XXVII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky Praha, 15. prosince 2005 Bod programu: 4 NÁVRH restrukturalizačních změn v soustavě pracovišť Akademie věd České republiky k 1. lednu 2006
Návrh restrukturalizačních změn v soustavě pracovišť AV ČR v souvislosti s jejich budoucím přechodem na veřejné výzkumné instituce V souvislosti s přípravou zákona o veřejných výzkumných institucích probíhala v posledních třech letech intenzivní příprava transformace ústavů Akademie, státních příspěvkových organizací, na novou právní formu veřejných výzkumných institucí, a to včetně úvah a přípravy vhodných změn ve struktuře pracovišť, zohledňujících i výsledky nezávislého hodnocení jejich výzkumné činnosti. Některé připravené záměry na strukturální změny již také byly postupně realizovány. Došlo tak již ke sloučení Ústavu pro klasická studia AV ČR s Filozofickým ústavem AV ČR k 1.1.2004 (usnesení XXIII. zasedání Akademického sněmu ze dne 17.12.2003) a Katedry jazyků AV ČR s Ústavem pro jazyk český AV ČR s ke dni 1.1.2005 (usnesení XXIV. zasedání Akademického sněmu ze dne 21.4.2004). Na XXVI. zasedání Akademického sněmu dne 24.3. t.r. pak bylo schváleno sloučení Vývojové optické dílny AV ČR s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR s účinností k 1.1.2006. Další návrhy na restrukturalizaci pracovišť AV jsou v návaznosti na předchozí schválení příslušných záměrů Akademické rady Akademickým sněmem v březnu t.r. předkládány Akademickému sněmu dnes. Jedná se o - Návrh na sloučení Ústavu pro elektrotechniku AV ČR s Ústavem termomechaniky AV ČR; - Návrh na sloučení Entomologického ústavu AV ČR, Hydrobiologického ústavu AV ČR, Parazitologického ústavu AV ČR, Ústavu molekulární biologie rostlin AV ČR a Ústavu půdní biologie AV ČR se Společnou hospodářskou správou biologických pracovišť AV ČR, která změní název na Biologické centrum AV ČR; - Návrh na sloučení Masarykova ústavu AV ČR s Archivem AV ČR; - Návrh na sloučení ACADEMIA, nakladatelství AV ČR se Střediskem společných činností AV ČR. S předkládanými návrhy na sloučení pracovišť vyslovily souhlas dle Stanov AV ČR všechny příslušné orgány. V případě, že Akademický sněm navrhované strukturální změny schválí, přešla by na právní formu veřejné výzkumné instituce k 1. lednu 2007 následující pracoviště AV ČR: Archeologický ústav AV ČR, Brno Archeologický ústav AV ČR, Praha Astronomický ústav AV ČR Biofyzikální ústav AV ČR Biologické centrum AV ČR Botanický ústav AV ČR Etnologický ústav AV ČR Filozofický ústav AV ČR Fyzikální ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR Geofyzikální ústav AV ČR Geologický ústav AV ČR Historický ústav AV ČR Knihovna AV ČR Masarykův ústav Archiv AV ČR Matematický ústav AV ČR Mikrobiologický ústav AV ČR Národohospodářský ústav AV ČR Orientální ústav AV ČR Psychologický ústav AV ČR Slovanský ústav AV ČR Sociologický ústav AV ČR Středisko společných činností AV ČR Ústav analytické chemie AV ČR Ústav anorganické chemie AV ČR Ústav biologie obratlovců AV ČR Ústav dějin umění AV ČR Ústav experimentální botaniky AV ČR Ústav experimentální medicíny AV ČR Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR Ústav fyziky atmosféry AV ČR Ústav fyziky materiálů AV ČR Ústav fyziky plazmatu AV ČR Ústav geoniky AV ČR Ústav chemických procesů AV ČR Ústav informatiky AV ČR Ústav jaderné fyziky AV ČR Ústav makromolekulární chemie AV ČR Ústav molekulární genetiky AV ČR Ústav organické chemie a biochemie AV ČR Ústav pro českou literaturu AV ČR Ústav pro hydrodynamiku AV ČR Ústav pro jazyk český AV ČR Ústav pro soudobé dějiny AV ČR Ústav přístrojové techniky AV ČR Ústav radiotechniky a elektroniky AV ČR Ústav státu a práva AV ČR Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Ústav teorie informace a automatizace AV ČR Ústav termomechaniky AV ČR Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Příloha 1 Návrh na sloučení Ústavu pro elektrotechniku AV ČR s Ústavem termomechaniky AV ČR Ústav termomechaniky AV ČR (dále jen ÚT) vznikl z Laboratoře strojnické ČSAV, zřízené k 1. 1. 1953, současný název byl přijat k 1. 1. 1964. Ústav rozvíjí činnost ve vybraných oborech technické fyziky, zejména se zaměřením na dynamiku tekutin, termodynamiku, dynamiku mechanických soustav a mechaniku deformovatelných těles a na interakci mezi tekutou a tuhou fází, dále na diagnostiku materiálů, biomechaniku člověka a mechatroniku. Hlavní pozornost věnuje teoretickému a experimentálnímu výzkumu proudění vazké tekutiny ve vnitřní aerodynamice a proudění v atmosférické mezní vrstvě, výzkumu disipativních systémů, fázových přechodů a sdílení tepla při vysokých tepelných tocích, výzkumu dynamických charakteristik mechanických systémů včetně identifikace a modální analýzy, výzkumu kontaktních rázových dějů a vývoji nedestruktivních testovacích metod. Vědecké a odborné útvary ústavu jsou strukturovány do pěti oddělení: oddělení dynamiky tekutin, oddělení termodynamiky, oddělení dynamiky a vibrací, oddělení rázu a vln v tělesech a oddělení aerodynamiky prostředí. Ústav pro elektrotechniku (dále jen ÚE) vznikl z Laboratoře pro elektrotechniku ČSAV zřízené k 1. 1. 1953. Změna názvu ústavu byla provedena k 1. 1. 1955. Mezi jeho výzkumné priority patří teoretický a experimentální výzkum v oblasti silnoproudých elektromechanických systémů z hlediska jejich fyzikálních parametrů, dynamiky, řízení a pracovních médií, problémy spojené s obvodovými strukturami výkonových elektronických měničů, experimentální a teoretické zkoumání nestacionárních a neizotropických procesů při transportu tepla a hmoty ve vysokoteplotních plynových prostředích ovlivněných časově závislými elektrickými proudy, magnetickými a elektrickými poli, aplikace nelineární dynamiky, termodynamiky a kinetické teorie plynů, studium nestacionárních a nerovnovážných procesů v oblastech plazmatu charakterizovaných vysokými teplotními a rychlostními gradienty. Výzkumná práce je uskutečňována v rámci čtyř vědeckých oddělení, oddělení výkonové elektroniky, oddělení dynamiky elektrických strojů, oddělení elektrofyziky a oddělení sdružených a nestandardních úloh v silnoproudé elektrotechnice. Výzkumné zaměření obou pracovišť je v některých směrech relativně blízké, příslušnost k jednomu ústavu může přinést synergický efekt a vytvořit příznivé podmínky pro užší spolupráci. S ohledem na dosavadní dobrou spolupráci obou pracovišť a na jejich mnohaleté soužití v jedné budově (Praha 8, Dolejškova 5) lze očekávat, že vzniklé pracoviště využije všech možností vyplývajících z právní formy VVI ke zvýšení kvality svého výzkumu. Akademický sněm AV ČR na svém XXVI. zasedání dne 24. března vyslovil souhlas se záměrem Akademické rady na restrukturalizaci Ústavu pro elektrotechniku AV ČR (34 zaměstnanců, hodnocení 1c/C) sloučením s Ústavem termomechaniky (161 zaměstnanců, hodnocení 1b/B), právním nástupcem ÚE se stane ÚT. Řada jednání mezi řediteli a zástupci vědeckých rad obou pracovišť iniciovaná a částečně i vedená místopředsedou AV ČR Ing. Pavlem Vlasákem, DrSc., vyústila v předložený návrh na postup sloučení Ústavu pro elektrotechniku a Ústavu termomechaniky, jenž je podrobně zachycen v dohodě ředitelů obou pracovišť
z 26. září 2005 (příloha c). Na základě dohody ředitelů jsou dále specifikovány hlavní podmínky sloučení obou pracovišť: 1. ÚE se s ÚT sloučí ke dni 1. 1. 2006. Právním nástupcem ÚE se stane ÚT, který tímto datem přejímá všechna práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, úkoly a činnosti ÚE. 2. Vedením ÚE požadovaná změna názvu spojeného pracoviště bude řešena v souvislosti s přechodem ÚT na právní formu VVI k 1. 1. 2007 tak, aby vhodně pokrýval vědní obory ústavu. 3. ÚT převezme práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů ke všem pracovníkům ÚE, kteří budou v pracovním poměru k ÚE ke dni 31. 12. 2005. 4. ÚT zajistí rovnoprávné postavení a rozvoj všech vědních oborů a další řešení obou stávajících výzkumných záměrů, AV0Z20760514 (Komplexní dynamické systémy v termodynamice, mechanice tekutin a těles) a AV0Z20570509 (Interakce elektromagnetických polí a dynamika řízených energetických přeměn v silnoproudé elektrotechnice). 5. Dosavadní vědecké a odborné útvary ÚE vytvoří ve společném ústavu dvě samostatná oddělení, dosavadní oddělení ÚE vytvoří laboratoře. 6. Účast pracovníků ÚE na činnosti vědecké rady ÚT bude zajištěna rozšířením VR ÚT o dva interní členy VR z pracovníků ÚE a o dva externí členy VR vybrané ÚE. 7. Zřizovatel podpoří restrukturalizaci ÚE a proces slučování ÚE s ÚT účelovým posílením mzdového fondu pro nábor mladých pracovníků v rámci řešení generačního problému ÚE a dotací finančních prostředků na náklady spojené s provedením organizačních změn (sjednocení interní elektronické sítě, sjednocení a spojení hospodářské agendy, knihovny apod.), jež bude nutné v sloučeném pracovišti vynaložit. Přílohy: Společné stanovisko ředitele a vědecké rady ÚE k navrhovanému sloučení ÚE a ÚT Společné stanovisko vedení a vědecké rady ÚT k připojení ÚE Dohoda ředitelů o postupu sloučení Ústavu pro elektrotechniku AV ČR s Ústavem termomechaniky AV ČR k 1. lednu 2006 Stanovisko Vědecké rady AV ČR
Příloha 2 Návrh na sloučení Entomologického ústavu AV ČR, Hydrobiologického ústavu AV ČR, Parazitologického ústavu AV ČR, Ústavu molekulární biologie rostlin AV ČR a Ústavu půdní biologie AV ČR se Společnou technicko-hospodářskou správou biologických pracovišť AV ČR, která změní název na Biologické centrum AV ČR Entomologický ústav AV ČR (ENTÚ) byl zřízen k 1. lednu 1962 sloučením Entomologické laboratoře ČSAV, vytvořené k 1.1.1954, s oddělením patologie hmyzu, které bylo založeno v roce 1953 v bývalém Biologickém ústavu ČSAV. Hydrobiologický ústav AV ČR (HBÚ) byl zřízen s účinností od 1. dubna 1990. Původní hydrobiologické pracoviště vzniklo již v 50. letech a bylo od roku 1953 součástí Biologického ústavu ČSAV. Po jeho rozdělení bylo organizačně začleněno postupně do několika ústavů ČSAV s výjimkou krátkého období samostatné existence Hydrobiologické laboratoře ČSAV v letech 1967-1970. V roce 1981 bylo přemístěno do Českých Budějovic. Parazitologický ústav AV ČR (PAÚ) byl zřízen k 1. lednu 1962, a to z oddělení parazitologie bývalého Biologického ústavu ČSAV a Protozoologické laboratoře ČSAV. V roce 1985 byl přemístěn z Prahy do Českých Budějovic. Ústav molekulární biologie rostlin AV ČR (ÚMBR) byl zřízen k 1. červenci 1990 v souvislosti s rozdělením Ústavu experimentální botaniky ČSAV na dva samostatné celky se sídlem v Praze a v Českých Budějovicích. Ústav půdní biologie AV ČR (ÚPB) byl zřízen k 1. 1. 1986 z Laboratoře půdní biologie, která pracovala v rámci bývalého Ústavu krajinné ekologie ČSAV od roku 1979. Společná technicko-hospodářská správa biologických pracovišť v Českých Budějovicích byla zřízena 18.11.1990 jako samostatná organizační jednotka, která poskytuje servisní služby šesti českobudějovickým, biologicky orientovaným, vědeckým ústavům AV ČR. V rámci přípravy přechodu ústavů Akademie na novou právní formu veřejných výzkumných institucí proběhla v průběhu roku 2004 a 2005 řada jednání představitelů AR a českobudějovických ústavů AV o jejich perspektivním organizačním uspořádání. Jednání vyústila v záměr Akademické rady na sloučení ENTÚ, HBÚ, PAÚ, ÚMBR, ÚPB a STHSBP do jedné příspěvkové organizace, s kterým na svém XXVI. zasedání dne 24. března t.r. vyslovil souhlas i Akademický sněm. K návrhu na sloučení těchto pracovišť vedla zejména propojenost nemovitého majetku, umístění ústavů na stejných nebo velmi blízkých lokalitách, společná THS (STHSBP) a malý nebo menší počet zaměstnanců jednotlivých ústavů. Vzniklý relativně velký celek (přes 300 zaměstnanců) získá možnost výhodněji uspořádat majetkoprávní, administrativní a ekonomické záležitosti spojené s chodem českobudějovických pracovišť a vytvořit lepší podmínky i pro užší a pružnější spolupráci ve výzkumu mezi současnými ústavy. Po podrobných diskusích zvažujících výhody a nevýhody navrhovaného sloučení došlo k zásadní dohodě vedení všech výše uvedených pracovišť o jejich sloučení do jedné příspěvkové organizace - Společné technicko-hospodářské správy
biologických pracovišť AV ČR, která změní název na Biologické centrum AV ČR, a to s účinností k 1. lednu 2006. Připravovaný organizační řád Biologického centra AV ČR by na základě Společného memoranda ENTÚ, HBÚ, PAÚ, ÚMBR, ÚPB a STHSBP a Akademické rady AV ČR měl slučovaným ústavům v rámci nově vzniklé organizace garantovat maximální možnou řídící, finanční a odbornou autonomii. Přílohy: Stanoviska vědeckých rad slučovaných pracovišť Stanovisko Vědecké rady AV ČR
Návrh na sloučení Masarykova ústavu AV ČR s Archivem AV ČR ke dni 1. 1. 2006 Archiv AV ČR byl zřízen usnesením užšího výboru Vládní komise pro vybudování Akademie věd č. 21 ze dne 3. 11. 1952 a I. zasedání prezídia Československé akademie věd ze dne 5. 12. 1952 k bodu VII s účinností od 1. 1. 1953 pod názvem Archiv ČSAV. Usnesením 16. zasedání prezídia ČSAV ze dne 30. 9. 1965 k bodu VI byl název pracoviště změněn na Ústřední archiv ČSAV. Usnesením 10. zasedání prezídia ČSAV ze dne 14. 9. 1988 k bodu VI bylo pracoviště s účinností od 1. 10. 1988 zařazeno mezi vědecká pracoviště ČSAV. Usnesením 50. zasedání Výboru prezídia pro řízení pracovišť ČSAV ze dne 15. 12. 1992 k bodu XXII/3 byl název pracoviště změněn s účinností k 31. 12. 1992 na Archiv ČSAV. Podle 18 odst. (2) zákona ČNR č. 283/1992 Sb. se Archiv k témuž dni stal pod svým nynějším názvem pracovištěm Akademie věd České republiky (dále jen AV ČR). Masarykův ústav AV ČR byl zřízen usnesením V. zasedání Akademického sněmu AV ČR dne 22. 1. 1994 s účinností od 1. 4. 1995 na smluvním základě mezi Akademií věd ČR a obnovenou nadací Ústav T. G. Masaryka, nyní Ústav T. G. Masaryka, o.p.s. Smlouvou o zápůjčce byly nově vzniklému Masarykovu ústavu AV ČR svěřeny do archivní a knihovní péče fondy Ústavu T. G. Masaryka. Novou Smlouvou o součinnosti s Ústavem T. G. Masaryka ze dne 1. 4. 2003 byly upraveny podmínky o spolupráci (včetně správy archivních a knihovních fondů) Masarykova ústavu AV ČR a Ústavu T. G. Masaryka o.p.s. (viz příloha). Ve smyslu připravované restrukturalizace AV ČR zvažovalo vedení obou ústavů, jak v nových podmínkách daných zákonem o VVI co nejlépe obstát. Prodiskutovány byly otázky vědecké činnosti na základě nedávného hodnocení obou ústavů i otázka adekvátního uložení archivních fondů, jak je definuje nově platný zákon o archivnictví. Pod tlakem všech těchto okolností se vedení obou ústavů dohodlo, že jejich zájmy jsou do budoucna natolik souměřitelné, že by sloučení nejen nenarušilo chod obou institucí, ale naopak přispělo k jejich další úspěšné badatelské i odborně archivní práci. Vedení obou institucí se rozhodlo, že vytvoří společnou organizační a ekonomickou strukturu při zachování maximální možné míry autonomie, jež je podtržena i skutečností, že oba slučované celky jsou nositeli vlastních výzkumných záměrů (MSÚ AV ČR: č. AV0Z70900502 Hledání identity: myšlenkové a politické koncepce moderní české společnosti 1848 1948, Archiv AV ČR: č. AV0Z80770509 Výzkum a ochrana pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích, moderní způsoby zpracování a zpřístupňování jejich informační hodnoty, výhledová strategie práce s elektronickými dokumenty ) a specifických úkolů v oblasti archivní péče. Na základě dohody vedení obou pracovišť se navrhuje: 8. Sloučit Masarykův ústav AV ČR ke dni 1. 1. 2006 s Archivem AV ČR, a to v personálním složení a s hmotným i nehmotným majetkem a prostorami, které budou evidovány k 31. prosinci 2005. 9. Ve zřizovací listině Archivu AV ČR upravit:
a. Název instituce: Masarykův ústav - Archiv AV ČR (MSÚ - AAV ČR) b. Do bodu III vložit bod 3 ve znění: (3) Součástí Masarykova ústavu - Archivu AV ČR je vědecký útvar Masarykův ústav, jehož účelem je vědecký výzkum života a díla T. G. Masaryka v širším kontextu českých a evropských dějin, zejména jeho významu pro demokratickou českou státnost, jakož i výzkum jeho humanitního a mravního odkazu pro společnost. c. Sídlo instituce (uvést adresu nové budovy Archivu, jakmile bude přidělena). 10. Právním nástupcem slučovaných pracovišť bude Archiv AV ČR, jehož název se ke dni 1. ledna 2006 mění na Masarykův ústav - Archiv AV ČR. 11. Organizační řád Masarykova ústavu Archivu AV ČR bude po sloučení novelizován. 12. Po vzájemné dohodě obou stran a v souladu se skutečností, že oba ústavy mají svůj výzkumný záměr, bude hospodářství vedeno centrálně se dvěma odděleně hospodařícími útvary (nákladovými středisky). Technické provedení bude upřesněno po dalším jednání obou THS. 13. Vzhledem k předpokládanému rozšíření nároků na uložení archivního materiálu obou slučovaných celků (ve smyslu platných zákonů) bude vytvořen záložní depozitář (vybavení systémem Kompakt) v sousedící budově Promethea, jež splňuje i požadovaná kritéria na možné zatížení. 14. Po sloučení bude zvolena nová 13-členná vědecká rada podle volebního řádu upřesněného v souladu s platnými normami po vzájemné dohodě. Přílohy: Smlouva o součinnosti mezi MSÚ AV ČR a Ústavem T. G. M., o.p.s. Vyjádření ředitelů A a MSÚ k dalšímu rozvoji oddělení pro soupis a studium rukopisů Stanovisko vědecké rady Masarykova ústavu AV ČR k návrhu Stanovisko vědecké rady Archivu AV ČR k návrhu Stanovisko Vědecké rady AV ČR