chráněných území na základě managementu. 2. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí. Planeta IX,5/2001: 120. ISSN 12133396. KUBÁT, Karel, Lubomír HROUDA, Jindřich CHRTEK, jun., Zdeněk KAPLAN, Jan KIRSCHNER et Jan ŠTĚPÁNEK (ed.). 2002. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia. LUSTYK, Pavel et Jiří GUTH. 2013. Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 32 s.
MARHOUL, Pavel et Danuše TUROŇOVÁ [eds.]. 2008. Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 161 s. ISBN 9788087051382. MIKYŠKA, Rudolf et al.. 1968. Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. 1. vyd. Praha: Academia, 204 s. MORAVEC, Jaroslav. et al. 1994. Fytocenologie. 1. vyd. Praha: Academia, 403 s. ISBN 80200 04572. MORAVEC, Jaroslav et al. 1995. Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Litoměřice: Severoč. Přír., suppl.: 1206. MŽP ČR. 2013. Osnovy plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. Praha: MŽP ČR. [online] [vid. 15. říjen 2013]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/osnova_planu_pece. NĚMEČEK, Jan, et al. 2004. Elektronický taxonomický klasifikační systém půd ČR. Taxonomický klasifikační systém půd ČR. [Online] Beneta.cz, s.r.o., ÚVT, s.r.o., [vid. 18.6.2013] Dostupné z: http://klasifikace.pedologie.cz/ NEUHÄUSLOVÁ, Zdenka, Jaroslav MORAVEC, Milan CHYTRÝ, Jiří SÁDLO, Kamil RYBNÍČEK, Jiří KOLBEK et Jaroslav JIRÁSEK. 1997. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Průhonice: Botanický ústav AV ČR. 1 s. NEUHÄUSLOVÁ, Zdenka et al. 1998. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Textová část. Praha: Academia. 341 s. ISBN 8020006877 PELLANTOVÁ, Jana et al. 1994. Metodika mapování krajiny. Brno: ČÚOP. 44 s. PETŘÍČEK, Václav, et al. 1999. Péče o chráněná území. I. Nelesní společenstva. Praha: AOPK ČR. 451 s. PROCHÁZKA, František [ed.]. 2001. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav roce 2000). Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 146 s., Příroda, sv. 18. ISBN 8086064522 PLESNÍK, Jan, Vladimír HANZAL et Lucie BREJŠKOVÁ [eds.]. 2003. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 184 s., Obratlovci. Příroda, sv. 22. ISBN 8086064336 QUITT, Evžen. 1971. Klimatické oblasti ČSSR. Brno: GÚ ČSAV. Academia, Studia Geographica 16, 73 s. Rezervační knihy a inventarizační průzkumy MChÚ nacházející se v oblasti Hostýnských vrchů. Dep. in KÚ Zlín et. MěÚ OŽP Bystřice pod Hostýnem. SKALICKÝ, Vladimír, 1988. Regionálně fytogeografické členění České republiky. In. Hejný Slavomil et Slavík Bohumil [eds.]: Květena České socialistické republiky 1. Praha: Academia, pp. 103121. SPITZER, Lukáš et Ondřej KONVIČKA. 2010. Rozšíření střevlíka Carabus variolosus, Fabr. (Coleoptera: Carabidae) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika) s poznámkami k jeho biologii. Opava: Časopis Slezského muzea Opava. č. 59. s.5970. ISSN 12113026. SVAČINA, Tomáš. 2001. Lesnický inventarizační průzkum PR Tesák (včetně fytocenologie a typologie). Studie ČSPOP. Dep. in OKÚRŽP v Kroměříži et ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. VONDRUŠKOVÁ, Helena et al. 1994. Metodika mapování krajiny. Praha: ČÚOP a MŽP. 55 s. 23
24 LEGISLATIVA Nařízení vlády č.22/2005 Sb. ze dne 15. prosince 2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast Hostýnské vrchy a příloha č.2. Příloha č.2 k nařízení vlády č.22/2005 Sb. Nařízení vlády č.318/2013 Sb. ze dne 21. srpna 2013 o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit Příloha č. 977 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb. Směrnice Rady č.92/43/ehs o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Vyhláška č.64/2011 Sb. o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území Zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb. ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny v platném znění. SOFTWARE QGIS, ver. 2.0.1, dostupné z http://qgis.org/en/site/forusers/download.html ze dne 5.9.2013 JANITOR, (JanMap), ver. 2.6.4, dostupné z http:// http://janitor.cenia.cz/www/j2_dwnview.php?idmn=19&lang=cze ze dne 4.7.2014 MAPOVÉ A DALŠÍ PODKLADY, DATABÁZE DISOP, 2013. Databázový informační systém ochrany přírody. Chvalčov: ČSPOP Geologická mapa České republiky 1 : 50 000 (GEOČR50), [online]. [vid. 21. září 2014]. Dostupné z: http://ags1.geology.cz/arcgis/services/rebilance/geocr50_wms/mapserver/wmsserve r, Česká geologická služba Geoportál LČR [WMS]Porostní mapalhp 2013, [online]. [vid. 25. říjen 2013]. Dostupné z: http://geoportal.lesycr.cz/wms_lhp_facade/wmservice.aspx?sid=10122013_05544343 550000000_ODPOLEDNE_012135887935, Lesy ČR, s.p. Mapomat, [online]. [vid. 21. září 2014]. Dostupné z: http://mapy.nature.cz/, AOPK ČR.
OPRLTypologická mapa, [online]. [vid. 28. září 2014]. Dostupné z: http://geoportal1.uhul.cz/wms_oprl et http://geoportal1.uhul.cz/oprlmap/, ÚHÚL Půdní mapa České republiky 1 : 50 000, AOPK ČR et ČÚZK Účelová katastrální mapa Zlínského kraje, Zlínský kraj terénní průzkumy 25 4.3 Seznam použitých symbolů a zkratek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČR EVL evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 OP ochrana přírody PP přírodní památka ÚKM Účelová katastrální mapa Zlínského kraje WMS Web Map Service ZCHÚ zvláště chráněné území
26 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Lesní typy v ochranném pásmu zájmového území (KOLEKTIV, 1999).... 13 Tabulka 2: Zvláště chráněné a významné druhy rostlin... 13 Tabulka 3: Zvláště chráněné a významné druhy živočichů.... 14 Tabulka 4: Přehled dílčích ploch... 16 Tabulka 5: Rámcová směrnice péče o nelesní plochy... 19
27 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území... 4 Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma... 6 Příloha č. T1: Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů... 17 Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch... 17 Příloha č. T1: Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů... 20 Příloha č. T2: Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)... 22 Příloha č.f1: Fotodokumentace Příloha č.e1: Elektronická příloha Obsahem přiloženého CD nosiče je textová část zprávy ve formátu *.doc a *.pdf, mapové přílohy ve formátu *.pdf a vektorové vrstvy ve formátu.shp (v adresáři MAPY SHP).