SVA/Fk 1V. PŘÍRODOVĚDN Ý F CtiAZI ČT1RTKRÁT DO ROK A ČASOPI S N IODNÍHO MUSEA RADIM. KETTNER. JAN OBENBERGER. JINDŘICH SUZ A ROČNÍK CXIII. 193 9 V PRAZ E NÁKLADEIVI MATICE ČESKÉ S PODPOROU NÁRODNÍHO MUSEA A MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ A NARODNÍ OSVĚTY V KOIVIISI KNIHKUPECTVÍ FR. RIVNACE
126 Dr. Emanuel Bartoš : Gesell. befórd. Naturwiss. XIV, 3, Marburg 1924. R. WEDE - KIND : Zoantharia rugosa von Gotland (Bes. Nordgotland). Sver. Geol. Under. Abhandl. ser. Ca, No. 14, Stockholm 1927. W WEISSERMEL : Aus der Form- und Stammesgeschiohte der Koral - len. Sitzb. Gesell. naturfor. Fr. 219 244, Berlin 1936. C. WIMAN : Uber,die silurische Korallenriffe in Gotland. Bull. Geol. Inst. III, No. 6, Uppsala 1897. J. WooD : Corals and Atols. Oxford 1912. J. H. E. UMBGROVE : Een eeuw Theorieen over het Enstaan van Koraalriffen. Natuur. Titjdschr. Neder.-Indie, CXXXVIII, 1 43, Batavia 1928. Geol.-paleont. oddělení Národního musea. Praha, únor 1939. DR. EMANUEL BARTOŠ : Příspěvek k poznání českých sekáčů. 1. Sekáči Podbrdska. Loňského roku o prázdninách měl jsem příležitos t věnovati se v době od konce června do srpna sbírán í sekáčů na různých místech v Brdách, kam započítá - vám ještě i dvě naleziště s pravého břehu Vltavy, a t o Závist a Kunratický les. Ve vlastních Brdách jse m sbíral na Karlštejně, Bubovicích a Srbsku. V lese o d Mníšku přes Voznici k Dobříši a v Obořišti. V širokém okolí Příbramě a Březových Hor a konečně v Březnic i a cestou z Rožmitálu na vrch Třemšín a odtud pře s Zadní Lhotu zpět do Rožmitálu. Celkem jsem zjistil na těchto nalezištích 13 druh ů sekáčů. Z nich 3 druhy nebyly dosud v literatuře uváděny pro Čechy (Lacinius regis alexandri, Lac. oligodentatus a Opilio parietinus šilhavýi), ač z jiných mís t naší vlasti jsou už známy. Některé druhy byly do - sud jen z okrajových, dnes postoupených částí zem ě České a ve vnitrozemí nebyly dosud zjištěny. Trogulus tricarinatus tricarinatus L. Pod kamen y u cesty při toku, tekoucím z Břežan k Závisti, nalezen y 3 kusy v VII. 1938. Nemastoma spinosum Hnat. Druh z Čech dosu d známý jen se Sněžníka a od Jáchymova v Krušnýc h Horách. Nalezeny 2 kusy pod kameny u potůčka, vy - tékajícího z kunratického mlýna, a to přímo pod zříceninou kunratického hrádku ve společnosti dvou dalšíc h druhů tohoto rodu. VII. 1938. Nemastoma lugubre bimaculatum Roew. Pod kameny u potůčka pod kunratickým hrádkem nalezeny 2 ku-
Příspěvek k poznání českých sekáčů. 12 7 sy ; pod trouchnivějícími větvemi při potůčku bubovickém nad stejnojmennými vodopády za Karlštejne m nalezeny 3 kusy. VIII. 1938. Nemastoma quadripunctatum quadripunctatum Per - ty. Nosek uvádí od Závisti, ale marně jsem tam tent o druh hledal. Zato jsem nalezl větší množství kusů (asi 25) pod kameny pod zříceninou kunratického hrádk u v kunratickém lese u Prahy. (VII. 1938.) Pod kusy hnijícího dřeva, pod větvemi a pod kamenem u bubovického potoka nad vodopády za Karlštejnem nalezl jse m v VILI. 1938 celkem 6 kusů tohoto pěkného druhu našic h sekáčů. Mitopus morio Fabr. Je to druh velmi hojný a barevně velmi proměnlivý. V okolí Příbramě byl nalézán v VII. a VIII. dospělý v lesích u Vysoké, v Ševčinách, Drkolnově, Narysově. Potom na Třemošné, v Orlově. Lazci, u rybníka Pilky, v Bohutíně a Kozičíně. Hojný je i v lesích od Mníšku přes Voznici k Dobříši. Na Třemšíně u Rožmitálu. Všude byl sbírán pod kameny, v tráv ě a i sedící na lesních kmenech. Lacinius regis alexandri Hadži. Pro Čechy je to dru h nový. Nalezl jsem ho na výslunných místech v trávě. na okrajích lesa pod kameny a v lese pod spadlým i větvemi, odlouplou stromovou korou. Všude jen v lese jehličnatém. Velmi hojný v lesích od Mníška k Dobříši, zejména na vrchu zvaném Malá Svatá hora (přes 50 kusů). V okolí Příbramě v Narysově, Výfuku a Zdaboř i (přes 40 kusů), na posledních dvou místech jsem ho sbí - ral i v roce 1937. Na lesní cestě mezi Karlštejnem a bubovickými vodopády nalezen pod kamenem 1 kus. Lacinius oligodentatus Hadži. Rovněž nový druh pro Čechy. Miluje daleko vlhčí stanoviště než druh předešlý, proto jsem ho nikdy nenalezl v jeho společnosti ani v sousedství. Pravidelně se zdržuje pod kameny při po - tocích, pod vlhkým trouchnivějícím dřevem a v hnijí - cích pařezech. Pod Třemošnou nad Orlovem v VII. na - lezeno 5 kusů, u rybníka Pilky a bohutínské hájovny (3 kusy), Třemošná 4 kusy, u bubovických vodopádů z a Karlštejnem asi 12 kusů. Na Třemšíně asi 5 kusů, al e mladých. Několik kusů nalezeno pod kunratickým hrádkem ve společnosti Nemastom. Na Závisti nalezeno celkem 6 kusů. V lese u Voznice při Dobříši nalezen jediný kus. Phalangium opilio L. P. Velmi rozšířený druh po d kameny, na kmenech, v trávě, na různých travinách a
12$ Dr. E. Bartoš : Příspěvek k poznání českých sekáčů. křovinách, a to jak na místech vlhkých a stinných, ta k v`-slunných. V okolí Příbramě nalezen na Březových. Horách, ve Vysoké, Lazci, Orlově, Kozičíně, Narysov ě a Zdaboři. Dále byl chycen v Rožmitále a na Třemšíně. V Mníšku a Voznici, Krč, Kunratice, Závist, Zbraslav, Karlštejn. Opilio parietinus parietinus Degeer. Hojný na i v domech, na kolnách, plotech. Příbram, Březové Hory, Orlov, Lazec, Kozičín, Bohutín, Zdaboř, Narysov, Vysoká, Rožmitál, Březnice, Zbraslav, Krč, Dobříš, Obořiště, Srbsko, Budňany. Opilio parietinus šilhavýi Kratochvíl. Tato nová forma nebyla též dosud pro Čechy uváděná. Žije jednak 3 domech a jejich okolí, ale nalézáme je dosti čast o i pod kameny v lese. Tak ve Zdaboři a u bohutínské hájovny. V domě na Březových Horách. Platybunus bucephalus C. L. Koch. Druh barevně velmi proměnlivý. Nalezené kusy byly pravidelně napadeny množstvím cizopasných roztočů. Ve vyšších polohách na cestách, pod kameny, dřevem, na čerstvě po - raženém dřevě a na lesních staveních. Rybník Pilk a u Příbramě a velmi hojně na Třemšíně u Rožmitálu. Liobunum rupestre Herbst. Nalezen jen jeden dospělý kus na lovecké chatě. pod vrcholem Třemšína u Rožmitálu. Liobunum rotundum Latr. Daleko rozšířenější předešlého, a to pod kameny, na kmenech a lesních mostech. Březové Hory (v domě též r. 1937), Narysov, Třetnošná, Třemšín u Rožmitálu, Závist a Krč. Nepočítáme-li nálezy na pravém břehu Vltavy, t a je v kunratickém lese a na Závisti, potom nálezy o d bubovických vodopádů a druhů žijících skoro všud e 3 lidských příbytcích, zůstává na jehličnaté vlastní les y brdské jen velmi málo druhů. Jejich rozšíření je potom velmi značné. Vracel jsem se skoro ze všech podniknutých výletů se 6 až 7 druhy sekáčů, kteří patřili k pravidelným zjevům v brdských lesích. Jsou to : Mitopus morio, oba druhy rodu Lacinius, Phalangium opilio a Liobunum rotundum. Ač jsem v okolí Příbramě pro - hledal mnoho lesních potoků a potůčků a zpřevrace l v jejich sousedství ohromné množství kamenů, nepodařilo se mi nikdy nalézti zástupce rodu Nemastoma,, po kterých jsem nejvíce pátral.
Fr. Kratochvíl : Několik nových nálezů nerostných, 129 Použitá literatura : E. BÁRTA : Seznam pavouků severní části zelně české. (Arch. P ro přír. prozkum Čech, I., 1869). B. HNATEWYTSCH : Die Fauna der Erzgruben von Schneeberg im Erzgebirge. (Zool. Jahrb. Abt. f. Syst. Bd. 56., 1929). J. KRATOCHVÍL : SekáČL Práce Moravského přírodovědeckého spolku, svazek IX., spis. 5. Brno 1934. A. NosEx : Ze života českých sekáčů. (Vesmír, roč. 28, 1899.) A. NosEx : Klíč k určování českých sekáčů. (Vesmír, roč. 29, 1900.). A. NosEx : Sekáč Helwigův. (Vesmír, roč. 35, 1906.). C. FR. ROOWER : Die Weberknechte der Erde. Jena 1923. FR. RoowER : Weberknechte oder Afterspinnen. (Tierwelt Mitteeuropas, Bd. III., 1929.) Zusammenfassung. Ein Beitrag zur Kenntnis der W éberknechte des Brdagebirges. Wáhrend der Ferien 1938 wurden im Brdagebirge die Weberknechte gesammielt. Es wurden 13 Arten gefunden, von denen 3 Arten fiir Bdhmen neu sind. (Lacinius regi's alexandri, La c. oligodentatus und Opilio parientinus šilhavýi Krat. ) FRANTIŠEK KRATOCHVÍL : Několik nových nálezů nerostných. G a l e n i t z J í l o v é h o. Na haldách starého cechu v P e p ř i (jjz. od J í l o v é h o) nalezl jsem vzorky křemenné žíloviny bohaté arsenopyritem. Arsenopyri t je také hojný v zelené přeměněné diabasové hornině, jíž křemenná žílovina proniká. Při podrobnějším prohlížení vzorků zjistil jsem mezi arsenopyritem tu a tam vtroušené vrostličky olověně šedé rudy, která byla chemicky určena jako galenit. J. L. BARVíŘ (Úvahy o původu zlata u Jílového, Archiv pro přírodověd. prozkoumání Čech díl XII., [1901], čís. 1, str. 38 39 a 70 71) zaznamenává výskyt galenitu jen v širším okolí Jílového, a to v augitickém spessartitu pod Mandátem mezi Štěchovicemi a Davlí a u Pikovic v porfyrové žíle. Jos. KLVAŇA (Nerosty král. českého, Uherské Hradiště 1886, str. 163) uvádí arsenopyrit s galenitem v porfyritech mezi Zbraslaví a Štěchovicemi. Kromě galenitu zjistil jsem v jinýc h ukázkách křemenné žíloviny nepatrné impregnac e magnetitu. Realgar ze Šumjáce na Slovensku. Při vých. konci dědiny Š u m j á c (vých. od Č erv e n é S k á 1 y) u kapličky vyvěrá pramen T e p l i c a z pokusné, nyní úpině zavalené štoly, ražené za účelem 9