Raumplan versus Plan Libre a ještě dál... Author: Julie Tylová Published: 15.04.2003 Ve správě Muzea hl. m. Prahy je vedle dalších zajímavých objektů i Müllerova vila, zachovalá perla moderní architektury z roku 1930, přístupná veřejnosti, jejíž součástí je i Studijní a dokumentační centrum Adolfa Loose. A právě zájem odborných i laických návštěvníků byl impulzem k udržování a hlavně rozšiřování tohoto povědomí. Výstava Raumplan versus Plan Libre si klade za cíl nabídnout téma k diskusi: Jaký význam mají A. Loos a Le Corbusier pro moderní architekturu? Oba tvůrci nezávisle na sobě čerpali inspiraci z díla amerického architekta F. L. Wrighta, který se poprvé začal zabývat skloubením architektury a moderního životního stylu. A. Loos převedl tyto myšlenky do interiéru domů. Jeho koncepce vnitřního uspořádání tzv. Raumplan se lišila od zaběhnuté formy výstavby. A. Loos ji sám jednou vysvětlil slovy: Projektant obyčejně vypracuje dvojrozměrný plošný plán, ale architektura je přece trojrozměrná, a je tedy nutné formovat i tento třetí rozměr nejen flachenplan plošný plán, ale také raumplan prostorový plán. 1/8
2/8
Plně tato myšlenka byla uplatněna při stavbě Müllerovy vily. Plochá bílá kostka se žlutými okny skrývá hravý prostor, utvářený především barvami, materiálem a hrou světla, nabízející člověku veškerý komfort až do nejmenších praktických detailů. Le Corbusiera, švýcarsko-francouzského architekta, malíře a teoretika vedly inspirace F. L. Wrightem k vytvoření vlastních zásad Planu Libre, kde skelet domu umožnuje zrušení závislosti půdorysu a tvaru vnitřního prostoru na konstrukci. Le Corbusier je zakladatelem uměleckého směru purismu umění čisté formy. Vystupoval ostře proti kubismu oproti Loosovi, jenž zápasil se secesním pojetím který vnímal jako destrukci a prosazoval zjednodušení architektury a její tvarové oproštění v celku a detailu. Formuloval pět článků, které silně ovlivnily architekturu 20. století: 1. podpory dům na pilotech; 2. střešní terasy, zahrady; 3. volné půdorysní uspořádání; 4. pásová okna; 5. volné uspořádání průčelí. Oběma koncepcím je společné, že velkou roli hraje volná kompozice prostoru (různě vysoké stropy, bez podlažní dělby) světlo, barva a materiál. 3/8
4/8
Výstavní konfrontace K výstavní prezentaci byly použity trojrozměrné modely Loosovy stavby v měřítku 1:50 s jednou průhlednou stěnou, modely prací Le Corbusiera v měřítku 1:100 s možností snímatelných podlaží. Každý kout modelového domu lze prozkoumat tak, aby byla dána možnost vyniknout sebemenšímu detailu. Tvorba obou architektů je na výstavě porovnávána ve více souvislostech: 1. chronologicky vyobrazením domů, publikací a spolupracovníků Loose a Le Corbusiera souběžně s dalšími uměleckými událostmi daného období, což nabízí možnost vidět tuto dobu v širších souvislostech. 2. dokumentací, prezentující domy prostřednictvím fotografií, půdorysů, řezů a hlavně modelů, které poskytují chybějící trojrozměrnost. 3. ve třech tématických okruzích: Program versus typ: pozice typových pojmů v práci obou architektů. Srovnání ilustruje Loosův Dice-house a Le Corbusierův dům Citrohan. Konstrukce versus odění : vývoj materiálu, textilií a barvy v souvislosti s interiéry obou architektů viděn v respektujícím vztahu k Raumplanu a Planu Libre. Návrh versus provedení: vztah mezi dvěma procesními funkcemi a jejich vliv na navrhovaný průběh, což ilustruje srovnání Loosova Müllerova domu a le Corbusierovy vily Stein De Monzie. 5/8
6/8
do budoucna s Adolfem Loosem Téměř ihned po ukončení výstavy Raumplan versus Plan Libre bude v muzeu na Florenci 22. 5. 2003 zahájena další expozice Dílny Adolfa Loose, která představí výtvarná díla, fotografie, návrhy, hry i literární práce účastníků Dílen Adolfa Loose. Zajímavý projekt Dílen běží již třetím rokem a umožnuje studentům, především uměleckých škol, čerpat inspiraci z autentického prostředí Müllerovy vily a přenést ji do svých vlastních prací. Na další akci se spolupodílí Kulturní rakouské fórum v polovině října se bude konat v Plzni mezinárodní sympozium Zhodnocení díla a ochrana architektonického dědictví Adolfa Loose. Cílem setkání bude nejen odborně posoudit dílo a vliv na vývoj evropské architektury, ale zároveň i diskuse o rekonstrukci zbývajících českých památek, projektů A. Loose. Ačkoliv v Čechách zanechala tato osobnost mnoho architektonických stop, velká část z nich zažívala a většina z nich stále zažívá krušné osudy. Nejmladším a nejambicioznějším projektem spojeným s Loosem je Společnost Adolfa Loose, která vznikla letos v březnu. Zakládající členové jsou Petr Krajčí, Jana Poláková a Mgr. Maria Szadkowska. Podle zakládající členky Mgr. Szadkowské si Společnost klade za cíl propagovat tvorbu architekta A. Loose jak v Čechách, tak v zahraničí, studovat a dokumentovat jeho život, dílo a souvislosti, ve kterých vznikalo a zpřístupňovat vše veřejnosti. Vyvrcholením činnosti bude souhrnná výstava o Adolfu Loosovi na Pražském hradě v roce 2005. Také Muzeum hlavního města Prahy má výstavní plány do budoucna Müllerova vila a Adolf Loos jsou velmi přitažlivou součástí muzea, avšak ne jedinou. Právě letos se slaví 120. výročí otevření sbírek veřejnosti. Oslavy se konají pod záštitou primátora P. Béma a vyvrcholí 1.10.2003 zahájením výstavy Praha muzeu, muzeum Praze. Podle slov ředitelky muzea PhDr. Strnadové bude vystaveno to nejlepší, co muzeum získalo za 120 let do svých sbírek historické, uměleckohistorické a archeologické akvizice. Architektem výstavy je D. Vávra. Mezi další zajímavé chystané projekty patří Praha v obrazech. Výstava uspořádána v rámci projektu Culture bude prezentovat výstavu o povodních, která byla uveřejněna již na jaře roku 2002, aktuálně doplněnou o srpnovou velkou vodu. Výstava je koncipována jako putovní, objeví se hlavně v zemích, které mají s větším množstvím vody vlastní zkušenosti. Češi v Americe výstava na které spolupracuje s muzeem Univerzita Karlova, agentura Communicatio humana a muzeum na Long Islandu v USA. Zahájena bude v září u příležitosti sjezdu krajanů v Čechách, od dubna 2004 bude vystavena ve Spojených státech. 7/8
i organizační V červnu se chystá po rekonstrukci a znovuotevření Podskalské celnice nová expozice dějin Podskalí vodoplavby a paroplavby. V přízemí bude dotvářet atmosféru pravá Podskalská hospoda. Dlouhodobější vize muzea do roku 2010 směřuje podle ředitelky muzea PhDr. Strnadové ke konečnému přemístění všech sbírek do depozitářů, vyřízení zbývajících restitucí a generální rekonstrukci centrální budovy na Florenci tak, aby zde návštěvník našel veškerý dostupný komfort. 15.04.2003 00:00, Julie Tylová 8/8