Mnohobuněčné kvasinky



Podobné dokumenty
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Úvod do mikrobiologie

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Obecná charakteristika živých soustav

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG

Digitální učební materiál

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

MTI Cvičení č. 2 Pasážování buněk / Jana Horáková

Imunologické metody fagocytóza, stanovení oxidačního metabolismu, chemiluminiscence, baktericidní test

Protokol č. 7 Pozorování živých a mrtvých buněk kvasinek Vitální test

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

prokaryotní Znaky prokaryoty

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Schéma rostlinné buňky

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

MIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ

Téma: Testy životaschopnosti a Počítání buněk

Přímé stanovení celkového počtu buněk kvasinek pomocí Bürkerovy komůrky Provedení vitálního testu

(molekulární) biologie buňky

analýza dat a interpretace výsledků

Digitální učební materiál

TEORETICKÝ ÚVOD. Počítání buněk

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Praktické cvičení č. 1.

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Možné účinky XENOBIOTIK

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Zbytky léčiv v ŽP a jejich dopady na potravinářské technologie

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Obecný metabolismus.

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

2. Fotosensitizované reakce a jejich mechanismus. 5. Samoorganizované porfyrinové nanostruktury a jednoduché aplikace

5. Bioreaktory. Schematicky jsou jednotlivé typy bioreaktorů znázorněny na obr Nejpoužívanějšími bioreaktory jsou míchací tanky.

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Abiotický stres - sucho

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Ústav experimentální medicíny AV ČR úspěšně rozšířil přístrojové vybavení pro vědce z peněz evropských fondů

Mitochondrie. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D.

Energetický metabolizmus buňky

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

CZ.1.07/2.4.00/

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

F l u o r e s c e n c e

Pracovní list RYCHLOST METABOLISMU. Úloha 1: Stanovení optimálních podmínek pro metabolickou aktivitu kvasinek Saccharomyces cerevisiae

Program kursu Rostlinná buňka

Přehled pracovišť pro trainee

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ PŘI ZJIŠŤOVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ BIOFILMŮ VÝROBEK ŠETRNÝ K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ

M A T U R I T N Í T É M A T A

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

Ž i v o t n o s t (= životaschopnost = vitalita = viabilita)

Základy buněčné biologie

MTHFR. MethylTetraHydroFolátReduktáza

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Název: Hmoto, jsi živá? II

Alergeny v pivu Pavel.Dostalek

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Studium stresových faktorů u Candida albicans (diplomová práce)

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Fluorescenční mikroskopie

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Syllabus přednášek z biochemie

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Transkript:

Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz

Modelový organismus: kvasinka Saccharomyces cerevisiae = pekařské droždí Jednobuněčný eukaryotický mikroorganismus: Používán jako model pro studium základních buněčných procesů JEDNOTLIVÉ KVASINKOVÉ BUŇKY POPULACE KVASINKOVÉ KOLONIE Kvasinky jsou studovány na úrovni jednotlivých buněk ve třepaných kulturách Kultivace za příznivých podmínek V původním přirozeném ekosystému se kvasinky téměř nevyskytují jako jednotlivé buňky. V přírodě vytvářejí různě složité mnohobuněčné struktury Příklady: Kolonie, biofilmy

Jaké možnosti mohou buňkám poskytnout mnohobuněčné struktury? Buňky populace mohou interagovat, komunikovat a synchronizovat vývoj Buňky populace mohou diferencovat a tvořit specializované formy JEDNOTLIVÉ KVASINKOVÉ BUŇKY POPULACE KVASINKOVÉ KOLONIE Populace se může lépe adaptovat na změny prostředí Populace může být lépe chráněna před vlivy prostředí Existují procesy, které jsou specifické pro mnohobuněčné populace O jaké procesy jde??

2 typy kmenů Laboratorní kmeny Přírodní divoké kmeny S. cerevisiae S. cerevisiae Tvoří hladké kolonie vlastnosti shodné i odlišné Tvoří kolonie strukturované Kmeny čerstvě izolované z přírody Jaká je skutečnost?

Jaké vlastnosti mají populace kolonie, které je zvýhodňují ve srovnání se samostatnými buňkami? Laboratorní kmeny Jsou schopné komunikovat Signální molekula: amoniak Jsou schopné adaptovat svůj metabolismus Acidic ph ph Alkali ROS ESR ESR TCA Limitace živin Aktivní ATP mitochondrie ADP (oxidativní Pma1p fosforylace) H + ATPase H + Stressed cells (acidic phase) GC TCA TCA NH + 4 H + Ato NH H + 3 + Adapted cells (alkali phase) Kolonie na agaru s ph indikátorem žluté zbarvení kyselé ph fialové zbarvení alkalické ph vyvolané NH 3 Populace postupně vyčerpá dostupné živiny, zvyšuje se produkce ROS amoniak naindukuje v buňkách změny metabolismu, které jsou výhodné pro další přežití

Buňky jsou schopné diferencovat v rámci populace Laboratorní kmeny Vytvářejí specializované buněčné skupiny se speciálními funkcemi Příčný řez kolonií pozorování 2-fotonovým konfokálním mikroskopem 150 μm povrch agaru Pouze populace buněk v zelené oblasti kolonie produkuje specifický membránový protein, který je označen GFP Pohled na kolonii zespodu

Žijí v méně příznivých podmínkách Odlišné vlastnosti? Vnitřní struktura kolonie je odlišná Přírodní kmeny Laboratorní kmen Jsou pevně přichyceny k podkladu Přírodní kmen 100 μm 10 μm Příčný řez kolonií Oválné buňky laboratorní: celá kolonie přírodní: jen vrchní část Ve spodní části vytvářejí struktury, jakési kořínky 10 μm 10 μm

Používají dva hlavní typy ochranných mechanismů Produkují ochrannou extracelulární hmotu Přírodní kmeny Tvořena hlavně polysacharidy Příčný řez kolonií (38 h) povrch agaru pohled do povrchových vrstev kolonie skenovacím elektronovým mikroskopem 100 μm Extracelulární hmota v červené oblasti je málo propustná Zabraňuje pronikání nežádoucích látek

Přírodní kmeny Používají dva hlavní typy ochranných mechanismů Produkují a aktivují transportéry mnohočetné lékové resistence Mohou odstraňovat extracelularní toxické látky Konkrétně Pdr5p a Snq2p Příčný řez kolonií Barvení: ConA/Nile red povrch agaru 10 μm 100 μm V povrchové zeleně zbarvené oblasti kolonie jsou aktivní transportéry mnohočetné lékové resistence

Přírodní kmeny Naše představa: Oba mechanismy se doplňují Transportéry aktivně odstraňují škodlivé látky přicházející z prostředí a extracelulární hmota zabrání jejich průniku dovnitř kolonie. Populace v kolonii se může nerušeně vyvíjet a přežívat po dlouhou dobu

METODIKY Genetické a genové manipulace Microarrays - změny exprese genomu Analýza proteinů (elektroforéza, imunodetekce, HPLC) Analýza enzymů 3 6 10 13 17 22 26 31 d Pma1p 5 12 19 d Pma1p [%] 100 90 80 70 BY4742 60 50 40 Pma1p ATPase activity 30 20 0 5 10 15 [days] 20 nmol/g wet weight 1600 1400 1200 1000 800 600 400 BY4742 sok2 ARGININE Catalase activity (U/mg) 30 25 20 15 10 5 0 cytosolic catalase Ctt1p peroxisomal catalase Cta1p Superoxide dismutase activity (U/mg) 2 1 0 cytosolic superoxide dismutase Sod1p nmol/g wet weight 200 0 0 5 10 15 20 25 30 [d] 350 BY4742 300 sok2 250 200 150 100 50 GLUTAMINE S3 S5 S7 S9 S12 S14 SF6 SF7 S19 S21 S25 S28 S32 S3 S5 S7 S9 S12 S14 SF6 SF7 S19 S21 S25 S28 S32 0 0 5 10 15 20 25 30[d] Cta1p Ctt1p Cta1p Ctt1p Sod1p nmol/g wet weight 3500 3000 2500 2000 1500 1000 BY4742 sok2 ALANINE 500 0 0 5 10 15 20 25 30[d]

METODIKY Mikrobiologické techniky Konfokální a fluorescenční mikroskopie (fluorescenční proteiny, barvení) Elektronová mikroskopie

METODIKY Speciální techniky analýzy kolonií 150 μm 500 μm

Děkuji za pozornost!