Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání ZÁVĚREČNÁ PRÁCE BRNO 2013 Ing. Ladislav Velebný
Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Škůdci řepky význam a výskyt v uplynulých 10 letech Vedoucí práce: Ing. Eva Hrudová, Ph.D Zpracovatel: Ing. Ladislav Velebný BRNO 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma Škůdci řepky význam a výskyt v uplynulých 10 letech zpracoval samostatně, s využitím citací z materiálů uvedených v seznamu použité literatury. Závěrečná práce je školním dílem a může být ke komerčním účelům využita pouze se souhlasem vedoucího závěrečné práce a ředitele ICV Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis.
Poděkování patří především paní Ing. Evě Hrudové Ph.D. za metodické vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při osobních konzultacích a při zpracovávání této závěrečné práce. Rovněž bych chtěl poděkovat své rodině, která mi poskytla potřebný čas a klid pro zpracování zadaného tématu.
ABSTRAKT Zhodnocení intenzity výskytu škůdců v řepce bylo provedeno na základě analýzy zpracované z Přehledů výskytu škodlivých organizmů a poruch na území ČR za období 2003-2012, které každoročně vydává Státní rostlinolékařská správa. Zpracované výsledky potvrdily významnost krytonosce řepkového a krytonosce čtyřzubého, jejichž intenzita výskytu byla lokálně škodlivá i přes chemické ošetření porostů. U krytonosce šešulového a bejlomorky kapustové se střídaly roky s intenzivními škodlivými výskyty s roky, kdy byly výskyty slabé až střední intenzity, k čemuž došlo také v důsledku cílené chemické ochrany v zasažených oblastech v letech se silnými výskyty. Výskyty mšice zelné a dřepčíka olejkového nebyly významné z hlediska škod na porostech. Výskyty pilatky řepkové, osenice polní, vrtalky zelné, květilky zelné, běláska zelného, můry kapustové a zápředníčka polního byly bezvýznamné. Intenzita výskytů hraboše polního byla značně nevyrovnaná s nejvyšší intenzitou škodlivých výskytů v letech 2008 a 2010. Klíčová slova: řepka, škůdci, klimatické podmínky ABSTRACT Assessment of intensity of pests in rape seed oil was based on analysis prepared from the Reports of harmful organisms and disorders in the Czech Republic for the period 2003-2012, which are annually published by the State Phytosanitary Administration. Processed results confirmed the significance of rape weevil and cabbage stem weevil and their locally harmful intensity despite chemical treatment stands. For cabbage seed weevil and brassica pod midge, alternated years with intense harmful occurrences to the years with occurrences of mild to moderate intensity, which occurred as a result of targeted chemical protection in the affected areas in the years with strong occurrences. Occurrences of cabbage aphid and cabbage stem flea beetle not cause significant damage to crops. Occurrences of turnip sawfly, dark moth, cabbage leaf-miner, cabbage maggot, large white, bright-line brown-eye moth and grey diamond-backed smudge were insignificant. The intensity of occurrences of the common vole was largely unbalanced with the highest intensity of harmful occurrences between 2008 and 2010. Key words: rape seed oil, pests, climate condition
OBSAH 1 ÚVOD... 9 2 CÍL PRÁCE... 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 11 3.1 Význam škůdců a jejich rozdělení... 11 3.2 Podzimní škůdci řepky... 11 3.2.1 Plži (Gastropoda)... 11 3.2.2 Dřepčík olejkový Psylliodes chrysocephalus (Linnaeus, 1758)... 11 3.2.3 Dřepčíci z rodu Phyllotreta... 12 3.2.4 Krytonosec zelný Ceutorhynchus pleurostigma (Marsham, 1802)... 12 3.2.5 Osenice polní Agrotis segetum (Denis & Schiffermüller 1775)... 12 3.2.6 Pilatka řepková Athalia rosae (Linnaeus 1758)... 13 3.2.7 Květilka zelná Delia radicum (Linnaeus 1758)... 13 3.2.8 Hraboš polní Microtus arvalis (Pallas 1778)... 13 3.3 Jarní škůdci řepky... 14 3.3.1 Krytonosec řepkový Ceutorhynchus napi (Gyllenhal 1837)... 14 3.3.2 Krytonosec čtyřzubý Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham 1802)... 14 3.3.3 Blýskáček řepkový Meligethes aeneus (Fabricius 1775)... 15 3.3.4 Krytonosec šešulový Ceutorhynchus obstrictus (Marsham, 1802)... 16 3.3.5 Bejlomorka kapustová Dasineura brassicae (Winnertz, 1853)... 16 3.2.6 Mšice zelná Brevicoryne brassicae (Linnaeus, 1758)... 17 3.4 Monitorování škodlivých organizmů a poruch v ČR... 17 3.5 Klimatické podmínky a jejich vliv na výskyt škůdců v porostech řepky v uplynulých 10 letech... 17 3.5.1 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2003... 17 3.5.2 Výskyt škůdců v porostech řepky v ČR v roce 2003... 18 3.5.3 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2004... 19 3.5.4 Výskyt škůdců v porostech řepky v ČR v roce 2004... 19 3.5.5 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2005... 20 3.5.6 Výskyt škůdců v porostech řepky v ČR v roce 2005... 20 3.5.7 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2006... 21 3.5.8 Výskyt škůdců v porostech řepky v ČR v roce 2006... 21 3.5.9 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2007... 23 3.5.10 Výskyt škůdců v porostech řepky v ČR v roce 2007... 23 3.5.11 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2008... 24 7
3.5.12 Výskyt škůdců v porostech řepky v ČR v roce 2008... 25 3.5.13 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2009... 26 3.5.14 Výskyt škůdců v porostech řepky v ČR v roce 2009... 27 3.5.15 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2010... 28 3.5.16 Výskyt škůdců v porostech řepky v ČR v roce 2010... 29 3.5.17 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2011... 30 3.5.18 Výskyt škůdců v porostech řepky v ČR v roce 2011... 30 3.5.19 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2012... 32 3.5.20 Výskyt škůdců v porostech řepky v ČR v roce 2012... 32 4 MATERIÁL A METODIKA... 34 5 VÝSLEDKY A DISKUZE... 35 5.1 Mšice zelná Brevicoryne brasicae... 35 5.2 Dřepčík olejkový Psylliodes chrysocephalus... 36 5.3 Blýskáček řepkový Meligethes aeneus... 37 5.4 Krytonosec řepkový Ceutorhynchus napi... 38 5.5 Krytonosec čtyřzubý Ceutorhynchus pallidactylus... 39 5.6 Krytonosec šešulový Ceutorhynchus obstrictus... 40 5.7 Bejlomorka kapustová Dasineura brassicae... 41 5.8 Hraboš polní Microtus arvalis... 42 6 ZÁVĚR... 43 7 POUŽITÁ LITERATURA... 44 8 PŘÍLOHY... 47 8
1 ÚVOD Řepka olejka (Brassica napus) se vedle obilovin, a v poslední době také kukuřice, řadí mezi nejvýznamnější pěstované plodiny. Téměř každý zemědělský podnik ji má zařazenou ve svém osevním postupu. Je tomu tak zejména pro její široké uplatnění v různých odvětvích lidské činnosti, počínaje lisováním řepkového oleje k potravinářským účelům, jeho využití ve farmaceutickém průmyslu, ale také využitím řepkových výlisků i oleje ke krmným účelům. V posledních letech se osevní plochy řepky zvětšují zejména z důvodu výroby methylesteru jako přísady do tzv. ekologických paliv. Při výrobě řepkového methylesteru vznikají také další vedlejší produkty jako glycerol a mastné kyseliny, které rovněž nacházejí široké uplatnění v potravinářském, kosmetickém, farmaceutickém i krmivářském průmyslu. Tato zemědělská komodita se stává také předmětem studia genového inženýrství a ve světě jsou již produkovány povolené, geneticky modifikované odrůdy řepky. Zásahy do genetického kódu této plodiny jsou prováděny zejména z důvodu zvyšování odolnosti vůči patogenům a škůdcům, rovněž vůči herbicidům, které se používají v řepkových porostech a v neposlední řadě samozřejmě za účelem zvyšování výnosů řepkového semene. Ozimá i jarní řepka je v současné době poškozována mnoha druhy houbových patogenů a živočišných škůdců. Ochrana proti nim se stala nedílnou součástí technologie pěstování rostlin. Náklady spojené s aplikací pesticidů se často podílejí na celkových nákladech pěstování 20-25 %. Tím se řepka zařadila na první místo ze všech hlavních polních plodin pěstovaných v ČR v objemu prováděné ochrany. Návratnost vynaložených prostředků však bývá vysoká, ochrana proti chorobám a škůdcům patří k významným intenzifikačním faktorům (Baranyk et al., 2010). Hmyz je druhově nejpočetnější skupinou živočichů tvoří asi tři čtvrtiny veškeré známé fauny. Z našeho území je známo asi 27 400 druhů, ale každoročně se nalézají další. Přestože převažují druhy indiferentní a druhy s pozitivním působením pro člověka, existuje množství druhů, které nás nějakým způsobem omezují, mají vliv na naše zdraví a pohodlí, poškozují pěstované rostliny a snižují velikost úrody, znehodnocují nejrůznější suroviny a výrobky. Z rostlinolékařského hlediska jsou důležité druhy škodící na rostlinách a jejich produktech, ale také druhy, které hrají pozitivní, zejména bioregulační roli. Dokonalá znalost morfologie, způsobu života i stanovištních nároků hmyzích škůdců je nezbytná především jako podklad pro rozhodování o nejvhodnějších způsobech jejich regulace (Šefrová, 2006). Základem úspěšně provedené ochrany rostlin je spolehlivé určení původce poškození a následná volba metody ochrany splňující všechny požadavky ekonomické, ekologické a bezpečnostní pro člověka a necílové organizmy (Kazda et al., 2010). 9
2 CÍL PRÁCE Cílem této závěrečné práce bylo: vypracovat literární přehled shrnující obecné poznatky o škůdcích řepky, vytvořit ucelený materiál popisující výskyt škůdců v porostech řepky v České republice v letech 2003-2012, zhodnotit získané výsledky, zjistit nejvýznamnější škůdce a vyhodnotit případný nárůst nebo pokles výskytu jednotlivých druhů za sledované období. 10
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Význam škůdců a jejich rozdělení Rostliny jsou poškozovány nejrůznějšími vlivy a obor, který se věnuje této problematice, se nazývá rostlinolékařství. Nauka, která se zabývá škůdci z třídy hmyzu, sleduje jejich vývoj, škodlivost i vhodné termíny a způsoby ochrany rostlin se nazývá zemědělská entomologie (Rotrekl, 2003). Miller (1956) a Šefrová (2006) dělí škůdce taxonomicky, Rotrekl (2003) podle jejich výskytu na jednotlivých zemědělských plodinách a Baranyk et al. (2010) ještě toto rozdělení zpřesňuje podle ročního období jejich výskytu a působení na podzimní a jarní. 3.2 Podzimní škůdci řepky V podzimním období v porostech řepky škodí plži (Gastropoda), dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala), dřepčíci z rodu Phyllotreta, krytonosec zelný (Ceutorhynchus pleurostigma), osenice polní (Agrotis segetum), pilatka řepková (Athalia rosae) a květilka zelná (Delia radicum). V zimním období způsobuje škody v porostech ozimé řepky hraboš polní (Microtus arvalis). 3.2.1 Plži (Gastropoda) V období od zasetí do fáze 2 4 pravých listů jsou vzcházející rostliny řepky vážně ohroženy především žírem plžů. Škodlivé druhy plžů patří do čeledí, u kterých je redukována ulita (Kazda et al., 2010). Největší škody v řepce doposud způsobuje slimáček síťkovaný - Deroceras reticulatum (O.F. Müller, 1774) nebo slimáček polní - Deroceras agreste (Linnaeus, 1758). Oba druhy patří k menším, 4 6 cm velkým, plžům. Rozmnožují se vajíčky. Během vegetace mají 2 3 generace. Ve stále větším rozsahu však způsobuje škody na řepce i ve volné krajině 8 10 cm dlouhý oranžově hnědý plzák španělský Arion lusitanicus (J. Mabille 1868). Ohroženy jsou hlavně porosty na těžších vlhkých a kyselých půdách, které nejsou hluboko orány a mají hrudovitý povrch. Výskyt podporují teplé zimy a vlhčí a mírně teplé počasí během vegetace. V případě přemnožení je možné aplikovat granuláty s účinnou látkou methiocarb nebo methaldehyd (Baranyk et al., 2010). Příklady povolených přípravků jsou Mesurol Schneckenkorn (5 kg/ha) nebo Vanish Slug Pellets (5-10 kg/ha) (Bečka et al., 2007). 3.2.2 Dřepčík olejkový Psylliodes chrysocephalus (Linnaeus, 1758) Největší z dřepčíků, 4 mm velký dřepčík olejkový, je kovově černomodrý s rezavou hlavou a nohama. Škodí larvy, méně dospělci, na řepce a dalších brukvovitých. Dospělci se líhnou v červnu a červenci, samičky kladou od září do jara vajíčka do půdy. Larvy vyžírají chodbičky v lodyhách a řapících listů, kuklí se v půdě v květnu a červnu (Šefrová et al, 2006). Dřepčík olejkový je typický svou pozdní aktivitou. Mírné počasí na podzim a v zimě podporuje napadení. K přirozeným nepřátelům patří parazitičtí blanokřídlí, ale i parazitické hlístice (Häni et al., 1993). 11
Ochrana musí být provedena před kladením vajíček do půdy podle výskytu dospělců ve žlutých miskách. K ochraně je možné použít mořené osivo nebo insekticid s hloubkovým účinkem (Štěpánek, 2005). K ochraně jsou registrovány přípravky s účinnou látkou alfa-cypermethrin, deltamethrin, a lambda-cyhalothrin. V posledních letech je výskyt všech vývojových stadií tohoto škůdce v řepkových porostech nízký (Baranyk et al., 2010). Mezi povolené přípravky na ochranu proti tomuto škůdci patří Bulldock 25 EC, Decis Mega a Karate Zeon 5 CS. 3.2.3 Dřepčíci z rodu Phyllotreta Mezi tyto dřepčíky patří dřepčík černý - Phyllotreta atra (Fabricius 1775), dřepčík černonohý - Phyllotreta nigripes (Fabricius 1775), dřepčík polní - Phyllotreta undulata (Kutschera 1860), dřepčík zelný - Phyllotreta nemorum (Linnaeus 1758) a dřepčík obilní - Phyllotreta vittula (Redtenbacher 1849). Poslední z nich kromě brukvovitých poškozuje rovněž obilniny. Dospělci těchto 2 3 mm velkých brouků ožírají klíčním rostlinkám mělce pod povrchem půdy děložní lístky, rostliny nevzcházejí. U vzešlých rostlin vyžírají do listů četné mělké malé jamky nebo malé dírky 1 3 mm velké, rostliny zasychají a hynou. Dřepčíci se mohou vyskytnout v letech s horkým a suchým létem a podzimem v mimořádně velkém množství. Kalamitní poškození vzcházejících porostů může nastat během několika dnů. Základní ochranou je setí insekticidně mořeného osiva látkami imidacloprid, thiamethoxam a clothianidin. Spolehlivou ochranu zaručují tyto látky 3 4 týdny po zasetí. Při setí nemořeného osiva nebo v případě silných výskytů dřepčíků i po době účinnosti mořidel je povolena aplikace pyretroidů deltamethrinu nebo lambda-cyhalothrinu. Vzhledem ke krátké reziduální účinnosti je nutné někdy ošetření opakovat (Kazda et al., 2010). 3.2.4 Krytonosec zelný Ceutorhynchus pleurostigma (Marsham, 1802) Larvy krytonosce zelného způsobují vznik hálek na kořenovém krčku řepky. Tyto bělavé, beznohé larvy s tmavou hlavou svým žírem stimulují vznik hálek, které jsou hladké, kulovité, velikosti hrachu až lískového oříšku. Výskyt dospělců částečně snižuje insekticidně mořené osivo látkami imidacloprid, thiamethoxam a clothianidin (Kazda et al., 2010). Cílená ochrana proti tomuto škůdci se v České republice neprovádí. 3.2.5 Osenice polní Agrotis segetum (Denis & Schiffermüller 1775) Osenice polní má rozpětí křídel 28 40 mm a je nenápadně šedohnědě zbarvená. Šedohnědé lesklé housenky jsou polyfágní, přes den ožírají v půdě podzemní části rostlin, v noci konzumují nadzemní části. Objevují se v červnu a červenci a znovu od podzimu do jara (Šefrová, 2006). Ohroženy jsou zejména plochy zaseté minimalizační technologií na půdách, kde před přípravou půdy rostl hojně plevel nebo výdrol. Dospělci osenic kladou vajíčka na tyto rostliny, vajíčka přežijí zpracování půdy a řepka se stává jedinou vhodnou živnou rostlinou (Kazda et al., 2010). Vývoj druhé generace podporuje teplý a sušší červen, chladnější červenec a teplejší září se srážkami do 50 mm. Proti housenkám není registrován žádný přípravek, ačkoli jsou proti 12
jejich prvnímu a druhému instaru účinné přípravky registrované proti dřepčíkům nebo proti pilatce řepkové (Baranyk et al., 2010). 3.2.6 Pilatka řepková Athalia rosae (Linnaeus 1758) Na řepce ozimé škodí generace žijící v srpnu a září žírem na vzcházejících rostlinách a na přízemní růžici. Housenice pilatky řepkové vykusují okrouhlé otvory v čepelích listů a mohou způsobit při vyšší početnosti až holožír. Mladé housenice se zdržují na spodní straně listů, starší provádí žír na horní straně listů či na jejich okrajích. Vyskytují se jen v některých letech a ohniskově. Ošetřuje se jen za teplého a suchého počasí v případě, že zjistíme výskyt jedné a více housenic v průměru na jednu rostlinu v době od vzejití do konce října (Rotrekl, 2003). Podle potřeby je účinnou ochranou aplikace účinných látek pirimiphos-methylu nebo pyrethroidů alfa-cypermethrinu a deltamethrinu (Kazda et al., 2010). Povolené přípravky v České republice jsou například Actellic 50 EC, Decis 2,5 EC a Vaztak 10 EC. 3.2.7 Květilka zelná Delia radicum (Linnaeus 1758) Od října můžeme pozorovat vážné poškození kořenového systému larvami květilky zelné. Beznohé, bezhlavé (apodní, acephalní) vyžírají v kořenovém krčku chodbičky, které zasahují až do lodyhy. Prvním příznakem napadení řepky je rychlejší vadnutí za sucha než u rostlin nepoškozených. Silně poškozené rostliny často leží pouze na půdě a lze je lehce zvednout, v půdě vůbec nedrží. Rostliny špatně přezimují (Kazda et al., 2010). V České republice je květilka zelná sledována od roku 2001. Její první výskyty byly zaznamenané v roce 2003, první poškození v roce 2005, ale jen na menší ploše. V dalších letech byla zjišťována řepka s typickými poškozeními od larev květilky na jižní Moravě a Vysočině v rozsahu 5 až 10 %. V následujícím období opět nebyly pozorovány významné výskyty. Rozšíření květilky zelné do porostů řepky ozimé je dáno pravděpodobně snížením ploch pěstování brukvovité zeleniny a zvýšení ploch ozimé řepky. Významným faktorem je také zaplevelení brukvovitými plevely a rozšíření bezorebného způsobu zpracování půdy. V současné době je na květilku zelnou registrováno dvousložkové insekticidní mořidlo Elado FS 480 s účinnými látkami clothianidin a betacyfluthrin v dávce 25 l na tunu osiva s využitím absorbentu Talkum Blue. Na snížení populační hustoty tohoto škůdce má vliv také řada predátorů např. střevlíci a drabčíci, kteří likvidují vajíčka i larvy květilky (Rotrekl, 2011). 3.2.8 Hraboš polní Microtus arvalis (Pallas 1778) Ekologické rozšíření a nároky hraboše polního byly zkoumány na podkladě populační hustoty v jednotlivých okresech České republiky v letech 1955 2008. Bylo zjištěno, že v České republice je hraboš polní rozšířen od nížin až po subalpinský stupeň, tzn. od 150 do 1600 m nad mořem. Z klimatického hlediska populace hraboše polního preferují mírně teplé oblasti, ve kterých žije v České republice okolo 79 % jeho populace (Obdržálková et al., 2009). Hraboš polní je především hojným druhem zemědělské krajiny, ve vrchovinách a v hornatém terénu se zdržuje hlavně na kosených loukách, na mezích, podél vodotečí a na stanovištích ruderálního charakteru včetně 13
různých typů výsypek (Anděra et al., 2001). Porosty řepky hraboš polní na podzim rychle osidluje a velmi dobře v ní přezimuje. Přízemní listy řepky představují bohatý a kvalitní potravní zdroj a současně kryjí půdu natolik, že hraboš je při sběru potravy dostatečně chráněn před ptačími predátory. Hraboš z porostů řepky postupně migruje do okolních, vhodnějších plodin. V době sklizně je populace hraboše polního v porostech řepky již slabá (Zejda et al., 2002). Vyhovuje mu sled obilnina, následná minimální příprava půdy a osev ozimou řepkou. V obilnině nachází dostatek potravy do podzimu a řepka je ideální pro přežití zimy (Baranyk et al., 2010). Ochrana musí být provedena již na podzim, před příchodem sněhu. V polních podmínkách je povoleno využívat účinné látky Zn 3 P 2 (fosfid zinku) a antikoagulantu bromadiolon. Aplikace přípravků se provádí od září do konce zimy, při počtu 10 nor na 1ar. Mezi povolené přípravky patří Lanirat Micro (5 10 kg/ha), Stutox l (5 10 kg/ha), Delicia Gastoxin (1 2 tablety/noru). Přípravky se používají plošně, u přípravku Delicia Gastoxin se tablety pokládají přímo do nor. 3.3 Jarní škůdci řepky V období časného jara škodí tzv. stonkoví krytonosci krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) a krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus), v období květu blýskáček řepkový (Meligethes aeneus). Po odkvětu v době tvorby šešulí škodí tzv. šešuloví škůdci krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus) a bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae). V období tvorby šešulí škodí také mšice zelná (Brevicoryne brassicae). 3.3.1 Krytonosec řepkový Ceutorhynchus napi (Gyllenhal 1837) Brouci v březnu naletují na řepku a jiné brukvovité. Po zralostním žíru kladou samičky vajíčka těsně pod vegetačním vrcholem rostlin. Místa kladení jsou zřetelná jako mírně zduřelé, bíle ohraničené otvůrky. Larvy vyžírají lodyhy, které jsou pak duté, ohýbají se a deformují. Ke kuklení dochází v půdě, kde zůstávají vylíhlí brouci až do jara následujícího roku. Při silném výskytu může způsobit až 50% ztráty na výnosech (Šefrová, 2006). 3.3.2 Krytonosec čtyřzubý Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham 1802) Krytonosec čtyřzubý se vyskytuje na všech řepkových polích. Obvykle nebývá však tak škodlivý jako krytonosec řepkový. I při silném napadení krytonoscem čtyřzubým nebývá ztráta na výnosu větší než 25 %. Na poškozených rostlinách se tvoří malé deformace, zevně jsou zjevné malé otvůrky pro kladení vajíček. Na rozdíl od krytonosce řepkového kladou samičky především na spodní stranu řapíků listů, méně často na hlavní stonky, otvůrků pro kladení bývá větší počet i na vedlejších řapících. V napadených stoncích se vyskytuje v květnu/červnu větší počet larev, které jsou těžko rozeznatelné od larev krytonosce řepkového. Napadené rostliny bývají lámavé a předčasně dozrávají (Häni et al.,1993). Krytonosec čtyřzubý klade do vykousaných otvorů skupinu několika vajíček, na rozdíl od krytonosce řepkového, který klade zejména do stonků a jen po jednom vajíčku. Z vajíček vylíhlé larvy se zavrtávají do 14
řapíků listů a vyžírají vnitřek řapíků. Larvy se prokousávají řapíky listů směrem ke stonku. V pozdějších růstových fázích larvy prožírají stonky směrem k jejich bázi. Škodlivost larev končí, když výlezovými otvory na bázi rostliny opustí stonek. Larvy v první polovině června vypadávají na povrch půdy a okamžitě se zavrtávají do půdy, kde se kuklí v hliněných kokonech. Brouci se vylíhnou po několika týdnech. Potom vyhledávají úkryty pro podzimní a zimní spánek (Pozděna, 2013). Oba druhy patří k nejvýznamnějším škůdcům řepky. Běžnou a základní ochranou proti oběma druhům krytonosců při pozvolném oteplování na jaře je aplikace chlorpyrifosu v kombinaci s cypermetrinem nebo samotná aplikace účinné látky bifenthrin. V případě masového výskytu dospělců při opožděném a náhlém vzestupu teplot je možno využít aplikace pyretroidů alfa-cypermethrinu, lambda-cyhalothrinu nebo deltamethrinu. Postupně se začínají používat proti dospělcům i neonikotinoidy thiacloprid a acetamiprid (Baranyk et al., 2010). Příklady povolených přípravků na ochranu proti stonkovým krytonoscům jsou Decis Mega, Decis 15 EW a Agrion Delta. Aplikace insekticidů se provádí na základě signalizace pomocí žlutých misek. 3.3.3 Blýskáček řepkový Meligethes aeneus (Fabricius 1775) Blýskáček řepkový je 1,5 2,5 mm velký. Počátkem dubna nalétává na řepková pole, vykousává otvory do poupat, proniká dovnitř a živí se prašníky. Poškozená poupata žloutnou a opadávají. Samičky kladou vajíčka do poupat (Šefrová, 2006). Larvy se živí pylem a většinou se uvádí, že prakticky neškodí. Přelézají z květu na květ a postupně, jak řepka odkvétá, se soustřeďují na posledních horních kvítcích. Vývoj larev trvá 20 30 dní. Dorostlé larvy padají na zem a kuklí se v půdě v hloubce 2 6 cm. Brouci se z kukel líhnou po 10 11 dnech. Vylíhlí brouci se opět živí pylem. Mohou způsobit velmi závažné škody na jarní řepce nebo na semenných porostech brukvovité zeleniny. Často bývají ve velkém množství v porostech kvetoucího máku, kde však nezpůsobují žádné škody. Od července do září vyhledávají brouci postupně úkryty. Většinou přezimují mimo zemědělskou půdu okraje lesa, křoviny, mělce v půdě. Mají tedy jednu generaci do roka (Kazda, 2012). Cílená ochrana proti blýskáčkovi by měla u ozimé řepky plynule navázat na druhé jarní ošetření v období prvního výskytu zelených poupat v porostu. V té době se používá účinná látka s delší reziduální účinností bifenthrin nebo chlorpyrifos v kombinaci s cypermethrinem. Registrován je pyretroid beta-cyfluthrin nebo karbamát pirimiphos-methyl. Při následné aplikaci na začátku květu se využívá relativní neškodnosti pyretroidů ke včelám a dalším opylovačům. Registrovány jsou alfacypermethrin nebo zeta-cypermethrin. Aplikaci je účelné použít až při zjištěném škodlivém výskytu brouků v porostu a použít alespoň 400 litrů postřikové jíchy na hektar. Rostliny musí být dokonale smáčeny. Preventivní ochrana nebývá účinná a zbytečně hubí přirozené nepřátele. Někdy stačí ošetřit u velkých honů jen okraje porostů, protože se na nich blýskáček soustřeďuje (Kazda et al., 2010). Baranyk et al. (2010) uvádí, že blýskáček získává v posledních letech významnou rezistenci proti pyretroidům. Povolenými přípravky proti tomuto škůdci jsou Actellic 50 EC, Bulldock, Cyperkill 25 EC, Decis Mega, Reldan 22, Mospilan 20SP a mnohé další. V roce 2012 15
byl nově registrován přípravek Plenum, z hlediska použití na blýskáčka s novou účinnou látkou pymetrozine, která má úplně jiný mechanizmus účinku než dosud používané pesticidy proti blýskáčku (Kazda 2012). Z důvodu omezení vzniku rezistence je důležité střídat při aplikaci insekticidní přípravky z různých skupin účinných látek (Muška, 2011). 3.3.4 Krytonosec šešulový Ceutorhynchus obstrictus (Marsham, 1802) Brouci přezimují ukryti v půdě na starém řepkovišti nebo na suchých lesních okrajích, v křovinách a podobných chráněných místech. Je-li teplé a suché jaro, vidíme první brouky již ve druhé polovině dubna, krátce před květem řepkových i ostatních kultur. Samička vyhloubí v mladých šešulích noscem malou dutinku, otočí se a vnoří kladélkem do otvoru vajíčko. Jedna samička může naklást 120 150 kusů vajíček. Po uplynutí 8 10 dnů se vylíhne malá larva, která začne uvnitř šešule ožírat semena. Po čtyřech až pěti týdnech, když larvy sežerou obsah šešule, dokončí svůj vývoj. Prožerou si v šešulích dírku, kterou se spustí k zemi. Zahrabou se do hloubky několika centimetrů a v hliněném kokonu se kuklí (Miller, 1956). Cílená ochrana se zpravidla neprovádí. První výskyty dospělců spolehlivě hubí druhé jarní insekticidní ošetření. Později zabírá ochrana proti blýskáčkům pyretroidy nebo neonikotinoidy. V době tvorby šešulí spolehlivě působí aplikace insekticidů proti bejlomorce kapustové (Kazda et al., 2010). 3.3.5 Bejlomorka kapustová Dasineura brassicae (Winnertz, 1853) Bejlomorka kapustová má novější latinský název Dasineura napi, který je ovšem odborníky z oblasti ochrany rostlin málo používán. Proto i v této práci bude nadále používán vžitý název Dasineura brassicae. Šefrová (2006) uvádí, že bejlomorka kapustová je problémem posledních let. Její 2 3 mm dlouhé bílé larvy poškozují šešule brukvovitých. Imaga první generace se začínají vyskytovat v porostu na přelomu dubna a května, s vrcholem denní aktivity mezi 11. až 15. hodinou. Insekticidní zásah se dá zefektivnit právě směřováním chemické ochrany do tohoto času (Herda, 2011). Larvy se živí sáním na šešulích. V jediné šešuli bývá 15 20 larev. V důsledku napadení se šešule předčasně otevírají a nedozrálá semena vypadávají. Dorostlé larvy opouštějí šešule, část se kuklí v půdě, část dává 2. někdy i 3. generaci, část přeleží jeden, někdy i více roků (Šefrová, 2006). Účinnou ochranou je především aplikace neonikotinoidů (acetamiprid, thiacloprid) v období tvorby šešulí. Nejúčinnější je aplikace neonikotinoidů s pyretroidy (alfa-cyrmethrin, deltametrin, zeta-cypermethrin). Samotná aplikace pyretroidů nebývá tak účinná. Vzhledem k nebezpečí ohrožení včel a mnoha dalších druhů užitečného hmyzu při aplikaci insekticidů v době květu se zkouší mnoho různých látek, které ovlivňují rostlinu. Zpravidla zpevní její pletiva a bejlomorka méně klade vajíčka do šešulí. Nejvíce se osvědčila aplikace nitrofenolátů na začátku květu, která zvyšuje prokazatelně výnosy při výskytu bejlomorky nebo houbových chorob (Kazda et al., 2010). Z povolených přípravků se používají například Mospilan 20 SP, Vaztak 10 EC, NeoNic, FASTAC 100 EC, Sumi - Alpha 5EW a mnohé další. Podle Čecha (2011) je 16
ošetření porostů Mospilanem 20 SP ekonomické, protože při jeho použití i v ročnících s nižším výskytem šešulových škůdců, byl přírůstek výnosu vždy vyšší než náklady na jeho aplikaci. Zároveň je jeho aplikace velmi bezpečná pro včely a necílové organizmy. 3.2.6 Mšice zelná Brevicoryne brassicae (Linnaeus, 1758) První mšice se objevují již počátkem května. Koncem května a zejména v červnu se množí velmi intenzivně a tvoří husté a rozsáhlé kolonie na lodyhách i lících listů košťálovin. Listy jsou pak pokryty množstvím medovice, voskového prášku a svleček mšic. Vlivem sání vznikají na listech žluté skvrny, listy se prohýbají nepravidelně vzhůru, deformují se a jsou-li později napadeny i na spodní straně, žloutnou a usychají (Miller, 1956). Větší poškození rostlin je však velmi vzácné a mšice prakticky nezpůsobují žádné významné snížení výnosu. Chemická ochrana u ozimé řepky se neprovádí. Registrovaná je účinná látka dimethoate nebo chlorpyriphos-methyl (Baranyk et al., 2010). U jarní řepky se stává mšice zelná v některých letech klíčovým škůdcem (Kazda et al., 2010). 3.4 Monitorování škodlivých organizmů a poruch v ČR Monitorováním škodlivých organizmů a poruch se v České republice zabývá Státní rostlinolékařská zpráva, která každoročně zpracovává souhrnnou monitorovací zprávu o výskytu škodlivých organizmů a poruch pro jednotlivé zemědělské plodiny. Monitorování se děje podle stanovených metodik na vytipovaných plochách, které jsou rovnoměrně rozmístěny po celém území České republiky. Data jsou shromažďována na sedmi centrálních pracovištích (Opava, Brno, Havlíčkův Brod, Praha, Plzeň, Louny a Tábor). Ze shromážděných údajů jsou zpracovávány mapové výstupy, zprávy o aktuálním výskytu škůdců, ale i prognózy, které jsou volně dostupné a využitelné pro širokou zemědělskou i nezemědělskou veřejnost. 3.5 Klimatické podmínky a jejich vliv na výskyt škůdců v porostech řepky v uplynulých 10 letech U mnoha škůdců zemědělských plodin je prokázána přímá závislost jejich vývoje na meteorologických, ale i klimatických podmínkách prostředí. Nejdůležitějším určujícím faktorem je teplota, která řídí rychlost vývoje druhů tj. délku trvání jednotlivých životních stadií a následně v případě vícegeneračních druhů i počet dokončených generací v rámci jedné sezóny (Kocmánková et al., 2009) 3.5.1 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2003 V důsledku holomrazů byly řepkové porosty na celém území České republiky po zimě ve špatném stavu. Na území středních Čech bylo zaznamenáno vytažení menších rostlin mrazem, rostliny byly často zahnědlé a popraskané s malým kořenovým systémem. V západních Čechách, na severní Moravě a ve Slezsku byly porosty poškozeny v důsledku extrémních srážek na podzim a silnými holomrazy v zimním období a také vlivem velkých výkyvů mezi denními a nočními teplotami. V polovině 17
června došlo k dalšímu poškození porostů prudkými srážkami s lokálním výskytem krupobití. Následně v srpnu extrémní sucho způsobilo potíže s přípravou půdy pod ozimé řepky a jejich následné špatné vzcházení. Vlivem špatného přezimování ozimých řepek bylo na jaře roku 2003 zaoráno cca 100 200 ha ozimých řepek, což činilo cca 30 % z celkové plochy na podzim zasetých porostů (kolektiv autorů SRS, 2003). 3.5.2 Výskyt škůdců v porostech řepky v ČR v roce 2003 První výskyty mšice zelné byly zaznamenány 12. 18.5 ze severní a jižní Moravy. Vlivem příznivých klimatických podmínek byl silný výskyt zaznamenán v období od začátku září do začátku října v západních Čechách. První výskyt jednoho z významných škůdců blýskáčka řepkového byl zaznamenán 20.3. na jižní Moravě. V období 5. 11.5 byl na celém území České republiky zaznamenán střední až silný výskyt tohoto škůdce a z toho důvodu bylo také prováděno chemické ošetření porostů. První výskyt larev dřepčíka olejkového byl zaznamenán 20.3. v okrese Benešov. První výskyt dospělců ve druhém týdnu dubna v okrese Mladá Boleslav. Silný výskyt byl zaznamenán ve vzcházejících porostech v celé České republice v období 11. 31.8. První výskyt krytonosce řepkového byl zjištěn 17.3. v okrese Louny. Silný výskyt imag byl zaznamenán na přelomu března a dubna v okresech Kolín a Domažlice. První výskyt vajíček byl zjištěn v okresech Hodonín, Břeclav, Písek a Rakovník. Silný výskyt larev byl zaznamenán v období 5. 11.5 v jižních Čechách. V tomto období docházelo k silným poškozením porostů a bylo prováděno chemické ošetření. První výskyt krytonosce čtyřzubého byl zaznamenán 17.3. v okrese Louny. Ve druhé dekádě dubna byl na celém území ČR pozorován první výskyt vajíček, v okrese Klatovy až silný výskyt i přes předchozí provedená chemická ošetření. První výskyt krytonosce šešulového byl zaznamenán koncem dubna v okrese Hodonín. V období 28.4. 4.5. probíhala ochrana proti šešulovým škůdcům. V období 9. 15.6 byly zaznamenány silně poškozené porosty v okrese Jindřichův Hradec. Totéž bylo pozorováno v období 16. 22.6 na Moravě a ve Slezsku. Silný výskyt hálek krytonosce zelného, v porovnání s předchozími lety, byl zjištěn v období 1.1. 2.3. v okrese Bruntál. Lze konstatovat, že ošetřování proti krytonoscům probíhalo koncem března na celém území republiky. Silné poškození žírem larev bylo zaznamenáno v období 28. 4.5. v neošetřeném prorostu v okrese Tábor (Vyšetice). Koncem června bylo na jižní Moravě zaznamenáno všeobecné praskání šešulí v důsledku poškození šešulovými škůdci. První výskyt bejlomorky kapustové byl zaznamenán od konce dubna do začátku května na jižní Moravě a ve středních Čechách. V tomto období byly také zaznamenány střední až silné výskyty imag ve středních a severních Čechách a na jižní Moravě. Z toho důvodu bylo počátkem května přistoupeno k ošetření proti šešulovým škůdcům. V roce 2003 byl také pozorován ojediněle střední až silný výskyt méně významných škůdců jako je pilatka řepková, květilka zelná, osenice polní a také ojediněle silný výskyt slimáčků. Na celém území byl v průběhu roku pozorován střední, ojediněle až silný výskyt hraboše polního (kolektiv autorů SRS, 2003). 18
3.5.3 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2004 Vlivem souvislé sněhové pokrývky byly v průběhu ledna a února v jižních Čechách zaznamenány mezerovité porosty. Na severní Moravě a ve Slezsku byla část porostů nevyrovnaná a poškozená mrazem. Na přelomu dubna a května docházelo v této oblasti vlivem nevyrovnaných srážek k praskání stonků. Porosty na severní Moravě a ve Slezsku byly dobře zapojené a v dobrém zdravotním stavu, byla zaznamenána pouze lokální poškození mrazem. V období od 12.4. 18.4. bylo v okrese Litoměřice zaoráno 420 ha, v okrese Chomutov 1740 ha a v okrese České Budějovice 1/5 osetých ploch. Na jižní Moravě bylo zaoráno 10 15 % z celkové plochy. K poškození porostů krupobitím došlo v období druhého týdne června v okrese Písek a k poškození stonků a šešulí došlo ve třetí dekádě června v okrese Prostějov. Ve středních Čechách, ale také na severní Moravě a ve Slezsku byly v průběhu října pozorovány v důsledku sucha nevyrovnané a mezerovité porosty nově zasetých ozimých řepek. V jižních a západních Čechách byly porosty v dobrém stavu. Porosty zaseté v období 6.9. 3.10. dobře vzcházely, později zaseté porosty byly nevyrovnané vlivem nepříznivých klimatických podmínek. Ve středních a západních Čechách byly porosty v období listopadu a prosince lokálně nevyrovnané. V severních Čechách byla většina porostů zaorána (kolektiv autorů SRS, 2004). 3.5.4 Výskyt škůdců v porostech řepky v ČR v roce 2004 Stejně jako v předchozím roce byl první výskyt mšice zelné zaznamenán na jižní Moravě, v období 19.4. 25.4., a to v okrese Hodonín. Podle počtu vajíček, zjištěných v období 3.11. 31.12. v okrese Domažlice, byla pro tento region zaznamenána prognóza středního výskytu pro následující rok. První výskyt blýskáčka řepkového byl zaznamenán v březnu v okrese Uherské Hradiště a později po oteplení byly zjištěny nálety i na severní Moravě a ve Slezsku. Od poloviny dubna do druhé dekády května byl na celém území zaznamenán střední až silný výskyt a všeobecně se provádělo chemické ošetření. První výskyt dřepčíků byl zjištěn již 11.3. na jižní Moravě. V období října byly nemořené porosty poškozeny v okrese Kutná Hora. V průběhu dubna a května docházelo ke střednímu až silnému poškození rostlin larvami krytonosce řepkového a čtyřzubého, zejména u pozdě ošetřených porostů, kdy na některých pozorovacích plochách docházelo k 50 60% poškození rostlin v porostu. První výskyt hálek krytonosce zelného na kořenech byl zaznamenán v březnu, ale k žádným významným poškozením porostů nedošlo. Na počátku třetí dekády dubna byl zaznamenán střední až silný výskyt šešulových škůdců - krytonosce šešulového a bejlomorky kapustové. Škodlivý výskyt bejlomorky kapustové byl zaznamenán na severní Moravě a ve Slezsku, kde se provádělo chemické ošetření. Ojedinělý výskyt méně významných škůdců jako pilatka řepková a osenice polní byl zaznamenán na jižní Moravě. Ohniskové výskyty slimáčků byly zaznamenány v okresech Třebíč, Louny a Plzeň-jih. V průběhu celého roku byl na celém území pozorován střední až silný výskyt hraboše polního s lokální nutností aplikace rodenticidů například v okresech Kolín, Nymburk, Kutná Hora. Lokální poškození černou a vysokou zvěří bylo zaznamenáno v lednu a únoru (kolektiv autorů SRS, 2004). 19
3.5.5 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2005 V březnu byly porosty na jižní Moravě nevyrovnané, prořídlé a vymrzlé. K silnému poškození pletiv u rostlin došlo vlivem střídání teplot ve východních Čechách. Na přelomu března a dubna došlo k poškození porostů v jižních Čechách vlivem silného podmáčení. V rámci jižní Moravy nejhůře přezimovaly porosty na Prostějovsku. V oblasti severní Moravy a Slezska bylo v důsledku špatného přezimování zaoráno 60 ha (Krnov). V druhé polovině března byly zaznamenány silné noční mrazy na celém území republiky, v jejichž důsledku došlo k poškození pletiv a vzniku prasklin na stoncích, které byly následně vstupní branou pro působení patogenů. Na jižní Moravě v okrese Brno-venkov bylo zaoráno v tomto období 100 ha řepkových porostů. Na počátku května byla řepka plodinou, která byla nejvíce poškozena přízemními mrazíky působícími v noci z 21. na 22. dubna. V důsledku těchto mrazíků došlo k popálení listů, popraskání lodyh, jejich deformaci a někdy až zlomení, následně jejich vodnatění a hnití. Méně časté bylo poškození poupat. Středně silná až silná poškození byla zaznamenána lokálně na celém území ČR. V období 9. 15.5. zpomalilo chladné počasí vývoj a růst rostlin, stejně jako aktivitu škodlivých organizmů. Na přelomu května a června došlo na některých místech republiky (jižní a východní Čechy) k poškození porostů kroupami. U porostů, které byly poškozeny jarními mrazy, došlo na přelomu července a srpna k polehání a následnému zahnívání. Z důvodu opožděné sklizně předplodin a také silnému zamokření pozemků v srpnu, došlo ke zpoždění termínu setí ozimých řepek. Na jižní Moravě byly později seté porosty nevyrovnané, na severní Moravě a ve Slezsku naopak v závislosti na termínu setí a množství srážek lokálně přerostlé a mezerovité (kolektiv autorů SRS, 2005). 3.5.6 Výskyt škůdců v porostech řepky v ČR v roce 2005 První výskyt mšice zelné byl zaznamenán 10.5. ve středních Čechách. Na přelomu září a října byla podle počtu vajíček stanovena prognóza silného výskytu pro jižní Moravu a východní Čechy. 20.3. byl zaznamenán první výskyt blýskáčka řepkového. Na přelomu března a dubna byly postupně sledovány první výskyty na pěstitelských plochách po celém území republiky. Do konce května byly zaznamenány střední až silné výskyty tohoto škůdce na celém území České republiky, místy byly výskyty nevyrovnané, s kulminací na okrajích pozemků. Napadení porostů dřepčíky bylo zaznamenáno pouze lokálně. Ve druhé polovině března byly zaznamenány středně silné nálety krytonosců. Od konce března se postupně začali objevovat brouci krytonosce řepkového a postupně byl zaznamenáván jejich střední až silný výskyt. Střední výskyt larev stonkových krytonosců krytonosce řepkového a čtyřzubého byl zaznamenán v polovině května v okrese Přerov. Střední výskyt larev stonkových krytonosců krytonosce řepkového a čtyřzubého byl zaznamenán v polovině května například v okrese Přerov. V průběhu května bylo zaznamenáno v porostech lokálně až silné poškození stonků larvami stonkových krytonosců. V první polovině dubna bylo zaznamenáno poškození kořenů larvami krytonosce zelného v okrese Svitavy. 20
U šešulových škůdců krytonosce šešulového a bejlomorky kapustové byly postupně zjišťovány na všech pozorovacích plochách střední až silné výskyty s prvním výskytem imag na přelomu května a června. Ve druhé polovině června bylo v okrese Žďár nad Sázavou (Slavkovice) zjištěno až 30% poškození šešulí larvami bejlomorky kapustové. Z méně významných škůdců bylo zaznamenáno lokální až silné poškození porostů housenkami běláska zelného (Krnov) a housenicemi pilatky řepkové (Místek- Bahno). Rovněž byly zaznamenány až lokálně silné výskyty slimáčků: slimáčka polního a slimáčka síťkovaného. Škodlivé výskyty v době vzcházení byly ojediněle až lokálně zaznamenány ve středních Čechách (Příbram) a na severní Moravě a ve Slezsku kde musela být část porostů ošetřena. V průběhu celého roku byly na celém území České republiky zaznamenány střední až silné výskyty hraboše polního, který působil nemalé škody, a bylo nutno aplikovat rodenticidy a na některých místech bylo nutno dokonce porosty řepek částečně zaorat (západní Čechy, Staňkov porost z 1/3 zaorán). Silné výskyty hraboše polního byly zaznamenány i v zasetých řepkách na Moravě a ve Slezsku, kde bylo ošetřování nově zasetých porostů prováděno až do konce roku. Na počátku roku bylo zaznamenáno lokálně až silné poškození černou a vysokou zvěří. V březnu byly pozorovány ve východních Čechách silně poškozené porosty okusem zajíce polního (kolektiv autorů SRS, 2005). 3.5.7 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2006 Do první poloviny března byla většina zasetých ploch stále pokryta sněhem a půda byla promrzlá, takže nemohlo být provedeno posouzení zdravotního stavu. Dlouhodobé podmáčení a zaplavení porostů na počátku roku ztěžovalo začátek jarních prací a zvyšovalo riziko možného výskytu houbových chorob. Při krátkodobém sejití sněhu, bylo na některých lokalitách zaznamenáno poškození rostlin mrazem. Odumření v důsledku podmáčení bylo zaznamenáno v okrese Benešov (cca 10 % porostů), špatně přezimované porosty v rozsahu 10 30 % byly hlášeny z jižní Moravy od konce března do první dekády dubna. V okrese Havlíčkův Brod (Česká Bělá, Veselý Žďár) došlo následkem prudkých dešťů na počátku května k erozi půdy. V okrese Rakovník byly 20.5. lokálně poničeny porosty krupobitím. K poškození porostů kroupami došlo také v okrese Litoměřice. Nově založené porosty byly v období 6.11. 31.12. ve většině případů dobře zapojené, lokálně přerostlé (kolektiv autorů SRS, 2006). 3.5.8 Výskyt škůdců v porostech řepky v ČR v roce 2006 První výskyt blýskáčka řepkového byl zaznamenán 14.4. na jižní Moravě v okresech Břeclav, Brno-venkov, Hodonín, Znojmo a následně v celé ČR. Hromadný nálet brouků byl pozorován v období 24. 30.4. v teplých dnech v celé ČR. Počátkem května byly zaznamenány střední až silné výskyty na celém území a probíhalo ošetřování porostů. První nálet krytonosce řepkového a krytonosce čtyřzubého byl zaznamenán 30.3. v okrese Kolín (Lošany, Ovčáry, Kolín, Křečhoř) a následně ve většině okresů v celé ČR. Střední výskyt larev stonkových krytonosců byl pozorován od poloviny května v okrese Přerov. V období 10. 23.4. probíhalo chemické ošetření proti stonkovým krytonoscům ve většině porostů na našem území. První výskyt 21
krytonosce šešulového byl zaznamenán v období 1. 7.5. na severní Moravě a ve Slezsku a v okrese Kladno. Lokálně střední až silné výskyty byly pozorovány od druhého týdne května. První deformace šešulí byly pozorovány ve třetí dekádě května v okrese Kladno. První výskyt bejlomorky kapustové byl zaznamenán 2.5. na jižní Moravě v okrese Hodonín. V průběhu května byly pozorovány střední až silné výskyty v okresech Břeclav, Olomouc, Kroměříž, Mladá Boleslav a Kladno a následně byly pozorovány první výskyty larev v okresech Břeclav a Znojmo. Ve třetí dekádě byl zaznamenán střední výskyt v okresech Strakonice, Písek, Olomouc, Jeseník, Brnovenkov, Břeclav, Kroměříž a Hodonín. První poškození šešulí bylo pozorováno v okrese Kladno ve třetí dekádě května. Od 4.9. byly pozorovány výskyty méně významných škůdců řepky jako je osenice polní, pilatka řepková, květilka zelná, bělásek řepkový a můra kapustová, a to především v okrese Znojmo. V období 4.9. 1.10. byly vzcházející porosty řepky poškozeny slimáky a slimáčky v okrese Hradec Králové (Světí, Všestary). V okrese Vsetín bylo ošetřeno 248 ha porostů (Valašské Meziříčí, Kelečsko) a 8 ha bylo zlikvidováno v důsledku poškození (Kelč Komárovice). Poškození a prořídnutí porostů bylo zaznamenáno na 12 ha (Jarcová u Valašského Meziříčí). Na počátku roku došlo v okrese Strakonice k poškození porostů vysokou a černou zvěří. Od konce března byly zaznamenány lokálně střední až silné výskyty hraboše polního v okresech Jihlava, Znojmo, Kolín, Bruntál, Nový Jičín, Jeseník, Klatovy, Jindřichův Hradec a Třebíč. Na přelomu července a srpna se v okrese Opava (Holasovice, Palhanec) provádělo chemické ošetření. Lokálně střední výskyt byl od konce října do konce roku zaznamenán v okresech Ústí nad Orlicí, Opava a Přerov, ohniskový výskyt v okrese Bruntál. Některé porosty byly ošetřeny rodenticidy (kolektiv autorů SRS, 2006). Tab. 1: Počet pozorovaných výskytů střední až silné intenzity u nejvýznamnějších škůdců v jednotlivých krajích v roce 2006 Škůdce Kraj Blýskáček Krytonosec Krytonosec Krytonosec Bejlomorka Hraboš řepkový řepkový čtyřzubý šešulový kapustová polní Jihomoravský 13 4 7 13 10 6 Zlínský 6 5 5 4 5 6 Moravskoslezský 7 3 1 5 5 8 Olomoucký 4 1 2 3 3 2 Vysočina 10 4 3 5 5 5 Královéhradecký 8 6 7 2 2 6 Pardubický 11 4 8 7 5 6 Liberecký 8 4 5 5 8 6 Středočeský a Praha 21 17 18 26 17 10 Ústecký 14 11 11 11 13 12 Karlovarský 5 5 6 1 3 6 Plzeňský 16 12 11 14 9 11 Jihočeský 11 9 10 10 10 7 22
3.5.9 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2007 V období od začátku roku do 20.5 bylo zaznamenáno poškození řepkových porostů chladem (fialovění listů) a následně také přízemními mrazíky, které způsobily na některých místech popraskání stonků a v kombinaci se suchem také opad drobných šešulí. Od 21.5. 17.6. došlo k lokálnímu poškození porostů kroupami v okresech Plzeň-sever (Heřmanova Huť, 50 % porostů) a Jihlava (Hybrálec, až 60 % porostů). V období od 13.8. 2.9. docházelo vlivem sucha k nerovnoměrnému vzcházení porostů. V průběhu září byly z tohoto důvodu pozorovány nevyrovnané až mezerovité porosty na jižní Moravě a v okrese Jindřichův Hradec (kolektiv autorů SRS, 2007). 3.5.10 Výskyt škůdců v porostech řepky v ČR v roce 2007 Výskyt mšice zelné byl od počátku roku do 25.3 zaznamenán ve střední intenzitě v okresech Rakovník (Mutějovice), Svitavy (Litomyšl), Ústí nad Orlicí (Zámrsk), Zlín (Prštné, Horní Ves u Frynštátu), Znojmo (Blížkovice) a Žďár nad Sázavou (Jívoví, Vídeň, Zvole nad Pernštejnem). V následujícím období roku byly zaznamenány lokálně střední až silné výskyty prakticky na celém území ČR. V období od 29.10. 31.12. byl zaznamenán lokálně střední výskyt vajíček v okresech Kladno, Pardubice, Zlín a Kroměříž. Blýskáček řepkový se poprvé objevil 10.3. v okrese Hradec Králové (Svobodné Dvory, Kukleny). Ve druhé polovině dubna byl zjištěn lokálně střední až silný výskyt v okresech Bruntál (zejména na okrajích porostů), Jeseník, Přerov a Šumperk, lokálně střední výskyt byl v okresech Břeclav a Třebíč. V březnu byl zjištěn první výskyt dřepčíka olejkového v okresech Domažlice a Žďár nad Sázavou. V průběhu března se také na většině pěstitelských ploch objevili stonkoví krytonosci krytonosec řepkový a krytonosec čtyřzubý. První výskyty imag byly následně pozorovány od 6.3. v okresech Kutná Hora a Benešov. Střední až silné výskyty těchto krytonosců byly do 15.4. na celém území ČR. V období od 16. 29.4 byly sledovány první výskyty krytonosce šešulového v květenství v okresech Břeclav (horní Bojanovice), Karviná, Olomouc, Přerov, Šumperk, Uherské Hradiště, Zlín a Žďár nad Sázavou. Ve stejném období byly potvrzeny ojedinělé slabé výskyty imag bejlomorky kapustové v okresech Olomouc, Přerov a Zlín, lokálně střední výskyty v okrese Kroměříž a střední až silný výskyt v okrese Prostějov (Určice). V období 13.8. 2.9. byl na výdrolu sledován ohniskově střední výskyt osenice polní v okrese Hodonín (Lipov). V okrese Kroměříž (Vážany) bylo v období 29.10. 31.12. sledováno poškození porostu osenicí polní. Ve třetí dekádě června bylo pozorováno silné poškození porostů pilatkou řepkovou v okrese Trutnov. V průběhu září byl sledován lokálně střední výskyt slimáků a slimáčků v okrese Pardubice (Staré Jesenčany zničeny 3 ha z celkové výměry 40 ha). Od počátku roku do konce března byly zaznamenány lokálně střední výskyty hraboše polního zejména na okrajích pozemků v okrese Jeseník a lokálně silný výskyt v okrese Vyškov (Chvalkovice). V průběhu roku byly pozorovány střední až silné výskyty hraboše polního prakticky na celém území České republiky. V nově zasetých porostech proběhlo ošetření rodenticidy na jižní Moravě v okresech Blansko, Hodonín, Jihlava, Prostějov a Vyškov (kolektiv autorů SRS, 2007). 23
Tab. 2: Počet pozorovaných výskytů střední až silné intenzity u nejvýznamnějších škůdců v jednotlivých krajích v roce 2007 Škůdce Kraj Blýskáček Krytonosec Krytonosec Krytonosec Bejlomorka Hraboš řepkový řepkový čtyřzubý šešulový kapustová polní Jihomoravský 10 7 7 9 10 10 Zlínský 6 3 3 2 2 6 Moravskoslezský 6 1 2 5 5 5 Olomoucký 4 3 3 4 3 1 Vysočina 8 7 4 7 8 11 Královéhradecký 5 2 3 4 3 9 Pardubický 8 6 5 5 7 7 Liberecký 7 0 1 4 5 9 Středočeský a Praha 20 6 6 13 13 14 Ústecký 16 5 5 11 11 8 Karlovarský 3 5 5 5 3 3 Plzeňský 13 7 5 9 6 12 Jihočeský 9 6 5 8 8 8 3.5.11 Dopad klimatických podmínek na porosty řepky v ČR v roce 2008 Od 1.1. 4.5. došlo na území České republiky k poškození vzrostlejších rostlin mrazem v okrese Kladno. V důsledku mrazu docházelo také k popraskání stonků v okresech Hradec Králové, Jičín, Litoměřice, Louny, Rychnov nad Kněžnou. Rovněž zrychleným růstem po deštích docházelo k praskání stonků v okresech Havlíčkův Brod a Kladno. V okrese Svitavy došlo k poškození četných porostů kroupami. V první dekádě května došlo k poškození rostlin přízemními mrazíky v okrese Chrudim. Ve druhé dekádě května bylo pozorováno zasychání květních vrcholů vlivem velkého rozdílu denních a nočních teplot. V období od 19.5. 22.-6. došlo k lokálnímu poškození porostů vlivem krupobití v okresech Bruntál, Hradec Králové a Ústí nad Orlicí a přívalových srážek v okresech Kutná Hora, Písek, Tábor a na severní Moravě a ve Slezsku. Vlivem krupobití a přívalových srážek byly poškozeny také porosty v okrese Bruntál (Slezské Rudoltice 30 ha). Ve druhé polovině srpna došlo vlivem prudkých dešťů k tvorbě půdního škraloupu, který způsobil problémy se vzcházením nově zasetých porostů v okrese Vsetín. V průběhu října byly na některých lokalitách v okresech Jičín, Karviná, Opava a Vsetín pozorovány nerovnoměrně vzešlé a místy mezerovité porosty, což bylo způsobeno suchem v době vzcházení. V okrese Hradec Králové (Smiřice, Mžany) byly zaorány plochy, které v důsledku sucha nevzešly. Koncem roku byly pozorovány lokálně nevyrovnané a mezerovité porosty na severní Moravě a ve Slezsku (kolektiv autorů SRS, 2008). 24