Jak načasovat zásah proti časným škůdcům řepky

Transkript

1 Jak načasovat zásah proti časným škůdcům řepky Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko K časným škůdcům ozimé řepky patří v jarním období tzv. stonkoví krytonosci, krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) a krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus) a blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus) lze také považovat za škůdce, který na jaře může svým žírem významně poškodit první uzavřená květní poupata. Velmi důležitým momentem při ochraně proti těmto škůdcům je stanovení nejvhodnějšího termínu aplikace postřikových přípravků. Obr. 1. Krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) při žíru na listech řepky Krytonosec řepkový i krytonosec čtyřzubý naletují do přezimujících porostů řepky olejky podle průběhu povětrnostních podmínek. Začátek sledování jejich početnosti bychom měli dělat v době, kdy maximální teploty dosáhnou hodnoty okolo 6 o C, což obvykle bývá v měsíci březnu. Za prahovou hodnotu pro migraci krytonosců je považována hodnota 10 o C. Hromadný nálet brouků bývá za slunečného počasí při teplotách 12,2 o C (krytonosec řepkový) a 14,5 o C (krytonosec čtyřzubý). Po náletu brouků do porostu dochází k žíru na listech řepky a během několika dnů se krytonosci páří. Samička po několika dnech úživného žíru klade vajíčka pod vegetačního vrchol (krytonosec řepkový) nebo do řapíků listů (krytonosec čtyřzubý). Vlastní aplikace by měla být provedena vždy před nakladením vajíček a po dokončení hlavní migrace brouků do porostu. Tento nálet můžeme pozorovat buď pomocí žlutých misek nebo žlutých lepových desek. Žluté misky o průměru 20 až 25 cm by měly být umístěny mírně nad úrovní porostu tak, že na sledovanou lokalitu rozmístíme čtyři

2 misky. Do misek dáváme vodu s několika kapkami saponátu, případně i trochu soli, v době, kdy očekáváme jarní, přízemní mrazíky. Žluté lepové desky jsou potřeny nevysýchavým Obr. 2. Poškození stonku řepky žírem larev krytonosců rodu Ceutorhynchus lepem a mají velikost 15 x 20 cm. Dáváme je opět mírně nad úroveň porostu do horizontální polohy na tyčky. Vlastní ošetření se signalizuje při dosažení prahu škodlivosti, který je stanoven na 25 brouků na čtyři misky za tři dny. Pokud sledujeme nálet pomocí žlutých desek hodnotíme nálet brouků po týdnu a práh škodlivosti je 40 brouků na všech deskách. Podle našich zkušeností takovéto monitorování není vždy přesné a pro kvalitější i aktuálnější sledování je dobré hodnotit stav brouků vizuálně na jednotlivých rostlinách řepky. Hodnocení lze také zaměřit na výskyt krytonosců na malém výsevu atraktivnější plodiny jako je například řepice. V roce 2006 jsme v žlutých miskách nacházeli vždy po třech dnech jen malé množství brouků (v rozmezí 1 až 16 brouků za tři dny na čtyři misky), ale při vizuálním hodnocení jednotlivých rostlin (obr.1) jsme nacházeli významně vyšší početnost brouků při žíru, páření i kladení vajíček. Později, při hodnocení napadení stonků řepky byl počet larev vysoký a v neošetřených kontrolách se průměrný počet larev na 10 rostlin pohyboval od 21,1 do 24,5. V minulých letech, při silném náletu krytonosců do řepek se žluté misky osvědčily. Tak např. v roce 2003 byl nálet stonkových krytonosců v okolí Brna do žlutých misek vysoký a v posledních dnech března dosahoval hodnot přes 340 jedinců na čtyři misky za tři dny s převahou krytonosce řepkového. Ihned po těchto dnech došlo k výraznému ochlazení se sněhovými přeháňkami a další vyšší výskyt krytonosců byl až okolo 15. dubna (74 jedinců na čtyři misky za tři dny opět s převahou krytonosce řepkového). Ošetření bylo provedeno 17. dubna, což bylo pozdě a projevilo se to i v účinnosti přípravků, která se pohybovala pouze na úrovni 10,5% až 43,4%. V roce 2004 byla nejvyšší početnost krytonosců zjištěna v období 15.

3 až 18. března (119 jedinců s převahou krytonosce řepkového) a opět ošetření bylo provedeno až 4. dubna, což se projevilo ve vyšším procento napadených stonků. V roce 2002 se první krytonosci objevily začátkem března a po výrazném oteplení okolo 15. března byla zjištěna vyšší početnost brouků ve žlutých miskách (137 jedinců s vyrovnaným poměrem krytonosce řepkového a krytonosce čtyřzubého). Pak došlo k ochlazení se srážkami a poté byly ranní teploty pod bodem mrazu, přes den 3 o C až 4 o C. Ošetření se však provedlo ihned po mírném oteplení (28. března) a proto účinnost zásahu byla velmi dobrá 78,2% až 87,1%. Další možnou metodou monitorování je využití sumy efektivní teplot obdobně jako i u jiných hmyzích škůdců. Sledujeme denní hodnoty sumy teplot a při dosažení stanovené sumy efektivní teplot brouci zahajují přelet do ozimé řepky. Suma efektivní tepot pro krytonosce řepkového byla stanovena v rozmezí 50 o C až 100 o C a pro krytonosce čtyřzubého v rozmezí 80 o C až 100 o C. Tato metoda monitorování se ověřovala v České republice s tím, že by bylo vhodné tyto hodnoty ověřit na různých lokalitách republiky, protože velký význam pro intenzitu výskytu krytonosců v porostu jsou hodnoty minimálních teplot. Tyto hodnoty ovlivňují vývoj krytonosců a v letech, kdy dochází k následnému výraznému ochlazení, se termín ošetření posouvá. Z toho je zřejmé, že i když budeme využívat monitorování krytonosců na základě teplot, bude nutné sledovat i aktuální výskyt krytonosců v porostu a samozřejmě i vývoj povětrnostních podmínek v dané lokalitě. Tabulka 1 Průměrný počet larev na řepce a biologická účinnost testovaných přípravků na stonkové krytonosce rodu Ceutorhynchus Troubsko 2006 Varianta Průměrný počet larev krytonosců Biologická účinnost na 10 rostlin v % Neošetřená kontrola 21,1 * Karate Zeon 5 CS - 0,125 l/ha 4 81 NUF 50 v dávce 0,1 l/ha 2 90,5 NUF 50 v dávce 0,15 l/ha 2 90,5 NUF 50 v dávce 0,3 l/ha 1,2 94,3 Tabulka 2 Průměrný počet larev na řepce a biologická účinnost testovaných přípravků na stonkové krytonosce rodu Ceutorhynchus Troubsko 2006 Varianta Průměrný počet larev krytonosců Biologická účinnost na 10 rostlin v % Neošetřená kontrola 23,0 * Cypermethrin 0,05 l/ha 0,5 97,8 Cypermethrin 0,10 l/ha 2,0 91,3 Cypermethrin 0,03 l/ha 3,8 83,7 Cyperkill 25 EC 4,5 80,4

4 Signalizace ošetření proti časnému náletu blýskáčka je ve srovnání s monitoringem stonkových krytonosců jednoduší. Přezimující brouci blýskačka naletují v časném jaru na rostliny, které jim poskytnou pyl a pak migrují do ozimé řepky v době, kdy rostliny vytváří základy květenství. Prahová teplota pro let blýskáčka řepkového je obdobná jako u stonkových krytonosců 10,2 o C, prahová hodnota pro hromadný přelet je 13,5 o C. Největší škody jsou způsobeny žírem na prvních uzavřených květních poupatech. Jejich početnost hodnotíme prohlídkou květenství v době, kdy mají rostliny základy květenství přilbovitě krytý zelenými lístky (BBCH 50 až BBCH 51) s tím, že práh škodlivosti v tomto období je jeden brouk na jedno květenství. Ochrana proti blýskáčkovi v tomto období se může v některých letech krýt s ochranou proti stonkovým krytonoscům, zejména pokud jsou použity přípravky s delší reziduální účinností. Další ochrana proti blýskačkovi je směrována na období před rozkvětem řepky k ochraně uzavřených květních poupat na hlavních i na vedlejších stoncích. V současné době stále probíhá testování insekticidních přípravků s nejrůznějšími účinnými látkami jako proti krytonoscům, tak i proti blýskáčkům na řepce. Výsledky účinnosti některých testovaných přípravků na stonkové krytonosce v roce 2006 jsou v tabulce 1, ze které je zřejmé, že správně načasovaná ochrany významně sníží počet larev ve stonku (obr. 2). Účinnost testovaných přípravků i v nižších dávkách byla dostatečně vysoká a pohybovala se v rozmezí 90,5 % až 94,3 %. Obdobných výsledků bylo dosaženo i v jiných testech (tabulka 2). Tabulka 3 uvádí vliv ošetření insekticidními přípravky s novou formulací na početnost blýskáčka řepkového a jejich biologickou účinnost. Před ošetření bylo zjištěno vysoké napadení, které se pohybovalo od 12,4 do 13,7 brouků na jedno vrcholové květenství. Ošetření testovanými přípravky měly významný vliv na snížení počtu brouků první dny po ošetření, zejména u vyšší dávek přípravků (biologická účinnost 89,8% až 95,0%). Početnost brouků se však víceméně vyrovnala s neošetřenou kontrolou za osm dní po aplikaci a relativně vyšší biologická účnnost byla zjištěna jen u vyšší dávek v rozmezí 27,7% až 28,1%. Obr. 3. Květenství řepky poškozené žírem blýskačka řepkového (Meligethes aeneus)

5 Tabulka 3 Vliv ošetření insekticidnímí přípravky s novou formulací na početnost blýskáčka řepkového a jejich biologická účinnost Troubsko 2006 Varianta Průměrný počet blýskáčka řepkového Biologická účinnost v % na jedno vrcholové květenství před 1.den po 5.den po 8.den po 1.den po 5.den po 8.den po Kontrola neošetřená 12,4 11,4 9,7 10 * * * Karate Zeon 5 CS dávka 0,1 l/ha 12,8 2,8 1,9 10,9 79,7 75,8 * dávka 0,09 l/ha 13,7 1,9 1,5 9,6 85,6 84,3 11,8 dávka 0,125 l/ha 12,7 1,8 1,3 9,5 86,5 84,1 8,1 dávka 0,15 l/ha 13,3 1,3 0,6 7,5 93,8 89,8 28,1 dávka 0,3 l/ha 13,2 0,6 0,4 7,2 95, ,7 Závěrem možno konstatovat, že na základě mnohaletých zkušeností a s ohledem na konkrétní vývoj počasí v daném roce lze stanovit ochranu řepky před stonkovými krytonosci na období poslední dekády března (teplejší oblasti) až první dekády dubna (chladnější oblasti). Budeme pozorovat početnost brouků ve žlutých miskách či na lepových deskách od doby, kdy bude dosažena prahová teplota pro let, sledovat krytonosce a jejich chování v porostu řepky, vývoj počasí a uskutečnit ochranu ve správný čas. Znamená to, že ochrana proti stonkovým krytonoscům musí být provedena při dosažení prahu škodlivosti a před nakladením vajíček, nejlépe v době, kdy zjistíme páření prvních brouků. Aplikace přípravků v pozdějším termínu, kdy už jsou vajíčka vykladena, je neúčinná. Ochranu proti blýskáčkovi řepkovému provedeme při dosažení prahu škodlivosti s tím, že významné škody tohoto škůdce jsou pouze na uzavřených květních poupatech.