KALOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ. bioplyn 40 % org. 70 % org. 30 % anorg. 30 % anorg. 30 %



Podobné dokumenty
Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Vliv kalového hospodářství na odstraňování dusíku. Kalová voda. Odstraňování dusíku na biologických ČOV

Srovnávací analýza možných způsobů hygienizace kalů. Ing. Jan Tlolka - SmVaK Ostrava a.s. Ing. Karel Hartig, CSc. - Hydroprojekt CZ a.s.

Základní údaje o čistírně odpadních vod

ENERGIE Z ODPADNÍCH VOD

VLIV TECHNOLOGICKÝCH PARAMETRŮ POST-AERACE NA KVALITU ANAEROBNĚ STABILIZOVANÉHO KALU

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

HYGIENIZACE KALŮ. Metody hygienizace kalů. Hygienizace kalů může probíhat:

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Klasifikace znečišťujících látek

Technologie zpracování kalů

Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod

ANAEROBNÍ FERMENTACE

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S)

Biologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.

Stabilizovaný vs. surový ČK

Vstupní šneková čerpací stanice

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1

Lis na shrabky INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum:

Sestava a technologické parametry bioplynové stanice

VÝVOJ KALOVÉHO PRAHA ZA POSLEDNÍCH 10 LET

ZPRACOVÁNÍ KALŮ V CIRKULÁRNÍ EKONOMICE. Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí

BENCHMARKING KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VELKÝCH ČOV V ČR

Jak se čistí odpadní voda

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

ZPRACOVÁNÍ KALŮ. Obsah KALOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ VYUŽITÍ KALŮ. Kalové hospodářství. Dosazovací nádrže. Dosazovací nádrže

Ing. Radim Staněk, prof. Ing. Jana Zábranská CSc. Čištění odpadních vod z výroby nitrocelulózy

EXKURZE ÚSTŘEDNÍ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD PRAHA. Katedra zdravotního a ekologického inženýrství. Stará čistírna odpadních vod Papírenská 199/6 Praha

ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD. Cenné látky v odpadní vodě / Separované čištění proudů vod

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí

REKONSTRUKCE KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČOV S CÍLEM ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI

Voda Problematika čištění nestandardních odpadních vod v podmínkách dálničních odpočívek srovnání dvou realizovaných čistíren SBR

Separace a zpracování kalu

Technologické zlepšení výtěžnosti bioplynu. Mechanické usnadnění míchání, čerpání, dávkování. Legislativní nařízená předúprava VŽP:

ODBORNÁ ZPRÁVA O POSTUPU PRACÍ A DOSAŽENÝCH VÝSLEDCÍCH ZA ROK 2016

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Nová legislativa nakládání s kaly. Jihlava Diskusní setkání ISNOV

6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

Kapacity ČOV provozovaných společností: V majetku společnosti: Přerov ČOV Přerov EO. Hranice ČOV Hranice EO

Technika a technologie jako nástroj ochrany životního prostředí

Kapacity ČOV provozovaných společností: V majetku společnosti: Přerov ČOV Přerov EO. Hranice ČOV Hranice EO

Procesy čištění odpadních vod. Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory Čištění odpadních vod

Trendy ve vývoji technologie čištění odpadních vod ve velkých čistírnách

Nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Biologické odstraňování nutrientů

OBORU MINERÁLNÍ BIOTECHNOLOGIE

SOVAK ČR a čistírenské kaly

MEMBRÁNOVÉ ČOV MOŽNOSTI, PRAKTICKÉ APLIKACE A PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI

ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách

ZKUŠENOSTI S OVĚŘOVÁNÍM ÚČINNOSTI HYGIENIZACE TECHNOLOGIÍ ZPRACOVÁVAJÍCÍCH BIOODPADY

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu: Šablona: III/2

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

SMART CITY BRNO Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně

AKTIVACE ODSTRAŇOVÁNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK

Úprava odpadní vody Způsoby vypouštění odpadních vod

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

Marek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný. Ing Milan Uher

Elektrárny. Energetické využití bioplynu z odpadních vod

STABILIZACE KALŮ. Anaerobní stabilizace. Definice. Metody stabilizace kalů. Anaerobní stabilizace kalů. Cíle anaerobní stabilizace

ENERSOL 2018 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ

Současný stav čištění odpadních vod a zpracování kalů v ČR Karel Hartig. SWECO Hydroprojekt a. s., Táborská 31, Praha 4

Vliv nestability procesu biologického odstraňování fosforu z odpadní vody. Úskalí biologického odstraňování fosforu z odpadních vod

Popis stavby. Obrázek číslo 1 mapa s vyznačením umístění jednotlivých ČOV. ČOV Jirkov. ČOV Údlice. ČOV Klášterec nad Ohří ČOV Kadaň.

Sušení kalů Karel Hartig

Základní fyzikálně-chemické procesy úpravy podzemních a povrchových vod pro hromadné zásobování pitnou vodou

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

EXKURZE V RÁMCI KONFERENCE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY

Číslo zakázky: 13 PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 1 Číslo přihlášky: 13. Zkoušený výrobek - zařízení: domovní aktivační čistírna - typ EKO-NATUR 3-6

Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění:

Úprava odpadní vody Biologická úprava odpadní vody

Přídavná zařízení bioplynových stanic

USPOŘÁDÁNÍ TECHNOLOGICKÉ LINKY ČOV

Kvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

Standardy Svazku vodovodů a kanalizací měst a obcí pro vodovody a kanalizace - Příloha č. 2

PROBLEMATIKA LIKVIDACE. Ing. Jaroslav Hedbávný

Vývoj koncepcí městského odvodnění

Listopad Lukáš Frýba Oto Zwettler ARKO TECHNOLOGY a.s.

ČIŠTĚNÍ TECHNOLOGICKÝCH VOD A VÝPUSTNÉ PROFILY CHÚ

2. Měření zónové sedimentační rychlosti

ELIO Technology System. Čistírenské kaly

ČIŠTĚNÍ ODKALIŠTNÍCH VOD NA ZÁVODĚ GEAM DOLNÍ ROŽÍNKA

Biologické odstraňování nutrientů

POZNATKY K PROJEKTOVÁNÍ. Ing. Stanislav Ház

Voda ve farmacii. část odpadní vody Prof. Pavel JENÍČEK (budova B, 1.p. 117, tel. 3155, Zásoby vody na Zemi

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok:

Řízení procesu čištění odpadních vod na základě měření koncentrace dusíku.

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY

Aplikace anaerobního membránového bioreaktoru pro čištění farmaceutických odpadních vod

Ing. Dagmar Sirotková. Přístupy k hodnocení BRO

Transkript:

KALOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Ing. Iveta Růžičková, Ph.D. Tyto studijní materiály umístěné na interních webových stránkách VŠCHT Praha jsou určeny k osobní potřebě studentů předmětu N217006 Základy čištění odpadních vod. Jejich kopírování, šíření, distribuce a zveřejňování na veřejně dostupných serverech bez souhlasu autora/ů je porušením autorského zákona č. 121/2000 Sb. Cíl: zpracování kalů tak, aby byly při minimálních nákladech respektovány požadavky na ochranu životního prostředí a zdravotního zabezpečení. STABILIZACE KALŮ Stabilizace kalu biologické nebo fyzikálně-chemické zpracování, které zajišťuje jeho hygienickou nezávadnost a relativní stabilitu vzhledem k jeho dalšímu použití. Metody stabilizace biologická rozklad org. látek anaerobní CH 4 + CO 2 (od cca 40 000 50 000 EO) aerobní CO 2 + H 2 O -přímo v aktivaci (delší stáří, > 25-30 dní, větší nádrže» menší ČOV) - separátně v oddělené stabilizační nádrži (provzdušňováním přebytečného kalu) chemická inaktivace mikroorganismů nehašené vápno CaO + H 2 O» Ca(OH) 2 (dávka 10 30 % sušiny) zvýšení ph na 11-12 (NH 3 ), exotermní reakce Látková bilance při anaerobní stabilizaci org. 70 % anorg. 30 % bioplyn 40 % org. 30 % anorg. 30 % -možná přítomnost patogenních mikroorganismů => dle zákona klasifikován jako nebezpečný odpad. Kritéria stability Stupeň stabilizace míra určitých vlastností kalu vyjadřující jeho vhodnost pro daný způsob využití => neexistuje univerzální kritérium pro posouzení stability kalu. Kritérium stability za anaerobně stabilizovaný lze považovat kal, ve kterém již neprobíhají intenzivní biologické pochody působící senzorické a hygienické problémy (tj. nepodléhá samovolnému rozkladu). Kritéria stability: - přímá (toxicita, infekčnost, zápach, ) - nepřímá (obsah org. látek, produkce bioplynu, ) - doplňující (odvodnitelnost, viskozita, ) Technologická praxe: - podíl organické sušiny (VLorg/VL) < 50 % - nízká koncentrace snadno rozložitelného substrátu (NMK) - nízká zbytková produkce bioplynu 1

Velká ČOV - kalové hospodářství UN LT AN DN TČ Přebytečný kal Primární kal Tuk ZN Směsný surový kal Bioplyn MN Methanizace Metanizace může probíhat v podmínkách: - mezofilních (35 40 C) - termofilních (50 60 C) -jednostupňově nebo dvoustupňově první stupeň vyhřívaný a míchaný druhá nádrž slouží především jako uskladňovací dobíhání anaerobních procesů, oddělení kalu a kalové vody Kalová voda OD Odvodněný stabilizovaný kal Základní technologické parametry (provozní a návrhová kritéria) anaerobní stabilizace kalů Nádrž pro anaerobní stabilizaci kalů Parametr methanizace (mezofilní) vysokozatížená methanizace (termofilní) Teplota ( C) 35-40 55 Doba zdržení (d) 20-30 15-20 B V (kg.m -3.d -1 ) 0,5-1,5 1 2,5 - beton, ocel -kónické dno -plynový prostor Míchání přetržité kontinuální Počet stupňů 1 nebo 2 vždy 2 Methanizační nádrže (MN) ÚČOV Praha ČOV Děčín 2 stupňová anaerobní stabilizace, membránový plynojem -12 dvojic MN, celkový objem 4 500 5 000 m 3-2. stupňový proces, 2. stupeň spojen s plynojemem 2

ČOV Kadaň 1 stupňová stabilizace s nasazeným plynojemem ČOV Plzeň anaerobní stabilizace ČOV Halle methanizační nádrž vejcovitého tvaru Výhoda: dobré hydraulické vlastnosti, míchání Nevýhoda: stavební náročnost Míchání a vyhřívání methanizačních nádrží mechanicky recirkulací bioplynem vnitřní výměník vnější výměník přímou parou Porúří kombinace několika nádrží Hygienizace kalů Hlavním požadavkem pro další zpracování a využívání kalů je ve většině případů jejich hygienické zabezpečení (odstranění resp. snížení výskytu patogenů pod stanovený limit). Přitom hygienizace kalu nemusí znamenat jeho stabilizaci z hlediska technologického a naopak stabilizovaný kal ještě nemusí být hygienizovaný!!! Kritérium hygienizovaného kalu za hygienizovaný se pokládá kal, který prošel takovou úpravou, že počty indikátorových organismů byly sníženy na požadovanou hodnotu. Stabilizace a hygienizace může, ale nemusí, probíhat současně jednou technologií!!! Za indikátory zdravotní nezávadnosti většina států považuje: - termotolerantní koliformní baktérie - enterokoky - baktérie rodu Salmonella spp. -dále vajíčka helmintů (červů), enteroviry Klasifikace kalů podle obsahu patogenních mikrobů Počet bakterií Třída A Třída B termotolerantní koliformní 1000/g 2x10 6 /g enterokoky 1000/g 2x10 6 /g Salmonella spp. 3/4g - Kal třídy B je aplikovatelný do půdy pouze za přísně vymezených podmínek. 3

Hygienizace může probíhat: Metody hygienizace kalů (usmrcování/inaktivace mikroorganismů) chemické - silná oxidační činidla - (Cl 2, O 3, H 2 O 2, formaldehyd, aj.) - ph fyzikální - teplota - tlak - radiace - ultrazvuk - mechanická destrukce buněk 1. přímo v technologické lince úpravy a zpracování kalů, kdy současně probíhá stabilizace a hygienizace (např. aerobní nebo anaerobní stabilizace mezofilní nebo termofilní) stupeň hygienizace závisí na podmínkách stabilizace (teplota, doba zdržení, hydraulické uspořádání reaktoru) 2. před stabilizací kalu, tzv. předúprava např. dezintegrace kalu fyzikálními (utrazvuk), termickými (pasterizace, termický rozklad) nebo chemickými (ozón) metodami. Hygienizační efekt + zvýšení biologické rozložitelnosti složek kalu (snížení množství kalu, zvýšení produkce bioplynu) 3. po stabilizaci, tzv. následná/dodatečná úprava např. kal po stabilizaci se podrobí pasterizaci nebo odvodněný kal se podrobí sušení apod. Metody hygienizace kalů (zabezpečující třídu B) Aerobní stabilizace (60 dní při 15 C nebo 40 dní při 20 C) Sušení na vzduchu - kalová pole (minimálně 3 měsíce) Anaerobní stabilizace (60 dní při 20 C, do 15 dní při 35-55 C) Kompostování (40 C po dobu nejméně 5 dní + 55 C po 4 hodiny) Alkalizace vápnem (ph 12, min. 24 hodin) Metody hygienizace kalů (zabezpečující třídu A) Kompostování ( 55 C, 3 dny) Sušení (80 C, sušina nad 90 %) Tepelná úprava (180 C, 80 minut, před stabilizací) Aerobní stabilizace - termofilní (10 dní, 55-60 C a min. 38 % redukce organických látek) Ozařování beta zářením (dávka 1,0 megarad, při teplotě cca 20 C) Ozařování gama zářením (60Co, 139Cs, 1,0 megarad, 20 C) Pasterizace ( 30 minut, 70 C, po stabilizaci) Alkalizace vápnem (ph 12, 55 C, po 2 hodiny) Na městských ČOV v ČR pro třídu A: - anaerobní termofilní stabilizace - aerobní termofilní stabilizace jako technologie spojené se stabilizací kalu -hygienizace vápnem - vápenné mléko nebo práškové pálené vápno před odvodněním - práškové vápno ihned po odvodnění, před nebo v průběhu transportu na skládku - mleté vápno do odvodněného kalu na skládce - pasterizace jako samostatné hygienizační technologie Ve většině případů převažuje v ČR mezofilní stabilizace při 35 40 C. Zahušťování a odvodňování kalu zahušťování před stabilizací odvodňování po stabilizaci (25 35 %) - kalová pole - sítopásové lisy - kalolisy - odstředivky Aplikace polymerních organických flokulantů pro zlepšení odvodňovacích vlastností kalu při mechanických způsobech. 4

Kalová pole - nejstarší a nejjednodušší způsob odvodňování kalů -ohraničená plocha, jejíž dno tvoří drenážní systém (drenážní trubky, štěrk cca 20 cm, písek cca 10 cm) - kal cca 30 cm - kombinace filtrace a odpařování -účinnost závisí na klimatických a povětrnostních podmínkách (až 65 % sušiny, 3 4 cykly/rok) - vyklízení ruční, u větších mechanické Sítopásový lis - po kondicionaci POF je kal filtrován - nejprve volně, později pod tlakem mezi dvěma nekonečnými filtračními plachetkami, které meandrovitě procházejí systémem válců, kde dochází ke stlačování a deformaci - výkonnost 250 500 kg/(m 2.h) - koncentrace sušiny odvodněného kalu 27 36 %, běžně 25 % 5

flokulační zóna odvodňovací zóna Kalolisy - filtrace za vysokého tlaku 1,5 2,5 MPa - kondicionace kalu není nutná, ale doporučuje se -sušina odvodněného kalu po anaerobní stabilizaci 35 50 % - nevýhody: periodičnost provozu, vysoké náklady, pracnost Odvodňovací centrifugy/odstředivky -celoplášťové šnekové odstředivky - kal se přivádí potrubím v ose bubnu - nutná kondicionace kalu -sušina odvodněného kalu 30 35 % - vysoká výkonnost, malé požadavky na prostor odvodňovací centrifuga mobilní odstředivka 6

Kalová voda - kvalita závisí na kvalitě a koncentraci surového kalu, typu stabilizace (teplota, míchání, uspořádání procesu, ) - po anaerobní stabilizaci vždy nutno čistit - vysoká koncentrace amoniakálního dusíku Složení kalové vody Mezofilní stabilizace Termofilní stabilizace se zahuštěním kalu NL (mg/l) 200-1500 200-1500 CHSK celk. (mg/l) 500-3000 750-4000 CHSK rozp. (mg/l) 300-1000 500-2000 N-amon (mg/l) 450-700 800-1500 těkavé mastné kys. jako CH 3 COOH (mg/l) 50-500 100-800 Technologická specifika kalové vody Podíl na hydraulickém zatížení aktivace 0,1-0,5 % Podíl na zatížení aktivace dusíkem 5-25 % Stabilní (vyšší) teplota Inhibice druhého stupně nitrifikace Nízký obsah rozložitelného organického substrátu Způsob likvidace řízené dávkování před aktivační nádrž komplikace při odstraňování N a P, zápach, možnost bytnění aktivovaného kalu tendence zpracovávat odděleně od hlavní čistírenské linky, poté do aktivačního systému Stabilizovaný odvodněný kal Progresivní možnosti odděleného čištění kalové vody Minimalizace Namon: - fyzikálně-chemické metody stripování vzduchem za zvýšené teploty a zvýšené hodnoty ph srážení Mg 2+ ionty společně se sloučeninami fosforu jako (NH 4 MgPO 4 ) struvit, hnojivé vlatnosti - biologické metody nitrifikace-denitrifikace nitratace-denitratace aerobní deamonifikace Uskladňovací sila na kal Finální zpracování kalu Skládkování hojně využívána v ČR, omezení legislativou a ekonomickými prostředky (ve světě např. spodní hranice sušiny 45 %) Využití v zemědělství - přímá aplikace hnojivo problematika patogenních mikroorganismů, těžké kovy, PCB, dioxiny, farmaceutika - rekultivace - kompostování 7

Spalovna odvodněných kalů na ČOV Spalování - surový i anaerobně stabilizovaný kal, zejména s obsahem olejů nebo toxických org. látek - čištění exhalátů Zakomponování do stavebních materiálů - spalování kalu z městských ČOV v cementářské peci org. hmota spálena, anorg. zbytek se v omezeném poměru přidá k cementářské hmotě Skládka solidifikovaných zbytků po spalování kalů Produkce kalů v České republice Vývoj produkce čistírenských kalů v ČR V ČR je 7,17 mil. obyvatel napojeno na kanalizaci v ČR je 6,84 mil. obyvatel napojeno kanalizací na biologickou čistírnu celkem se vyčistí 846,3 mil. m 3 odpadní vody za rok odhad produkce kalů v ČR je cca 800 tis. tun/rok v odvodněném stavu ročně se vyprodukuje cca 207 000 t kalů, vyjádřeno jako absolutní sušina Tis. tun za rok 250 200 150 100 50 0 roční produkce kalu (sušina) skládkování (sušina) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Způsoby odstranění kalů v ČR (dle podkladů VÚV v r. 2002) Zastoupení metod využití čistírenských kalů v ČR v 2006 (podle statistiky MZe: www.mze.cz) 56 % stabilizovaných kalů je uplatněno v zemědělství z toho - 0 % přímá aplikace 8 % rekultivace 48 % kompostováním 19 % produkce kalů je ukládáno na skládky 24 % nespecifikováno 8

Zpracování kalů v zemích EU Bioplyn (%) skládkování zemědělství Složení: CH 4 60-70 %, CO 2 30-40 % (H 2 O, H 2, H 2 S, N 2, vyšší uhlovodíky, ) Výhřevnost: 17 25 MJ/m 3 (1 m 3 BP = 0,6 litru LTO) spalování vypouštění do moře Plynojemy - dimenzování Účel akumulace bioplynu Rozhoduje vyrovnanost spotřeby bioplynu Objem několikahodinová až jednodenní produkce Využití bioplynu: výroba tepla spalování v kotlích pro: vyhřívání metanizačních nádrží vytápění, výroba teplé vody, sušení + další tepelné hospodářství ČOV mokrý plynojem membránový plynojem kogenerační výroba elektrické energie a tepla využití bioplynu pro pohon spalovacích motorů spojených s agregátem na výrobu el. energie 1 m 3 bioplynu = 1,8 2,0 kwh el. energie 3,0 3,5 kwh teplo spalování bez využití energetického potenciálu hořáky zbytkového bioplynu (1 200 C) bezpečný způsob likvidace v případě, že není jiný způsob využití či je neekonomický povinná výbava plynového hospodářství Kogenerační jednotky Hořáky zbytkového plynu 9

Sulfan v anaerobní nádrži Rizika: inhibice anaerobních procesů (především methanogeneze a acetogeneze) koroze (betonu i oceli, resp. nádrží, potrubí, kotlů) emise zápachu emise oxidu siřičitého při spalování bioplynu Výhoda: váže těžké kovy do nerozpustných sulfidů, a tak je odstraňuje z roztoku Základní metody odsiřování Fyzikálně-chemické: vypírání sorpce (na Fe sorbenty) Chemické: reakce s alkalickými substancemi srážení (s kovy) Biologické: biochemická oxidace na sírany biochemická oxidace na elementární síru 10