DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI

SKUTEČNĚ SPADL Z NEBE PROJEKT ELEKTRÁRNY ÚŽÍN LETOS VÚNORU? lokalita byla pro projekt připravována od 90. let v roce 1996 získala developerská společnost KRAPPA Trade stavební povolení na stavbu paroplynové elektrárny v roce 2006 koupila připravený projekt se všemi povoleními energetická společnost ČEZ ČEZ zakoupenou společnost přejmenoval na PPC Úžin a navýšil základní jmění o více jak 100 mil. Kč 1

SKUTEČNĚ SPADL Z NEBE PROJEKT ELEKTRÁRNY ÚŽÍN LETOS VÚNORU? Přidušené Ústí je v hledáčku ČEZ Ústecký deník 10.1.2008 rubrika: Titulní strana strana: 1 autor: RADEK NOHL Energetický gigant nejspíše postaví elektrárnu za pět miliard v Úžíně, pokud se mu nepovede spolknout Mosteckou uhelnou Stavba elektrárny v Úžíně není definitivní Ústecký deník 14.11.2007 rubrika: Ústecko strana: 3 autor: JANNI VORLÍČEK České energetické závody se totiž zatím nerozhodly, kde budou pětimiliardový projekt paroplynové elektrárny realizovat, Úžín je alternativa ČEZ může postavit elektrárnu v Úžíně bez nového posudku na životní prostředí Ústecký deník 8.9.2007 rubrika: Podnikání strana: 6 autor: RADEK NOHL Ústecký kraj/ Energetická společnost ČEZ chce postavit v Úžíně na okraji Ústí nad Labem paroplynovou elektrárnu. Společnost koupila projekt spolu s pozemky od firmy Krappa Trade. ČEZ následně ve firmě navýšil základní jmění o 108 milionů afirmu přejmenoval od loňského podzimu na PPC Úžín. 2

ASI MÁTE PŘEDSTAVU, ŽE CHCEME V ÚŽÍNĚ NĚCO PODOBNÉHO 3

MODERNÍ PAROPLYNOVÉ ELEKTRÁRNY JSOU V CENTRECH VELKÝCH MĚST -DRÁŽĎANY (ROK UVEDENÍ DO PROVOZU 2001) 4

MODERNÍ PAROPLYNOVÉ ELEKTRÁRNY JSOU V CENTRECH VELKÝCH MĚST - LINZ (PAROPLYN V KROUŽKU, ZAHRÁDKÁŘSKÁ KOLONIE VTĚSNÉM SOUSEDSTVÍ) 5

Hlavní strategické aktivity ČEZ v Ústeckém kraji Snížit celkové emisní zatížení Ústeckého kraje Zajistit plnění NAP III Zajistit bezpečnost a diverzifikovanost zdrojů Obnovit zdroje a zvýšit jejich účinnost a snížit emise Optimálně využít zásoby hnědého uhlí v Severočeských dolech 6

Ústecký kraj je pro ČEZ klíčovým regionem Současný instalovaný výkon ČEZ v Ústeckém kraji je 3620 MW ELE 2x 110 MW 1x 110 MW (FK) EPR 4x 110 MW 5x 210 MW Prunéřov I Prunéřov II Tušimice II Ledvice II Ledvice III ETU II 4x200 MW Počerady EPC 5x 200 MW 7

Jelikož se blíží konec plánované životnosti většiny uhelných elektráren Věková struktura tepelných bloků Skupiny ČEZ Instalovaný výkon (MW) 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 655 1 550 2 800 1 512 10-15 25-30 30-35 35-40 Velká část výrobní kapacity dosáhne konce životnosti v letech 2010-20 Odsiřovací zařízení dosáhne konce životnosti v letech 2015-2020 Emisní limity NOx budou od roku 2016 výrazně přísnější (200 mg/nm 3 ) Emisní limity na SO 2 pro nové zdroje 200 mg/nm 3 Výrobní kapacity musí být obnoveny renovací existujícího vybavení nebo výstavbou nových bloků Stáří [roky] 8

proto může hrozit krátkodobý nedostatek výkonu Očekávaná dodávka českých zdrojů vs. vývoj spotřeby TWh domácí spotřeba s 50% úsporami nebo při vyšším růstu HDP domácí spotřeba se zahrnutím max. úspor 120 100 31 TWh 80 15 TWh 60 obnova uhelných zdrojů* existující uhelné elektrárny 40 plynové a obnovitelné zdroje 20 jaderné elektrárny 0 vodní elektrárny 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 Nové OZE, potenciál plynových elektráren a obnova uhelných elektráren nemusí dostačovat nárůstu spotřeby elektřiny ČR ČEZ zlikviduje staré bloky až po zajištění dostatečné náhrady, aby nebyly nutné drahé dovozy 9

Výhled vývoje instalované kapacity zdrojů ČEZ v Ústeckém kraji Instalovaný výkon elektráren ČEZ v Ústeckém kraji [MW] 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 I přes nárůst instalovaného výkonu se budou celkové emise výrazně snižovat Emise elektráren ČEZ v Ústeckém kraji [tis. t/rok] 50 40 30 20 10 0 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022 2024 10

Obnova zdrojů bude mít významný dopad do snižování emisí Měrné emise v mg/m 3 Stávající stav Po rekonstrukci Ledvice Tušimice Prunéřov SOx NOx TZL SOx NOx TZL Zprovozněním rekonstruovaných bloků dojde k významnému snížení emisí Měrné emise oxidů dusíku a síry se sníží na méně než polovinu Nové a rekonstruované bloky s předstihem splní emisní limity platné v EU od 1.1.2016 SOx NOx TZL 11

a tím i do zlepšení kvality životního prostředí v ústeckém kraji Rekonstrukce stávajících zdrojů se zlepšením parametrů Snižování výroby ve starých blocích Odstavování stávajících zdrojů po zprovoznění nových bloků Emise ze zdrojů ČEZ v Ústeckém kraji [tis. t/rok] 50 45 40 35 30 25 20 15 Emise prachu Emise NOx Emise Rozdíl SOx emisí NOx Změna paliva snižování podílu hnědého uhlí na úkor zemního plynu 10 5 0 2 006 2 009 2 012 2 015 2 018 2 021 2 024 12

ČEZ zahájil a dále připravuje v Ústeckém kraji rozsáhlý investiční program v uhelných elektrárnách Projekty v realizaci Komplexní obnova elektrárny Tušimice II 4 x 200 MWe Zvýšení čisté účinnosti z 33% na 38% Prodloužení životnosti do r. 2035 Zahájení obnovy 2.6.2007 Plánované uvedení do provozu 10/2010 Nový zdroj elektrárny Ledvice Nadkritický blok 660 MWe Zahájení (přípravné práce na staveništi) 11/2007 Ukončení 12/2012 Účinnost Interně schválené projekty Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II 3 x 250 MWe Zahájení 03/2011 Ukončení 03/2013 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% Nový zdroj emise CO 2 0,85 t/mwh Retrofit - emise CO 2 0,93 t/mwh Stávající zdroj - emise CO 2 1,08 t/mwh 5 6 7 8 9 10 11 12 Měrná spotřeba paliva [GJ/MWh] 13

VÝROBA ELEKTŘINY Z PLYNU JE SOUČÁSTÍ PALIVOVÉHO MIXU. EKONOMIKA PAROPLYNOVÝCH PROJEKTŮ SE POZITIVNĚ MĚNÍ. Základní fakta o plynových elektrárnách v ČR poloviční produkce CO 2 v porovnání s hnědým uhlím flexibilní zdroj schopný stabilizovat elektrizační soustavu rychlejší výstavba, nižší kapitálové náklady dostatečná kapacita přepravní soustavy zemního plynu a otevřený trh s plynem vyšší palivové náklady než u hnědého uhlí nebo jádra ekonomická citlivost na vývoj trhu s ropnými produkty a vývoj systému obchodování s emisemi CO 2 ekonomika projektů plynových elektráren odvisí od kvality palivového kontraktu a vývoje v obchodování s emisemi CO 2. význam a ekonomika kvalitních projektů výroby elektřiny z plynu v podmínkách ČR roste 14

A zahájil přípravu plynových projektů Nový zdroj v elektrárně Počerady Dva paroplynové bloky o výkonu cca 440 MWe Zahájení přípravy projektu 2008 Předpokládané uvedení do provozu 2013 Nový zdroj v lokalitě Úžín Jeden paroplynový blok podle stavebního povolení Zahájení přípravy projektu 2008 Předpokládané uvedení do provozu 2014 Podmínky pro rozhodnutí Využití uhlí z dolu Vršany (MUS) Emisní limity a stropy Schopnost přenosové soustavy rozvést výkon Zajištění spolehlivosti dodávek 15

PROJEKT ELEKTRÁRNY V ÚŽÍNĚ Stávající běžný hnědouhelný blok Stávající běžný hnědouhelný blok Paroplynový cyklus dle stavebního povolení Moderní paroplynový cyklus Čistá účinnost [%] 32 49 57 Emise SOx [mg/m3] 500 vs. limit 500 nedef. 0 Emise NOx [mg/m3] 500 vs. limit 650 < 51,34 vs. limit 300 < 50 vs. limit 50 Emise CO [mg/m3] 25 70 vs. limit 250 12,5* vs. limit 100 12,5 vs. limit 100 Emise TZL [mg/m3] 50 nedef. 0 Emise CO 2 [t/mwh] 1,10 0,40 0,34 * Ve stavebním povolení byl uveden chybně nedosažitelný údaj 6,253 mg/m 3 16