UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Podobné dokumenty
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

M A T U R I T N Í T É M A T A

Okruhy otázek ke zkoušce

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

1. ročník Počet hodin

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

Maturitní témata BIOLOGIE

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Seminář z chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2019/2020. Obor vzdělání: M/04 Zdravotnické lyceum Forma vzdělání: denní

Základní chemické pojmy

2

Složení a struktura atomu Charakteristika elementárních částic. Modely atomu. Izotopy a nuklidy. Atomové jádro -

MATURITNÍ TÉMATA - CHEMIE. Školní rok 2012 / 2013 Třídy 4. a oktáva

Chemie Ch3 volitelný předmět pro 4. ročník

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Nymburk

Maturitní zkouška z Biologie 2016 Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice

Témata povinných a nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky pro školní rok 2013/2014. Biologie (4. A)

MUDRstart - Intenzivní přípravný kurz na medicínu. Brno, Praha, Bratislava, Ostrava

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE

Obecná biologie Obecné vlastnosti živých soustav Uspořádání živých soustav

obecné vlastnosti živých soustav soustav teorie evoluce Zeměpis, Dějepis 1. ročník prokaryotní a eukaryotní buňka buňka - stavba a funkce

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Biologie a chemie. dvouletý volitelný předmět

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Cvičení z biologie a chemie dvouletý volitelný předmět

6.10 Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh Seminář a cvičení z biologie

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník. Schéma témat profilové části maturitní zkoušky z předmětu CHEMIE

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova

Chemie - Septima, 3. ročník

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Sylabus kurzu: Biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

36-47-M/01 Chovatelství

Učební osnovy předmětu Biologie

Maturitní témata z biologie

Chemická reaktivita NK.

Okruhy pro opravnou zkoušku (zkoušku v náhradním termínu) z chemie 8.ročník: 1. Směs: definice, rozdělení směsí, filtrace, destilace, krystalizace

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

Tematický plán učiva BIOLOGIE

TEMATICKÝ PLÁN. září. říjen listopad prosinec

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Ekologická, fyziologická a fylogenetická charakteristika přírody, botanika První ročník a kvinta

5.11 BIOLOGIE. 3. ročník / septima. 2. ročník / sexta

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od do

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Mezipředmětové přesahy a vazby existují zejména směrem k chemii, ale i fyzice a zeměpisu.

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Biologie - Septima, 3. ročník

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

Vznik a vývoj života na Zemi

Mezipředmětové přesahy a vazby existují zejména směrem k chemii, ale i fyzice a zeměpisu.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání M/01 Technické lyceum STROJNICTVÍ

Digitální učební materiál

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu:

5.6.3 Přírodopis povinný předmět

Tabulace učebního plánu

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

Biologie - Kvinta, 1. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Seznam tématických celků a mikrocelků databáze Ve dvou se to lépe táhne

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Mezipředmětové přesahy a vazby existují zejména směrem k chemii, ale i fyzice a zeměpisu.

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda

Transkript:

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů. Přehled říší a jejich hlavní charakteristiky. 2. Chemické složení živých soustav. Biogenní prvky. Anorganické a organické látky. Biopolymery. 3. Viry. Znaky charakterizující podbuněčné formy života. Bakteriální viry. Stavba a reprodukce bakteriofágů. Živočišné a rostlinné viry. Lytický a lyzogenní cyklus. DNA a RNA viry. Onemocnění člověka způsobená viry, onkogenní viry. 4. Prokaryotní organismy. Charakteristika a původ prokaryot, prokaryotní buňka. Bakterie, sinice, Archea. Klasifikace bakterií podle tvaru. Způsoby výživy. Výskyt a význam bakterií v přírodě. Zdravotnický význam baktérií, bakteriální choroby. Mikrobiální genetika: bakteriální chromozom, plazmidy, konjugace, transformace, transdukce. Využití baktérií ve výzkumu a v biotechnologiích. 5. Eukaryotní organismy. Původ eukaryot. Stavba eukaryotní buňky. Jádro. Membránové organely a jejich funkce. Cytoskelet a jeho funkce. Původ mitochondrií a plastidů. Rozdíly mezi buňkou rostlinnou a živočišnou. Základní děje na buněčné úrovni. Výživa eukaryotních buněk. Mechanismy transportu látek v buňce. Osmotické jevy. Buněčný cyklus a jeho regulace. Dělení buněk, mitóza, meióza. Buněčný metabolismus. Enzymy. Metabolismus tuků, cukrů a bílkovin. Bioenergetika: získávání energie, kvašení, dýchání, význam ATP. 6. Rostliny. Stavba a funkce rostlin. Pletiva a orgány rostlin. Minerální výživa rostlin. Látkový a energetický metabolismus rostlin. Fotosyntéza. Růst a vývoj rostlin. Rostliny a prostředí. Systém a evoluce rostlin 7. Houby. Charakteristika říše hub. Systém a evoluce hub. Význam hub v přírodě a pro člověka. 8. Živočichové. Systém a evoluce živočichů. Vznik mnohobuněčnosti. Přehled základních skupin živočišné říše. Zdravotnicky významní prvoci. Fylogenetický vývoj orgánových soustav. Fyziologie živočichů. Rozmnožování. Ontogenetický vývoj. Zárodečné listy a jejich deriváty. Vývoj přímý a nepřímý. Živočichové a prostředí. Chování živočichů. Rozšíření živočichů na Zemi. Vývojově, zdravotnicky a hospodářsky významné druhy, medicínsky významní parazité. 9. Biologie člověka. Fylogenetický vývoj člověka. Anatomie a fyziologie lidského organismu. Tkáně. Opěrná a pohybová soustava. Oběhová a mízní soustava. Tělní tekutiny. Krev. Dýchací soustava. Trávící soustava. Metabolismus. Kůže a kožní deriváty. Tělesná teplota a její řízení. Vylučovací soustava. Stavba a funkce nervové soustavy. Soustava endokrinních žláz a funkce jednotlivých hormonů. Smyslové orgány. Receptory. Imunita. Mechanismy nespecifické a specifické imunity. Rozmnožování. Rozmnožovací soustava ženy a muže. Oogeneze a spermatogeneze. Oplození. Vývoj jedince. Ontogeneze člověka. Zdraví člověka. Výživa. Toxikománie, alkoholismus. Pohlavně přenosné choroby. Vliv vnějšího prostředí na zdraví člověka. Významné medicínské objevy. Etické problémy, význam prevence v medicíně. 10. Genetika. Molekulární základy dědičnosti. Stavba nukleových kyselin. Genom prokaryot a eukaryot. Ultrastruktura a morfologie lidských chromozomů. Replikace, transkripce, translace. Genetický kód. Mendelovy zákony. Genetický význam meiózy. Genová vazba.. Rekombinace genů. Genové interakce. Gonozómy a pohlaví. Dědičnost autozomální a gonozomální. Maternální dědičnost. Dědičnost kvantitativních znaků. Geny malého a velkého účinku, variabilita fenotypu. Genetika populací, použití Hardy-Weinbergova zákona. Mutace a mutageny. Mutace vedoucí ke vzniku nádorů, karcinogeny. Teratogeny. Genetika člověka a její metody: rodokmenová, výzkum dvojčat, cytogenetická, populační, analýza DNA. Příklady znaků a chorob člověka dědičných autozomálně dominantně a recesivně, gonozomálně recesivně. Multifaktoriálně, polygenně podmíněné znaky a choroby. Chromozomální abnormality, syndromy způsobené chromozomálními abnormalitami. Význam genetiky pro praxi: šlechtění rostlin a živočichů, genové inženýrství, genetické poradenství. 11. Vznik živých soustav a jejich evoluce. Přehled geologických období Země a hlavních fylogenetických událostí. Teorie o vzniku života na Zemi. Darwinova evoluční teorie. Mechanismy evoluce a vznik druhů. Stručný přehled evoluce prokaryot, rostlin, živočichů a člověka. 12. Ekologie. Základní ekologické pojmy. Biosféra. Abiotické a biotické podmínky života. Ekosystém. Potravní řetězce. Společenstva. Populace a vztahy mezi populacemi. Symbioza, parazitismus. Stanoviště. Ekologická valence, nika, divergence, konvergence, přirozený a umělý výběr. Biomy. Biosféra a člověk: historický vývoj vztahů, globální ekologické problémy, životní prostředí člověka. Ochrana a tvorba životního prostředí. Působení faktorů prostředí na člověka. Současné životní prostředí a zdraví člověka. Metodická poznámka ke studiu: Doporučuje se věnovat pozornost všem faktům a souvislostem, které mají význam pro studium medicíny.

Literatura: Kočárek E.: Genetika, Scientia, Praha 2004 Kočárek E.: Biologie člověka 1, Biologie člověka 2, Scientia, Praha 2010. Jelínek J. a Zicháček V. : Biologie pro gymnázia, Nakladatelství Olomouc 2002 Závodská R.: Biologie buněk, Scientia, Praha 2006 Rozsypal S. a kol.: Nový přehled biologie, Scientia, Praha 2003

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) F Y Z I K A 1. Základní fyzikální pojmy, veličiny a jednotky 2. Struktura hmoty Atomy a molekuly, elementární částice, interakce mezi částicemi 3. Mechanika Kinematika hmotného bodu Dynamika Mechanická práce a energie Mechanika pevných látek, kapalin a plynů 4. Elektřina a magnetismus Elektrický náboj, elektrické pole Elektrický proud stejnosměrný a střídavý Magnetické pole Základy elektroniky Elektromagnetické vlnění 5. Světlo a optika Geometrická optika, čočky a zrcadla Vlnové vlastnosti světla Fotometrické jednotky 6. Akustika Zvuk a jeho vlastnosti Fonometrické jednotky 7. Atomová a jaderná fvzika Základy kvantové fyziky Radioaktivita Ionizující záření Doporučená literatura: Fyzika pro I.-IV.ročník gymnázií Kubínek R., Kolářová H.: Fyzika v příkladech a testových otázkách pro uchazeče o studium na VŠ. RUBICO Olomouc 1996 Blažek T., Heřman P. : Otázky z fyziky pro přijímací zkoušky, Karolinum, Praha 2001 Rakovič M., Vítek F. : Fyzika, Marvil, Praha 1998

Příklad otázek l. Výboj, který je nezávislý na vnějším ionizátoru, nazýváme a) nesamostatný výboj b) plazma c) samostatný výboj d) ionizace 2. Zrychlení kmitavého pohybu je a) nepřímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má souhlasný směr jako výchylka b) přímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má souhlasný směr jako výchylka c) nepřímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má opačný směr než výchylka d) přímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má opačný směr než výchylka

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) C H E M I E Chemie obecná 1. Složení a struktura atomu. 2. Chemická vazba, její druhy a vznik. Elektronegativita a oxidační číslo. 3. České chemické názvosloví. 4. Skupenské stavy látek 5. Roztoky a rozpustnost. Vyjadřování koncentrace roztoků. Výpočty koncentrace. 6. Elektrolytická disociace. Silné a slabé elektrolyty. 7. Arrheniova a Brînstedova teorie kyselin a zásad. 8. Iontový produkt vody. Vodíkový exponent ph. Výpočty ph. 9. Hydrolýza solí. Elektrolýza. 10. Klasifikace chemických reakcí. 11. Oxidace a redukce. Výpočty stechiometrických koeficientů redoxních rovnic. 12. Termochemie a termochemické zákony. 13. Rychlost chemické reakce. Kinetické rovnice. Řád reakce. 14. Chemické rovnováhy. Rovnovážná konstanta. Guldbergův- Waageův zákon. Ovlivňování složení rovnovážné směsi. 15. Stechiometrické výpočty. Chemie anorganická 1. s-prvky 2. p-prvky 3. d-prvky. Koordinační sloučeniny. U prvků je třeba znát: - elektronovou konfiguraci valenční sféry - hlavní oxidační čísla - vlastnosti prvků a jejich nejdůležitějších sloučenin Chemie organická 1. Uhlíkový atom. Klasifikace organických sloučenin podle řetězce a funkčních skupin. Názvosloví organických sloučenin. 2. Konstituční, konfigurační a konformační izomerie 3. Základní typy reakcí organických sloučenin. Homolytická a heterolytická činidla. 4. Uhlovodíky alifatické a aromatické. 5. Halogenové deriváty uhlovodíků. 6. Alkoholy a fenoly. 7. Ethery. 8. Aldehydy a ketony. 9. Karboxylové kyseliny (mono-, di- a trikarboxylové). 10. Substituční deriváty karboxylových kyselin.

11. Funkční deriváty karboxylových kyselin. 12. Sirné obdoby hydroxysloučenin a jejich vlastnosti. 13. Nitrosloučeniny a estery alkoholů s kyselinou dusičnou. 14. Aminy. 15. Heterocyklické sloučeniny pětičlenné, šestičlenné a se dvěma kondenzovanými jádry. 16. Polymerace a polymery. Polyestery. Polyamidy. U jednotlivých skupin sloučenin je třeba znát: - fyzikální, chemické a biologické vlastnosti - významné sloučeniny a jejich použití Biochemie 1. Monosacharidy. Složení a struktura. Konfigurace D- a L-. Anomerie (mutamerie). Optická izomerie. Důležité monosacharidy a jejich struktura. 2. Důležité disacharidy. Glykosidická vazba. Redukující a neredukující disacharidy. 3. Důležité polysacharidy, jejich struktura a význam. 4. Jednoduché a složené lipidy. 5. Aminokyseliny obsažené v bílkovinách, jejich struktura a vlastnosti 6. Bílkoviny (proteiny), jejich rozdělení, struktura a biologický význam. 7. Enzymy. 8. Vitamíny a hormony. 9. Makroergické fosfáty (ATP a jiné). 10. Nukleosidy, nukleotidy a nukleové kyseliny. Komplementarita dusíkatých bází. Doporučená literatura: J.Vacík a kolektiv: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1995 B. Matouš, A. Budešínská: Modelové otázky ze středoškolské chemie. Nakladatelství a vydavatelství H&H, Praha 1992 a novější. Vzor otázek: Kolik gramů kyslíku je třeba ke spálení 57,0 g oktanu? 2 C 8 H 18 + 25 O 2 = 16 CO 2 + 18 H 2 O [A r (C)=12; A r (O)=16; A r (H)=1,0] 1) 50 g 2) 100 g 3) 200 g 4) 400 g